valtický zpravodajpitíčka (fruka). tyto „krabice“ se staly běžnou součástí našich...
TRANSCRIPT
Valtický zpravodaj7. únor 2007
SEVA-FLO RA s.r.o.
MěstoVALTICE
Počítače, internet604 215 337
An ti karestaurování, kon zer vo-
vá ní sta ro žit nos tí
608 782 777
Nám. Svobody 12, Valtice, 519 352 615 VINNÉ SKLEPYa.s.
VALTICE, tel.: 519 361 311
N a š e n ová h a s i č s k á z b r oj n i c e
V pátek 2. února byla slavnostně přestřižena páska k zahájení
provozu nové hasičské zbrojnice na ulici Pod zámkem čp. 1055
ve Valticích. Páska byla přestřižena poslancem Parlamentu
ČR Ing. Jiřím Petrů, zástupcem dodavatelské organizace firmy
F&K&B a.s., panem Karlem Fialou a zástupcem projektanta
- firmy Jančálek s.r.o., Ing. Jaroslavem Fojtáchem.
Dalšími hosty tohoto slavnostního aktu byli zástupci Hasič-
ského záchranného sboru Jihomoravského kraje Brno - ředitel
pan plk. Ing. Zdeněk Vlkojan, ředitel územního odboru Břeclav
– plk. Ing. Leopold Machala, starostka obce Hlohovec Mgr.
Jana Vlková, zástupci Sboru dobrovolných hasičů a zastupitelé
města Valtice.
První Hasičská zbrojnice ve Valticích byla postavena v roce
1932 na místě v blízkosti dnešního Nákupního střediska. Mnozí
ji jistě máte ještě v paměti. A právě při výstavbě nákupního
střediska byla budova hasičské zbrojnice zbořena. To bylo
zhruba před 30 lety. Od té doby se valtičtí hasiči tísnili v objektu
státního statku. Přes všechny problémy s místem, technikou a
nedostatečným vybavením, byla činnost dobrovolného spolku
hasičů ve Valticích i v tomto období na velmi dobré úrovni. Jejich
snaha o výstavbu nové Hasičské zbrojnice a jejich nezdolná
vůle byla korunována úspěchem, postavením této nové budovy
hasičské zbrojnice.
Avšak jen jejich vůle a snaha, bez podpory dalších konkrét-
ních osob na všech správních úrovních, by k realizaci stavby
určitě nestačila. Největší dík patří bývalému starostovi Valtic,
dnes poslanci parlamentu ČR, panu Ing. Jiřímu Petrů. Zejména
jeho zásluhou se podařilo získat dotaci ze státního rozpočtu.
Stavbu připravit a dokončit ve skutečně velmi krátkém termínu
dokázali projektanti ze společnosti Jančálek s.r.o. a dodavatel-
ská stavební firma F&K&B a.s.
Finanční výdaje na stavbu činily 11.889.212,- Kč (z toho
bylo ze státního rozpočtu 11.389.099,- Kč a z vlastních zdrojů
města 500.113,- Kč)
Aby jste si všichni, kdo máte zájem, mohli prohlédnout nové
prostory, které nyní užívá SDH Valtice uskuteční se v sobotu
10.2. Den otevřených dveří pro veřejnost. -ipv-
� 2 �
I. Zastupitelstvo města bere na vědomí: 1. Slib členky zastupitelstva města paní Leony Sobotko-
vé.
2. Určení paní Dagmar Uherkové zapisovatelkou dnešního
jednání zastupitelstva města.
3. Zprávu o kontrole usnesení ZMV č. 3 ze dne 20. prosince
2006.
4. Zprávu o činnosti rady města v mezidobí zasedání za-
stupitelstva města.
5. Zprávu o geologických pracích formou seismického
průzkumu na katastru Valtic a Úval.
6. Informaci o výnosu Tříkrálové sbírky 2007 ve Valti-
cích.
7. Prezentaci Ing. Petra Zelinky o vybudování dětských
hřišť.
II. Zastupitelstvo města schvaluje:1. Určení p. pana Jiřího Špačka a pana Ing. Petra Zelinky
za ověřovatele zápisu z dnešního jednání zastupitelstva
města.
2. Návrhovou komisi ve složení: Mgr. Slávka Janků, MVDr.
Ivo Sobotka, Ing. Petr Sláčala
3. Doplnění programu o vystoupení zástupce PČR majora
JUDr. Františka Klimuse.
4. Program jednání dnešního zasedání.
5. Prodej pozemku par.č. 131 ostatní plocha o výměře
56 m2 a pozemku par.č. 132 ostatní plocha o výměře
98 m2 v k.ú. Úvaly u Valtic panu Jaroslavu Rebendovi
bytem U Splavu č. 4, Břeclav za administrativní cenu a
náklady spojené s prodejem pozemků.
6. Prodej pozemku par.č. 2079 orná půda o výměře 457
m2 v k.ú. Valtice paní Jarmile Žižkové a administrativní
cenu a náklady spojené s prodejem pozemku.
7. Prodej pozemku par.č. 341 orná půda o výměře 1919
m2 v k.ú. Valtice panu Renému Kolářovi na vybudování
minigolfového hřiště za administrativní cenu a náklady
spojené s prodejem pozemku.
8. Darovací smlouvu na pozemek par.č. 232/8 zastavěná
plocha o výměře 2 m2 v k.ú. Valtice TJ Lokomotiva Val-
tice s tím, že náklady spojené s darováním uvedeného
pozemku uhradí tělovýchovná jednota a pověření sta-
rostky podpisem smlouvy.
9. Smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovída-
jícího věcnému břemenu na pozemky par.č. 1062/1,
2585, 2574/1 a 2582 v k.ú. Valtice uzavřenou mezi
Městem Valtice a E.ON Distribuce a.s. České Budějovice
k realizaci stavby „Valtice, Polní ul. kabel NN, posílení“
a pověření starostky podpisem smlouvy.
10. Smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpo-
vídajícího věcnému břemenu na pozemky par.č.
1215,1243,1221,1264, 1263, 2422/2,2424/2 a
1222 v k.ú. Valtice uzavřenou mezi Městem Valtice a
E.ON Distribuce a.s. České Budějovice k realizaci stavby
„Valtice, Lipová ul, kabel NN, posílení venkovního vedení
NN“ a pověření starostky podpisem smlouvy.
11. Smlouvu o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene
na pozemek par. č. 3027/22 v k.ú. Valtice a společností
RWE Transgas s.r.o. Praha 10 a pověření starostky pod-
pisem.
12. Výši odměny neuvolněným členům ZMV dle předložené-
ho návrhu.
13. Dohodu mezi Městem Valtice a Jihomoravským krajem
ve věci projektu „Portál cykloturistiky Jihomoravského
kraje v návaznosti na Dolní Rakousko“.
14. Členský příspěvek za rok 2007 do DSO LVA ve výši
36.330,- Kč.
15. Vyplacení výnosu z prodeje plynovodu na ul. Vinařské
panu Miroslavu Loučkovi, dodavateli stavby.
III. Zastupitelstvo města zvolilo:1. Paní Mgr. Slávku Janků za přísedící Okresního soudu v
Břeclavi.
2. Paní Evu Fojtovou za přísedící Okresního soudu v Břec-
lavi.
IV. Zastupitelstvo města ukládá :1. Ing. Terezii Lvové, starostce města, pokračovat v jednání
s oblastním ředitelem ppl. Ing. Štěpánkem, cizinecké
policie ČR, ohledně zřízení policejní služebny ve Valti-
cích.
� ZASTUPITELSTVO � RADA � KOMENTÁŘ �Usnesení č. 4 ze zasedání zastupitelstva města konaného dne 22. ledna 2007
Ing. Pavlína Vlková v.r. Ing. Terezie Lvová v.r.
místostarostka starostka
Pozn: Příští zasedání zastupitelstva města se koná dne
19.2.2007 a začíná v 17:00 hod. v zasedací síni MěÚ Valtice
Vzhledem ke skutečnosti, že oba městští strážníci jsou již
delší dobu v pracovní neschopnosti, bude zpráva o jejich čin-
nosti za měsíc leden uveřejněna společně se zprávou za únor
v březnovém vydání zpravodaje. Děkujeme za pochopení.
-ipv-
Městská policieinformace o činnosti - leden 2007
Čaj o pátéTaké v tomto roce se konají v Remedii Břeclav své-
pomocné skupiny „Čaje o páté“. Veškeré informace
získají rodinní pečovatelé na informační lince tel.
549 242 279 v pracovních dnech v době od 8:00
do 16:00 hod. Informační materiály zasíláme všem
pečovatelům zdarma.
Kontaktní osoby: Dagmar Vtípilová - ředitelka
střediska, Monika Ondrová - sociální pracovnice
Informace o svépomocné skupině v Břeclavi osobně
podá ředitelka RC paní Jarmila Pěčková.
Svépomocná skupina se schází každou poslední
středu v měsíci v 17:00 hod., v prostorách Remedia
plus o.p.s., U nemocnice 1,690 02 Břeclav, nebližší
setkání je 28. února.
Zdeněk Choura,
pracovník sociální péče Diakonie ČCE
� 3 �
Co s ním?Použitý nápojový karton. Město Valtice od ledna 2007 zahajuje a rozšiřuje, ve spo-
lupráci se společností EKO-KOM a.s., třídění dalšího druhu
komunálního odpadu a to - nápojové kartony. Proto bychom
Vás rádi požádali o spolupráci při jejich tříděném sběru.
Všichni jsme je zajisté viděli. Ty na první pohled papírové
krabice ve kterých jsou nápoje. Ať už mléko, džus, a nebo malá
pitíčka (fruka). Tyto „krabice“ se staly běžnou součástí našich
nákupů. Někteří z nás oceňují snadnou skladovatelnost tohoto
obalu, jiní to, že nápoje a tekuté potraviny mají delší trvanlivost,
takže nemusí tak často na nákup. Málokdo se však zamýšlí
nad dalším „životem“ tohoto obalu, poté co se změní v odpad.
Z čeho se vlastně skládají, proč a jak je třídit.
Proč třídit nápojový karton?Podobně jako velké množství odpadu, které končí na
skládkách a ve spalovnách i nápojové kartony obsahují
cenné suroviny, které lze znovu velmi dobře využít. U kartonů
to platí dvojnásob. Lze ho totiž využít dvěma způsoby a to v
papírnách a na výrobu stavebního materiálu.
V našich obchodech se vyskytují dva typy těchto kartonů
a to tzv. aseptický (UHT) určený pro trvanlivé výrobky a nea-
septický pro výrobky určené k okamžité spotřebě (pasterova-
né). Oba typy se liší počtem a složením jednotlivých vrstev.
Neaseptický se skládá ze tří vrstev polyethylenu a jedné
vrstvy vysoce kvalitního, papírnami žádaného bezdřevého
kartonu. Aseptický je zákonitě složitější, krom až čtyřech
vrstev polyethylenu a bezdřevého kartonu, obsahuje ještě
hliník, který chrání obsah proti pronikání světla. Papír plní
nosnou funkci a polyprophylen se používá především díky
své nepropustnosti pro vodu a mikroorganismy.
Jak správně třídit nápojový karton?Bohužel kontejnery speciálně na tyto obaly se vyskytují v
naší zemi málokde. Ve městě Valtice se nápojové kartony
(tetrapaky) třídí do speciálních červených pytlů, které si
občané mohou vyzvednout na pokladně MěÚ Valtice.
Nápojové kartony vymyjte malým množstvím vody, roz-
ložte rohy a stlačte!
Pokud nápojový karton obsahuje umělohmotný uzávěr
– není třeba ho odstraňovat. Naplněné pytle budou odvážet
pracovníci technických služeb města Valtice, vždy každou
první středu v měsíci, spolu s ostatním vytříděných odpadem
(papír, plasty, železo ).
Co se s vytříděným nápojovým kartonem děje?Jak jsem se již zmínila, tento odpad se dá zpracovat na
dva různé typy výrobků. Velká část vytříděných nápojových
obalů putuje do papíren, kde jsou podrobeny vířivému roz-
vláknění, při kterém se na sítech zachytí kvalitní papírová
vlákna, která se pak dále zpracovávájí na různé druhy pa-
pírových výrobků. Papírny využívající tříděný papír se stále
více potýkají s problémy, které způsobuje několika násobně
recyklovaný papír. Jedná se především o jeho nižší kvalitu.
Právě proto stále častěji vítají kvalitní dlouhé vlákno z ná-
pojových kartonů.
Zbytky polyethylenu a hliníku může papírna využít na
výrobu páry nebo na ohřev vody. Druhá část vytříděných
nápojových kartonů se lisuje za tepla do desek, které se
používají jako stavební izolace.
Děkujeme
MěÚ Valtice, odbor výstavby a životního prostředí,
Burská Vlasta
Tříkrálová sbírka ve ValticíchV období do 2. do 14. ledna 2007 se uskutečnila celostátní
Tříkrálová sbírka, kterou již pošesté organizovala Česká ka-
tolická charita, aby z takto získaných finančních prostředků
financovala pomoc opuštěným, strádajícím a postiženým
spoluobčanům.
Ve Valticích probíhala sbírka v sobotu 6. a v neděli 7. ledna,
kdy skupinka koledníků – Tří králů, navštívila domácnosti,
zazpívala koledu, popřála do nového roku a do zapečetěných po-
kladniček přijímala finanční dary od občanů. Jedna pokladnička
byla po dohodě s vedením města umístěna také na pokladně
MěÚ, do níž měli možnost přispět ti občané, které koledníci
nenavštívili, ale chtěli tuto akci podpořit. Dne 15. ledna byly
pokladničky na městském úřadě u paní starostky odpečetěny,
jejich obsah přepočítán, sepsán protokol a vybraná částka ve
výši Kč 18.896,50 a ještě 4,5 EUR předána koordinátorovi
sbírky z oblastní charity v Břeclavi panu Kalvanovi.
Děkujeme tímto všem, kteří ochotně a rádi přijímali ko-
ledníky a přispěli tak ke zmírnění utrpení, strádání a bolestí
těch, kteří jsou odkázáni na pomoc obětavých a ušlechtilých
spoluobčanů. Děkujeme také rodičům malých koledníků,
kteří pochopili význam této akce a děti uvolnili. Velký dík
zasluhují samotní koledníčci, tři kamarádi, spolužáci z druhé
třídy, kteří s nadšením vyzpěvovali a ani deštivé přeháňky je
neodradily od úspěšného dokončení jejich „mise“.
A. Režňáková, organizátorka sbírky ve Valticích
VÝBOR FOTBALOVÉHO KLUBU OZNAMUJE
V pátek 9.3.2007 pořádáme TRADIČNÍ ŠIBŘINKYHotel HUBERTUS, k tanci hraje skupina „R-BOOM“
začátek ve 20:00 hod.,
vstupenku včetně místenky možno zakoupit
od 1.3.2007 v PNS LYČKOVÁMASKY VSTUP ZDARMA
Srdečně zveme všechny příznivce dobré nálady
VÝBOR FOTBALOVÉHO KLUBU DĚKUJE
Děkujeme městu Valtice za podporu fotbalu v roce 2006,
děkujeme všem sponzorům, kteří se v roce 2006 podíleli
na zkvalitnění areálu fotbalového klubu a v roce 2007 všem
přejeme mnoho úspěchů.
Výzva pro předplatiteleVyzýváme předplatitele Valtického zpravodaje, aby
nejpozději do konce února zaplatili předplatné na rok
2007, případně odhlásili jeho odběr.
Předplatné můžete zaplatit v hotovosti u pana Milana
Lva nebo bankovním převodem na účet 154141092/
0600 u GEMB. Variabilní symbol platby vám sdělí také
pan Milan Lev na tel. čísle 605102210. Stačí však do
avisa k platbě udat Vaše příjmení, případně adresu byd-
liště a pak nemusíte variabilní symbol zjišťovat.
Dodáváme, že po výše uvedeném datu bude v případě
nezaplacení předplatného donáška Zpravodaje až do
zaplacení pozastavena. Redakce VZ
� 4 �
Sbor dobrovolných hasičů
Vás srdečně zve
na slavnostní otevření
hasičské zbrojnice,
které se uskuteční
v sobotu 10. února 2007
Program 10:00 – 10:15 Sraz hasičů a hostů před radnicí
10:15 Zahájení průvodu městem ke zbrojnici
10:40 Přivítání před zbrojnicí, proslov velitele
SDH Valtice
10:45 Projevy hostů
11:05 Vystoupení mažoretek z Valtic
11:15 Akt svěcení hasičské zbrojnice
11:30 Slavnostní přestřihnutí pásky
11:32 Za příznivého počasí ukázka útoku
mladých hasičů, prohlídka hasičské zbrojnice,
občerstvení
Hraje: dechová hudba Pivoňka
Vystoupí: mužácký sbor z Valtic, mažoretky Valtice
INFORMACE - ZPRÁVY - ZA JÍ MA VOS TI
Děkujeme všem lidem, kteří přispěli na léčbu Karo-
línce Horské. Všem, kteří pořádají benefiční a adventní
koncerty. Děkujeme paní Kolínkové za všechno, co pro
nás udělala.
Také bychom chtěli popřát všem do Nového roku hodně
zdraví, štěstí, lásky a spokojenosti.
Za celou rodinu přejí a děkují,
Karolínka & Dita & Rostislav Horští
Školní hospodářství vinařské školy Valtice si pronajme
vinohrady v katastru města Valtic od 1 hektaru a výše.
Kontakt : 731 468 423
Hledám ve Valticích starší domek ke koupi.
Nabídněte na tel. 724210207.
Úprava hodin pro veřejnostČeská pošta sděluje, že s účinností od 1.2.2007 dochází ke změně hodin pro ve-řejnost u pošty Valtice, a to následovně:Po - Pá 8:00 - 11:00, 13:00 - 17:00Sobota, neděle zavřeno.
Sdružení Vinaři Valtice 2000
pod záštitou starostky Valtic
hlavního města vína
zvou na
8. ročník Valtického koštukdy : sobota 3. března 2007 od 10:00 hod
kde : Víceúčelová hala SViŠ na Střelecké ulici
Srdečně zvou pořadatelé
Informace pro vystavovatele vína :
1 vzorek = 3 láhve o objemu 0,75 L, nebo 0,7 L
Každá láhev bude označena těmito údaji: odrůda, ročník,
jakostní třída, jméno a obec vystavovatele.
Láhve, štítky, bedny, stejně jako sběrná místa vzorků
jsou k dispozici:
• od 5. února do 15. února v době od 10:00 hod - 16:00
hod ve vinotéce Moravský sommelier na náměstí ve
Valticích
• od 12. února do 15. února v době od 16:00 hod - 18:00
hod v Městském sklepě
Vystavovatelé obdrží za každé tři vystavené vzorky
poukázku na volnou vstupenku a katalog.
Hodnotící degustace se uskuteční 17. února od 9:00 hod,
prezence degustátorů od 8:30 hod.
Národní vinařské centrum, Zámek Valtice,
hodnocení bude 100 bodovou stupnicí.
Zváni jsou všichni vystavovatelé a znalí milovníci vína.
� 5 �
ŠKOLNÍ KURÝRZÁKLADNÍ ŠKOLA VALTICE
Školní plesV pátek 26.1. se konal v pořadí již ně-
kolikátý školní ples, který pořádal KRAP
v čele s Markétou Nedělovou. Jeho sklad-
ba byla již tradiční - zahájení proběhlo v
19:00 a poté následovalo mnoho různých
vystoupení kroužků, jejich členy jsou žáci naší základní
školy.
Ples ZŠ Valtice byl zahájen vystoupeními dětí z mateřské
školy a I.stupně ZŠ. Měli jsme možnost shlédnout práci Klu-
bu mažoretek Valtice pod vedením paní Lenky Polákové a
Petry Oršulákové - děti z mateřské školky a kadetky, Country
kroužku pod vedením paní Anny Suchomelové a Tanečního
kroužku ZŠ Valtice pod vedením paní Lady Kománkové. Ve
druhém vstupu se předvedly také starší žačky ZŠ - juniorky
a seniorky Klubu mažoretek Valtice a žákyně II. stupně
tanečního kroužku ZŠ Valtice.
Poté následovala volná zábava, většinou tedy samozřej-
mě formou tance. Letos došlo k malé změně - celý večer (a
značný kus noci) nás hudbou doprovázela skupina Raffael,
která se (podle reakcí plesajících pánů a dam) mnohdy velmi
dobře trefila do jejich hudebního vkusu a málokoho nechala
sedět v klidu na místě. Mnoho z přítomných propadlo touze
neodejít z plesu s prázdnýma rukama, a tak houfně naku-
povali lístky do malé i velké tomboly. Ta byla jako obvykle
krásně nachystaná a také velmi bohatá a lákavá. Po půlnoci
došlo opět na překvapení plesu - již podruhé vystoupila
skupina Hanky Panky Girls pod vedením Lady Kománkové
a předvedla nové taneční číslo na hudbu z muzikálu Chicago
a píseň Limonádový Joe, které sklidilo úspěch. Do pozdních
nočních hodin pak dále probíhala volná zábava, a nutno
ještě s potěšením dodat, že přestože se zhruba dva týdny
před plesem Valticemi rozšířilo zrádné onemocnění horních
cest dýchacích, jež sklátilo mnoho obyvatel, většina se zá-
zračně do plesu uzdravila a v sále tedy bylo prakticky plno.
Chtěli bychom velmi poděkovat všem, kdo se na přípravě
plesu podíleli či jakkoliv přispěli k jeho úspěšnému průběhu,
všem sponzorům, kteří věnovali mnohdy velmi hodnotné
ceny do tomboly, rodičům a členům KRAPu, jež vše krásně
nachystali. A v neposlední řadě vedoucím kroužků, které
na plese vystoupily.
Renata Kopřivová
Zápis do první třídyKaždý z nás si tím prošel, pro každého se jednalo o jiný
zážitek. Někdo už zapomněl, někdo vzpomíná dodnes
– ZÁPIS DO 1. TŘÍDY.
Na naší valtické základní škole proběhl v pondělí 29.ledna.
I přes chřipkovou vlnu se ze 43 dětí k zápisu dostavilo 37,
z nichž u pěti uvažují rodiče o odkladu školní docházky z
různých důvodů.
Je příjemné vidět, že s dětmi už nepřichází pouze ma-
minky, ale že oba rodiče si uvědomují význam této chvíle
a přichází se svou dcerou, či svým synem oba dva. Děti
byly velmi šikovné a bezprostřední. Některé bez problémů
navazovaly kontakt se svými budoucími učitelkami, některé
ještě nejistě pokukovaly po svých rodičích. Velmi nás pobavili
především někteří chlapci, kteří na otázku „čí jsi,“ okamžitě
odpovídali „maminčin.“
Značná část rodičů projevila i zájem zúčastnit se se svými
dětmi dvoudenního seznamovacího pobytu v PÍSMENKOVĚ.
Po prvním příjemném setkání se na své budoucí žáky těší
od 1.září 2007 učitelé valtické základní školy.
� 6 �
nikdo nezmění. Klokánek byl přesvědčen, že takovou výšku
nemůže překonat, a co teprve svého soupeře Fredyho. Kloká-
nek se odrazil a laťku přeskočil! I když se někteří diváci stále
zlobili, nadšeně tleskali. A teď je na řadě Fredy. Fredy laťku
shodil, takže vítězem je Andy. Teď tribuny opět zaburácely,
nikoli hněvem, ale nadšením. Fredy Andymu pogratuloval k
vítězství a převzal cenu za 2. místo. Když rozhodčí divákům
řekl, že při narození Andyho doktoři pochybovali o tom, že
vůbec bude chodit, tak se určitě spletli. Protože Andy nejen
chodí, ale i skvěle skáče. Po té senzační zprávě se diváci
zvedli a slavnostně Andyho poponesli a společně snědli dort,
který Andy vyhrál. A to je konec povídky o Andym. Zazvonil
zvonec a povídky je konec.
Markéta Nedělová, 5.B
Třídní hymna 7.BPřátelství tu sálá, kdo my asi jsme?
Nenávist je malá, nejlepší třída na škole.
Když někdo je smutný, tak mu pomůžem,
brek tu není nutný, utečem před zlem.
My jsme 7.B, nic tu není zlé,
přátelství je plno, je větší než Brno.
Markéta Grbavčicová, Nikola Ivanová,
Kristýna Suchomelová
Klokaní závod Žil byl klokánek jménem Andy. Když se
narodil, páni doktoři zjistili, že má špatné
nožky, a že bude špatně skákat. Zítra se
měl konat závod ve skoku do výšky. Klo-
kánek byl smutný a celou noc proplakal,
protože věděl, že se mu budou spolužáci smát. Nadešel
den závodu a Andy byl víc a víc smutný. Vtom tatínek do-
stal nápad. Vyrobí Andymu boty s pružinami, aby vyskočil
výš. Tatínek řekl: „Neboj se synku, ty ten závod přece jen
vyhraješ.“ Taťulda pošeptal Andymu svůj nápad. Klokánek
se zaradoval a utíkal říct tu senzační zprávu mamince.
Tatínek se dal do práce. Brzy byl hotov, a tak všichni odešli
do školy. Andy si nazul boty a postavil se do řady za své
kamarády. Za chvíli byl na řadě. Zavřel oči a odrazil se. Pak
už jen slyšel nadšený jásot diváků. Pokračoval až do doby,
kdy se stalo to, co se stát nemělo. Andymu z boty upadla
pružina a diváci začali burácet. Křičeli: „Podvod, on podvádí,
vylučte ho ze soutěže!“ Andymu z očí vytryskly slzy. Skočil
mamince do kapsy a už nechtěl vylézt. Kamarádi se mu
smáli, ale rozhodčí, pan Pírko, řekl: „Dáme Andymu ještě
jednu šanci.“ Diváci sice nesouhlasili, ale to, co řekl rozhodčí,
D e v á t ý k r o j o v ý p l e s
V sobotu 13. ledna 2007 již po deváté Valtická krojovaná
společnost roztančila sál kulturního domu v Hlohovci. Ples
byl zahájen slavnostním pochodem a Českou besedou.
K tanci a poslechu hrála dechová hudba Podlužanka a
cimbálová muzika Veroniky Jíchové.
ŠKOLNÍ KURÝRZÁKLADNÍ ŠKOLA VALTICE
Letošní novinkou plesového programu bylo vystoupení
sboru Valtických mužáků.
Prostory sálu byly vyzdobeny částmi krojů a v programu
nechyběla ani tradiční bohatá tombola. Součástí plesu bylo
také předání stárkovského práva. Však si ho také noví stárci
zasunuté v čižmách dobře hlídali.
V průběhu večera zaznělo
několik tanečních sól, ve
kterých si zatančila nejen
krojovaná společnost a přes-
polní krojovaní, ale i ostatní
návštěvníci plesu. Příjemná
pohoda panovala v předsálí
u cimbálové muziky, která
rozezpívala a rozcifrovala
nejen krojované. Tam jsem
také zaslechla pochvalná
slova na valtickou chasu.
Pochvala je určitě na místě,
protože Valtická krojovaná
společnost letos oslaví již
desáté výročí krojovaných
hodů. Lada Rakovská
� 7 �
„�idi�ské pr�kazy vydané od 1. �ervence 1964 do 31. prosince 1993 jsou jejich držitelé povinni vym�nit do 31. prosince 2007“
Kterých �P se vým�na týká?
�P vydány v období:1.7.1964-1986
�P vydány v období:1987-1991
�P vydány v období:1992-1993
Kde si mohu vym�nit sv�j �P?- na p�íslušném pracovišti obecního ú�adu obce s rozší�enoup�sobností nebo magistrátu m�sta na území �R (dle místa trvalého pobytu držitele �idi�ského pr�kazu)
Kdy budu mít vystaven nový �P?- lh�ta pro p�evzetí nového �P je zpravidla do 15-20 dní
Kolik m� to bude stát?- vým�na �P je osvobozena od správního poplatku
- p�edejdu dlouhému �ekání na ú�adu (magistrátu)- budu mít vystaven �idi�ský pr�kaz v zákonem stanovené lh�t�
Pro� si mám vym�nit �P již nyní?
Kde najdu více informací?- www.mdcr.cz (stránky Ministerstva dopravy)
odbor dopravn� správní a BESIP; odd�lení agend �idi��, evidencí a statistikMinisterstvo dopravy; Náb�eží Ludvíka Svobody 12; 110 15 Praha 1
� 8 �
Toulky valtickou historií …
Proč přišli františkáni do Valtic?V roce 1454 se ve Valticích ocitl propagátor nového
mnišského řádu františkánský generál Jan Capistrán. Před
hradbami města, u Vídeňské brány, ho zaujal husity vypále-
ný Minoritský klášter. Hned jej napadlo využít těchto budov
pro účely františkánského řádu.
Základy Minoritskému klášteru dal asi již před rokem
1270, na sklonku svého života, valtický truksas Albero ze
Seefeldu. Dostavěn a dán do provozu byl však až jeho ná-
sledníkem a zetěm Jindřichem z Kuenringu v letech 1270
– 1286. Když husité v roce 1426 vtrhli do Valtic, klášter
zničili a vypálili.
Na povolání františkánů do Valtic neměl vliv jen Jan Ca-
pistrán, ale i tehdejší moravský a dolnorakouský zeměpán
Matyáš Korvín, který podléhal vlivu Jana Filipce, biskupa va-
radinského. Františkáni tedy ve Valticích stavebně navázali
na pozůstatky Minoritského kláštera. Františkánský klášter
sv. Michala včetně kostela byl však uveden do provozu až
v roce1487.
Proč odešli františkáni z Valtic?Začátkem 16. století se stali příznivci učení Martina Lu-
thera i Liechtensteinové. Tento nový směr neuznává učení
o svátostech, odpustcích a některé obřady dosavadní víry.
Luterská revoluce ve Valticích byla velmi bouřlivá. Byla
odrazem reformních nálad Hartmana z Lichtensteinu,
pána na Valticích a Mikulově, jeho služebnictva, městské-
ho hejtmana, luterána Zikmunda Boise a luteránského
valtického kazatele Jiřího. Notářská listina z této doby nás
zpravuje o pohoršujícím jednání luteránů jak v kostele, tak
v i v klášteře. Události jsou doloženy svědectvím 13 členů
františkánského kláštera.
V období oslav masopustu protikatolicky zaměřený
Zikmund Bois se svými druhy se začerněnými tvářemi a v
ženském přestrojení vtrhl na Popeleční středu 14. února
1526 do kláštera. Za zvuků tympánů maškarní průvod prošel
ambitem až do klášterní jídelny (refektáře), kde nutili násilím
představeného kláštera (kvardiána) i ostatní mnichy k cho-
rálovému zpěvu. Luteráni skákali po stolech i lavicích a za
velkého hluku začernili tváře několika řeholním bratřím.
Na svátek Zvěstování Panny Marie (24.března 1526) opět
Zikmund Bois se svými kumpány rušil průběh nešpor. Kněze
ve svátečním bohoslužebném rouchu německy vyzval k
tanci. Ostatní klášterní členy nutil k německému tlumočení
latinských zpěvů. Zikmund Bois házel v sakristii voskem a
také jej rozsypal před sakristií na zem. Na to si umyl ruce ve
svěcené vodě. Vystoupil na kazatelnu a měl projev ke svým
kumpánům. Pak se přesunul do klášterní jídelny, kde bránil
předčítání z bible během jídla. Mnichy zahnal k jednomu
stolu a nutil je k pití sprostými slovy. Deptal je pícháním do
zad, rozřezáváním kapucí a německy se jim vysmíval.
Zdá se, že Zikmund Bois měl spadeno hlavně na předsta-
veného Zachea. Nelíbilo se mu, co kázal a tak se rozhodl,
že opět klášter navštíví. Ke své návštěvě si vybral Zelený
čtvrtek (29. března 1526). Svoji návštěvu si načasoval
opět na dobu oběda, aby vyděsil obědvající františkány.
Představenému kláštera vylil víno do jídla a jídlo bratří hodil
psům. Rozbitím několika sklenic zabránil opět stolovému
čtení. Kazateli Zacheovi vyhrožoval probodnutím mečem.
Františkáni se však luteránským výtržníkem Boisem a jeho
konáním nenechali rušit. Nevšímajíc si ho, pokračovali ve
svém tradičním obřadu „umývání nohou“. Zikmund Bois
narušoval tento obřad urážlivými výkřiky: „Kdyby jste mi
raději vyprali moji košili, je přece tak cenná jako vaše nohy!“
Během následující bohoslužby přítomný luterský kazatel Jiří
obvinil představeného františkánů ze lži. V kostele nastal
obrovský zmatek, který byl dovršen přivedením několika koz.
Zdivočené kozy po kostele pobíhaly a skákaly mezi farníky.
Představený Zacheus přerušil kázání, opustil kazatelnu a
vzdálil se do prostoru kláštera. Výtržníci jej však následovali
až do kláštera a tam jej obvinili z kacířství a ohrožovali jej
mečem. Vyzvali jej, aby se druhého dne (t.j. na Velký pátek)
dostavil na hrad k zodpovídání se ze svých výroků. Kazatel se
Františkáni ve Valticích
� 9 �
však bál vyřčených hrozeb, na hrad
se samozřejmě nedostavil a údajně
se tři dny ukrýval.
Zikmund Bois a jeho kumpáni vy-
hrožovali kazateli i františkánským
bratřím nejen o Velikonocích, ale
i o letnicích. Vyhrožovali mečem i
ohněm. Františkáni také přišli ve
Valticích o svoji finanční základnu.
Hartman z Liechtensteinu zrušil
veškeré dotace a podpory pro tuto
katolickou řeholi. Po vzoru svého
pána reagovali i valtičtí poddaní, kteří
začali podporovat luterství. V roce
1529 byl klášter poškozen nájezdem
tureckého oddílu. Proto není divu, že
po těchto bouřlivých příhodách fran-
tiškáni Valtice opustili. Stali se obětí
reformačního hnutí, jehož členem byl
nejen valtický pán, ale i jeho služeb-
nictvo a valtický hejtman.
Zajímavostí je, že tento iniciátor
náboženských nesvárů, Jiří V. Hart-
man z Liechtensteina, panující na
Valticích v letech 1506-1540, má
jako luterán náhrobní kámen umís-
těn v katolickém kostele sv. Augus-
tina milosrdných bratří ve Valticích.
Foto – Hartmanova náhrobní deska
Protože nápis hlásá: „zde leží pohřbený blahoslave-
ný...“ domnívám se, že Hartman byl původně pohřben
na hřbitově u kaple sv. Barbory a náhrobní deska
byla do kostela přemístěna dodatečně v době, kdy
Liechtensteinové se opět hlásili ke katolické víře.
Opuštěné klášterní zdi pomalu začaly chátrat. V
roce 1544 se mluvilo o klášteře už jako o rozpadlém.
O jeho zdivo projevili zájem valtičtí měšťané. Žádali
vládnoucího Jiřího VI. Hartmana z Liechtensteinu
(1540-1562) o povolení zdivo rozebrat. Aby dosáhli
svého cíle, argumentovali tím, že tato stavba za
hradbami by mohla být zneužita Turky, obléhajícími
každou chvíli Vídeň. Tím, že by si Turci z objektu
vytvořili pevnůstku, mohli by lehce dobýt město i
hrad. Tyto důvody uvedl Jiří Hartman při své žádosti
u císaře Ferdinanda I. Ten nechal provést místní
ohledání zástupci dvorské válečné rady Kašparem
Praundtem a Janem Polhaimerem. Na základě
jejich zprávy z 10.září 1544 dal císař Ferdinand
I. 27.listopadu 1544 povolení k rozebrání zbylých
klášterních budov a k použití tohoto materiálu k
opevnění hradu a města.
Pokračování v příštím čísle – „Františkáni se opět
vracejí do Valtic“.
Lada Rakovská , Muzejní spolek Valtice
Použitá literatura : Valtice- 1970, kol. autorů; Měs-
to Valtice - 2001, kol.autorů; Příspěvek k dějinám
města Valtic - 1959, Dr. Rudolf Hurt
� 10 �
Kniha na pokračování…MVDr. Ivo Sobotka
Rusko na prahu 21. stoletíKapitola 13 Bílé nociKdyž jsem v minulé části vyprávění uvedl, že jsme na So-
lovecké ostrovy vyplouvali z Kemu, nebylo to zcela přesné,
protože samotný přístav má název Rabočeostrovsk. Zastavili
jsme zde u křesťanské ubytovny, kde jsme si mohli dát piroh
a teplý čaj. Nebyl to ovšem žádný milodar, kdo si chtěl tímto
občerstvením zpříjemnit čekání na loď, musel si to zaplatit.
Hlavní část do příjezdu lodi ale vyplnily manévry spojené s
přebalováním věcí. Autobus totiž zůstával v přístavu a my
jsme si museli s sebou na palubu vzít vše, co jsme na čtyři
dny pobytu na ostrovech potřebovali. Nešlo přitom jen o
osobní věci, převáželi jsme třeba i celou polní kuchyň. Když
jsme uviděli loď „Svjatyj Nikolaj“, která nás měla na Solo-
vecké ostrovy dopravit, měli jsme vážné pochybnosti, zda se
nám povede všechno naložit. A to tím spíše, že jsme nebyli
zdaleka jediní cestující na palubě. Nakonec však všechno
dobře dopadlo a my jsme šťastně odpluli.
Loď patřila Soloveckému klášteru, jak se ostatně dá vy-
dedukovat z jejího názvu. Ještě byla možnost dostat se na
ostrovy lodí patřící státu. Tomu se však v těchto končinách
lidově říkalo cestovat s mafiány, protože taková doprava je
několikanásobně dražší. Jedinou nevýhodou pro některé z
nás byla skutečnost, že jsme se na lodi museli chovat jako
na svatém místě. To mimo jiné znamenalo zákaz konzumace
alkoholu. Byli jsme však vděčni mnichům, že nás vzali na své
plavidlo a pod patronátem svatého Mikuláše, jehož ikona se
tyčila na stožáru hned pod ruskou vlajkou, jsme brázdili vlny
Bílého moře. Plavba probíhala hladce, počasí bylo dobré,
obavy některých cestujících z velkých vln byly během naší
plavby bezpředmětné. Zpočátku nás provázeli racci a v jed-
nu chvíli mohli Ti, kteří se pozorně dívali, zahlédnout v dáli
velrybu. Pohled na širé moře nás ale brzy unavil a protože se
také výrazně ochladilo, stáhli jsme se většinou do podpalubí.
Na palubu jsme se vrátili až když jsme spatřili břehy cíle naší
cesty a v zapadajícím slunci jsme se mohli kochat prvními
krásnými scenériemi, které toto místo nabízí.
Pro seznámení s historií Soloveckých ostrovů si ještě
naposledy vypůjčím některé citace z knihy znalce místních
poměrů Alexandra Solženicyna, který popsal, jak tyto ostrovy
vypadaly do doby, než tu vznikly žaláře. Já jsem to tu totiž
vnímal podobně hned od chvíle, kdy jsem z paluby Svatého
Nikolaje spatřil první obrysy Soloveckého kláštera. Solženi-
cyn kapitolu o Soloveckých ostrovech uvedl slovy: „V Bílém
moři, kde jsou noci půl roku bílé, ční na Velikém Soloveckém
ostrově nad vodou bílé kostely v blízkosti hradebních trosek,
jež jsou nazrzlé od lišejníků, a šedobílí solovečtí rackové
se vznášejí nad věžemi a skřehotají.“ A v další pasáži pak
popisuje co se tu dělo ještě předtím, než sem vstoupila
lidská noha. Že zde vzniklo asi 200 rybnatých jezer, kolem
nichž se díky přicházejícím a odcházejícím ledovcům kupily
žulové balvany. Že se kolem jezer rozšířili tetřevi, zajíci a
jeleni, zatímco lišky, vlci a jiní dravci tu nikdy nebyli. První
lidé, kteří se tu objevili, byli Novgoroďané, po nich Karelci,
ale nikdo se zde neusídlil natrvalo. Teprve v 15. století sem
připluli dva mniši, Svatyj a German, a prohlásili Velký Solo-
vecký ostrov bez dravé zvěře za svatý. A založili zde kláštery,
jejichž součástí byly nejen kostely, ale i spousta kapliček
a pousteven na odlehlých místech. V dalších staletích zde
bylo vykonáno mnoho práce nejprve pouze mnichy, později
i klášterními rolníky. Nejzajímavější, co se zde udělalo, bylo
propojení jednotlivých jezer kanály, hlavně z důvodu přívodu
jezerní vody do kláštera dřevěnými rourami. A nejvíc asi
vzbuzuje respekt stavba hráze z obrovských kamenů, které
byly vyzdviženy a navršeny na mělčinách a umožnily spojení
Velkého Soloveckého ostrova s ostrovem Bolšaja Muksalma.
Tato hráz byla postavena v 19. století. V tu dobu už se zde
pásla tučná stáda, o něž se mniši rádi starali, stejně jako o
divoká zvířata. Ukázalo se, že solovecká země je opravdu
svatá, stala se bohatou a úrodnou. Obyvatelé sami pěsto-
vali veškeré druhy zeleniny, zejména typické byly mohutné,
dužnaté hlávky bílého sladkého zelí. Ve sklenících se dařilo
dokonce i květinám. Rozvíjelo se rybářství, jak mořský rybo-
lov, tak chov ryb v tzv. metropolitních sádkách oddělených
hrází od moře. Během staletí se objevily mlýny na vlastní
zrno, vlastní nádobí z vlastních hrnčířských dílen, vlastní
slévárna, kovárna, knihařství, koželužna, výroba povozů a
dokonce vlastní elektrárna…. Na tomto místě však už Sol-
ženicyn pomalu přecházel k smutnější pasáži do doby před
nástupem bolševiků k moci, kdy zde vznikly i první žaláře.
A já se tedy vrátím zpět do současnosti, k naší výpravě,
protože jsem slíbil, že už budu popisovat Solovecké ostrovy
jen z té lepší stránky.
Napsal jsem, že jsme k soloveckým břehům dorazili při
západu slunce? To je sice pravda, neuvedl jsem ale, že z
Kemu jsme vyrazili ještě prakticky za plného denního světla
v půl desáté večer a na ostrovy jsme dorazili před půlnocí.
Nacházeli jsme se totiž těsně pod polárním kruhem a protože
byl konec července, slunce zde zapadlo jen na malou chvíli,
aby hned po zhruba první ranní hodině začalo zase svítat.
� 11 �
Bílé noci jsou pro středoevropana jev neobvyklý, překvapí ale
asi jen toho, kdo o tom dopředu nepřemýšlí. Stačí si pouze
uvědomit jakým způsobem se Země otáčí kolem Slunce a
kolem své osy a jak je tato osa nakloněná a hned je jasné,
proč je to tady daleko na severu v létě skoro neustále světlo
zatímco v zimě prakticky permanentní tma. Další popis to,
myslím, nepotřebuje, připadal bych si jako bývalý ředitel
TV Nova, který kdysi ve svém sólo pořadu se vší vážností
v rámci odpovědi na dotazy diváků vysvětloval, že repríza
pořadu znamená jeho opakování.
Nebyla to moje první cesta na sever, jednou už jsem polární
kruh dokonce překonal, takže jsem věděl, že se můžu těšit
na téměř nepřetržité denní světlo. Velmi mě ale překvapilo,
jak bílé noci ovlivňují život lidí v létě na Soloveckých ostro-
vech. Dá se to v podstatě vyjádřit jejich heslem „Dospíme to
v zimě“. Jinými slovy, žije se tu prakticky non-stop. Během
dalšího povídání přiblížím na různých událostech, jak to
vypadá v praxi.
Když Svatý Nikolaj zakotvil u Soloveckého kláštera, ab-
solvovali jsme náročný přesun se všemi věcmi do nedaleké
školy, která nám posloužila jako ubytovna po celou dobu
našeho pobytu zde. Nebyli jsme tam sami, rozdělili jsme se
zhruba na poloviny a obsadili jsme dvě třídy, ve kterých jsme
si ustlali a rozložili věci. V rozporu s heslem místních obyvatel
jsme se cítili unaveni a potřebovali se vyspat, přesto jsme si
už začali na jiný denní režim zvykat. Kuchař nám totiž ještě
uvařil večeři a musel bych hodně vzpomínat, zda jsem už
někdy v životě večeřel po první ranní hodině.
Když jsme se probudili, byla venku silně zatažená obloha,
ale déšť se nespustil. V první části dne by to ani tak neva-
dilo, měli jsme v plánu první seznámení se Soloveckým
klášterem, kterému jsme při příjezdu z praktických důvodů
věnovali pouze letmý pohled. Někteří jsme se tam otočili
ještě před snídaní, která byla kvůli posunutému dennímu
režimu plánována na pozdější dobu a stihli tak závěr pravo-
slavné mše v postranní části kláštera. Popisovat, že se mi
zde opět líbily ikony, už snad ani není nutné. Byl zde však
ještě k vidění nádherný zlatý lustr a dřevěné hrobky. Než
jsme se odešli do školy nasnídat, obešli jsme si nádvoří s
obrovským zvonem a prohlíželi si klášterní objekty, které
ještě zdaleka nejsou všechny přístupné, přestože v rámci
oprav se zde udělalo už mnoho práce. Po snídani jsme
se do kláštera vrátili a navštívili zdejší muzeum. O části
expozice jsem se už zmínil při vyprávění o gulagu, hlavně
jsem si tu ale prohlédl krásné dřevěné ikony, z nichž jedna
byla dokonce z jedenáctého století. Za zmínku jistě stojí
i model rybářské chalupy s nezbytným vybavením včetně
lyží. Z muzea jsme se ještě přesunuli do centrálního chrámu
kláštera s obvyklým názvem Spasopreobraženskij, kde se
mohlo fotit či filmovat, což bylo pro změnu dost neobvyklé.
Kostel už je zprovozněn, ale interiér s vnitřní výzdobou ještě
pravděpodobně čeká na doplnění.
Další program obstaral společný výlet do bezprostředního
okolí školy. Podívali jsme se, jak vypadá místní hřbitov a poté
jsme na břehu moře zkoumali útvary z kamene, labyrinty.
Byly ve tvaru jednoduché či složitější spirály, jeden z nich
byl ve tvaru ryby. Labyrinty mě zaujaly natolik, že jsem si k
nim chtěl zajít později a sám, nejlépe v nočních hodinách.
Tady mě však zaskočil právě zdejší režim v době bílých nocí.
Nejenže noční hodiny je v tuto dobu v těchto končinách velmi
relativní pojem, ale navíc za celé čtyři dny našeho pobytu
zde ani já ani nikdo jiný nenašel chvilku, aby u labyrintů
mohl být sám, aby zde nebyl nikdo další. Asi je to dáno i
jejich polohou u moře, co způsobuje, že toto místo je velmi
frekventované po celých 24 hodin.
Ani jsme se nevraceli do školy a prošli se centrem, jestli
se tak dá nazvat soustava obydlí, obchodů a v podstatě jen
jedné restaurace okolo kláštera. Na mapě je však toto místo
uvedeno jako Solovky, hlavní město Soloveckých ostrovů.
Nijak jsme se zde nezdržovali a kolem zadní části kláštera
jsme se vydali na procházku tajgou. Šli jsme docela dlou-
ho, než jsme dorazili k plánovanému cíli, půjčovně pramic.
Vytvořili jsme pětice, usedli do loděk a vypluli na jezero.
Nacházeli jsme se právě v místech, kde mniši vybudovali
ony kanály spojující jednotlivá jezera a podle mapky jsme
měli možnost proplout dvanácti propojenými jezery. To za
předpokladu, že by nám to vyšlo časově a finančně, cena za
půjčení pramice byla od hodiny. Naše posádka stihla projet
tři jezera a tedy dva kanály, přes které byla plavba nejori-
� 12 �
rozjela a my s ní, ač se sál zaplnil, obsadili jsme velkou část
tanečního parketu. Dost jsme si zařádili, ani nevím v kolik
hodin jsem odešel spát, bylo to ale zcela jistě za denního
světla. Tady jsem se ale za to rozhodně nemusel stydět.
Následujícího dne se udělalo nádherné počasí a my jsme
vyrazili na dlouhou pěší túru. Minuli jsme klášter, který byl
spolu s přilehlým jezerem s názvem Svjatoje nádherně
ozářen ostrým sluncem a spolu se sytě modrou oblohou se
nám zdál ještě mnohem krásnější než včera. Cesta vedla
tajgou po západní části Velkého Soloveckého ostrova přes
hráz postavenou mnichy na ostrov Bolšaja Muksalma. Už
jsem ji zmínil v úvodu této kapitoly jako stavbu vzbuzující
respekt. Příroda byla opět velmi krásná, se spoustou jezer
a divoké vegetace. Kupodivu ani moc nezlobili komáři a tak
největším problémem pro mě bylo vyrovnat se s následky
včerejší diskotéky, té vodky s džusem jsem asi neměl tolik
vypít. Vše jsem ale ustál a celou třináctikilometrovou túru
jsem zvládl.
Na ostrově Bolšaja Muksalma jsme si nejdřív všimli kříže
v místě, kde údajně kdysi stál jeden z nejstarších kostelů
a kousek od něj dvou budov prokazatelně postavených v
období gulagů. Po krátkém odpočinku jsme se odvážili
hlouběji do tajgy a dostali se až na břeh Bílého moře. V
těchto místech se už tajga údajně měnila v tundru, ale bez
upozornění průvodce bychom to nevěděli. Vanul tu od moře
silný vítr, to však některé odvážlivce neodradilo od toho,
aby se zkusili v moři vykoupat. Ale zůstalo jen u ponoření a
potom tryskem z této ledové vody ven. Chvíli jsme na břehu
moře relaxovali, obdivovali zdejší rostliny a poté se vydali
stejnou cestou zpět. Po druhé třináctikilometrové pouti
jsem se snažil ponořit do Svatého jezera u kláštera a smýt
ze sebe pot. Na úplné ponoření to nebylo, v této zeměpisné
šířce byla i voda v jezerech na mě dost studená, ale na
částečnou očistu to stačilo.
Během večeře se přehnal přes Velký Solovecký ostrov déšť
a když ustal, vydali jsme se zakončit dnešní den do okolí
kláštera. Podle hodinek se blížila desátá hodina večerní a na
nebi se po dešti rozehrála nádherná hra barev, které ozařo-
valy klášter zase úplně jiným světlem. Na obloze se objevily
dokonce dvě duhy, z nichž jedna byla hodně výrazná. Bylo
to romantické zakončení dne. Méně romantické už bylo, že
nám před nosem zavřeli stánek, kde jsme si chtěli sednout
na pivo. Prý mají zavírací dobu v 22 hodin a otevřou zase v
jednu hodinu ráno. Už jsme si naštěstí zvykli na ruská spe-
cifika i na neobvyklost životního rytmu v době bílých nocí a
tak jsme v klidu přešli do prodejny o několik desítek metrů
dál a koupili si lahvové pivo, které jsme vypili vstoje.
ginálnější. Obě cesty byly úzké, posunovali jsme zde velmi
pomalu, abychom pluli rovně a nenaráželi do kamenů. Na
pramici jsme strávili dvě hodiny, poté jsme v půjčovně využili
možnost občerstvení a vydali se na zpáteční cestu. Věděli
jsme, že centrum je daleko, nemuseli jsme se však bát, že
se do setmění nestihneme vrátit. Spěchali jsme spíše proto,
že jsme si potřebovali v místních obchodech něco dokoupit,
ale jak jsme později zjistili, ani to nebylo nutné. Nehrozilo,
že by nám zavřeli. Spíš nás zaskočilo, že ceny tu byly vyšší
než na pevnině. Je to asi způsobeno ostrovní polohou a
možná i rozvíjející se turistikou, nebyli jsme jediní cizinci na
Soloveckých ostrovech.
V rámci večeře jsme ve škole chvíli relaxovali a poté vyrazili
opět do centra. Bylo asi deset hodin večer, ale samozřejmě
denní světlo, a zdálo se mi, že v Solovkách vládne ještě větší
ruch než v běžných denních hodinách. My jsme vyrazili do
jediné zdejší restaurace, kde se konala, jako prý každou
noc, diskotéka. Přišli jsme brzo, tak jsme aspoň obsadili celý
stůl. Návštěvníci diskotéky se začali trousit až se setměním
kolem půlnoci a teprve tehdy se zábava začínala rozjíždět.
Nikdy jsem na diskotéky moc nechodil, ani si nemůžu
vybavit, kdy jsem nějakou navštívil naposled. V podstatě
ani moc neposlouchám hudbu, takže se necítím jako ten,
kdo by měl hodnotit úroveň diskotéky v ruském podání. Spíš
jsem měl spolu s dalšími zpočátku problém s nedostatečnou
obsluhou. Nejenže servírky nestačily roznášet nápoje, ale
nebyl v nich ani velký výběr. Když jsme konečně dostali pivo,
bylo teplé, kapacita ledničky údajně nestačila. Naštěstí jsme
tento problém brzy vyřešili, pomohl nám k tomu zdejší způ-
sob života v době bílých nocí. Náš podnik totiž nebyl zdaleka
jediný, který měl v tuto podle hodinek noční dobu otevřeno
a tak jsme mohli hned ve vedlejším obchodě zakoupit po-
třebné alkoholické nápoje. Střídali jsme se a zpočátku za
tmy, později už za denního světla a naposledy někdy před
třetí hodinou ranní jsme vyráželi za nákupy. Ze začátku jsme
dokonce stáli i frontu. Možná obchod na chvíli nad ránem
zavřeli, ale stejně bylo hodně neobvyklé pořizovat běžné
nákupy ve tři hodiny ráno. Většinou jsme si kupovali vodku
s krabicovým džusem a nosili si tyto nápoje na diskotéku.
Servírky to tolerovaly, ač zřejmě nevědomky.
Při jedné své cestě za nákupem jsem si všiml, že se právě
rozednívá a že ranní červánky nádherně osvěcují klášter. Za-
nesl jsem přátelům nápoje a některé z nich jsem vytáhl ven,
aby se na ten pohled šli podívat. Byla to chvilková romantická
vložka v jinak divoké bílé solovecké noci. Diskotéka se totiž
� 13 �
Do školy jsme se vraceli oklikou přes centrum, stihl jsem
ještě jedno pivo a nenechal se zlákat k další účasti na disko-
téce. S několika dalšími jsem se vrátil do školy a zatímco se
na chvíli setmělo, povídali jsme si na jídelně. Věděl jsem, že
po jedné hodině ranní opět začne pomalu svítat a já jsem si
chtěl v tomto světle zdokumentovat klášter, protože včerejší
pohled mě nadchl. To jsem i uskutečnil, přestože dnešní
rozbřesk se mi nezdál tak pěkný jako v předchozí noc, kdy
byla jasnější obloha.
Třetí den našeho pobytu na Soloveckých ostrovech jsme
se probudili do deště. Protože byla neděle, vyrazili jsme
ke klášteru, ještě tam stihli závěr pravoslavné mše a poté
si prohlédli některé jeho části, které jsme dosud neviděli.
V odpoledních hodinách se vyčasilo a my jsme vyrazili na
další dlouhou túru po Velkém Soloveckém ostrově. Vedla
opět krásnou přírodou, tentokrát nás ale dost obtěžovali
komáři. Naši cílovou cestu, Sekerní horu, jsem už dosta-
tečně popsal v minulé kapitole jako z mého pohledu nej-
horší místo, které jsem na této pouti navštívil. Tušil jsem to
dopředu, ale nechtěl jsem se mu vyhnout. Celkově se mi
i tento pěší výlet líbil, udělali jsme poměrně velký okruh,
který vedl kolem několika pousteven. Dnešní výlet jsme
zakončili několika pivy hned u prvního stánku při návratu
do Solovek. Další piva jsme si koupili do školy, kde jsme
pokračovali ve společenské zábavě. Do centra se nám sice
už dnes v noci nechtělo, ale vydrželi jsme dlouho. Zdejší bílé
noci ovlivnily náš rytmus už za pouhé tři dny. Kdybych zde
žil trvale, možná bych opravdu dokázal v létě převážně bdít
a potom to v zimě dospat.
Příště: Kapitola 14 Labyrinty
Oddíl kuželek TJ Loko Valtice - rekonstrukce a přístavba kuželny
Jak již bylo zveřejněno v předcházejících článcích, byla v roce
1954 postavena kuželna se dvěma dráhami za bývalou restaurací
„Besední dům“. Po 50-ti letech užívání, kdy byla prováděna řada
oprav a menších rekonstrukcí, a vzhledem ke stavu celé stavby
(vlhkost a plíseň zdí, stav střechy, nedostatečné sociální zařízení)
a k výsledkům družstva „A“ v soutěžích Jihomoravského kraje
(účast v Jihomoravském krajském přeboru I.třídy-jih), bylo dle
platných směrnic požádáno v roce 2004 Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy (MŠMT) o finanční podporu při opravě a
rekonstrukci kuželny. Rekonstrukce měla být provedena tak, aby
kuželna vyhovovala technickým předpisům České kuželkářské
asociace (ČKA), tj. aby byl zabezpečen odpovídající technický stav
(dráhy, automaty apod.) a sociální zařízení. Součástí žádosti byla
zpracovaná požadovaná dokumentace. Žádosti ze strany MŠMT
nebylo vyhověno.
V roce 2005 prostřednictvím ředitelky Regionálního sdružení
ČSTV a s pomocí poslance Ladislava Šustra, byla na opravu a re-
konstrukci kuželny dle zákona č.40/2001 Sb. poskytnuta dotace
ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva financí ČR. Dle
projektu Ing. Josefa Vaškoviče a na základě výběrového řízení byla
stavební firmou Štefan Drábek, Tvrdonice (dodavatel stavby) a
firmou Jiří Daněček – J&R Digital Vracov (dodavatel technologie)
provedena rekonstrukce a přestavba sociálního zařízení a stáva-
jících drah. Nejdříve byla provedena přestavba bývalých šaten a
bufetu, který používala Jednota Mikulov a zajištěna technologie
drah. Velkou pomoc při vyřizování všech záležitostí, souvisejících
s přestavbou, poskytl MěÚ Valtice, včetně finančního příspěvku na
zajištění projektové dokumentace. Sociální zařízení bylo kolaudo-
váno a dáno do užívání v březnu 2006.
Pro dokončení rekonstrukce a přestavbu drah bylo opětovně v
roce 2006 žádáno o dotaci MŠMT, žádost nebyla akceptována. TJ
Lokomotiva neobdržela na žádnou žádost ani zamítavou ani klad-
nou odpověď, žádosti zůstaly bez odpovědi. Po opětovné pomoci
pana poslance Ladislava Šustra a Regionálního sdružení ČSTV byla
schválena dotace Poslaneckou sněmovnou pro rok 2006 a finanční
prostředky byly opět poskytnuty prostřednictvím MF ČR.
Na základě příslibu prostředků pro II. etapu musely být vyřízeny
majetkové záležitosti pro rozšíření kuželny – odkup části pozemku
od pana Macháčka a získání pozemku převodem z majetku státu,
který byl spravován MěÚ Valtice.
II. etapa rekonstrukce a přestavby kuželny byla zahájena v jar-
ních měsících 2006. Jednalo se o rozšíření kuželny z dvoudráhy
na čtyřdráhu, která umožní používat kuželnu pro vyšší soutěže.
Pro členy TJ – sportovce, to znamenalo podílet se především na
potřebných bouracích pracích (část stěn, střecha) a úklidu. Suť
odvážely Technické služby města Valtice. Stavbu i technologii drah
zajišťovaly výše uvedené firmy, které prováděly I. etapu přestavby.
Zpracováním veškerých dokladů, potřebných pro získání dotace,
vyřizováním majetkových záležitostí, koordinací jednotlivých etap
stavby a jednáním s úřady (MF, FÚ, RS ČSTV, MěÚ ) u obou etap
přestavby, byl TJ pověřen Ing. Kropáček.
Celá přestavba byla dokončena v roce 2006, stavba byla kolau-
dována a dána do užívání ke dni 19.12.2006.
Závěrem je možno konstatovat, že byla přestavbou získána
moderní „sportovní kuželna“, která po kolaudaci technickým pra-
covníkem ČKA byla zařazena do KVALIFIKAČNÍ TŘÍDY B. Kuželna
splňuje jak technické předpisy ČKA, tak odpovídá z hlediska požární
ochrany, hygienických předpisů a bylo vyhověno i požadavkům
památkářů. Je třeba poděkovat výše uvedeným organizacím, ale
i části členů TJ, kteří se podíleli na zajištění nutných pomocných
pracích, že se podařilo rekonstrukci a přestavbu kužely zdárně do-
končit. Kuželna již v plné míře slouží pořádání mistrovských soutěží,
odborářské soutěže, kde se účastní 18 družstev i tréninku ostatních
zájemců. V příštím čísle Zpravodaje Vás budeme informovat, jak
si valtičtí kuželkáři vedou v krajské soutěži.
-imk-
� 14 �
A tak rada na únor a měsíce příští:
„Oprostěte své srdce od nenávisti a svou mysl od starostí.
Žijte jednoduše, dávejte více a očekávejte méně“.
… a pro odlehčení
Jak chytrá je vaše pravá noha?Tohle vám možná bude vrtat hlavou. A budete to zkoušet
nejméně padesátkrát, abyste zjistili jestli to tu pravou nohu
naučíte.
Ale bohužel vaše noha to nikdy nedokáže.
1. V sedě na židli, zvedněte pravou nohu ze země a dělejte
s ní kruhy po směru hodinových ručiček.
2. A teď když děláte ty kruhy, začněte psát ve vzduchu
pravou rukou číslo “6”
Noha změní směr kroužení. Jo, jo … A nic s tím neuděláte.
Vaše pravá noha vás vždycky „zklame“ a je jedno kolikrát
to budete zkoušet.
Určitě to předejte dalším známým, nikdo nebude věřit že
to nejde.
Pavlína Vlková, šéfredaktorka
Ivan Bilkovič Za Tesárnou 779
Valtice606 755 550, 519 352 256www.valtice.cz/vinoteka
vydává Klub valtických podnikatelů, IČO 48452505, náklad 500 ks. Reg. číslo MK ČR E 11608. Redakce: 691 42 Valtice, Nám. Svobody 4., Šéfredaktor: Ing. Pavlína Vlková, sazba Dr. Riebel, tisk: Tiskárna Adámek, Břeclav, příspěvky Ing. Vlková, Ing. Sobotka, schránka Nám. Svobody 4, průjezd k TICPředplatné: M. Lev, tel. 605 102 210. E-mail [email protected], rie [email protected], internet http://www.valtice.cz/vz. únorové číslo, vyšlo 7.2.2007
VALTICKÝ ZPRAVODAJ měsíčník, ročník XXVIII. prodejné, cena 5.- Kč
KOPŘIVA VLAS TI MIL
Mikulovská 175, Val ti cetel: 519352043
SILNIČNÍ DO PRA VA691 42 VALTICE-CZ
Tel:/Fax:+420 519 352 281, E-mail: kopri [email protected]/kopriva
Mikulovská 151691 42 Valtice� 519 352 365
Pondělí -Pátek 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00
KVĚTINÁŘSTVÍ
Roman HANKEřezané květiny * hrnkové květiny * svatební kytice * smuteční kytice * kera-mika * slavnostní výzdoby
* suchá vazba
TAXI LEV 605 10 22 10
"DOMÁCÍ TAXI"
Vítězslav Krčka602 722 322
E-mail:[email protected]
fejeton
Přístup k životu Jeden starý, 92-letý, drobný, vyrovnaný a hrdý muž, je kaž-
dé ráno úderem osmé zcela oblečen s vlasy moderně učesa-
nými a důkladně oholen, i když je slepý. Dnes se stěhuje do
pečovatelského domova. Jeho manželka nedávno zemřela,
a tak je přestěhování nutné. Po mnoha hodinách strávených
trpělivým čekáním v hale pečovatelského domova se mile
usmál, když mu bylo sděleno, že pokoj má připraven.
Když své chodítko vmanévroval do výtahu, poskytl mu
ošetřovatel vizuální popis jeho malinkého pokoje, včetně
prostěradel zavěšených na okně. „Moc se mi to líbí“, spustil
nadšeně jako 8-letý kluk, který dostal štěňátko. „Dědo, ještě
jste ten pokoj neviděl, počkejte“.
„To s tím vůbec nesouvisí“, odpověděl. „Štěstí je něco,
o čem rozhodujete dopředu. Jestli se mi pokoj bude líbit
nebo ne, nezáleží na tom, jak je uspořádán nábytek, záleží
na tom, jak si upořádám mysl. Už jsem se rozhodl, že se mi
pokoj bude líbit. Je to rozhodnutí, které učiním každé ráno,
když se vzbudím. Mám možnost si zvolit. Mohu strávit den
v posteli a probírat se potížemi, které mám u různých částí
svého těla, které už nefungují, nebo vstát z postele a být
vděčný za ty, které dosud fungují. Každý den je dar a dokud
budou mé oči otevřené, budu se soustředit na ten nový den
a všechny šťastné vzpomínky, které jsem si uchoval v paměti
právě pro tuto chvíli svého života. Stáří je jako účet v bance.
Vybírat můžete jen to, co jste si uložili. Takže, má rada zní:
„Ukládejte hodně štěstí na svůj bankovní účet vzpomínek!
Děkuji za váš podíl na naplňování mé vzpomínkové banky.
Já sám stále ještě ukládám“.
Také bych to tak ráda dělala, ale nějak mi to moc nejde. Obzvláště ráno bych to velmi potřebovala. Chce to asi dlouhodobý trénink…