Trh a jeho zákony

TRH místo, kde se setkává nabídka s

poptávkou a kde dochází ke směně (výměně) zboží

je místem spolupráce

utváří se zde cena zboží (tzv. tržní cena) uveď příklad toho, co není rozdělováno na

principu tržní ceny

na zamyšlení... Je každý vyrobený statek (služba)

určený pro směnu na trhu? zboží = statek nebo služba určená ke

směně na trhu. Co je prostředkem směny? Který

specifický statek vyjadřuje směnnou hodnotu ostatních statků?

peníze

Podmínky fungování trhu:

soukromé vlastnictví svoboda vstupu jasná pravidla hry

poptávka cena (Price) množství

(Quantity)

zákon poptávky spojení mezi cenou a množstvím je

tak silné, že mu říkáme zákon poptávky:

s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží

(pokud cena roste, poptávka klesá)

poptávka je klesající funkce při vyšších cenách kupují lidé méně zboží

a při nižších cenách jej kupují více

poptávka ochota a schopnost koupit zboží

za různé ceny souhrn všech zamýšlených nákupů,

kt. chtějí kupující uskutečnit za určité ceny

ukazuje, kolik zboží bude chtít spotřebitel kupovat při té které ceně

rozlišujme poptávané množství = číslo poptávka = funkce, kt. spojuje různé

ceny s různým poptávaným množstvím zboží

dále rozlišujeme poptávku:

individuální = p. 1 kupujícího po urč. statku nebo službě p. 1 po 1

tržní (dílčí) = p. všech lidí, kt. daný statek/službu kupují p. všech po 1

agregátní = p. všech lidí po všech možných statcích/službách p. všech po všem

Faktory ovlivňující poptávku:

cena demografické změny (počet a

charakteristika kupujících) změny velikosti důchodů (mezd, úroků) změny v preferencích (zvyky, móda,

reklama, změny potřeb) změny cen jiných zboží (substituty a

komplementy)

Co se stane s poptávkou když:

se zvýší mzdy? zvýší cena substitutů

(nahraditelného, zastupitelného zboží) ?

zvýší cena komplementů (doplňků k danému zboží) ?

zvýší atraktivita / móda / zájem ?

Nabídka ukazuje, kolik zboží jsou výrobci

ochotni vyrábět a prodávat při různých cenách

ochota/schopnost nabídnout zboží k prodeji za různé ceny

zákon nabídky s rostoucí cenou roste nabídka

zboží pokud cena roste, roste i nabídka

rozlišuje se nabídka: individuální dílčí (tržní) agregátní

Faktory ovlivňující nabídku:

cena náklady výroby a obchodu

(suroviny a energie, zvyšování nominálních mezd)

změny vnějších podmínek podnikání (počasí, daně, příjmy do veřejných rozpočtů,...)

Co se stane s nabídkou, když:

vzroste cena výrobních nákladů? zvýší se daně? díky počasí nastane neúrodný rok?

k zamyšlení: Kdo udává stanovuje ceny?

TRH - prodávající i kupující Podstatou trhu je vzájemná

interakce (střet) nabídky a poptávky

trh je jediné místo, kde můžu získat informace o ceně

CENA plní 2 funkce: eliminuje neefektivní výrobu reguluje množství výrobků na trhu

Co se děje s cenou, když:

poptávka > nabídka ? poptávka < nabídka ?

Jak reaguje výroba, když:

poptávka > nabídka ? poptávka < nabídka ?

ROVNOVÁŽNÁ CENA cena, při které nastává rovnováha

na trhu a výrobci jsou ochotni prodat právě tolik jako kupující koupit.

vše, co se vyrobí, se i prodá.

Co se děje když: výrobci dali příliš nízkou tržní cenu v

porovnání s cenou rovnovážnou? převis poptávky

Co se děje když: výrobci dali příliš vysokou tržní cenu

v porovnání s cenou rovnovážnou? převis nabídky

NEDOSTATEK x PŘEBYTEK

nenasycený (deficitní) trh = nabídka je trvale menší než poptávka

nasycený (naturovaný) = nabídka je větší nebo se rovná poptávce

trh kupujícího nabídka > poptávku rostou zásoby klesají ceny zvyšuje se kvalita zboží rozšiřuje se sortiment

trh prodávajícího přesný opak

Typy trhů: podle velikosti:

místní národní světový (mezinárodní; globální)

podle množství směňovaného zboží: individuální dílčí agregátní

Typy trhů: podle předmětu směny:

výrobních faktorů peněz (tzv. finanční trhy) výrobků a služeb (tzv. trh produktů)

Cena pomocí zákona nabídky a poptávky

se tvoří cena: zboží cena práce = mzda cena přírodních zdrojů = renta cena kapitálu = zisk / úrok

Subjekty trhu Domácnosti – přicházejí na trh za účelem uspokojení potřeb.

Chtějí užitečné vzácné statky pro svoji spotřebu. Vystupují jako kupující na trhu výrobků a služeb. Domácnosti vystupují jako prodávající na trhu výrobních faktorů, aby za příjmy mohli nakupovat výrobky pro svoji spotřebu.

2)       Firmy – subjekty vyrábějící za účelem prodeje. Na trhu výrobků a služeb vystupují jako prodávající. Za utržené peníze nakupují výrobní faktory za účelem opakování výroby. Jejich cílem na trhu je maximalizace zisku.

3)       Stát (vláda) – stát vstupuje na trh s (hlavním) cílem ovlivnit jej, modifikovat jeho působení, odstranit některé jeho negativné dopady na ekonomiku a jeho pozitivní vliv naopak stimulovat.

subjekty trhu (ek. subjekty)

domácnosti (spotřebitelé) firmy stát příp. zahraniční subjekty

Domácnosti spotřebitelé cílem je co nejvíc uspokojit své

potřeby nejpočetnější skupina nakupují statky a nabízejí

(prodávají) výrobní faktory

Firmy snaží se maximalizovat zisk vyrábějí a nabízejí na trhu statky a

zároveň poptávají výrobní faktory

Stát odstraňuje negativní vlivy trhu a

posiluje jeho pozitivní vliv

Zahraniční subjekty soubor domácností, firem a vlád, kt.

vstupují do národní ekonomiky zvenčí

EKONOMICKÉ SEKTORY

= dílčí části ekonomiky, kt. se odlišují typem činnosti

4 typy sektorů: primární - zemědělství a těžební

průmysl sekundární - zpracovatelský průmysl terciární - služby, doprava, obchod kvaternární - věda, výzkum,

vzdělání, informace kvintér -

Pavel si na pláži otevřel pizzerii

pak si vedle něho Petr otevřel stánek s pivem. Má z toho Pavel radost? Jak to ovlivní poptávku po jeho pizzách?

O něco později si na pláži Honza otevřel stánek s hamburgery. Má z toho Pavel radost? Jak to ovlivní poptávku po jeho pizzách?

Další rok na pláži postavili velký tobogan. Má z toho Pavel radost? Jak to ovlivní poptávku po jeho pizzách?

Libor je v obchodě s počítačovými hrami. Všimne si, že

jedna hra, kt. ještě nedávno stála 1000Kč se teď prodává za 500Kč. Neumí si to vysvětlit. Že by klesly náklady na její výrobu? To asi těžko.

jak byste tedy vysvětlili, že obchodník může hru zlevnit na polovinu?

Na podzim roku 2000 se u nás rozšířili obavy z „nemoci

šílených krav“, kt. mohla postihnout lidi z nakaženého hovězího masa.

Jak tyto obavy ovlivnily cenu a prodávané množství hovězího masa?

Jaký dopad to mělo na cenu a prodávané množství vepřového masa?