tělní tekutiny
DESCRIPTION
Tělní tekutiny. VY-32-INOVACE-BIO-315. AUTOR: Ing . Helena Zapletalová. ANOTACE : Tento DUM je určen žákům 3. a 4. ročníku gymnázia pro předmět biologie a seminář z biologie . KLÍČOVÁ SLOVA:krev, míza, tkáňový mok, erytrocyty, leukocyty, trombocyty. Tělní tekutiny. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Tělní tekutiny
AUTOR: Ing. Helena ZapletalováANOTACE: Tento DUM je určen žákům 3. a 4. ročníku gymnázia pro předmět biologie a seminář z biologie
KLÍČOVÁ SLOVA:krev, míza, tkáňový mok, erytrocyty, leukocyty, trombocyty
VY-32-INOVACE-BIO-315
Tělní tekutiny• dospělý - až 66 % hmotnosti těla• novorozenec - až 80 % hmotnosti těla • člověk (70 kg): 42 l tělních tekutin, z toho• 28 l nitrobuněčná tekutina (40 %
hmotnosti), • 14 l mimobuněčná tekutina (20 %
hmotnosti)
Funkce tělních tekutin• zabezpečují látkovou přeměnu v těle• spojení mezi organismem a jeho zevním
prostředím:• rozvádí živiny, kyslík• odvádí nepotřebné, škodlivé odpadní látky• vytváří vnitřní prostředí organismu – udržují
jeho stálost = homeostáza• obranná: zajištění imunity, krevní srážlivosti • termoregulační: rozvádění tepla z metabolicky
aktivních orgánů do periferie těla
Rozdělení tělních tekutin• 1. MIMOBUNĚČNÁ (EXTRACELULÁRNÍ)• - obsahuje Na+, Cl-, Ca2+, HCO3
-, glukóza, mastné kyseliny, O2, CO2
• cévní: krev,lymfa• mimocévní:
– relativně stálý objem: tkáňový mok, endolymfa, perilymfa, mozkomíšní mok, komorová voda
– nestálý objem: moč, pot, trávicí šťávy…
• 2. NITROBUNĚČNÁ (INTRACELULÁRNÍ)
• - velké množství K+, Mg2+, PO43-
KREV
Krev• celkový objem: 4,5-5,5 l• krevní plazma (55 %) • krevní částice (45 %): erytrocyty (červené
krvinky), leukocyty (bílé krvinky), trombocyty (krevní destičky)
• pH krve: 7,4 (7,35-7,45) • ztráta krve 500-800 ml → bez následků, obnova
během několika hodin, z tkáňového moku a sleziny
• ztráta >1,5 l krve → ohrožení života • denně se obnovuje asi 50 ml krve, 18 l za rok
Krevní plazma
• tekutá složka – průhledná, nažloutlá• za fyziologických podmínek stálé složení:• 91% vody + 1% anorg. látek + 8% org.
látek• anorganické látky:• chlorid sodný, hydrogenuhličitan sodný• udržují stálý osmotický tlak, stálé pH• fyziologický roztok – 0,9% r. chloridu
sodného
Krevní plazma• organické látky:• bílkoviny:• nejvíce asi 7% (albuminy, globuliny, fibrinogen,
protrombin)• význam při transportu látek, některé chrání
před infekcí, zpětné vstřebávání vody• glukóza:• koncentrace glůkozy = glykemie – 80 – 120
mg/100 cm3
• po jídle vyšší hodnoty, nejdůležitější zdroj energie
Pevná složka krve• Červené krvinky - erytrocyty:• bezjaderné, vznik z kmenových buněk• pružné, při průchodu kapilárami se
mohou deformovat• množství: 5,5 milionů v 1mm3
• tvoří se a dozrávají v červené kostní dřeni, životnost 120dní
• zanikají ve slezině:
Erytrocyty
• z hemoglobinu se vytváří žlučové barvivo bilirubin, železo opětovné využití
• železo nutné doplnit v potravě• (10-15mg; v těhotenství a dospívání –
více) • funkce erytrocytů:• přenos kyslíku z plic do tkání a kysličníku
uhličitého z tkání do plic
Erytrocyty• složky Erytrocytů:• červené barvivo: hemoglobin• hemoglobin: složka HEM – dvojmocné Fe,
bílkovinná složka – GLOBIN• hemoglobin + O2 = oxyhemoglobin• hemoglobin + CO2 =
karbaminohemoglobin• hemoglobin + CO = karboxyhemoglobin
– mnohem pevnější, vyřazena výměna plynů
Erytrocyty
• erytropoéza = tvorba červených krvinek– v červené kostní dřeni – Fe nutné pro tvorbu
• hematokrit = poměr mezi objemem erytrocytů a plazmy– ženy 41 : 59 % – muži 46 : 54 %
Erytrocyty
• sedimentace = rychlost klesání krevních částic– závisí na bílkovinách krevní plazmy
(rozmnožení globulinů a fibrinogen zrychluje sedimentaci)
– dále závisí na obsahu tuků v plazmě, na pH – zvyšuje se při infekčních a zánětlivých
onemocněních
– ženy 4-7 mm/hod., muži 1-3 mm/hod.
Erytrocyty• hemolýza = rozpad červených krvinek
– rozrušování povrchu erytrocytů, vystupování Hb
– způsobeno:• hypotonickým prostředím• fyzikálními vlivy (teplota, silné třesení)• chemickými látkami (tuková rozpouštědla)• jedy (bakterií, hadů, pavouků)
Leukocyty• jsou bezbarvé, mají jádro, nepravidelný
proměnlivý tvar• nacházejí se v krvi, tkáňovém moku,
míze, některé tkáně• délka života různá(hodiny x stovky dnů)• množství: 4000 – 10000 v 1mm3
• významně se uplatňují při obraně organismu
Leukocyty• jejich počet kolísá:• více po jídle, při tělesné námaze, vlivem
operačního zásahu, v těhotenství, při infekčních onemocněních, krvácení, otravách, při některých nádorech
• není rozdíl u mužů a žen, děti více než dospělí(1/2)
• schopné diapedézy a fagocytozy
diapedéza fagocytóza
Dělení leukocytů
Leukocyty
granulocyty
neutrofilní eozinofilní bazofilní
agranulocyty
lymfocyty monocyty
Leukocyty• granulocyty: barvitelná zrníčka v
cytoplazmě, členité jádro, většinou schopné fagocytózy, obsahují enzymy
(dělení dle barvení zrn v cytoplazmě) • neutrofilní (fialová): 64 %
schopnost měnit svůj tvar, prostupovat cévní stěnou (diapedéza), chemotaxezmnožené při zánětech 1. obranná linie těla proti bakteriím
Leukocyty
–eosinofilní (červená): 1-3 %zmnožené při parazitárních onemocněních
–bazofilní (modrá): 0-1 %aktivace imunokompetentních buněkprodukují protisrážlivé a vasodilatační látky
Leukocyty • agranulocyty- neobsahují barvitelná zrna• monocyty- 5%• - největší leukocyty s ledvinovým jádrem• - uvolňují se z endotelových výstelek (sleziny,
jater, mízních uzlin, kostní dřeně)• - cirkulují jako nezralé krevní buňky, dostávají
se do tkání, kde fagocytují = volné nebo fixované makrofágy
• - vyskytují se všude, kde hrozí infekce (plíce, okolí trávicí trubice atd.)
• Nespecifická imunita
Leukocyty–B-lymfocyty: dozrávají v kostní dřeni
tvorba protilátek (humorální imunita)rozpoznání antigenu na základě struktury makromolekulproliferace (namnožení buněk)paměťové buňky (uplatňují se při opakované infekci)
Leukocyty
–T-lymfocyty
buněčná imunita – netvoří protilátky, ale přímo likvidují cizorodé buňky
(problém při transplantacích)diferenciace (několik typů)
Trombocyty
• v 1mm3 - 200 000-300 000• - tělíska nepravidelného tvaru• - vznikají v kostní dřeni odškrcováním
cytoplazmy obrovských buněk - megakaryocytů
• - nemají jádro• - žijí jen několik dní• - uplatňují se při zástavě krvácení
Proces zástavy krvácení
z rozpadlých krevních
destiček se uvolňuje Ca2+ ion a enzym
trombokináza
protrombin ze začíná měnit na
trombin
rozpustný fibrinogen se
změní na nerozpustný
fibrin = vytvoření sítě
vytvoří se tzv. krevní koláč, na okrajích krevní
sérum
Proces srážení krve
• 1. Při poranění cévy se na vzduchu rozpadají červené krevní destičky, které uvolňují enzym trombokinázu. Ten za přítomnosti vápenatých iontů přeměňuje protrombin (v krevní plazmě) na trombin
• 2. Působením trombinu se v krevní plazmě rozpustná bílkovina fibrinogen mění na nerozpustný fibrin
• 3. Fibrin vytvoří síť vláken, do které se zachytí krvinky. Vznikne krevní koláč, poraněná céva se uzavře.
• 4. Koláč vytlačí krevní sérum (= krevní plazma bez fibrinogenu)
• 5. Po uzavření poraněné cévy působí protisrážlivé faktory. Pokud nepůsobí, vznikají trombózy (=sražená krev v cévách). Ty mohou být zaneseny na jiné místo - ucpe cévu zásobující krví některý orgán - dochází k embolii
Opakování
Vysvětlete tyto pojmy• homeostáza………………………..• hematokrit…………………………..• sedimentace ………………………..• hemoglobin ………………………..• nespecifická imunita …………………………………• embólie ………………………………………………• trombóza …………………………………………• buněčná imunita …………………………………………• humorální imunita ………………………………………..• glykemie …………………………………………………
Doplňte informace o krvi• celkový objem: ……l• krevní plazma ……% • krevní částice (….%): erytrocyty (………..),
leukocyty (…………), trombocyty (………..) • pH krve:……• ztráta krve ………ml → bez následků, obnova
během několika hodin, z tkáňového moku a sleziny
• ztráta >…….. l krve → ohrožení života • denně se obnovuje asi …….. ml krve, …..l za rok
POUŽITÉ ZDROJE:
www.glassschool.cz
RNDR. JAN JELÍNEK, RNDr. Vladimír Zicháček. Biologie pro gymnázia. 2011. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2011. ISBN 978-80-7182-213-4.
Http://www.biomach.cz/biologie-cloveka/telni-tekutiny [online]. [cit. 2013-10-22].
Http://atraktivnibiologie.upol.cz/docs/pdf/KREV.pdf. [online]. [cit. 2013-10-22].
Http://www.biologiecloveka.estranky.cz/clanky/telni-tekutiny-a-krev.html. [online]. [cit. 2013-10-22].
HANČLOVÁ, Hana. Biologie v kostce. Fragment, 1999. ISBN 80-7200-059-4.