střední integrační teorie

Střední integrační Střední integrační teorieteorieDoc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc.Doc. PhDr. Vlastimil Fiala, CSc.

Evropská integrace 70. a Evropská integrace 70. a 80.léta80.léta

PNeúspěch vytvořit velkou teorii vysvětlující celou evropskou integraci PNeúspěch vytvořit velkou teorii vysvětlující celou evropskou integraci Federalismus, funkcionalismus, neofunkcionalismus, transakcionalismus, ani Federalismus, funkcionalismus, neofunkcionalismus, transakcionalismus, ani

realistický intergovernmentalismus nebyly schopny postihnout a teoreticky vysvětlit realistický intergovernmentalismus nebyly schopny postihnout a teoreticky vysvětlit všechny fáze integračního procesu.všechny fáze integračního procesu.

Rezignace v 70.letech.Rezignace v 70.letech. Období evropské pesimismu, eurosklerotismusObdobí evropské pesimismu, eurosklerotismus Vstup nových zemí, postoj UKVstup nových zemí, postoj UK Celosvětová ekonomická krizeCelosvětová ekonomická krize V 70. a na počátku 80.let prakticky nedošlo k žádnému významnějšímu V 70. a na počátku 80.let prakticky nedošlo k žádnému významnějšímu

prohloubení evropské integrace. prohloubení evropské integrace. Ani zahájení projednávání některých nových politik, zejména dopravní a sociální Ani zahájení projednávání některých nových politik, zejména dopravní a sociální

politiky, u kterých se počítalo s tzv., efektem přelívání (politiky, u kterých se počítalo s tzv., efektem přelívání (spilloverspillover), neproběhlo podle ), neproběhlo podle představ neofunkcionalistů a skončily praktickým neúspěchem.představ neofunkcionalistů a skončily praktickým neúspěchem.

Ani rozšíření EEC z 6 na 9 a posléze na 12 nepřineslo potřebný impulsAni rozšíření EEC z 6 na 9 a posléze na 12 nepřineslo potřebný impuls Znovu pozornost k teoriím mezinárodních vztahů, Znovu pozornost k teoriím mezinárodních vztahů, Teorie mezinárodní interdependence a mezinárodních režimů. Teorie mezinárodní interdependence a mezinárodních režimů.

Integrace 2 pol. 80.letIntegrace 2 pol. 80.let

Zásadní obrat v evropském integračním procesuZásadní obrat v evropském integračním procesu Velké země EEC podporované Evropskou komisí (Jacques Delors) daly Velké země EEC podporované Evropskou komisí (Jacques Delors) daly

důležitý impuls k dokončení vnitřního trhu. důležitý impuls k dokončení vnitřního trhu. Na konci roku 1985 dokončení návrhu Jednotného evropského aktu Na konci roku 1985 dokončení návrhu Jednotného evropského aktu

(Single European Act – SEA), v únoru 1986 podepsán. (Single European Act – SEA), v únoru 1986 podepsán. Ratifikace JEA bez problémů, s výjimkou Irska, kde muselo proběhnout Ratifikace JEA bez problémů, s výjimkou Irska, kde muselo proběhnout

referendum. SEA nakonec oficiálně vstoupila v platnost 1.července 1987.referendum. SEA nakonec oficiálně vstoupila v platnost 1.července 1987. V r. 1984 vyřešen problém finančního příspěvku UKV r. 1984 vyřešen problém finančního příspěvku UK První kroky k regulaci financování společné zemědělské politiky. První kroky k regulaci financování společné zemědělské politiky. Obnovení debat o posílení pravomocí Evropského parlamentu Obnovení debat o posílení pravomocí Evropského parlamentu Prosazuje se vzájemná spolupráce mezi jednotlivými institucemi EEC.Prosazuje se vzájemná spolupráce mezi jednotlivými institucemi EEC. Rozhodnutí Evropského soudního dvoru v známém případě Rozhodnutí Evropského soudního dvoru v známém případě Cassis de Cassis de

DijonDijon (1979). (1979). Rozhodnutí cestu k volnému pohybu zboží po vnitřním trhu EEC.Rozhodnutí cestu k volnému pohybu zboží po vnitřním trhu EEC. Maastrichtská smlouva 1992Maastrichtská smlouva 1992

Teorie integrace 90.létaTeorie integrace 90.léta

Silný zájem akademických kruhů o teoretické vysvětlení změn po roce 1985. Silný zájem akademických kruhů o teoretické vysvětlení změn po roce 1985. Několik zásadních vysvětlení „reinkarnace“ evropského integračního procesuNěkolik zásadních vysvětlení „reinkarnace“ evropského integračního procesu Pokračuje zásadní racionalistická diskuse mezi stoupenci nadnárodního a Pokračuje zásadní racionalistická diskuse mezi stoupenci nadnárodního a

mezivládního přístupu k evropskému integračnímu procesu. mezivládního přístupu k evropskému integračnímu procesu. Stoupenci nadnárodního přístupu se vracejí k původní teorii neofunkcionalismu, Stoupenci nadnárodního přístupu se vracejí k původní teorii neofunkcionalismu,

který je díky některým svým odlišnostem označován termínem nový který je díky některým svým odlišnostem označován termínem nový neofunkcionalismus (neofunkcionalismus (new neofunkcionalismnew neofunkcionalism). ).

Protipólem je nový Moravcsikův pohled na intergovernmentalismus, který získává Protipólem je nový Moravcsikův pohled na intergovernmentalismus, který získává nové označení jako liberální mezivládní přístup (nové označení jako liberální mezivládní přístup ( liberal intergovernmentalismliberal intergovernmentalism), ),

Mezi oběma těmito krajními body pak můžeme najít dvě další teorie, které Mezi oběma těmito krajními body pak můžeme najít dvě další teorie, které vycházejí více z teorie politických věd, vycházejí více z teorie politických věd,

tzv. nový institucionalismus (new institutionalism) a tzv. nový institucionalismus (new institutionalism) a teorie víceúrovňového vládnutí a politických sítí (multilevel governement, political teorie víceúrovňového vládnutí a politických sítí (multilevel governement, political

networks), kterými se zabýváme v 5. a 5.kapitole.networks), kterými se zabýváme v 5. a 5.kapitole. Další teoretické přístupy a koncepty vycházející z neracionalistického chápaní Další teoretické přístupy a koncepty vycházející z neracionalistického chápaní

evropského integračního procesu, zejména sociální konstruktivismusevropského integračního procesu, zejména sociální konstruktivismus

Nový neofunkcionalismus Nový neofunkcionalismus

Neofunkcionalismus (Ernst Haas, Leon N. Lindberg a Phillipe C. Neofunkcionalismus (Ernst Haas, Leon N. Lindberg a Phillipe C. Schmitter) původně zformulován na základě vzniku a vývoje Schmitter) původně zformulován na základě vzniku a vývoje ESUO, ovládal teoretický přístup k evropské integraci prakticky po ESUO, ovládal teoretický přístup k evropské integraci prakticky po většinu 60.let minulého století. většinu 60.let minulého století.

Krize „prázdného křesla“ a Lucemburský kompromis, tato tzv. Krize „prázdného křesla“ a Lucemburský kompromis, tato tzv. velká teorie má své nedostatky a slabiny a není schopna vysvětlit velká teorie má své nedostatky a slabiny a není schopna vysvětlit všechny aspekty všechny aspekty

Až do konce 80.let byl neofunkcionalismus zatlačen do pozadíAž do konce 80.let byl neofunkcionalismus zatlačen do pozadí Poměrně dlouhé období stagnace integračního procesu Poměrně dlouhé období stagnace integračního procesu Velké množství studií obhajující některa základní teoretická Velké množství studií obhajující některa základní teoretická

východiska neofunkcionalismu, zejména principu přelévání. východiska neofunkcionalismu, zejména principu přelévání. Teprve schválení a ratifikace Jednotného evropského aktu (1987) Teprve schválení a ratifikace Jednotného evropského aktu (1987)

a Smlouvy o Evropské unii (1992) vyvolalo nový zájem a Smlouvy o Evropské unii (1992) vyvolalo nový zájem akademických kruhů o vysvětlení tohoto zásadního pozitivního akademických kruhů o vysvětlení tohoto zásadního pozitivního obratu v procesu evropské integrace.obratu v procesu evropské integrace.

Nový neofunkcionalismusNový neofunkcionalismus

jednu z významných rolí v průběhu znovu nastartování prohlubování a rozšiřování jednu z významných rolí v průběhu znovu nastartování prohlubování a rozšiřování evropského integračního procesu sehrály nadnárodní instituce , zejména Evropská evropského integračního procesu sehrály nadnárodní instituce , zejména Evropská komise pod vedením J. Delorse. komise pod vedením J. Delorse.

Jednotný evropský akt otevřel cestu k dokončení jednotného vnitřního trhu, který Jednotný evropský akt otevřel cestu k dokončení jednotného vnitřního trhu, který následujícím způsobem ovlivnil další politická rozhodnutí o nových integračních následujícím způsobem ovlivnil další politická rozhodnutí o nových integračních aktivitách EEC. aktivitách EEC.

Jejich bezprostředním výsledkem byl vznik Ekonomické a měnové unie (1991) a Jejich bezprostředním výsledkem byl vznik Ekonomické a měnové unie (1991) a přijetí Smlouvy o Evropské unii, která zásadním způsobem změnila dosavadní přijetí Smlouvy o Evropské unii, která zásadním způsobem změnila dosavadní institucionální strukturu EEC/EU a zavedla nové, dříve naprosto nepřijatelné, institucionální strukturu EEC/EU a zavedla nové, dříve naprosto nepřijatelné, politiky (zejména společnou zahraniční a bezpečnostní politiku).politiky (zejména společnou zahraniční a bezpečnostní politiku).

Ppět vrátili k obhajobě metody přelévání (Ppět vrátili k obhajobě metody přelévání (spilloverspillover) jako jednoho z hlavních ) jako jednoho z hlavních principů vysvětlení evropského integračního proces. principů vysvětlení evropského integračního proces.

Do popředí zájmu problematika europeanizace, Do popředí zájmu problematika europeanizace, Postupné přejímaní evropské identity i na národní úrovni a domácí politické scéně Postupné přejímaní evropské identity i na národní úrovni a domácí politické scéně

jednotlivých členských zemí. jednotlivých členských zemí. Národní zájmy jsou postupně nahrazovány celoevropskými postoji a národní Národní zájmy jsou postupně nahrazovány celoevropskými postoji a národní

politici jsou stále více připraveni v evropských institucích k ústupkům politici jsou stále více připraveni v evropských institucích k ústupkům v nejrůznějších oblastech evropské spolupráce.v nejrůznějších oblastech evropské spolupráce.

Nový neofunkcionalismusNový neofunkcionalismus

Zaujetí postoje k základním tezím původní teorie neofunkcionalismu. Zaujetí postoje k základním tezím původní teorie neofunkcionalismu. Ještě před r.1990 řada článků a studií, napravit pošramocenou image Ještě před r.1990 řada článků a studií, napravit pošramocenou image

neofunkcoinalismu, neofunkcoinalismu, Jako od velké integrační teorie se kriticky distancovali i E. Haas, L. N. Lindberg a P. Jako od velké integrační teorie se kriticky distancovali i E. Haas, L. N. Lindberg a P.

C. Schmitter. C. Schmitter. Překonaná a zastaralá v hodnocení neofunkcionalismu považovány za přehnané a Překonaná a zastaralá v hodnocení neofunkcionalismu považovány za přehnané a

zveličené. zveličené. Obhájci pozitivní stránky této teorie, princip přelévání považován za jednu Obhájci pozitivní stránky této teorie, princip přelévání považován za jednu

z klíčových metod prohlubování evropské integrace. z klíčových metod prohlubování evropské integrace. Nicméně tito autoři si byli vědomi, že musí mít k této teorii naprosto pragmatický Nicméně tito autoři si byli vědomi, že musí mít k této teorii naprosto pragmatický

přístuppřístup Nový neofunkcionalismus již nemůže usilovat o postavení velké integrační teorieNový neofunkcionalismus již nemůže usilovat o postavení velké integrační teorie S jeho pomocí možné vysvětlit některé trajektorie evropského integračního procesu.S jeho pomocí možné vysvětlit některé trajektorie evropského integračního procesu. Velká řada předních badatelů, o promyšlenou komplexní analýzu a zhodnocení Velká řada předních badatelů, o promyšlenou komplexní analýzu a zhodnocení

neofunkcionalismu z pohledu současné dynamiky integračního procesu se zasloužili neofunkcionalismu z pohledu současné dynamiky integračního procesu se zasloužili především D. Mutimer, Jeppe Tranholm-Mikkelsen a Anne-Marie Burley a Walter především D. Mutimer, Jeppe Tranholm-Mikkelsen a Anne-Marie Burley a Walter Mattli. Mattli.

K vlastní teorii neofunkcionalismu se vrátil i E. Haas v úvodu nového 3.vydání své K vlastní teorii neofunkcionalismu se vrátil i E. Haas v úvodu nového 3.vydání své publikace publikace The Uniting of EuropeThe Uniting of Europe

Hlavní rysy nového Hlavní rysy nového neofunkcionalismuneofunkcionalismu

D. Mutimer rehabilitaci neofunkcionalismu „D. Mutimer rehabilitaci neofunkcionalismu „1992 and the Political Integration of 1992 and the Political Integration of Europe: Neofunctionalism ReconsideredEurope: Neofunctionalism Reconsidered“ “

Obhajoba přelévání. Podle jeho názoru funkce přelévání měla umožnit přechod Obhajoba přelévání. Podle jeho názoru funkce přelévání měla umožnit přechod z tzv. obchodní Evropy k tzv. Evropě lidu. z tzv. obchodní Evropy k tzv. Evropě lidu.

Základy položil zejména Jeppe Tranholm-Mikkelson Základy položil zejména Jeppe Tranholm-Mikkelson nový neofunkcionalismus není schopen osvětlit všechny zásadní otázky nový neofunkcionalismus není schopen osvětlit všechny zásadní otázky

evropského integračního procesu,evropského integračního procesu, Zdůrazňuje novou dynamiku evropského integračního procesu po přijetí JEA, Zdůrazňuje novou dynamiku evropského integračního procesu po přijetí JEA,

kterou vysvětluje logikou neofunkcionalistického konceptu. kterou vysvětluje logikou neofunkcionalistického konceptu. Z následků vytvoření jednotného trhu je nutnost přijímat nová nařízení, často Z následků vytvoření jednotného trhu je nutnost přijímat nová nařízení, často

neekonomického charakteru.neekonomického charakteru. Politické přelévání a aktivní úloha EKPolitické přelévání a aktivní úloha EK Fungování tří různých forem přelévání. Fungování tří různých forem přelévání. Tzv. funkční přelévání je zřejmé hned v několika oblastech. Vytvoření jednotného Tzv. funkční přelévání je zřejmé hned v několika oblastech. Vytvoření jednotného

trhu přivedlo členské státy k diskusi a následnému přijetí projektu Evropské trhu přivedlo členské státy k diskusi a následnému přijetí projektu Evropské měnové unie s cílem maximalizovat ekonomickou účinnost jednotného trhu. J. měnové unie s cílem maximalizovat ekonomickou účinnost jednotného trhu. J. Tranholm-Mikkelson v této souvislosti používá termín ekonomická logika.Tranholm-Mikkelson v této souvislosti používá termín ekonomická logika.

Jeppe Tranholm-MikkelsonJeppe Tranholm-Mikkelson

Tzv. funkční přelévání je zřejmé hned v několika oblastech. Vytvoření jednotného Tzv. funkční přelévání je zřejmé hned v několika oblastech. Vytvoření jednotného trhu přivedlo členské státy k diskusi a následnému přijetí projektu Evropské trhu přivedlo členské státy k diskusi a následnému přijetí projektu Evropské měnové unie s cílem maximalizovat ekonomickou účinnost jednotného trhu. J. měnové unie s cílem maximalizovat ekonomickou účinnost jednotného trhu. J. Tranholm-Mikkelson v této souvislosti používá termín ekonomická logika.Tranholm-Mikkelson v této souvislosti používá termín ekonomická logika.

Tzv. politické přelévání, které však již není tak zřetelné jako v případě funkčního Tzv. politické přelévání, které však již není tak zřetelné jako v případě funkčního přelévání. Zmíněný autor argumentuje především vznikem zájmových skupin jako přelévání. Zmíněný autor argumentuje především vznikem zájmových skupin jako European Round Table of IndustrialistsEuropean Round Table of Industrialists nebo poukazuje na změnu postoje nebo poukazuje na změnu postoje British British Trade Union CongressTrade Union Congress nebo nebo British Labour PartyBritish Labour Party

Tzv. vypěstované přelévání (Tzv. vypěstované přelévání (cultivated spillovercultivated spillover), tzn. záměrné podporování ), tzn. záměrné podporování integračních iniciativ nadnárodními aktéry, J. Tranholm-Mikkelson prokazuje integračních iniciativ nadnárodními aktéry, J. Tranholm-Mikkelson prokazuje aktivitami Delorsovy Evropské komise.aktivitami Delorsovy Evropské komise.

Závěr, že neofunkcionalismus ještě není v žádném případě překonanou teorií,Závěr, že neofunkcionalismus ještě není v žádném případě překonanou teorií, Souhlasí, že není schopen vysvětlit všechny integrační procesy. Souhlasí, že není schopen vysvětlit všechny integrační procesy. Evropská integrace velmi složitým procesem Evropská integrace velmi složitým procesem K vysvětlení některých jeho projevů je nutno použít i další teoretické nástroje, jako K vysvětlení některých jeho projevů je nutno použít i další teoretické nástroje, jako

např. intergovernmentalismus nebo teorii vzájemné závislostinapř. intergovernmentalismus nebo teorii vzájemné závislosti

Anne-Marie Burley a Walter MattliAnne-Marie Burley a Walter Mattli

Rozhodli se s pomocí analýzy postavení a úlohy Evropského soudního Rozhodli se s pomocí analýzy postavení a úlohy Evropského soudního dvoru prokázat platnost teoretických postulátů nového neofunkcionalismu. dvoru prokázat platnost teoretických postulátů nového neofunkcionalismu.

Podle jejich názoru právní integrace Evropského společenství nápadně Podle jejich názoru právní integrace Evropského společenství nápadně odpovídá původní Haasově koncepci neofunkcionálního modelu evropské odpovídá původní Haasově koncepci neofunkcionálního modelu evropské integrace. integrace.

Podle jejich názorů technická složitost evropského práva prakticky Podle jejich názorů technická složitost evropského práva prakticky znemožňuje politikům předvídat následky rozhodnutí Evropského znemožňuje politikům předvídat následky rozhodnutí Evropského soudního dvoru. soudního dvoru.

Evropské právo proto nabízí technickou nebo funkcionální oblast, díky Evropské právo proto nabízí technickou nebo funkcionální oblast, díky které jsou obcházeny přímé střety politických zájmů a umožňuje které jsou obcházeny přímé střety politických zájmů a umožňuje nadnárodním nebo subnárodním aktérům posunout integraci bez nadnárodním nebo subnárodním aktérům posunout integraci bez významnějšího zasahování národních vlád.významnějšího zasahování národních vlád.

Jako příklad oba autoři uvádějí velké množství soudních rozhodnutí, Jako příklad oba autoři uvádějí velké množství soudních rozhodnutí, kterými byly některé poměrně umírněné ustanovení Římských smluv kterými byly některé poměrně umírněné ustanovení Římských smluv mnohem radikálněji přeformulovány ve prospěch nadnárodní moci, aniž mnohem radikálněji přeformulovány ve prospěch nadnárodní moci, aniž by členské státy mohly k tomuto „novému obsahu“ Římských smluv by členské státy mohly k tomuto „novému obsahu“ Římských smluv zaujmout jakékoli (odmítavé či souhlasné) stanovisko.zaujmout jakékoli (odmítavé či souhlasné) stanovisko.

Legalistický přístupLegalistický přístup

Neofunkcionalisté zkoumali především úlohu Evropské komiseNeofunkcionalisté zkoumali především úlohu Evropské komise Noví neofunkcionalisté upozorňují na skutečnost, že právní systém EU by mohl být právě tou Noví neofunkcionalisté upozorňují na skutečnost, že právní systém EU by mohl být právě tou

oblastí, kde by se mohla nejlépe rozvíjet metoda přelévání (oblastí, kde by se mohla nejlépe rozvíjet metoda přelévání (spilloverspillover). ). Kolem problematiky úlohy a postavení Evropského soudního dvoru v rozvoji evropského Kolem problematiky úlohy a postavení Evropského soudního dvoru v rozvoji evropského

integračního procesu se v uplynulých letech vytvořila poměrně rozsáhlá skupina legalistických integračního procesu se v uplynulých letech vytvořila poměrně rozsáhlá skupina legalistických badatelů (K. Alter, J. Weiler, A. Stone Sweet)badatelů (K. Alter, J. Weiler, A. Stone Sweet)

Úloha a postavení Evropského soudního dvoru v procesu rozhodování a prohlubování Úloha a postavení Evropského soudního dvoru v procesu rozhodování a prohlubování evropské integrace.evropské integrace.

Jak J. Tranholm-Mikkelson, tak představitelé legalistického přístupu ve svých pracích Jak J. Tranholm-Mikkelson, tak představitelé legalistického přístupu ve svých pracích zdůrazňují dva základní znaky nového neofunkcionalismu: zdůrazňují dva základní znaky nového neofunkcionalismu:

Jedná o funkční a rozvíjené přelévání a Jedná o funkční a rozvíjené přelévání a Poukazují na významnou úlohu nadnárodních institucí. Poukazují na významnou úlohu nadnárodních institucí. Kritika z pohledu načasování nových integračních iniciativ. Kritika z pohledu načasování nových integračních iniciativ. Přerušovaný průběh integracePřerušovaný průběh integrace Na počátku 50.let se řešila otázka evropské bezpečnosti (korejská válka) a zapojení Německa Na počátku 50.let se řešila otázka evropské bezpečnosti (korejská válka) a zapojení Německa

do evropské rodiny, do evropské rodiny, v první polovině 70.let došlo k celosvětové hospodářské krizi, v první polovině 70.let došlo k celosvětové hospodářské krizi, na konci 80.let došlo k rozpadu východního bloku a ukončení studené války. na konci 80.let došlo k rozpadu východního bloku a ukončení studené války. Je přelévání ovlivněno zásadními mezinárodně politickými problémy, na které citlivě reagují Je přelévání ovlivněno zásadními mezinárodně politickými problémy, na které citlivě reagují

evropské politické elity?evropské politické elity?

ZávěrZávěr

Snaha o rehabilitaci a přepracování teorie neofunkcionalismu na konci 80.let a Snaha o rehabilitaci a přepracování teorie neofunkcionalismu na konci 80.let a počátku 90.let bezprostředně reagovala na zásadní změny v evropském počátku 90.let bezprostředně reagovala na zásadní změny v evropském integračním procesu, kterých jsme svědky v tomto období. integračním procesu, kterých jsme svědky v tomto období.

Prohlubování a rozšiřování evropské integrace bylo zcela neočekávaným jevem, Prohlubování a rozšiřování evropské integrace bylo zcela neočekávaným jevem, který překvapil většinu badatelů věnujících se evropskému integračnímu procesu, který překvapil většinu badatelů věnujících se evropskému integračnímu procesu, včetně odborníků na mezinárodní teorie.včetně odborníků na mezinárodní teorie.

Nová generace badatelů, která se teoreticky ztotožnila s teorií neofunkcionalismu, Nová generace badatelů, která se teoreticky ztotožnila s teorií neofunkcionalismu, se pokusila vyjít z některých základních teoretických principů neofunkcionalismu, se pokusila vyjít z některých základních teoretických principů neofunkcionalismu, zejména principu zejména principu spillover, spillover, úlohy nadnárodních institucí (Evropská komise, úlohy nadnárodních institucí (Evropská komise, Evropský soudní dvůr) a nadnárodních obchodních zájmů, Evropský soudní dvůr) a nadnárodních obchodních zájmů,

Doplnila o některé nové aspekty nepřehlédnutelné v souvislosti s touto integrační Doplnila o některé nové aspekty nepřehlédnutelné v souvislosti s touto integrační vlnou, zejména úlohu mezinárodního ekonomického vlivu, a více zohlednila vlnou, zejména úlohu mezinárodního ekonomického vlivu, a více zohlednila význam a úlohu domácí politické scény a veřejného mínění v jednotlivých význam a úlohu domácí politické scény a veřejného mínění v jednotlivých členských zemích.členských zemích.

Nový neofunkcionalismus jako teoretický koncept v žádném případě neaspiruje na Nový neofunkcionalismus jako teoretický koncept v žádném případě neaspiruje na tzv. velkou integrační teorii, prakticky vzato se pokouší osvětlit jen integrační tzv. velkou integrační teorii, prakticky vzato se pokouší osvětlit jen integrační události v letech 1985-1992. Bylo by jistě zajímavé, pokud by se představitelé události v letech 1985-1992. Bylo by jistě zajímavé, pokud by se představitelé tohoto směru pokusili o ověření nového neofunkcionalismu i na další období tohoto směru pokusili o ověření nového neofunkcionalismu i na další období evropského integračního procesu.evropského integračního procesu.

NOVÝ INSTITUCIONALISMUSNOVÝ INSTITUCIONALISMUS

Významná teorie mezinárodních vztahůVýznamná teorie mezinárodních vztahů Podle této liberálně-idealistické teorie mezinárodní instituce představují Podle této liberálně-idealistické teorie mezinárodní instituce představují

alternativu k realistickým teoriím, které zdůrazňují anarchické typy alternativu k realistickým teoriím, které zdůrazňují anarchické typy mezinárodního řádu. mezinárodního řádu.

Podle hlavních představitelů institucionalismu nevychází mezinárodní řád Podle hlavních představitelů institucionalismu nevychází mezinárodní řád z rozložení moci, nýbrž je nahrazen určitou úrovní mezinárodní z rozložení moci, nýbrž je nahrazen určitou úrovní mezinárodní institucionalizace, která vede k hierarchizací mezinárodního systému,institucionalizace, která vede k hierarchizací mezinárodního systému,

Mezinárodní instituce svou přítomností a vlivem přispívají k větší stabilitě Mezinárodní instituce svou přítomností a vlivem přispívají k větší stabilitě mezinárodního systému a jsou chápany jako důležité nástroje mezinárodního systému a jsou chápany jako důležité nástroje integračního procesu.integračního procesu.

Jedním z důležitých teoretických nástrojů při analýze způsobu přijímání Jedním z důležitých teoretických nástrojů při analýze způsobu přijímání politických rozhodování jednotlivých institucí, zejména pak v rámci politických rozhodování jednotlivých institucí, zejména pak v rámci mezinárodních organizací, se v posledních 20-30 letech stal teoretický mezinárodních organizací, se v posledních 20-30 letech stal teoretický přístup označovaný jako nový institucionalismus (přístup označovaný jako nový institucionalismus (new institutionalismnew institutionalism). ). Tento teoretický přístup byl poprvé detailněji rozpracován americkými Tento teoretický přístup byl poprvé detailněji rozpracován americkými politology přibližně na konci 70.let minulého století při analýze politického politology přibližně na konci 70.let minulého století při analýze politického rozhodování (rozhodování (policy decision-makingpolicy decision-making) v americkém kongresu a senátu.) v americkém kongresu a senátu.


Význam institucí v procesu přijímání rozhodnutí je dlouhodobě akceptován Význam institucí v procesu přijímání rozhodnutí je dlouhodobě akceptován většinou sociálních teorií. většinou sociálních teorií.

Vše se odvíjí „od banálního tvrzení, že ´instituce mají význam´ Tento význam pak Vše se odvíjí „od banálního tvrzení, že ´instituce mají význam´ Tento význam pak spočívá především ve skutečnosti, že institucionální uspořádání má vliv na spočívá především ve skutečnosti, že institucionální uspořádání má vliv na politické závěry.“politické závěry.“[[

Od 60.let sledujeme výrazný přesun zájmu velké většiny politických badatelů Od 60.let sledujeme výrazný přesun zájmu velké většiny politických badatelů k behavioristickým přístupům zkoumání politických rozhodováník behavioristickým přístupům zkoumání politických rozhodování

Instituce jsou ve velké většině odsunuty do pozadí jejich zájmu, Instituce jsou ve velké většině odsunuty do pozadí jejich zájmu, Nový institucionalismus je spojen s uvědoměním si významu institucí, zejména pak Nový institucionalismus je spojen s uvědoměním si významu institucí, zejména pak

státu, v procesu přijímání rozhodování. státu, v procesu přijímání rozhodování. Nový teoretický přístup odmítá dřívější základní behavioristickou tezi, že instituce Nový teoretický přístup odmítá dřívější základní behavioristickou tezi, že instituce

jsou nedůležitým prostředím, ve kterém dochází ke vzniku politických rozhodnutí,jsou nedůležitým prostředím, ve kterém dochází ke vzniku politických rozhodnutí, Jsou výsledkem sdruženého společenského chování a souhry zájmů jednotlivých Jsou výsledkem sdruženého společenského chování a souhry zájmů jednotlivých

aktérů. aktérů. Noví institucionalisté naopak zdůrazňují, že instituce nabízí prostředí, ve kterém Noví institucionalisté naopak zdůrazňují, že instituce nabízí prostředí, ve kterém

aktéři mohou dosáhnout relativně vyšší efektivity v hledání kompromisů, přičemž aktéři mohou dosáhnout relativně vyšší efektivity v hledání kompromisů, přičemž jsou i místem, které nabízí velké množství důležitých informací, transparentnost a jsou i místem, které nabízí velké množství důležitých informací, transparentnost a důvěryhodnost.důvěryhodnost.


Podle uznávaných představitelů tohoto směru, Waltera W. Powela a Paula Podle uznávaných představitelů tohoto směru, Waltera W. Powela a Paula DiMaggio, se „nový institucionalismus zabývá spíše trvalostí než změnou, DiMaggio, se „nový institucionalismus zabývá spíše trvalostí než změnou,

legitimita „imperativně“ působí jako zdroj nečinnosti a neoinstitucionalismus legitimita „imperativně“ působí jako zdroj nečinnosti a neoinstitucionalismus nevyjadřuje jen homogenitu organizací, ale také usiluje o vyjádření stability nevyjadřuje jen homogenitu organizací, ale také usiluje o vyjádření stability institucionálních komponentů.“institucionálních komponentů.“

Nový institucionalismus pracuje s mnohem širší definicí svého předmětu výzkumu Nový institucionalismus pracuje s mnohem širší definicí svého předmětu výzkumu a výrazně jednoznačnějším teoretickým rámcem. a výrazně jednoznačnějším teoretickým rámcem.

Politické instituce již nejsou jako dříve ztotožňovány jen s politickými organizacemi, Politické instituce již nejsou jako dříve ztotožňovány jen s politickými organizacemi, nicméně jsou chápány mnohem obecněji k vyjádření pevného a opakujícího se nicméně jsou chápány mnohem obecněji k vyjádření pevného a opakujícího se modelu chování.modelu chování.

Obecně se dá říci, že nový institucionalismus se mnohem víc zabývá neformálními Obecně se dá říci, že nový institucionalismus se mnohem víc zabývá neformálními zvyklostmi politického života, zvyklostmi politického života,

nicméně stranou jeho zájmu nezůstávají ani formální ustanovení a organizační nicméně stranou jeho zájmu nezůstávají ani formální ustanovení a organizační struktura. struktura.

Zcela novým polem jeho výzkumného působení je způsob, jakým instituce vyjadřují Zcela novým polem jeho výzkumného působení je způsob, jakým instituce vyjadřují hodnoty a mocenské vztahy, přičemž pozornost je věnována výzkumu překážek a hodnoty a mocenské vztahy, přičemž pozornost je věnována výzkumu překážek a možností, které stojí před instituční strukturu. Středem zájmu se dále stává možností, které stojí před instituční strukturu. Středem zájmu se dále stává interakce mezi institucemi a jednotlivci.interakce mezi institucemi a jednotlivci.


Přestože pojem nový institucionalismus na první pohled vytváří Přestože pojem nový institucionalismus na první pohled vytváří dojem jednoho uceleného teoretického přístupu, v praxi se jedná dojem jednoho uceleného teoretického přístupu, v praxi se jedná prakticky o tři základní odlišné varianty,jejichž hlavní představitelé prakticky o tři základní odlišné varianty,jejichž hlavní představitelé je všichni bez ohledu na ostatní obecně označují za nový je všichni bez ohledu na ostatní obecně označují za nový institucionalismus. Tyto tři odlišné institucionalismy operují institucionalismus. Tyto tři odlišné institucionalismy operují s docela odlišnými názory na podstatu reality a vztahu mezi s docela odlišnými názory na podstatu reality a vztahu mezi strukturou a aktéry (strukturou a aktéry (agencyagency). (J. March a J. Olsen)). (J. March a J. Olsen)

Tyto tři školy jsou obvykle označovány jako Tyto tři školy jsou obvykle označovány jako historický institucionalismus (normativní, dobrá vláda)historický institucionalismus (normativní, dobrá vláda) racionální institucionalismus (shoda v parlamentech)racionální institucionalismus (shoda v parlamentech) sociologický institucionalismus . sociologický institucionalismus . Tyto tři teoretické školy se vyvíjely téměř nezávisle jedna na Tyto tři teoretické školy se vyvíjely téměř nezávisle jedna na

druhé, jak můžeme soudit z malého počtu vzájemných odkazů druhé, jak můžeme soudit z malého počtu vzájemných odkazů v literatuře. v literatuře.

ZávěrZávěr

Nové podněty a přístupy při výzkumu způsobu přijímaní politických Nové podněty a přístupy při výzkumu způsobu přijímaní politických rozhodnutí v různých národních a mezinárodních institucí rozhodnutí v různých národních a mezinárodních institucí

Charakterem a podstatou umožňuje kladení nových otázek, které jsou Charakterem a podstatou umožňuje kladení nových otázek, které jsou určitým způsobem spojeny s jednotlivými institucemi, určitým způsobem spojeny s jednotlivými institucemi,

G. Peters, nový institucionalismus může být považován za široký a pestrý G. Peters, nový institucionalismus může být považován za široký a pestrý přístup k politice, který vychází z přesvědčení, že „instituce jsou přístup k politice, který vychází z přesvědčení, že „instituce jsou proměnné, které vysvětlují většinu politického života, a že jsou také proměnné, které vysvětlují většinu politického života, a že jsou také složkami, které vyžadují vysvětlení.“složkami, které vyžadují vysvětlení.“

Hlavní význam nového institucionalismu nespočívá ani tak ve výzkumu Hlavní význam nového institucionalismu nespočívá ani tak ve výzkumu vlivu institucí na jednotlivce či aktéry, ale na interakci mezi institucemi a vlivu institucí na jednotlivce či aktéry, ale na interakci mezi institucemi a jednotlivci. jednotlivci.

Nové institucionalisty pak především zajímá, jakým způsobem instituce Nové institucionalisty pak především zajímá, jakým způsobem instituce vyjadřují hodnoty a mocenské vztahy. vyjadřují hodnoty a mocenské vztahy.

V praktických výzkumech dochází k testování teoretických modelů, jak V praktických výzkumech dochází k testování teoretických modelů, jak instituce ovlivňují chování, zatímco dřívější deskriptivně-induktivní metody instituce ovlivňují chování, zatímco dřívější deskriptivně-induktivní metody jsou spíše potlačovány do pozadí, i když i ony mají v institucionálním jsou spíše potlačovány do pozadí, i když i ony mají v institucionálním výzkumu své místo.výzkumu své místo.

Liberální intergovernmentalismusLiberální intergovernmentalismus

Národní vlády kontrolují daný integrační procesNárodní vlády kontrolují daný integrační proces Liberální díky tomu, že považuje ekonomické otázky (spíše než vojensko-strategické Liberální díky tomu, že považuje ekonomické otázky (spíše než vojensko-strategické

uvažování) za hlavní směry mezinárodní spolupráce.uvažování) za hlavní směry mezinárodní spolupráce. Také plně racionalistický, když teoretický rámec výzkumu integračního procesu umožňuje Také plně racionalistický, když teoretický rámec výzkumu integračního procesu umožňuje

racionální vysvětlení na základě sledování dříve definovaných zájmů, přičemž výsledky racionální vysvětlení na základě sledování dříve definovaných zájmů, přičemž výsledky mezinárodního vyjednávání jsou určeny primárně faktory, které můžeme identifikovat mezinárodního vyjednávání jsou určeny primárně faktory, které můžeme identifikovat s pomocí racionalistických teorií vyjednávání. s pomocí racionalistických teorií vyjednávání.

Racionalismus tohoto přístupu souvisí i s vysvětlováním existence mezinárodních institucí Racionalismus tohoto přístupu souvisí i s vysvětlováním existence mezinárodních institucí jako nástrojů pro překonávání problémů koordinace mezi národními státy a navíc tyto instituce jako nástrojů pro překonávání problémů koordinace mezi národními státy a navíc tyto instituce posilují důvěryhodnost přijatých závazků. posilují důvěryhodnost přijatých závazků.

Moravcsikův liberální intergovernmentalismus vychází z předpokladu racionálního státního Moravcsikův liberální intergovernmentalismus vychází z předpokladu racionálního státního vědomí. vědomí.

Hlavní argumenty pro vysvětlení obnovení dynamiky evropského integračního procesu Hlavní argumenty pro vysvětlení obnovení dynamiky evropského integračního procesu zejména v novém postoji členských států k evropské integraci zejména v novém postoji členských států k evropské integraci

V souvislosti se změnou mezinárodněpolitické situace, kdy skončila studená válka a vznikla V souvislosti se změnou mezinárodněpolitické situace, kdy skončila studená válka a vznikla absolutně nová politická situace na evropském kontinentě.absolutně nová politická situace na evropském kontinentě.

Odmítali akceptovat zdůrazňovaný význam nadnárodní byrokracie a tlak nadnárodních Odmítali akceptovat zdůrazňovaný význam nadnárodní byrokracie a tlak nadnárodních institucí, které údajně měly přimět členské státy akceptovat směr integrace institucí, které údajně měly přimět členské státy akceptovat směr integrace

Intergovernmentalisté neměli problém akceptovat fakt, že státy jsou v některých situacích Intergovernmentalisté neměli problém akceptovat fakt, že státy jsou v některých situacích připraveny se spojit, případně přesunout proces rozhodování na mezinárodní instituci, aby připraveny se spojit, případně přesunout proces rozhodování na mezinárodní instituci, aby touto cestou zvýšily účinnost mezistátního vyjednávání a přispěly k dosažení souhlasu touto cestou zvýšily účinnost mezistátního vyjednávání a přispěly k dosažení souhlasu v otázkách, které byly v souladu s jejich národním postojem.v otázkách, které byly v souladu s jejich národním postojem.


K hlavním kritikům nového neofunkcionalismu, kteří K hlavním kritikům nového neofunkcionalismu, kteří upozorňovali na zásadní chyby této teorie, patřili upozorňovali na zásadní chyby této teorie, patřili

R. Keohane, R. Keohane, S. Hoffmann a zejména pak S. Hoffmann a zejména pak Andrew Moravcsik Andrew Moravcsik naprosto dominantní úlohu v definování hlavních rysů naprosto dominantní úlohu v definování hlavních rysů

tzv. liberálního intergovernmentalismu, tzv. liberálního intergovernmentalismu, F. Schimmelfennig s určitou nadsázkou charakterizoval F. Schimmelfennig s určitou nadsázkou charakterizoval

jako teoretickou školu bez studentů s [jedním] jako teoretickou školu bez studentů s [jedním] samotným učitelem. samotným učitelem.


základní rozdíly mezi realistickým a liberálním základní rozdíly mezi realistickým a liberálním intergovernmentalismem, intergovernmentalismem,

posledně jmenovaný přístup přiznává velký význam domácí posledně jmenovaný přístup přiznává velký význam domácí politické scéně na formulování státních preferencí, politické scéně na formulování státních preferencí,

shoduje se s neoliberalismem v posuzování institucí jako shoduje se s neoliberalismem v posuzování institucí jako nezbytných nástrojů pro mezinárodní spolupráci a nezbytných nástrojů pro mezinárodní spolupráci a

vysvětluje integraci jako produkt rostoucí ekonomické vzájemné vysvětluje integraci jako produkt rostoucí ekonomické vzájemné závislosti, závislosti,

změny ve struktuře globální ekonomie vedou ke zvýšení profitu změny ve struktuře globální ekonomie vedou ke zvýšení profitu jejich účastníků z ekonomických výměn, jejich účastníků z ekonomických výměn,

vytváří se tlak na vlády, aby zjednodušily ekonomickou spolupráci vytváří se tlak na vlády, aby zjednodušily ekonomickou spolupráci prostřednictvím institucionalizace. prostřednictvím institucionalizace.

Hlavní rysyHlavní rysy

Evropské státy jsou racionální aktéři evropského integračního procesu, Evropské státy jsou racionální aktéři evropského integračního procesu, Zajištění co největšího vlastního užitku si vybírají odpovídající způsoby jednání a rozhodování. Zajištění co největšího vlastního užitku si vybírají odpovídající způsoby jednání a rozhodování. Hlavním cílem jejich působení v institucích EEC/EU je maximalizace jejich individuálního Hlavním cílem jejich působení v institucích EEC/EU je maximalizace jejich individuálního

prospěchu, kterého může být dosaženo v souvislosti s působením národních zájmů a prospěchu, kterého může být dosaženo v souvislosti s působením národních zájmů a preferencí ostatních zúčastněných stran vyjednávání a rozhodování. preferencí ostatních zúčastněných stran vyjednávání a rozhodování.

Mezinárodní instituce z tohoto úhlu pohledu pak představují účinné nástroje politiky, Mezinárodní instituce z tohoto úhlu pohledu pak představují účinné nástroje politiky, prostřednictvím kterých je možné sbližovat preference jednotlivých vlád, prostřednictvím kterých je možné sbližovat preference jednotlivých vlád,

Charakter unilaterálních jednání má své zásadní limity a v případě konfliktu obou stran jednání Charakter unilaterálních jednání má své zásadní limity a v případě konfliktu obou stran jednání není možné nabídnout alternativní kompromisy jako v případě multilaterálních jednáních, kde není možné nabídnout alternativní kompromisy jako v případě multilaterálních jednáních, kde se střetává více zájmů.se střetává více zájmů.

Dalším zásadním rysem liberálního intergovernmentalismu je definování států jako unitárních Dalším zásadním rysem liberálního intergovernmentalismu je definování států jako unitárních jednotek, jednotek,

Hrají dominantní úlohu v provádění regionální politiky, Hrají dominantní úlohu v provádění regionální politiky, Aplikuje komerční liberální přístup, který vysvětluje zahraniční ekonomickou politiku jako Aplikuje komerční liberální přístup, který vysvětluje zahraniční ekonomickou politiku jako

funkci tržních pohnutek směrem k domácím ekonomickým aktérům. funkci tržních pohnutek směrem k domácím ekonomickým aktérům. Pluralistický model. Vlády jednotlivých zemí nejdříve sdružuji preference domácích zájmových Pluralistický model. Vlády jednotlivých zemí nejdříve sdružuji preference domácích zájmových

skupin do konsistentního národního postoje, který uspokojí většinu aktérů domácí politické a skupin do konsistentního národního postoje, který uspokojí většinu aktérů domácí politické a ekonomické scény. ekonomické scény.

Liberálně intergovernmentálně chápaná integrace pak není čistě určována posuny v globální Liberálně intergovernmentálně chápaná integrace pak není čistě určována posuny v globální ekonomice, ale reflektuje vliv těchto posunů na uspořádání preferencí na domácí úrovni. ekonomice, ale reflektuje vliv těchto posunů na uspořádání preferencí na domácí úrovni.


Navzdory úsilí zájmových skupin, evropských institucí Navzdory úsilí zájmových skupin, evropských institucí a nadnárodních aktérů (např. předsedy Komise) a nadnárodních aktérů (např. předsedy Komise) stanovení agendy a vyjednávání vedoucí k hlavním stanovení agendy a vyjednávání vedoucí k hlavním rozhodnutímrozhodnutím zůstávají v plné kompetenci národních zůstávají v plné kompetenci národních vlád, které jimi prosazují své národní zájmy. Tyto vlád, které jimi prosazují své národní zájmy. Tyto rozhodnutí se pak obvykle stávají součástí unijních rozhodnutí se pak obvykle stávají součástí unijních smluv a jsou tak dlouhodobě závazné pro všechny smluv a jsou tak dlouhodobě závazné pro všechny členské státy a instituce EU.členské státy a instituce EU.

Hybnou silou rozhodování členských zemí na evropské Hybnou silou rozhodování členských zemí na evropské úrovni jsou úrovni jsou národní zájmynárodní zájmy, které jsou definovány na , které jsou definovány na základě domácích ekonomických faktorů a jejich základě domácích ekonomických faktorů a jejich prostřednictvím národní vůdci se snaží získat prostřednictvím národní vůdci se snaží získat ekonomické výhody. ekonomické výhody.

Víceúrovňové vládnutí Víceúrovňové vládnutí

V posledních dvou desetiletích jsme svědky zásadní proměny evropského V posledních dvou desetiletích jsme svědky zásadní proměny evropského integračního procesu. integračního procesu.

Prohloubení různých oblastí evropské politiky, upevnění institucionálního Prohloubení různých oblastí evropské politiky, upevnění institucionálního rámce EU, nové způsoby vládnutí, posilování rozhodovacích mechanismů rámce EU, nové způsoby vládnutí, posilování rozhodovacích mechanismů a zejména zahájení nových politik, jako např. zahraniční, bezpečnostní a a zejména zahájení nových politik, jako např. zahraniční, bezpečnostní a imigrační politiky, případně spolupráce v oblasti justice a vnitra, jejichž imigrační politiky, případně spolupráce v oblasti justice a vnitra, jejichž realizace v předchozím období byla naprosto nemyslitelná, realizace v předchozím období byla naprosto nemyslitelná,

otevřela diskusi o zcela novém charakteru Evropské unie, která se podle otevřela diskusi o zcela novém charakteru Evropské unie, která se podle řady autorů začala postupně chovat jako řady autorů začala postupně chovat jako specifický politický systémspecifický politický systém. .

Za hlavního obhájce tohoto nového přístupu k evropskému integračnímu Za hlavního obhájce tohoto nového přístupu k evropskému integračnímu procesu je považován zejména procesu je považován zejména Simon HixSimon Hix, jehož výzkumy v posledních , jehož výzkumy v posledních dvou desetiletích metodologicky vychází ze základního přesvědčení, že dvou desetiletích metodologicky vychází ze základního přesvědčení, že Evropská unie se chová jako politický systém. Nicméně tento směr Evropská unie se chová jako politický systém. Nicméně tento směr politologického výzkumu je následován i řadou dalších současných politologického výzkumu je následován i řadou dalších současných autorů, jako např. autorů, jako např. James Caporaso, Gary Marks, Fritz ScharpfJames Caporaso, Gary Marks, Fritz Scharpf a a několika dalšími.několika dalšími.

Víceúrovňové vládnutíVíceúrovňové vládnutí

Používání termínu víceúrovňové vládnutí, tzv. polycentrické vládnutí (vládnutí ve více Používání termínu víceúrovňové vládnutí, tzv. polycentrické vládnutí (vládnutí ve více centrech). centrech).

určitým způsobem se distancují od modelu unitární vlády.určitým způsobem se distancují od modelu unitární vlády. Komparativní politologické přístupy k evropské integraci, přičemž do ní zahrnuje všechny Komparativní politologické přístupy k evropské integraci, přičemž do ní zahrnuje všechny

přístupy, které zkoumají politický systém EU prostřednictvím základních metod politických přístupy, které zkoumají politický systém EU prostřednictvím základních metod politických věd. (obvyklé aspekty výzkumu politického systému, jako jsou instituce, evropské politické věd. (obvyklé aspekty výzkumu politického systému, jako jsou instituce, evropské politické strany, volby, veřejné mínění, evropská identita, zájmové skupiny atd.)strany, volby, veřejné mínění, evropská identita, zájmové skupiny atd.)

Do druhé kategorie pak zařazuje přístupy tzv. víceúrovňového vládnutí (Do druhé kategorie pak zařazuje přístupy tzv. víceúrovňového vládnutí (multilevel governancemultilevel governance)) (EU je chápána jako zvláštní nová forma složitého víceúrovňového systému, v rámci kterého (EU je chápána jako zvláštní nová forma složitého víceúrovňového systému, v rámci kterého

je proces rozhodování a provádění rozhodnutí uskutečňován napříč mnohočetných úrovních, je proces rozhodování a provádění rozhodnutí uskutečňován napříč mnohočetných úrovních, sub-národních, národních, transnárodních a nadnárodních)sub-národních, národních, transnárodních a nadnárodních)

Vytváření z víceúrovňového vládnutí a analýzy politických sítí tzv. konceptuální kombinace Vytváření z víceúrovňového vládnutí a analýzy politických sítí tzv. konceptuální kombinace (conceptual combinations(conceptual combinations), ),

Vzájemné propojení má větší účinnost při teoretickém pochopení procesu rozhodování a Vzájemné propojení má větší účinnost při teoretickém pochopení procesu rozhodování a vládnutí v EU. vládnutí v EU.

Víceúrovňové vládnutí je koncept, který nám umožňuje vysvětlit základní typ společnosti Víceúrovňové vládnutí je koncept, který nám umožňuje vysvětlit základní typ společnosti ((politypolity), kterým se EU stala a jakým směrem vývoje se v současnosti ubírá, ), kterým se EU stala a jakým směrem vývoje se v současnosti ubírá,

zatímco analýza politických sítí nám pomáhá pochopit složitý proces konstrukce aliancí, zatímco analýza politických sítí nám pomáhá pochopit složitý proces konstrukce aliancí, vyjednávání a diskusí, prostřednictvím kterých je aktuálně vytvářena evropská veřejná politika.vyjednávání a diskusí, prostřednictvím kterých je aktuálně vytvářena evropská veřejná politika.

Hlavní rysyHlavní rysy

Rozhodování na více úrovníchRozhodování na více úrovních Obcházená národní úroveňObcházená národní úroveň Eroze národní suverenity státůEroze národní suverenity států Konflikt s unitárním centralizovaným Konflikt s unitárním centralizovaným

státemstátem

Sociální konstruktivismusSociální konstruktivismus

Neracionální teorieNeracionální teorie Sociální konstruktivismus patří k poměrně mladým, nicméně Sociální konstruktivismus patří k poměrně mladým, nicméně

dynamicky se rozvíjejícím teoretickým přístupům mezinárodních dynamicky se rozvíjejícím teoretickým přístupům mezinárodních vztahů. vztahů.

Základní podstatou konstruktivismu je přesvědčení, že sociálně-Základní podstatou konstruktivismu je přesvědčení, že sociálně-politický svět (mezinárodní realita) je konstruován lidskou politický svět (mezinárodní realita) je konstruován lidskou interakcí.interakcí.

Jedná se o sociální konstrukci vytvářenou a udržovanou Jedná se o sociální konstrukci vytvářenou a udržovanou prostřednictvím rozpravy a praxe aktérů mezinárodních vztahů. prostřednictvím rozpravy a praxe aktérů mezinárodních vztahů.

Konstruktivismus se tak zabývá především vztahem mezi aktérem Konstruktivismus se tak zabývá především vztahem mezi aktérem a strukturou, přičemž oba považuje za rovnocenné složky, které a strukturou, přičemž oba považuje za rovnocenné složky, které jsou v neustálé spojitosti a navzájem se ovlivňují.jsou v neustálé spojitosti a navzájem se ovlivňují.


Obecně můžeme konstatovat, že konstruktivismus je způsob, jakým se lidskou Obecně můžeme konstatovat, že konstruktivismus je způsob, jakým se lidskou činností vytváří nebo je vytvářen materiální svět, činností vytváří nebo je vytvářen materiální svět,

Konstruktivisté se domnívají, že objekty našeho poznání nejsou nezávislé na Konstruktivisté se domnívají, že objekty našeho poznání nejsou nezávislé na našich interpretacích a jazyku, tzn. „že odlišné kolektivní významy jsou připojeny našich interpretacích a jazyku, tzn. „že odlišné kolektivní významy jsou připojeny k materiálnímu světu dvakrát, jednou jako sociální realita a podruhé jako vědecké k materiálnímu světu dvakrát, jednou jako sociální realita a podruhé jako vědecké poznání. poznání.

Poznání vychází jak ze zdrojů (Poznání vychází jak ze zdrojů (resourcesresources), které lidé používají ve svém ), které lidé používají ve svém každodenním životě při vytváření sociální reality, tak teorií, konceptů, významů a každodenním životě při vytváření sociální reality, tak teorií, konceptů, významů a symbolů, které vědci používají k interpretaci sociální reality.“symbolů, které vědci používají k interpretaci sociální reality.“

Podle Johna G. Ruggie konstruktivisté zaujímají názor, že vytvořené bloky Podle Johna G. Ruggie konstruktivisté zaujímají názor, že vytvořené bloky mezinárodní reality jsou jak ideové, tak materiální, mezinárodní reality jsou jak ideové, tak materiální,

Ideové faktory mají jak normativní, tak instrumentální dimenzi, Ideové faktory mají jak normativní, tak instrumentální dimenzi, nevyjadřují pouze individuální, ale i kolektivní úmysl a nevyjadřují pouze individuální, ale i kolektivní úmysl a význam a důležitost ideových faktorů není závislý na čase a prostoru.význam a důležitost ideových faktorů není závislý na čase a prostoru. Konstruktivisté se proto ve svých vědeckých výzkumech zaměřují taktéž na Konstruktivisté se proto ve svých vědeckých výzkumech zaměřují taktéž na

sociální konstrukci kolektivních pravidel a norem, které řídí politické chování.sociální konstrukci kolektivních pravidel a norem, které řídí politické chování.


Na tomto místě je nicméně nutné odmítnout tezi, že sociální Na tomto místě je nicméně nutné odmítnout tezi, že sociální konstruktivismus může sám o sobě sloužit jako základní teorie konstruktivismus může sám o sobě sloužit jako základní teorie evropské integrace. evropské integrace.

Ostatně jeden z významných stoupenců konstruktivistického Ostatně jeden z významných stoupenců konstruktivistického přístupu, Nicholas Onuf, konstatuje, že konstruktivismus jako přístupu, Nicholas Onuf, konstatuje, že konstruktivismus jako takový není vědeckou teorií. takový není vědeckou teorií.

Konstruktivismus podle něho „nenabízí obecné vysvětlení, co a Konstruktivismus podle něho „nenabízí obecné vysvětlení, co a jak lidé dělají, proč se společnosti odlišují a jak se svět mění.“jak lidé dělají, proč se společnosti odlišují a jak se svět mění.“

Proto by bylo chybné stavět konstruktivismus na úroveň Proto by bylo chybné stavět konstruktivismus na úroveň evropských integračních teorií, jako je federalismus, evropských integračních teorií, jako je federalismus, neofunkconalismus či liberální intergovernmentalismus, i když neofunkconalismus či liberální intergovernmentalismus, i když s některými těmito tzv. velký evropskými integračními teoriemi s některými těmito tzv. velký evropskými integračními teoriemi (např. s neofunkcionalismem) můžeme sledovat podobné klíčové (např. s neofunkcionalismem) můžeme sledovat podobné klíčové aspekty (např. proces socializace, transfer loajality, redefinice aspekty (např. proces socializace, transfer loajality, redefinice zájmů).zájmů).

ZávěrZávěr

Konstruktivismus se stal jedním z alternativních nástrojů hlubšího pochopení Konstruktivismus se stal jedním z alternativních nástrojů hlubšího pochopení mezinárodních vztahůmezinárodních vztahů

Přispěl k vysvětlení některých současných aspektů a výsledků procesu evropské Přispěl k vysvětlení některých současných aspektů a výsledků procesu evropské integrace.integrace.

Sociální konstruktivismus nabízí systematickou a vědeckou metodu poznání Sociální konstruktivismus nabízí systematickou a vědeckou metodu poznání materiálního světa často na základě nemateriálních proměnlivých faktorů jako je materiálního světa často na základě nemateriálních proměnlivých faktorů jako je kultura, národní/evropská identita a mezinárodní normy.kultura, národní/evropská identita a mezinárodní normy.

Sociální konstruktivismus důležitým metodologickým nástrojem poznání EU a Sociální konstruktivismus důležitým metodologickým nástrojem poznání EU a evropských integračních procesů. evropských integračních procesů.

Dříve převažující racionalistické analýzy evropské politiky a komparativní metody Dříve převažující racionalistické analýzy evropské politiky a komparativní metody jsou dnes již jen jednou z možných variant výzkumu evropského integračního jsou dnes již jen jednou z možných variant výzkumu evropského integračního procesu, přičemž sociální konstruktivismus umožňuje pochopit některé doposud procesu, přičemž sociální konstruktivismus umožňuje pochopit některé doposud nejasné otázky fungování Evropské unie. nejasné otázky fungování Evropské unie.

Vliv nejrůznějších politických aktérů na politické rozhodování Evropské unie, Vliv nejrůznějších politických aktérů na politické rozhodování Evropské unie, jejich socializace, vliv struktury a jednotlivých evropských institucí, problematika jejich socializace, vliv struktury a jednotlivých evropských institucí, problematika

měnících se národních zájmů, pochopení vývoje národní a evropské identity a měnících se národních zájmů, pochopení vývoje národní a evropské identity a mnoho dalších otázek je centrem vědeckovýzkumného zájmu sociálních mnoho dalších otázek je centrem vědeckovýzkumného zájmu sociálních konstruktivistů. konstruktivistů.

střední integrační teorie

Documents