udržitelný rozvoj turistických služeb - sts analÝza … · 2008-02-24 · udržitelný rozvoj...

Udržitelný rozvoj turistických služeb - STS

ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU MIKROREGIONU HRANICKO

Únor 2007

Udržitelný rozvoj turistických služeb - STS ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU

MIKROREGIONU HRANICKO

Strana 2

11.. ÚÚvvoodd

1.1. Základní údaje V listopadu 2005 vybral Mikroregion Hranicko společnost 4Euro Partners s.r.o. ke zpracování strategie rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Hranicko. V zadání pro konzultanty zástupci mikroregionu zdůraznili potřebu vypracování nové detailní strategie rozvoje cestovního ruchu zahrnující celý mikroregion. Cestovní ruch představuje významnou součást místní ekonomiky, avšak dostupná data naznačují, že mikroregion plně nevyužívá svůj potenciál a v oblasti cestovního ruchu v rámci České republiky zaostává za mnohými jinými regiony obdobného typu a potenciálu.

Jestliže bude mikroregion chtít zvýšit ekonomické příjmy z turismu, musí začít lépe využívat svůj potenciál. Je zapotřebí, aby za účelem zlepšeného využití dostupných zdrojů mikroregion řešil budoucí rozvoj cestovního ruchu na základě praktické, integrované strategie, která je podporována všemi zúčastněnými subjekty. To zajistí, aby došlo ke zvýšení ekonomických přínosů z cestovního ruchu. Podmínkou úspěšné realizace strategie je vytvoření funkčního partnerství mezi subjekty cestovního ruchu, místními samosprávami a zástupci místní ekonomiky.

V tomto dokumentu je vyhodnocena současná situace v oblasti cestovního ruchu v mikroregionu, analyzován jeho potenciál a navrženy priority a opatření pro jeho budoucí rozvoj. Strategie se snaží zmapovat směr dalšího rozvoje cestovního ruchu v mikroregionu. Její přijetí poskytne všem relevantním subjektům společný rámec pro rozhodování a alokaci zdrojů.

1.2. Zádání (Terms of Reference) Obecným cílem této studie je připravit praktickou, tržně-orientovanou strategii rozvoje cestovního ruchu mikroregionu. Dokument by měl obsahovat následující, dílčí výstupy: • Analýza výchozí situace – turistického potenciálu mikroregionu a to i s ohledem

na plánované investiční akce (v horizontu cca 5 let) v mikroregionu; • Analýza současné činnosti mikroregionů Záhoran, Podlesí a Rozvodí a města Hranic

v oblasti CR; • Definování strategických sektorů cestovního ruchu mikroregionu a cílových skupin; • Plán rozvoje cestovního ruchu mikroregionu Hranicko

Stanovení cílů a aktivit rozvoje CR mikroregionu Návrh konkrétních činností směřujících k naplnění definovaných cílů a aktivit Zajištění souladu činností mikroregionů Záhoran, Podlesí a Rozvodí a města Hranic

s aktivitami mikroregionu Hranicko jako celku (vzájemné doplňování činností a vyloučení duplicity aktivit).



Strana 3

1.3. Metodika práce Tým konzultantů realizoval práce na strategii v období leden až červen 2006. Během tohoto období tým prováděl rozsáhlý program výzkumu, rozhovorů, pracovních schůzek, návštěv a analytické práce. Práce vycházela striktně z důrazu na konzultativní přístup, který měl zajistit, aby celá škála zájmů, názorů, doporučení a zdrojů informací byla vzata v potaz. Klíčovými cíli bylo zajistit, aby tým získal komplexní informace o potenciálu cestovního ruchu mikroregionu a zároveň aby všechny relevantní subjekty mohly ovlivnit proces strategického plánování.

Jednotlivé pracovní aktivity znázorňuje níže uvedený diagram:

Přípravné práce zahrnovaly následující soubor aktivit:

Konzultace se zadavatelem

V úzké součinnosti se zadavatelem proběhla série schůzek, na kterých byly diskutovány a upřesňovány jednotlivé body zadání v souvislosti s výstupy, které byly generovány v jednotlivých fázích pracovních aktivit. Tým konzultantů během jednotlivých schůzek obdržel řadu doplňujících informací a dokumentů, které byly použity k doplnění a zpřesnění jednotlivých výstupů.

TŘÍDĚNÍ DAT

SBĚR DAT

VYHODNOCOVÁNÍ DOKUMENTŮ

PRŮZKUM POTENCIÁLU

CR STUDIJNÍ

NÁVŠTĚVY

KONZULTACE SE

ZADAVATELEM

PRACOVNÍ SCHŮZKY

- WORKSHOPY ANALÝZA SYNTÉZA

DOPORUČENÍ

STRATEGIE



Strana 4

Pracovní schůzky (workshops)

Během přípravných prací byly doposud zorganizovány 4 pracovní schůzky, které probíhaly od ledna do května 2006. Pracovních schůzek se pravidelně účastnili zástupci mikroregionu Hranicko a je jednotlivých podcelků - mikroregionů Záhoran, Podlesí i Rozvodí a města Hranic. Počet účastníků jednotlivých workshopů se pohyboval mezi 10 až 20. Výstupy z těchto schůzek byl velmi pozitivní a významně přispěly ke kvalitnějšímu zpracování tohoto dokumentu.

Sběr, třídění dat a vyhodnocení dokumentů

Konzultanti během přípravné fáze provedli sběr značného množství dat, které měly zamezit nepřesné interpretaci současné situace CR v mikroregionu, přijetí nepodložených závěrů a doporučení. Značné množství publikovaných i nepublikovaných zpráv, analýz a dalších dokumentů relevantních pro rozvoj cestovního ruchu mikroregionu bylo prostudováno a vyhodnoceno. Dokumenty zahrnovaly i analýzy současných a budoucích trendů v cestovním ruchu na národní i regionální úrovni, strategické dokumenty v oblasti cestovního ruchu na národní i regionální úrovni a komparativní studie rozvoje a organizace turismu.

Průzkum potenciálu cestovního ruchu

Ve všech obcích mikroregionu bylo provedeno dotazníkové šetření, které identifikovalo potenciál cestovního ruchu v jednotlivých lokalitách regionu. V rámci tohoto průzkumu byly identifikovány turistické atraktivity i občanská vybavenost každé obce mikroregionu. Představitelé obcí odpovídali na penzum předem daných otázek, jejichž smyslem bylo vyhodnotit zdroje CR a současně tak v budoucnu sestavit odpovídající produktové balíčky s konkrétní náplní pro identifikované cílové skupiny turistů.

PRŮZKUM TURISTICKÉHO POTENCIÁLU OBCE

Kulturní pamětihodnosti Kulturní akce pořádané v obci

Přírodní atraktivity Organizace, spolky a jejich činnost

Technické památky Tradiční místní produkty

Cyklostezky, turistické a běžecké trasy Zvyky a tradice

Významné osobnosti – narození/pobyt Místní pověsti

Kulturní zařízení Školy - využití pro youth hostel

Sportovní zařízení Restaurace – standard, kapacita

Ubytovací zařízení – standard, kapacita Veřejně dostupný internet – PIAP

Možné umístění informačních kiosků Kvalita dopravy a obchodní sítě



Strana 5

Existence podnikatelů v CR Zdravotnická zařízení / lékárny

Plánované investice v CR (5-10 let) Infrastruktura pro cykloturistiku

Turistické a informační značení Počet obyvatel v obci

Propagační materiály obce Nezaměstnanost místních obyvatel

Studijní návštěvy

Na základě informací z dostupné dokumentace a od zástupců jednotlivých členských obcí mikroregionu Hranicko byla uskutečněna série pracovních návštěv v jednotlivých lokalitách mikroregionu. Během těchto návštěv byla na místě prozkoumána infrastruktura a atrakce cestovního ruchu. Tyto návštěvy poskytly zpracovatelům konkrétní představu o silných a slabých stránkách regionu a napomohly identifikovat slabá místa a příležitosti dalšího rozvoje.

Publicita

Občanská veřejnost v jednotlivých obcích mikroregionu byla informována o přípravě strategie pomocí webových stránek mikroregionu a přes zástupce obcí, kteří se účastnili pravidelných pracovních schůzek.

Vstupy, jež byly získány z výše uvedených zdrojů, poskytly zpracovatelům značné množství materiálu ke studiu a následné analýze. Výsledky analýzy jsou uvedeny v této strategii. Návrhy na další směrování aktivit v oblasti cestovního ruchu v mikroregionu Hranicko vychází ze syntézy závěrů, které vyplývají ze závěrů provedené analýzy.

1.4. Použitá literatura

CzechTourism: Češi stále více cestují po své vlasti. Praha, 2005;

CzechTourism: Domácí cestovní ruch a jeho význam pro ekonomiku České republiky. Praha, 2005;

CzechTourism: Výdaje českých turistů na cestování v tuzemsku převýšily jejich útraty v zahraničí. Praha, 2005;

CzechTourism: Kompendium statistik cestovního ruchu v ČR - 2004. Praha, 2005;

CzechTourism: Výsledky studie o příjezdovém CR do ČR - 2003. Praha, 2004;

CzechTourism: Domácí cestovní ruch v ČR. Praha, 2004;

CPKP: Strategie rozvoje Regionu Hranicko na období 2006 – 2013. Hranice, 2006;

ČCCR: Vliv členství České republiky v Evropské unii na cestovní ruch, 2003;



Strana 6

ČSÚ: Demografický, sociální a ekonomický vývoj v Olomouckém kraji v letech 2000 – 2004 – cestovní ruch. Olomouc, 2006.

Enterprise PLC: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, Ostrava, 2005;

Enterprise PLC a IRP: Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje. Olomouc, 2003;

EU: Council Decision 86/664/EEC establishing a consultation and co-operation procedure in the field of tourism, 22.12. 1986, OJ No L 384, 31.12.1986;

EU: The European Year of Tourism, Council Decision 89/46/EEC of 21.12.1988, OJ No L 17, 21.1.1989;

EU: The Action Plan to Assist Tourism, Council Decision 92/421/EEC, 31.7. 1992;

EU: The Green Paper on the Role of the Union in the field of Tourism, European Commission, DG ENTR, 1995;

EU: Conference on Employment and Tourism: Guidelines for Actions - Final report, Brussels, European Commission, DG ENTR, 1997;

EU: European tourism: new partnerships for jobs“: Conclusions and Recommendations of the High Level Group on Tourism and Employment, Brussels, European Commission, DG ENTR, October 1998;

EU: Enhancing tourism's potential for employment, COM (1999) 205 final - 28.4.1999;

EU: Working together for the future of European tourism, Commission Communication, Brussels, 13.11.2001;

Gregorek, J.: Osudy: rod von Baillou a Hustopeče. Nakladatelství Šulc-Švarc, Praha, 2005;

Horner, S. a Swarbrooke, J.: Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času, Grada Publishing, Praha, 2003;

Indrová, J.: Cestovní ruch a EU, VŠE, Praha, 2000;

Lapáček, J. a Passinger, B.: Pobečví v proměnách času. Vydavatelství Elan, Přerov, 2005;

Město Olomouc: Program rozvoje cestovního ruchu – koncepce. Olomouc, 2004;

MMR: Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2002-2007, Praha, MMR, 2002.;

Olomoucký kraj: Marketingová komunikace turistického potenciálu Olomouckého kraje pro rok 2006, Olomouc, 2006;

Ústav územního rozvoje: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR. Brno, 2001;

Vystoupil, J. a Šauer, M.: Základy cestovního ruchu, Masarykova univerzita, Brno, 2005.



Strana 7

22.. CCeessttoovvnníí rruucchh vv mmiikkrroorreeggiioonnuu HHrraanniicckkoo

2.1. Cestovní ruch a světová ekonomika

Světová organizace cestovního ruchu (Word Tourism Organization, WTO) nedávno oznámila, že přibližně 37% cest do zahraničí obsahuje nějakou kulturní složku, a že u těchto cest se do konce století odhaduje roční nárůst o 15%. Tento trend se časově shoduje s obecným zájmem o vzdělávací a obohacující cesty, který se odráží v růstu takových oblastí cestovního ruchu, jako např. kulturně vzdělávací zájezdy. Mezi mnohé výhody tohoto druhu cestování patří také jeho schopnost udržovat aktivní cestovní ruch mimo sezónu stejně jako ve vrcholné sezóně. Otázka, kterou v posledních letech řeší světový turistický průmysl je, jak udržet rovnováhu mezi hospodářským přínosem, jenž vytváří poskytovatelé tradičních služeb, a novými trendy na trhu, které odrážejí masový nárůst cestování. Tyto nové směry vznikají díky různým možnostem, jenž se poslední dobou objevují, zejména díky novým technologiím. Ekoturistika se rychle stává nejpopulárnějším sektorem cestovního ruchu, který v posledních desetiletích zaznamenal strmý vzestup. Podle WTO je cestovní ruch v současné době nejrozšířenější světový průmysl s ročními zisky téměř 3 bilióny dolarů, jehož hospodářský vliv je druhý největší hned po zbrojním průmyslu. Protože se cestovní ruch rozrůstal celosvětově, jeho vliv se také rozšířil a vzrostl jeho dopad na hospodářství a životní prostředí. Cestovní ruch má mnoho celosvětových aspektů, protože se často jedná o cesty do cizích zemí. Cestovní ruch je velmi důležitý při vývoji národů, protože je považován za způsob posunu regionálních ekonomik kupředu. Vytváří pracovní místa, generuje ekonomický růst zemí a podporuje rozvoj infrastruktury. Mnoho zemí se z tohoto důvodu snaží za každou cenu udržet nebo rozšířit svou nabídku turistických atrakcí, neboť cestovní ruch má obrovský vliv na mnoho oblastí jejich hospodářství. Kupříkladu v USA je cestování největším národním „zaměstnavatelem“ sektoru služeb a přímo vytváří pracovní místa pro více než šest miliónů Američanů. Mezinárodní cestovní ruch se vyznačuje vysokou dynamikou růstu, a to nejvyšší ze všech sektorů světového hospodářství (jestliže v roce 1950 bylo uskutečněno asi 25 mil. zahraničních turistických účastí, v roce 1970 kolem 120 mil., v roce 1993 již kolem 500 mil. a v roce 1999 rekordních 657 milionů ( to např. v období let 1970 – 1992 představovalo v průměru 7 % roční růst), v roce 2002 již více než 700 mil. Srovnatelné tempo růstu má pouze mezinárodní obchod (mezinárodní turismus bývá také označován jako „skrytý“ export). Mezinárodní cestovní ruch plánuje v příštích letech pokračování růstu okolo 4 – 4,5 % ročně, WTO předpovídá, že v roce 2010 se počet mezinárodních příjezdů bude pohybovat kolem miliardy a v roce 2020 okolo 1,6 miliardy. Předpokládá se, že jeden ze čtyř turistických



Strana 8

pobytů bude dlouhodobý. Všechny regiony světa budou mít zajištěn solidní růst mezinárodního cestovního ruchu, stejně lze uvažovat o růstu domácího cestovního ruchu. Mezinárodní cestovní ruch je regionálně značně diferencován. Nejvýznamnější turistickou oblastí (v rámci statistik WTO – World Tourism Oranization) je Evropa, na kterou připadalo v roce 1999 386 mil. zahraničních hostů, tj. 58,7 % z celosvětového mezinárodního turismu (v roce 2002 cca 400 zahraničních hostů (příjezdů), podobná situace je i v příjmech z mezinárodního turismu (v roce 1998 kolem 230 mld. dolarů, tj. 52 % celosvětového podílu). Druhou nejvýznamnější turistickou oblast představuje Severní Amerika (cca 87 mil. zahraničních účastí, tj. téměř 13 %, ale 88,5 mld. dolarů v příjmech, tj. 20 % z příjmů celosvětového mezinárodního turismu). Třetí nejvýznamnější je oblast Východní Asie/Pacifik s více než 93 mil. zahraničních účastí v roce 1999 (14,2 %) a s příjmy v roce 1998 více než 67 mld. dolarů (15,2 %). Následují oblasti Afrika/Blízký Východ/Jižní Asie, jejichž podíl se pohybuje v současnosti kolem 6 – 8 % v obou ukazatelích. Hlavním problémem uvedených regionů (jinak atraktivních) je dosud nedostatečná turistická infrastruktura a časté válečné konflikty.

Výrazných změn doznal mezinárodní cestovní ruch po roce 1989 v Evropě. V postkomunistických evropských zemích se turismus vyvíjel velmi rozdílně. Největší přírůstky zahraničních návštěvníků (při celkové dominantní orientaci na západoevropské země a USA) zaznamenaly zejména Maďarsko, Polsko, ČR a Slovensko (zlepšení turistických služeb, stabilní politická situace, celková turistická atraktivnost), a to i z pohledu devizových příjmů (např. v ČR se příjmy z aktivního zahraničního cestovního ruchu podílely v letech 1994 – 1998 14 až 18 % na našem exportu, v roce 1999 kolem 11 %).

2.2. Cestovní ruch a Evropská unie Cestovní ruch je činnost, která naši společnost ovlivňuje v mnoha různých ohledech a má velký vliv na náš sociální, kulturní a ekonomický život. Týká se širokého spektra oblastí, kromě jiných také: zaměstnanosti, rozvoje regionů, školství, životního prostředí, ochrany spotřebitelů, zdravotnictví, bezpečnosti, nových technologií, dopravy, financí, daní a kultury. Proto cestovní ruch ve velké míře závisí na rozvoji těchto oblastí, což dramaticky potvrdily dopady útoků z 11. září či nedávné živelné pohromy způsobené ničivou vlnou tsunami v Asii. Cestovní ruch má mimořádný ekonomický vliv na budoucí růst a zaměstnanost v Evropské unii. Odhaduje se, že cestovní ruch přímo zaměstnává v Evropské unii okolo 8 miliónů lidí, což je zhruba 5% z celkové zaměstnanosti a HDP, a 30% z celkového zahraničního obchodu ve službách. Společně se zaměstnaností a HDP indikovaných v jiných sektorech, např. v dopravě nebo distribuci, tyto hodnoty představují 20 miliónů pracovních míst a zhruba 12% z HDP. V roce 1998 Evropa dosáhla 370 mil. příjezdů a cestovní ruch se stal nejvýznamnější součástí obchodu a zaměstnanosti na kontinentu. V roce 2004 už to bylo 414 mil. příjezdů, přičemž nejvyšší nárůst (8%) zaznamenaly země Střední a Východní Evropy. 21. května 2002 Rada ministrů jednohlasně přijala rezoluci založenou na Zprávě Komise, která představuje významný krok vpřed v novém kooperativním přístupu pro sektor evropského cestovního ruchu. Toto je poprvé, co Rada přijala rezoluci specificky zaměřenou na cestovní ruch, v níž se vybízí k bližšímu monitoringu dopadu legislativy EU na sektor



Strana 9

cestovního ruchu, navrhuje další zkoumání propagace Evropy jako destinace a vybízí průmysl k podpoře tohoto úsilí Evropské unie a členských států.

2.3. Cestovní ruch v ČR v letech 2005-2006

Cestovní ruch se stal v posledních padesáti letech velmi významným růstovým faktorem pro většinu vyspělých světových ekonomik. Rozvoj cestovního ruchu a jeho zvyšující se dynamika byla způsobena především mnohými technologickými změnami, zvláště pak zvýšením dostupnosti přepravních prostředků pro širší vrstvy obyvatelstva a relativním snížením přepravních nákladů. Cestovní ruch je v mnohých případech velmi významným faktorem společenského vývoje, který zpětně ovlivňuje i životní úroveň obyvatelstva, zvláště pak v centrech cestovního ruchu. Česká republika tvoří odnepaměti křižovatku evropských kultur. Kulturní charakter českých měst, venkovských sídel a lázeňských míst byl vždy inspirací pro návštěvníky a hosty sjíždějící se do těchto míst ze všech koutů světa. Za 1. – 3. čtvrtletí roku 2005 přicestovalo do České republiky 4 999 964 zahraničních turistů, kteří využili služeb hotelů, penzionů a ostatních hromadných ubytovacích zařízení. Jde o nárůst oproti stejnému období roku 2004 o 4,9 %. Nejnavštěvovanějšími kraji se stala Praha spolu s Karlovarským a Jihomoravským krajem. Podle odhadů agentury CzechTourism by měl za celý rok 2005 počet turistů v ČR dosáhnout hodnoty 6,4 mil. a představovat tak 6% nárůst oproti roku 2004. Predikce počtu zahraničních turistů na rok 2006 hovoří o čísle 6,6 - 6,7 mil. a nárůstu o 4 % oproti roku 2005. I nadále bude naše země navštěvována především Němci, Brity a Italy. Ze vzdálenějších zemí se očekává nárůst počtu turistů z Japonska, Číny, Jižní Koreje a ostatních asijských států, ale i z menších států východní Evropy.

V oblíbenosti krajů vede Praha, kterou navštívilo za sledované období 2 865 860 zahraničních turistů a tvořili tak 57,3 % ze všech turistů v ČR. Druhé místo v pořadí krajů patří Karlovarskému kraji, kam zavítalo za sledované období roku 2005 311 808 zahraničních turistů, což je 6,2 % ze všech turistů v ČR. Jihomoravský kraj zaujal 3. pozici a služeb hotelů a penzionů zde využilo 303 290 zahraničních hostů, kteří představují 6,1 % ze všech turistů v ČR. Agentura CzechTourism, na základě analýzy vývoje minulých let a dalších faktorů, které mohou predikci ovlivnit, odhaduje, že v roce 2006 by měl příjezdový cestovní ruch České republiky mírně stoupat. Její experti odhadují, že by mělo jít o 4% růst a počet turistů by měl dosáhnout hodnoty mezi 6,6 - 6,7 mil. Jejich útraty v roce 2004 dosahovaly hodnoty 107,1 mld. Kč, v roce 2005 by se měly pohybovat kolem 108,7 mld. Kč a v roce 2006 v částce 110,3 mld. Kč.

Češi postupně objevují svou zemi jako vhodné místo pro trávení dovolených a víkendových výletů. Při svých cestách navštěvují především své příbuzné a známé, stále více cestují za účelem rekreace a sportu, zdravotních pobytů, poznávacích cest, pobytů na vlastní chatě či chalupě a kulturních a sportovních akcí. Cestovní ruch se jako odvětví národního hospodářství stává v řadě zemí velmi významným faktorem dynamického rozvoje ekonomiky a významně se podílí na růstu HDP. Je tomu tak i v České republice.

Česká republika zaznamenává již i kvalitativní změny v cestovním ruchu. Ty spočívají v hledání nových forem turistiky, poskytování stále většího rozsahu služeb souvisejícího nejenom s rekreací, ale zvláště pak se sportem, vzděláváním a mnoha dalšími.



Strana 10

Česká republika se mezi Čechy stává stále oblíbenějším místem pro trávení volných chvil a dovolených. V prvním pololetí roku 2005 Češi uskutečnili celkem 1 922 tis. delších cest v ČR za účelem návštěv příbuzných a známých, rekreace a sportu, zdravotních pobytů, poznávacích cest, pobytů na vlastní chatě či chalupě a kulturních a sportovních akcí. Jde o 19,7% růst oproti první půli roku 2004. Nejčastěji byly navštěvovány kraj Královéhradecký, Liberecký a Jihočeský. Celkové výdaje na cestování doma tvořily 6 mld. Kč.

Tabulka č. 1: Pěti a vícedenní tuzemské turistické cesty dle místa pobytu

v 1. pololetí 2005

Delší cesty v tisících

celkem index 2005/2004

Česká republika 1 922,0 119,7

z toho dle krajů:

Hl.m.Praha 140,7 125,1

Středočeský kraj 114,9 87,8

Jihočeský kraj 206,3 93,3

Plzeňský kraj 135,4 98,2

Karlovarský kraj 56,3 53,4

Ústecký kraj 70,4 213,4

Liberecký kraj 226,4 140,3

Královéhradecký kraj 299,3 112,8

Pardubický kraj 101,3 245,4

Vysočina 159,4 224,6

Jihomoravský kraj 110,1 173,9

Olomoucký kraj 96,0 79,2

Zlínský kraj 122,7 304,4

Moravskoslezský kraj 82,7 81,8

Zdroj: ČSÚ

Češi uskutečnili v prvním pololetí 2005 celkem 3 386 tis. pěti a vícedenních dovolenkových cest, z toho více než polovinu, 1 922 tis., po České republice. Průměrný počet přenocování na 1 delší cestu byl 7,2 noci, z toho 6,5 noci doma a 8,1 v zahraničí. Průměrné výdaje na jednu cestu dosáhly 7 288 Kč, z toho 3 127 Kč v České republice a 12 749 Kč v zahraničí. Celkové výdaje pak v tuzemsku tvořily 6 mld. Kč a v zahraničí 18,7 mld. Kč. Oproti první půli roku 2004 se celkové výdaje Čechů v ČR zvýšily o 17 % a v zahraničí o 21 %.

Jak ukazuje výše uvedená tabulka, čeští turisté si v rámci delších cest oblíbili především kraj Královéhradecký, kde jich uskutečnili 299,3 tis., Liberecký kraj (226,4 tis. cest) a kraj Jihočeský (206,3 tis. cest). Nejvyšší nárůst, téměř 205%, zaznamenal oproti stejnému období 2004 kraj Zlínský, 145% kraj Pardubický a 125% kraj Vysočina.



Strana 11

Češi při svých cestách v tuzemsku upřednostňují jízdu automobilem, méně pak autobusem. V rámci cestování po České republice utrácejí nejvíce za stravování a ubytování. Pobyty si většinou organizují individuálně a ubytovávají se u příbuzných a známých a v hotelech a podobných zařízeních.

2.4. Cestovní ruch v Olomouckém kraji Olomoucký kraj má jako region s bohatou kulturní a folklórní tradicí, nabídkou významných památek a krajinnou různorodostí dobré předpoklady pro turistické využití. Poskytuje možnosti pro rozvoj mnoha různých typů cestovního ruchu, od poznávacího a rekreačního, přes lázeňský a sakrální, až po městský či incentivní. Potenciál cestovního ruchu v Olomouckém kraji má dvě odlišné podoby. Jednak je to nížinná část na jihu příslušející k Hané, jednak se zcela odlišnými podmínkami severní horská část Jeseníků. Tato různorodost je výhodou i nevýhodou zároveň. Protože není možné kraj jednotně prezentovat například jako region hor nebo naopak úrodné Haná, musí se koncepční řada propagačních materiálů zaměřovat na obě oblasti.

Region je zaměřen spíše sportovně a relaxačně. Nabízené aktivity v oblasti cestovního ruchu zahrnují cyklotrasy s možností půjčit si kolo, parašutistické školy, jezdecké výcviky na ranči, seskoky padákem, ale také relaxaci v lázních. Zvláště pobyty v lázních se v posledních letech stávají trendem pro určitou skupinu lidí k trávení dovolené. Nejedná se již o klasické léčebné pobyty, ale o relaxaci a wellness. Vhodným doplněním těchto aktivit je často aktivní odpočinek na kole spojený s poznáváním.Vysoce turisticky atraktivní je Jesenicko, a to v letní i zimní sezóně. Základní ukazatele cestovního ruchu však ukazují méně významnou pozici kraje v rámci České republiky.

.

2%

42%

4%18%

34%

9%

43%

6%

14%

28%

Hotely **** a *****Ostatní hotely a penzionyKempyChatové osady a turistické ubytovnyOstatní hromadná ubytovací zařízení

Zdroj: ČSÚ, 2006

Graf č.1 Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních (stav k 31.12.2004)

KRAJ ČR



Strana 12

Olomoucký kraj patří mezi kraje nejméně vybavené ubytovacími zařízeními. K 31. 12. 2004 poskytovalo ubytovací služby v kraji 344 hromadných ubytovacích zařízení, rozmístěných především v turisticky navštěvovaných regionech – Jesenicko a Šumpersko. Průměrné ceny za ubytování v kraji patří v ČR k nižším. V roce 2004 se průměrná cena za ubytovaní pohybovala okolo 261 korun. V ubytovacích zařízeních pracovalo k 31. 12. 2004 celkem 3 269 zaměstnanců, což znamená ve srovnání s rokem 2000 i přes zvýšení počtu ubytovacích zařízení pokles o 6,6 % pracovníků. V přepočtu na jedno ubytovací zařízení jde v průměru o 10 zaměstnanců, což je v mezikrajovém srovnání třetí nejvyšší počet zaměstnanců na jedno ubytovací zařízení.

Tabulka č. 2 Kapacita hromadných ubytovacích zařízení *)

2000 2001 2002 2003 2004 Index2004/2000

Ubytovací zařízení celkem 319 334 365 366 344 107,8z toho:

hotely 71 71 69 68 68 95,8penziony 91 99 112 110 102 112,1kempy 9 9 10 10 8 88,9chatové osady 14 13 11 13 11 78,6turistické ubytovny 56 60 62 61 54 96,4

Lůžka v ubytovacích zařízeních celkem 18 576 18 854 19 421 19 882 18 614 100,2z toho:

hotely 5 270 5 018 4 809 4 837 4 893 92,8penziony 3 339 3 675 3 448 3 520 3 245 97,2kempy 787 811 1 000 1 057 810 102,9chatové osady 889 850 1 008 1 260 903 101,6turistické ubytovny 3 107 3 274 3 108 3 046 2 469 79,5

Průměrná cena za ubytování (Kč) 241 254 254 257 261 108,3Počet pracujících osob celkem 3 500 3 377 3 200 3 181 3 269 93,4*) v letech 2000 - 2002 stav k 31.7., v letech 2003 - 2004 stav k 31.12.

Zdroj: ČSÚ, 2006.

Pouze necelou čtvrtinu všech hostů v hromadných ubytovacích zařízeních představují cizinci. Největší část zahraničních hostů v ubytovacích zařízeních tvoří hosté z Německa (23,5 %), a potom ze Slovenské republiky (16,2 %) a Polska (16,1 %). Ve srovnání s rokem 2000 však počet turistů z Německa a Polska klesl, Slováci však region navštěvují více než před 4 lety.



Strana 13

Tabulka č. 3 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu

2000 2001 2002 2003 2004 Index2004/2000

Počet příjezdů hostů 416 100 392 244 415 640 448 151 417 663 100,4v tom:Česká republika 341 514 288 058 309 276 341 216 320 258 93,8zahraniční hosté 74 586 104 186 106 364 106 935 97 405 130,6z toho (%):

Slovenská republika 8,7 8,1 7,8 14,7 16,2 7,5Polsko 18,8 20,1 21,4 18,8 16,1 -2,7 Německo 33,4 30,0 29,1 24,0 23,5 -10,0 Rakousko 12,3 6,7 6,0 5,4 6,5 -5,8

Počet přenocování 2 139 340 1 708 569 1 856 880 1 891 562 1 767 957 82,6v tom:Česká republika 1 863 853 1 367 029 1 497 703 1 586 215 1 497 247 80,3zahraniční hosté 275 487 341 540 359 177 305 347 270 710 98,3z toho (%):

Slovenská republika 10,9 6,5 5,6 14,8 17,8 7,0Polsko 14,1 19,6 21,3 17,1 15,8 1,7Německo 43,9 37,9 37,0 30,5 28,7 -15,3 Rakousko 8,9 5,3 4,4 4,5 5,4 -3,5

Průměrná doba pobytu (dny) 6,3 5,5 5,3 5,2 5,2 -1,1 z toho zahraniční hosté 5,1 4,5 4,0 3,9 3,8 -1,3

1) rozdíl 2004 - 2000

1)

1)1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

1)

Zdroj: ČSÚ, 2006.

Ve srovnání s rokem 2000 navštívilo v roce 2004 kraj o 30,6 % cizinců více. Počet domácích hostů však poklesl o 6,2 %. Současně se zvýšením počtu zahraničních hostů došlo v letech 2000 – 2004 ke snížení průměrné doby jejich pobytu, a to z 5,1 na 3,8 dní. Tento pokles se odrazil v celkovém úhrnu přenocování. Celkový úhrn přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních byl v roce 2004 nižší než v roce 2000 o 17,4 %. Tento pokles ovlivnili domácí i zahraniční hosté.



Strana 14

Graf 24 Změna počtu zahr. hostů v hromadných ubytovacích zařízeních-60 -40 -20 0 20 40 60 80 100 120 140 160 180 200

Francie

Itálie

Maďarsko

Německo

Nizozemsko

Polsko

Rakousko

Rusko

Slovensko

Spojené království

Spojené státy americké

změna 2004/2000

%

Zdroj: ČSÚ, 2006.

Porovnáním 14 krajů ČR měl v roce 2004 Olomoucký kraj druhou nejvyšší průměrnou dobu pobytu hostů (5,2 dnů) hned za krajem Karlovarským a pátý nejnižší podíl zahraničních hostů. Čisté využití lůžek a pokojů v hotelech a podobných ubytovacích zařízeních Olomouckého kraje 27,0 % v roce 2004 bylo třetí nejnižší v rámci 14 krajů ČR.

K 31. 12. 2004 bylo v kraji 8 lázeňských ubytovacích zařízení. Během sledovaného období klesla návštěvnost domácích i zahraničních hostů v těchto zařízeních. Tuzemští návštěvníci v lázních zůstávali déle než tomu bylo před 4 lety. Průměrná doba pobytu se díky tomu zvýšila z 12 dnů v roce 2000 na 16,5 dnů v roce 2004 i přes zkrácení průměrné délky pobytu zahraničních hostů (pokles o 4,1 dny v průměru proti roku 2000). V roce 2004 byla průměrná cena za ubytování na jednu osobu a noc v rámci ČR podprůměrná (383 korun) a dosahovala jen 46,3 % průměru České republiky. Nejdražší ubytování bylo v lázeňském kraji Karlovarském (1 074 korun).

Graf č.2 Změna počtu zahraniční klientely v hromadných ubytovacích zařízeních



Strana 15

Tabulka č. 4 Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních

2000 2001 2002 2003 2004 Index2004/2000

Počet příjezdů hostů 60 850 37 906 39 747 41 306 47 392 77,9v tom:Česká republika 54 925 32 297 34 218 36 132 43 686 79,5zahraniční hosté 5 925 5 609 5 529 5 174 3 706 62,5

Počet přenocování 670 941 650 722 686 943 757 225 732 558 109,2v tom:Česká republika 609 823 600 012 644 635 722 353 709 705 116,4zahraniční hosté 61 118 50 710 42 308 34 872 22 853 37,4

Průměrná doba pobytu (dny) 12,0 18,2 18,3 19,3 16,5 4,5z toho zahraniční hosté 11,3 10,0 8,7 7,7 7,2 -4,1

1) rozdíl 2004 - 2000

1)

1)

Zdroj: ČSÚ, 2006 Z výběrového šetření cestovního ruchu z let 2003 a 2004 plyne, že se za poslední rok zvýšil počet delších i kratších cest. Během kratších cest se průměrný počet přenocování na jednu cestu nezměnil, u delších cest se počet přenocování na 1 cestu zvýšil o 5,6 %. Celkové výdaje na delší cesty se v roce 2004 proti předchozímu roku zvýšily o 135,2 mil. Kč, výdaje na kratší cesty poklesly o 52,6 mil. Kč. Tab. 5 Tuzemské delší a kratší cesty*)

2003 2004 index2004/2003 2003 2004 index

2004/2003

Počet cest celkem (tis.) 335,1 370,6 110,6 901,5 1 073,6 119,1Celkový počet přenocování (tis.) 2 363,0 2 788,2 118,0 1 712,9 2 025,9 118,3Průměrný počet přenocování na 1 cestu 7,1 7,5 105,6 1,9 1,9 100,0Celkové výdaje (mil. Kč) 1 101,4 1 236,6 112,3 842,7 790,1 93,8Průměrné výdaje na 1 cestu (Kč) 3 287 3 337 101,5 935 736 78,7

*) z výběrového šetření cestovního ruchu

Delší cesty Kratší cesty

Zdroj: ČSÚ, 2006



Strana 16

2.5. Cestovní ruch v mikroregionu Hranicko Mikroregion Hranicko byl založen v roce 2001. Jeho členskou základnu tvoří 24 obcí ze spádové oblasti města Hranic. Území mikroregionu leží na rozhraní mezi Moravskou bránou a Podbeskydskou pahorkatinou. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí od 250 metrů n.m. v Hranicích po 502 metrů n.m. na Potštátsku. Osu oblasti tvoří ve východozápadním směru protékající řeka Bečva. Jejími největšími přítoky jsou pravostranné přítoky Velička a Ludina. Celé území se nachází v mírně teplé podnebné oblasti, s průměrným ročním úhrnem srážek mezi 700 - 800 mm.Územím regionu prochází od severovýchodu k jihovýchodu výrazný geologický zlom, ve kterém se u Hranic a Teplic nad Bečvou vyskytují minerální prameny. Z hlediska využití ploch lze území charakterizovat jako zemědělskou krajinu. Lesní půda představuje cca 20 % plochy území. V oblasti je vymezena celá řada maloplošných chráněných přírodních rezervací a památek. Z administrativního hlediska je region nejvýchodnějším cípem okresu Přerov v Olomouckém kraji. Ve 23 obcích mikroregionu žije necelých 30 tisíc obyvatel. Dominantní postavení v tomto směru má město Hranice s 20 tisíci obyvateli. Pouhé tři další obce mají nad tisíc obyvatel. Nejvíce, patnáct, je obcí s počtem obyvatel do pěti set. Jmenovitě tvoří svazek obce Býškovice, Bělotín, Černotín, Dolní Těšice, Horní Těšice, Horní Újezd, Hranice, Hustopeče nad Bečvou, Klokočí, Malhotice, Milotice nad Bečvou, Opatovice, Partutovice, Polom, Potštát, Provodovice, Radíkov, Rouské, Skalička, Střítež nad Ludinou, Ústí, Všechovice, Zámrsky. Mikroregion Hranicko leží na hranicích Olomouckého kraje s Moravskoslezským a Zlínským krajem. Z hlediska územního mikroregion představuje kombinaci rovinatého území Moravské brány a kopcovitého území Oderských vrchů s významným průmyslovým centem městem Hranice. Toto území z hlediska cestovního ruchu spadá do subregionu Střední Morava. Mapa č. 1 Mikroregion Hranicko



Strana 17

Vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu Mikroregionu Hranicko Pro to, aby se určité území stalo cílem cestovního ruchu, musí vykazovat určité podmínky (předpoklady, faktory). Široká škála těchto podmínek se vyznačuje velmi rozmanitým typovým charakterem a rozmanitostí územního záběru. V základním pohledu lze vyčlenit dvě hlavní skupiny podmínek, a to lokalizační a realizační.

Lokalizační podmínky cestovního ruchu umožňují umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě charakteristik „nabídky“ tohoto území. Jsou vyjádřeny buď atraktivitou místní přírody a krajiny, nebo místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi, popř. – a to je případ oblastí nejvýhodnějších pro rozvoj cestovního ruchu – oběma sektory současně.

Realizační podmínky cestovního ruchu umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Můžeme je rozdělit na předpoklady dopravní (dostupnost resp. časová dosažitelnost) a materiálně technické, které vyjadřují vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Kapacita těchto zařízení je do jisté míry určující pro množství návštěvníků, kteří mohou dané území využít. Realizační podmínky cestovního ruchu mají ve srovnání s lokalizačními podmínkami nižší primární výpovědní hodnotu, protože vesměs druhotně reflektují diferenciaci podle vhodnosti jednotlivých území pro cestovní ruch, tj. podle lokalizačních podmínek. Základní metodická konstrukce Potenciál cestovního ruchu je chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná nejkomplexnějšího okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Lokalizační podmínky cestovního ruchu vytvářejí složitý multidisciplinární systém. Podmínkou pro zkoumání tohoto systému je jeho zjednodušení a rozčlenění na relativně přirozené segmenty. Za tyto segmenty považujeme jednotlivé, v zásadě homogenní aktivity cestovního ruchu – např. cykloturistika, kulturně poznávací turistika, kongresová turistika apod. Celkový potenciál se tak skládá z dílčích, „odvětvových“ potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu.

Lokalizační podmínky cestovního ruchu se vyskytují ve třech hlavních formách:

a) vhodnost krajiny pro určitou aktivitu cestovního ruchu (z logiky věci vyplývá, že jde o takové aktivity, jejichž provádění je v rozhodující míře vázáno na přírodní prostředí); příklady: vhodnost krajiny pro cykloturistiku, pro zimní sporty, pro horolezectví apod.,

b) určitá relativně fixní danost, která v obci existuje a je atraktivní pro návštěvníky;

příklady: kulturně historické památky a soubory, muzea a skanzeny apod.,

c) kulturní, sportovní a jiné akce, které jsou v obcích pořádány a navštěvují je účastníci (diváci) odjinud.



Strana 18

Stupeň rigidnosti a časové neměnnosti lokalizačních podmínek cestovního ruchu klesá od bodu a) k bodu c). Přírodní a krajinné podmínky (a) jsou relativně neměnné. Nepříliš snadno se též vytvářejí v obcích nové „kamenné“ kulturní atraktivity (b) cestovního ruchu. Naopak poměrně snadno se dá ovlivnit potenciál cestovního ruchu obce tím, že se zde začnou pořádat různé akce (c) a zajistí se jejich širší publicita. Pro vyhodnocení potenciálu cestovního ruchu Mikroregionu Hranicko byla zvolena koncepce dvou základních okruhů (subsystémů) v rámci systému cestovního ruchu: přírodního a kulturního. Přírodní subsystém zahrnuje složky cestovního ruchu založené na aktivní turistice, rekreaci, poznávání přírody nebo takové, které přírodu využívají jako prostředí pro specializované sportovní činnosti. Kulturní subsystém zahrnuje složky cestovního ruchu vyjádřené cestami za kulturním poznáním či za zábavnými i jinými akcemi. Zvláštní postavení na hranici obou subsystémů zaujímá lázeňství. Protože v něm však převažuje lidská kultivační nadstavba nad přírodním základem (vývěry léčivých minerálních vod), řadíme s lázeňstvím spojenou složku cestovního ruchu do kulturního subsystému cestovního ruchu. Kladné stupně lokalizačních podmínek složek cestovního ruchu1 Lokalizační podmínky v rámci jednotlivých složek cestovního ruchu jsou přirozeně někde vyšší, někde nižší, někde neexistují vůbec. V posledním případě jde o jejich nulový stupeň. Pro ostatní (kladné) případy byly zavedeny tři stupně vhodnosti lokalizačních podmínek cestovního ruchu: stupeň 1 – podmínky jsou v základní úrovni, tj. potenciálově relevantní jev je v konkrétním prostoru registrovatelný, stupeň 2 – podmínky jsou ve zvýšené úrovni, tj. potenciálově relevantní jev vykazuje v konkrétním prostoru již zřetelný a výrazný stav, stupeň 3 – podmínky jsou ve vysoké úrovni, tj. potenciálově relevantní jev dosahuje v konkrétním prostoru dominantního stavu.

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek Složka potenciálu cestovního ruch

1 2 3

Přírodní pozoruhodnosti 10 20 45

Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku 5 10 15

Vhodnost krajiny pro cyklistiku 10 15 20

Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty 7 15 30 Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku 3 7 10

Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody 10 20 40

Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy / hory 7 13 20

1 Jako podklad pro hodnocení byly využity výsledky výzkumného úkolu (B.-II.2), realizovaného Ústavem územního rozvoje Brno v roce 2001.



Strana 19

Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku 3 7 10

Vhodnost krajiny pro vodní turistiku 3 7 15

Vhodnost krajiny pro horolezectví 2

Vhodnost krajiny pro závěsné létání 2

Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost 2

Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov 2

Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků 1

Kulturně historické památky a soubory 10 25 50

Skanzeny a muzea 5 15 35

Lázeňské funkce 5 15 35

Kongresy a konference 2 10 20

Kulturní akce 10 20 40

Sportovní akce 2 7 20

Církevní akce 2 4 10

Veletrhy a tematické trhy 5 20 40

Místní produkty 5 10 25

Příhraniční specifika 2 5 10

Pouze u některých složek (jmenovitě: vhodnost krajiny pro horolezectví, pro závěsné létání, pro sportovní myslivost, pro rybolov a pro pozorování vodních ptáků) byl při splnění lokalizačních podmínek rozlišen pouze jediný stupeň. Území dané obce je buď pro tyto určité aktivity cestovního ruchu vhodné, nebo vhodné není. Potencionál byl u jednotlivých obcí následně kvantifikován pro jednotlivé složky podle výše uvedené tabulky. Jejich výsledné součty pak stanovují intenzitu potencionálu cestovního ruchu pro konkrétní obce (zóny).

Intenzitní zóny potenciálu cestovního ruchu v Olomouckém kraji

Intenzitní zóny jsou tvořeny obcemi s určitými stupni rozmezí hodnot celkového potenciálu a potenciálu obou subsystémů cestovního ruchu. Jejich členění je následující:

Zóna vysokého potenciálu Bodová hodnota: 51-100. Buď jsou oba subsystémy ve zvýšené úrovni nebo jen jeden

ve vysoké úrovni. Statistika: 1869 obcí (29,9 %).

Zóna velmi vysokého potenciálu Bodová hodnota: 101-200. Obvykle jsou oba subsystémy ve vysoké úrovni, popř.

při asymetrické skladbě jeden ve velmi vysoké úrovni. Statistika: 300 obcí (4,8 %).

Zóna výjimečného potenciálu Bodová hodnota: 201 a více. Většinou jde o města s mimořádnou úrovní kulturního

subsystému cestovního ruchu, doplňovanou částečně i přírodním subsystémem. Statistika: 22 obcí (0,3 %).

Bez potenciálu Bodová hodnota: 0. Tuto zónu tvoří hlavně vojenské újezdy, naprosto výjimečně i jiné

obce. Statistika: 7 obcí (0,1 %), z toho 5 obcí jsou vojenské újezdy.

Zóna základního potenciálu Bodová hodnota: 1-25. Zpravidla je zastoupen jen jeden subsystém. Statistika: 1198 obcí

(19,2 %).



Strana 20

Zóna zvýšeného potenciálu Bodová hodnota: 26-50. Buď oba subsystémy jsou v základní úrovni nebo jen jeden

ve zvýšené úrovni. Statistika: 2848 obcí (45,6 %).

Olomoucký krajKartogram 34

Zpracoval: Ústav územ ního rozvoje

Celkový potenciál cestovního ruchu

výjim ečný potenciá l201 a více

velm i vysoký potenciál

vysoký potenciál

zvý šený potenciá l

základní potenc iál

151 - 200101 - 15081 - 10061 - 8051 - 6041 - 5036 - 4031 - 3526 - 30

16 - 2021 - 25

1 - 15

Bodov á hodnota a intenzitn í zóny:

Měs to L ibav á

Olom ouc

Javorn ík

Oskava

Přerov

Zla té H o ry

Staré Mě sto

Un ič ov

Potš tát

Litove l

Štít y

Bou zov

Sob otí n

Hran ice

Malá M orava

Jin dř icho v

Jesen ík

Prostě jo v

Bělot ín

Skorošice

Lou čná na d D e snou

Bělá po d Pra děd em

Libina

Kojet ín

Med lov

Štern berk

Tršice

Váp enn á

Zá břeh

Žu lová

Moh eln ice

Velké Lo sin y

Pten í

Lipo vá- lá zně

Pavlov

Do la ny

Hlub očky

Újezd

Mikulo vice

Uh elná

Ro hle

Lipn ík na d Bečvo u

Hyn č in a

Šum pe rk

Ha nuš ovice

Luká

Kon ice

Vlč ic e

Pase ka

Niva

Verní řo vice

Štěp án ov

Berna rt ic e

Boh díko v

Ostružná

Trou bkyTo vačo v

Male tín

Písa řo v

Bludo v

Buko vá

Šum vald

Mírov

Jívová

Če ská V es

Jedlí

Pňo vic e

Ná klo

Brann á

Velká Kraš

Kladky

Hvo zd Př íkazy

Ro zstán í

Věrova ny

Ra pot ín

Lipo vá

Bílá Lho ta

Gryg ov

Stará Červen á V oda

Laško v

Urč ice

Dlou há Lo učka

Protivan ov Vrbát ky

Trou be lice

No vý M alín

Lipina

Klopin a

Hrab išín

Lošt ice

Ivaň

Lut ín

Mlad eč

Velký Týn ec

Drozd ov

Lud mí ro v

Vlkoš

Bílá Vod a

Mrsklesy

Smržice

Buší n

Úso v

Tiští n

Tě šetice

Plum lo v

Skř ípo v

Že leč

Moř ice

Vese lí čko

Kop řivn á

Beň ov

Líšn ice

Pivín

Hn ojice

Boch oř

Da skab át

Paršovice

Přem ys lo vice

Ru da na d M oravo u

Ho rn í Š těp áno v

Polom

Hn ěvo tín

Dzb el

Ch olina

Maje tín

Luka vice

Če rve nka

Štarn ov

Ho rn í L od ěnice

Zvo le

Vikýřo vice

Ří deč

Bratrušo v

Uh řič ice

Vikant ice

Boh uňo vice

Ná mě šť na H an é

Skrbeň

Jestřeb í

Slatink y

Špičky

Brníčko

Blate c

Olšovec

Vilé mo v

Víco v

Drah an ovice

Střeň

Hu stop eče na d B ečvo u

Mora viča ny

Otino ves

Že ro tín

Píse čná

BukKoko ry

Šléglo v

Velký Ú jezd

Ch arváty

Hrab ová

Sen ice n a H an é

Če rn otí n

Zá mrsky

Slatinice

Lesn ice

Stará Ve s

Do ln í Ú jezd

Přáslavice

Du bicko

Hrub č ice

Olšany

Police

Křeno vice

Partu tovice

Bab ice

Mlad ějovice

Koso v

Zd ětí n

Lou čka

Post ře lm o vDlou ho milov

Du b n ad Mo ra vou

Bělkov ice -L ašťa ny

Ra díko v

Rá je c

Tu čín

Úst í

Libo šSaví n

Ro kytnice

Brode k u Kon iceSuch do l

Selou tky

Sup íkovice

Če rn á V od a

Úst ín

Malh otice

Mileno v

Pěn čín

Hrab ěšice

Do lo pla zy

Mut kov

Ne mile

Kost elec n a Ha né

Krchleb y

Kralice n a H an éOpa tovice

Ra kov

Leša ny

Bystroč ice

Polkov ice Lob od ice

Osek n ad Be čvou

Stř íte ž na d L ud in ou

Če hov ice

OhrozimTýn na d Bečvo u

No vá H rad ečn á

Ro ven sko

Drah an y

Lužice

Otasla vic e

Lešt in a

Bed ih ošť

Mos tkovice

Če chy

Sušice

Jakub ovice

Líšn á

Šišma

Palon ín

Vitč ice

HlinskoKrum sín

Če lč ice

Cito v

Ro uské

Do brom ilice

Hluc hov

Sen ičk a

Dřevo ho stice

Stav enice

Výšovice

Třeš tina

Velké Kun ět ice

AlojzovŽá kovice

Hran ičné Pet ro vice

Sud kov

Hruška

Do ma šov nad Bystř icí

Krčma ň

Velká Bystř ice

Vřesovice

Re jc hartice

Ra dslavice

Svéb oh ov

Ho rn í Ú jezd

Prosen ice

Bud ětsko

Ho rka na d Mo ra vou

Bílsko

Ho rn í M oštěnice

Býškovice

Němč ice na d H a nou

Ne zam ys lice

Slavět ín

Myslejovice

Sob ěch le by

Jesen ec

Lho ta

Oploca ny

Ch ro me č

Stín avaOlšany u Pro stějo va

Do ln í S tud én ky

Hrad čan y

Kam en ná

Dě tkovice

Vidna va

Ocho z

Brode k u Přerova

Do ma šov u Št ernb erka

Že lecho vice

Všech ovice

Skalička

Kř tom il

Staře chov ice

Březsko

Malé H ra disko

Bou sín

Křelov-Břuch otí n

Klopo to vice

Klokoč í

Ho rn í S tud énk y

Ří kovice

Vrano vice-Kelč ice

Hluš ovice

Že lato vic e

Zb orov

VýklekyBílovice -L uto tín

Biskup ice

Cí sařov

Polom í

Kladn íky

Bezu chov

Ha čky

Pavlov ice u Přerova

Stražisko

Boh uslavice

Vyšeh oř í

Kožu šany-Tážaly

Věžky

Du bča ny

To véř

Měro vice n ad Ha no u

Tu ro vice

Hrdib oř ic e

Tvo roviceHrad čan y-K obe řice

Šub ířov

Lipinka

Dřevn ovice

Sob íšky

Olbram ic e

Přesta vlk y

Hrab ůvka

Lazn íky

Jano ušo v

Ond ra tice

Such on ice

Lazn íčky

Buko van y

Ra dko vy

Bystrova nyLub ěn ice

Ha ňov ice

Ne le šovice

Hlás nice

Více mě řice

Boh utí n

Svése dlice

Vrchosla vic e

Lho tkaRa dva nice

Měro tín

Ho štejn

Do brč ice

Hrad ec-N ová Ve s

Stř íbrn ice

Na hoš ovice

Ho rn í Tě šice

Provod ovice

Prostě jo vičky

Ková lo vice-Osíča ny

Milotice na d B ečvo u

Obě dkovice

Sam ot íšky

Kom árov

Grym ov

Oldř ich ov

Struko v

0 bez potenciálu

Jak je zřejmé z uvedeného grafického vyobrazení, Mikroregion Hranicko vykazuje smíšený potenciál turistického ruchu. Centrální část, město Hranice a Teplice nad Bečvou mají „velmi vysoký“ potenciál CR, Oblast Potštátu je pak hodnocena stupněm „vysoký“. Obce Bělotín a Hustopeče nad Bečvou vykazují potenciál „zvýšený“.



Strana 21

33.. ZZddrroojjee cceessttoovvnnííhhoo rruucchhuu mmiikkrroorreeggiioonnuu

3.1. Potenciál jednotlivých obcí Jednotlivé obce a části Mikroregionu Hranicko mají i přes různou individuální intenzitu potenciálu cestovního ruchu ojedinělé zdroje, které mohou v podmínkách fungujícího managementu této destinace generovat značný synergický efekt.2 Údaje o počtu obyvatel jednotlivých obcí jsou platné ke dni 31.12.2005.3

BĚLOTÍN Lokalizace: Obec se nachází asi 8km východně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 310 m.n.m., má 1613 obyvatel.

Z historie obce: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1201. V roce 1983 se s Bělotínem sloučily jako části obce Kunčice, Lučice, Nejdek a Polom, v roce 1992 se Polom osamostatnila. V obci je fara, která je poprvé písemně doložena v roce 1499, zanikla za třicetileté války, v roce 1636 byla však obnovena.

Památky a pamětihodnosti: Farní kostel sv. Jiří, barokní jednolodní stavba z let 1754-1757 od architekta F.A. Grimma. (NKP), vodní předěl (význační geomorfologického rozhraní Baltského a Černého moře) z r. 1971, kaplička sv. Jana Nepomuckého z r. 1852

Přírodní a technické atraktivity: Památné lípy v Lučicích, bývalý vodní mlýn Nejdek s elektrárnou a parní pekárnou (dnes slouží již jen jako chalupa).

Ubytovací kapacity: 5 dvoulůžkových pokojů v hostinci „U žida“, možnost využití školy pro youth hostel.

Stravovací kapacity: Hostinec „U žida“ (denní menu), a v pohostinstvích „Na točně“ a „Na kopečku“.

Možnosti kulturního vyžití: V obci se nenachází kapacity významné z pohledu rozvoje cestovního ruchu.

Vhodnost pro sportovní a odpočinkové vyžití: Obec nenabízí z pohledu cestovního ruchu významné možnosti pro sport a relaxaci.

Vhodnost pro eko/agro turistiku: Obec je vzhledem ke své povaze vhodným místem pro rozvoj těchto aktivit, významným prvkem je přítomnost soukromého statku pan Jaromíra Kohouta s ubytováním s plánovanou ubytovací kapacitou 40míst, plus dalších 20 vyššího standardu. Ten navíc skýtá možnosti rozvoje hippoturistiky a řadí tak tuto obec k uzlovým bodům případné páteřní hippostezky.

Ubytovací ani stravovací kapacity nepředstavují významný zdroj, potenciálně silným prvkem může být rozvoj soukromé hippofarmy. Vzhledem ke své poloze na frekventované dopravní tepně I/47 může být jedním ze vstupních bodů pro nahodilé projíždějící turisty.

2 Při zpracovávání této části textu byly využity tištěné a elektronické propagační materiály mikroregionů Hranicko a Záhoran. 3 Údaje ČSÚ



Strana 22

BÝŠKOVICE Základní údaje: Obec se nachází asi 12km jižně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 275 m.n.m., má 392 obyvatel

Z historie obce: Nejstarší písemná zmínka spadá do roku 1131, kdy se v pramenech uvádí název Výškovice, později přejmenován na Býškovice. To se psal rok 1474, kdy panství koupil Vilém z Pernštejna, majitel helfštýnského panství. V 2. pol. 16.stol. koupil Helfštýn i s okolními obcemi

Václav Půta z Ludanic a od doby pobělohorské až do konce 19.stol. jej měl v držení rod Dietrichštejnů.

Památky a pamětihodnosti: Kaple sv. Anny, barokní z 18. století. V průčelí výklenek s dřevěnou soškou sv. Floriána, socha sv. Jana Nepomuckého u kaple na návsi barokní, polovina 18. století, pamětní deska z roku 1945 na rodném domě Bohuslava Závady.

Přírodní a technické atraktivity: Rybníky pro sportovní a rekreační rybolov.

Ubytovací kapacity: V obci v současné době nejsou vhodné ubytovací kapacity.

Stravovací kapacity: Hostinec „U Libora“, otevírací doba vhodná jen pro denní víkendovou turistiku.


Vhodnost pro sportovní a odpočinkové vyžití: Obec nabízí možnosti provozování sportovního a rekreačního rybolovu na místních rybnících.

Vhodnost pro eko/agro turistiku: Obec není vzhledem ke své povaze vhodným místem pro rozvoj těchto aktivit.

Z hlediska zdrojů cestovního ruchu tato obec představuje příjemnou průjezdní oblast v rámci mikroregionálních cyklotras. Potenciálně je možno, díky přítomnosti místních firem, uvažovat se zřízením centra technické pomoci pro cykloturisty, což posiluje rozvoj stravovacích a občerstvovacích kapacit (obecní i soukromé aktivity). Potenciál obce zvyšuje přítomnost rybníků. Ubytovací kapacita není pro rozvoj CR významná.

DOLNÍ TĚŠICE Základní údaje: Obec se nachází asi 10km jihovýchodně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 330 m.n.m., má 43 obyvatel

Z historie obce: Roku 1131 koupil olomoucký biskup Jindřich Zdík takřka celou východní Moravu. K obdělávání půdy byli povoláni kolonisté z Čech, kteří se zde usadili a založili obce Těšice (Čečice) a Všechovice (Čechovice).

Památky a pamětihodnosti: Kaple, postavená r. 1906.

Přírodní a technické atraktivity: V obci se nenacházejí žádné, z pohledu potenciálu CR významné atraktivity

Ubytovací kapacity: V obci se nenacházejí žádné kapacity

Stravovací kapacity: V obci se nenacházejí žádné kapacity



Strana 23




Obec neskýtá příliš vysoký potenciál pro rozvoj CR, se jedná spíše o průjezdní lokalitu.

ČERNOTÍN Základní údaje: Obec se nachází asi 6km východně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 250 m.n.m., má 748 obyvatel

Z historie obce: V roce 1169 byl Černotín, jako součást hranického panství darován rajhradskému klášteru benediktýnů. S nimi o tuto lokalitu vedli premonstráti z Hradiska u Olomouce spor. Přemysl Otakar I. jej vyřešil až v roce 1201, kdy oblast přidělil Hradisku. Od roku 1407 je Černotín

majetkem Helfštýna, od roku 1491 patří Pernštejnům, v roce 1595 získává panství Zdeněk Žampach z Potštejna, 1609 je kupuje Karel Pergar z Pergu a v roce 1612 Václav Mol z Modřelic, který jako evangelík byl po bitvě na Bílé hoře odsouzen k doživotí. Konfiskací v roce 1621 přešlo panství do majetku Diettrichštejnů.

Památky a pamětihodnosti: Barokní kříž z roku 1836, farní kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1863 a půlmetrový reliéf Ferdinanda z roku 1843.

Přírodní a technické atraktivity: Stoleté lípy u hřbitova, krasové jevy v lokalitě Propastsko a vstup do jeskynního systému Na Vápenkách. Technickou památkou (NKP) jsou tři vápenky. První pochází z období před rokem 1850 a patřila rychtáři Josefu Ochmanovi. Jeho dceru Annu si vzal Josef Schindler, který postavil druhou - vysokou pec, a to v roce 1862. Úvahy o Odersko-dunajském průplavu byly pro něj impulzem ke stavbě třetí vápenky - kruhové pece v roce 1870, přestavěné v létech 1994 - 2001 na Motorest.

Ubytovací kapacity: Motorest „Vápenka“ – kapacita 14 lůžek

Stravovací kapacity: Motorest „Vápenka“ – kapacita cca 100 osob, optimální otevírací doba (7:00 – 22:00hod, denně)



Vhodnost pro eko/agro turistiku: Obec je vhodným místem pro rozvoj eko/agro turistiky. Potenciál obce v tomto ohledu zvyšuje přítomnost koňské chovatelské farmy Apalloosas Farm, provozované rodinou Ryškových z Hluzova. To také posiluje potenciál obce pro rozvoj hippoturistiky.

Vlastní obec neskýtá dostatek zdrojů pro aktivní rozvoj jiných forem CR než eko/agroturistiky. Motorest Vápenka je sice již dnes významnou restaurační a ubytovací kapacitou, avšak vzhledem k vedení cyklotras po levém břehu řeky



Strana 24

Bečvy tak zůstává místem zastávek spíše motoristů, případně návštěvníků Hranické propasti a Zbrašovských aragonitových jeskyní.

HORNÍ TĚŠICE Základní údaje: Obec se nachází asi 9km jihovýchodně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 370 m.n.m., má 155 obyvatel

Z historie obce: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141.

Památky a pamětihodnosti: Kaple z roku 1875 zasvěcená Panně Marii a dva kříže z let 1886 a 1930.

Přírodní a technické atraktivity: Chráněný upolín nejvyšší, 167 druhů obojživelníků. Zajímavá vodní plocha – rybníky pro sportovní i rekreační rybolov.

Ubytovací kapacity: Chatky na rybnících – celoroční provoz

Stravovací kapacity: Občerstvení na rybnících – otevírací doba přizpůsobena potřebám


Vhodnost pro sportovní a odpočinkové vyžití: Významným prvkem je přítomnost vetší vodní plochy pro rekreační i sportovní rybolov, včetně možnosti ubytování.


Rozvoj CR v této obci je možno realizovat spíše ve vazbě na atraktivity v okolí, tj. jako průjezdní místo s možností zastávky v rámci rodinných výletů a cykloturistiky – možnost výpůjčky a opravy kol. Rozvoj je žádoucí též v oblasti sportovního a rekreačního rybolovu.

HORNÍ ÚJEZD Základní údaje: Obec se nachází asi 15km jižně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo od 285 do 365 m.n.m., má 438 obyvatel

Z historie obce: Nejstarší osídlení v lokalitě Horního Újezda dokumentují nálezy několika sekeromlatů z pozdní doby kamenné. Za první zmínku o obci lze považovat rok 1371, kdy obec, která se tehdy nazývala Veliký Újezd, prodává Lucek z Domaželic a Újezda. Dnešní název je poprvé

zaznamenán v roce 1493 a od té doby převládal, ať už v české či německé podobě.

Památky a pamětihodnosti: Farní kostel Narození Panny Marie, pravděpodobně ze 16.stol. (v 18.století přestavěn), pět křížů - na hřbitově z roku 1870, Na Drahách z roku 1916, Na Záslatiní z roku 1946, v areálu MŠ z počátku 20. století a na křižovatce na Vítonice z počátku 20. století.





Strana 25

Stravovací kapacity: V obci je restaurace v kulturním domě, otevírací doba je vhodná pouze pro víkendovou turistiku.

Možnosti kulturního vyžití: V budově staré školy se nachází stálá expozice „Jak se žilo v Ójezdě".


Vhodnost pro eko/agro turistiku: Významným prvkem je nově se rozvíjející výroba tradičního místního produktu – kozího sýra.

Potenciál obce spočívá v příjemném, klidném prostředí, které může fungovat jako průjezdní zastávkové místo v rámci cykloturistiky a současně jako cíl jednodenních výletů a zájezdů z hlavních destinací mikroregionu.

HRANICE Základní údaje: Město Hranice leží v prostoru Moravské brány (přesněji v části nazývané Bečavská brána) převážně na pravém břehu řeky Bečvy, v nadmořské výšce cca 260 m.n.m. mezi Oderskými vrchy a Podbeskydskou pahorkatinu (Maleník). Bečavská brána má ráz ploché pahorkatiny, jejíž výškové členění je od 205 m.n.m. do 366 m.n.m., mají 19525 obyvatel. Hranice patří k městům s velmi zajímavým přírodním prostředím. Bylo

citlivě založeno na terénní vyvýšenině v ohbí řeky Bečvy mezi toky Ludinou a Veličkou. Nachází se v prostoru, v němž se kumulují dopravní a inženýrské koridory na hlavním železničním a silničním tahu Přerov-Ostrava (silnice I/47, výhledově dálnice D47, resp. D1), s významnou odbočkou na Valašské Meziříčí, Beskydy, Vsetín a na Slovensko. Pro postavení města Hranic je rovněž významné sousedství lázní v Teplicích nad Bečvou.

Z historie města: Stopy prvního osídlení sahají dokonce do období starší doby kamenné. Moravskou branou procházela důležitá obchodní cesta od Dunaje a Moravy na sever k Odře a k Baltu. Počátky města sahají do 2. poloviny XII. století, kdy údajně do tehdejšího kraje přišel poustevník Jurik, mnich benediktinského rajhradského kláštera. V r. 1169 založil osadu Hranice (locus Granice), kterou r. 1251 povýšil moravský markrabě Přemysl na město (civitas). Latinský název Alba Ecclesia, tzv. Bílý kostel, spadá do r. 1276, kdy zděný kostel, který tenkrát stál v místech pod náměstím u dnešní fary, svítil bělostí svého zdiva. V r. 1284 bylo město opevněno hradbami, branami a ochrannými valy. V druhé polovině XIII. století dostalo město svůj znak - obraz sv. Štěpána s kameny v pravici a mučednickou palmou v levici, po stranách český lev a moravská orlice. R. 1629 byl znak rozšířen o dva vzhůru postavené vinařské nože a knížecí korunu. Od r. 1622 až do konce XIX. století stoupal blahobyt města díky velkému rozkvětu soukenictví. Po renesanci nastupuje kultura baroková, která dala městu svůj ráz. Měšťané své domy "barokisují" a držitel panství Karel z Ditrichštejna nahradil sešlý gotický farní chrám u fary novým barokním chrámem uprostřed náměstí. Hranice mají pohnutou a bohatou minulost, kterou se jako první pokusil zpracovat v r. 1836 hranický historik, lékař a buditel Josef Heřman Agapit Gallaš. Uvádí se také, že Hranice byly vždy České. Poněmčování města začalo až ve 2. pol. XIX. století. Od r. 1885 do r. 1903 byla radnice v rukou německé menšiny. V r. 1903 byl prvním českým starostou města Hranic zvolen JUDr. František Šromota.



Strana 26

Památky a pamětihodnosti:

1. Hradby - Nejstarší městské hradby, pravděpodobně jen valové opevnění, byly zřízeny mezi léty 1292 – 1296. Cimburkové vystavěli ve městě před polovinou 15. století kamenný hrad a snad tehdy také opevnili Hranice vnitřní hradební zdí. Patrně za Pernštejnů (1475 – 1547) byl ve svahu kolem města vybudován druhý, vnější, pás hradeb z lomového kamene a s baštami, který se dochoval dodnes.

2. Zámek – Pernštejnské nám. 1 - Na severní, nejméně chráněné straně města, byla vystavěna tvrz, připomínaná poprvé v roce 1398. Páni z Cimburka (1431 – 1475) ji upravili na kamenný hrad, který byl ještě za Pernštejnů (1475 – 1547) přestavěn a rozšířen. Nechali vybudovat také hlavní věž (64,7 m), v jejímž patře zůstal dodnes zachován pozdněgotický prevet. Jan Kropáč z Nevědomí (1553 – 1572) si dal přestavět své sídlo v duchu pronikající vrcholné italské renesance v trojkřídlý dvoupatrový zámek, s nádvorními arkádami. Na přelomu 16. a 17. století jej Zdeněk Žampach z Potnštejna přestavěl do dnešní podoby, dal prodloužit křídla severním směrem, zhotovit vstupní portál, dostavět arkády a zbudovat unikátní jednopatrové severní křídlo, kterým se volně přecházelo do hospodářského předzámčí. Václav Mol z Modřelic nechal vyzdobit zámecké místnosti štukami a nad vstupní portál umístit reliéfní nástavec se svým erbem. Za účast ve stavovském povstání byl odsouzen k doživotnímu žaláři a konfiskovaný hranický majetek se dostal do rukou Dietrichštejnů, kteří jej vlastnili až do roku 1858. Další staletí přinesla zámku spíše jen destrukční zásahy. Byly zde kanceláře i byty úředníků. Od poloviny 19. století byly postupně zazděny arkády. Předzámčí, kde byla sladovna, pivovar a sýpky, v roce 1948 vyhořelo a bylo o jedenáct let později odstraněno. V letech 1997 – 1999 byl na náklady města a státu zámek rekonstruován, byly odstraněny zazdívky arkád, sloupy očištěny, dvůr zastřešen. Dnes patří hranický zámek k nejkrásnějším pozdně renesančním stavbám na Moravě.

3. Hrad Svrčov – 3 km jihovýchodně od města - Hrad se rozkládal na skalnatém ostrohu vysoko nad Teplickým kaňonem na pravém břehu řeky Bečvy na místě dřívějšího sídliště z mladší doby kamenné. Byl vybudován patrně ve 14. století, ale už v roce 1548 se uvádí jako pustý. Dnes je patrný jen hradní příkop a val.

4. Kostelíček – 2 km východně od města – V jeho areálu se nachází hřbitov obklopený zdí se 14 kaplemi křížové cesty (vysvěceny 1739), pozdněrenesanční brána, raněbarokní kaple sv. Antonína Paduánského (připomínaná poprvé roku 1658), kříž s Kristem z pozdního 18. století se sochami P. Marie a sv. Jana Evangelisty po stranách, a kostel Narození Blahoslavené Panny Marie s magdalénskou kaplí (1824). Kostelík je na tomto místě poprvé písemně připomínán v roce 1492. K roku 1595, jak upomíná letopočet na kříži dodatečně zazděném v kruhovém okně, byl buď znovu vystavěn kostel v tradičně gotickém vzhledu nebo původně plochý strop hranický stavitel F. M. Vlach sklenul valenou klenbou s renesanční štukou a při této příležitosti byla snížena a zaoblena původně hrotitá okna. Na hlavním oltáři je umístěn obraz Narození Panny Marie z roku 1781. Levý postranní oltář nese obraz 14 sv. pomocníků od J. H. A. Gallaše. Na hřbitově se nachází hroby objevitelů Zbrašovských aragonitových jeskyní, bratrů Chromých.

5. Stará radnice - Masarykovo nám. – Patří k nejkrásnějším projevům stavebního ruchu 16. století. Hvězdicová klenba pozdněgotického sálu je z roku 1528. Stavba nárožního domu byla dokončena v roce 1544, jak potvrzuje i renesanční portál s letopočtem a iniciálami neznámého mistra kameníka M. B. Snad v roce 1571 vystavěli na nároží budovy s historizující fasádou z roku 1869 hranolovou věž s obydlím věžného a ochozem. Při úpravách za protektorátu bylo obnaženo pozoruhodné cihlové žebroví Gotického sálu. Po přemístění Městského úřadu na nově zrekonstruovaný zámek v roce 1998 byla radnice nově



Strana 27

zrekonstruována. Od roku 2001 zde sídlí Městská knihovna, Městské muzeum a galerie, Základní umělecká škola a Městské informační centrum.

6. Měšťanské domy – Masarykovo nám. - Hranické náměstí lemují řadové, většinou dvoupatrové domy, z nichž některé mají pozdněgotické stavební jádro, ale nejstarší části většiny hranických domů pocházejí až z druhé poloviny 16. století. Tehdy bylo také v přízemích domů vytvořeno podloubí, které původně lemovalo celé náměstí a přilehlé ulice, ale od 19. století v něm byly zřizovány obchody. Zachovalo se jen v ulicích Zámecká, Radniční a částečně Janáčkova. Zásahy z přelomu 19. a 20. století daly většině domů historizující ráz nebo novorenesanční fasádu. Do tzv. Čaputovského domu (Masarykovo náměstí 20) se vstupuje kamenným renesančním portálem z roku 1583. V nárožním domě (tzv. Pernštejnský dům) dnešní Komerční banky se dochovala štuková renesanční výzdoba stropu.

7. Dům se sgrafity - Hřbitovní 265 - Renesanční přízemní dům na předměstí, donedávna ještě s doškovou střechou, byl dlouho v literatuře mylně uváděn jako českobratrská škola. Vlastnil jej a v roce 1583 vyzdobil sgrafity Jan Červenka Turnovský, který v Hranicích pracoval jako malíř a iluminátor až do své smrti v roce 1587. Ornamentálními a figurálními sgrafitovými výjevy vyzdobil zámek a četné měšťanské domy na náměstí. V červenci 1997 byl dům výrazně poškozen povodní.

8. Fara - Školní nám. 38 - Barokní jednopatrová fara s mansardovou střechou má snad dochováno renesanční jádro. Přestavěl ji mezi léty 1773 - 1782 stavitel Jakub Antonín Slováček. Na faře je uložena pozdněgotická dřevěná socha Panny Marie z doby před rokem 1500, pocházející původně z Kostelíčka. V jejím sousedství stával gotický kostel, postavený v druhé polovině 13. století a zbořený po vystavění nového většího kostela na náměstí.

9. Farní kostel - Masarykovo nám. - Pozdně barokní klasicizující kostel Stětí sv. Jana Křtitele byl navržen v ateliéru brněnského dietrichštejnského architekta Františka Antonína Grimma v roce 1752. Výstavbu provedl mezi léty 1754 – 1763 Jakub Antonín Slováček ze Židlochovic. Impozantní stavba zcela pozměnila proporce náměstí a okolních jednopatrových domů. Vyniká především vypjatým průčelím s věží. Na jejím štítě je zavěšen dietrichštejnský znak. Výzdoba kostela pochází většinou jednotně z 60. let 18. století. Na hlavním oltáři je monumentální obraz Stětí sv. Jana Křtitele od brněnského malíře Josefa Sterna z roku 1762, v nástavci oltáře je obraz Bůh Otec trůnící v oblacích. V lodi kostela jsou dvě dvojice protějškových oltářů. Štukové plastiky první oltářní dvojice vytvořil Jan Adam Nesmann, kdežto obrazy Madony s dítětem a sv. Annou a obraz sv. Jiří je od Josefa Františka Pilze z Olomouce. Na protějším oltáři jsou od Josefa Sterna obraz smrti sv. Josefa a v nástavci obraz archanděla Michaela. Druhou dvojici oltářů z let 1772 - 1773 zdobí plastiky od Václava Böhma a obrazy od dvorního malíře Johanna Nepomuka Steinera, stejně jako obraz Kristova křtu u křtitelnice: obraz Krista na Olivové hoře v nástavci doprovází vyobrazení krále Davida, oltář sv. Jana Nepomuckého zobrazuje Zpověď královny Žofie a v nástavci má obraz sv. Kateřiny Sienské. Na výzdobě oltářů se podíleli také sochař František Ondřej Hirnle a řezbář a štukatér František Gallaš. Varhany zhotovil v roce 1767 Jan Výmola.

10. Pamětní deska popravy v r. 1627 - Mírně vpravo před kostelem je v místě, kde kdysi stával městský pranýř, do asfaltu vložena pamětní deska, která upomíná na popravu dvou hranických měšťanů, kteří zde byli v roce 1627 za účast na protihabsburském povstání sťati. Dalších deset venkovských účastníků vzpoury, mezi nimi i dva hoši, bylo popraveno na předměstí za Horní branou.

11. Kostel církve českobratrské evangelické - Šromotovo nám. 791 - Původní stavba pocházela snad z první poloviny 16. století. Do roku 1622 sloužil kostel Jednotě bratrské. Aby



Strana 28

se zde při dobývání města neopevnilo cizí vojsko byl v roce 1626 zbořen. Za moru v letech 1668 – 1680 vystavěl kníže Dietrichštejn na stejném místě barokní kostelík sv. Šebestiána s dřevěným kasetovým stropem, který vymaloval místní malíř Mikuláš Franta. Po uzavření kostelíka za Josefa II. Byl v roce 1786 přeměněn na skladiště soli. V roce 1923 byla stavba vrácena českobratrské církvi a renovována do dnešní podoby.

12. Židovský hřbitov - Zborovská - Židé se začali v Hranicích usazovat postupně od roku 1611. Postavení židů ve městě definitivně stvrdil majitel panství kardinál Dietrichštejn v roce 1629 i jeho nástupce kníže Maxmilián z Dietrichštejna, který jim potvrdil držbu 17 městských domů, včetně synagogy a školy v dnešní Janáčkově ulici a vlastního hřbitova na předměstí. Ten byl založen pravděpodobně v polovině 17. století, kdy si židé zakoupili pozemek od sousední panské hospody. Do dnešních dnů se dochovalo okolo 400 náhrobků, nejstarší čitelný je z roku 1686. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1956. Hřbitov byl poškozen už za okupace, prakticky k úplné demolici a proměně v park došlo několik dní před listopadem 1989, ale následně byl zrekonstruován.

13. Gallašův dům - Gallašova 170 - Josef Heřman Agapit Gallaš (1756 – 1840) byl národní buditel, básník Puchmajerovy školy, malíř, lékař, sběratel lidové poezie a autor četných textů o uměleckých a historických památkách. Jeho rodný dům, patrně z roku 1755, je zajímavým dokladem typické předměstské architektury té doby. Nedaleko stojí tzv. Gallašova lípa.

14. Viadukty – Kamenné viadukty byly postaveny mezi léty 1844 – 1847 na tehdejší Severní dráze císaře Ferdinanda, aby překonaly značné výškové rozdíly v rozvodí řeky Odry a Bečvy a mělká, široká údolí u Jezernice a u Hranic. Viadukty pro druhou kolej vznikly až v 70. letech 19. století, třetí stavěli italští zajatci za I. světové války, dokončeny byly po válce. Hranické mají délku přes 400 metrů.

15. Železniční tunel - Slavíč –250 metrů dlouhý a 6 metrů vysoký tunel vystavěný v letech 1845 – 1846 pod obcí Slavíč měl zabránit pohybům půdy, které se začaly projevovat při stavbě a současně vyřešit nesouhlas obyvatel Slavíče s dráhou, která rozdělovala obec na dvě části.

16. Vojenské ústavy – Domy původně rakousko-uherských vojenských škol byly vystavěny podle plánů profesora vídeňské techniky Wilhelma Doderera a vojenského stavitele Karla Schmidta v letech 1851 – 1863. Historizující architektura budov nese většinou neorománskou, někdy i neogotickou výzdobu. Tři hlavní průčelní budovy propojovaly vedlejší spojné trakty. Vznikla tak jednotná, 600 metrů dlouhá, chodba. Uvnitř jinak poměrně strohých budov svou zdobností vyniká bílo-zlatý interiér neobarokního Zrcadlového sálu. Skvostem areálu je kaple sv. Barbory. Vnitřní vybavení, z velké části navržené také Wilhelmem Dodererem, se nic nedochovalo. Na výzdobě se podílela řada vídeňských tvůrců, dochované fresky jsou od Karla Jobsta. Jen za Rakouska-Uherska se zde vystřídala dělostřelecká akademie, technická akademie, výchovný ústav, jezdecká kadetní škola, ale především vyšší vojenská reálná škola byla elitním zařízením, na kterém studovali i příslušníci vysoké šlechty, rok 1891 zde strávil básník Reiner Maria Rilke, a rakouský spisovatel Robert Musil, o svých studiích na této škole v letech 1894 – 1897 napsal autobiografickou prvotinu Zmatky chovance Törlesse.

17. Synagoga - Janáčkova 728 – Byla postavena v roce 1864 na místě starší „dřevěné“ podle návrhu architekta Franze Machera z Vídně v maursko-byzantském stylu oblíbeném pro synagogy té doby. Pro nedostatek místa mezi okolní zástavbou v zadní části domu bývalé židovské školy není orientována směrem k Jeruzalému, ale směřuje k východu. Dnes je zde výstavní síň.



Strana 29

18. Palác Kunz – 1. máje 328 - Výrobce vodovodů a čerpadel Antonín Kunz, si nechal v roce 1897 postavit pro svou rodinu a kanceláře firmy jednopatrový neobarokní palác začleněný do francouzské přísně geometricky členěné zahrady. Dům navržený pražskými architekty Janem Křiženeckým a Josefem Pokorným vyniká skvostností a bohatostí dekoru.

19. Weinbergerův rodinný dům - Farní 42 – Jednopatrový dům postavený v roce 1933 podle návrhu významného brněnského architekta Arnošta Wiesnera. S hladkou omítkou načervenalé barvy, nápaditým uspořádáním červeně natřených oken zasazených v rovině zdi a dalšími prvky červené barvy ve vnějším vzhledu i interiéru působí velmi sugestivně. V roce 1960 byl necitlivě přestavěn, poslední patro sníženo a původně rovná střecha nahrazena sedlovou.

20. Caivasovy vily - Hranické a teplické vily pražského architekta Karla Caivase tvoří pozoruhodný soubor šesti pozdněfunkcionalistických domů z konce 30. let, který nemá v hranickém prostředí obdoby. Caivasův romantismus změkčuje původní funkcionalismus užitím různých struktur materiálů (neomítaný kámen, hrubá struktura omítky, tmavé dřevo, režné zdivo soklu, pálená krytina), návratem k valbové střeše i různých prvků vesnické architektury, jako jsou arkýř, roubení, oblouk a sloup. Sternova vila, Teplice nad Bečvou 67, (1938-1939) – Tomancova vila, Jurikova 246, (1938) - Kerbrova vila, Pod Hůrkou 1065, (1938) - Polednova vila, Teplice nad Bečvou (1939 - 1940) - Seidlova vila, Skalní 275, (1939 –1940) - Maruštíkova vila, Pod Bílým kamenem 1268, (1940 – 1941).

21. Fricova vila - Pod Bílým kamenem 282, (1947). Architekt Lubomír Šlapeta z Olomouce zde úzce navázal na tradici lidového stavitelství i architekturu lázní, nacházejících se ostatně nedaleko. O oblibě takového romantického pojetí rodinného domu svědčí stavebníci, kteří si v 50. - 60. letech v Hranicích a okolí vytvořili četné kopie a varianty Fricovy vily.

22. Rodinný dům Králových - Pod Bílým kamenem, (1997 – 2000) – příměstský dům od zlínského architekta Pavla Mudříka. Jedna z nejpěknějších moderních staveb v Hranicích, dům byl oceněn jako hranická stavba roku 2000.

23. Sochy Sv. Jana Nepomuckého - na vyhlídce "U Janka" – nedokončená, z r. 1707 od mikulovského sochaře Ferdinanda Grosse, stála na náměstí, v r. 1770 převezena nad teplické údolí. Sv. Jan Nepomucký - u městského hřbitova – z r. 1716 od Konráda Spindlera z Lipníka n. B. , nejdříve stála na náměstí, později u mostu přes Bečvu, na současném místě od r. 1977. Sv. Jan Nepomucký - třída 1. máje – z r. 1720, od neznámého autora. Panna Marie Bolestná - křižovatka Komenského a Hřbitovní – od neznámého autora z r. 1732. Panna Marie s dítětem- Pod lipami – z r. 1731 od neznámého autora, dnes silně poškozená. Panna Marie Vítězná – Masarykovo nám. – z r. 1729 od Josefa Ignáce Böhma. Sv. Anna – Masarykovo nám. – od hranického rodáka Josefa Břenka z r. 1872. Císař František Josef I. – Stará střelnice – z r. 1898, od vídeňského sochaře Emanuela Pendla. Původně stála před budovou školy na školním náměstí. Mistr Jan Hus – Sady Čsl. legií – pískovcová socha z r. 1923 od Julia Pelikána z Olomouce.

24. Drahotuše (místní část Hranic) - Původně tržní osada pojmenovaná podle hradu Drahotúch poprvé zmíněna v listině z r. 1241, kdy byla vypálena. V roce 1353 se Drahotuše poprvé nazývají městečkem, v polovině 19. století poklesly na ves. Od počátku 15. století vlastní většinou Drahotušské panství shodní majitelé, jako panství Hranické. Farní kostel sv. Vavřince – náměstí – Postaven na místě staršího kostela, věž z r. 1535, zvýšená v r. 1754. Pozdě barokní jednolodní stavbu z let 1784 – 1787, vysvěcenou až v roce 1810, vybudoval stavitel Josef Goerig údajně podle návrhu místního faráře o-ndřeje Kellnera. Interiér je většinou původní, křtitelnice a kazatelna pochází od kroměřížského kameníka Jan Felixe



Strana 30

Ležatky, obraz na hlavním oltáři z 19. století zobrazuje umučení sv. Vavřince. Hřbitovní kaple sv. Anny - Vystavěna v roce 1732 uprostřed nového hřbitova založeného v roce 1690 na poli za městečkem. Brána, ohradní zeď a čtrnáct kaplí křížové cesty jsou z roku 1800. Sochy: Panna Maria Immaculata - před kostelem sv. Vavřince – z roku 1817, kamenný kříž – před kostelem sv. Vavřince – z roku 1817, sv. Florián - za kostelem sv. Vavřince - z roku 1800, sv. Jan Nepomucký - na náměstí - z roku 1730.

Přírodní a technické atraktivity: Podél toku řeky Bečvy se rozkládají nivní usazeniny třetihorního původu, které na severozápadě přecházejí do teras, tvořených štěrkovitými písky. Jihovýchodní část území je tvořena prvohorními devonskými vápenci. Území lesního masivu Maleník je tvořeno prvohorními břidlicemi a zčásti slepenci. Na obou březích řeky Bečvy se rozprostírá krasový útvar Hranický kras. U jeho vzniku v devonském vápenci stály především tektonické poruchy, atmosférické srážky a termální vody, nasycené oxidem uhličitým. Hranický kras má dva pozoruhodné přírodní výtvory. Zbrašovské aragonitové jeskyně vzniklé tzv. teplicovým krasověním a Hranickou propast, vzniklou zřícením celé soustavy jeskyní. Hranická propast je nejhlubší propast v České republice, jejíž definitivní hloubka zatím nebyla změřena. Hloubka propasti k jezírku je -69,5 m. Odtud byla v roce 1995 pomocí dálkově ovládaného robota ověřena hloubka zatopených podzemních prostor o dalších -205 m. Hranická propast by vzhledem k mocnosti zdejších vápenců mohla dosáhnout hloubky i přes -800 m. Z geologické charakteristiky území města vyplývá, že jako surovinová základna jsou zde významná ložiska kvalitního vápence. Na jižní straně města se nacházejí státní přírodní rezervace Hůrka, Velká Kobylanka, Malá Kobylanka, Nad Kostelíčkem.

Ubytovací kapacity: Ve městě se nacházejí následující kapacity

A. HOTELY 1. Hotel Zámecký, Jiráskova 140, 753 01 Hranice - kapacita ubytování: 40 lůžek - restaurace/ možnost stravování/ - kapacita míst: 36 osob + zahradní restaurace - provozní doba: 11.00 – 22.00 2. Hotel SOKOLOVNA, Tyršova 1, 753 01 Hranice

- kapacita ubytování: 32 lůžek - restaurace + kavárna / bez možnosti stravování/ - provozní doba: 16.00 – 22.00

3. Hotel SLÁVIA, Tř. 1. Máje 1063, 753 01 Hranice - kapacita ubytování: 70 lůžek - restaurace / možnost stravování/ - kapacita míst: 100 osob - provozní doba: 06.00 – 24.00 4. Hotel CENTRUM, Komenského 384, 753 01 Hranice - kapacita ubytování: - restaurace / možnost stravování / - kapacita míst: 60 osob + salónek pro 35 osob, konferenční sál pro cca 140 osob

- provozní doba: 10.00 – 22.00



Strana 31

5. Hotel CEMENTÁŘ, Tř. 1. Máje 1850, 753 01 Hranice - kapacita ubytování: 80 lůžek - snídaňová restaurace - provozní doba: 06.00 – 10.00 6. Hotel BARBORKA, Hranická 350, 753 01 Drahotuše

- kapacita ubytování: 8 lůžek - restaurace / možnost stravování/ - kapacita míst: 100 osob - provozní doba: 09.00 – 23.00

B. PENSIONY 1. Pension TERESA,Gen. Svobody 1029, 753 01 Hranice

- kapacita ubytování: 23 lůžek - bez možnosti stravování

2. Pension RŮŽEK, Radniční 33, 753 01 Hranice

- kapacita ubytování: 28 lůžek - restaurace / pouze večeře/ - provozní doba: 16.00 – 22.00

3. Pension FRANZ JOSEF, Sady Čs. Legií 770, 753 01 Hranice

- kapacita ubytování: 12 lůžek + možnost přistýlky - restaurace/ možnost stravování/ - kapacita míst: 150 osob - provozní doba: 11.00 - 22.00

C. MOTORESTY 1. Motorest U JAKUBA, Pivovarská 51, 753 61 Drahotuše

- kapacita ubytování: 12 lůžek - restaurace / možnost stravování/ - kapacita míst: 60 osob + zahradní restaurace + bar - provozní doba: 09.00 - 22.00

D. UBYTOVNY (pouze ubytování) 1. AMK kemp Hranice, Pod Hůrkou 12, 753 01 Hranice - kapacita ubytování: 161 lůžek 2. Hostel – Zelená lékárna, Nám. 8. května 367, 753 01 Hranice - kapacita ubytování: 36 lůžek 3. Ubytovací služby JIŘÍČEK, Galašova 591, 753 01 Hranice - kapacita ubytování: 17 lůžek / pouze firmy/ 4. Ubytovna DRAHOTUŠE, Náměstí Osvobození 117, Drahotuše 753 61 - kapacita ubytování: 30 lůžek



Strana 32

5. Ubytovna TREY, Hranická 60, 753 61 Drahotuše - kapacita ubytování: 42 lůžek 6. Ubytovna U RONDELU, Mlýnská 520, 753 61 Hranice – Drahotuše - kapacita ubytování: 24 lůžek 7. Ubytovna U SLÁVIE, Alešova 1169, 753 01 Hranice

- kapacita ubytování: 42 lůžek

Stravovací kapacity: Ve městě se nacházejí následující kapacity

1. Restaurace Monika, Tř. 1. Máje 1783, 753 01 Hranice - kapacita míst: 94 osob, nekuřácký salónek pro 18-20 osob - provozní doba: 11.00 – 23.00 2. Restaurace Archa, Masarykovo nám. 89, 753 01 Hranice - kapacita míst: 100 osob - provozní doba: 10.00 – 23.00 3. Kavárna Club, Pernštejnské nám. 19, 753 01 Hranice - kapacita míst: 50 osob - provozní doba: 09.00 – 22.00 4. Pizzerie Agostiny, Radniční 68, 753 01 Hranice - kapacita míst: 150 osob - provozní doba: 11.00 – 22.00 5. Pizza & steak ACERO, Tř. 1. máje , 753 01 Hranice - kapacita míst: 40 osob + nekuřácký salónek 20 osob - provozní doba: 10.30 – 22.00 6. Motorest Sparta, Borovská 1185, 753 01 Hranice

- kapacita míst : 85 osob - provozní doba: 10.00 – 22.00

7. Restaurace Katowna, Na Náspech 55, 753 01 Hranice

- kapacita míst: 100 osob včetně venkovní terasy - provozní doba: 10.00 – 23.00

8. Sport Kotelna, Struhlovsko 542, 753 01 Hranice

- kapacita míst: 60 osob - provozní doba: 08.00 – 22.00

9. Pohostinství Smokie, Nám. Osvobození55, 753 61 Drahotuše - kapacita míst: 100 osob - provozní doba: 10.00 – 22.00



Strana 33

10. Restaurace a jídelny, Teplická 258, 753 01 Hranice - kapacita míst: neuvedeno - provozní doba: 06.00 – 16.00

11. Restaurace U Jelena, Hranická 109, 753 61 Drahotuše

- kapacita míst: neuvedeno - provozní doba: 10.00 – 23.00

12. Casino Bonver, třída Čs. Armády 168, 753 01 Hranice

- kapacita míst: 130 osob - provozní doba: Non stop

Možnosti kulturního vyžití: Ve městě se nachází Městské muzeum a galerie se dvěma výstavními síněmi – v rekonstruované bývalé židovské synagoze na ul. Janáčkova a v gotickém sále budovy staré radnice na Masarykově náměstí. V hranicích je rovněž v každodenním provozu městské kino Svět a příležitostně také Letní kino sloužící i pro pořádání dalších kulturních a společenských akcí.

Vhodnost pro sportovní a odpočinkové vyžití: Město je centrem regionu z hlediska sportovních a odpočinkových aktivit. Nedávno dokončený krytý aquapark je pouze počáteční fází dlouhodobého záměru dobudování sportovního areálu města.

Vhodnost pro eko/agro turistiku: Obec není vzhledem ke své povaze vhodným místem pro rozvoj těchto aktivit. Výjimkou je místní části Středolesí, které je díky přítomnosti farmy Evžena Blechy jedním z uzlových bodů mikroregionu pro rozvoj tohoto odvětví, zejména hippoturistiky.

Přirozené spádové centrum mikroregionu, bezpochyby nejdůležitější destinace z hlediska potenciálu CR posuzované oblasti. Společně s nečlenskou obcí mikroregionu Teplice nad Bečvou zdroj největších atraktivit a zdrojů CR. Díky své strategické poloze v dopravním uzlu je také výchozím bodem pro plánování všech turistických tras. Rozvoj města v oblasti CR je možno spatřovat v posilování infrastruktury pro kongresovou a wellness turistiku, outdoorové aktivity a v dobudování a rozšiřování aquaparku a přilehlých sportovišť (největší areál mikroregionu).

HUSTOPEČE NAD BEČVOU Základní údaje: Obec se nachází asi 17km východně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 275 m.n.m., má 1749 obyvatel.

Z historie obce: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1201. Ještě v polovině 19. století byly Hustopeče obklopeny velkými rybníky a rybníkářství tu mělo obrovskou tradici. První zmínky o hustopečských rybnících pochází již z roku 1633, kdy v obci působili pánové ze Žerotína.

Od roku 1799 pak přechází vlastnictví panství baronům von Baillou. V tomto období také dochází k poklesu rybničního hospodářství.

Památky a pamětihodnosti: Renesanční zámek ze III. čtvrtiny 16. století, přestavován ve II. čtvrtině 18. století (NKP), renesanční farní kostel Povýšení sv. Kříže z doby před r. 1611, dále upravovaný, s ohradní zdí, se souborem čtrnácti barokních soch a sochou Panny Marie



Strana 34

Bolestné (NKP), barokní sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století (NKP) a náhrobní kaple rodiny Baillou z let 1885-1857.

Přírodní a technické atraktivity: Památný „Stoklasův“ dub, štěrkopísková jezera vhodná jak pro rybolovu tak k letní rekreaci a vodním sportům.

Ubytovací kapacity: V obci jsou následující kapacity

1. Ubytovna U Hájku, Hranické Loučky č. 22, 11 km od Hranic - kapacita ubytování: 25 lůžek + 5 přistýlek - bez možnosti stravování 2. Penzion Vyšehrad, Nádražní 216, Hustopeče nad Bečvou - kapacita ubytování: 20 lůžek - restaurace (možnost stravování) - kapacita míst: 40 osob - provozní doba: 10.00 – 22.00 3. Ubytovna Nový Dvůr, Dlouhá 313, Hustopeče nad Bečvou - kapacita ubytování: 35 osob - bez možnosti stravování

Stravovací kapacity: V obci je možno využít následujících kapacit

1. Restaurace Sokolovna, školní 153, Hustopeče nad Bečvou - restaurace (možnost stravování) - kapacita míst: 80 osob - provozní doba: 10.00 – 22.00 2. Restaurace u Draka, Dlouhá 38, Hustopeče nad Bečvou 3. Restaurace Jachta, rekreační areál štěrkopísek, Hustopeče nad Bečvou - restaurace (možnost stravování): - kapacita míst: 35 osob + venkovní terasa 200 osob - provozní doba: 09.00 – 23.00 - kapacita ubytování: 25 lůžek (pouze letní sezóna) 4. Pohostinství Valaška, Vysoká 50, Hustopeče nad Bečvou 5. Restaurace Na Hřišti, ul. U hřiště, Hustopeče nad Bečvou 6. Bistro U Marka, ul. Dolní/benzínová čerpací stanice AB OIL/,Hustopeče nad Bečvou - restaurace (možnost stravování) - kapacita míst: 30 osob - provozní doba: 08.00 – 21.00

Možnosti kulturního vyžití: Pro posuzování potenciálu cestovního ruchu je významným prvkem existence letního kina se sezónním provozem v místní části Poruba, které může v letních měsících vytvořit doplňkovou nabídku pro turisty mikroregionu.

Vhodnost pro sportovní a odpočinkové vyžití: Městys nabízí z pohledu cestovního ruchu významné možnosti pro sport a relaxaci díky štěrkopískovým jezerům, které nabízejí



Strana 35

možnost jak relaxace – koupání a vodní sporty (avšak s rizikem sezónního vzniku sinic), tak také pro sportovní rybolov.

Vhodnost pro eko/agro turistiku: Obec je vzhledem k existenci místních zpracovatelů a firem (farmy Vahala, Zdeňka, Milotický hospodář a AG Milk) s výrobou tradičních místních produktů vhodným místem pro rozvoj eko/agro turistiky.

Exitující ubytovací infrastruktura má díky dalšímu potenciálu vysokou pravděpodobnost dalšího rozvoje. Pro rozvoj cykloturistiky jsou zde příhodné nejen stravovací a ubytovací možnosti, ale i přítomnost pneuservisu – stanice technické pomoci. Přítomnost zámku, který je dnes ve vlastnictví obce, a štěrkopískových jezer činí společně se silným potenciálem eko/agroturistiky z Městysu Hustopeče nad Bečvou vedle Města Hranice a oblasti Potštátu jednu z nejvýznamnějších destinací Mikroregionu Hranicko.

KLOKOČÍ Základní údaje: Obec se nachází asi 5km západně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 270 m.n.m., má 233 obyvatel.

Z historie obce: Obecní pečeť s vyobrazením trojpouzdré tobolky „klokoče“ pochází z roku 1766. Ještě v roce 1900 vedla poblíž obce jen jediná silnice, a to z Milenova do Drahotuš. Klokočí bylo až do roku 1911 odříznuto od okolí. Spojení se světem vytvořila tehdy vybudovaná silnice z Drahotuš

do Hrabůvky. V letech 1924 až 1925 bylo v Klokočí postaveno vojenské muniční skladiště a k němu dvoukilometrová silnice.

Památky a pamětihodnosti: Jednou z nejstarších budov v obci je starý selský dvůr ve čtvercovém uzavřeném uspořádání - Hraběnčin statek, v obci jsou 4 kamenné kříže, jejichž stáří se odhaduje na více než sto let.

Přírodní a technické atraktivity: Čtyřicet památných stromů - lip, dubů, jilmů a platanů, které dosahují stáří až 120 let.


Stravovací kapacity: Restaurace „U Jarky“, otevírací doba je vhodná pro víkendovou turistiku.




Pro potenciál CR Mikroregionu Hranicko je tato obec spíše průjezdní lokalitou, místní zavedený hostinec s blízkou vodní požární nádrží je však důležitou součástí výletních tras.



Strana 36

MALHOTICE Základní údaje: Obec se nachází asi 10km jižně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo od 300 do 320 m.n.m., má 336 obyvatel.

Z historie obce: První písemná zmínka o obci pochází z r. 1317. Na listině pro klášter ve Vizovicích z roku 1321 je zmínka o Mikuláši z Malchnovicz (Malhotic), který je uveden jako svědek . Od roku 1420 je jako majitel zboží Malhotice uveden Jan z Malhotitz, v 16. století to byl Jan starší Obešlik

z Lipultovic a po něm další příslušníci téhož rodu. V 17. století se panství dostalo do rukou příslušníků rodu Bujakovských z Knurova, kteří si jej podrželi až do 20. století. V roce 1926 podlehl statek pozemkové reformě, kdy část pozemků zůstala majiteli Bedřichu Bojanovskému a zbývající části byly rozkoupeny jako zbytkové statky.

Památky a pamětihodnosti: Boží muka představující lidovou řezbářskou práci z 19. století (NKP), kaple Neposkvrněného početí Panny Marie na návsi z let 1913-1914 (NKP) a socha sv. Jana Nepomuckého (NKP), dále pískovcový kříž na návsi a dvě kapličky směrem na Všechovice. V areálu zdejšího parku, který byl zřízen pravděpodobně v 18. století, se nachází budova bývalého zámečku, jehož celkový stav však odpovídá jeho stáří.

Přírodní a technické atraktivity: Památný strom „Robotní lípa“ u obecního úřadu, jehož stáří se odhaduje na cca 600let.






Z pohledu zdrojů cestovního ruchu posuzovaného mikroregionu lze tato obec považovat za průjezdní odpočívkovou lokalitu.

MILOTICE NAD BEČVOU Základní údaje: Obec se nachází asi 10km východně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 270 m.n.m., má 241 obyvatel

Z historie obce: První zmínka o Miloticích nad Bečvou je z r. 1131, kdy jsou Milotice jmenovány na seznamu církevních statků olomouckého biskupství na známé listině biskupa Jindřicha Zdíka. Podle dat první písemné zmínky jsou nejstarší vesnicí Bečevské brány. Jejich starobylost dosud potvrzuje

trojúhelníkový půdorys návsi, kde stojí kaple.

Památky a pamětihodnosti: Zdění kaple sv. Anny z r. 1853, památník obětem I. a II. světové války, kamenný kříž.

Přírodní a technické atraktivity: K obci přiléhají štěrkopísková jezera vhodná pro rybolov i rekreaci. Významným krajinným prvkem jsou také lužní lesy.




Strana 37



Vhodnost pro sportovní a odpočinkové vyžití: Obec je atraktivní díky štěrkopískovým jezerům umožňujícím zejména rybolov a rekreační pobyty spojené s provozováním vodních sportů.


Pro cestovní ruch mikroregionu lze tuto obec považovat spíše za průjezdní lokalitu, otázku využití jejího potenciálu jezer a lužních lesů v brzké budoucnosti významně ovlivní rozhodnutí o budování zamýšlených protipovodňových opatření na řece Bečvě.

OPATOVICE Základní údaje: Obec se nachází asi 7km jižně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 290 m.n.m., má 788 obyvatel.

Z historie obce: Obec se výslovně připomíná až v roce 1477, kdy Jiří z Kravař vtělil do zemských desek Vokovi ze Sovince Helfštejnské panství, kde ve výčtu obcí jsou jmenovány i Opatovice. Rokem 1477 končí veškeré pochybnosti a nejasnosti, pokud jde o vznik obce, neboť zmíněný zápis

do zemských desek olomouckých nenechává nikoho na pochybách, že jde o Opatovice u Hranic. Od roku 1766 je známo obecní pečetidlo. Celkový stav obce v 1. pol. 18. století dobře zachycuje oceňovací operát obce z roku 1843, který konstatuje, že obec Opatovice leží půl druhé míle jižně od Hranic, a půl míle západně od Kelče v kopcovité krajině, tvořené západními výběžky Karpat.

Památky a pamětihodnosti: Kaple sv. Mořice z r. 1881 a barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století vedle kaple (na dříku vročení 1733).

Přírodní a technické atraktivity: Zatopený lom.


Stravovací kapacity: V obci se je možnost občerstvení a v průběhu víkendu také stravování v místním pohostinství.


Vhodnost pro sportovní a odpočinkové vyžití: Významným prvkem je přítomnost zatopeného lomu v blízkosti obce (směrem k Hranicím), překážkou jeho dalšího využití pro CR jsou však dosud komplikované vlastnické vztahy.


Pro rozvoj turismu v obci má význam její lokace na křížení komunikací místního významu, s vyšší frekvencí cykloturistů. Tato skutečnost by měla do budoucna, byť sezónně, ovlivnit provozování restauračních a občerstvovacích kapacit.



Strana 38

PARTUTOVICE Základní údaje: Obec se nachází asi 11km severně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 530 m.n.m., má 485 obyvatel

Z historie obce: Na přelomu 12. a 13. století se datují pověsti o založení osady Partutovice - původně Bartolovice. Název obce byl po různých obměnách v roce 1905 ustálen na jednotný název Partutovice (Bartelsdorf). První písemná zmínka o Partutovicích pochází z roku 1412. Po celý

středověk byla obec součástí hranického panství.

Památky a pamětihodnosti: Kostel sv. Mikuláše na hřbitově pochází z roku 1789 (opraven 1855). Hlavní oltář byl sem přemístěn ze španělské kaple v Novém Jičíně, vedlejší oltář sv. Anny ze Stříteže nad Ludinou, kazatelna ze zrušeného františkánského kostela v Kroměříži. V kostele jsou umístěny barokní varhany, sochy sv. Václava, sv. Mikuláše, sv. Josefa, sv. Floriána, sv. Moniky, sv. Barbory a sv. Jana Křtitele a soubor obrazů křížové cesty. Sochy pocházejí asi z 19. století. Nad kostelem se nachází barokní socha sv. Jana Nepomuského z roku 1802.

Přírodní a technické atraktivity: Dominantou obce je větrný dřevěný mlýn, nazývaný beraní neboli německý. Tato technická památka z roku 1837 prošla částečně rekonstrukcí. Zachovalá je nejen samotná stavba, ale i vnitřní zařízení.


Stravovací kapacity: V obci je pro občerstvení možno využít hostinec „Fojtství“, otevírací doba je vhodná pro víkendovou turistiku.


Vhodnost pro sportovní a odpočinkové vyžití: V obci a jejím bezprostředním okolí jsou vhodné podmínky po turistiku a provozování zimních lyžařských sportů - běžecké trasy a dva vleky pro sjezdové lyžování.

Vhodnost pro eko/agro turistiku: V obci se doposud nenachází žádné zařízení tohoto druhu, vzhledem k její lokaci však existuje pro tuto formu turismu zvýšený potenciál.

Obec je díky malebné, takřka panenské přírodě vyhledávaným rekreačním místem - v létě turisty i cykloturisty a v zimě lyžaři. Pro cestovní ruch Mikroregionu Hranicko je tak významným příspěvkem.

POLOM Základní údaje: Obec se nachází asi 10km severovýchodně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 300 m.n.m., má 272 obyvatel.

Z historie obce: Obec je poměrně mladá, bez vlastní hlubší historie.

Památky a pamětihodnosti: Kaple Nanebevzetí Panny Marie z r. 1849, orientovaná jednolodní stavba.

Přírodní a technické atraktivity: V obci se nachází stará cihelna vyrábějící plnou cihlu, která je dnes již unikátním provozem s jedinou funkční kruhovou pecí u nás. Celou obcí od západu k východu protéká potok Luha, který napájí soustavu polomských rybníků (40 ha).



Strana 39

Ubytovací kapacity: V obci se nachází ubytovna pro 15 osob nižšího standardu.

Stravovací kapacity: V obci se nenacházejí žádné kapacity.




Potenciál této obce tak vedle rybníků umožňujících odpočívku projíždějícím cykloturistům tvoří stará cihelna jako možná součást naučného okruhu o tradičních řemeslech.

POTŠTÁT Základní údaje: Obec se nachází asi 14km severně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 505 m.n.m., má 1200 obyvatel.

Z historie obce: První zmínka o Potštátu se objevuje v listině z období 1318 - 1322 (tehdy už byl Potštát městem). Ve druhé polovině 14. století přešlo město do držení pánů z Kunštátu a Poděbrad. V roce 1408 panství koupil Tas z Prusinovic, později se jejich rod nazýval Podstatskými z Prusinovic.

Po Bílé hoře byl však rodu Podstatských majetek zkonfiskován. V letech 1642-1645 bylo panství pětkrát vydrancováno švédskými a císařskými vojsky. Město zasáhly velké živelní katastrofy, především požáry v letech 1680, 1787 a 1813, kdy bylo téměř celé zničeno, a to včetně zámku, který poté dostal dnešní empírovou podobu. Panství bylo od roku 1814 v držení příbuzných Walderodů. Jejich rekonstrukční snahy, narušené dalším požárem roku 1832, cholerou a někdy i neúrodou, byly dovršeny ke konci poloviny 19. století.

Památky a pamětihodnosti: Jednou z nejvýznamnějších je renesanční zámek – původní tvrz z roku 1377, který byl ve 2.polovině 16. století renesančně přestaven a v 19. stol. empírově upraven. Jeho mohutná čtyřkřídlá jednopatrová budova je začleněna do nároží bývalých městských hradeb. K významným pamětihodnostem patří také farní kostel sv. Bartoloměje, hřbitovní kostel Nanebevzetí P. Marie (1658), který je vyzdoben bohatými freskami, a barokní dřevěný filiální kostel sv. Jana Křtitele v Lipné (počátek 18. stol). Z dalších památek uveďme hodinovou věž ze 16. století, barokní sochy a plastiky na náměstí, sochu sv. Floriana (1766), sousoší svaté Kalvárie (1748), morový sloup a kamennou polygonální kašnu. Jižně od Potštátu se nachází zřícenina hradu Puchart ze 14. století.

Přírodní a technické atraktivity: Nejvýznamnější je Potštátské skalní město. Rozprostírá se podél půvabného údolí potoku Velička. Začíná vysokou skálou Nebesa s protilehlým Jelením skokem, následují útvary Zakleté město, Kosí údolí a Trpasličí skály. V těchto skalách bydlel podle pověsti Trpaslík „Apella od zlata“, který vlastnil zlaté poklady a bohatě obdarovával chudé. Po levé straně je Čertovo kopyto s otiskem pekelníkova kopyta na vrcholu. Napravo následují Kamenná vrata. Po obou stranách jsou roztroušeny Čertovy kameny, které pekelník rozmetal po neúspěšném pokusu o stavbu přehrady. Vlevo je svatební kámen, dál vpravo Čertova kazatelna. Zde stával také Propadlý kříž. Skalní městečko uzavírají Strmé skály po levé straně.



Strana 40

Ubytovací kapacity: Ubytování je dostupné na soukromém statku – ubytovna s kapacitou 60 míst a v penzionu Na Vyhlídce – kapacita 15 – 20 lůžek. Současně je možné využít prostory školy pro prázdninový youth hostel.

Stravovací kapacity: Penzion Na Vyhlídce (kapacita 60 osob + terasa 25 osob) a restaurace Eden.


Vhodnost pro sportovní a odpočinkové vyžití: V obci a jejím bezprostředním okolí jsou vhodné podmínky po turistiku a provozování zimních lyžařských sportů (běžecké trasy i sjezdové tratě).

Vhodnost pro eko/agro turistiku: Obec je vhodným místem pro rozvoj těchto aktivit. Velké možnosti rozvoje pak skýtá také pro rozvoj hippoturistiky.

Obec Potštát je po městě Hranice druhým místem posuzovaného regionu s nejvyšším potenciálem cestovního ruchu. Přítomnost přírodních i kulturních atraktivit a velmi dobré podmínky pro lyžaře umožní v této lokalitě počítat s celoročním pohybem turistů. Společně s Hranicemi a Hustopečemi nad Bečvou je tak Potštát jedním ze tří pilotních lokalit CR Mikroregionu Hranicko.

PROVODOVICE Základní údaje: Obec se nachází asi 14km jižně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 365 m.n.m., má 148 obyvatel.

Z historie obce: První zmínka pochází již ze 13. století. Již počátkem 14. století byly lénem biskupským, před rokem 1302 byly manskou vsí v obhradí Šaumburku a jejich držitelem byl sám Mikuláš z Šaumburku, číšník biskupa Bruna i Dětřicha, jenž za Provodovice konal službu hradčana

na Novém Hradě. Historicky jsou velmi úzce spjaty se sousedními Všechovicemi.

Památky a pamětihodnosti: Kamenný kříž uprostřed obce.

Přírodní a technické atraktivity: V obci se nenacházejí žádné, z pohledu potenciálu CR významné atraktivity. Zajímavostí je neobvyklé a netypické půdorysné urbanistické řešení obce – absence klasické návsi, vlastní stavení jsou roztroušena v úzkém údolí a na svazích okolních kopců.






Samotná obec leží mimo hlavní osy turistického ruchu, díky své poloze směrem k Hostýnským vrchům však může po propojení cyklotras mezi regiony její význam v rámci turismu růst.



Strana 41

RADÍKOV Základní údaje: Obec se nachází asi 8 km severně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 490 m.n.m., má 137 obyvatel.

Z historie obce: První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365.

Památky a pamětihodnosti: Kaple sv. Václava na návsi a hrádek „Kunzov“, který založil na kraji lesa u potoka továrník Antonín Kunz z Hranic. Jde

o novogotický hrad, pojmenovaný po svém zakladateli, tvořený poměrně rozlehlou zachovalou stavbou z let 1907-1908.

Přírodní a technické atraktivity: Z technických památek v obci stojí za zmínku v těchto místech neobvyklá stavba „amerického“ větrného kola, dodnes sloužícího k čerpání vody do jednoho z místních statků.

Ubytovací kapacity: V obci se nenacházejí žádné kapacity.

Stravovací kapacity: V obci se nenacházejí žádné kapacity.


Vhodnost pro sportovní a odpočinkové vyžití: V obci se nachází golfové hřiště, jediné svého druhu v regionu.

Vhodnost pro eko/agro turistiku: V obci se doposud nenachází žádné zařízení tohoto druhu, vzhledem k její lokaci však existuje pro tuto formu turismu vysoký potenciál.

Přestože má obec minimální počet obyvatel, její přínos pro cestovní ruch Mikroregionu Hranicko je významný. Krásná přírodní scenerie, přítomnost hrádku „Kunzov“, budované golfové hřiště i rozvoj individuální rodinné a rekreační výstavby dávají tomuto místu vysoký růstový potenciál v oblasti turismu.

ROUSKÉ Základní údaje: Obec se nachází asi 10km jižně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 350 m.n.m., má 224 obyvatel.

Z historie obce: Obec Rouské je připomínána již v roce 1317. V r. 1516 získal léno Jan starší Obešlík z Lipultovic , šlechtic slezského původu. Tento feudál zastával v l. 1526-28 úřad přísedícího a v r. 1533 rady manského soudu olomouckého biskupa Stanislava Thurza. Byl pravděpodobně

stavebníkem rousecké tvrze, poprvé uváděné v r. 1547 za jeho syna Tysulta. Posledními pány na rousecké tvrzi byli slezští rytíři Rotenberkové z Ketře a Drslavě, z nichž Jindřich, od r. 1649 biskupský rada, zde vládl až do své smrti v r. 1653. Léno bylo pak natrvalo připojeno ke kelečskému panství, tvrz ve vsi ztratila svůj význam jako šlechtické sídlo a záhy na to zanikla. Stála v místech bývalého arcibiskupského dvora.

Památky a pamětihodnosti: Kaple Panny Marie před čp. 22, Boží muka pod staletou lípou před školou – velmi cenná řezbářská lidová práce z jednoho kusu dobového dřeva ze 17. století a socha sv. Jana Nepomuckého.



Strana 42

Přírodní a technické atraktivity: V obci se nenacházejí žádné, z pohledu potenciálu CR významné atraktivity.





Vhodnost pro eko/agro turistiku: Obec je jednou z nejvhodnějších lokalit mikroregionu pro rozvoj této formy turismu. Již dnes existující rodinná farma JUKO pana Juráně navíc posiluje potenciál i pro rozvoj hippoturistiky.

Případný rozvoj turismu lze v této obci spatřovat zejména v oblasti agroturistiky – ve spolupráci s místními podnikateli a soukromými zemědělci a dalším posilování a rozvoji cykloturistiky.

SKALIČKA Základní údaje: Obec se nachází asi 8km jihovýchodně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 260 m.n.m., má 556 obyvatel.

Z historie obce: První písemný zápis o obci je z r. 1328, jímž se obec uděluje do léna Vlčkovi z Domku.

Památky a pamětihodnosti: V obci je zámek se starobylým parkem, kde je také umístěna lesní kaple sv. Theodora a socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1719. Významnou památkou je také zvonice z 18. století se slunečními hodinami.

Přírodní a technické atraktivity: V obci se nacházejí větrný mlýn z roku 1780, dodnes přístupný. K přírodním atraktivitám je možno zařadit vápencovou skálu v lese Hrabí, oblíbené výletní místo.


Stravovací kapacity: Hospoda u Bagárů.

Možnosti kulturního vyžití: Zajímavou akcí konanou v obci je každoroční festival trampských písní s dnes již nadregionálním významem.



Nejvýznamnějším zdrojem CR je v této obci opět cykloturistika, neboť obec leží v místě významné trasy.



Strana 43

STŘÍTEŽ NAD LUDINOU Základní údaje: Obec se nachází asi 11km severně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 315 m.n.m., má 843 obyvatel.

Z historie obce: Vlastní plánovité založení osady "lánové obce" spadá do údobí tzv. Velké kolonizace, kdy hranický kraj byl klášterním majetkem - nejprve benediktinů v Rajhradě, později premonstrátů na Hradisku v Olomouci. Asi v polovině 12. století (snad 1169) pověřil olomoucký kníže

Fridrich benediktiny kolonizací i rozsáhlého pohraničního hvozdu, severně od trhové osady Hranic. Úkol byl svěřen mnichu Jiřímu (Jurikovi), který začal seskupovat obyvatele žijící posud v roztroušených enklávách do větších celků - osad. První písemná zpráva o obci je až z roku 1412, kdy střítežský fojt je ručitelem bělotínskému fojtu (což by svědčilo o jisté zámožnosti střítežského fojta), tedy delší době osídlení vesnice. Nález užitkové keramiky na hřbitově však posouvá existenci osady o 150 let dříve do roku 1262.

Památky a pamětihodnosti: Kostel sv. Matouše z let 1819-1822, výrazná pseudorománská stavba s křtitelnicí z bývalého českobratrského kostelíka, socha sv. Jana Nepomuckého u kostela, cenná barokní práce z roku 1773, kamenné kříže pod vsí (z roku 1755) a před hřbitovem (z roku 1773) zřízené na popud fojta Antonína Matyáše, kaple Panny Marie a sv. Barbory

Přírodní a technické atraktivity: Mezi technické pozoruhodnosti patří dva vodní mlýny.


Stravovací kapacity: Restaurace U zlatého lva.



Vhodnost pro eko/agro turistiku: Obec má pro rozvoj těchto aktivit zvýšený potenciál, významnou roli pro oživení turismu nejen v obci, ale i regionu může sehrát udržení tradičního produktu – „Střítežských pecáků“.

Význam této obce pro cestovní ruch spočívá v poměrně vyspělé infrastruktuře, která tak může při jednodenních výletech do okolních malých obcí s nedostatečnou vybaveností zastoupit její absenci.

ŠPIČKY Základní údaje: Obec se nachází asi 10km východně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 340 m.n.m., má 277 obyvatel.

Z historie obce: První zmínka se datuje do roku 1169, patří mezi nejstarší obce na Moravě, která vznikla jako osada uprostřed tehdejších lesů.

Památky a pamětihodnosti: Zajímavostí obce kulturní památka tvořená areálem kostela panny Marie s ohradní zdí a smírčím křížem. Tento kostel byl postaven před rokem 1270 a v roce 1577 byl přestavěn renesančně. Jeho dnešní podoba je po úpravách v roce 1900. Ohradní zeď kolem kostela je z 16. století. Smírčí kříž byl zhotoven na přelomu 16. a 17. století a najdeme jej v ohradní zdi naproti vstupu do kostela. Dominantou obce je však farní kostel sv. Šimona a Judy, který je umístěn v nejvyšším bodě Špiček. Původní



Strana 44

dřevěný kostelík stojící na tomto místě byl po požáru znovu vybudován z kamene a později několikrát přestavěn. K zajímavostem tohoto kostela patří dřevěný oltář a náhrobní kámen Anny Potštátské, která v minulosti patřila k majitelům obce.

Přírodní a technické atraktivity: V obci se nenacházejí žádné, z pohledu potenciálu CR významné atraktivity.


Stravovací kapacity: V obci je nově zrekonstruovaný kulturní dům, jehož součástí je „Pohostinství na zastávce“.




Samotná obec leží na dálkové cyklotrase, možnost rozvoje služeb CR se tak jeví právě v oblasti.

ÚSTÍ Základní údaje: Obec se nachází asi 6 km jihovýchodně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 260 m.n.m., má 549 obyvatel.

Z historie obce: První písemná zmínka o Ústí pochází z roku 1389.

Památky a pamětihodnosti: K dominantám obce patří socha P. Marie v Lípí z roku 1776, kaplička na Manině z 18. stol. a kaple sv. Petra a Pavla.

K památkám lze řadit i pozůstatky výšinného opevněného sídliště.


Ubytovací kapacity: V obci se v současné době dokončuje rekonstrukce objektu bývalých šaten TJ Sokol Ústí na „Penzion na návsi“.

Stravovací kapacity: Hospůdka U čápa.


Vhodnost pro sportovní a odpočinkové vyžití: V obci se nachází výletní sportovní areál (víceúčelové hřiště pro 11 druhů sportů, dětské hřiště s průlezkami, 2 fotbalová hřiště a výletiště ke společenským účelům) pro krátkodobé odpočinkové zastávky.


Tato obec nebude hrát v oblasti rozvoje cestovního ruch posuzovaného mikroregionu klíčovou roli, vzhledem ke své lokalizaci však bude vhodným cílem alternativních půldenních vycházek a návštěv, zejména pro rodiny s dětmi. Zamýšlená ubytovací kapacita je zcela relevantní v rámci cykloturistiky a školicí zázemí umožní její celoroční využití.



Strana 45

VŠECHOVICE Základní údaje: Obec se nachází asi 13 km jižně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 350 m.n.m., má 854 obyvatel.

Z historie obce: Přesná data o vzniku obce nejsou známa. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1281, kdy se připomíná Dobroslav ze Všechovic. Roku 1285 daroval český král Václav II. Všechovice kostelu olomouckému. Dalším majitelem se stal Vok z Kravař, který roku 1378

zastavil své všechovské statky na tři roky Herši z Rokytnice. V té době stála ve Všechovicích mocná kamenná tvrz, kolem které se začala tvořit obec. V roce 1431 je v zemských deskách zapsán Jan Jiskra z Brandýsa a ze Všechovic. Všechovské léno držel Jiskra až do roku 1446. Od roku 1532 do roku 1579 drželi Všechovice s tvrzemi Skalička, Provodovice a Komárno bratři Jan a Jaroš Kunčičtí z Kunčic a jejich potomci. Po Kunčických držel Všechovice Jiří Vlk z Konecchlumí, který prodal léno roku 1583 Janu Želeckému z Počenic. V této době bylo na místě staré tvrze z roku 1378 postaveno renesanční jádro zámku s jeho erby a sklepy. Byl vystavěn i dvůr a z téže doby zřejmě pocházejí i usedlosti, které tvoří nepravidelnou náves. Rod Želeckých z Počenic vlastnil Všechovice skoro 300 let.

Památky a pamětihodnosti: Z dochovaných památek můžeme jmenovat farní kostel Nejsvětější Trojice z roku 1779, barokní zámek s parkem s barokní přestavbou (okolo 1770) a sochou Eufémie Želecké či trojbokou kapli Panny Marie. Z ostatních památek je to socha sv. Jana Nepomuckého, smírčí kříž, a Boží muka z poloviny 18. století. Významnou a navštěvovanou stavbou je také rodný dům architekta Bohuslava Fuchse.

Přírodní a technické atraktivity: Z technických památek je nejpozoruhodnější 5 km dlouhý Mlýnský náhon, který byl vybudován pravděpodobně již ve 13. století. Nachází se na něm 5 mlýnů, z nichž tři mají dodnes funkční turbíny na výrobu elektrické energie. V obci se také nachází nejstarší strom v regionu střední Moravy – tisíciletý tis červený (taxus baccata).

Ubytovací kapacity: Místní školu je možno využít na prázdninový youth hostel.

Stravovací kapacity: V obci se nachází jedna restaurace.



Vhodnost pro eko/agro turistiku: Obec má zvýšená potenciál pro rozvoj této oblasti CR.

Obec je klasickou ukázkou půl až jednodenní destinace, s možností občerstvení. Ubytovací kapacita se v obci nenachází, záměr však existuje ze strany jednoho ze soukromých vlastníků mlýnů. Realizace tohoto záměru by významně přispěla turistického ruchu v obci.

ZÁMRSKY Základní údaje: Obec se nachází asi 11 km jihovýchodně od centra Hranic, leží v nadmořské výšce okolo 340 m.n.m., má 198 obyvatel

Z historie obce: První písemná zmínka o obci je z roku 1131. Tehdejší osada však nesla název Zamrice. Další historickou informací vztahující se k Zámrskám je zmínka o lenním statku olomouckého biskupství v listině z roku 1141. Jednalo se o někdejší rytířské sídlo - o panský dvůr Kamenec,



Strana 46

kde bývala dříve vesnice. Roku 1532 bylo rytířské sídlo majetkem Bernarda mladšího ze Žerotína. Žerotínové drželi obec do roku 1621, kdy ji spolu s jinými statky pozbyli. Jméno Zámrsky má obec od roku 1881.

Památky a pamětihodnosti: Kaple Panny Marie Hostýnské u čp. 23, postavena v roku 1867, opravená v roce 1930, se starým zvonkem z roku 1734.

Přírodní a technické atraktivity: V roce 1868 byl v Zámrskách postaven rodinou Krečmerů dřevěný větrný mlýn. Tato památka se však nezachovala. V blízkosti obce se rozprostírá na cca 20ha přírodní rezervace Doubek s řadou chráněných rostlin.


Stravovací kapacity: V obci se nenacházejí žádné vhodné kapacity




Obec vykazuje z hlediska zdrojů CR poměrně nízký potenciál a tato skutečnost tak její význam z hlediska vlivu na regionální turizmus činí minimálním. Jedná se však o zajímavé průjezdní a zastávkové místo.



Strana 47

TEPLICE NAD BEČVOU Nečlenská obec mikroregionu – významný zdroj CR Obec Teplice nad Bečvou leží na levém břehu řeky Bečvy v kopcovitém terénu s překrásným pohledem do kotliny v níž protéká řeka. Z obce je za pěkného počasí vidět panoráma Beskyd s Radhoštěm a Lysou horou, Hostýnské i Oderské vrchy. Na části jejího katastrálního území leží Lázně Teplice nad Bečvou a evropsky známé Zbrašovské aragonitové jeskyně,

jejichž vchod byl objeven přímo na území obce v roce 1912 bratry Chromými. Jeskyně byly zpřístupněny v roce 1926. Nejstarší písemná zmínka o Teplicích nad Bečvou (do roku 1958 o Zbrašově, nyní místní část obce) pochází z roku 1328. Archeologicky byl Zbrašov zajímavý tím, že zde byly nalezeny četné předměty z doby kamenné a bronzové.

Lázně Teplice nad Bečvou - jedny z nejstarších lázní, již v 16. století zmiňované jako „prastaré“. Poprvé je popsal v roce 1580 zemský lékař Markrabství moravského Tomáš Jordán z Klausenburku v „Knize o vodách hojitelných neb teplicech moravských“, zaznamenal je i Jan Amos Komenský na své mapě Moravy. Lázně několikrát upadaly a byly zase obnovovány. K nejvýraznější výstavbě došlo ve 20. a 30. letech 20. století, kdy byla postavena řada pozoruhodných domů ve stylu neobaroka, art deca, konstruktivismu a především funkcionalismu. Řadu předních staveb zde ve 30. letech vystavěl Karel Kotas (přestavba sanatoria Bečva, kolonáda, restaurace na nábřeží, pošta, Gallašův pramen aj.). Dnes se zde léčí převážně srdeční a cévní choroby. Kaple sv. Peregrina – nábřeží – pozdněbarokní, z roku 1775 snad podle návrhu brněnského architekta F. A. Grimma. Na oltáři byl původně obraz sv. Peregrina od barokního malíře F. A. Sebastiniho-Šebesty. Říhovského vila – Teplice n. B. 59 - reprezentativní rodinný dům od architektů Elly a Oskara Oehlerových, jeden z nejvýznamnějších příkladů funkcionalistické architektury na Hranicku. V letech 1933 – 1934 si ji nechal postavit tehdejší nájemce lázní Ladislav Říhovský.

V současnosti lázně Teplice nad Bečvou představují v České republice svým personálním i přístrojovým vybavením špičkové zařízení, které se specializuje na moderní rehabilitaci klientů s počínajícími srdečně-cévními potížemi s důrazem na prevenci vzniku srdečních a mozkových příhod a klientů po kardiochirurgických a invazivních výkonech.

Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou jedinečným jeskynním systémem evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích. Unikátní výzdobu tvoří minerál aragonit, dále tzv. gejzírové stalagmity a kulovité sintrové povlaky připomínající koblihy. Nejnižší úrovně jeskyní jsou trvale zaplněny plynem oxidem uhličitým. Jsou nejteplejšími jeskyněmi v celé České republice s celoroční stálou teplotou 14°C. Byly objeveny v roce 1912 a pro veřejnost jsou zpřístupněny od roku 1926. Nedaleko jeskyní se nachází nejhlubší propast České republiky „Hranická propast“. Její suchá část, do níž lze volně nahlédnout, má hloubku -69,5 metru, v zatopené části je nejnovějším měřením z roku 1995 potvrzena hloubka dalších -205 m. Celková hloubka je tedy zatím -274,5 metru, dna dosud nebylo dosaženo.

Významné další ubytovací a stravovací kapacity:

1. Pension OSTRAVANKA, Teplice 56, 753 51 Teplice nad Bečvou - kapacita ubytování : 16 lůžek - bez možnosti stravování

2. Pension JIŘINKA, Teplice nad Bečvou 51, 753 51 - kapacita ubytování: 11 lůžek - bez možnosti stravování



Strana 48

3. Pension DIANA, Teplice nad Bečvou 42, 753 01 Hranice

- kapacita ubytování: 38 lůžek - restaurace/ možnost stravování/ - kapacita míst: 45 osob + salonek pro 30 osob - provozní doba: 11.00 – 22.00

3.2. Potenciál jednotlivých tématických oblastí Geografická poloha mikroregionu Hranicko společně s členitostí krajiny a rozmanitostí členských obcí svazku vedly dosavadní úsilí v oblasti rozvoje CR ve dvou významných oblastech turismu – cykloturistika a hippoturistika. Dosavadní aktivity v těchto sektorech včetně stávajícího potenciálu jsou dále shrnuty v následujících kapitolách.

3.2.1. Cykloturistika

Rozmanité podmínky – hornatá severní část mikroregionu, rovinatý východ a kombinované podmínky v jižní části – znamenají možnost vyžití pro všechny potenciální zájemce o tuto formu turismu. Ke dni zpracování analýzy je vytvořena síť cyklotras o celkové délce cca 70km (s tématickým obsahem „Po stopách využívání vodní a větrné energie na Hranicku“), v severní a východní části mikroregionu, jižní část reprezentovaná obcemi sdruženými do sub-svazku Záhoran buduje dalších 33km cyklotras s předpokládaným datem ukončení v roce 2007. Po tomto datu bude vytvořena ucelená síť v rámci celého území. Další směrování v této oblasti tak bude zaměřeno na vytváření produktové nabídky a inicializace návazných služeb. Očekávanou aktivitou bude také budování cyklostezek v rámci stávajících tras.

Výčet cyklotras v mikroregionu Hranicko (včetně plánovaných 2007):

6172 Uhřínov (m.č. Hranice) - Středolesí (m.č. Hranice) – Potštát

6173 Středolesí (m.č.Hranice) – Radíkov – Klokočí – Rybáře (m.č.Hranice)

6224 Potštát - Olšovec

6225 Partutovice – Střítež n.L. – Bělotín - Polom

6226 Potštát - Olšovec

6058 Velká (m.č. Hranice) – Hrabůvka – Milenov – Dolní Újezd

6139 Velká (m.č. Hranice) – Olšovec – Střítež n.L.– Jindřichov – Odry

Dálková cyklotrasa Krakov (PL) – Vídeň (A), GW5 Jantarová stezka Dálková cyklotrasa Přerov – Valašské Meziříčí, Cyklostezka Bečva (úseková výstavba) 5033 Cyklotrasa spojující Podhostýnsko a Kelečsko, prochází přes obec Všechovice

5252 Rouské – Malhotice – Opatovice – Hranice

5253 Všechovice – Horní Újezd – Býškovice- Rakov – Paršovice- Valšovice – Rybáře (m.č. Hranice)



Strana 49

Stávající cyklotrasy mikroregionu Hranicko Plánované cyklotrasy sub-svazku Záhoran



Strana 50

3.2.2. Hippoturistika

Dochované či v současnosti obnovované tradiční formy hospodaření v posuzovaném regionu vedou ke stále se zvyšujícímu počtu chovatelů koní. V této souvislosti vznikla myšlenka vytvoření páteřní hippostezka mikroregionu Hranicko, která v budoucnu propojí většinu jeho obcí. Stávající chovatelské stanice, stáje a jezdecké kluby:4

Jezdecký klub ve Středolesí (m.č. Hranice) Výuka jízdy na koni, vyjížďky do okolí s průvodcem Evžen Blecha, Středolesí 9, 753 01 Hranice.

Jezdecká stáj – JUKO, rodinná farma v Rouském Projížďky po okolí kočárem, vyjížďky na koních a ponících, jízda na koni pro mentálně i tělesně postižené, možnost návštěvy hospodářského koutku s drobnými hospodářskými zvířaty Jaroslav Juráň, Rouské 72, 753 53 Všechovice.

R Appaloosa´s Farm, rodinná farma v Hluzově (m.č. Černotín) Chov a výcvik plemene Appaloosa se všestranným využitím pro sport i volný čas, westernové ježdění, obsedání mladých koní, vození dětí, výcvik jezdců (venkovní i krytá jízdárna). Jana Ryšková, Hluzov 16, 753 68 Černotín.

Jezdecký klub Ing. Karla Podařila ve Lhotce (m.č. Hranice) Pořádání jezdeckých závodů. Petra Kristová, Bezručova 334, Hranice 753 01, tel.: 581 603 047 Páteřní hippostezka bude procházet všemi čtyřmi stávajícími stanicemi (Středolesí, Lhotka, Hluzov, Rouské a výhledově také Bělotín), které budou tvořit její uzlové body. Měla by vést převážně po polních a lesních cestách a pokud možno ne souběžně s trasami jiného přesunu. Navrhovaná trasa: Potštát – Středolesí (m.č. Hranice) – Radíkov – Lhotka (m.č. Hranice) – Olšovec – Střítež n.L. – Bělotín – Kunčice – Špičky (odbočka na Hluzov, m.č. Černotín) – Kamenec – Skalička – Horní Těšice – Rouské Další případné stezky by měly výhledově navazovat na tuto páteřní trasu. Ideálně by měly vycházet ze stávajících stanic a směřovat ke konkrétní atraktivitě: Rouské – Malhotice – Opatovice – Paršovice – hrad Helfštýn Bělotín – Odry – Fulnek (odtud již vede stezka směrem do Polska - napojení) Hluzov (m.č. Černotín) – Hranická propast Výčet pravidelných akcí v mikroregionu Hranicko:

Hubertova jízda Potštát, místní část Kovářov Termín - poslední víkend v srpnu

Jezdecká show v Rouském Parkur, vozatajská soutěž, western, maratón, soutěž v tahání klády pro těžké tažné koně, dětská soutěž s překvapením, ukázky jezdeckého umění. Termín - květen Pořadatel - jezdecká stáj - JUKO

4 Zdroj: Diplomová práce „Hipoturistika v mikroregionu Hranicko“, autor Klára Úlehlová, FTK UP Olomouc – 2006



Strana 51

Hubertova jízda v Rouském Termín – říjen. Pořadatel - jezdecká stáj - JUKO

Jezdecké závody ve Lhotce – Memoriál Ing. Karla Podařila Hranice, místní část Lhotka Termín - duben nebo květen Pořadatel - jezdecký klub Ing. Karla Podařila

44.. ZZáávvěěrreeččnnéé sshhrrnnuuttíí

Obecně lze konstatovat, že z hlediska návštěvnosti patří posuzovaný mikroregion spíše k podprůměru. V rámci Olomouckého kraje jsou mezi nejnavštěvovanějšími místy z tohoto regionu zastoupena pouze dvě, Zbrašovské aragonitové jeskyně s ročním počtem návštěvníků cca 50 tisíc a Městské muzeum a galerie Hranice s kolísajícím počtem návštěvníků od tří do pěti tisíc ročně. Významným prvkem pro další rozvoj je pak těsné sousedství se šestým nejnavštěvovanějším místem Olomouckého kraje – hradem Helfštýn s roční návštěvností okolo 100 tisíc osob. Příčiny tohoto stavu lze spatřovat v následujících skutečnostech:

• odlehlost mikroregionu od nejnavštěvovanější destinace České republiky - hlavního města Prahy – zahraničními turisty.

• nedostatečná a nekoordinovaná propagace atraktivních památek mikroregionu na trhu cestovního ruchu

• nedostatečná nabídka tématicky zaměřených produktů cestovního ruchu

• nevyhovující infrastruktura cestovního ruchu, která negativním způsobem ovlivňuje návštěvnost a rovněž průměrnou délku pobytu turisty v regionu

• konkurenční pozice sousedních regionů a destinací – Beskydy, Poodří a Olomouc

• nevyhovující znalost nejpoužívanějších světových jazyků pracovníků v oblasti cestovního ruchu (AJ, NJ)

udržitelný rozvoj turistických služeb - sts analÝza … · 2008-02-24 · udržitelný rozvoj...

Documents