tlakové útvary – vítr a tlakový gradient

Click here to load reader

Post on 15-Jan-2016

58 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Tlakové útvary – vítr a tlakový gradient. Vítr a tlakový gradient z kapitoly o tlaku víme, že na celé Zemi existují místa s rozdílným tlakem vzduchu při zemském povrchu vzduchové hmoty mají tendenci přesouvat se z místa o tlaku vyšším do místa o tlaku nižším - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

  • Tlakov tvary vtr a tlakov gradientVtr a tlakov gradient z kapitoly o tlaku vme, e na cel Zemi existuj msta s rozdlnm tlakem vzduchu pi zemskm povrchu vzduchov hmoty maj tendenci pesouvat se z msta o tlaku vym do msta o tlaku nim tato snaha o dosaen rovnovhy se projevuje tm, emu kme vtr stice proud ve smru tzv. tlakovho gradientu (z oblasti o vym tlaku do oblasti s tlakem nim) co tedy brn ustaven rovnovhy tak, aby byl vude stejn tlak? je to existence dal sly, kter neustle naruuje vznikajc rovnovn stav a uvd atmosfru do pohybu

  • Tlakov tvary Coriolisova slaCoriolisova sla psob na kad hmotn tleso, kter se nachz v rotujc soustav (tedy i na celou atmosfru) pokud by se Zem neotela, proudily by vzduchov stice kolmo na izobary (ve smru tlakovho gradientu) Coriolisova sla zpsobuje odklon stice od jejho pvodnho smru tato sla je vdy kolm ke smru pohybu stice na severn polokouli odkln tato sla stice doprava, na jin doleva m rychleji se stice pohybuje, tm je Coriolisova sla vt

  • Coriolisova sla 1

  • Coriolisova sla 2

  • Tlakov tvary jak to fungujeJak to funguje? pedstava: mme vedle sebe dv rozdln vzduchov hmoty rzn teploty, rzn tlaky na stici nepsob zatm dn sly tlakov rozdly v horizontln rovin stice se zan pohybovat ve smru tlakovho gradientu na stici zan psobit Coriolisova sla stice se odkln napravo (jsme na severn polokouli) ze svho pvodnho smru

  • Tlakov tvary jak to funguje - pokraovnJak to funguje? (pokraovn) ustavuje se rovnovn stav sla zpsoben rozdlem tlaku vzduchu je v rovnovze se silou Coriolisovou (ob sly maj rzn smr) vzduchov stice jsou nuceny proudit podl izobar (plat pouze tehdy, pokud jsou izobary pmkov) v ppad kivkovch izobar zan psobit i sla odstediv stice se pohybuje po spirle

  • Tlakov tvary cyklonln a anticyklonln proudn v ppad kruhovch izobar dv monosti:Uvnit izobary je nzk tlak vzduchu vzduchov stice proud proti smru oten hodinovch ruiek cyklonln zakiven izobarUvnit izobary je vysok tlak vzduchu vzduchov stice proud ve smru oten hodinovch ruiek anticyklonln zakiven izobar

  • Tlakov tvary tec sla na vzduchovou stici tedy psob hned ti sly takov proudn by se velmi tce dostvalo do rovnovnho stavu z vlastn zkuenosti vme, e k takovmu stavu ale dochz (nkolikadenn stavy stejnho poas, nap. slunen dny) co je pinou? jedn se o psoben jet tvrt, nm doposud neznm sly je to tec sla psob proti smru proudn tm se pomalu a doasn vyrovnvaj tlakov rozdly

  • Tlakov tvary - vtrNco mlo o vtru vtr obecn pedstavuje pohyb vzduchovch stic vtr je uren smrem a rychlost nesmme zapomenout na pokles tlaku tak ve vertiklnm smru pro tedy nefouk vtr i nahoru? pohybu molekul brn zemsk pitalivost vtr si meme pedstavit jako vektor, sloen ze dvou sloek (vertikln a horizontln, kterou zanedbvme) rychlost vtru vyjadujeme v m/s i km/h smr vtru vyjadujeme azimutem i svtovmi stranami (vdy tak, e udme smr, ze kterho vtr vane)

  • Tlakov ne cyklna, tlakov tvar v atmosfe, velk atmosfrick vr rozmry 200 a 4000 km (nejastji 1000 km) tlak od 950 hPa do 1025 hPa na mapch vyznaena alespo jednou uzavenou izobarou, jako oblast s nim tlakem vzduchu smrem do stedu cyklny tlak kles proudn do stedu cyklny se st proti smru hodinovch ruiek vzduch pi zemi se sbh do stedu, vystupuje vzhru a vodn pra v nm obsaen kondenzuje uvnit pevld oblan poas, trval srky, siln vtr

  • Tlakov ne - obrzek

  • Tlakov ne - obrzek

  • Tlakov ne - obrzek

  • Tlakov ve anticyklna tlakov tvar v atmosfe, na mapch vyjdena alespo jednou uzavenou izobarou, jako oblast vyho tlaku vzduchu smrem do stedu roste tlak sestupn pohyby vzduchu (vzduch se otepluje a vysuuje) proudn pi zemi smuje ze stedu anticyklny ven rotace ve smru hodinovch ruiek jasn nebo mlo oblan poas, slab vtr a bezvt v lt slunen, such a tepl poas v zim chladn a mraziv poas, na horn hranici oblaka typu stratus, v nich polohch zataeno, sychravo

  • Atmosfrick fronty 1- atmosfra sloena ze vzduchovch hmot rznch vlastnost (teplota, vlhkost atd.) tepl vzduchov hmota (ta, kter se pi postupu nad danm zemm stle ochlazuje) studen vzduchov hmota (ta, kter se pi postupu nad danm zemm otepluje)

  • Atmosfrick fronty 2 slovo fronta bv spojeno s pedstavou bitevn linie, kter oddluje dv neptelsk armdy ty zpravidla nezstvaj na jednom mst, ale pesunuj se ve smru tlaku silnj armdy v zemsk atmosfe proti sob stoj dv rzn vzduchov hmoty uvnit vzduchovch hmot se poas tm nemn v mst jejich kontaktu je naopak velmi sloit povtrnostn situace (srky, oblanost, bouky, mlhy, vtr) tepl a studen vzduch se podl plochy (hranice) promchv jen nepatrn, existuje zde tedy zeteln pechodov psmo

  • Atmosfrick fronty 3 frontln plochaFrontln plocha plocha rozhrann mezi odlinmi vzduchovmi hmotami je naklonn a protn zemsk povrch v tzv. frontln e (strun eeno fronta, znm ze synoptickch map) sklon plochy je obvykle men ne 1Atmosfrick fronta je to rozhrann, kter oddluje dv vzduchov hmoty rznch fyziklnch vlastnost je pomrn tenk (nkolik set metr) dlka a stovky kilometr fronty maj svj vvoj (vznikaj, zesiluj se, pemisuj se, slbnou a zanikaj)

  • Atmosfrick frontyAtmosfrick fronta - pokraovn pohyb front usmruje velkoprostorov cirkulace atmosfry (vzdun proudy vymujc vzduch mezi plem a rovnkem) atmosfrick fronty spjaty s tlakovmi nemi (cyklnami) na pedn stranu cyklny se ve tepl fronta, na jej zadn stranu fronta studen vznik frontln systm jedna a t vzduchov hmota me na sv cest vystupovat stdav jako fronta tepl i studen (zle na tom, s jakou okoln vzduchovou hmotou pichz do kontaktu)

  • Atmosfrick fronty obrzek (studen fronta)

  • Tepl fronta 1Vznik - tepl vzduch postupuje vt rychlost, ne ped nm lec chladnj vzduch tepl vzduch se nasouv na kln studenho vzduchu lec ped nm (tepl vzduch m ni hustotu) vytv se oste ohranien psmo mezi ustupujcm studenm a nastupujcm teplm vzduchemPrbh tepl vzduch se nasouv na vzduch studen, stoup vzhru, rozpn se a ochlazuje se pi tom se postupn syt vodnmi parami a do stavu nasycen

  • Tepl fronta obrzek 1

  • Tepl fronta obrzek 2

  • Tepl fronta 2Vznik oblanosti nsleduje kondenzace a vznik oblak vznik typick vrstevnat oblanost nejne le zkladna oblanosti v blzkosti ry fronty a postupn se zvyujeDruhy oblak- oblanost typu cirrostratus (objevuje se asi 700 - 800 km ped rou fronty) nsleduj oblaka stednho patra (altostratus) a v zvru i oblaka nzkho patra (nimbostratus) vyskytuj se trval srky veho druhu, ka srkovho psma asi 300 400 km

  • Tepl fronta - obrzek

  • Studen fronta 1Vznik studen vzduch postupuje rychleji, ne ped nm se nachzejc vzduch tepl studen vzduch se podsouv jako kln pod ustupujc tepl vzduchPrbh tepl vzduch vystupuje podl frontlnho rozhrann vzhru tepl vzduch se opt rozpn, ochlazuje a tm zavdv pinu k tvorb oblanosti

  • Studen fronta obrzek 1

  • Studen fronta 2Vznik oblanosti druh oblak zvis na teplotnch pomrech vytlaovanho teplho vzduchu pedevm vznik kupovit oblanosti s pehkami i boukami (v zim pevn srky)Druhy oblak v letnch mscch na ele studen fronty vznikaj mohutn boukov oblaka typu cumulonimbus (vka a 10 km)Typy studench front prvnho druhu druhho druhu

  • Studen fronta - obrzek

  • Studen fronta prvnho druhuStuden fronta prvnho druhu objevuje se tehdy, kdy tepl vzduch stoup po frontlnm rozhrann i ve vych hladinch oblanost nastupuje v opanm sledu, ne u fronty tepl srky na ele fronty (boukov oblaky) maj znan promnnou intenzitu za frontlnm rozhrannm trval srky fronta postupuje pomalu

  • Studen fronta druhho druhuStuden fronta druhho druhu tepl vzduch ve vkch proud rychleji, ne vzduch studen sestupn pohyby vzduchu brn vzniku vrstevnat oblanosti proudn pouze do vek asi 2 a 3 km nad zem srkov psmo tvoeno kupovitou oblanost (lijky, krupobit, nrazov vtr) po pechodu fronty se rychle vyjasn, vyskytuje se pouze kupovit oblanost postupuje rychleji

  • Okluzn fronta 1Vznik za teplou frontou se obvykle pohybuje dal studen fronta ve stejnm smru dv studen vzduchov hmoty tak ohraniuj jednu a tut vzduchovou hmotu mezi nimiPrbh tepl fronta se pohybuje pomaleji (30 a 40 km/h) ne fronta studen (40 a 50 km/h) studen fronta dohn teplou, fronty se setkvaj nejdve u zemskho povrchu proces se nazv okludovn, vznik tzv. okluze (proces uzaven sektoru tlakov ne)

  • Okluzn fronta obrzek 1

  • Okluzn fronta - obrzek

  • Okluzn fronta 2Prbh - pokraovn studen vzduchov hmoty se spoj nejdve u povrchu tepl vzduch mezi nimi je vytlaovn vzhru, vznik okluzn frontaTypy okluznch front podle rozdlu teplot mezi studenou vzduchovou hmotou lec ped teplou frontou a za teplou frontou rozeznvme:- studenou okluzi- teplou okluzi

  • Okluzn fronta - obrzek

  • Okluzn fronta 3Studen okluze studen vzduch pronikajc za teplou frontou je chladnj ne ten, kter postupuje ped teplou frontou poas podobn studen front typitj pro stedoevropsk klimaTepl okluze studen vzduch pronikajc za teplou frontou je teplej ne ten, kter postupuje ped teplou frontou poas je podobn tepl front

  • Okluzn fronta - obrzek

  • Dal typy front -stacionrn, vkov a zvlnn frontaStacionrn fronta nepohybliv fronta lec v brzdch nzkho tlaku vzduchu izobary prochz rovnobn s rou fronty chovn uruje aktivnj vzduchov hmotaZvlnn fronta druh stacionrn fronty, kter m na jednotlivch secch charakter tepl a studen fronty vrstevnat oblanost, srky s trvalm charakteremVkov fronta- rozhrann dvou vzduchovch hmot, kter nedosahuj a na zemsk povrch (stedn vrstvy troposfry)