Státověda – pokračováníStátověda – pokračování

StátStátMgr. Daniella Sarah ChocholováMgr. Daniella Sarah Chocholová

Politické systémyPolitické systémy

Podle způsobu výkonu státní moci, stupně Podle způsobu výkonu státní moci, stupně účasti účasti

občanů na správě věcí veřejných:občanů na správě věcí veřejných:

a)Demokratický režima)Demokratický režim

b)Autoritativní režimb)Autoritativní režim

c)Totalitní režimc)Totalitní režim

Demokratický režimDemokratický režim

Polyvalentní pojem (chápán a zkoumán z mnoha Polyvalentní pojem (chápán a zkoumán z mnoha hledisek)hledisek)Formy demokracie:Formy demokracie:

a)a) nepřímá nepřímá (zastupitelská)(zastupitelská)b)b)přímá demokracie přímá demokracie (celostátní, regionální, místní (celostátní, regionální, místní

úroveň)úroveň)c)c) polopřímá polopřímá – modifikovaný způsob– modifikovaný způsob

Demokracie je státní forma, která umožňuje všem Demokracie je státní forma, která umožňuje všem plnoprávným občanům účast na správě a řízení plnoprávným občanům účast na správě a řízení státustátu

Postoj k přímé a zastupitelské Postoj k přímé a zastupitelské demokracii – historický pohleddemokracii – historický pohled

Starověk: přímá forma demokracieStarověk: přímá forma demokracie

Přímá forma demokracie byla ještě v 18. Přímá forma demokracie byla ještě v 18. stol. pro Rousseaua výchozím řešením stol. pro Rousseaua výchozím řešením („O společenské smlouvě)(„O společenské smlouvě)

Dnes: spíše nedůvěra k přímé demokraciiDnes: spíše nedůvěra k přímé demokracii

Obě jsou chápány jako forma realizace Obě jsou chápány jako forma realizace suverenity či svrchovanostisuverenity či svrchovanosti

Ústřední bod demokracieÚstřední bod demokracieSuverenita jako svrchovaná, nikým neomezená moc Suverenita jako svrchovaná, nikým neomezená moc určovat poměry ve státě, je jedním z ústředních bodů určovat poměry ve státě, je jedním z ústředních bodů demokracie přímé a zastupitelskédemokracie přímé a zastupitelskéNositelem suverenity:Nositelem suverenity:a)a) LidLidb)b) Národ (Francie 18. stol.)Národ (Francie 18. stol.)c)c) Jedince nebo skupiny lidí (nejsilnější, nejmoudřejší, třída, Jedince nebo skupiny lidí (nejsilnější, nejmoudřejší, třída,

parlament, monarcha, diktátor)parlament, monarcha, diktátor)d)d) Bůh (teokracie)Bůh (teokracie)e)e) Rozum (nejmoudřejší, „filozofové na trůně“Rozum (nejmoudřejší, „filozofové na trůně“f)f) Právo („teorie přirozeného práva“)Právo („teorie přirozeného práva“)

- Ve 20. století je zdůrazňováno především suverenita lidu - Ve 20. století je zdůrazňováno především suverenita lidu či určité třídyči určité třídy

Znaky demokracieZnaky demokracie

a)a) Vláda lidu (suverenita lidu)Vláda lidu (suverenita lidu)

b)b) Vláda pro lidVláda pro lid

c)c) Vláda lidemVláda lidem

d)d) Pluralita (respektování plurality názorů, Pluralita (respektování plurality názorů, svoboda ve svobodné soutěži politických svoboda ve svobodné soutěži politických stran a jejich vytváření…)stran a jejich vytváření…)

e)e) Rovnost členů společnostiRovnost členů společnosti

f)f) SvobodaSvoboda

a) Vláda lidu (suverenita lidu)a) Vláda lidu (suverenita lidu)

Třídní pojetí demokracieTřídní pojetí demokracie- „„všelidová demokracie“ v případě, že ve všelidová demokracie“ v případě, že ve

společnosti měly existovat pouze společnosti měly existovat pouze spřátelené třídy nebo o proletářské či spřátelené třídy nebo o proletářské či buržoazní demokracii v podmínkách buržoazní demokracii v podmínkách třídního antagonismutřídního antagonismuObecné pojetíObecné pojetí

- Platí obecná pravidla konstitucionalismu, Platí obecná pravidla konstitucionalismu, tedy vláda většiny, ochrana menšiny a tedy vláda většiny, ochrana menšiny a vláda na čas..vláda na čas..

b) Vláda pro lidb) Vláda pro lid

„„demokracie ano, ale pro koho“?demokracie ano, ale pro koho“?

Demokracie by měla v ideálním případě Demokracie by měla v ideálním případě sloužit obecným potřebám a blahu celé sloužit obecným potřebám a blahu celé společnostispolečnosti

Společnost by měla mít prostředky ke Společnost by měla mít prostředky ke kontrole nositele moci a možnost jej kontrole nositele moci a možnost jej vyměnit, v případě, že svému poslání vyměnit, v případě, že svému poslání nedostojínedostojí

c) Vláda lidemc) Vláda lidem

Způsob výkonu moci ve státě formami Způsob výkonu moci ve státě formami přímé a zastupitelské demokraciepřímé a zastupitelské demokracie

Zpravidla se jedná o kombinaci přímé a Zpravidla se jedná o kombinaci přímé a zastupitelské demokraciezastupitelské demokracie

„„vláda lidem“, výkon moci respektující toto vláda lidem“, výkon moci respektující toto hledisko je založen především na tzv. hledisko je založen především na tzv. zastupitelské demokracii (princip voleb, zastupitelské demokracii (princip voleb, volného mandátu)volného mandátu)

d) Pluralitad) PluralitaPrincip většinyPrincip většiny

- k dosažení rozhodnutí je určení stanoviska většinyk dosažení rozhodnutí je určení stanoviska většinyPrincip ochrany menšinyPrincip ochrany menšiny

- - různé projevy (př. vláda na určité období), to zaručuje menšině možnost stát různé projevy (př. vláda na určité období), to zaručuje menšině možnost stát se většinouse většinou

- výrazným projevem je formule poměrného zastoupení při volbáchvýrazným projevem je formule poměrného zastoupení při volbách- formování orgánů parlamentuformování orgánů parlamentu

Princip vlády na časPrincip vlády na čas- dodržování lhůt nepřesahující pravidelná volební období (zajišťuje kontrolu dodržování lhůt nepřesahující pravidelná volební období (zajišťuje kontrolu

nositele moci, vystřídání, možnost menšiny stát se většinou)nositele moci, vystřídání, možnost menšiny stát se většinou)Princip vyloučení násilné vládyPrincip vyloučení násilné vlády

- zachována pluralita, principem jsou poskytovány legální prostředky ochranyzachována pluralita, principem jsou poskytovány legální prostředky ochranyPrincip konsensuPrincip konsensu

- Politické soutěže se může účastnit ten, kdo uznává její základní pravidlaPolitické soutěže se může účastnit ten, kdo uznává její základní pravidla- Po 2 sv. válce se většina ústav orientovala hodnotově a výslovně zakotvuje Po 2 sv. válce se většina ústav orientovala hodnotově a výslovně zakotvuje

principy (demokracie, samospráva, právní stát, ochrana menšiny, právo na principy (demokracie, samospráva, právní stát, ochrana menšiny, právo na opozici…)opozici…)Princip práva na odporPrincip práva na odpor

e) Rovnost členů společnostie) Rovnost členů společnosti

Všichni mají možnost (někdy i povinnost) Všichni mají možnost (někdy i povinnost) účasti na rozhodování o veřejných účasti na rozhodování o veřejných záležitostechzáležitostech

Různý význam v různých demokratických Různý význam v různých demokratických teoriíteorií

a)a)Abstraktní jedinec (liberalismus)Abstraktní jedinec (liberalismus)

b)b)Rovnost zájmů skupin soupeřících o moc Rovnost zájmů skupin soupeřících o moc sociální, profesní, náboženské, národní sociální, profesní, náboženské, národní (teorie pluralismu, elit…)(teorie pluralismu, elit…)

f) Svobodaf) Svoboda

Ničím neomezená účast na rozhodování Ničím neomezená účast na rozhodování celkucelkuNe svoboda jedince (problém formy Ne svoboda jedince (problém formy státního režimu), ale o svobodu občanské státního režimu), ale o svobodu občanské společnosti (=subjekt demokracie)společnosti (=subjekt demokracie)Kant: „Zdůrazňuje svobodu každého Kant: „Zdůrazňuje svobodu každého hledat své štěstí způsobem, který hledat své štěstí způsobem, který považuje sám za nejvhodnější a ne nutit považuje sám za nejvhodnější a ne nutit někoho, aby byl šťastný způsobem, který někoho, aby byl šťastný způsobem, který pro něj určil někdo jiný.“pro něj určil někdo jiný.“

Vládnutí v podmínkách právního Vládnutí v podmínkách právního státustátu

Formální právní státFormální právní stát

- důraz kladen na procedurydůraz kladen na procedury

Materiální právní státMateriální právní stát

- po 2 sv. válce a po roce 1989po 2 sv. válce a po roce 1989

- Důraz kladen na hodnoty, ideje, které se Důraz kladen na hodnoty, ideje, které se mají uplatňovatmají uplatňovat

Požadavky spojující právní stát a demokraciiPožadavky spojující právní stát a demokracii

Oddělení politické strany od státuOddělení politické strany od státu

Hierarchie právních norem (v čele s ústavou a zákony jako základ Hierarchie právních norem (v čele s ústavou a zákony jako základ uspořádaného právního systému)uspořádaného právního systému)

Uplatňování státní moci jen v případech, mezích a způsobem stanoveným Uplatňování státní moci jen v případech, mezích a způsobem stanoveným zákonemzákonem

Dělba mociDělba moci

Vázanost moci zákonod. ústavou, moci výkonné a soudní ústavou a Vázanost moci zákonod. ústavou, moci výkonné a soudní ústavou a zákonyzákony

Kontrola ústavnosti (ÚS), kontrola zákonnosti (obecné soudy)Kontrola ústavnosti (ÚS), kontrola zákonnosti (obecné soudy)

Nezávislost soudů a soudcůNezávislost soudů a soudců

Jedinec může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen Jedinec může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co mu zákon neukládáčinit, co mu zákon neukládá

Ochrana zákl. práv a svobod soudní mocí, právo na spravedlivý procesOchrana zákl. práv a svobod soudní mocí, právo na spravedlivý proces

Rovnost před zákonem a před soudem, rovnost v řízeníRovnost před zákonem a před soudem, rovnost v řízení

Jen zákon stanoví, co je TČ a jaký trest se za to ukládá, zákaz retroaktivityJen zákon stanoví, co je TČ a jaký trest se za to ukládá, zákaz retroaktivity

Princip proporcionality (=přiměřenost) zásahu veřejné moci do postavení Princip proporcionality (=přiměřenost) zásahu veřejné moci do postavení jednotlivcejednotlivce

Princip většiny a ochrana Princip většiny a ochrana menšinymenšiny

Procedurální aspekt pluralitní demokracieProcedurální aspekt pluralitní demokracie

Další možnosti rozhodování přicházející v Další možnosti rozhodování přicházející v úvahu:úvahu:

a)a)MonokratickéMonokratické

b)b)KonkordačníKonkordační

c)c)Jednomyslné rozhodováníJednomyslné rozhodování

d)d)MenšinovéMenšinové

e)e)Na základě proporcionalityNa základě proporcionality

f)f) Náhoda (los)Náhoda (los)

Princip většiny a ochrany Princip většiny a ochrany menšinymenšiny

Nutnost ochrany menšinyNutnost ochrany menšiny

a)a)Neexistuje žádný důkaz pro to, že by Neexistuje žádný důkaz pro to, že by většina měla pravdu nebo zaručovala většina měla pravdu nebo zaručovala správnost rozhodnutísprávnost rozhodnutí

b)b)Proti omylům většiny musí být chráněna Proti omylům většiny musí být chráněna menšina nejen dnes, ale i do budoucnostimenšina nejen dnes, ale i do budoucnosti

Snahy o zdůvodnění většinového Snahy o zdůvodnění většinového principuprincipu

Většina správnost nebo rozumnost politického Většina správnost nebo rozumnost politického rozhodnutí neurčuje, nicméně je pravdou, že rozhodnutí neurčuje, nicméně je pravdou, že politická teorie spatřuje v parlamentní politická teorie spatřuje v parlamentní reprezentaci prostředek, jak spojit princip reprezentaci prostředek, jak spojit princip správnosti, pravdy a demokracie (většiny)správnosti, pravdy a demokracie (většiny)Princip většiny je přímo ústavně zakotven jako Princip většiny je přímo ústavně zakotven jako součást principu demokraciesoučást principu demokracieZdůvodnit většinový princi je velice obtížné Zdůvodnit většinový princi je velice obtížné nejpřijatelnější je etické zdůvodnění (K. nejpřijatelnější je etické zdůvodnění (K. Ballestrem)Ballestrem)

Etické zdůvodnění většinového Etické zdůvodnění většinového principu (Ballestrem)principu (Ballestrem)

Menšina má respektovat rozhodnutí většiny Menšina má respektovat rozhodnutí většiny v případě, že se rozhodovalo v v případě, že se rozhodovalo v podmínkách svobody a rovnosti podmínkách svobody a rovnosti demokratickým způsobem, kdy svoboda a demokratickým způsobem, kdy svoboda a rovnost rozhodujících nejen zajišťují rovnost rozhodujících nejen zajišťují základní konsens, nýbrž také chrání základní konsens, nýbrž také chrání základní hodnoty existence menšiny.základní hodnoty existence menšiny.

Rozbor etického zdůvodnění Rozbor etického zdůvodnění většinového principuvětšinového principu

Takové rozhodnutí je legitimní, tedy menšina je Takové rozhodnutí je legitimní, tedy menšina je zavázána respektovat rozhodnutí většiny v zavázána respektovat rozhodnutí většiny v případě, že rozhodnutí bylo přijato:případě, že rozhodnutí bylo přijato:

a)a) většinou, která vznikla demokratickým způsobem většinou, která vznikla demokratickým způsobem (ve svobod. a demokrat. volbách)(ve svobod. a demokrat. volbách)

b)b) Podle pravidel demokracie a férovosti Podle pravidel demokracie a férovosti c)c) Lez se proti němu bránit právními prostředky Lez se proti němu bránit právními prostředky

(nové řízení, žaloba, ústavní stížnost x res (nové řízení, žaloba, ústavní stížnost x res iudicata, prekluze, promlčení, nabytá práva)iudicata, prekluze, promlčení, nabytá práva)

d)d) Menšina se může stát většinouMenšina se může stát většinoue)e) Existenciální právaExistenciální práva

Základní procedurální prostředky Základní procedurální prostředky ochrany menšinyochrany menšiny

Přesné vymezení okruhu těch, kteří jsou Přesné vymezení okruhu těch, kteří jsou oprávněni rozhodovat oprávněni rozhodovat

Předem určená procedura rozhodováníPředem určená procedura rozhodování

Pravidla pro určení většiny (relevantní, Pravidla pro určení většiny (relevantní, prostá, absolutní, kvalifikovaná, prostá, absolutní, kvalifikovaná, konkurenční, kombinace s požadavky konkurenční, kombinace s požadavky dvora účasti na hlasování, většina dvora účasti na hlasování, většina negativní – extrémní, nekonstruktivní)negativní – extrémní, nekonstruktivní)

1) 1) Nepřímá(zastupitelská)demokracieNepřímá(zastupitelská)demokracie

Obyvatelstvo se účastní správy veřejných Obyvatelstvo se účastní správy veřejných záležitosti nepřímo, prostřednictvím svých záležitosti nepřímo, prostřednictvím svých zástupců.zástupců.

Občan se účastní politického rozhodování Občan se účastní politického rozhodování zprostředkovaně, delegováním svého zprostředkovaně, delegováním svého podílu na moci na své zvolené zástupce, podílu na moci na své zvolené zástupce, kteří naplňují jeho vůli v orgánech státu, kteří naplňují jeho vůli v orgánech státu, regionu či obce. regionu či obce.

Nepřímá(zastupitelská)demokraNepřímá(zastupitelská)demokraciecie

Zastupitelská demokracie je liberální – garantujeZastupitelská demokracie je liberální – garantujekaždému občanovi bez rozdílu dodržování každému občanovi bez rozdílu dodržování nezadatelných lidských, občanských a politických nezadatelných lidských, občanských a politických práv a svobod.práv a svobod.

Základními otázkami zastupitelské demokracie Základními otázkami zastupitelské demokracie jsou:jsou:

A)A)Způsob nabývání pravomoci u členů Způsob nabývání pravomoci u členů zastupitelských sborůzastupitelských sborů

B)B)Vztah voličů a poslancůVztah voličů a poslancůC)C)Vztah zastupitelských orgánů k stálému Vztah zastupitelských orgánů k stálému

(profesionálnímu) aparátu(profesionálnímu) aparátu

A) způsob nabývání pravomoci u A) způsob nabývání pravomoci u členů zastupitelských sborů členů zastupitelských sborů

Členové zastupitelských orgánů dnes Členové zastupitelských orgánů dnes většinou nabývají pravomoci volbami (x většinou nabývají pravomoci volbami (x jiné ustavující techniky) jiné ustavující techniky)

Rozsah volebního práva a rovnost Rozsah volebního práva a rovnost volebního práva jsou dány ústavouvolebního práva jsou dány ústavou

Volič v současných podmínkách volí Volič v současných podmínkách volí politickou stranu, kde kandidáti politických politickou stranu, kde kandidáti politických stran jsou určování vedením těchto stran.stran jsou určování vedením těchto stran.

Pravidla demokratického Pravidla demokratického rozhodovánírozhodování

Princip rovnostiPrincip rovnosti

Princip svobody výběru (rozhodováno Princip svobody výběru (rozhodováno nejméně o dvou variantách x jinak nejméně o dvou variantách x jinak plebiscit)plebiscit)

Princip svobody projevuPrincip svobody projevu

Čas (střídání většin u moci)Čas (střídání většin u moci)

Konsensus většiny v základních otázkách Konsensus většiny v základních otázkách společnostispolečnosti

Ustavovací technikyUstavovací techniky

Ustavení rodem (systém následnického práva – Ustavení rodem (systém následnického práva – rakouský…)rakouský…)Ustavení losem (aténská demokracie)Ustavení losem (aténská demokracie)Ustavení z titulu zastávání jiné funkce – ex offoUstavení z titulu zastávání jiné funkce – ex offoUstavení jmenováním – pokud se tak děje Ustavení jmenováním – pokud se tak děje rozhodnutím kolegiálního orgánu, pak se blíží volběrozhodnutím kolegiálního orgánu, pak se blíží volběUstavení aklamací – všichni hlasující „tlučením meči Ustavení aklamací – všichni hlasující „tlučením meči na štíty“ vyjadřují, zda jsou pro nebo proti návrhu a na štíty“ vyjadřují, zda jsou pro nebo proti návrhu a předsedající určí, která strana má převahupředsedající určí, která strana má převahuUstanovení plebiscitem – hlasování pro nebo proti, Ustanovení plebiscitem – hlasování pro nebo proti, nejvíce přiblíženo volbě (nejméně ze dvou pozitivních)nejvíce přiblíženo volbě (nejméně ze dvou pozitivních)

Demokracie z pohledu Demokracie z pohledu současnostisoučasnosti

V současnosti jsou všechny demokracie nepříméV současnosti jsou všechny demokracie nepříméNejčastěji využívanou formou nepřímé Nejčastěji využívanou formou nepřímé demokracie jsou volbydemokracie jsou volbyO moderní demokracii se hovoří jako o pluralitně O moderní demokracii se hovoří jako o pluralitně konsensuální konsensuální Rozdílné společenské zájmy různých politických Rozdílné společenské zájmy různých politických strana nátlakových skupin (pluralitní systém) ústí strana nátlakových skupin (pluralitní systém) ústí v konsenzus (shodu, soulad) v zásadních v konsenzus (shodu, soulad) v zásadních otázkáchotázkáchV konsensuální demokracii se většinový systém V konsensuální demokracii se většinový systém obohacuje o co nejširší účast dalších politických obohacuje o co nejširší účast dalších politických skupinskupin

Volby vs. jiné ustavovací Volby vs. jiné ustavovací technikytechniky

Právní úprava přesně stanoveného postupu rozhodování Právní úprava přesně stanoveného postupu rozhodování a zjišťování výsledku (x aklamace)a zjišťování výsledku (x aklamace)

Nutnost osobního rozhodování účastníka volby Nutnost osobního rozhodování účastníka volby hlasováním (x aklamace, losování)hlasováním (x aklamace, losování)

Výběr nejméně ze dvou pozitivních možností (x plebiscit)Výběr nejméně ze dvou pozitivních možností (x plebiscit)

Postup zdola nahoru (x jmenování)Postup zdola nahoru (x jmenování)

Předem stanovené požadavky na kandidáty (x los)Předem stanovené požadavky na kandidáty (x los)

Možnost nabídky kandidatury po splnění předem Možnost nabídky kandidatury po splnění předem stanovených a všem téměř dostupných podmínek (x stanovených a všem téměř dostupných podmínek (x dědičnost, ex-offo)dědičnost, ex-offo)

Předpoklad rozhodnutí většiny (x jmenování)Předpoklad rozhodnutí většiny (x jmenování)

Předpoklad určitých schopností kandidátů pro výkon Předpoklad určitých schopností kandidátů pro výkon funkce (x los)funkce (x los)

Definice volebDefinice voleb

Časově a místně sladěnýČasově a místně sladěný, v základních , v základních otázkách otázkách právně upravený proces právně upravený proces ustavování zastupitelských sborů jako ustavování zastupitelských sborů jako kolegiálních představitelů suverenity nebo kolegiálních představitelů suverenity nebo samosprávy těch, kteří je ustavují. Toto samosprávy těch, kteří je ustavují. Toto ustavení probíhá na základě ustavení probíhá na základě výběru z více výběru z více pozitivních možností pozitivních možností po po splněnísplnění předem předem stanovených a dostupných stanovených a dostupných požadavkůpožadavků na na straně uchazečů o funkci straně uchazečů o funkci osobním osobním rozhodováním ustavujícíchrozhodováním ustavujících, kteří z něj , kteří z něj mohou být jen výjimečně vyloučeni.mohou být jen výjimečně vyloučeni.

Systém rozdělení mandátůSystém rozdělení mandátů

Dvojí způsob:Dvojí způsob:

a)a)systém poměrného zastoupení (získává systém poměrného zastoupení (získává politická strana mandáty úměrně počtu politická strana mandáty úměrně počtu obdržených hlasů)obdržených hlasů)

b)b)systém většinového zastoupení (vede systém většinového zastoupení (vede zpravidla k rozdělení státu na menší zpravidla k rozdělení státu na menší volební obvody).volební obvody).

B) Vztah voličů a poslancůB) Vztah voličů a poslanců

Pokud poslanec nebo senátor případně Pokud poslanec nebo senátor případně zastupitelský orgán nebude zastupovat zastupitelský orgán nebude zastupovat zájmy voličů, měl by existovat institut jejich zájmy voličů, měl by existovat institut jejich odvoláníodvolání

C) Vztah zastupitelských orgánů C) Vztah zastupitelských orgánů k stálému (profesionálnímu) k stálému (profesionálnímu)

aparátuaparátu

Zastupitelská demokracie předpokládá Zastupitelská demokracie předpokládá širokou působnost a pravomoc širokou působnost a pravomoc zastupitelských orgánů a průběžné zastupitelských orgánů a průběžné podřízení (věcné, služební i osobní) podřízení (věcné, služební i osobní) profesionálního státního aparátu (vlády) profesionálního státního aparátu (vlády) zastupitelským sborůmzastupitelským sborům

2) Přímá demokracie2) Přímá demokracie

„„Každý zákon, který lid osobně neschválí, je neplatný, Každý zákon, který lid osobně neschválí, je neplatný, není to zákon.“není to zákon.“V pravém slova smyslu existovala jen antickém Řecku V pravém slova smyslu existovala jen antickém Řecku (tzv. „čistá forma přímé demokracie“)(tzv. „čistá forma přímé demokracie“)Vzhledem k početnosti států je původní pojetí v dnešní Vzhledem k početnosti států je původní pojetí v dnešní době neuskutečnitelnédobě neuskutečnitelnéPřímá demokracie v současnosti je organizace státní Přímá demokracie v současnosti je organizace státní moci, která umožňuje všem, jimž je přiznáno rovné moci, která umožňuje všem, jimž je přiznáno rovné právo účasti na správě státu, bezprostředně právo účasti na správě státu, bezprostředně rozhodovat o veřejných záležitostech rozhodovat o veřejných záležitostech (celospolečenského nebo místního významu)(celospolečenského nebo místního významu)Soustava přímé demokracie je zpravidla doplněna Soustava přímé demokracie je zpravidla doplněna vlastním státním aparátem (odděleným od vlastním státním aparátem (odděleným od společnosti)společnosti)

Současná forma přímé Současná forma přímé demokraciedemokracie

A)A) ReferendumReferendum

B)B) PlebiscitPlebiscit

C)C) IniciativaIniciativa

D)D) odvoláníodvolání

Ad A) ReferendumAd A) Referendum

Referendum obligatorní Referendum obligatorní - je přesně stanoven okruh záležitostí, které se musí je přesně stanoven okruh záležitostí, které se musí

rozhodovat lidovým hlasováním (např. ve rozhodovat lidovým hlasováním (např. ve Švýcarsku)Švýcarsku)

- referendum musí proběhnout (jako podmínka referendum musí proběhnout (jako podmínka platnosti aktu)platnosti aktu)Referendum fakultativníReferendum fakultativní

- možnost určitého orgánu odvolat se k lidumožnost určitého orgánu odvolat se k lidu- referendum lze vypsat pouze tehdy, jestliže jej referendum lze vypsat pouze tehdy, jestliže jej

předpokládají zákony státupředpokládají zákony státu- konají se na žádost určitého počtu občanů nebo konají se na žádost určitého počtu občanů nebo

rozhodne-li tak parlamentrozhodne-li tak parlament- př. finanční referenda (některé švýcarské kantony x př. finanční referenda (některé švýcarské kantony x

jinde vyloučeno z konání referenda)jinde vyloučeno z konání referenda)

Druhy referendaDruhy referenda

Závazné – váže všechny subjekty (jako Závazné – váže všechny subjekty (jako rozhodnutí státního orgánu, parlamentu)rozhodnutí státního orgánu, parlamentu)Konzultativní – výsledek nemá závazný Konzultativní – výsledek nemá závazný charakter (slouží k vyjádření občanů)charakter (slouží k vyjádření občanů)Předběžné (ante legem) – koná se před Předběžné (ante legem) – koná se před tím, než rozhodne příslušný orgántím, než rozhodne příslušný orgánNásledné (post legem, ratifikační) = „veto“ Následné (post legem, ratifikační) = „veto“ – může v něm být zamítnut návrh předtím – může v něm být zamítnut návrh předtím schválený lidem zvoleným parlamentem schválený lidem zvoleným parlamentem

Problém referendaProblém referenda

spočívá v předmětu referendaspočívá v předmětu referendaobčané mohou v řadě případů hlasovat podle občané mohou v řadě případů hlasovat podle stranické linie nebo mohou podlehnout určité stranické linie nebo mohou podlehnout určité demagogii, když se sami nedokáží ve demagogii, když se sami nedokáží ve složitých otázkách orientovatsložitých otázkách orientovatvelký problém představuje ústavodárné a velký problém představuje ústavodárné a zákonodárné referendum (odpověď ano x ne zákonodárné referendum (odpověď ano x ne neexistence více variant nemusí být vždy neexistence více variant nemusí být vždy pro demokracii přínosem)pro demokracii přínosem)př. pro připojení Rakouska k Říši se v př. pro připojení Rakouska k Říši se v plebiscitu 10. 4. 1938 vyslovilo 99,73% plebiscitu 10. 4. 1938 vyslovilo 99,73% hlasujících x 11 929hlasujících x 11 929

Ad B) PlebiscitAd B) Plebiscit

je jím lidové hlasování, avšak jeho použití je jím lidové hlasování, avšak jeho použití je omezenéje omezené

Předmětem plebiscitu jsou otázky:Předmětem plebiscitu jsou otázky:

a)a)změny či uchování formy státu, a tím i změny či uchování formy státu, a tím i existujícího politického zřízeníexistujícího politického zřízení

b)b)otázky územní (změna hranic, připojení se otázky územní (změna hranic, připojení se či odtržení se od státu atd. …)či odtržení se od státu atd. …)

Ad C) IniciativaAd C) Iniciativapoprvé švýcarský kanton Vaud (1845)poprvé švýcarský kanton Vaud (1845)nenavazuje na rozhodnutí (veta), ale naopak je požadujenenavazuje na rozhodnutí (veta), ale naopak je požadujek jejich závaznosti je třeba získat potřebný počet podpisů či určitého k jejich závaznosti je třeba získat potřebný počet podpisů či určitého procenta obyvatelprocenta obyvatelIniciativně jsou blízké instituty:Iniciativně jsou blízké instituty:

a)a) Pokyny voličůPokyny voličů – předpoklad závaznosti návrhů voličů pro jejich – předpoklad závaznosti návrhů voličů pro jejich zástupce v parlamentech nebo orgánech samosprávy (pouze revoluční zástupce v parlamentech nebo orgánech samosprávy (pouze revoluční období)období)

- dnes spíše tzv. dnes spíše tzv. „teorie mandátu“ „teorie mandátu“ – poslanci se musí řídit programem – poslanci se musí řídit programem na základě kterého byli zvoleni (závazný pro jejich postup během na základě kterého byli zvoleni (závazný pro jejich postup během volebního období)volebního období)

a)a) PeticePetice – možnost jednotlivců i skupin obracet se na státní orgány, vždy – možnost jednotlivců i skupin obracet se na státní orgány, vždy musí jít o veřejný zájem (nemusí vyhovět, ale povinnost zabývat se)musí jít o veřejný zájem (nemusí vyhovět, ale povinnost zabývat se)

b)b) DeputaceDeputace – historická obdoba petice, možnost voličů navštívit osobně – historická obdoba petice, možnost voličů navštívit osobně př. parlament a předat tam svou žádost (do minulého století)př. parlament a předat tam svou žádost (do minulého století)

c)c) Všelidová diskuseVšelidová diskuse – možnost občanů vyjádřit se k návrhům – možnost občanů vyjádřit se k návrhům významných zákonů nebo ústavy (bývalé socialistické státy ji institut významných zákonů nebo ústavy (bývalé socialistické státy ji institut ještě znaly)ještě znaly)

Ad D) OdvoláníAd D) Odvolání

spočívá v odvolání reprezentantů nebo spočívá v odvolání reprezentantů nebo jiných volených úředníků (poslanců, jiných volených úředníků (poslanců, soudců)soudců)

k odvolání člena parlamentu nebo vlády je k odvolání člena parlamentu nebo vlády je v daném volebním obvodě nutná petice v daném volebním obvodě nutná petice určitého počtu lidíurčitého počtu lidí

jestliže by byla většina pro odvolání, pak v jestliže by byla většina pro odvolání, pak v takovém obvodě takovém obvodě nové volbynové volby

v různém rozsahu dnes 13 států USAv různém rozsahu dnes 13 států USA

3) Polopřímá demokracie3) Polopřímá demokracie

modifikovaný způsob demokracie přímémodifikovaný způsob demokracie přímétzv. tzv. participativní demokracieparticipativní demokracierozhodování zvolených zastupitelů je doplněno rozhodování zvolených zastupitelů je doplněno metodami přímé účasti občanůmetodami přímé účasti občanůo většině veřejných záležitostí rozhodují zvolení o většině veřejných záležitostí rozhodují zvolení politici, avšak v okamžiku, kdy si veřejnost přeje politici, avšak v okamžiku, kdy si veřejnost přeje vstoupit do rozhodování (z jakéhokoli důvodu, př. vstoupit do rozhodování (z jakéhokoli důvodu, př. nespokojenost s rozhodnutím politiků), pak má k tomu nespokojenost s rozhodnutím politiků), pak má k tomu nezadatelné právonezadatelné právoobčané mohou rozhodovat v lidovém hlasování o občané mohou rozhodovat v lidovém hlasování o všem, o čem mohou rozhodovat zastupitelé, které si všem, o čem mohou rozhodovat zastupitelé, které si zvolili zvolili svým hlasováním mohou zrušit rozhodnutí svým hlasováním mohou zrušit rozhodnutí zastupitelského orgánu, nebo přímo schvalovat, nebo zastupitelského orgánu, nebo přímo schvalovat, nebo zamítat zákonyzamítat zákony

Některé prostředky účasti občanů na Některé prostředky účasti občanů na rozhodování v ČRrozhodování v ČR

a)a) Petice – v zásadě se lze domáhat čehokoliv, Petice – v zásadě se lze domáhat čehokoliv, nesmí se jí však zasahovat do nezávislosti nesmí se jí však zasahovat do nezávislosti soudu a nesmí se jí vyzývat k porušování soudu a nesmí se jí vyzývat k porušování ústavy a zákonůústavy a zákonů (z.č. 8(z.č. 85/1990 Sb. o právu 5/1990 Sb. o právu petičnímpetičním))

b)b) Místní referendum (z.č. 22/2004 Sb., o Místní referendum (z.č. 22/2004 Sb., o místním referendu)místním referendu)

c)c) Účast ve správním řízení – územní řízení, Účast ve správním řízení – územní řízení, stavební řízení (z.č. 500/2004 Sb., správní stavební řízení (z.č. 500/2004 Sb., správní řád, z.č. 183/2006 Sb., o územním řád, z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu)plánování a stavebním řádu)

Vznik psané ústavyVznik psané ústavy

vnější znak moderního státu (samotná vnější znak moderního státu (samotná existence ještě neznamená, že stát je možné existence ještě neznamená, že stát je možné bez dalšího považovat za ústavní, právní, bez dalšího považovat za ústavní, právní, demokratický, sociální…)demokratický, sociální…)není shoda, který z dokumentů byl skutečně není shoda, který z dokumentů byl skutečně první ústavou v pravém slova smyslu (1579 – první ústavou v pravém slova smyslu (1579 – Utrechtská unie x 1624 – Regeringsformen)Utrechtská unie x 1624 – Regeringsformen)Nepřímá definice za francouzské revoluce v Nepřímá definice za francouzské revoluce v Deklaraci práv člověka a občana Deklaraci práv člověka a občana “Společnost, kde není zajištěna záruka “Společnost, kde není zajištěna záruka práv ani vytyčena dělba moci,nemá ústavu.“ práv ani vytyčena dělba moci,nemá ústavu.“

Fáze vývoje psaných ústavFáze vývoje psaných ústav

1.1. Fáze – důraz na dělbu moci mezi státními Fáze – důraz na dělbu moci mezi státními orgány a vymezení práv občanů jako lidí orgány a vymezení práv občanů jako lidí (USA 1787 – 1791, Francie 1791)(USA 1787 – 1791, Francie 1791)

2.2. Fáze – prosazování politických práv všech Fáze – prosazování politických práv všech občanů, všeobecné volební právo, práva občanů, všeobecné volební právo, práva podílet se na správě veřejných věcí (ČSFR podílet se na správě veřejných věcí (ČSFR 1919, před 2 sv. válkou se objevují totalitní, 1919, před 2 sv. válkou se objevují totalitní, nedemokratické ústavy – Stalinská roku nedemokratické ústavy – Stalinská roku 1936)1936)

3.3. Fáze – zohlednění cíle činnosti státu a Fáze – zohlednění cíle činnosti státu a zkušenosti s totalitou ve 20. stol. zkušenosti s totalitou ve 20. stol. (postsocialistické země, Německo roku (postsocialistické země, Německo roku 1949)1949)

Druhy ústav z hlediska jejich typologieDruhy ústav z hlediska jejich typologie

1)1) právní x fakticképrávní x faktické2)2) ve formálním x materiálním x ideálním ve formálním x materiálním x ideálním

smyslu – hodna označení ústavasmyslu – hodna označení ústava3)3) rigidní x flexibilnírigidní x flexibilní4)4) psané x nepsanépsané x nepsané5)5) reálné x fiktivníreálné x fiktivní6)6) původní x přenesenépůvodní x přenesené7)7) dohodnuté x oktrojované x revolučnídohodnuté x oktrojované x revoluční8)8) z hlediska státního zřízení a formy vládyz hlediska státního zřízení a formy vlády

Ad 1) Právní vs. faktickéAd 1) Právní vs. faktickéPrávníPrávní

Formálně upravené ústavní Formálně upravené ústavní zřízenízřízení

Zachycení žádoucího modelu Zachycení žádoucího modelu společenských mocenských společenských mocenských vztahů v různých pramenech vztahů v různých pramenech práva, práva, ústava:ústava:

Právně logickém smysluPrávně logickém smyslu – – základní norma není stanovena základní norma není stanovena právem, ale je předpokládána právem, ale je předpokládána jako jeho východiskojako jeho východisko

Pozitivněprávním smysluPozitivněprávním smyslu – na – na jejím základě působí jejím základě působí normotvůrce, který stanoví normotvůrce, který stanoví pravidla pro tvorbu právních pravidla pro tvorbu právních předpisů předpisů

FaktickéFaktické

Každý stát má ústavu, nejen Každý stát má ústavu, nejen stát moderní, i kdyby byl stát moderní, i kdyby byl založen jen na obyčejovém založen jen na obyčejovém právuprávu

Vždy ve státě existuje nějaké Vždy ve státě existuje nějaké mocenské uspořádání, mocenské uspořádání, vzorec výkonu moci, i kdyby vzorec výkonu moci, i kdyby bylo koncentrováno v bylo koncentrováno v samovládcisamovládci

V praxi jde o reálně se V praxi jde o reálně se uplatňující ústavní zřízení v uplatňující ústavní zřízení v určitém státěurčitém státě

Ad 2) formální vs. materiálníAd 2) formální vs. materiálníFormálníFormální

Ústava jako základní zákon, Ústava jako základní zákon, odlišný od zákonů odlišný od zákonů obyčejnýchobyčejných

17. a hlavně 18. stol.17. a hlavně 18. stol.

Liší se formou (psaná Liší se formou (psaná forma, procedura změny, forma, procedura změny, název, systematika)název, systematika)

Rozhoduje forma, daná Rozhoduje forma, daná řadou pozitivně řadou pozitivně zakotvených znaků zakotvených znaků (nevznikají zde spory o to, (nevznikají zde spory o to, co ústavu tvoří)co ústavu tvoří)

MateriálníMateriální

Právní pravidla, která Právní pravidla, která upravují (základní mocenské upravují (základní mocenské poměry, organizaci, poměry, organizaci, fungování, vztahy vůči fungování, vztahy vůči jednotlivci) bez ohledu na to, jednotlivci) bez ohledu na to, zda se nachází v právním zda se nachází v právním aktu nazvaném ústava nebo aktu nazvaném ústava nebo obyčejném zákoně, smlouvě, obyčejném zákoně, smlouvě, nálezu ÚSnálezu ÚS

Optimum Optimum vtělení vtělení materiální ústavu do ústavy materiální ústavu do ústavy ve formálním smysluve formálním smyslu

3) Rigidní vs. flexibilní3) Rigidní vs. flexibilní

RigidníRigidní

Lze je měnit jen složitým Lze je měnit jen složitým postupempostupem

Ústava ČRÚstava ČR

Nezávisí jen na typu Nezávisí jen na typu ústavodárné procedury, ústavodárné procedury, ale i na poměru sil ve ale i na poměru sil ve společnosti a parlamentuspolečnosti a parlamentu

Kvalifikovaná většina Kvalifikovaná většina

př. ČR, př. ČR,

FlexibilníFlexibilní

Lze je měnit stejným Lze je měnit stejným způsobem jako obyčejné způsobem jako obyčejné zákonyzákony

př. Nový Zélandpř. Nový Zéland

Psané vs. nepsanéPsané vs. nepsanéPsanéPsané

obsažena v jednom nebo i obsažena v jednom nebo i více psaných zákonechvíce psaných zákonech

Monolegální – tvořeny Monolegální – tvořeny jedním dokumentemjedním dokumentem

Polylegální - ústava + Polylegální - ústava + ústavní zákony (ČR, ústavní zákony (ČR, Rakousko, Španělsko)Rakousko, Španělsko)

Několik ústavních zákonů a Několik ústavních zákonů a žádný není označen jako žádný není označen jako ústava – Francie v roce ústava – Francie v roce 18751875

NepsanéNepsané

tvořena i jinými formami tvořena i jinými formami práva (precedenty, práva (precedenty, historické dokumenty, historické dokumenty, ústavní konvence a ústavní konvence a obyčeje)obyčeje)

blíží se pojmu ústavy v blíží se pojmu ústavy v materiálním smyslumateriálním smyslu

př. VBpř. VB

Reálné vs. fiktivníReálné vs. fiktivní

Klíčová shoda litery se skutečnostíKlíčová shoda litery se skutečností

Klasifikace dle Loewensteina:Klasifikace dle Loewensteina:a)a)Normativní – politický proces probíhá podle Normativní – politický proces probíhá podle

jejích norem, odpovídá skutečnému stavu věci jejích norem, odpovídá skutečnému stavu věci (oblek padne a skutečně se nosí)(oblek padne a skutečně se nosí)

b)b)Nominalistická – sice platí, ale nepoužívá se, Nominalistická – sice platí, ale nepoužívá se, plní jen výchovnou roli (oblek visí, až dorostu)plní jen výchovnou roli (oblek visí, až dorostu)

c)c) Sémantická – realizuje se, ale je upravena Sémantická – realizuje se, ale je upravena pouze v zájmu držitele moci a vylučuje jeho pouze v zájmu držitele moci a vylučuje jeho demokratickou záměnu (oblek není vůbec demokratickou záměnu (oblek není vůbec skutečným druhem ošacení, jen maškarádou)skutečným druhem ošacení, jen maškarádou)

Původní vs. přenesenéPůvodní vs. přenesené

PůvodníPůvodní

Hovoří se o nich ve Hovoří se o nich ve smyslu ústav, od kterých smyslu ústav, od kterých se opisujese opisuje

Vzory byly př. ústavy Vzory byly př. ústavy USA (1787), Francie USA (1787), Francie (1875), Indie (1949), SRN (1875), Indie (1949), SRN (1949)(1949)

PřenesenéPřenesené

Vznik okamžikem přenesení Vznik okamžikem přenesení ústavy na nové územíústavy na nové území

Př. v roce 1990 Základní Př. v roce 1990 Základní zákon SRN začal platit na zákon SRN začal platit na území bývalé NDRúzemí bývalé NDR

Zvl. variantou je obnovení Zvl. variantou je obnovení platnosti dříve platných ústav platnosti dříve platných ústav v témže státě, př. po 2 sv. v témže státě, př. po 2 sv. válce v Polsku místo ústavy válce v Polsku místo ústavy 1935 obnovena platnost 1935 obnovena platnost ústavy 1921ústavy 1921

Dohodnuté vs. oktrojované vs. Dohodnuté vs. oktrojované vs. revolučnírevoluční

DohodnutáDohodnutá – výsledek dohody rozhodujících – výsledek dohody rozhodujících společenských sil (největší naději na společenských sil (největší naději na dlouhodobou platnost)dlouhodobou platnost)

OktrojovanáOktrojovaná – panovník „dal“ ústavu nebo jiný – panovník „dal“ ústavu nebo jiný držitel moci ze své autority (př. Charte držitel moci ze své autority (př. Charte constitutionelle 1814 Ludvíka XVIII.)constitutionelle 1814 Ludvíka XVIII.)

RevolučníRevoluční – zakotvení zájmu jedné (vítězné) – zakotvení zájmu jedné (vítězné) rozhodující společenské síly v ústavě často při rozhodující společenské síly v ústavě často při potlačení zájmů ostatních složek společnosti potlačení zájmů ostatních složek společnosti časté změny v závislosti na síle dané třídy atd. časté změny v závislosti na síle dané třídy atd. (př. Francie 1793)(př. Francie 1793)

Z hlediska státního zřízení a formy Z hlediska státního zřízení a formy vládyvlády

Ústavy federálníÚstavy federální

Ústavy unitárníÚstavy unitární

Ústavy monarchistickéÚstavy monarchistické

Ústavy republikánskéÚstavy republikánské

Jde o vyjádření obsahu ústavy z hlediska Jde o vyjádření obsahu ústavy z hlediska formy vlády nebo státního zařízeníformy vlády nebo státního zařízení

Funkce ústavy moderního státuFunkce ústavy moderního státu

Záleží na obecném chápání uspořádání Záleží na obecném chápání uspořádání společnosti a státuspolečnosti a státuZákladní funkce je regulace fundamentálních Základní funkce je regulace fundamentálních společenských vztahů společenských vztahů to je prováděno dílčími to je prováděno dílčími fce:fce:

a)a) PrávníPrávníb)b) Politická – základní politická pravidla hry o mocPolitická – základní politická pravidla hry o mocc)c) Ideologická – projev zaměření určitého státu a Ideologická – projev zaměření určitého státu a

společnosti, ideologiespolečnosti, ideologied)d) Kulturní – právní a politická struktura společnosti, Kulturní – právní a politická struktura společnosti,

kulturní hodnoty, povaha národakulturní hodnoty, povaha národa

Ad A) Právní funkce ústavyAd A) Právní funkce ústavyzákladní funkce ústavyzákladní funkce ústavyspočívá v právně normativním zajištění:spočívá v právně normativním zajištění:

a)a) Legitimace výkonu státní mociLegitimace výkonu státní mocib)b) Reprezentace – orgány zajišťující reprezentaci navenek i Reprezentace – orgány zajišťující reprezentaci navenek i

uvnitřuvnitřc)c) Integrace – základní principy fungování státu a společnostiIntegrace – základní principy fungování státu a společnosti- volby, politická práva, fungování ústavních orgánů, právo na volby, politická práva, fungování ústavních orgánů, právo na

odporodpor- zdůvodnění obsahu ústavy a její potřebnostizdůvodnění obsahu ústavy a její potřebnosti- organizace státu a kontrola státní mociorganizace státu a kontrola státní moci- vztah jedince a státuvztah jedince a státud)d) Kontrola výkonu moci ve státě a společnosti – ústava určuje Kontrola výkonu moci ve státě a společnosti – ústava určuje

komu patří moc ve státě, prostředky kontroly a jejího výkonukomu patří moc ve státě, prostředky kontroly a jejího výkonue)e) Stabilizace, nadřazenost a relativní neměnnost určitého řádu, Stabilizace, nadřazenost a relativní neměnnost určitého řádu,

pravidel, organizace a vztahů ve státě a společnosti (zajištěno pravidel, organizace a vztahů ve státě a společnosti (zajištěno vyšší právní silou ústavních norem)vyšší právní silou ústavních norem)

Vymezení obsahu ústavyVymezení obsahu ústavy

vymezení pojmu:vymezení pojmu:a)a)Funkce – regulace zvláštních Funkce – regulace zvláštních

společenských vztahů (zvláštnost spočívá společenských vztahů (zvláštnost spočívá v jejich významu pro společnost – státní v jejich významu pro společnost – státní moc x lid, parlamentem x hlavou státu)moc x lid, parlamentem x hlavou státu)

b)b)Předmět – fundamentální společenské Předmět – fundamentální společenské vztahyvztahy

c)c)Obsah (ústavní materie) – ústavní normyObsah (ústavní materie) – ústavní normyd)d)Forma – psaná x nepsaná Forma – psaná x nepsaná

Model ústavního obsahuModel ústavního obsahu

A)A) Ustanovení o organizaci a činnosti státuUstanovení o organizaci a činnosti státu

B)B) Ustanovení vyjadřující vztah státu ke Ustanovení vyjadřující vztah státu ke společnosti, k jednotlivcům a navenekspolečnosti, k jednotlivcům a navenek

C)C) Ustanovení vyjadřující státní cíle a Ustanovení vyjadřující státní cíle a hodnoty, na které je stát vázánhodnoty, na které je stát vázán

Ad A) Ustanovení o organizaci a Ad A) Ustanovení o organizaci a činnosti státučinnosti státu

a)a) normy zřizující a rušící stát jako takový – v ústavách se vyskytuje normy zřizující a rušící stát jako takový – v ústavách se vyskytuje výjimečně (zánik státu bývá spíše výsledkem války než ústavního aktu, výjimečně (zánik státu bývá spíše výsledkem války než ústavního aktu, zánik ČSFR je výjimka)zánik ČSFR je výjimka)

b)b) normy určující území a obyvatelstvo státu – hranice, režim jejich změn, normy určující území a obyvatelstvo státu – hranice, režim jejich změn, vnitřní členění, udělování státního občanství, cizinecký režimvnitřní členění, udělování státního občanství, cizinecký režim

c)c) normy upravující otázky výkonu státní moci – nejobsáhlejší složka, normy upravující otázky výkonu státní moci – nejobsáhlejší složka, nositelé státní moci, dělba státních funkcí, status státních orgánů, nositelé státní moci, dělba státních funkcí, status státních orgánů, hlavně kompetenční normy (i negativního obsahu), normy pro hlavně kompetenční normy (i negativního obsahu), normy pro mimořádné situace, kreační a organizační normy, normy zřizovací a mimořádné situace, kreační a organizační normy, normy zřizovací a ustavovací, rozpočet, finance, vnitřní strukturaustavovací, rozpočet, finance, vnitřní struktura

d)d) normy určují charakter právního řádu, jeho složky a vazby navenek a normy určují charakter právního řádu, jeho složky a vazby navenek a důsledky rozhodnutí orgánů státní moci (operativní normy)- nakládání důsledky rozhodnutí orgánů státní moci (operativní normy)- nakládání s právními předpisy, stupňovitá výstavba právního řádu a jeho vztah s právními předpisy, stupňovitá výstavba právního řádu a jeho vztah k mezinárodnímu právu, právoplatné přijetí, platnost a účinnost předpisů k mezinárodnímu právu, právoplatné přijetí, platnost a účinnost předpisů – jejich kvalita (ÚZ, Z, podzákonný předpis), kdo může předpisy vydávat, – jejich kvalita (ÚZ, Z, podzákonný předpis), kdo může předpisy vydávat, základní pravidla pro vydávání IPAzákladní pravidla pro vydávání IPA

e)e) normy upravující členění státní organizace – subjekty federace, normy upravující členění státní organizace – subjekty federace, rozdělení působnosti, rozdělení působnosti,

f)f) ústavní normy symbolizující stát – preambule, státní symboly, hlavní ústavní normy symbolizující stát – preambule, státní symboly, hlavní městoměsto

Ad B) Ustanovení vyjadřující vztah státu ke Ad B) Ustanovení vyjadřující vztah státu ke společnosti, k jednotlivcům a navenekspolečnosti, k jednotlivcům a navenek

- Vztah státu ke společnosti, k jednotlivcům:Vztah státu ke společnosti, k jednotlivcům:Státní občanství (vymezen vztah státu a Státní občanství (vymezen vztah státu a jednotlivce)jednotlivce)Liberální stát – autonomní prostory jednotlivce Liberální stát – autonomní prostory jednotlivce chráněné před zásahy státní mocichráněné před zásahy státní mociDemokratický stát – možnost jednotlivce podílet Demokratický stát – možnost jednotlivce podílet se na správě veřejných věcíse na správě veřejných věcíSociální stát – stanoveno, jakým způsobem se Sociální stát – stanoveno, jakým způsobem se stát chce zabývat sociálními otázkamistát chce zabývat sociálními otázkami

- Ustanovení vyjadřující vztah státu navenek (k Ustanovení vyjadřující vztah státu navenek (k jiným státům): zahraniční politika, pravidla pro jiným státům): zahraniční politika, pravidla pro uzavírání mezinárodních smluv a jejich uzavírání mezinárodních smluv a jejich transformace, možnost omezit státní suverenitu)transformace, možnost omezit státní suverenitu)

Ad C) Ustanovení vyjadřující státní cíle Ad C) Ustanovení vyjadřující státní cíle a hodnoty, na které je stát vázána hodnoty, na které je stát vázán

Liší se od ústavních principů, které Liší se od ústavních principů, které vyjadřují obsah ústavyvyjadřují obsah ústavy

Státní cíle – ústavní ustanovení, která Státní cíle – ústavní ustanovení, která představují cíle státu v určitých oblastech představují cíle státu v určitých oblastech (především po 2. sv. válce)(především po 2. sv. válce)

Stanovení úkolů státu ve vztahu k Stanovení úkolů státu ve vztahu k nezaměstnaným, nemocným, podpora nezaměstnaným, nemocným, podpora rodiny a mládeže, ochrana ŽP, ochrana rodiny a mládeže, ochrana ŽP, ochrana spotřebitelůspotřebitelů

Odchylky od typického schématu Odchylky od typického schématu obsahu ústavyobsahu ústavy

Zužování standardní ústavní materieZužování standardní ústavní materie- výjimečně, př. ignorování existence politických stran, výjimečně, př. ignorování existence politických stran,

nestanovení délky volebního období, počtu poslanců…nestanovení délky volebního období, počtu poslanců…Rozšiřování standardní ústavní materieRozšiřování standardní ústavní materie

- složitost složitost základní někdy i ostatní otázky (př. základní někdy i ostatní otázky (př. prohibice, odměna za nalezení ropy, silniční prohibice, odměna za nalezení ropy, silniční pravidla…)pravidla…)Je-li dána možnost občanů ovlivňovat obsah Je-li dána možnost občanů ovlivňovat obsah zákonodárství (př. Švýcarsko, USA – mohou lidé zákonodárství (př. Švýcarsko, USA – mohou lidé ovlivnit obsah ústavy, nikoli však zákonů, mohou ovlivnit obsah ústavy, nikoli však zákonů, mohou prosadit do ústavy institut, který by byl jinde pouze v prosadit do ústavy institut, který by byl jinde pouze v zákoně)zákoně)

Stabilita ústavyStabilita ústavy

Ústava není předpis na jedno volební obdobíÚstava není předpis na jedno volební obdobíVýsledky voleb by neměly mít vliv (není-li změna jejím Výsledky voleb by neměly mít vliv (není-li změna jejím tématem)tématem)Faktory ovlivňující stabilitu ústavy:Faktory ovlivňující stabilitu ústavy:

1)1) Povaha regulovaných společenských vztahůPovaha regulovaných společenských vztahů2)2) Společenské síly, které za ústavou stojí a úroveň Společenské síly, které za ústavou stojí a úroveň

politické a právní kulturypolitické a právní kultury3)3) Abstraktnost norem, ztížená procedura změnyAbstraktnost norem, ztížená procedura změny4)4) Šíře záběru ústavy – čím rozsáhlejší ústava, tím Šíře záběru ústavy – čím rozsáhlejší ústava, tím

častější změnyčastější změny5)5) Úroveň zpracování ústavyÚroveň zpracování ústavy6)6) Činnost orgánů, které ústavu aplikují (ÚS – Činnost orgánů, které ústavu aplikují (ÚS –

upevňování)upevňování)

Rozdělení ústav podle stabilityRozdělení ústav podle stabilityA)A) Nezměnitelné ústavy – „na věčné časy“Nezměnitelné ústavy – „na věčné časy“B)B) Ústavy zakazující svou celkovou změnu – zákaz změny proti Ústavy zakazující svou celkovou změnu – zákaz změny proti

zásadám ústavy, změny jen v jednotlivých ustanoveních a v duchu zásadám ústavy, změny jen v jednotlivých ustanoveních a v duchu ústavy (čl. 112 odst. 1 Ústavy Norska)ústavy (čl. 112 odst. 1 Ústavy Norska)

C)C) Ústavy zakazující změnu jen některých ústavních ustanovení Ústavy zakazující změnu jen některých ústavních ustanovení - čl. 1 LZPS (předmět zákazu změny přesně vymezen) čl. 1 LZPS (předmět zákazu změny přesně vymezen) - Čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR – „klauzule věčnosti“, neurčuje však, co za Čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR – „klauzule věčnosti“, neurčuje však, co za

takovou náležitost považujetakovou náležitost považuje- př. ústavy s klauzulí věčnosti: 1814 Francie (Ústavní charta), 1848 př. ústavy s klauzulí věčnosti: 1814 Francie (Ústavní charta), 1848

Švýcarsko (nezměnitelnost reprezentativní demokracie), 1884 Švýcarsko (nezměnitelnost reprezentativní demokracie), 1884 Francie (novela Ústavy 1875 – nezměnitelnost republikánského Francie (novela Ústavy 1875 – nezměnitelnost republikánského zřízení), ČR (nezměnitelnost LZPS + nepřípustnost změny zřízení), ČR (nezměnitelnost LZPS + nepřípustnost změny podstatných náležitostí právního státu)podstatných náležitostí právního státu)

D)D) Ústavy zakazující změnu jen do určitého období – př. Francouzská Ústavy zakazující změnu jen do určitého období – př. Francouzská ústava z roku 1791 stanovila složitý způsob změny s tím, že jej ústava z roku 1791 stanovila složitý způsob změny s tím, že jej nebude možno zahájit dříve než 4 roky po jejím přijetínebude možno zahájit dříve než 4 roky po jejím přijetí

E)E) Ústavy zakazující změnu za určité situace – př. Ústava Belgie Ústavy zakazující změnu za určité situace – př. Ústava Belgie stanoví, že návrh na změnu nelze předložit ani projednávat v době stanoví, že návrh na změnu nelze předložit ani projednávat v době válkyválky

Dynamika ústavyDynamika ústavy„„Národ má nepromlčitelné právo měnit svou Národ má nepromlčitelné právo měnit svou ústavu.“ (francouzská ústava 1791)ústavu.“ (francouzská ústava 1791)

a)a)Ústavy přikazující pravidelně provádět změny v Ústavy přikazující pravidelně provádět změny v určitých lhůtách (Portugalsko, možnost každých určitých lhůtách (Portugalsko, možnost každých 5 let změnit ústavu, 4/5 všech oproti jinak 2/3)5 let změnit ústavu, 4/5 všech oproti jinak 2/3)

b)b)Ústavy, umožňující provádět změny podle Ústavy, umožňující provádět změny podle potřebypotřeby

- každá ústava s výjimkou těch ustanovení, která každá ústava s výjimkou těch ustanovení, která nelze podle ní měnitnelze podle ní měnit