STUDIJNÍ POBYT V IRSKU

Ahoj všichni,

jelikož až se vrátím z Irska zpět do České republiky, budu obklopena dotazy, jaké to na Erasmu bylo, co mi to dalo a jestli to splnilo to, co jsem od toho očekávala. Z toho důvodu jsem ráda, že mě oslovila Eliška Horká, abych ve stručnosti k tomuto tématu něco napsala.

Původně jsem od Erasmu očekávala hlavně zlepšení jazyka, byla to jedna z mých hlavních priorit, a proto jsem si zvolila i anglicky mluvící zemi. Ale to co jsem tu skutečně dostala, jak se tak říká do „vínku“, bylo ve skutečnosti mnohem víc než zlepšení jazyka. Člověk si uvědomil, že i když třeba na jazyky nemá tak rychlé buňky jako například já, že se vždycky nějak domluví, když chce.

Pokud se tedy ptáte, zda se mi zlepšila angličtina, tak asi takhle. Začala jsem se na ní dívat úplně z jiné perspektivy. Když jsem sem odjížděla, myslela jsem si, že to s tou angličtinou není tak hrozné, že to půjde pak samo. Jak moc jsem se mýlila. Gramatika a slovní zásoba jako by nebyla, neuměla jsem s tím jazykem vůbec pracovat a irský přízvuk, no páni, ani si to nedokážete představit. Za to to byla dobrá škola, protože i když mám problémy s irským přízvukem, například Američanům jsem pak rozuměla skoro všechno. Téměř neuvěřitelné, že je to stejný jazyk.

Teď k té podstatě, o čem vlastně Erasmus je. Vždycky záleží na každém, jak ho kdo pojme. Pro mě to byla škola života. Člověk totiž najednou zjistí, že sedí v letadle a letí neznámo kam, s tíživým pocitem v těle, zda to, co právě dělá, je opravdu dobře. Proto bych vám ráda ušetřila ten pocit, co jsem měla já, když se letadlo vzneslo a nechala jsem všechny a všechno za sebou. Ano, je to dobře, věřte tomu celým svým tělem a duší.

Naučíte se pracovat sami se sebou, starat se o sebe, objevovat nové končiny a kulturu a krásné na tom je, že na to nejste sami, je tady dalších pár set studentů, kteří jsou na tom úplně stejně jako vy. Máte možnost zjistit, jak se vyučuje v zahraničí, jaká látka se probírá a jakým způsobem, co je pro tu oblast důležité, ať lidsky tak ekonomicky. A najdete nové kamarády, ať už z České republiky, se kterými pak zjistíte, že třeba již od narození bydlíte téměř přes ulici, chodili jste do stejné školy, ale potkali jste se s nimi až tady, nebo kamarády, kteří žijí na druhém konci naší republiky. A navíc si tu najdete kamarády z různých koutů světa. Můžete se zde setkat s různými projevy kultury a s různými zvyky, které vás obohatí. Skvělé na tom všem je i to, že lidi si tu pomáhají, sdílejí informace a navzájem se podporují, protože je spojuje stejný zájem. Vše co tu děláte, děláte proto, že víte, že vám to něco dává.

Osobně vám můžu říct, když si píšu se svými spolužáky z vysoké školy, kteří odjeli na Erasmus do jiných zemí nebo čtu jejich blogy, že je to všude dost podobné.

Tak pokud ještě stále váháte, zda jet nebo nejet, řeknu vám to takhle. Jednou byste toho litovali, kdybyste to aspoň nezkusili. A moc o tom nepřemýšlejte, taková šance se nemusí znovu opakovat.

Veronika Klášterková