ukázka v pdf

20 21

Umění na čokoládových obalech

Obaly lze rozdělit do řady kategorií, které kupodivu vel-

mi dobře odrážejí také volnou Rykrovu tvorbu. Vedle za-

ujetí orientem a orientalismy (Kofila) na obalech čokolád

(motivy mešit, palem ap.) i španělskou estetikou slunce

a jižního ovoce (Citron Chocolat) řada obalů spadá do

dekorativní zdobné estetiky art deco s využitím až tape-

tových dekorativních abstraktních vzorů (obal na čoko-

ládu Eos /1923/, Oranta, Orma, Orima /1927/ ap.). Vedle

toho lze sledovat množství čistě konstruktivistických oba-

lů, korespondujících s estetikou účelnosti funkcionalismu

(Mentol Forte Orion). Rykr však pracuje s jakousi citlivou

geometrií, kdy řád linií a pravých úhlů je narušen uvol-

něnou a spontánně vinoucí se psanou linkou bez použití

pravítka. Tato „nová citlivost“ v zacházení s konstruk-

tivním schématem umožnila Rykrovi zachovat si odstup

od racionalismu geometrického řádu (obaly na karame-

ly Nut, Milk, Mocca, Oasa). Z roku 1933 pocházejí skvě-

lé abstraktní návrhy na karamely s čísly 303 a 304 atd.

v obráceném trojúhelníku a variacemi Milk Orion, Moc-

ca Orion atd., které o rok později kopírovala firma Ve-

lim v sérii Didi Velim, Milk Velim ap. Rykr se nevyhnul ani

rozvlněné, organické abstrakci, která má paralelu v jeho

malířských abstraktních obrazech z roku 1933, v oba-

lech na čokoládu Narcis, ani gestické abstrakci, s níž rov-

něž experimentoval ve své volné tvorbě i v obalech (obal

Bonbons Orion). Stejně jako ve své malířské tvorbě vyu-

žil Rykr také historizující motivy kartuší, emblémů a erbů

v návrzích z Uměleckoprůmyslového musea. Svou slabost

pro heraldiku využíval i v obalech čokolád, kdy například

obal Castelo Chocolat již názvem a emblémem evokuje

středověké brány s dvěma věžemi Rykrovy rytířské elegie

z jeho obrazů z let 1937–1939. Geometricky čistý je návrh

pro Toffee de Luxe. Objevuje se i obal s reprodukcí ob-

razu na vánoční výrobky, jakým byla Mánesova Josefína

z roku 1923. Strategii orionských panáčků Míček, Máček,

Panáček vytváří Rykr v roce 1929. Navrhuje také realis-

tické – dobové produkci zcela odpovídající – bonbonié-

rové obaly s motivem zasněžené krajiny a chalupou, ale

také stínové figury v květinách (motiv Broučků?) v geo-

metrickém dekoru. Rykr byl zkrátka schopen pracovat

jak v modu abstraktním, geometrickém, tak dovedl na-

malovat výjev, který měl jasné odkazy na realitu. Bohužel

velká většina obalů bonboniér se nezachovala, jak lze ale

vysledovat z reprodukcí v Čokoládovém světě, převládaly

na nich především realistické krajiny.

V jednom návrhu se objevuje dokonce i motiv styli-

zovaných židovských náhrobků (víme, že v Kolíně Rykr

maloval židovský hřbitov pro publikaci vydanou v roce

1927). Zjevný realistický zájem Rykrovy malby se nejpří-

značněji projevil v pojetí figur v dešti na obalu bonbo-

nů proti kašli Sem-Ty, které vytvářejí paralelu k Rykrovým

obrazům z roku 1931 (V dešti). V roce 1938 byla registro-

vána topografická série Tibet, Vesuv, Etna, Čokoláda na

cesty, Čokoláda na dovolenou a Sněhurka.

Rykr se bezesporu podílel i na širší reklamní strategii

firmy Orion, ať už to byl architektonický poutač na svě-

tovou výstavu v Bruselu 1935 nebo aranžmá výstavních

expozic či design některých výkladů (zejména na Národ-

ní třídě v Praze). Zavedení „němého prodavače“, tj. sofis-

tikované rozkládací krabice-bonboniéry, v níž je na víku

102 103

104 105

Zdenek Rykr, Chrám svatého Bartoloměje v Kolíně, 1919, olej, papír na lepence a plátně, 62,5 × 47 cm

soukromá sbírka

Kolín

Teprve poté, co se rodina Rykrů přestěhovala do Kolína,

získal Zdenek důležitou generační i intelektuální platfor-

mu, která mu umožnila ukázat a nezištně nabídnout své

výtvarné a organizační schopnosti. Jistá míra aktivismu

a touha vytvořit cosi pro společnost přivedla Rykra v le-

tech 1919–1920 k předsednictví v kolínském Studentském

klubu mladých, sdružujícím generaci mladých intelektuá-

lů a umělců. Jeho členy byli například Petr Den,21 kte-

rý v roce 1919 stejně jako Rykr maturoval na kolínském

gymnáziu, či spolužák a budoucí člen Brněnského Devět-

silu Artuš Černík. Pro Rykra hrál důležitou roli kolínský

malíř Rudolf Mazuch, na jehož výstavě v roce 1919 pro-

nesl Rykr úvodní projev. Mazuchova tvorba, malíř zemřel

mladý v roce 1920, zaujala Rykra zejména silou barevné-

ho přednesu, ať se již jednalo o kolínské motivy, nebo

portréty. Ve Studentském klubu mladých působila řada

lokálních i později nadregionálních osobností: fotogra-

fové Jaromír Funke a Karel Jičínský; dr. Otakar Štorch-

-Marien, pozdější majitel vydavatelství Aventinum; herci

klubu – dr. Bohuslav Kratochvíl, filozof, pedagog a poz-

dější velvyslanec ČR v Londýně; dr. Miroslav Jelínek, ko-

línský starosta v letech 1931–1935; herečky Jarmila Svatá,

Anda a Luisa Prágrovy ad.

Kolín se stal místem prvních Rykrových příležitos-

tí uměleckých. Proběhla zde jeho první výstava, ale také

zde provedl první realizace pro místní firmy, když vytvo-

řil reklamní plakáty pro výrobu obuvi S. K. Feldmann

a zejména čtyři významné plakáty pro Kolínskou rafine-

rii petroleje (1920).

V Kolíně se také mohl nejspíše poprvé setkat s propa-

gací čokoládových výrobků. V roce 1906 založená továr-

na na cukrovinky a čokoládu Kolinea prezentovala své

produkty na velkých plochách kolínských domů. Mimo-

chodem provazcové psané písmo firmy Kolinea je analo-

gií Rykrova psaného loga Orion.

Jaromír Funke, Pohled z okna Funkeho pokoje, 1920

pozůstalost autora

106 107

Vlastní podobizna se štětci a paletou, 1920, olej, plátno, 70 × 60,5 cm

Městské muzeum Chotěboř

Chyše

Po maturitě v roce 1919 se Rykr dostává do zámku v Chy-

ši v západních Čechách, kde působil do roku 1920 jako

vychovatel Prokopa Lažanského, syna hraběte Vladimí-

ra Lažanského. Pro zajímavost uveďme, že před Rykrem

dohlížel na výchovu tehdy třináctiletého Prokopa Lažan-

ského budoucí spisovatel Karel Čapek. Odkazy na Čap-

kův pobyt v Chyši lze nalézt v knize Krakatit i v povídce

Na zámku.

Pobyt v Chyši sice nebyl pro čerstvého maturanta

šťastný, nicméně pro jeho tvorbu velmi důležitý. Rykr

zde intenzivně maloval a kreslil. Právě v dramatické kra-

jině kolem Chyše vytvořil řadu expresionistických krajin,

pro které je příznačná brutálně zjednodušená barevnost

(fialová, karmínová červeň, modrá, zelená) a lapidární,

nemalebná osekanost forem.

Rykr si v izolaci a samotě zapadlého zámku ověřoval

schopnost vypnout se k uměleckému výkonu, který by

odpovídal nárokům, jež na sebe kladl.

Chyše (Zátiší),1920, olej, plátno na překližce, 77,5 × 71 cm

Národní galerie v Praze

Cesta do vsi, 1919, olej, plátno, 49 × 56 cm

soukromá sbírka

108 109

Zdenek Rykr, Podobizna Jaromíra Funkeho, 1920, olej, plátno, 47 × 38 cm

Galerie Středočeského kraje

Zdenek Rykr, Podobizna Jaromíra Funkeho, 1920, olej, plátno, 54 × 45,5 cm

soukromá sbírka

Jaromír Funke

Pocit osamění a vyloučení pomáhal Rykrovi překonávat

nejen vlastní malířský a kreslířský zápal, ale také kore-

spondenční kontakt s jeho o čtyři roky starším spolužá-

kem, fotografem Jaromírem Funkem. Přátelství bývalých

kolínských gymnazistů se prolnulo vzájemnou výmě-

nou uměleckých realizací. V roce 1920 vytvořil Rykr ně-

kolik Funkeho portrétů, z nichž se zachovaly tři varianty

v kubistickém a expresionistickém monochromním stylu

s osekanými, obhroublými formami, zjevně naznačující-

mi Rykrovo zaujetí Bohumilem Kubištou. Rykr také da-

roval Funkemu několik obrazů a řadu kreseb, Funke mu

na oplátku fotografoval velké množství jeho prací z po-

čátku dvacátých let. Až na výjimky jsou všechny fotogra-

fie Rykrových kreseb, obrazů či plastik, datované do roku

1924, Funkeho dílem.

Jaromír Funke, Portrét Zdenka Rykra, 1920

pozůstalost autora

ukázka v pdf

Documents