TECCHNICKKÁ UNNIVERZZITA V LIBEERCI

Fakkulta macchatronikky, informmatiky a meziobborovýchh studií

Veri

Libe

nická univerzita v

ifikaco

erec, 2009

v Liberci, Student

ce a vměře

Autor

tská 2, 461 17 Lib

validaené v

referát

berec

ace inveličin

t diser

nformně

mace

rtační ppráce

Inng. Jan Kam

http:///www.tul.cz

menický

Techn

Di

program

okruh P

fakulty

Téma d

veličině“

Uchazeč

Školitel:

isertační pr

m Elektrotec

Pokročilé m

Mechatroni

disertační pr

“.

č: Ing.

Ústav

Faku

Tech

Stud

461

: Ing. D

Kate

Faku

Univ

Koun

662

ráce byla

chnika a in

metody mod

iky, inform

ráce bylo z

Jan Kameni

v řízení sys

ulta Mechatr

hnická unive

entská 2

17 Liberec

David Vališ

edra bojovýc

ulta vojensk

verzita obran

nicova 65

10 Brno

vypracován

nformatika,

elování spo

matiky a me

zvoleno ve

ický

stémů a spol

roniky, info

erzita v Lib

š, Ph.D.

ch a speciál

kých technol

ny

na v prezen

studijní o

olehlivosti n

ezioborovýc

e znění „V

lehlivosti

ormatiky a m

erci

lních vozide

logií

nční formě

obor Přírod

na ústavu Ř

ch studií T

erifikace a

mezioborov

el

Technická

ě doktorské

ovědné inž

Řízení syst

Technické u

validace i

vých studií

univerzita v

ého studia,

ženýrství, t

émů a spol

univerzity v

informace o

v Liberci

studijní

ematický

lehlivosti

v Liberci.

o měřené

2

Pr

B

Sb., o pr

B

autorský

U

povinno

požadov

D

konzulta

Da

Po

rohlášení

Byl jsem sez

rávu autorsk

Beru na vě

ých práv uži

Užiji-li dise

sti informo

vat úhradu n

Disertační p

ací se školite

atum:

odpis

známen s tím

kém, zejmén

ědomí, že

itím mé dise

ertační prác

ovat o této

nákladů, kte

práci jsem v

elem, Ing. D

m, že na mo

na §60 - ško

Technická

ertační prác

ci nebo po

skutečnost

eré vynaloži

vypracoval s

Davidem Va

ou disertačn

olní dílo.

univerzita

ce pro vnitřn

oskytnu-li l

ti TUL; v

la na vytvoř

samostatně

ališem, Ph.D

ní práci se p

v Liberci

ní potřebu T

licenci k je

tomto příp

ření díla, až

s použitím

D..

Technická

plně vztahuj

(TUL) ne

TUL.

ejímu využ

padě má TU

ž do jejich s

uvedené lit

univerzita v

e zákon č. 1

ezasahuje d

žití, jsem s

UL právo o

skutečné vý

teratury a na

v Liberci

121/2000

do mých

si vědom

ode mne

še.

a základě

3

A

V

petroche

důvodem

širokou

rizika je

události

může bý

systému

falešnéh

závažněj

funkce,

předevší

Pr

založený

představ

způsobe

v různýc

otázek s

základě

vyskytuj

právě ten

Př

údaje o

ekonomi

Klíčová

verifikac

Anotace

praxi jsou

emické pro

m, proč spo

veřejností

e známo, ž

a očekávan

ýt standard

v době, kd

ho zásahu

jší dopady

typicky v

ím se jedná

ávě proble

ých na mo

vuje oblast,

m je tato ob

ch bezpečno

ouvisejících

„technické

jí u jednotli

nto přístup b

edložená di

o fyzikální

ickou vhodn

slova:

ce a validac

e

provozová

ovozy nebo

olečnost jej

pouze jako

e riziko je

ným průměr

dně chápan

dy není toto

jsou ekono

pak má n

případě na

o ohrožení

ematika sy

oderních el

které je v

blast pokryt

ostních sys

h s jejich sp

ého citu“ a

ivých výrob

byl zvolen.

isertační prá

veličině

nost nasaze

ce, spolehliv

ána některá

o jaderné e

jich provoz

o následky

kombinací

rným počte

á porucha,

o zapůsobe

omické ztr

nezapůsoben

astoupení po

zdraví a živ

ystémů sou

ektronickýc

věnována zn

ta mezináro

stémech v p

polehlivostí.

a zkušenos

bců a doda

áce se proto

s ohledem

ení zvolenéh

vost, výběro

relativně n

elektrárny.

z akceptuje

nebezpečné

í více fakto

m jejího na

ale také n

ení vyžadov

ráty z odsta

ní bezpečno

oruchy. Ná

vota osob a

uvisejících

ch prostřed

načná pozo

odními norm

praxi řeší v

. Někdy exa

sti projekta

avatelů různ

o soustředí

na parame

ho řešení.

ové systémy

nebezpečná

Přínosy z

e. Míra neb

é události.

orů, minim

astoupení. Z

např. falešn

váno (tzv. b

avení provo

ostního sys

ásledky jso

životního p

s bezpečno

dcích a dig

ornost. Svěd

mami. Při ap

výrobci a do

aktním způs

antů. Při ře

ná řešení b

na dílčí pro

etry spoleh

y „k z n“, zá

Technická

á zařízení, j

jejich prov

bezpečnosti

Z oboru ří

málně však

Zmiňovanou

né zapůsob

bezpečná po

ozovaného

tému v příp

ou pak neje

prostředí.

ostí, a to

gitálním zp

dčí o tom i

plikaci poža

odavatelé t

sobem, často

ešení téhož

bez reálnéh

oblematiku

hlivosti a

álohované sy

univerzita v

jako jsou n

vozu jsou

i je mylně

zení spoleh

následků n

u nežádoucí

bení bezpeč

orucha). Ná

zařízení.

padě vyžád

en ekonom

zejména

pracováním

i skutečnos

adavků těch

těchto systé

o však intui

ž problému

o zdůvodně

výběru rele

tím i dlou

ystémy

v Liberci

například

hlavním

chápána

hlivosti a

nežádoucí

í událostí

čnostního

ásledkem

Mnohem

dání jeho

mické, ale

systémů

signálu,

st, jakým

hto norem

émů řadu

itivně, na

u se pak

ění, proč

evantního

uhodobou

4

A

In

refinery

is benefi

general p

risk cont

of conse

unwante

system w

economi

action s

Consequ

and life

Di

electroni

The qua

statemen

of depen

intuitive

of simila

their acc

Su

physical

concrete

respect

solution

Key wor

verificat

Abstract

praxis ther

or nuclear

fit which the

public only

trolling it is

equences a

ed event co

when its im

ical loss, re

state of saf

uences are t

and danger

ilemma of

ic compone

antity of int

nt. Producer

ndability st

ely, based o

ar problem,

cess was cho

ubmitted doc

l variable re

e this work

to reliabili

.

rds:

tion and val

t

re are opera

power plan

ese machin

as a conseq

s well know

and expecte

ould be stan

mpact is not

esulting from

fety system

then not onl

of environm

systems re

ents and dig

ternational

rs and supp

andards. Pr

on “technica

, made by d

osen.

ctoral thesis

elated with s

deals with

ty paramet

idation, dep

ated some re

nt. The basi

neries make

quence of d

wn that risk

ed number

ndardly und

needed (so

m process

m in case o

ly economic

ment damag

elated with

gital signal

standards d

liers of safe

roblems sol

al feeling” a

different de

s focuses on

safety, whe

h problem o

ters and re

pendability,

elatively da

c reason wh

. Their dan

dangerous ev

is compute

of occurre

derstood fai

o-called saf

stoppage.

of its actio

cal, but ther

ge.

h safety, an

computing,

dealing with

ety systems

lved in scie

and experie

signers, are

n partial pro

re there exi

of choosing

lated long-

„k out of n

angerous eq

hy human s

ngerousness

vent. From

ed as combi

nce of unw

ilure but al

fe failure). C

More impo

on demand,

re could be

nd especial

, is the area

h reliability

solve many

entific way,

ences of des

e often dive

oblem with

ist more prin

g relevant v

-term econo

“ system, b

Technická

quipment su

society acce

rate is wro

the theory o

ination of m

wanted eve

lso e. g. fa

Consequenc

ortant impac

, typically

also exposu

lly systems

a which is m

y, risk and s

y problems

, but some

signers. It m

erse and the

choosing of

nciples of s

value of phy

omical pro

ackup syste

univerzita v

uch as petro

epts their pr

ongly under

of dependab

more factors

ent. This m

alse action

ce of false i

cts results

in case of

ure of huma

s based on

much focuse

safety conf

related with

of them ar

means that

ere is no rea

f relevant d

solution. To

ysical quan

fitability o

em

v Liberci

chemical

rocessing

rstood by

bility and

s, at least

mentioned

of safety

impact is

from no-

f failure.

an health

n modern

ed today.

firms this

h request

re solved

solutions

ason why

ata about

o be more

ntity with

f chosen

5

O

1  Ú

2  V

2.1 

2.2 

2.3 

3  C

4  S

4.1 

4.2 

4.3 

5  Z

5.1 

5.2 

6  M

6.1 

7  Z

Použ

Výbě

Obsah

Úvod ...........

Vymezení zk

Význam p

Stručný úv

Validace p

Cíle disertač

polehlivost

Validace s

Spolehlivo

Shrnutí po

Zvýšení par

Násobné m

Přínosy tém

Možnosti a p

Navržený

Závěr ..........

itá literatu

ěr z publika

...................

koumané o

pojmů verifi

vod do prob

pomocí logi

ční práce...

t ve vybran

signálu v od

ost v technic

oznatků o pr

rametrů spo

měření fyzik

matu práce

perspektivy

ekonomick

...................

ura ..............

ační činnos

 

...................

oblasti ........

ikace a valid

blematiky sy

ického spojo

...................

ných publik

dborných pu

cké normali

roblematice

olehlivosti

kálních velič

..................

y v pokrač

ký model .....

...................

...................

sti autora: .

...................

...................

dace ...........

ystémů, sou

ování signál

...................

kacích ........

ublikacích ...

izaci ...........

verifikace

pomocí val

čin .............

...................

ování prác

...................

...................

...................

...................

...................

...................

...................

uvisejících s

lů ...............

...................

...................

...................

...................

a validace v

lidace ........

...................

...................

e ................

...................

...................

...................

...................

Technická

...................

...................

...................

s bezpečnost

...................

...................

...................

...................

...................

v publikacíc

...................

...................

...................

...................

...................

...................

...................

...................

univerzita v

...................

...................

..................

tí ...............

..................

...................

...................

..................

..................

ch ..............

...................

..................

..................

...................

..................

...................

...................

...................

v Liberci

............ 7 

............ 8 

............ 8 

.......... 10 

.......... 11 

.......... 14 

.......... 15 

.......... 15 

.......... 16 

.......... 16 

.......... 17 

.......... 17 

.......... 29 

.......... 31 

.......... 31 

.......... 34 

.......... 36 

.......... 38 

6

1 Úvo

Pr

elektrick

vyspělé

již exis

moderni

spolehliv

jejich pr

konstruk

En

to často

společno

značně

k totální

Proto l

infrastru

zdokona

problem

Z u

systémy

získat in

informac

informac

Te

spolehliv

postupy

zvyšová

na zákla

možnost

od

o moderní

ké energie.

země a její

tující a vy

izovat a vy

vosti a bez

rovozu. Při

kcí a ideový

nergetika je

ani neuvě

osti. Z hled

složitý prob

mu kolapsu

ze tvrdit,

uktury). Z v

alovat produ

matice spoleh

uvedených

pro energe

nformaci o m

ce o stavec

ci pro bezpe

eoretické zá

vosti. Tato

a navrhova

ní spoleh

adě komplex

tí eliminace

společnost

Elektrická

í ekonomiky

yzkoušené

yvíjet nové

zpečnosti, a

i tomto pro

ých pochodů

nezbytným

ědomí. Ener

diska státu j

blém. Při d

u bankovnic

že patří

výše uvede

ukci a distri

hlivosti a be

důvodů b

etiku“, proj

měřené velič

ch technolo

ečnou a eko

áklady, na n

vědní disc

at řešení nal

hlivosti h

xního přístu

e slabin ve s

je jednou

energie v

y. Její spotř

zdroje a

é. Velký d

a to již v et

ocesu je ve

ů.

m předpoklad

rgetika je v

je možné p

dlouhodobé

ctví, teleko

k důležitým

ených dův

ibuci elektri

ezpečnosti e

byla v rámc

ekt č. 1M0

čině. Hodno

ogie energe

onomicky ef

nichž je tat

ciplína si k

ezených pro

hledáním

upu k řešen

polehlivost

u z životn

současné d

řeba neustá

technická

důraz je při

tapě jejich

elmi vhodné

dem pro sp

však také j

posuzovat j

ém výpadku

omunikací, v

m prvkům

vodů je zř

ické energie

energetickýc

ci výzkumn

06059, řešen

oty fyzikáln

etického bl

fektivní výr

to disertačn

klade za cíl

oblémů. Při

slabých

nému problé

i a tím i bez

ně důležitýc

době neodm

ále stoupá, p

řešení, ale

i tom klad

návrhu, a z

é poučit se

okojený živ

edním z pi

její vazby n

u dodávky

v návaznost

m národní

řejmé, že

e. To vyžad

ch zařízení.

ného centr

na otázka,

ních parame

loku a dal

robu tepelné

ní práce pos

l neustále z

i analýzách

míst (n

ému. Tj. p

zpečnosti zk

Technická

ch služeb

myslitelně p

proto nestač

e je nutné

den na dos

zachování t

e z chyb a

vot každého

lířů fungov

na celou in

elektrické

ti na to i d

infrastrukt

je nezbytn

duje věnovat

.

ra „Progres

s jakou spo

etrů v energ

lší údaje p

é a elektrick

stavena, jso

zlepšovat p

spolehlivos

nejslabších

ři respekto

koumaného

univerzita v

výroba a

patří k živo

čí pouze pro

é stávající

sažení vyso

těchto vlast

omylů pře

o jedince, př

vání moder

nfrastrukturu

energie mů

dopravy a p

tury (tzv.

né dále ro

t značnou p

sivní techn

olehlivostí j

getických pr

představují

ké energie.

ou obsaženy

oužívané p

sti se pak ře

článků

vání ekono

systému.

v Liberci

dodávka

otu každé

ovozovat

systémy

oké míry

tností při

dchozích

řestože si

ní lidské

u, což je

ůže dojít

průmyslu.

kritické

ozvíjet a

pozornost

nologie a

je možné

rovozech,

základní

y v teorii

procesy a

eší otázka

řetězu)

omických

7

2 Vym

2.1 Vý

Di

těmito p

ověřován

aplikacíc

zcela sou

Ve

pravosti

prověřen

jejich od

V

Na

protože

provozo

potvrzuj

V

IEC 617

mezení zk

ýznam poj

isertační pr

pojmy mín

ní, zatímco

ch je verifik

uhlasit.

e slovníku

; ověřován

ní“. Je tedy

dlišnosti v te

normě ČSN

• verifik

činnos

• valida

jako c

toleran

a základě tě

pomocí ní

vatel bez o

e správnou

některých d

713:2001:

• verifik

specif

přezko

požad

„ověře

koumané

jmů verifi

ráce se zab

něno? Veri

o pojem va

kace a valid

cizích slov

ní“. Valida

y zřejmé, že

echnických

N IEC 60880

kace - potv

sti splňují cí

ace systému

celek splňu

nce k závad

ěchto defini

pouze ově

ohledu na č

funkci celé

detailech se

kace - potv

fikované po

oušení výs

avkem pro

eno“.)

oblasti

ikace a val

bývá proble

fikace býv

lidace se n

dace považo

v je pojem

ace je de

e oba výraz

publikacích

0 je definov

vrzení zkou

íle a požada

u - potvrzen

uje příslušn

dám, robustn

c lze verifik

ěřujeme, zd

činnost celé

ého systému

liší definic

vrzení zkouš

ožadavky (

sledku dan

o tuto činno

lidace

ematikou ve

vá v odborn

nepřekládá

ována za je

m verifikac

efinována j

zy mají velm

h, zabývajíc

ván pojem

uškou a dolo

avky defino

ní zkouškou

né požadavk

nost).

kaci považo

da nějaká či

ého systému

u jako celku

ce pojmů ve

škou a obsta

(Při návrhu

é činnosti,

ost. Odpov

erifikace a

ných publik

a používá

eden nedělit

ce definová

jako „ověř

mi podobný

cích se prob

ožením obj

ované pro tu

u a poskytnu

ky specifik

ovat za jaký

innost plní

u, jehož je

u, ne pouze j

erifikace a v

arání objekt

u a vývoji

, aby se

vídající stat

Technická

validace s

kacích čast

se v tomto

telný proces

án jako „po

řování, ov

ý význam a

blematikou s

ektivních d

uto činnost,

utím dalších

kací (funkč

ýsi nižší (dí

požadavky

celkem. Op

jednotlivých

validace, uv

tivního důka

i se ověřo

určila sho

tus bývá oz

univerzita v

signálu. Co

to překládá

tvaru. V n

s, s čímž vš

otvrzení sp

ěření, prov

a bude nutn

spolehlivost

důkazů, že

h důkazů, ž

čnost, doba

lčí) stupeň

y, které na

proti tomu

h jeho souč

edené v nor

azu, že byly

ování týká

da se stan

značován t

v Liberci

o je však

ána jako

některých

šak nelze

právnosti,

věřování,

né hledat

ti.

výsledky

že systém

odezvy,

validace,

ni klade

validace

ástí.

rmě ČSN

y splněny

procesu

noveným

termínem

8

Ta

k validac

V

uvedený

I

nadřazen

zamýšlen

Př

vznikléh

je možn

algoritm

inteligen

z histori

1 Jeneshodu, fyzikální systému jenazveme o

• valida

přísluš

proces

Valida

podmí

bývá o

může

aké v případ

ci funkce ce

normě ČSN

ých:

• ověřov

specif

• valida

požad

splněn

v případě

ný procesu

ného použit

edkládaná

ho kombina

né pojmenov

mů zpracová

ntní vstupní

e umí roz

e jistým rozpovzniklou histveličiny a ove však ověřenověření správn

ace - potvrz

šné požadav

su testován

ace se obvy

ínek. Může

označován

být validace

dě těchto d

elého systém

N EN 6116

vání - po

fikované pož

ace - potv

avky na sp

ny

definic uv

u ověřování

tí.

disertační p

cí několika

vat pouze „

ání násobný

í údaje, kte

zeznat sprá

orem, že výstutoricky. Z hlevěření této sp

ní správnosti innosti výsledné

zení zkoušk

vky pro spe

ní produktu

ykle provád

e však být p

termínem „

e prováděna

definic je m

mu.

0:2006 jsou

otvrzení pro

žadavky by

vrzení pro

pecifické za

edených v

í (verifikac

práce se za

vstupních ú

„validace in

ých vstupů

eré na zákl

ávnost/chyb

upem verifikaediska jednotprávnosti je ndividuálníhoého údaje, vzn

kou a obstar

ecifický cíl

u za účelem

dí u finálníh

potřebná i

„validováno

a vícekrát.)

možné cháp

u definice v

ostřednictví

yly splněny

střednictvím

amýšlené po

v normě ČS

ce) tím, že

abývá nalez

údajů z měř

nformace o

do vyhodn

ladě porovn

nost tohoto

ačního algoritmtlivého měřicípotom valida

o MK pouze dniklého kombi

rání objekti

užití (Při ná

m určení s

ho produkt

v dřívějšíc

o“. Pokud j1

pat verifika

verifikace a

ím poskytn

m poskytn

oužití nebo

SN EN 61

e poskytuje

zením správ

ření jedné f

měřené vel

nocovacího

nání aktuáln

o údaje. T

mu je tzv. bitího kanálu jeací takového dílčím proceseinací verifikov

Technická

ivního důka

ávrhu a výv

shody s po

tu za defino

h etapách.

sou stanove

aci jako dí

a validace o

nutí objekt

nutí objekti

pro specif

1160:2006

e důkaz o

vné výsledn

fyzikální ve

ličině“. Něk

algoritmu

ní hodnoty

Tento proc

t validity. Jedne totiž funkcíměření. Z po

em a tudíž vervaných vstupn

univerzita v

azu, že jsou

voji se valid

ožadavky u

ovaných pro

Odpovídají

eny různé c

ílčí proces,

opět odlišné

tivního důk

ivního důk

fickou aplik

je proces

splnění po

né hodnoty

eličiny. Tent

které z uvaž

však předp

měření s h

ces rozpozn

ná se o terminí MK správnohledu celéhorifikací, zatímcních údajů.

v Liberci

u splněny

dace týká

uživatele.

ovozních

ící status

cíle užití,

sloužící

é od výše

kazu, že

kazu, že

kaci byly

validace

ožadavků

y signálu,

to proces

žovaných

pokládají

hodnotou

návání a

nologickou né změření o měřicího co validací

9

ověřován

ale je ne

optikou,

např. va

algoritm

oblast n

zvoleno

2.2 St

Po

na „klas

reakce.

paliva, r

všech d

měřenéh

vliv na b

nefunkčn

dochází

zprostřed

tzv. bezp

dostane

z provoz

poruchy

řeší pro

spolehliv

V

udává, z

na logic

ní dílčích h

edílnou souč

závislé na

alidace indi

mu výběru/v

ení v odbor

ve znění „V

tručný úvo

o technické

sických“ typ

Je třeba co

resp. tavení

důležitých

ho signálu a

bezpečnost p

ního měřen

k nespráv

dkovaně i k

pečná poru

informaci

zních mezí.

mohou být

blém výbě

vosti.

současnosti

zda je měřen

ckou hodnot

hodnot vstup

částí uvažov

funkci, kte

ividuálního

výpočtu jedn

rné literatuř

Verifikace a

od do prob

stránce jsou

pech elektrá

o nejvíce el

í aktivní zó

subsystémů

a jeho násle

provozovan

ní v případě

vným regu

k nebezpečn

ucha. Podob

o norma

V tomto př

t mnohem z

ru výsledn

i je k údaji

ní důvěryho

tu „pravda“

pních údajů

vaných algo

erou od ver

měřicího

né výsledné

ře dostatečn

a validace in

blematiky

u nejzajíma

áren nevysk

liminovat n

óny reaktor

ů použito

edné použit

ného zařízen

ě, kdy pro

ulačním z

ným) stavům

bná situace

alitě proces

řípadě se vš

závažnější, n

ného údaje

i o hodnot

odné. Tento

“, v případě

ů (tedy jejic

oritmů. Pojm

rifikovaného

kanálu a j

é hodnoty z

ně objasněn

nformace o

systémů, s

avějšími obl

kytují, tedy

nežádoucí n

ru. Z tohoto

násobnosti

tí v řídicích

ní. Pokud do

oces probíh

zásahům.

m systému,

nastává v p

su v okam

šak jedná o

než u poruc

o měřené

tě měřené v

o bit je v pří

ě poruchy M

ch verifikac

my verifikac

o/validovan

její výstup

z násobných

na a také pr

měřené vel

související

lastmi jader

zejména sy

nebezpečnou

o důvodu je

v měřících

h a bezpečn

o bezpečno

á v normál

Ty moho

ve spolehliv

případě, kd

mžiku, kdy

tzv. nebezp

chy bezpečn

veličině z

veličiny př

ípadě bezpo

MK pak je

Technická

ce) není sic

ce a validac

ného systém

- bit valid

h IMK pouh

roto bylo té

ičině“.

ích s bezpe

rné elektrárn

ystémy kont

u událost, k

e pro kontr

h kanálech

nostních sys

stního systé

lních provo

ou vést k

vostní prax

dy bezpečno

y došlo k

pečnou poru

né. Předklád

násobných

řidáván tzv.

oruchového

tento bit n

univerzita v

ce předměte

ce jsou, vidě

mu vyžaduje

dity - je z

hou verifik

éma disertač

ečností

ny systémy

troly a řízen

kterou je p

rolu správn

h. Také zp

stémech má

ému vstoup

ozních podm

k nežádouc

i označovan

ostní systém

k vychýlení

uchu a násle

daná diserta

měření po

. bit validi

stavu MK

negován na

v Liberci

em práce,

ěno touto

eme. Tak

z hlediska

kací. Tato

ční práce

, které se

ní štěpné

poškození

né funkce

pracování

á nemalý

í signál z

mínkách,

ím (ale

ným jako

m naopak

procesu

edky této

ční práce

o stránce

ity, který

nastaven

hodnotu

10

„nepravd

výrobců

informac

zálohova

fyzikáln

spojují v

validity

parametr

určení v

fyzikáln

minimál

zpracová

některýc

platných

2.3 Va

2.3.1 A

Jed

výsledný

operace

algoritm

druhých

který na

spojitá h

signálu.

nebo pří

uvedeno

2 Tsystémy ps názvem

da“. Valida

řídicích sy

ce mohla p

anými měř

ě oprávněn

výběrovými

pro jednot

ry spolehliv

validity ind

ích velič

lní/maximál

ání násobn

ch ŘS při p

h měřících k

alidace po

Analogové

dnou z mož

ý údaj, je v

se nejčastě

my pro nale

mocnin ap

a základě p

hodnota de

Vzniklý vý

ímo vstupuj

o na obr. 1 (v

Tento průzkumpro energetiku„Verifikace a

ace signálu

ystémů nes

poskytovat.

eními. Pom

ném pásmu

i obvody po

tlivé kanály

vosti celého

dividuálního

in (určen

lní hodnoty

ných měřen

poruše sním

kanálů.

omocí logic

spojování s

žností, jak

vzájemná k

ěji provádí b

ezení výsle

pod. Do celé

orovnávání

erivace, fyz

ýsledný úd

ující do regu

varianta A)

m byl provedeu“, číslo projea validace měř

je však p

systematick

. Významn

mocí digitál

a pro zvýše

omocí logik

y a následn

o měřicího

o MK a n

ní výsledn

atp.). Další

ní je fakt,

mače (či sn

ckého spoj

signálu

z redundov

kombinace

běžným zpr

edku, jako

ého procesu

í výstupních

zikálně real

aj je snadn

ulátoru. Sc

a v další pr

en autorem vektu 1M06059ření fyzikálníc

podle prove

ká a nedosa

né měřené

lní techniky

ení spolehli

ky 1/2, 2/3,

ně uvažovat

systému. V

následné zp

ného úda

ím nedostat

že výběro

nímačů) aut

jování sign

vaných měř

signálů z m

růměrování

např. medi

u měření je

h hodnot (n

lizovatelná

no použiteln

hematické

ráci bude oz

rámci činnos9 a výsledky ch veličin pro

edeného prů

ahuje všech

veličiny js

y se násled

vosti měřen

, 2/4 apod.

t i ten. Tím

V současnost

pracování v

aje např.

tkem v souč

ový algoritm

tomaticky n

nálů

ření téže fy

měřících k

m vstupníc

ián, geome

možné zap

např.: fyzik

hodnota d

ný jako hod

znázornění

značeno jak

stí výzkumnéhbyly publikovŘS a tvorba v

Technická

ůzkumu 2 v

h možností,

sou snímán

dně zjišťuje

ného kanálu

Je vhodné

mto postupe

ti někteří d

validních n

zprůměr

časnosti pou

mus zpraco

nepřizpůsob

yzikální ve

análů do je

h hodnot, o

etrický prům

pojit ještě v

kální realizo

derivace apo

dnota zobra

popsaného

ko LOG1.

ho centra „Prvány ve výzk

věrohodných o

univerzita v

v ČR i u sv

, které by

ny násobný

e, zda je s

u se násobn

nejprve ur

em je možn

dodavatelé Ř

naměřených

rováním,

užívaných a

ování signá

buje zbylém

eličiny získa

edné hodno

ovšem exist

měr, vážen

validační alg

ovatelnost v

od.) určuje

azovaná op

o postupu m

rogresivní teckumné zprávěodvozených v

v Liberci

větových

takováto

ými nebo

signál ve

ná měření

rčit index

né zvýšit

ŘS neřeší

h hodnot

výběrem

algoritmů

álu se u

mu počtu

at jediný

oty. Tato

tují i jiné

ný součet

goritmus,

výsledku,

e validitu

erátorovi

měření je

hnologie a ě číslo B02 eličin.“.

11

Technická univerzita vv Liberci

Obr. 1: Možnostii spojení tříí redundanntních měříících kanálůů do jedné výsledné hhodnoty

2.3.2 VVýběrové zzapojení 2/33

Da

často po

akcí, ved

uvažova

případě

zpracová

rozeznán

nezpůsob

kanály. P

tří indiv

uvědomi

příčinou

zapojení

nastoupi

měřicího

alší možnos

oužívaný pr

doucích k v

at zapojení

není ohodn

ávány ve

no chybné

bí chybu na

Porucha uv

viduálních

it, že spole

u. Dalším

í, je možn

ila porucha

o systému.

stí, jak určit

rincip výbě

výsledku, je

2 ze 3. N

nocena vali

výběrovém

individuáln

a výstupu, p

vedeného m

kanálů. Ta

ehlivost vý

faktorem,

nost nastoup

na jednom

t z násobnéh

rového zap

e na obr. 1 (

Na rozdíl o

idita jednot

m členu. Ta

ní měření. N

protože bude

měřicího syst

ato možnos

ýběrového z

který ovliv

pení skryté

m ze dvou z

ho měření fy

pojení. Sche

(varianta B)

od prostého

tlivých měř

akovéto zp

Na druhou

e přehlasov

tému tedy n

t se zdá b

zapojení m

vňuje výsle

é poruchy.

zbývajících

fyzikální vel

ematické zn

) a budeme

analogové

řících kanál

pracování m

stranu poru

vána zbývají

nastane až p

být nepravd

může být sn

ednou hod

V takovém

měřicích k

ličiny jednu

názornění lo

e ho značit j

ého spojová

lů a všechn

má nevýho

ucha jedno

ícími dvěma

při současn

děpodobná,

nížena poru

dnotu poho

m případě

kanálů, a do

u hodnotu, j

ogické posl

jako LOG2

ání signálu

ny bez rozd

odu v tom,

ho měřícíh

a platnými

né poruše dv

ovšem je

uchou se sp

tovosti výb

pak již st

ojde k poruš

je v praxi

loupnosti

. Zde lze

u v tomto

dílu jsou

že není

ho kanálu

měřícími

vou nebo

třeba si

polečnou

běrového

tačí, aby

še celého

2.3.3 VVýběrové zzapojení s rredukcí poččtu vstupních kanálů

Po

měřicích

Naopak

okud jsou v

h kanálů, ne

vyzvedne p

vzaty v úva

ení obtížné

pozitiva jed

ahu nedosta

navrhnout t

dnotlivých s

atky předch

takové uspo

spolehlivost

hozích dvou

ořádání, kte

tních komb

u způsobů

ré by tyto n

binací. Jedn

zapojení ná

nedostatky p

nou možnos

ásobných

potlačilo.

stí takové

12

úpravy j

proveden

validitu

na obr. 1

jsou př

důvěryh

algoritm

vstupníc

měření,

rozhodo

1/2, vytv

se v pra

vyvážen

proti por

2.3.4 Z

Z v

2/3, kter

nízké sp

výsledno

členem p

Úk

potvrzen

e připojení

na. V komb

každého i

1 (varianta C

řivedeny v

odnosti dan

mu zvolí, jak

ch údajů atp

je tu možn

vacího krite

voření prům

axi málo po

na vyšší spo

ruše jednotl

Zhodnocen

výše uvede

ré je kompr

polehlivosti

ou informac

pro redukci

kolem prác

ní/vyvrácení

logického

binaci s nav

individuální

C) a pro na

vstupní úd

ného měřen

ká operace s

p.). Pokud

nost tento

eria. Tím je

měrné hodn

oužívá pro

olehlivostí

livého měříc

í uvažovan

ených tří mo

romisem me

zapojení -

ci) a příliš

počtu vstup

ce je poro

í zažitého n

členu, který

vrženým lo

ího měřícíh

aše účely bu

daje, ohod

ní. Rozhod

se s přivede

ovšem ver

údaj neuva

e myšleno n

oty pouze z

svou nároč

celého zapo

cího kanálu

ných možno

ožností se p

ezi neakcep

porucha je

technicky n

pních kanál

ovnání spo

názoru, že vý

ý by určova

ogickým čle

ho kanálu.

ude označen

dnocené in

dovací člen

enými vstup

rifikační alg

ažovat a po

např.: reduk

ze zbylých

čnost, ovše

ojení, zde r

u.

ostí zapojen

průmyslově

ptovatelným

ednoho měř

náročným m

lů.

olehlivosti

ýběrové zap

al, jaká oper

enem je mo

Princip ta

n LOG3. Do

ndexem v

potom na

py provede

goritmus od

okračovat v

kce výběro

validních ú

em lze před

reprezentov

ní

ě běžně pou

m stavem pr

řícího kaná

modelem vý

všech tří

pojení 2/3 je

Technická

race má být

ožno použí

akového za

o logické ro

validity, př

a základě p

(výběr 2 ze

dhalí poruch

v řízení pod

vého zapoj

údajů atd. T

dpokládat, ž

vanou zejm

užívá pouze

rostého prům

álu vychýlí

ýběrového z

možností

e nejlepším

univerzita v

t s vstupním

ít hradla, k

apojení je

ozhodovací

řípadně př

předem nas

e 3, průměr

hu nějakéh

dle modifik

ení 2/3 na

Takováto ko

že ta by m

ména vyšší o

e výběrové

měrování (z

a znehodn

zapojení s l

zapojení m

m možným.

v Liberci

mi kanály

která určí

nastíněn

jednotky

říznakem

taveného

ze všech

ho kanálu

kovaného

2/2 resp.

onstrukce

mohla být

odolností

zapojení

z důvodu

otí celou

logickým

měření a

13

3 Cíl

V

provozů

měřících

jednoduc

vzájemn

a společ

Pr

z hledisk

řešení v

neelektri

na zákla

S využit

provozo

Cí

zapojení

základě

z hledisk

možný z

V předlo

v praxi č

měřené

základě

údaje bu

porucha

tohoto s

vzájemn

spolehliv

metodick

násobný

procesu

e disertač

současné d

. Přesto nen

h kanálů je

chá, protož

né interakce

enského.

áce si dává

ka spolehliv

výběru jedn

ických veli

adě násobn

tím výsled

vaných i na

lem diserta

í redundova

porovnání

ka bezpečno

způsob řeše

ožené práci

často použí

veličině je

dat o provo

udou použit

v historii

systému na

ně se vylu

vostní ukaz

kého pokyn

ých měřicích

nebo pro be

ční práce

době je klad

ní ve světě r

ze spolehli

že je třeba

e s okolím

á za cíl poso

vosti (a tím

né výsledné

čin. Tím za

ných měřen

ků práce

avrhovaných

ční práce je

aných indiv

pohotovo

osti, ale i s

ení formou u

je zpracov

vaném, přík

pro konkr

ozu tohoto p

ty údaje (ex

provozován

celý výrob

učují a lz

zatele. Předk

nu normy

h kanálů za

ezpečnostní

den stále vě

rozhodnuto

vostního hl

uvažovat š

a to z hled

oudit dosud

potažmo i

é hodnoty

acelí mezer

ní s vysoký

bude moc

h zdrojů ele

e nalezení m

viduálních

stí uvažov

ohledem na

uceleného p

vána názorn

kladu. Rozh

rétní podnik

podniku a s

xpertní odh

ní analyzov

bní podnik.

ze tedy po

kládaná dise

ČSN EN 6

a účelem zí

í systém.

tší důraz na

o tom, kter

lediska tím

širší kontex

diska nejen

d v praxi po

z ekonomi

z násobný

ru v problém

ým důrazem

ci být dos

ektrické ene

metody, kter

měřících k

aných mož

a ekonomiku

postupu pro

ná aplikace

hodnutí o to

k nejvhodn

pomocí pře

ady) o pom

vaného syst

Zmiňované

oměrně sn

ertační prác

61508 o m

skání jedin

a spolehlivo

rý princip lo

nejlepším.

xt provozov

bezpečnos

oužívané př

ckého hled

ých a výbě

mu řízení sl

m na spole

saženo vyš

ergie, ale i d

rá zhodnotí

kanálů. Tot

žností zapo

u provozov

o určení nej

uvedeného

om, které lo

nější, však b

edloženého

měru zjevná

tému, ale t

é stavy prvk

nadno vypo

ce může slo

metodiku vý

é výsledné

Technická

ost a bezpeč

ogického zp

Otázka toh

vaného zaří

stního, ale

řístupy ke z

iska) a navr

ěrových mě

ložitých prů

ehlivost a b

šší pohoto

dalších prům

výhodnost j

o hodnocen

ojení, param

vání. Diserta

vhodnějšíh

postupu na

ogické zpra

bude muse

postupu. Ja

á/skrytá a be

také možné

ků jsou vzá

očítat jedn

oužit jako po

ýběru nejvh

hodnoty, p

univerzita v

čnost prům

pracování ná

hoto zpracov

zení, jeho

také ekono

zpracováván

rhnout nový

ěření elektr

ůmyslových

bezpečnost

vosti v sou

myslových z

jednotlivýc

ní je prove

metrů spol

ační práce p

o způsobu

a vhodně zv

acování info

t být prove

ako základn

ezpečná/neb

é následky

ájemně nesl

notlivé pož

odklad pro

hodnějšího

použitelné p

v Liberci

myslových

ásobných

vání není

vztahy a

omického

ní měření

ý způsob

rických i

h soustav

provozu.

učasnosti

zařízení.

ch návrhů

edeno na

lehlivosti

předkládá

zapojení.

voleném,

ormace o

edeno na

ní vstupní

bezpečná

poruchy

lučitelné,

žadované

doplnění

zapojení

pro řízení

14

4 Spo

4.1 Va

Je

disertačn

vztah k

měření j

Čl

systémů

vyžádán

takového

Pr

postižen

V textu

jakou m

vyžádán

Dů

nezávisl

např. [20

výběrov

ve stavu

Vý

hodnota,

„dobrý“

o kvalitě

však nen

zapojení

Čl

systémů

možné z

závislá n

olehlivost

alidace sig

relativně o

ní práce. T

k problemati

edné fyziká

lánek [18] p

s přihlédn

ní služby a j

o systému je

oblematika

na také v [1

se vyskytuj

metodu ana

ním služby.

ůležitým př

ost individu

0], kde je n

ého systém

u schopném

ýběrovým z

, udávající

/ „špatný“,

ě vstupního

ní vypočten

í s dalšími p

lánek [22] n

„k z n“. Je

zahájit údrž

na dostupno

t ve vybra

gnálu v od

obtížné nalé

ato kapitola

ice verifika

ální veličiny

popisuje vli

nutím ke sk

jeho vliv n

e modelová

systémů, u

19]. Autor s

uje zmínka

alýzy spole

ředpokladem

uálních vstu

avíc připom

mu, protože v

plnit požad

zapojením s

stupeň jeji

ale je mož

o signálu je

na výsledná

používaným

na mezináro

e v něm nad

žbu, aniž by

osti náhradn

aných pub

borných p

ézt publikac

a postihuje

ace a valid

y.

iv bezpečné

kutečnostem

na celkovou

áno pomocí

u kterých je

se věnuje s

o nedokona

ehlivosti je

m pro výp

upů do vyh

menuto, že i

v době, kdy

dovanou fun

e zabývá na

ich spolehl

žné klasifiko

potom dále

á pohotovo

mi možnostm

odní konfere

definován m

y byla ohrož

ních dílů a p

blikacích

publikacíc

ci, která by

články v o

dace výsled

é poruchy n

m, uvedený

u úroveň be

Markovský

e vyžadován

systémům, p

alosti sady

e vhodné

počty spole

odnocovací

i preventivn

y se tato údr

nkci.

apř. [21]. Je

livosti. Jedn

ovat je více

e možné up

ost takového

mi.

enci o bezpe

minimální p

žena správn

pracovníků ú

h

komplexně

odborných p

dné hodno

na výsledno

ým v norm

ezpečnosti (

ých procesů

na vysoká ú

používaným

norem IEC

použít pro

ehlivosti vý

ího členu. T

ní údržba má

ržba provád

ednotlivým

notlivé vstu

stupni spol

ravit vyhod

oto zapojen

ečnosti a sp

počet funkč

ná funkce c

údržby.

Technická

ě postihova

publikacích

ty, vypočít

ou spolehliv

mě IEC 615

(SIL) celého

ů.

úroveň integ

m v petroch

C 61508, kd

o systémy

ýběrových

Touto probl

á vliv na vý

dí, není vlast

vstupním k

upy tedy ne

lehlivosti. N

dnocovací a

ní a také n

polehlivosti

čních komp

celého systé

univerzita v

la oblast zá

h, které maj

távané z ná

vost bezpeč

508, jako j

o systému.

grity bezpeč

hemickém p

dy není def

s nízkým/v

členů je v

lematikou s

ýslednou po

tně udržova

kanálům je p

emají pouz

Na základě p

algoritmus.

není porovn

pojednává

ponent, se k

ému. Tato ú

v Liberci

ájmu této

jí nějaký

ásobných

čnostních

e stupeň

Chování

čnosti, je

průmyslu.

finováno,

vysokým

vzájemná

e zabývá

ohotovost

aný vstup

přiřazena

ze atribut

poznatku

V článku

náno toto

o údržbě

kterým je

úroveň je

15

Pr

věnován

zapojení

výběrov

Pr

předpok

pouze p

optimali

jako přík

nebo být

4.2 Sp

Ka

minimal

vykonáv

normy. V

spolehliv

4.3 Sh

V

spolehliv

spolehliv

historick

analyzov

výběrov

systémy

výhodno

popsána

atp., ale

z násobn

samozřej

práce řeš

oblematikou

na pozorno

í pro netriv

ého systému

oblém nale

kládají sério

omocí zvyš

izována vzh

klad budiž u

t zcela nefu

polehlivost

aždé odvět

lizovali, sh

vat co nejlé

V této kapi

vosti a u ka

hrnutí poz

předcházejí

vosti, bezpe

vosti je v

kému vývoj

vat bez toh

ých systém

také anal

ost použití

problemati

chybí v zde

ných měřen

ejmě změní

ší tento prob

u zálohovan

ost zejména

viální konf

u „k z n“, n

ezení optim

-paralelní s

šování zálo

hledem k ná

uveden gen

unkční.

t v technic

tví lidské

hromažďují

épe. Takový

itole diserta

ždé normy j

znatků o p

ících kapit

ečnosti a va

dnešní dob

ji je zřejm

ho, abychom

mů, popisova

lyzovat, ov

konkrétního

ika zjevných

e návod, jak

ní jedné fy

í také para

blém a můž

ných výběr

a problem

figurace, kd

není z množi

málního stu

trukturu sys

ohovanosti p

ákladům na

erátor, který

cké norma

činnosti s

se poznat

ými dokume

ační práce j

je uveden s

roblemati

tolách byl

alidaci výsl

bě již znač

mé, že syst

m se dopus

aných také j

všem nebyl

o výběrové

h/skrytých p

kým způsob

yzikální vel

metry spol

že sloužit jak

rových systé

matice výpo

dy počet pr

iny {1, 2, n

upně záloho

stému a úro

paralelních

a tento systé

ý může prac

alizaci

s sebou nes

ky a zkuš

enty jsou p

e uveden p

tručný kom

ice verifika

uveden p

edné inform

čně proprac

témy, náchy

stili nějakéh

jako „k z n

la nalezena

ho členu. V

poruch, dia

bem vybírat

ličiny. Změ

lehlivosti v

ko podklad

émů se zabý

očtu výsled

rvků, nutný

-2, n-1, n}.

ování je ř

oveň spoleh

subčástí. S

ém. Příspěv

covat v plné

se určitá

enosti do

pro oblast sp

přehled nore

mentář obsah

ace a valid

průřez pub

mace z náso

covaná. Vz

ylné na je

ho omylu.

“. Podle do

a publikace

V normách

agnostikovat

t výslednou

ěnou způso

výběrového

pro doplně

Technická

ývá také [2

dné spoleh

ých ke spr

ešen v pub

hlivosti je po

Spolehlivost

vek uvažuje

ém výkonu

rizika. Ab

„návodů“,

polehlivosti

em se vztah

hu této norm

dace v pub

likacemi, m

obných vstu

zhledem k j

dnoduché p

Jiná situac

ostupné liter

e, která by

řady ČSN

telnosti, dia

u hodnotu d

bu výběru

členu. Pře

ní norem řa

univerzita v

3]. V tomto

hlivosti výb

rávné funkc

blikaci [24]

odle nich zv

t celého sy

e vícestavov

, ostrovním

bychom tat

jak danou

i zejména t

hem k prob

my.

blikacích

majícími v

upních údajů

jejímu přir

poruchy, je

e je však v

ratury je mo

y vědecky

EN 61508

agnostickéh

do řídicího a

finální ho

edkládaná d

ady ČSN EN

v Liberci

o textu je

běrového

ci celého

]. Autoři

vyšována

ystému je

vé prvky,

m provozu

to rizika

u činnost

technické

blematice

vztah ke

ů. Teorie

rozenému

e možno

v případě

ožné tyto

doložila

je např.

o pokrytí

algoritmu

dnoty se

disertační

N 61508.

16

5 Zvý

M

kabeláž

spolehliv

je možné

Je

uvažová

náklady

možnost

velkým

bude po

podobný

Pr

problem

kanály m

informac

jednoho

v níže. Z

problem

5.1 Ná

Ná

správnos

schopna

napříkla

zmiňova

samo vy

změřené

ýšení par

ožností, jak

a SW za

vosti systém

é se ubírat:

1. Zvýše

2. Zvýše

zřejmé, že

ány finance,

je možné

ti řešení bu

množstvím

ořízení jedn

ých hodnot

o lepší pře

matiky záloh

měření v prv

cím index

údaje o mě

Zvýšení spo

matiky této d

ásobné mě

ásobné měř

sti měření j

rozpoznat

d primární

ané smart či

yhodnotí, z

é změně tla

ametrů sp

k zvýšit spo

a absolutně

mu pomocí

ení počtu čid

ení spolehliv

obě možno

jedná se ze

é optimaliz

ude relativ

m těchto zař

né kompone

s nižším po

edstavu o m

hovaných m

vní úrovni z

validity. Ta

ěřené fyziká

olehlivosti

disertační pr

ěření fyzik

ření fyziká

jednoduché

t chybu m

í funkcí p

idlo, bude t

zda je fyzi

aku. Další m

polehlivos

olehlivost m

ě spolehliv

HW a SW

del a násled

vosti a věroh

osti s sebou

ejména o zv

zovat pomo

ně nízká p

řízení, zatím

enty drahé,

čtem čidel.

možnostech

měření. Při p

zpracování s

akto ohodn

ální veličině

měřicích sy

ráce.

kálních vel

ální veličin

ého. V prax

měření na z

růtokoměru

tato hodnota

ikálně reali

možností v

sti pomoc

měřících kan

vý (resp. n

modifikace

dný výběr va

hodnosti se

přináší řad

výšené náro

ocí vhodně

pořizovací

mco u vyso

ovšem z hl

h jednotlivý

použití zálo

signálu prov

nocený sign

ě, který bud

ystémů pom

ličin

ny je možn

xi jsou běžn

základě ho

u je měřen

a ověřována

izovatelné,

využití „chy

cí validace

nálů, je něk

nebudeme s

e), jedná se

alidních úda

nzorů [11]

du překážek

ky na pořiz

ě nastavené

cena jedno

oce spolehli

lediska spo

ých řešení b

hovaných s

vést jejich v

nál následně

de dále použ

mocí spoleh

né interpret

ně používán

dnot závisl

ní průtoku,

a např. měř

aby klesla

ytrého“ čidl

Technická

e

olik. Pokud

se zabývat

v zásadě o

ajů měření [

. Pokud jso

zovací a pro

ého modelu

oho senzoru

ivých, tzv.

olehlivosti j

bude uvede

snímačů je

verifikaci a

ě vstoupí d

žíván. Deta

hlivějších s

tovat jako

na tzv. sma

lých fyziká

, ovšem b

řením tlaku

a/stoupla h

la je deteko

univerzita v

d budeme p

t možností

dva směry

[10]

ou jako hlav

ovozní nákla

u. V případ

u vykoupen

inteligentn

e možné d

en stručný

třeba s jedn

přiřadit jed

do algoritm

ailní popis j

snímačů nes

nepřímé p

art čidla, k

álních veli

ude-li se j

. Smart čid

hodnota prů

ování malý

v Liberci

ovažovat

zvýšení

, kterými

vní faktor

ady. Tyto

dě první

na nutně

ních čidel

dosáhnout

úvod do

notlivými

dnotlivým

mu určení

e uveden

spadá do

potvrzení

která jsou

čin. Tak

jednat o

lo potom

ůtoku při

ých, ještě

17

nedeteko

veličiny

V

do jedno

schopné

nepoužit

plánovat

porucho

stav nen

porucho

dělit na

liší ve sp

obnovy,

apod.

5.1.1 P

V

nezávisl

logické o

komplet

jednotliv

Na

ovatelných

. Pro taková

současném

oho výstupn

provozu (

telný stav n

telná, proto

vý stav obj

ní možné p

vých stavů

zjevné a sk

polehlivostn

než poruch

Porovnání m

této kapito

é měřící ka

operace jso

ního sezna

vých snímač

• Stav

intenz

• Stav 2

poruch

• Stav 3

poruch

• Stav 4

poruch

• Stav 5

a základě to

změn fyzik

áto měření s

stavu pozn

ního údaje

(tzv. použit

na dobu pre

o bude nadá

jektu jako n

paušalizova

lze určit, ž

kryté, bezpe

ních parame

ha zjevná, p

možností lo

le je uvede

anály a tři o

u popsány v

amu možn

čů.

1 přísluší

zitou poruch

2 přísluší po

h λ2.

3 přísluší po

h λ3.

4 přísluší po

h λ4.

5 vyhradíme

oho platí triv

kálních velič

se často vyu

nání předpo

pouze dva

telný stav)

ventivní úd

ále zkoumá

něco nežádo

at. Po podr

že i tento st

ečné a nebe

etrech - skr

porucha bez

ogického sp

en postup a

odlišné logi

v kapitole 2

ných stavů

poruše ne

h λ1.

oruše nebez

oruše bezpe

oruše bezpe

e v následuj

viální součty

čin zprostře

užívá vzájem

okládá logic

stavy indiv

a stav nep

držby a poru

án pouze p

oucího a po

obnějším p

tav je možn

ezpečné.[1]

rytá porucha

zpečná způs

pojování sig

analýzy log

ické operace

2.3 a znázo

systému

ebezpečné

zpečné, pro

ečné a pro v

ečné a pro v

ící analýze

y:

edkovaně po

mné závislo

cké spojová

viduálního

použitelný.

uchový stav

oruchový s

otenciálně n

prozkoumán

né dále děli

Jednotlivé

a má mnoho

sobí nižší š

gnálu

gického spoj

e, které se

orněny na ob

je nezbytn

a pro ver

verifikační

verifikační

verifikační

pro bezporu

Technická

omocí sledo

osti tlaku, te

ání násobný

měření - s

Teorie spo

v. Preventiv

stav čidla. J

nebezpečné

ní možných

it. Tak např

typy poruc

onásobně d

škody, než p

ojování sign

s nimi mají

br. 1. Pro u

né nadefin

ifikační alg

í algoritmus

algoritmus

algoritmus

uchový stav

univerzita v

ování hodno

eploty a obje

ých měřícíc

tav, kdy je

olehlivosti

vní údržba j

Je běžné p

ého. Přesto

h příčin a

ř. poruchy j

ch se velmi

delší střední

porucha neb

nálu pro tři

í provádět.

možnění zp

novat možn

goritmus z

s skryté, s in

zjevné, s in

skryté, s in

v snímače.

v Liberci

ot závislé

emu.[12]

ch kanálů

e zařízení

dělí dále

e snadno

ovažovat

ani tento

důsledků

je možné

i výrazně

dobu do

bezpečná

na sobě

Zmíněné

pracování

né stavy

zjevné, s

ntenzitou

ntenzitou

ntenzitou

18

λ =

λn

λf

λ =

kde:

λn

λf

λ

Ny

procesu,

jednotliv

označen

Lo

zopakov

Vý

se třemi

vstupníc

nebezpe

možných

uvedena

= λn + λf

= λ1 + λ2

= λ3 + λ4

= λ1 + λ2 +

označuje i

označuje i

označuje c

yní je prov

, tedy signá

vé logické

y shodně, a

• N - ne

• F - bez

• D - be

ogické opera

váno, že:

• LOG1

apod.)

• LOG2

• LOG3

v závi

ýsledná tabu

vstupními

ch signálů m

čný zjevný

h stavů sys

a, v disertačn

+ λ3 + λ4

intenzitu neb

intenzitu fal

elkovou int

vedeno ozn

álů ze sním

operace se

a sice násled

ebezpečný s

zpečný stav

ezporuchový

ace se signá

1 je analog

) s možností

2 je výběrov

3 je výběro

slosti na jej

ulka udává

signály pro

může být v p

ý, nebezpe

stému. Tato

ní práci se j

bezpečných

lešných zap

tenzitu poru

načení a roz

mačů a zbýv

e signály (

dovně:

tav systému

v systému (p

ý stav systém

ály jsou pop

ové spojov

í redukce po

vé zapojení,

ové zapojen

jich validitě

vyčerpávaj

o všechny tř

pěti možnýc

ečný skrytý

o tabulka n

edná o tab.

h poruch,

působení (be

uch kompon

zdělení mo

vá pouze oz

(LOG1, LO

u (porucha v

porucha ved

mu

psány v kap

vání signálu

očtu vstupn

v tomto pří

ní (2/3) s m

ě.

ící přehled

ři výše pop

ch stavech (

ý), dostává

nebude v a

2.

ezpečných p

nenty.

ožných stav

značit možn

OG2 a LO

vede ke ztrá

de k falešné

pitole 2.4, zd

u (např. prů

ních signálů

ípadě 2 ze 3

možností red

možných s

psané logick

(dobrý, bezp

áme celkem

autoreferátu

Technická

poruch),

vů „vstupů“

né výsledné

OG3) budou

átě funkce s

mu zapůsob

de budiž pr

ůměrování,

v závislosti

3,

dukce počtu

stavů vyhod

ké obvody.

pečný zjevn

m 125 vzá

vzhledem

univerzita v

“ do rozhod

stavy systé

u výsledné

systému)

bení systém

ro přehledno

medián, m

i na jejich v

u vstupních

dnocovacího

Jelikož kaž

ný, bezpečn

ájemně nez

ke svému

v Liberci

(1)

(2)

(3)

(4)

dovacího

ému. Pro

výstupy

mu)

ost pouze

maximum

validitě,

h signálů

o obvodu

ždý ze tří

ný skrytý,

závislých

rozsahu

19

Z

rozhodo

snímacíc

individu

5.1.2 R

Pr

přibližné

budeme

četností

poruch a

Příklad

vstupní

vyhodno

Předpok

doba do

odstraně

Tento př

proto je

testovac

Pr

parametr

tabulka

každého

případ fa

tabulce.

výše uvede

vat o výho

ch kanálů,

uálních měři

Rozhodova

o rozhodnu

é hodnoty i

uvažovat p

jejich nast

a středních

variace par

parametry

ocovacích

kládáme sho

obnovy fun

ěna za 4 hod

ředpoklad j

e možné u

ího interval

o porovnán

ry vypočíta

využívala

o způsobu za

alešných za

ené tabulky

odnosti/nevý

, jsou v n

icích kanálů

cí model

utí o výho

intenzit por

poruchy pro

toupení. Pro

dob do ob

rametrů je

a shrnuty

členů v zá

odnou dobu

nkce závisí

diny, zatímc

je založen n

uvažovat st

lu, tedy cca

ní parametr

at. K tomuto

Schneewei

apojení pro

apůsobení sy

y však nen

ýhodnosti

ní pouze

ů.

odnosti nasa

ruch a obno

o verifikačn

o rychlou o

bnovy funkc

uveden v n

výsledky

ávislosti na

opravy skr

na zjevnos

co porucha

na faktu, že

třední dobu

4000 hodin

rů spolehliv

o účelu posl

ssovu form

případ neb

ystému. Vý

ní možné zí

nasazení j

uvedeny

azení jedno

ov prvků v

ní algoritmu

orientaci ne

ce systému

následujícíc

hodnocení

a poměru

ryté a zjevn

ti poruchy.

skrytá bude

e jednou ro

u do obno

n.

vosti jedno

loužila výp

muli a s jej

ezpečné por

sledky pops

ískat releva

jednotlivýc

logické dů

otlivých za

v případě sk

us zjevné i s

ení nutné za

u, postačí zn

ch tabulkác

výhodnosti

intenzit s

né poruchy,

Pro uveden

e mít středn

očně je prov

vy pro sk

otlivých mo

očetní tabu

jí pomocí

ruchy a dál

saného výpo

Technická

antní data

h druhů l

ůsledky po

apojení je

kryté a zjev

skryté, je nu

adávat přes

nát jejich p

ch, kdy v ta

i užití jedn

skrytých a

ovšem je tř

ný příklad b

ní dobu do

váděn test

krytou poru

ožností zap

lka v prostř

byla vypoč

e střední do

očtu jsou uv

univerzita v

a na jejich

logického

oruch jedn

nutné znát

vné poruchy

utné variov

sné hodnoty

poměrné za

ab. 2 jsou

notlivých lo

zjevných

řeba si uvěd

bude zjevná

obnovy 400

každého sy

uchu jako

ojení je nu

ředí MS Ex

čítána nepo

oba mezi ak

vedeny v ná

v Liberci

h základě

zapojení

notlivých

alespoň

y. Pokud

vat poměr

y intenzit

stoupení.

uvedeny

ogických

poruch.

domit, že

á porucha

00 hodin.

ystému, a

polovinu

utné tyto

xcel. Tato

ohotovost

kcemi pro

ásledující

20

Tab. 1: Poř. číslo U

1 82 83 84 85 46 87 88 89 810 411 812 813 814 815 416 817 818 819 820 421 422 423 424 425 226 827 828 829 830 431 832 833 834 835 436 837 838 839 840 441 842 843 844 845 446 447 4

Výsledky v

U [1] U.μ[h-1

8E-18 6E-18E-34 4E-38E-18 6E-18E-34 4E-34E-12 2E-18E-34 4E-38E-50 2E-58E-34 4E-38E-50 2E-54E-28 1E-28E-18 6E-18E-34 4E-38E-18 6E-18E-34 4E-34E-12 2E-18E-34 4E-38E-50 2E-58E-34 4E-38E-50 2E-54E-28 1E-24E-12 2E-14E-28 1E-24E-12 2E-14E-28 1E-22E-06 5E-08E-34 4E-38E-50 2E-58E-34 4E-38E-50 2E-54E-28 1E-28E-50 2E-58E-66 6E-68E-50 2E-58E-66 6E-64E-44 2E-48E-34 4E-38E-50 2E-58E-34 4E-38E-50 2E-54E-28 1E-28E-50 2E-58E-66 6E-68E-50 2E-58E-66 6E-64E-44 2E-44E-28 1E-24E-44 2E-4

výpočtu parμ ] Stav

18 N 8E34 N 8E18 N 8E34 F 12 D 34 N 8E50 N 8E34 N 8E50 N 8E28 N 4E18 N 8E34 N 8E18 N 8E34 F 12 D 34 F 50 N 8E34 F 50 F 28 F 12 D 28 N 4E12 D 28 F 07 D 34 N 8E50 N 8E34 N 8E50 N 8E28 N 4E50 N 8E69 N 8E50 N 8E69 N 8E47 N 4E34 N 8E50 N 8E34 N 8E50 N 8E28 N 4E50 N 8E69 N 8E50 N 8E69 N 8E47 N 4E28 N 4E47 N 4E

rametrů spLOG1

U U.μE-18 E-34 E-18

4E

E-34 E-50 E-34 E-50 E-28 E-18 E-34 E-18

4E 4E

E-50 4E 2E 1E

E-28 1E

E-34 E-50 E-34 E-50 E-28 E-50 E-66 E-50 E-66 E-44 E-34 E-50 E-34 E-50 E-28 E-50 E-66 E-50 E-66 E-44 E-28 E-44

polehlivosti

[h-1] Stav N N N

E-34 N N N N N N N N N F

E-34 F D

E-34 N N

E-34 FE-50 FE-28 D

N N D

E-28 D D N N N N N N N N N N N N F F D N N F F D N N

i LOG2

v U U8E-188E-348E-188E-344E-128E-348E-508E-348E-504E-288E-188E-34

4

8E-348E-50

4 2

4E-124E-28

8E-348E-508E-348E-504E-288E-508E-668E-508E-664E-448E-348E-50

4 2

8E-508E-66

2

4E-284E-44

Technická

U.μ [h-1] Sta N N N F D N N N N N N N

6E-18 N4E-34 F

D F N

4E-34 F2E-50 F

D D N D D D N N N N N N N N N N N N

4E-34 N2E-50 N

N N N

2E-50 N6E-69 F

D N N

univerzita v

LOG3av U

N 8E-18 N 8E-34 N 8E-18 F D N 8E-34 N 8E-50 N 8E-34 N 8E-50 N 4E-28 N 8E-18 N 8E-34 N 8E-18 F D F N 8E-50 F F D D N 4E-28 D D D N 8E-34 N 8E-50 N 8E-34 N 8E-50 N 4E-28 N 8E-50 N 8E-66 N 8E-50 N 8E-66 N 4E-44 N 8E-34 N 8E-50 N 8E-34 N 8E-50 N 4E-28 N 8E-50 N 8E-66 N 8E-50 F D N 4E-28 N 4E-44

v Liberci

3 U.μ [h-1]

4E-34

4E-34

4E-34

4E-342E-50

6E-69

21

Poř. číslo U

48 449 450 251 852 853 854 855 456 857 858 859 860 461 862 863 864 865 466 867 868 869 870 471 472 473 474 475 276 877 878 879 880 481 882 883 884 885 486 887 888 889 890 491 892 893 894 895 4

U [1] U.μ[h-1

4E-28 1E-24E-44 2E-42E-22 5E-28E-18 6E-18E-34 4E-38E-18 6E-18E-34 4E-34E-12 2E-18E-34 4E-38E-50 2E-58E-34 4E-38E-50 2E-54E-28 1E-28E-18 6E-18E-34 4E-38E-18 6E-18E-34 4E-34E-12 2E-18E-34 4E-38E-50 2E-58E-34 4E-38E-50 2E-54E-28 1E-24E-12 2E-14E-28 1E-24E-12 2E-14E-28 1E-22E-06 5E-08E-34 4E-38E-50 2E-58E-34 4E-38E-50 2E-54E-28 1E-28E-50 2E-58E-66 6E-68E-50 2E-58E-66 6E-64E-44 2E-48E-34 4E-38E-50 2E-58E-34 4E-38E-50 2E-54E-28 1E-28E-50 2E-58E-66 6E-68E-50 2E-58E-66 6E-64E-44 2E-4

μ ] Stav

28 N 4E47 N 4E26 N 2E18 N 8E34 N 8E18 N 8E34 F 12 D 34 N 8E50 N 8E34 N 8E50 N 8E28 N 4E18 N 8E34 N 8E18 N 8E34 F 12 D 34 F 50 N 8E34 F 50 F 28 F 12 D 28 N 4E12 D 28 F 07 D 34 F 50 N 8E34 F 50 F 28 F 50 N 8E69 N 8E50 N 8E69 N 8E47 N 4E34 F 50 N 8E34 F 50 F 28 F 50 F 69 N 8E50 F 69 F 47 F

LOG1U U.μ

E-28 E-44 E-22 E-18 E-34 E-18

4E

E-34 E-50 E-34 E-50 E-28 E-18 E-34 E-18

4E 4E

E-50 4E 2E 1E

E-28 1E 4E

E-50 4E 2E 1E

E-50 E-66 E-50 E-66 E-44

4EE-50

4E 2E 1E 2E

E-66 2E 6E 2E

[h-1] Stav D D D N N F

E-34 F D N N F F D F F F

E-34 F F

E-34 F F

E-34 FE-50 FE-28 F

D D F

E-28 F D

E-34 N N

E-34 FE-50 FE-28 D

N N F F D

E-34 F F

E-34 FE-50 FE-28 FE-50 F

FE-50 FE-69 FE-47 F

LOG2v U U

8E-188E-34

4

8E-348E-50

4 2 4 4 2 4 2 4 2 2

8E-348E-50

4 2

8E-508E-66

2 4 2 4 2 2 2 2

Technická

U.μ [h-1] Sta N D D N N

6E-18 N4E-34 F

D N N

4E-34 N2E-50 N

N6E-18 N4E-34 N6E-18 N4E-34 F2E-12 D4E-34 F2E-50 N4E-34 F2E-50 F1E-28 D

D N

2E-12 D1E-28 D

D F N

4E-34 F2E-50 F

D N N

2E-50 N6E-69 F

D4E-34 F2E-50 N4E-34 F2E-50 F1E-28 D2E-50 F6E-69 F2E-50 F6E-69 F2E-47 F

univerzita v

LOG3av U

N 4E-28 D D N 8E-18 N 8E-34 N 8E-18 F D N 8E-34 N 8E-50 N 8E-34 N 8E-50 N 4E-28 N 8E-18 N 8E-34 N 8E-18 F D F N 8E-50 F F D D N 4E-28 D D D F N 8E-50 F F D N 8E-50 N 8E-66 N 8E-50 F D F N 8E-50 F F D F F F F F

v Liberci

3 U.μ [h-1]

4E-34

4E-34

4E-34

4E-342E-50

4E-34

4E-342E-50

6E-69

4E-34

4E-342E-50

2E-506E-692E-506E-692E-47

22

Poř. číslo U

96 497 498 499 4

100 2101 4102 4103 4104 4105 2106 4107 4108 4109 4110 2111 4112 4113 4114 4115 2116 4117 4118 4119 4120 2121 2122 2123 2124 2125

Po

znalosti

nepohoto

prostý s

logickým

potom p

výstupem

spolehliv

nepohoto

zjevných

U [1] U.μ[h-1

4E-28 1E-24E-44 2E-44E-28 1E-24E-44 2E-42E-22 5E-24E-12 2E-14E-28 1E-24E-12 2E-14E-28 1E-22E-06 5E-04E-28 1E-24E-44 2E-44E-28 1E-24E-44 2E-42E-22 5E-24E-12 2E-14E-28 1E-24E-12 2E-14E-28 1E-22E-06 5E-04E-28 1E-24E-44 2E-44E-28 1E-24E-44 2E-42E-22 5E-22E-06 5E-02E-22 5E-22E-06 5E-02E-22 5E-2

odle Schnee

hodnot p

ovost každé

součet dílč

m výstupem

převrácenou

m algoritm

vosti jedn

ovosti a st

h, viz tab. 2

μ ] Stav

28 F 47 N 4E28 F 47 F 26 F 12 D 28 N 4E12 D 28 F 07 D 28 N 4E47 N 4E28 N 4E47 N 4E26 N 2E12 D 28 N 4E12 D 28 F 07 D 28 F 47 N 4E28 F 47 F 26 F 07 D 26 N 2E07 D 26 F

D

eweissovy f

parametrů

é možnosti

čích nepoho

m algoritmu

u hodnotou

mu je faleš

otlivých u

třední doby

.

LOG1U U.μ 1E

E-44 1E 2E 5E

E-28 1E

E-28 E-44 E-28 E-44 E-22

E-28

1E 1E

E-44 1E 2E 5E

E-22 5E

formule je m

spolehlivos

zapojení tř

otovostí vš

je nebezpe

u součtu vš

šné zapůso

uvažovanýc

y mezi akc

[h-1] StavE-28 D

DE-28 FE-47 FE-26 D

N N D

E-28 D D N N D D D D D F

E-28 F D

E-28 D D

E-28 FE-47 FE-26 D

D D D

E-26 D D

možné vyp

sti jednotli

ří čidel do

šech (vzáje

ečná poruch

šech členů

obení (bezp

h algoritm

cemi závisí

LOG2v U U

2

4E-124E-28

4E-284E-44

2 2

očítat param

ivých prvk

jednoho alg

emně disjun

ha. Střední d

Schneewei

pečná poru

mů dostává

í na poměr

Technická

U.μ [h-1] Sta D D

1E-28 D2E-47 F

D D N D D D N N N D D D N

2E-12 D1E-28 D

D D D

1E-28 D2E-47 F

D D D D D D

metry spole

ků tohoto

goritmu se

nktních) m

doba mezi f

issovy form

ucha). Po

áme tabulk

ru intenzit

univerzita v

LOG3av U

D D D F D D N 4E-28 D D D N 4E-28 N 4E-44 N 4E-28 D D D N 4E-28 D D D D D D F D D D D D D

ehlivosti sy

systému.

potom spo

možných sta

falešnými a

mule, kde l

výpočtu p

ku výsled

poruch sk

v Liberci

3 U.μ [h-1]

2E-47

2E-47

stému ze

Celková

očítá jako

avů, kdy

akcemi je

logickým

parametrů

dků, kde

krytých a

23

Tab. 2:

P. č. λ

1 2,

2 2,

3 2,

4 2,

5 2,

6 2,

7 2,

8 2,

9 2,

V

z prostor

5.1.3 V

Ta

porucham

doby do

nebezpe

poruch.

systémy

Lé

na pomě

Parametry

λcelk [h-1] U

,00E-05 1

,00E-05 1

,00E-05 1

,00E-05 5

,00E-05 1

,00E-05 1

,00E-05 1

,00E-05 1

,00E-05 1

tab. 2 je

rových důvo

Výsledky ro

ab. 2 přeh

mi pro jedn

o obnovy u

čné poruchy

Ty totiž z

s danou log

épe než v tab

ěru intenzit

y modelové

ULOG1 [1] T

,17E-01 3

,16E-01 3

,05E-01 3

5,90E-02 5

,20E-02 2

,20E-03 2

,20E-04 2

,20E-05 2

,20E-06 2

střední do

odů jako TL

ozhodovací

hledně shrn

notlivé varia

zjevné por

y nebyly va

závisí na k

gikou nasaz

belární pod

zjevných a

ho případu

TLOG1 [h] U

3,11E+04 4

3,13E+04 4

3,38E+04 3

5,60E+04 1

2,60E+05 4

2,50E+06 5

2,50E+07 1

2,50E+08 5

2,50E+09 4

oba mezi f

LOGX.

ího modelu

nuje výsled

anty poměrů

ruchy v délc

ariovány z d

konkrétní te

zeny.

době jsou zá

skrytých po

u hodnocen

ULOG2 [1] T

4,69E-03 4

4,61E-03 4

3,81E-03 4

1,20E-03 8

4,90E-05 4

5,80E-07 3

1,90E-08 2

5,80E-09 3

4,90E-09 4

falešnými a

u

dky výpočt

ů skrytých a

ce 4h a v př

důvodu nem

echnologii,

ávislosti nep

oruch vidět

ní logických

TLOG2 [h] U

4,00E+05 4

4,04E+05 4

4,46E+05 3

8,20E+05

4,10E+06 5

3,80E+07 6

2,10E+08 2

3,80E+08 2

4,10E+08

akcemi jed

tů nepohoto

a zjevných

řípadě skry

možnosti oh

na které j

pohotovosti

v grafické r

Technická

h vyhodnoc

ULOG3 [1]

4,69E-03 4

4,61E-03 4

3,82E-03

1,20E-03

5,00E-05

6,70E-07

2,40E-08

2,00E-09 2

1,90E-10 2

dnotlivých a

ovostí a s

poruch, za

yté poruchy

hodnocení p

jsou řídicí,

a střední do

reprezentac

univerzita v

covacích čle

TLOG3 [h]

4,00E+05

4,07E+05

1,60E+06

3,90E+07

3,80E+09

3,40E+11

1,60E+13

2,40E+14

2,40E+14

algoritmů o

středních d

předpoklad

4000h. Be

příslušných

resp. bezp

oby mezi po

i, viz obr. 2

v Liberci

enů

λskrytá/

λzjevná [1]

1,00E+03

9,90E+01

9,00E+00

1,00E+00

1,10E-01

1,00E-02

1,00E-03

1,00E-04

1,00E-13

označena

dob mezi

du střední

ezpečné a

následků

pečnostní

oruchami

2 a obr. 4.

24

Technická univerzita vv Liberci

1,00E‐1

Obr. 2

Na

kombina

převahou

výběrov

poruch d

předpok

nepohoto

vypadat

2: Graf záv

a obr. 2 je z

ace tří sním

u poruch

é zapojení 2

dána pouze

kládali shod

ovosti v zá

jako na obr

13 1,00E‐11

vislosti nep

zřetelně vid

ačů, roste s

pro verifik

2 ze 3, u kte

rozdílnými

dnou střed

ávislosti na

r. 3.

1,00E‐09 1,0

Poměr inten

ohotovosti

dět, že nepo

rostoucím

kační algor

erého je záv

i dobami do

dní dobu

poměru in

00E‐07 1,00E

zit poruch skr

systému naporuch

ohotovost c

poměrem s

ritmus skry

vislost nepo

o obnovy u

do obnovy

ntenzit po

E‐05 1,00E‐03

rytých a zjevn

a poměru i

elého měřic

krytých a zj

ytých. Zvlá

ohotovosti n

u skryté a zj

y skrytých

oruch skrytý

3 1,00E‐01 1

ných poruch

intenzit skr

cího systém

jevných por

áštním příp

na poměru s

zjevné poruc

h i zjevný

ých poruch

1,00E+01 1,00

rytých a zje

mu, skládajíc

ruch, tedy s

padem algo

skrytých a

chy. Pokud

ých poruch

h ku zjevný

1,00E‐13

1,00E‐12

1,00E‐11

1,00E‐10

1,00E‐09

1,00E‐08

1,00E‐07

1,00E‐06

1,00E‐05

1,00E‐04

1,00E‐03

1,00E‐02

1,00E‐01

1,00E+00

0E+03

Nep

ohotovost

evných

cího se z

s rostoucí

oritmu je

zjevných

d bychom

h, vývoj

ým bude

25

Technická univerzita vv Liberci

1,00E‐13

Obr. skrytýc

Na

skrytých

poměr in

tím, že t

grafu z

dominan

nepohoto

poruchy

LOG1, k

střední d

Ne

vyhodno

poruch s

poruch s

MTBF, z

3: Graf závh a zjevnýc

a obr. 3 je

h poruch. V

ntenzit poru

toto výběrov

obr. 3 je ta

ntní poruch

ovosti prost

validačním

které také u

době do obn

epohotovost

otit. V grafu

skrytých a

stále roste,

závislé na M

3 1,00E‐11

LOG1

LOG2

LOG3

vislosti nepch poruch,

e zřejmý tre

Výjimkou j

uch skrytýc

vé zapojení

aké vidět d

hy skryté,

tého výběro

mu algoritm

uvažuje vali

novy zjevný

t není jediný

u na obr. 2

zjevných p

zatímco u v

MTTR skrytý

1,00E‐09

Poměr int

pohotovostiza předpok

a zj

end růstu n

e v tomto

ch a zjevnýc

í nebere v ú

dva extrémn

je hodnot

ového zapoj

mu zjevné, n

iditu individ

ých poruch.

ým paramet

je vidět zá

poruch. MTB

výběrového

ých a zjevný

1,00E‐07 1,

tenzit poruch

i systému vkladu shodevných por

nepohotovo

případě vý

ch poruch v

úvahu validi

ní stavy vý

a nepohoto

jení LOG2.

nepohotovo

duálních m

trem spoleh

ávislost MT

BF u LOG

o zapojení L

ých poruch

,00E‐05 1,00

 skrytých a zj

v závislosti dných středruch

osti se stou

ýběrové zap

vliv na hodn

itu jednotliv

ýběrového z

ovosti algo

. Naopak, p

ost LOG3 s

ěřicích kan

hlivosti, kter

TBF měřicíh

1 a LOG3

LOG2 lze vy

.

0E‐03 1,00E

evných poruc

na poměrudních dob d

upajícím pro

pojení LOG

notu nepoh

vých individ

zapojení LO

oritmu LOG

pokud budo

se blíží hod

álů a její ho

rý je možné

ho systému

s rostoucí d

ypozorovat

E‐01 1,00E+0

ch

u intenzit pdo obnovy s

ocentem za

G2, u kteréh

hotovosti. Je

duálních vs

OG3. Poku

G3 blízká

ou výrazně p

dnotě nepoh

odnota je z

é ze získaný

na poměru

dominancí

dvě mezní

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

1,0

01 1,00E+033

00E+00

00E‐01

00E‐02

00E‐03

00E‐04

00E‐05

Nep

ohotovost

00E‐06

00E‐07

00E‐08

00E‐09

00E‐10

00E‐11

00E‐12

00E‐13

oruch skrytých

astoupení

ho nemá

e to dáno

stupů. Na

ud budou

hodnotě

převládat

hotovosti

ávislá na

ých údajů

u intenzit

zjevných

hodnoty

26

Technická univerzita vv Liberci

1,00E‐13

Obr. 4

Ste

porucham

doby pro

skrytých

4: Závislost

ejně jako v

mi je možn

ovozu mezi

h a zjevných

3 1,00E‐11

t střední do

případě gra

né předpok

poruchami

h poruch je

1,00E‐09 1,

Poměr inten

oby mezi po

afu nepohot

kládat shodn

i celého měř

zobrazen na

,00E‐07 1,00

nzit poruch sk

oruchami nporuch

ovosti z obr

né MTTR z

řicího systé

a obr. 4.

0E‐05 1,00E‐

krytých a zjev

na poměru

r. 3, i v příp

zjevných a

ému v závis

‐03 1,00E‐01

vných poruch

intenzit skr

padě střední

skrytých p

losti na pom

1 1,00E+01

LOG

LOG

LOG

rytých a zj

í doby prov

poruch. Gra

měru intenz

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+03

1

2

3

+

+20

+18

+16

+14

+12

+10

+08

+06

+04

+02

22

Středn

í dob

a provozu mezi porucha

mi systému

+00

evných

ozu mezi

af střední

it poruch

27

Technická univerzita vv Liberci

1,00E‐13

Obrpoměru

Ob

algoritm

zjevnost

Z g

S rostou

jejich stř

vypracov

intenzit

verifikač

výběrov

pohotov

verifikač

výběrov

Na

varianty

r. 5: Graf záu intenzit p

br. 5 vypov

mu LOG2 j

ti nebo skry

grafů na o

ucí převahou

řední doba

ván. Důlež

poruch sk

ční algoritm

é zapojení

osti. S rost

čního algor

ého zapojen

a základě pr

LOG3, ted

3 1,00E‐1

ávislosti střoruch skry

dob dvídá mimo

e závislá p

ytosti.

br. 2-5 je

u skrytých p

mezi poruc

žité jsou ro

krytých a z

mus zjevnýc

s možností

toucí převa

ritmu do a

ní, kterou je

rávě proved

dy výběrové

10 1,00E‐0

Poměr inte

řední dobyytých a zjevdo údržby z

jiné o tom

pouze na M

patrný stej

poruch nad

chami. To a

ozdíly mezi

zjevných. P

ch se jasně

redukce po

ahou zjevný

algoritmu p

e odolnost v

deného myšl

ého zapojen

07 1,00E‐

nzit poruch sk

y provozu mvných poruzjevných a

m, že hodno

MTTR jedn

jný trend u

zjevnými r

ale není výs

i jednotlivý

Při vysokém

ukazuje jak

očtu vstupní

ých poruch

průměrován

vůči jednotli

lenkového e

ní s možnost

‐04 1,00E

krytých a zjev

mezi poruchuch, za předskrytých p

ota střední d

notlivých p

u všech po

oste nepoho

sledek, kvůl

ými logický

m procentu

ko nejlepší

ích čidel, kt

h se také

ní, naopak

ivé poruše.

experimentu

tí redukce p

E‐01 1,00E

vných poruch

hami měřicdpokladu s

poruch doby provo

oruch, niko

orovnávanýc

otovost měř

li kterému b

ými prvky

uálním zast

možnost za

teré vykazu

projevuje v

se ztrácí

u je možné

počtu vstupn

E+02 1,00

LOG

LOG

LOG

cího systémhodných st

ozu mezi po

oliv však n

ch logickýc

řících kanál

byl celý ex

pro různé

toupení por

apojení LO

uje nejvyšší

výhodnost

výhoda kl

doporučit p

ních signálů

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

1,00E+

0E+05

G1

G2

G3

+

+24

+22

+20

+18

+16

+14

+12

+10

+08

+06

+04

26

Středn

í dob

a provozu mezi porucha

mi

+02

+00

mu na tředních

oruchami

na jejich

ch členů.

lů a klesá

xperiment

é poměry

ruch pro

OG3, tedy

hodnotu

nasazení

lasického

používání

ů. Ovšem

28

technick

nahrávaj

ohodnot

5.2 Př

Té

zabývají

z více v

Předlože

výsledné

byla abs

veličiny

práce je

zapojení

systému

postup

výsledné

zmiňova

hodnoty

pro výb

veličiny

v praxi.

An

násobné

a určení

předklád

3 Vnasazení nprůtoku, jjedné výsprůtoku a hodnota (t

ká a softwar

jí variantě L

í následky m

řínosy tém

éma bylo z

ících se tem

vstupních ú

ená diserta

ého údaje o

ence dostat

s ohledem

e zejména n

í násobných

, systém pre

umožňuje

é hodnoty

anou normu

z násobnýc

běr jedné v

. Tuto pasáž

nalogií pop

ho měření,

výhodnost

dané myšlen

V praxi by se jněkolika smarjejichž správnledné hodnoty3 ks čidel tla

tedy jedna hod

rová náročn

LOG2, pros

možného se

matu práce

zvoleno ja

matikou spo

údajů, tak n

ční práce

fyzikální v

tečně hlubok

na výsledn

nalezení po

h měřících k

eventivní úd

vytvořit d

z násobnýc

u např. jako

ch měření f

výsledné ho

ž v současn

saného pos

tedy sesta

ti takového

nky je komb

ednalo o prinrt čidel, které nost je ověřovy. Druhou moaku). Z hodnodnota průtoku

nost provede

stému výbě

elhání systém

e

ak na zákl

olehlivosti a

na základě

přispívá a

veličině z ně

kého řešení

nou spolehl

stupu pro u

kanálů s ohl

držby a pož

doporučení,

ch měření

„Příloha F

fyzikální ve

odnoty z ná

nosti norma

tupu je mo

avení komb

měření v p

binace požá

cip nalezení evšak jsou ze

vána měřenímožností je nasot čidel, měřícu a jedna hodn

ení (a tím p

ěrovému zap

mu, a pro kt

adě proved

a verifikace

zkušenost

doplňuje

ěkolika nezá

problému z

livost celéh

určení výho

ledem na be

žadovanou p

jak přistu

fyzikální v

(normativn

eličiny“. Je

ásobných m

neobsahuje

ožnost nalez

binací čidel

porovnání

árních čidel

ekonomicky vsvého princip

m tlaku) a nássazení adekvácích stejnou fynota tlaku) a te

ádem i vyšš

pojení. Zále

terý logický

deného prů

e a validace

í a současn

mezeru v

ávislých mě

zpracování

ho měřicího

odnosti/nev

ezpečnost, a

pohotovost

upovat k vo

veličiny a

ní) Způsob v

totiž logick

měření elek

e a z toho vz

zení optimá

l pro násob

s tzv. smar

, případně č

výhodnějšího řpu složena z nsledná kombin

átního počtu čyzikální veličieprve z těchto

Technická

ší cena) toh

eží pouze n

ý prvek se r

ůzkumu do

e výslednéh

ného stavu

problematic

ěření. Důvod

údajů o val

o systému.

ýhodnosti j

ale i na ekon

provozovan

olbě způso

v budoucnu

výběru/výp

ky navazují

ktrické i ne

zniká vágno

álního hardw

bné měření

rt čidly 3 . D

čidel plášťo

řešení ze dvouněkolika čidelnace výsledkůčidel (tedy v ninu by se vybhodnot by se

univerzita v

hoto logické

na provozov

ozhodne.

ostupných p

ho údaje, tv

u v technick

ce výběru

dem k jejím

iditě signálu

Přínosem d

jednotlivých

nomiku prov

ného zaříze

obu výběru

u by mohl

počtu jedné

ícím článke

eelektrické

ost v jejím p

warového p

fyzikálních

Další možno

ové ochrany

u možností. Tl (např. 3 ks sů těchto smarnašem případěbrala/vypočetlurčila validita

v Liberci

ého členu

vateli, jak

publikací

vořeného

ké praxi.

jednoho

mu zadání

u měřené

disertační

h návrhů

vozování

ní. Tento

u/výpočtu

l doplnit

výsledné

em řetězu

fyzikální

provádění

provedení

h veličin

ostí užití

y objektu,

ou první je smart čidel rt čidel do ě 3ks čidel a výsledná a měření.

29

kde doch

výjezdem

vnitřního

Pri

plánu p

preventi

terminol

označit t

Da

preventi

založené

nefunkčn

systémů

preventi

postupem

systémy

hází v důsle

m zásahové

o prostoru o

incip změn

preventivní

vní údržba,

logie, jedna

tento stav za

alší možno

vních údržb

é na více v

ního indivi

a tím mi

vní údržby)

m se sníží r

budou funk

edku falešné

é jednotky

objektu v př

ny stupně z

údržby. V

, je tento pr

alo by se vla

a provozune

ostí uplatn

bářských zá

vstupních p

iduálního M

inimalizova

) řídicí nebo

riziko výpad

kční, ale bu

ého zapůsob

k objektu,

řípadě falešn

álohovanos

V okamžiku

rvek de fac

astně o zjev

eschopný, n

nění předk

ásahů a opt

parametrech

MK, je m

at riziko to

o ochranné

dku celého

udou odstave

bení ochran

který neb

ného nahláš

sti je možné

u, kdy je

to mimo pr

vnou poruch

nikoli poruc

kládané di

timalizace n

h. Na zákla

možné naplá

oho, že bu

systémy, pr

výrobního

ené z důvod

ny k finančn

byl napaden

šení požáru

é s úspěche

na nějakém

rovoz. Poku

hu, i když t

chový.

isertační p

nákladů živ

adě výpočtu

ánovat pre

udou souča

racující na j

bloku, přes

du prevence

Technická

ním ztrátám

n nebo zby

jedním vad

em použít t

m prvku

ud bychom

erminologic

práce je p

votního cyk

u rizika, pl

ventivní úd

sně mimo

jednom fun

stože jeho ř

e.

univerzita v

m např. nepo

ytečným sk

dným čidlem

také při ses

systému pr

se drželi p

cky správné

plánování

klu (LCC) p

ynoucího z

držbu souv

provoz (z

nkčním blok

ídicí, resp.

v Liberci

otřebným

krápěním

m.

stavování

rováděna

oužívané

é by bylo

systému

produktu,

z jednoho

visejících

z důvodu

ku. Tímto

havarijní

30

Technická univerzita vv Liberci

6 Mo

V

předpok

problem

snižován

ožnosti a p

této kapito

kládané téma

matiky záloh

ní frekvence

perspekti

ole jsou pop

a dalšího ře

hovaných sy

e výskytu/v

vy v pokr

psány možn

ešení ve vzt

ystémů. Ta

zniku nebez

račování p

nosti dalšíh

tahu k mož

ké jsou zde

zpečné udál

práce

ho rozpraco

žnému zapo

e uvedeny

losti.

ování témat

ojení ekonom

možnosti ř

tu. Je zde

mických as

řízení rizika

otevřeno

spektů do

a pomocí

6.1 Naavržený ekkonomickýý model

Pr

za určit

porovna

systému

riziko, o

údržbu.

faktoru a

Ilustračn

axe často u

té časové

telná s nákl

, s rostoucí

ovšem lze p

Vzhledem

a to na poh

ní případ je

udává míru

období, na

lady na pro

spolehlivos

předpokláda

k tomu, ž

hotovosti, je

zobrazen na

rizika prov

apř. v Kč/

ovoz. Obě h

stí klesají ro

at nárůst po

e všechny

e možné seč

a následujíc

vozování ně

/rok. Tato

hodnoty jso

oční náklady

řizovací ce

výše zmiň

číst náklady

cím grafu na

ějakého zaří

hodnota j

ou závislé n

y na opravy

ny zařízení

ňované polo

y a nalézt m

a obr. 6.

ízení ve fin

je pro pro

na pohotov

y po poruchá

a nákladů

ožky jsou

minimum té

nančním oho

ovozovatele

vosti provoz

ách, klesá ta

na jeho pre

závislé na

éto součtov

odnocení

e snadno

zovaného

aké roční

eventivní

jediném

é křivky.

0,00

Roč

ní n

ákla

dy

Obr. 6

00001 0,0

6: Ilustračn

0001 0,0

ní graf hled

0001 0,0Nepoh

dání ekonom

Opt

imál

ní h

odno

ta p

ohot

ovos

ti

001 0,hotovost

micky opti

,01 0

málního sy

0,1

Pořizov

ystému

1

PrevenÚdržbaRizikoSoučto

vací nákladyntivní údržbaa po poruše

ová křivka

31

Technická univerzita vv Liberci

Uv

Vzhlede

souřadni

globální

jaderné

přínosů

pohotov

faktorů n

vedený příp

em k velkém

icích. Za ú

minimum

energetiky

z provozov

osti na fina

na přírůstek

pad je type

mu rozptylu

účelem nale

součtové

diskutovan

vání zaříze

anční aspek

k k ročnímu

em multikr

u hodnot n

ezení ekono

křivky. Pro

nější a důle

ení, je mož

kty provozo

riziku uvaž

riteriálního

nepohotovo

omicky opt

o potřeby z

žitější, než

žné model

ování zaříz

žovaného sy

modelu op

sti je její

timální výš

zkoumání b

pouhé eko

upravit ta

zení, ale bu

ystému.

ptimalizace

osa uveden

še pohotov

bezpečnosti

onomické h

ak, že neb

ude ohodno

e nákladové

na v logarit

osti je třeb

i, která je

hodnocení n

bude uvažo

cen vliv vy

é křivky.

tmických

ba nalézt

v oblasti

nákladů a

ovat vliv

ybraných

Ri

události

ziko je ob

a jejích nás

becně defin

sledků.

nováno jakko součin pravděpodoobnosti naastoupení nnežádoucí

RIIZIKO = CP ⋅

V

jaderná

na živote

za nepř

pravděpo

potom z

bezpečn

(poruchy

případě spe

energetika

ech, které j

ijatelné a

odobnosti

změní na p

osti. Roční

y), roste s k

ecifických o

a apod., lz

sou blíže o

vlastní říz

nastoupení

roblém nal

riziko, v d

klesající poh

odvětví, jak

e jako ná

btížně finan

ení rizika

nebezpečn

lezení nejle

daném přípa

hotovostí za

ko je např.

sledky neb

nčně stanov

se transfor

né události

evnějšího pr

adě pravděp

řízení.

letectví, ko

bezpečných

vitelné. Tak

rmuje na

. Globální

rovozního k

podobnost n

osmonautik

událostí p

kové následk

dosažení a

ekonomick

kontextu za

nastoupení n

a, výroba v

předpoklád

ky jsou pov

akceptovatel

ká optimal

a splnění p

nebezpečné

výbušnin,

at ztráty

važovány

lné míry

lizace se

podmínek

é události

Pr

problém

složitě z

jsou pro

provozu

dosáhno

o případ j

mem. Odlišn

zálohované.

ovozovateli

jednotlivý

out, mimo jin

jedné prov

ná situace na

Pro dosaž

předepsány

ých podsyst

né, těmito d

vozované k

astává u zař

žení limitů r

y kontrolní

témů. Sníže

dvěma způs

komponenty

řízení s vys

ročního rizi

ími orgány

ení pravděp

oby.

y je nákla

okými náro

ika celého

y, je třeba

podobnosti

adová optim

oky na bezp

provozovan

monitorova

selhání něj

malizace tr

pečnost, kte

ného systém

at a snižov

jakého syst

riviálním

ré bývají

mu, které

vat riziko

tému lze

1. Zvýšeením inherenntní (vloženné) spolehlivvosti kompoonent systémmu

2. Zvýšeením (zaveddením) zálohhování kommponent systtému

Prvvní řešení ppředpokládáá např.:

• výrobuu prvků sysstému z kvallitnějších mmateriálů,

• změnuu prostředí, ve kterém bbude zařízenní provozovváno,

32

Ty

jaderné o

umístěny

částeček

návrhu

využití n

třeba po

používan

Dr

systémů

provést

umožní.

změny.

do nekon

hodnotě,

četnosti

úplnost

spolehliv

• návrh

yto změny s

oblasti vybí

y, jsou pro

k prachu, ted

struktury sy

nejmoderněj

čítat s nákla

ných prvků,

ruhý způsob

- znamená

pouze tam,

V případě

Kromě toh

nečna zvyš

, dané pravd

nastoupení

bude v ná

vých čidel,

vylepšené k

s sebou neso

írány s ohle

ojektem vo

dy ani zde n

ystému. Ta

jších pozna

ady na výzk

, které přest

b snížení p

á zavedení n

, kde jsou k

použití zál

hoto omezu

šovat spoleh

děpodobnos

nebezpečn

ásledující k

která však n

konstrukce

ou zvýšení n

edem na jeji

leny jako

není většino

ato možnos

atků a s uváž

kum, vývoj

taly splňova

pravděpodob

násobností,

k tomu dost

lohování je

ujícího fak

hlivost zálo

stí nástupu

né události j

kapitole uv

není předmě

zařízení.

nákladů na

ich budoucí

klimatizova

ou velká mo

st může být

žením nový

a výrobu no

at bezpečno

bnosti selhá

případně z

tatečné pros

na první p

ktoru je tře

ohované fun

poruchy se

je předměte

vedena i m

ětem řešení

každý jedn

použití. Pro

ané, s přísu

žnost zlepš

t s úspěche

ých pohledů

ových zaříz

ostní požada

ání funkce

zvýšení nás

story a kom

pohled zřejm

eba si uvě

nkce, neboť

společnou

em řešení p

možnost sn

í této práce.

Technická

notlivý prvek

ostředí, ve k

unem vzduc

ení. Zbývá

em apliková

ů na sledova

zení a nahra

avky.

systému -

obností zap

mplexní pro

má finanční

ědomit, že

ť ta se brz

příčinou. T

ředložené d

nížení rizik

univerzita v

k. Materiály

kterém jsou

chu filtrova

možnost zle

ána za před

ané veličiny

azením v sou

zvýšení zá

pojení. Je m

ojekt takový

í náročnost

zálohování

zy přiblíží l

Tato možnos

disertační pr

ka pomocí

v Liberci

y jsou do

u systémy

aným od

epšeného

dpokladu

y. Je však

učasnosti

álohování

možné ho

ýto zásah

takovéto

ím nelze

limitující

st snížení

ráce. Pro

í vysoce

33

7 Záv

Pr

V první

čtenáře s

kapitolu

bude po

zabývají

spolehliv

validace

fyzikáln

v práci s

shrnuje p

Př

zařízení,

na jediné

společný

z provoz

vlastníka

nejnižším

rozhodo

Návodem

mezi nák

Po

Jejich se

spolehliv

V předlo

souvislo

hlubší z

nástroje

více obje

věr

áce sestává

kapitole je

s oblastí ver

navazuje č

oužit při vl

ících se pr

vosti. Šestá

e měření po

í veličiny.

s využitím v

podstatu cel

edcházející

, na bezpeč

ého společ

ý jmenovate

zu zařízení

a průmyslo

mi náklady

vání o eko

m, jak tyto h

klady a přín

oznatky z te

eznam není

vosti, se k

ožené disert

ostí mezi rů

zkušenosti

a logické

ektů do kom

á z osmi ka

uveden pro

rifikace a va

čtvrtá kapit

astním řeše

oblematiko

á kapitola ob

omocí výbě

V sedmé k

výsledků tét

lé disertačn

kapitoly uv

čnost práce

čného jmen

el se ukazu

a s jistými

ového systé

y. Výslede

onomické v

hodnoty vy

nosy z provo

eorie spole

í úplný, ov

kterými lze

tační práci j

znými typy

s problema

pochody pr

mplexního s

apitol, které

oblém, který

alidace. Ve

ola přehled

ení problém

u verifikac

bsahuje vla

ěru/výpočtu

kapitole jso

to disertačn

ní práce.

váděly mod

e, resp. živo

novatele pr

ují být fina

obtížemi i

mu je zása

ek této dis

výhodnosti n

yužít, je poto

ozování prů

ehlivosti po

všem postih

e kvalitně

jsou využit

y zapojení v

atikou zálo

ro výpočet

systému, pře

é jsou pod

ým se bude

třetí kapito

dem spolehl

mu. V páté

ce a valida

astní přínos

u jedné výs

ou nastíněn

ní práce a k

dely nastoup

otní prostře

ro snazší

ance, na kte

zranění, úm

adní otázka

sertační pr

nasazení be

om kapitola

ůmyslových

omáhají pro

huje nejčast

zpracovat

ty pouze ně

více prvků

hovaných

ukazatelů

estože neby

dle potřeby

e práce zabý

ole jsou stru

livostního a

kapitole je

ce a také

disertační

sledné hodn

ny směry,

konečně osm

pení nežádo

edí. Všechn

porovnání

eré je možn

mrtí a pošk

a, jak provo

áce může

ezpečnostní

a 6.1, ve kte

h provozů.

ovádět kom

těji používa

analýzy n

ěkteré z uve

do jednoho

systémů, j

spolehlivos

yly v diserta

Technická

dále členě

ývat. Druhá

učně shrnuty

a matematic

e provedena

rešerše nor

práce, je v

noty z náso

kterými je

má kapitola

oucí událost

ny uvedené

následků.

né přepočít

kození živo

ozovat jedn

posloužit

ího/řídicího

eré jsou obe

mplexní an

ané vztahy

na dostateč

edených vzt

o systému č

e vhodné

sti základní

ční práci po

univerzita v

ěny na pod

á kapitola se

y cíle práce

ckého apará

a rešerše p

rem se vzt

ní vyřešen

obných měř

možné po

stručně a p

ti s vlivem n

oblasti lze

Jako nejv

tat náklady

otního prost

notlivá zaříz

jako podk

systému d

ecně uveden

alýzy spole

a metody

čné úrovni

tahů. Pro po

čtenářem, ne

uvést mat

ích druhů p

oužity.

v Liberci

dkapitoly.

eznamuje

a na tuto

átu, který

publikací,

ahem ke

problém

ření téže

okračovat

přehledně

na funkci

e převést

vhodnější

a ztráty

tředí. Pro

zení s co

klad pro

do praxe.

ny vztahy

ehlivosti.

z oblasti

detailu.

ochopení

emajícím

tematické

propojení

34

Př

metody

hodnoty

počtu vs

vstupů d

měl anal

proto n

Zpracov

Bě

současné

většina s

provozy

vysokým

velmi de

dvou ind

společno

konstruk

aspektů

údajů n

uvažová

lidského

pro všec

kombina

spolehliv

edkládaná p

získávání

(ne)pohoto

stupů“. Tyto

do analýz ri

lyzovaný al

nebyla prov

vání takovét

ěžná spoleh

é nastoupen

systémů, kte

, jejichž po

m následkům

etailně. Pro

dividuálních

ou příčinou

kci systému

je dalším

není problem

ána v aplika

o činitele i p

chny možné

ace poruch

vosti pro CC

práce ukazu

řídicí velič

ovosti pro a

o hodnoty m

izika. Dalším

lgoritmus vy

vedena kom

o analýzy je

hlivostní p

ní dvou a

eré naši spo

orucha by

m nežádouc

násobně zá

h subsystém

u. Taková

u, ale také j

možným p

matika spo

ačním příkla

pravděpodo

é druhy zapo

pro individ

CF a HF.

uje rozdíly

činy z náso

algoritmus „

mohou provo

mi vstupy m

ykonávat. T

mpletní an

e jedním z m

praxe, zejm

více poruch

olečnost obk

mohla vés

cí události je

álohované z

mů je méně

porucha m

jako násled

pokračování

olehlivosti

adu. Existuj

obnost nasto

ojení více m

duální měřic

v parametr

obných měř

„průměrován

ozovateli pr

musí být oh

Tato data nej

nalýza rizik

možných po

ména model

h. Tento p

klopují, nen

st ke katast

e nutné zkou

zařízení je m

ě pravděpod

může nasta

dek zapůsob

ím disertačn

lidského č

e oprávněn

oupení poru

měřicích kan

cí kanály i b

rech spolehl

ření fyzikál

ní“, „2 ze 3

růmyslovéh

hodnocení n

jsou pro úč

ka provozo

okračování p

lování spo

ředpoklad j

ní složitě zál

trofickým n

umat pravd

možné před

dobná, než

at v důsledk

bení lidskéh

ní práce. Z

činitele a p

ný předpokla

uchy se spo

nálů, a proto

bez znalosti

Technická

livosti pro

lních veliči

3“ a „2 ze 3

ho zařízení s

následků sel

ely disertač

ování prům

práce ve zk

lehlivosti s

je často od

lohována. T

následkům.

děpodobnost

dpokládat, ž

jedna poru

ku nedosta

ho faktoru.

Z důvodu ne

poruch se

ad, že pravd

olečnou příč

o je účelné z

i konkrétníc

univerzita v

tři běžně p

in. Byly vy

s možností

sloužit jako

lhání funkc

ční práce do

myslového

koumaném o

systémů, n

důvodniteln

Tato práce s

Právě kvů

ti nastoupen

že souběžná

cha těchto

atku v návr

Zapracová

edostatku v

společnou

děpodobnos

činou bude

zabývat se m

ch hodnot p

v Liberci

oužívané

ypočteny

í redukce

o jeden ze

ce, kterou

ostupná, a

podniku.

oboru.

neuvažuje

ný, neboť

se zabývá

ůli těmto

ní poruch

á porucha

prvků se

rhu nebo

ní těchto

vstupních

příčinou

st selhání

podobná

možností

parametrů

35

Použitá

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

á literatu

ČSN IEC 5

jakost služ

ČEZ, a.s.

<http://ww

elektrarny-

ČEZ, a.s.:

2002-2007

media/tisko

Babič P.: P

poruch se s

Hokstad P

with differe

ČEZ, a.s.:

URL: <h

zprava-pro

Wei L., M

on compon

2007

Fuchs P.,

v Liberci, 2

Schneewei

Marko M.:

Vaculíková

ročník 45,

García-Día

line using

Analysis, V

ra

50(191) Me

žeb

.: Historie

ww.cez.cz/cs

-cez/edu/his

Informace

7[online][cit

ove-zpravy/

Poruchy se

společnou p

P., Maria A

ent numbers

Roční zprá

http://www.c

ovozu-JE-06

Ming J. Z.: O

nent design

Vališ, D.:

2004.

iss W.:Teór

: Validace in

á E.: SEVA

číslo 4-5, k

az J. C.: Fa

multivaria

Valencia, 20

ezinárodní e

e a souča

s/energie-a-

storie-a-sou

o provozní

t. 20007-1

/117.html>

e společnou

příčinou, Pra

., Tomis P.

s of channe

áva 2006 ja

cez.cz/edee/

6.pdf >

Optimal des

n in Risk, R

Metody an

ria spoľahliv

ndividuální

A - senzory

květen - červ

ault detectio

ate statistic

008

elektrotechn

asnost ED

-zivotni-pro

ucasnost.htm

ích událoste

11-22], UR

u příčinou p

aha, 2006

.: Estimatio

els, Trondhe

derné elekt

/content/file

sign of mult

Reliability

nalýzy a říz

vosti, Bratis

ích kanálů m

s automati

ven 2002

on and diag

al process

nický slovní

U. [online

ostredi/jader

ml>

ech v Jader

RL: <http:

při vysokém

on of comm

eim, Norway

trárny ČEZ,

e/energie_a

ti-state weig

and Societ

zení rizika.

slava, 1981

měření, Prah

ickým ověřo

gnosis in mo

control. in

Technická

ík - kapitola

e]. [cit. 2

rna-energeti

rné elektrár

://www.cez

m stupni zál

mon cause fa

y, 2006, ISS

, a.s. [onlin

a_zivotni_pr

ghted k-out

tal Safety, S

Liberec: T

ha, 1998

ováním, čas

onitoring a

n Safety, R

univerzita v

a 191: Spole

2007-10-26]

ika/jaderne-

rně Temelín

.cz/cs/o-spo

lohování in

factors from

SN: 0018-9

ne] [cit. 200

rostredi/CEZ

t-of-n system

Stavanger,

Technická u

sopis Autom

hot dip gal

Reliability a

v Liberci

ehlivost a

]. URL:

-

n v letech

olecnosti/

n Modely

m systems

529

07-11-22]

Z-Rocni-

ms based

Norway,

universita

matizace,

lvanizing

and Risk

36

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

Malý, S.:

podle záko

bezpečnost

<http://ww

Zhigang T

approach

Analysis, V

Calabro S.

Fang Y.,

System

Power Sym

MIL-HDB

Handbook)

Langeron

Instrument

ISBN 978-

Signoret J

Methods a

in Risk, Re

Matuzas V

systems w

London, 20

Li W., Zuo

component

978-0-415-

Zhang T.,

limited spa

Analysis: T

5

Problemati

ona č. 353/1

ti práce

ww.bozpinfo

T., Levitin

for multi-s

Valencia, 20

R.: Základy

Meliopoulo

Hidden

mposium, 20

BK-217F -

)

Y., Barros

ted Systems

-0-415-4478

J.-P., Dutui

nd tools for

eliability an

V., Uspuras

with depend

007, ISBN 9

o M. J.: Op

t design in

-44786-7

Lei H.T., G

ares under

Theory, Me

ika spolehli

1999 Sb. o p

e, 2002

o.cz/citarna/

G., Zuo

state series

008

y spolehlivo

os A. P. S.,

Failures

006. NAPS

Reliability

s A., Grall

s in Risk,

86-7

it Y., Rau

r efficient S

nd Social Sa

s E., Augut

dent compon

978-0-415-4

timal design

Risk, Relia

Guo B.: Stu

r (m, NG)

ethods and A

ivosti lidské

prevenci zá

2 [onlin

/clanky/lids

M. J.: A j

s-parallel s

osti a jejich

Cokkinide

on Bul

2006, 38th

y Predictio

A, Béreng

Reliability

uzy A.: Hig

Safety Integr

afety 2007, L

tis J.: Degr

nents in R

44786-7

n of multi-s

ability and

udy on the

maintenanc

Application

ého činitele

ávažných ha

ne] [cit

sky_cinitel/l

joint reliab

systems, in

využití v pra

s G. J., Da

lk Power

North Ame

on of Ele

guer C.: S

and Social

gh Integrity

rity Levels

London, 20

radation as

Risk, Reliab

state weight

Social Safe

availability

ce policy in

ns, London,

Technická

e v bezpeč

avárií. Prah

t. 2002

lc020308.ht

bility-redun

Safety, R

axi, Praha,

am Q. B.: E

r System

erican, 2006

ectronic Eq

Safe failures

l Safety 20

ty Protectio

(SIL) analy

007, ISBN 9

ssessment a

bility and S

ted k-out-of

ety 2007, L

y of a k-ou

n Safety, R

2009, ISBN

univerzita v

čnostní doku

ha: Výzkum

2-04-18].

tml>

ndancy opti

Reliability a

1965

Effects of P

m Reliabi

6

quipment

s impact o

007, Londo

on Systems

ysis and calc

978-0-415-4

and manag

Social Safe

f-n systems

London, 200

t-of-N Syste

Reliability a

N 978-0-41

v Liberci

umentaci

mný ústav

URL:

imization

and Risk

Protection

ility in

(Military

on Safety

on, 2007,

(HIPS):

culations

44786-7

gement of

ety 2007,

based on

07, ISBN

em given

and Risk

5-48513-

37

[23]

[24]

Výběr

Ro

[25]

Di

[26]

Čl

[27]

[28]

[29]

[30]

Shingyoch

arrangeme

Risk Analy

48513-5

Tian Z., L

for multi-s

Theory, M

z publika

očníkový pr

Kamenick

vybranou l

iplomová p

Kamenick

elektronick

lánky na ko

Kamenick

Selected L

Transport S

Kamenick

plant area

Ostrava 8.

Jirman M,

elektronick

Spolehlivo

Kamenick

Reliability

hi K., Yam

ents in a cir

ysis: Theor

evitin G., Z

state series

Methods and

ační činno

rojekt

ký J., Zajíč

lokalitu ČR,

práce

ký J.: Apli

kého zabezp

onferencích

ký J., Zajíč

Location of

Structures a

ký J., Zajíče

a, Věda a

11.2005, IS

, Kamenick

kého zabezp

ost ve vztahu

ký J., Zají

and Social

mamoto H

rcular conse

ry, Methods

Zuo M. J.: A

s-parallel s

Application

osti autor

ček J.: Sta

, TU v Libe

ikace strom

pečovacího s

h

ček J.: Spec

f The Czec

and means 2

ek J.: Deter

krizové sit

SBN 80-248

ký J., Mar

pečovacího

u k bezpečn

ček J.: Eff

Safety, Sta

H.: A dept

ecutive-k-ou

s and Appli

A joint relia

systems in

ns, London,

a:

anovení pra

erci, 2003

mu porucho

systému, TU

cification of

ch republic

2005, Pardu

rmination o

tuace, Kon

8-0944-3

rko M.: Ho

systému, Je

nosti a analý

ffectiveness

avanger, 25.

th first se

ut-of-n:F sy

ications, Lo

ability-redu

Safety, R

, 2009, ISBN

avděpodobn

ových stav

U v Liberci,

f Probabilit

c, Reliabilit

ubice 7.-8.7.

of aircraft c

nference ml

dnocení ek

ednání Odbo

ýze rizik, Pr

optimizatio

-27.6.2007,

Technická

earch algo

ystem in Sa

ondon, 2009

undancy opt

Reliability a

N 978-0-41

osti pádu

vů na hodn

, 2005

ty of an Air

ty, Safety

.2005, ISBN

crash proba

ladých věd

konomické v

orné skupin

raha, 2006

on of RCM

, ISBN 978-

univerzita v

orithm for

afety, Reliab

9, ISBN 97

timization a

and Risk A

15-48513-5

létajícího s

nocení spol

rcraft Disa

and Diagno

N 80-7194-7

ability in a

eckých pra

výhodnosti

ny pro spole

M process

-0-415-447

v Liberci

optimal

bility and

78-0-415-

approach

Analysis:

stroje na

lehlivosti

aster in a

ostics of

769-5

chemical

acovníků,

nasazení

ehlivost -

in Risk,

86-7

38

[31]

[32]

[33]

[34]

[35]

[36]

Te

[37]

[38]

[39]

[40]

[41]

[42]

[43]

Kamenick

tradiční i n

01965-7, p

Kamenick

in Vývojov

Kamenick

2008 & 17

Kamenick

RCM in Úd

Kamenick

Štrbské Ple

Kamenick

Safety, Pra

echnické zp

Kamenick

Kamenick

ev.č.: FM/K

Kamenick

ev.č.: FM/K

Kamenick

ev.č.: FM/K

Kamenick

ev.č.: FM/K

Kamenick

FM/KMO/

Kamenick

ev.č.: FM/R

ký J.: Stan

netradiční (s

počet stran.

ký J.: Zkuše

vé trendy v

ký J.: Evalu

7th SRA Eur

ký J., Zajíč

držba 2008,

ký J.: Je zap

eso, 26. - 27

ký J.: Is th

aha, 7.-10.9

právy

ký J.: Efekti

ký J.: Stan

KMO/F/Z/0

ký J.: Stano

KMO/F/Z/0

ký J.: Stano

KMO/F/Z/0

ký J.: Stano

KMO/F/Z/0

ký J.: Stano

/F/Z/06/38

ký J.: Stano

RSS/F/Z/07

novení spol

sborník pře

55, rozsah 5

enosti z ana

čerpací tech

uation meth

ope, Valenc

ček J.: Typo

, Liblice, 5.

pojení „k z

7. 5. 2009, I

he "k out of

.2009, ISBN

ivita proces

ovení prov

06/33

ovení provo

06/35

ovení provo

06/36

ovení provo

06/37

ovení provoz

ovení provo

7/11

lehlivosti za

ednášek), se

5-17

alýz poruch

hnice, Lutín

odology of

cie, 22.-25.9

ová údržba

-7.11.2008,

n“ skutečně

ISBN 978-8

of n" system

N 978-0-41

su S-RCM, e

vozní spoleh

ozní spolehl

ozní spolehl

ozní spoleh

zní spolehli

ozní spolehl

ařízení z pr

etkání OSS,

hovosti čerp

n, 4. 6. 2008

industrial e

9.2008, ISB

zařízení n

, ISBN 978-

ě nejlepší? i

80-554-0018

m really the

5-55509-8

ev.č. FM/KM

hlivosti chla

livosti kond

livosti kond

hlivosti kond

vosti napáje

livosti konde

Technická

růmyslových

Praha 2007

padel, použí

8, ISBN 978

equipment r

BN 13 978-0

na základě

-80-254-250

in Národné

8-1

e best? in

MO/F/Z/06/

adících čer

denzátních č

denzátních č

denzátních

ecích čerpa

enzátních č

univerzita v

h dat, Spo

7, ISBN 97

ívaných v en

8-80-254-22

reliability in

0-415-48513

vyhodnocen

00-8

fórum údrž

Reliability,

/17

rpadel 1600

čerpadel 12

čerpadel 15

čerpadel 2

adel 250-KH

čerpadel 20

v Liberci

olehlivost

78-80-02-

nergetice

248-9

n ESREL

3-5

ní analýz

žby 2009,

, Risk &

0-BQDV,

25-CVAV,

50-CJNV,

250-CVN,

HX, ev.č.:

0-CJMV,

39

[44]

[45]

[46]

[47]

[48]

[49]

Se

disertačn

Kamenick

FM/RSS/F

Kamenick

ev.č.: FM/R

Kamenick

ev.č.: FM/R

Kamenick

FM/RSS/F

Kamenick

ev.č.: FM/R

Fuchs P., K

rafinérské

FM/RSS/F

eznam použ

ní práce om

ký J.: Stano

F/Z/07/12

ký J.: Stan

RSS/F/Z/07

ký J.: Stan

RSS/F/Z/07

ký J.: Stano

F/Z/07/17

ký J.: Stan

RSS/F/Z/07

Kamenický

v kontextu

F/Z/07/29

žité literatu

mezen. Komp

ovení provoz

novení prov

7/13

ovení prov

7/14

ovení provoz

ovení provo

7/27

ý J., Zajíče

u aplikace

ury i vybra

pletní sezna

zní spolehliv

vozní spole

vozní spoleh

zní spolehli

ozní spoleh

k J.: Posou

e dle sta

aných publ

am použitýc

vosti napáje

ehlivosti na

hlivosti chla

ivosti napáj

hlivosti průs

uzení postup

andardu Č

likací autor

ch publikací

Technická

ecích čerpa

apájecích č

adících čer

jecích čerpa

sakových č

pů optimaliz

ČSN IEC

ra byl pro

í je uveden

univerzita v

adel 300-QH

čerpadel 60

rpadel 1800

adel KNE 4

čerpadel 35

zace údržby

60300-3-1

účely aut

v disertační

v Liberci

HX, ev.č.:

00HVBV,

0-BQUV,

4.1, ev.č.:

50-CVFV,

y v České

1, ev.č.

toreferátu

í práci.

40