stanislav kutÁlek katastr nemovitostÍ i

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ

STANISLAV KUTÁLEK

KATASTR NEMOVITOSTÍ I MODUL 01

VÝVOJ KATASTRU NEMOVITOSTÍ

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

Katastr nemovitostí I · Modul 01

© Stanislav Kutálek, Brno 2005

- 2 (70) -

Úvod

OBSAH

1 Úvod ...............................................................................................................4 1.1 Cíle ........................................................................................................4 1.2 Požadované znalosti ..............................................................................4 1.3 Doba potřebná ke studiu .......................................................................4 1.4 Klíčová slova.........................................................................................4 1.5 Metodický návod na práci s textem ......................................................4

2 Vývoj katastru nemovitostí..........................................................................5 2.1 Dějiny katastru do roku 1817................................................................5

3 Stabilní katastr (1817-1869).........................................................................9 3.1 Reambulace stabilního katastru (1869-1882) .....................................13 3.2 Nové pozemkové knihy (1874)...........................................................15 3.3 Evidence reambulovaného katastru (1883).........................................16

4 Pozemkový katastr (1927-1964) ................................................................21 5 Pozemková reforma (1945) a změna občanského zákoníku (1950) .......25 6 Jednotná evidence půdy (1954-1964) ........................................................29 7 Evidence nemovitostí (1964-1992).............................................................31 8 Současný katastr nemovitostí České republiky .......................................33

8.1 Počáteční podmínky pro budování nového katastru ...........................33 8.2 Současný stav katastru nemovitostí ....................................................37 8.3 Informační systém katastru nemovitostí (ISKN) ................................38

8.3.1 Hlavní charakteristiky ISKN.................................................39 9 Další výhled vývoje katastru nemovitostí České republiky....................43 10 Základní pojmy v katastru nemovitostí ...................................................45 11 Hlavní zásady vedení vlastnických a jiných práv k nemovitostem........53 12 Struktura resortu zeměměřictví a katastru .............................................55

12.1 Organizační schéma resortu ................................................................55 12.2 Organizační schéma ČÚZK ................................................................56 12.3 Katastrální úřady a katastrální pracoviště ...........................................56 12.4 Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj ..............................................63 12.5 Co je katastrální úřad ..........................................................................65

12.5.1 Katastrální úřady...................................................................65 13 Pomocné mapy pro účely katastru nemovitostí .......................................67 14 Závěr ............................................................................................................69

14.1 Shrnutí .................................................................................................69 14.2 Studijní prameny .................................................................................69

14.2.1 Seznam použité literatury .....................................................69 14.2.2 Seznam doplňkové studijní literatury ...................................69 14.2.3 Odkazy na další studijní zdroje a prameny ...........................69

14.3 Klíč......................................................................................................69

- 3 (70) -


1 Úvod

1.1 Cíle

1.2

1.3

1.4

1.5

Cílem předkládaného studijního textu je seznámení čtenáře se základy katastru nemovitostí. Rozsah odpovídá znalostem potřebným k pochopení principů na jejichž základě je provozován katastr nemovitostí. Zde získané znalosti budou později aplikovány v tomto předmětu a dále v navazujících odborných předmě-tech (digitální technologie v katastru nemovitostí aj.).

Požadované znalosti

Potřebná je znalost mapovacích metod měření polohopisu. Vyzvednout lze také znalost základních prostředků počítačové grafiky. Obdobně je pro práci nutná alespoň rámcová znalost platných předpisů dnešních i těch předchozích.

Doba potřebná ke studiu

Doba potřebná k nastudování látky odpovídá výuce 2 hodin cvičení a 2 hodin přednášek týdně po dobu 5 týdnů. Jde tedy orientačně o 20 hodin. Ovšem je třeba mít na paměti, že čas potřebný ke studiu je značně individuální záležitost.

Klíčová slova

katastr nemovitostí, pozemkový katastr, pozemková kniha

Metodický návod na práci s textem

Zde uvedené informace jsou základním materiálem pro pochopení problemati-ky. V rámci studia a zájmu o danou problematiku je vhodné si doplnit znalosti pročtením další literatury.

- 4 (70) -

Vývoj katastru nemovitostí

2

2.1


Katastr nemovitostí má velmi dlouhou tradici. Jde o dílo, jež je vytvářeno té-měř dvě stě let. Zpravidla navazuje na předchozí výsledky a postupně se vyvíjí tak, jak se vyvíjí společnost a její potřeby. Kontinuita katastru nemovitostí má zcela zásadní význam pro evidenci vlastnických vztahů. Jakékoliv narušení má vážné důsledky a odstraňuje se velmi obtížně. Řádné vedení a rozvoj katastru nemovitostí je podmíněn dlouhodobou politickou a ekonomickou stabilitou. Spolehlivě fungující katastr nemovitostí je důležitým předpokladem prosperu-jící ekonomiky.

Katastr nemovitostí je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních pamá-tek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodář-ské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů.

Katastr je soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evi-dence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.

Podle dnešních představ je katastr nemovitostí veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky.

Dějiny katastru do roku 1817

Pozemky a statky byly i v nejstarší době podrobeny dani. Počátky pozemkové daně v Českém království lze nalézt již v roce 1250. Podkladem pro vyměřo-vání daní byly po velmi dlouhou dobu nedokonalé soupisy půdy, jež byly se-stavovány pouze na základě písemných přiznání pozemkových vrchností o počtu tzv. „osedlých“, tj. selských usedlostí na jejich panstvích.

Dani byly nejprve podrobeny pozemky poddaných. Majetek šlechty dani ne-podléhal.

Zvyšující se požadavky na výši daní vedly postupně k zpřesňování daňových podkladů tak, aby daně odpovídaly skutečně možným výnosům půdy.

Vznikala tak potřeba mít spolehlivější znalosti nejen o výměře, ale také o kva-litě a výnosech půdy.

První jednotně zakládané a vedené katastry v Českých zemích vznikají po roce 1650. Je to zprvu tzv. katastr rustikální neboli Militare Ordinarium. Dani byly podrobeny jen pozemky poddaných a ostatních obyčejných poplatníků, rozlišovala se jen půda zemědělská a neobdělávaná, jakost půdy měla jen třídy (dobrá, prostředním, špatná). Jako dodatek k tomuto katastru bylo roku 1706 rozhodnuto zdanit i půdu šlechty a založit tzv. katastr dominikální, který byl dokončen roku 1747. Rozvržení daní se v tomto katastru řídilo počtem rusti-kálních usedlostí jednoho panství.

- 5 (70) -


Takto hrubě stanovená a nestejnoměrně rozdělená daň vedla v roce 1749 k tzv. vyrovnání ( exaequace ) daně již podle výměry půdy a založení tzv. Exeaqua-torium dominicale, který byl dokončen v roce 1756. Takto upřesněný domini-kální katastr již rozlišoval veškeré zahrady, role, úhory, vinice, chmelnice, pas-tviny a lesy.

Katastr rustikální spolu s katastrem dominikálním z roku 1756 pak tvoří úplný a velký katastr všech pozemků a statků, tedy poddaných a šlechty a nazývá se katastrem tereziánským. Tereziánský katastr ale nebyl zcela jednotný, v jednotlivých zemích Rakousko-Uherska byl nařízen odlišně. Přesto jde o první katastr v českých zemích, který zahrnoval veškerou půdu, tedy poddan-skou i šlechty. Skládal se tedy s katastru rustikálního a dominikálního. Tento katastr neměl žádné mapy, šlo o pouhé seznamy pozemků a statků. Kromě po-zemků (členěných na zahrady a role, úhory, pastviny a porostliny křovím, vini-ce, louky, lesy, rybníky) obsahoval i další informace (chmelařství, lnářství a výroba příze, plavba dříví, chov dobytka, mlýny, domy, pivovary a řemesla). Z rustikálního katastru se platila daň 33%, z dominikálního 25% z hrubého výnosu.

Značným pokrokem byl katastr Josefský, který byl zaveden patentem císaře Josefa II. Ze dne 20.dubna 1785. Jde o první katastr založený na výsledcích skutečného, i když velmi hrubého, měření a nikoliv pouze na základě daňových přiznání.

Základní jednotkou pro odhad výtěžku nebyla již nepřesná usedlost, ale poze-mek, jehož výměra byla v terénu změřena. Katastr byl vyhotoven pro jednotli-vé berní obce. Nejprve byly určeny hranice těchto katastrálních obcí (včetně protokolu o průběhu hranic), plocha každé obce se rozdělila na menší celky ohraničené cestami, potoky atd., na tzv. „pozemkové tratě, hony“ (Ried, Flu-ren). Každá trať byla zaměřena a samostatně zobrazena na náčrtech zvaných brouillony, jednotlivé zobrazené pozemky byly označeny tzv. topografickým číslem (Numerus topographicus). Výměra každého pozemku byla určena z polních délek (délka a šířka pozemku), které si podle návodu změřili sami držitelé.

Pro každou obec byly vyhotoveny seznamy, kde vedle popsání polohy a názvu pozemkové tratě byly uvedeny topografická čísla pozemků, jména majitelů a výměry pozemků. Měření bylo na tehdejší dobu velmi dobře zorganizováno, když výsledky se zapisovaly do připravených tiskopisů. Měření probíhalo vel-mi rychle a bylo dokončeno během 4 let, takže už 1.listopadu 1789 vstoupil operát Josefského katastru v platnost. Primitivní a ukvapené měření bez geo-metrických základů nemohlo však zajistit spolehlivé výsledky, což se ukázalo při snaze roku 1792 sestavit z náčrtů souvislou mapu celé říše, neboť z jednotlivých polních tratí nebylo možno často sestavit ani mapu obce.

Protože tento katastr jako první již nerozlišoval půdu poddaných a šlechty, byl na nátlak šlechty po smrti Josefa II. V roce 1792 částečně zrušen a daně šlechty se opět vybíraly podle předchozího tereziánského katastru. Tato úprava se na-zývá pak katastrem tereziánsko-josefským, jenž byl podkladem pro založení tzv. zemských desek zakládaných nebo upravovaných podle patentů z roku 1794 o deskách zemských a platil až do roku 1860, kdy byl nahrazen stabilním katastrem.

- 6 (70) -


Katastry do roku 1817 nebyly založeny na geometrických základech, což ne-mohlo zajistit spolehlivé výsledky. Výměry si zjišťovali držitelé sami.

Kontrolní otázky

Kdy vznikl první úplný soupis půdy? Jaké znáte typy katastrů do roku 1817?

Řešení

Odpovědi obsahuje kapitola 2.1.

- 7 (70) -

Stabilní katastr (1817-1869)

3 Stabilní katastr (1817-1869)

Snahy po získání kvalitního měřického podkladu pro rozdělování pozemkové daně, ale i potřeba přesných vojenských map celého Rakousko-Uherska, vedly po úspěšných zkouškách Františka I. k vydání císařského patentu ze dne 23.prosince 1817, v němž byla stanovena pravidla nového katastru daně po-zemkové.

Zásady patentu obsahovaly mimo jiné také ustanovení, že pro každou obec se zhotoví způsobem uvedeným ve zvláštní instrukci samostatná mapa, ve které bude rozsah obce a jednotlivých pozemků lišících se kulturou nebo vlastnic-tvím vyznačen svou topografickou polohou, tvarem i velikostí v příslušném měřítku dle skutečnosti. Dále pak, že měřické práce a mapování mají provést civilní nebo vojenští geometři, teoreticky i prakticky způsobilí.

Jako základní měřítko bylo stanoveno 1:2880, kdy 1 vídeňský palec odpovídá 40 vídeňským sáhům, 1 čtvereční palec pak 1 dolnorakouskému jitru (1600 čtverečních sáhů). Katastr měl tvořit stálý-stabilní a dokonalý seznam všech pozemků podrobených dani s udáním jejich velikosti, polohy a čistého výnosu. Pro svou důkladnost a představu, že bude navždy sloužit svému účelu byl na-zván stabilním katastrem.

Některé osvědčené zásady předchozího josefského katastru byly převzaty. Předmětem zdanění byl pozemek, pro který byl určen čistý výnos. Bylo pře-vzato rozdělení země na katastrální obce, zobrazené pozemky nazvané parce-lami byly označeny parcelními čísli, na rozdíl od topografických čísel josef-ského katastru. Pozemkové a stavební parcely byly číslovány ve dvou samo-statných číselných řadách.

Katastr rozlišoval pozemky dani podrobené a pozemky od daně osvobozené. Mezi pozemky podrobené dani patřila půda plodná a tzv. parifikáty, tj. pozem-ky využívané k jiným účelům než zemědělským a lesnickým. Měly být zdaně-ny podle porovnání se sousedními pozemky-parifikací. Plodná půda byla čle-něna podle následujících kultur: zahrady, vinice, role, louky, pastviny, lesy. K parifikátům patřily např. zastavěné plochy domů a budov včetně dvorů, sta-vební místa, plochy lomů, soukromé cesty, kanály, dráhy atd. K pozemkům osvobozeným od daně patřila neplodná půda, ale také rybníky bez užitku, ře-čiště řek a potoků, veřejné kanály, náměstí, návsi, veřejné cesty, státní dráhy, kostely, hřbitovy, budovy sloužící státu, veřejné vzdělávací ústavy, atd.

Protože mapy tohoto katastru, po řadě přepracování a doplňování po dobu více než 170 let, stále tvoří základ dnešních katastrálních map na asi 70% území, je potřebné i v současné době znát nejen, jak tyto mapy byly vyhotoveny, a tím i jejich původní vnitřní hodnotu, ale i způsoby a metody jejich dalšího doplňo-vání a přepracování. Mnohé je zřejmé z instrukcí vydaných pro provádění kata-strálních měření.

Po vydání patentu byla vydána prozatímní měřická instrukce ze dne 28.března 1818 a po získání dobrých zkušeností se zaměřením pozemků v rozsahu čtve-reční vídeňské míle (asi 50 km2) byla vydána definitivní měřická instrukce ze dne 28. února 1824 pod názvem „Instruction zur Ausfuhrung der zum Behufe des 8-ten una 9-ten Paragraphes des Allerhochsten Patentes von 23. December 1817 angeordneten Landes-Vermessung“ (Instrukce k provádění zemského

- 9 (70) -


vyměřování nařízeného podle nejvyššího patentu ze dne 23. prosince 1817). Tato instrukce stanovila měřítko 1:2880, pouze pro rozsáhlé lesy a pastviny a pro horská území se mohlo použít měřítko poloviční 1:5760 (toto se v českých územích nepoužilo).

Přesnost zobrazení délek byla stanovena tak, že rozdíl měřené délky a délky odsunuté z mapy neměl překročit 1/200 délky a pouze u pozemků malé ceny mohl rozdíl činit 1/100. Původní instrukce z roku 1824 byla přepracována a podstatně doplněna, aby vyhovovala i odchylným poměrům v uherských ze-mích. Jako prozatímní byla vydána v roce 1856 a jako definitivní v roce 1865, tedy již po založení katastru v rakouských zemích. Platila pro celé území Ra-kouska-Uherska, tedy pro založení katastru v uherských zemích a obnovu kata-stru v zemích rakouských. Pro města a cennou půdu umožňovala použít dalších měřítek 1:720 a 1:1440. Měřické instrukce propracovaly a zavedly promyšlené kontrolní postupy v průběhu celého procesu, jejich principy se používají do-dnes.

Geometrickým základem map stabilního katastru byla trigonometrická síť a zvoleno bylo Cassini-Soldnerovo nekonformní transverzální válcové zobraze-ní. Bylo použito předchozích triangulací I., II. a III. řádu. Triangulace I. řádu byla částečně opravena a nově vypočteny souřadnice sítě II. a III. řádu. Sféric-ké excesy byly zanedbány a souřadnice byly vypočítány jako rovinné, byla zanedbána konvergence. Značné zkreslení úhlů, délek i ploch narůstající se vzdáleností od počátku soustavy vyžadovalo zvolení více souřadnicových sou-stav. Rozhraní mezi soustavami nemohlo být vymezeno poledníky a rovnoběž-kami, jejichž obrazy si neodpovídaly a muselo být stanoveno pevně a trvale v terénu zemskými hranicemi.

Rozměr sítě byl určen z několika cca 8 km přímo měřených základen. Orienta-ce sítě byla určena astronomickým měřením.

Pro Čechy bylo použito soustavy se středem na bodu Gusterberg, pro Moravu a Slezsko soustavy se středem věže kostela Sv. Štěpána ve Vídni. Potřebné zhuš-tění body IV. řádu se provádělo grafickou triangulací stolovou metodou v měřítku 1:14400. Tyto body byly v hustotě 1 až 2 km. Stabilizace bodů byla provedena se značným zpožděním, až po dokončení podrobného měřen. V Čechách byly triangulační práce provedeny v letech 1824 až 1840, stabiliza-ce probíhala od roku 1845 do 1862. Na Moravě a Slezsku skončila triangulace v roce 1829, se stabilizací bodů se započalo teprve roku 1850.

Podrobné měření bylo provedeno metodou měřického stolu, kdy mapa vznikala přímo v terénu. Měření detailu předcházelo doplnění sítě dalšími geometric-kými body, které se určovaly protínáním ze 3 bodů nebo rajony. Délky se měři-ly latí nebo řetězcem. Pro podrobné měření v polní trati se používalo protínání, lesy se měřily zpravidla po obvodě rajonováním nebo s využitím orientace bu-solou. V zastavěné trati se určil stolovou metodou obvod, popřípadě uvnitř trati i význačné budovy, vytyčila a zaměřila se síť záměrných přímek. Poloha sta-vebních parcel a zahrad pak byla stanovena souřadnicemi nebo křížovými mí-rami. Přesně se měřily jen obytné budovy, stáje a hospodářské budovy se od-krokovaly. Půdorys venkovských stavení byl určován i s okapy. Rozdíl mezi délkou přímo měřenou a odsunutou nesměl přesahovat 1/200 délky, v tratích s malým nebo žádným užitkem půdy směl rozdíl činit až 1/100 délky.

- 10 (70) -


Mimo katastrálních map se vyhotovovaly indikační nástiny (skizzi), později nazývané příruční mapou. Byla to kopie katastrální mapy podlepená a rozříz-nutá na čtvrtky. Sloužily k vyšetřování v terénu, zapisovaly se do nich jména vlastníků, domovní čísla, pojmenování tratí, rozlišení kultur, atd. Byly výrazně kolorovány, obvody majetku byly obtaženy silnější čarou. Komisí v terénu ověřená a schválená skizza pak byla podkladem ke kancelářskému dokončení mapy a sestavení parcelních protokolů. Používala se však i pro vceňování po-zemků a další práce v poli.

Katastrální mapa byla doplněna parcelními čísli. Pozemkové parcely byly označovány v původních mapách červenými parcelními čísli, stavební černými. Současně s přidělováním parcelních čísel se vyhotovoval parcelní protokol, původně samostatný pro pozemkové parcely a samostatný pro parcely stavební. Výpočty výměr se podle instrukce z roku 1824 prováděly tužkovým rozděle-ním parcel na jednoduché obrazce a plocha se počítala z odsunutých délek. Výměry se uzavíraly na stejným způsobem určené plochy tratí. Použití plani-metru a zjišťování srážky papíru se zavedlo později, až instrukcí z roku 1865. podle parcelních protokolů se sestavily další součásti písemného operátu, pře-devším hlavní kniha držebnosti, která pak nahradila do té doby vedenou po-zemkovou knihu.

Mapovací práce trvaly v Čechách od roku 1826 do roku 1830 a pokračovaly od roku 1837 do roku 1843.

Na Moravě a ve Slezsku práce trvaly od roku 1826 do roku 1830 a pokračovaly od roku 1833 do roku 1836.

Bylo zaměřeno celkem 12691 obcí, 79328 km2, 15359518 parcel a vyhotoveno 40907 mapových listů.

Stabilní katastr nabyl právní moci v Čechách roku 1860, na Moravě a ve Slez-sku již roku 1851.

Zatímco měřické práce byly ve stabilním katastru provedeny v mimořádně krátké době kvalitně a na úrovni tehdejších technických možností, práce vce-ňovácí měly mnoho nedostatků. Zjištění čistého výnosu nebylo jednotné a již

- 11 (70) -


při zavedení katastru pro značnou dobu od zjištění a pro změny ve způsobu hospodaření nevyhovovalo potřebě spravedlivého rozvržení daní.

- 12 (70) -


Kontrolní otázky

Kdy vznikl stabilní katastr a na základě čeho? Kdy vznikla první měřická instrukce? Jaká byla zvolena metoda měření? Jaká byla měřítka map stabilního katastru?

Řešení

Odpovědi obsahuje kapitola 3.

3.1 Reambulace stabilního katastru (1869-1882)

Protože stabilní katastr nebyl spolehlivě doplňován nastalými změnami, ze-jména nebyla doplňována katastrální mapa, neshodoval se postupně se skuteč-ností. Požadavkům neodpovídaly ani pozemkové knihy, kdy vznikaly pochyb-nosti o rozsahu knihovního tělesa a scházely podrobnější údaje o právech. Hlavním nedostatkem katastru, který především byl důvodem pro jeho revizi (reambulaci), byl nízký a nestejnoměrný odhad čistého výnosu, vycházející z úrovně cen plodin z roku 1824 a který neodpovídal novému způsobu hospo-daření. To vedlo k vydání Zákona ze dne 24. května 1869 číslo 88 Ř.z. „O re-vizi katastru daně pozemkové“.

Úkolem reambulace bylo zejména jednorázové doplnění měřického i písemné-ho elaborátu katastru všemi změnami nastalými od původního měření a prove-dení nového, tzv. všeobecného vcenění a vtřídění pozemků.

Hlavní zásady vceňování byly zákonem upraveny tak, že dani podléhaly veške-ré pozemky zemědělsky a lesnicky užívané nebo jsou schopny zemědělského zpracování. Zastavěné plochy a nádvoří byly nově zařazeny mezi plochy ne-podléhající zemědělské dani. Základem daně byl opět čistý výnos, v závislosti na druhu obdělávání (kultuře) a bonitě pozemků. Nově upravenými kulturami byly: role, louky, zahrady (chmelnice), vinice, pastviny, lesy, jezera (rybníky, močály), parifikáty a neplodná půda. Bonita pozemků byla vyjadřována 6 až 8 třídami.

Pro měřické práce, které představovaly mimořádně rozsáhlý úkol, vydalo mi-nisterstvo financí „Nařízení o způsobu provádění prací měřických při upravení daně pozemkové dle zákona ze dne 24. května 1869“. Podle této instrukce bylo nutno zjistit veškeré nastalé změny v kultuře, osobě a předmětech měření (bez ohledu na to, zda byly, či nebyly ohlášeny), tyto vyšetřit a zaměřit, doplnit ka-tastrální mapy, určit plochy jednotlivých kultur a dílů různé bonity a vyhotovit sumáře obcí podle kultur a bonit. Pracovalo se na litografických otiscích map, využívaly se i stávající indikační skizzy. V případě nemožnosti používat pro množství změn stávající katastrální mapu, mohlo se po řádném zdůvodnění a souhlase předsedy zemské komise provést nové vyměření podle instrukce z roku 1865. Nové vyměření části obce nepřesahující 500 jiter (tj. rozsah ma-pového listu 1:2880) bylo na rozhodnutí geometra. V §17 bylo přímo stanove-no, že „při provádění prací měřických má říditi se geometr instrukcí z roku

- 13 (70) -


1865, použíti tam uvedených základních pravidel, strojů a pomůcek a má se vynasnažiti, aby práce tyto pokud možno urychlil“. Změny se v mapách vyta-hovaly rumělkou, neplatná parcelní čísla a názvy se škrtaly, změněné hranice se přeškrtávaly dvěma krátkými čárkami. Byla přesně stanovena pravidla ozna-čování nově oddělovaných parcel (poddělení ve tvaru zlomku). Při reambulač-ních pracech bylo též uloženo stabilizovat trigonometrické body, opravit a do-plnit místopisy a zakreslit tyto body do mapy. Podle §27 měl po skončení pol-ních prací geometr pouze 8 dnů na vyhotovení a odevzdání všech požadova-ných elaborátů. Při kontrolním měření byla povolena odchylka 1/80 délky ur-čené z mapy (oproti 1/200, resp. 1/100 podle instrukce z roku 1865). Výsledky revize zapisovali inspektoři do revizního deníku s poznámkou o schopnostech a píli úředníka a tento předkládali ministerstvu financí.

Zákon o revizi katastru daně pozemkové také stanovil, aby úplná revize katast-ru, při které se má měřický úředník přesvědčit, zda všechny změny jsou zane-seny v mapě a zda se shodují se skutečností, byla provedena každých 15 let.

Vlastní reambulace byla dokončena v roce 1880, takže od 1.1.1881 mohla být provizorně zavedena nová pozemková daň. Reklamační řízení bylo ukončeno v roce 1882. Velmi krátká doba na tak náročné a rozsáhlé dílo (necelých 11 let) a vysoký tlak na včasné dokončení vedly k zaměstnání nezkušených a neod-borných sil. Práce byly prováděny ve spěchu, povrchně a neodborně. Výsled-kem bylo podstatné znehodnocení map stabilního katastru. Podobných akcí, kdy množství práce bylo nadřazeno kvalitě, lze v další historii katastru nalézt, bohužel, více.

Kontrolní otázky

Proč došlo k reambulaci? Co si představujete pod pojmem reambulace?

Řešení


- 14 (70) -


3.2 Nové pozemkové knihy (1874)

Výsledky reambulovaného katastru měly sloužit i k založení nových pozemko-vých knih. Stávající pozemkové knihy stabilního katastru nevyhovovaly potře-bám soudů ani občanů, protože neudávaly dostatečně podrobně a přesně jed-notlivé části knihovního tělesa (tedy jednotlivé pozemky) zapsaného pod jed-nou knihovní vložkou na jednom listu hlavní knihy držebností a dále neobsa-hovaly, jaká práva a povinnosti jsou s knihovním tělesem spojena.

To vedlo k vydání zákona z 25. července 1871 č. 95 Ř.z. o zavedení obecného zákona o pozemkových knihách (obecný knihovní zákon), který nabýval účin-nosti při zřízení nových pozemkových nebo horních knih podle zemských zá-konů dnem, kdy se tyto knihy začnou vést.

Pro Čechy byl vydán zemský zákon ze dne 5.prosince 1874, č. 92 z.z.Č. „O založení nových knih pozemkových pro království České a o jejich vnitřním zařízení“. Obdobné zákony byly vydány pro Moravu z 2. června 1874, č. 97 ř.z., pro Slezsko z 2. června 1874, č. 98 Ř.z. Tyto zemské předpisy upravují některá ustanovení obecného knihovního zákona odchylně, např. zápisy nemo-vitostí obsažené do té doby jen v zemských deskách. Do pozemkových knih měly být zapisovány všechny nemovitosti a všechna práva, která byla prohlá-šena za rovna nemovitým věcem. Vyloučen z nich však byl veřejný statek a nemovitosti zapsané v horních a železničních knihách. Co je veřejným (obec-ným) statkem vyplývalo z §§ 287 a 288 obecného občanského zákoníku z roku 1811 a dalších nařízení. Patřily sem věci, které si nemohl nikdo přivlastnit, ale které mohl užívat každý obyvatel státu, tedy např. silnice, řeky, přístavy, ná-městí, návsi, veřejné cesty, vody (pokud nejsou v soukromém vlastnictví) a pod. o všech nemovitostech nezapisovaných v pozemkových knihách (tedy součástech veřejného statku, nemovitostech zapsaných v horních a železnič-ních knihách a zemských deskách), ale i o nemovitostech ležících v jiném kata-strálním území než v jehož knize jsou zapsány (přespolní pozemky), se vedly seznamy s údaji umožňujícími zápisy o těchto nemovitostech vyhledat. Změny v seznamu veřejného statku se prováděly výhradně podle údajů katastru, neboť obecný knihovní zákon se na veřejný statek nevztahoval.

Pozemkové knihy byly zařízeny podle systému hlavní knihy. Pozemková kniha sestávala z hlavní knihy, sbírky listin a map pozemkových knih. Pomůckami pro snadnější přehled byly osobní a věcný rejstřík, seznamy veřejného statku a seznamy parcel zapsaných v jiných knihách.

Hlavní kniha, vedená pro každé katastrální území, se skládala z jednotlivých knihovních vložek určených k zápisu knihovních těles a právních vztahů s nimi spojených. Za knihovní těleso byla považována někdy i jediná nemovitost, ob-vykle šlo však o jejich ucelený hospodářský soubor, spojený s osobou téhož vlastníka nebo spoluvlastníků. Každá knihovní vložka se členila na 3 části (lis-ty)

List A (list statkové podstaty) měl dva oddíly. V prvním se zapisovaly všechny nemovitosti tvořící knihovní těleso podle parcelních čísel vedených v katastru, včetně kultury, čísly domů, popř. označení jiných staveb. V druhém oddíle se zapisovaly změny knihovního tělesa a také oprávnění spojená s vlastnictvím uvedených nemovitostí, tedy služebnosti a věcná břemena.

- 15 (70) -


List B (list vlastnický) udával vlastníka nemovitostí, způsob nabytí vlastnictví a jeho změny. U spoluvlastníků se zde zapisovaly ideální spoluvlastnické podíly, dále se zde zapisovala osobní omezení vlastníků, např. nezletilost, nesvépráv-nost, atd.

List C (list závad) byl určen k zápisu věcných práv váznoucích na knihovním tělese (např. zástavní právo, výměnek, právo stavby, věcná břemena).

Další podstatnou částí pozemkových knih byla sbírka listin, v níž se společně ukládaly pro všechny hlavní knihy ověřené kopie všech listin, na jejichž zákla-dě byly provedeny zápisy.

Zápisy v pozemkových knihách měly konstitutivní charakter, práv se nabývalo v souladu s obecným zákoníkem občanským z roku 1811 až vkladem (intabu-lací) do pozemkových knih. Konstitutivní význam měl však jen zápis do hlavní knihy. Katastrální mapy i mapy pozemkové knihy nebyly rozhodující. Práva se vztahovala vždy k celému knihovnímu tělesu nebo jeho ideální části, pouze služebnosti mohly být omezeny na jiné hranice, i když se zapisovaly na celé těleso.

Zakládání pozemkových knih bylo svěřeno soudům I. instance a mělo se v jednotlivých obcích zahájit až po dokončení revize katastru prováděné podle zákona z roku 1869. Založené pozemkové knihy se měly od té doby udržovat v souladu s katastrem a naopak a odpovídat skutečnosti.

Zápisy v pozemkové knize byly přehledné, každému dostatečně srozumitelné a zejména průkazné. I složité formální postupy přispívaly ke spolehlivosti a vě-rohodnosti zápisů. Zápisy podávaly úplný přehled o celém předchozím vývoji, neplatné zápisy se totiž neškrtaly, ale červeně podtrhávaly. Pozemková kniha si proto získala vysokou důvěru veřejnosti a stala se spolehlivým právním nástro-jem ochrany práv vlastníků a věřitelů.

Zásady vedení nových pozemkových knih platily s některými výjimkami v důsledku pozemkových reforem až do roku 1950, kdy došlo k převratným změnám občanského zákoníku. Obecný knihovní zákon a s ním související předpisy byly zrušeny až zákonem č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí.

Kontrolní otázky

Na základě čeho byly zřizovány pozemkové knihy? Jaké součásti měla pozemková kniha?

Řešení


3.3 Evidence reambulovaného katastru (1883)

Třebaže zákon o úpravě daně pozemkové z roku 1869 stanovil provádění revi-ze vždy po 15 letech, potřeba souladu s pozemkovými knihami si vynutila již v roce 1883, tedy 3 roky po ukončení reambulace, vydání zákona ze dne 23. května 1883, č. 83 Ř.z. o udržování evidence katastru daně pozemkové.

- 16 (70) -


Vedení evidence katastru se vztahovalo na změny hranic obce, držitelovy oso-by, předmětů daně, způsobu užívání (kultur) a změny způsobené chybami v psaní a počítání. Do katastru byly prováděny jen změny trvalého rázu, změny způsobu užívání pozemku neměly vliv na pozemkovou daň.

Zákon zřídil evidenční geometry v okrese a evidenční inspektory u zemských finančních správ a vytvořil tak základ budoucí organizace výkonné služby v okresech (53 evidenčních okresů v Čechách a 30 na Moravě). Podrobněji organizaci upravoval zákon č. 84 Ř.z. z téhož roku.

V zájmu udržování souladu se skutečností byla uložena povinnost držitelům ohlašovat změny (pod sankcí daňového znevýhodnění), upravena součinnost ostatních úřadů a uloženy povinnosti obcím v souvislosti s vyšetřováním změn. Provádění úplné revize údržby bylo stanoveno každé 3 roky.

Podrobně bylo rozpracováno řízení o vyšetřování změn včetně zaměřování změn evidenčními geometry i vyhotovování geometrických (situačních) plánů oprávněnými soukromými techniky. Zjištěné změny se zapisovaly do výkazů změn, které byly podkladem k upřesnění daní i k provedení změn v jednotlivých částech katastru. Vzájemný soulad s pozemkovou knihou byl zajišťován zasíláním tzv. ohlašovacích archů knihovnímu soudu a naopak tabu-lárních sdělení spolu s opisy listin evidenčnímu orgánu. Rovněž byla upravena veřejnost katastru, do nějž mohl nahlížet každý, kopie a výpisy mohly za úplatu vyhotovovat pouze katastrální úředníci.

Nařízením ministerstva financí ze dne 14. ledna 1893, č. 40 497 byla působnost evidenčních geometrů rozšířena tak, že mohli vykonávat též měření pro potře-bu a na náklad stran. Rozkladu Inženýrské komory nebylo vyhověno.

Nedostatečná přesnost graficky vyhotovených map na nepřesných základech grafické triangulace byla při obtížném zaměřování změn a vytyčování hranic pociťována čím dál tím více. To vedlo k zavedení tzv. trigonometricko-polygonální metody, tedy číselného měření. První měřická instrukce z roku 1887 (Instruction zur Ausfuhrung der trigonometrischen und polygonometris-chen Vermessungen. Behufs Herstellung neuer Plane fur die Zwecke des Grundsteuer-Katasters), která byla doplněna a nově vydána tiskem roku 1904, zavedla číselné měření v metrické míře připojované na body III. řádu, zavedla nové měřické odchylky i dekadická měřítka 1:2500, 1:1250 a 1:625. Pro ma-py v dekadickém měřítku upravila klad i rozměr mapových listů. V dosavadních sáhových měřítcích bylo možno mapovat jen části katastrální obce. Tato velmi podrobná instrukce pak byla i vzorem pro Instrukci A po-zemkového katastru.

Měřická instrukce z roku 1865 pak byla nahrazena novým měřickým návo-dem pro stolovou metodu v roce 1907 (Instruction zur Ausfuhrung der Ver-messungen mit Anwendung des Messtisches). Zákon o evidenci katastru s dalšími prováděcími předpisy stanovil a upřesnil metody a postupy trvalého vedení katastru v souladu jak s pozemkovou knihou, tak se skutečností. Zavedl některé postupy, které byly převzaty i do pozdějších předpisů a jsou používány v nezměněné nebo v upravené formě dodnes. Pro-pracované a velmi podrobné technické návody pak byly základem a vzorem měřických návodů po dalších sto let.

- 17 (70) -


- 18 (70) -


Kontrolní otázky

Kdy vznikla poslední měřická instrukce etapy stabilního katastru? Řešení


Pokud jste zvládli kapitoly 2 a 3 máte za sebou úvodní část předmětu. Tato část představuje kapitolu katastru za éru Rakousko-Uherska, jež dala základ pro budování katastru tehdejšího Československa.

- 19 (70) -

Pozemkový katastr (1927-1964)

4 Pozemkový katastr (1927-1964)

Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byl evidovaný katastr převzat v nezměněné formě. Během války zanedbané vedení katastru a rozsáhlé změny držby v důsledku rozsáhlé pozemkové reformy neposkytovaly možnost i přes silně pociťované potřeby provést podstatnější změny. K zásadním změnám dochází až od roku 1928, kdy nabyl účinnosti zákon č. 177 ze dne 16. prosince 1927 S.z.n. o pozemkovém katastru a jeho vedení (katastrální zákon), doplněný vládním nařízením č. 205/1928 S.z.n. a vládním nařízením č. 64/1930 S.z.n.

Katastr daně pozemkové pozměněný novým zákonem oficiálně na pozemkový katastr, začal podstatně měnit svůj původní účel. Stal se nepostradatelnou sou-částí všech právních jednání o nemovitostech a jeho původní daňové poslání se začalo přetvářet na účel právní a všeobecně hospodářský.

Katastrální zákon zrušil všechny předchozí předpisy vztahující se na pozemko-vý katastr a jeho vedení, mimo ustanovení obsažená v tomto zákoně. Pozem-kový katastr byl definován jako geometrické zobrazení, soupis a popis veške-rých pozemků v Československé republice. Zákon definoval pojem pozemku a parcely. Katastr měl sloužit jako podklad pro vyměřování daní, pro zakládání, obnovování a doplňování veřejných knih a jejich map, zajištění držby, pro pře-vody nemovitostí a pro reálný úvěr. Měl být také však pomůckou pro kartogra-fické a výškopisné práce, pro technická podnikání, pro statistické a hospodář-ské účely, pro ochranu památek i pro vědecké a badatelské účely. Měl být kata-strem víceúčelovým.

Vedením katastru byly pověřeny katastrální měřické úřady. Pečlivému a svě-domitému vedení katastru přispěla i osobní zodpovědnost zaměstnanců katast-rální služby za správnost a přesnost jimi vykonaných prací stanovená vládním nařízením č. 205/1928 S.z.n.

Pozemkový katastr obsahoval součásti podstatné, vedlejší a pomocné. Podstat-nými součástmi byl měřický operát (katastrální mapa a příruční katastrální ma-pa), písemný operát (rejstřík parcel, parcelní protokol, pozemnostní archy, se-znam pozemnostních archů, rejstřík držitelů a záznam změn), sbírka listin a úhrnné výkazy. Podrobnější obsah jednotlivých součástí katastru stanovilo vládní nařízení č. 64/1930 S.z.n. Veřejnosti byl přístupný pouze měřický a pí-semný operát (nikoliv tedy sbírka listin obsahující mimo listin i např. měřické náčrty, ani úhrnné výkazy) a na rozdíl od katastru daně pozemkové mohl každý do operátu nejen nahlížet, ale i pořizovat si pro svou potřebu výpisy, opisy a náčrtky.

Pozemkový katastr pochopitelně převzal dosavadní výsledky evidovaného ka-tastru daně pozemkové, včetně veškerých platných měřických, písemných , vceňovacích a vtřiďovacích operátů, které bylo možno dále vést nebo které bylo možno po úpravách využít. Převzal i dobré zkušenosti z organizace služ-by, propracované zásady a postupy provádění technických činností. Dosavadní předpisy a vykonávání všech katastrálních prací sjednotil na celém území státu. Postupně byly vydány nové velmi podrobné předpisy pro jednotlivé úseky ka-tastrální služby.

- 21 (70) -


Za zmínku stojí především Instrukce A z roku 1932 (Návod jak vykonávati katastrální měřické práce pro založení nového katastru původním katastrálním řízením) a Instrukce B z roku 1933 (Návod jak vykonávati katastrální měřické práce pro vedení pozemkového katastru), který podrobně upravoval také for-mální a věcné náležitosti geometrických (polohopisných) plánů. Tyto dvě in-strukce se v podstatě do jisté míry používají dodnes. Katastrální zákon zavedl novou zobrazovací soustavu platnou pro veškeré prováděné měřické práce, odstraňující nedostatky předchozí triangulace a zobrazení-Jednotnou trigono-metrickou síť katastrální (JTSK). Nové mapování podle Instrukce A se provádělo číselně, převážně v měřítkách 1:1000 nebo 1:2000. Přesnost měření byla definována standardizovanými po-stupy a dopustnými odchylkami v měření délek, úhlů a ploch a v uzávěrech polygonů. Mapy byly zobrazeny na zajištěném papíře, převážně na hliníkových deskách. Podle Instrukce A se zmapovalo 7354 mapových listů, tedy téměř 5% území. Mapována byla převážně města.

Slibný rozvoj katastru a zejména nové mapování narušily válečné události, druhá pozemková reforma v roce 1945, následně pak rok 1948. Pozemkový katastr se používal až do roku 1956, katastrální zákon byl definitivně zrušen až zákonem č. 46/1971 Sb. o geodézii a kartografii.

- 22 (70) -

Pozemkový katastr (1927-1964)

- 23 (70) -


Kontrolní otázky

Kdy vznikl pozemkový katastr? Jak se nazývala měřická instrukce pro obnovu katastrálního operátu novým mapováním? Jaká byla zvolena souřadnicová soustava?

Řešení

Odpovědi obsahuje kapitola 4.

- 24 (70) -

Jednotná evidence půdy (1954-1964)

5 Pozemková reforma (1945) a změna občan-ského zákoníku (1950)

Po skončení druhé světové války a obnovení Československé republiky došlo k mimořádně rozsáhlým změnám ve vlastnictví. Znárodnění, konfiskace, přídě-lová a scelovací řízení byly upraveny zvláštními zákony, které znamenaly zá-sahy do občanského zákoníku i knihovního zákona a průlom intabulačního principu. Skutečný právní stav se v mimořádně velkém rozsahu dostal do ne-souladu se stavem pozemkových knih. Uvést tento stav do souladu a vyznačit všechny změny do pozemkových knih, pro která platila přísná a složitá formál-ní pravidla, nebylo v krátkém čase vůbec možné. Zvláště v případech přídělů zemědělského majetku podle dekretů presidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 28/1945 Sb., které vyžadovaly rozsáhlé úpravy hranic pozemků, šlo o dlouho-dobou záležitost. To vedlo nakonec k zásadnímu zásahu do knihovního zákona vydáním zákona ze dne 8. května 1947, č. 90/1947 Sb. o provedení knihovního pořádku stran konfiskovaného nepřátelského majetku a o úpravě některých právních poměrů vztahujících se na přidělený majetek. Zákon podstatně zjednodušil vyznačení konfiskovaného majetku i zápis přidě-leného majetku novým vlastníkům, zejména pak připustil zřizování tzv. před-běžných knihovních vložek pro přidělený majetek, které místo parcel dosud nevytvořeného knihovního tělesa obsahovaly jen jeho velmi přibližné označení (např. jen číslem popisným zemědělské usedlosti). Šlo tedy jen o formální zá-pisy bez jednoznačného vymezení věci, avšak s právními důsledky. Přesto, že předběžné knihovní vložky měly být po dokončení měřických prací přeměněny na definitivní, šlo o narušení nejzákladnějších právních i technických principů, které snad nemají obdoby. Byl to však jen první z řady dalších případů, kdy ustoupení politickým tlakům ohrozilo nejzákladnější nezbytné podmínky pro trvalé a spolehlivé vedení pozemkové knihy a katastru.

Tento zákon připustil nejen zjednodušení knihovního řízení, ale znamenal i zásah do katastrálního zákona zjednodušením řízení a podkladů pro změny hranic katastrálních území a obcí, ale především nahrazením geometrických (polohopisných) plánů zjednodušenými podklady o prozatímním dělení parcel tzv. polohopisnými nástiny a srovnávacím sestavením. Prozatímní dělení parcel se v katastrálních mapách mělo vyznačovat tužkou, do písemného operátu však provést zápisem s poznámkou „proz.“.

Práce na upřesnění přídělů a jejich definitivní vytyčení a zaměření, které nepo-stupovaly dostatečně rychle i přes nasazení množství kvalifikovaných sil, byly nakonec po změně politického režimu v únoru 1948 přerušeny. Výsledkem je nedostatečně evidované vlastnictví značného rozsahu, podchycené jen v přídělových elaborátech, které nebylo dosud jednoznačně vymezeno, ale má právní platnost. Tento velmi komplikovaný problém se pokouší dnes, po 60 letech, řešit se spornými výsledky pozemkové úpravy.

K převratným změnám po roce 1948 došlo i v oblasti práva, kdy dne 1.1.1951 vstoupil v platnost nový občanský zákoník č. 141/1950 Sb., který výslovně stanovil, že stavby nejsou součástí pozemku a za věci nemovité považoval po-zemky a stavby (s výjimkou staveb dočasných). Vlastníkem stavby mohla být osoba rozdílná od vlastníka pozemku. Vlastnictví se nabývalo již samotnou

- 25 (70) -


smlouvou, popř. ze zákona nebo úředním výrokem a nikoliv až vkladem do pozemkové knihy. I když nebyla výslovně zrušena povinnost zápisů do veřej-ných knih, neměly zápisy nadále charakter konstitutivní, ale jen deklaratorní význam. Praktickým důsledkem byla neúplnost zápisů a tím i postupně nemož-nost vůbec změny knihovat. Vlastnictví pak bylo nutno prokazovat velmi ob-tížně původními listinami.

Upuštění od osvědčené zásady superficies solo cedit v pozemkovém právu vy-volalo značné problémy i v evidenci. Pozemková kniha ani katastr samostatné stavby dosud neevidovaly. Bez dořešení problému, jak dostatečně stavby evi-dovat, zejména v mapách, se však v evidenci pokračovalo a tento problém není důsledně dořešen dodnes.

V důsledku rozsáhlých změn ve vlastnických a užívacích poměrech, zejména násilné kolektivizace zemědělství a povýšení pravomocí státu, ztrácela neudr-žovaná a trvale neudržovatelná pozemková kniha i katastr postupně význam a prakticky se přestaly vést.

- 26 (70) -


Kontrolní otázky

Kdy byla započata pozemková reforma? Který ze zákonů byl mezníkem při vedení pozemkové knihy?

Řešení

Odpovědi na kontrolní otázky jsou obsaženy v kapitole 5.

- 27 (70) -


6 Jednotná evidence půdy (1954-1964)

Určité vakuum v padesátých letech dvacátého století po zastavení zápisů v pozemkovém katastru a pozemkových knihách a potřeba státu plánovat a řídit zemědělskou výrobu vedly v roce 1955 nejprve k pořízení jednorázového soupisu veškeré půdy a její výměry podle druhů kultur a skutečného užívání, bez ohledu na platné právní vztahy. Teprve následně, v letech 1956 až 1960 byla urychleně na celém území státu založena Jednotná evidence půdy (JEP), u níž se počítalo s pravidelným vedením a udržováním v souladu se skutečným stavem v přírodě.

O spěchu, s jakým byla JEP zakládána a stavu práva svědčí i to, že nevycházela ze zákonné úpravy, ale pouze z usnesení vlády ze dne 25. ledna 1956. Legisla-tivně právní normou bylo upraveno pouze označování druhů kultur a jejich charakteristiky (Směrnice č. 154/1957 Ú.l.). Založením a další údržbou JEP byla pověřena tehdejší Ústřední správa geodé-zie a kartografie a její okresní složky, tzv. okresní měřická střediska. Pro zalo-žení JEP byla vydána v roce 1956 Směrnice č.1 pro založení jednotné evidence půdy (ÚSGK č. SZ:242-334-16100/55 ze dne 10. prosince 1955), která byla znovu vydána v doplněném vydání v roce 1956 pod číslem SZ:242-334-8000/56. JEP měla podobně jako katastr měřický operát (pozemkovou, pracov-ní a evidenční mapu) a písemný operát (především soupis parcel, výkaz změn a evidenční listy, které poskytovaly přehled o skutečném rozsahu užívání půdy).

JEP se zakládala na základě vyšetření skutečného stavu užívání půdy a jejich kultur s maximálním využitím dostupných podkladů, především z pozemkového katastru, ale i zastavovacích plánů, grafických přídělových plánů a výsledků pozemkových úprav. Pracovalo se s otisky katastrální mapy na nezajištěném papíře, měření bylo maximálně zjednodušeno a omezeno (směrnice vysvětlovala pojem účelnosti a úspornosti), bez stabilizace a bez kontrol. Neplatily odchylky podle Instrukce B. Velké úlevy byly povoleny i pro přesnost zákresů do map, pro které byly povoleny i zcela netechnické a přibližné postupy. Byly povoleny trojnásobné odchylky, nezřídka ale byly umožněny i větší. Nezaměřené novostavby bylo přípustné doplnit „přibližnou lokalizací a přibližným půdoryse“ (pro odlišení čárkovaně). Úlevy byly i při výpočtu ploch, kde přesnost nebyla vůbec jednoznačně stanovena a kde nejpo-užívanější metodou bylo sčítání a odčítání odhadnutých výměr částí parcel po-zemkového katastru. Vzhledem k rozsahu díla a krátkosti času byly opět využi-ty nezapracované a neodborné síly, takže ani velmi mírná kriteria přesnosti nemohla být při plnění tohoto politicky pojatého úkolu dodržena.

Takto vzniklé pozemkové mapy JEP se pak ale staly jedním z podkladů při vyhotovování map navazující evidence nemovitostí. I když měly sloužit jen k doplnění hranic kultur, které neudržované mapy katastru nemohly poskyt-nout, nepodařilo se všechny důsledky tohoto díla odstranit a hrubé chyby se nacházejí i v současných mapách ještě dosud.

- 29 (70) -


Kontrolní otázky

Kdy byla započata Jednotná evidence půdy? Jaká byla kvalita měření?

Řešení


Informace Pokud jste zvládli kapitoly 4 až 6 máte za sebou část katastru, jež byla spojena s pozemkovou knihou a začíná etapa, jež je v hlavních rysech základem dneš-ního katastru nemovitostí.

- 30 (70) -

Evidence nemovitostí (1964-1992)

7 Evidence nemovitostí (1964-1992)

Nový občanský zákoník č. 40/1964 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. dubna 1964, přinesl řadu změn. Nově upravil pojem nemovitosti jako pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem a upravil i nabývání osobního vlast-nictví. Ke smlouvě o převodu nemovitosti bylo třeba její registrace státním notářstvím, vlastnictví předcházelo registrací smlouvy. Mimoknihovní princip nabývání vlastnictví zůstal zachován.

Potřeby vést současně skutečné užívací vztahy k půdě i vlastnické vztahy měla zajistit nová evidence nemovitostí, která byla legislativně upravena zákonem č. 22/1964 Sb. o evidenci nemovitostí a prováděcí vyhláškou č. 23/1964 Sb., které nabyly účinnosti k 1. dubnu 1964. Evidence nemovitostí vycházela z předchozí jednotné evidence půdy, která měla být doplněna o evidenci nově zavedených právních užívacích vztahů a vlastnictví. Právní vztahy se evidovaly na základě ověřených kopií nebo origi-nálů listin předkládaných k zápisu na jednoduchých listech vlastnictví se struk-turou údajů podobnou bývalé pozemkové knize. Doplnění nikde již nevede-ných údajů o vlastnictví za období od roku 1951 bylo prováděno systematic-kým šetřením přímo v obcích. Podpůrně se využívalo i pozemkových knih. Tyto práce prováděné podle Směrnice pro komplexní zakládání evidence nemovitostí (ÚSGK č. 7000/1966/23-332 z 12. listopadu 1966) probíhaly za podpory státních notářství od roku 1967 do roku 1988 a podařilo se při nich jednak došetřit poslední známý právní stav, jednak doplnit sbírku listin o všechny dostupné právní listiny v originálech nebo ověřených kopiích. I když praktickému provádění lze leccos vytknout, jde o obdivuhodný výkon a získa-né listiny umožňují i následně případné chyby či nedokonalost zápisů na listech vlastnictví opravit.

Mimořádně významná otázka map se začala řešit již v závěru období vedení JEP, jejíž provizorní a značně nekvalitní mapy nebyly nadále udržitelné. Při-kročilo se proto k vyhotovení nových pozemkových map, které měly plně na-hradit dřívější mapy pozemkového katastru. Postupovalo se podle Směrnice pro obnovu map JEP reprodukcí v souvislém zobrazení (ÚSGK č. 23-338.9-3100/1963 z 20. června 1963), která nahradila předchozí prozatímní předpis z roku 1960 a která byla na základě zkušeností dále doplňována. K obnově se mělo využít především kresby z neudržovaných katastrálních map, pouze kresba, která nebyla v těchto mapách obsažena, se přebírala z nedokonalých map JEP. Výsledná kvalita takto vyhotovených map byla ovlivněna nejen pečlivostí a odbornými znalostmi zpracovatele, ale i řadou nejasností, jak vyřešit problém souvislého zobrazení map, které byly původně vyhotoveny jako ostrovní a byly poznamenány rozdílnou srážkou i místními deformacemi. I přes snahy zabránit dalšímu zhoršení kvality map k němu ne-pochybně muselo docházet.

Pro jednotlivé skupiny činností při zakládání a vedení evidence nemovitostí byly postupně vydány směrnice a návody. Např. pro údržbu map platila pů-vodně poměrně podrobná Směrnice pro údržbu map evidence nemovitostí (ÚSGK č. 7600/1966/23-334 ze dne 25. července 1966), která v zásadních ustanoveních přímo odkazovala na části bývalé a dosud nepřekonané Instrukce B (která respektovala vlastnosti jednotlivých druhů starších map). Při pozdější

- 31 (70) -


systémové přestavbě technických předpisů došlo k přílišnému zjednodušení zásad měření, i když mapy historického původu se svými vlastnostmi zůstaly.

Určitých úspěchů doznalo nové mapování v měřítkách 1:1000 a 1:2000, pří-padně 1:5000, nejprve podle směrnic pro technicko-hospodářské mapování (THM), později podle směrnic pro tvorbu základní mapy velkého měřítka (ZMVM). Při mapování se podařilo postupně zvládnout fotogrammetrické technologie a dosáhnout vysoký stupeň automatizace v celém procesu tvorby. Společným nedostatkem však byly chabé základy místního šetření, vyplývající již z nedokonalé legislativy, které snižují praktickou využitelnost těchto map. Tato mapová díla pokrývají cca 25 % území.

Legislativní základy evidence nemovitostí byly celkově nedostatečné a nebyly ani respektovány. Metody, postupy i obsah evidence se měnily dosti podstat-ným způsobem pouze na základě interních pokynů, často podle přání jiných resortů. Přitom jediné 4 obecně závazné právní předpisy vydržely prakticky beze změn téměř 30let. Zásadním nedostatkem bylo nevyřešení spolehlivé evi-dence parcel ve vlastnictví občanů sloučených do větších půdních celků, které v souladu s předpisy neměly být ani zobrazovány v mapách.

Kontrolní otázky

Který zákon byl počátkem evidence nemovitostí? Jaký typ map vznikl? Jaký typ mapování byl zvolen pro tvorbu katastrálních map?

Řešení


- 32 (70) -

Současný katastr nemovitostí České republiky (1964-1992)

8

8.1

Současný katastr nemovitostí České repub-liky

Počáteční podmínky pro budování nového katast-ru

Nejen obnova pořádku a práva, ale především ekonomika byla hlavním a nej-naléhavějším důvodem k zahájení vládního programu rozsáhlé privatizace a restitucí. Jednou ze základních podmínek pro úspěšný postup tohoto procesu je spolehlivě fungující katastr a pozemková kniha. Téměř všechny instituce, úřa-dy, společnosti, obce a občané požadovali dokumenty prokazující jejich vlast-nictví, nejen současné, ale pro restituce i historické. Stávající evidence nemovi-tostí se ukázala být zcela nevyhovující a střediska geodézie byla zahlcena po-žadavky. Požadované informace o vlastnictví sice existovaly, ale jejich vyhle-dávání vyžadovalo vysoce kvalifikovanou, individuelní a časově náročnou prá-ci. Právě na této nedostatečnosti se ukázalo, že stávající evidenci je nezbytné přebudovat na spolehlivě fungující katastr, který je jednou ze základních pod-mínek postupu privatizačního programu.

První potřebný krok ke znovu vybudování katastru, tentokráte spojeného i s funkcí bývalé pozemkové knihy, byl učiněn přípravou a vydáním základní legislativy, která nabyla účinnosti ke dni 1.1.1993 a dále byla doplněna dalšími potřebnými zákony a vyhláškami. Jde o následující předpisy:

- zákon č. 264/1992 Sb., kterým se mění občanský zákoník a některé další zá-kony,

- zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem,

- zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon),

- zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech,

- zákon č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a o změně a doplnění některých záko-nů souvisejících s jeho zavedením (zeměměřický zákon),

- zákon č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku,

- Vyhláška č. 190/1996 Sb. (původně vyhláška č. 126/1993 Sb.), prováděcí vyhláška k zákonům č. 265/1992 Sb. a 344/1992 Sb.

Nová legislativa vytváří tzv. „právní katastr“ spojující v jediném instrumentu spravovaném výhradně zeměměřickými orgány funkce jak pozemkového kata-

- 33 (70) -


stru, tak bývalé pozemkové knihy. Tentokrát v modernizované formě umožňu-jící využití výpočetní techniky.

Legislativa však vytváří pouze rámec a základní předpoklady k zahájení práce na dlouhodobém a mimořádně náročném úkolu, kterým je vlastní vybudování takového katastru. Katastr musí pro zachování nezbytné kontinuity vycházet ze současného stavu předchozí značně nedokonalé evidence nemovitostí. Nabytím účinnosti zákonů se sice mapy a písemné operáty rázem staly ke dni 1.1.1993 operáty katastru nemovitostí, ale je nezbytné je v co nejkratší době podstatně upravit. Některé převzít, jiné doplnit, ale některé zcela přepracovat. To vše je ztíženo stále vysokými nároky na běžnou činnost katastrálních úřadů.

Zatímco písemný operát lze relativně snadno s využitím stávajících údajů pře-pracovat, katastrální mapy tvoří zcela specifický problém, který nebude možno vyřešit v krátkém čase. Po evidenci nemovitostí zdědil katastr mimo jiné po-měrně přesné mapy vyhotovené číselnými metodami (cca 30% území) také graficky vyhotovené mapy mající původ v mapách stabilního katastru (asi 70% území), které jsou poznamenány nejen nedokonalostmi při svém vzniku, ne-pravidelnou srážkou, lokálními deformacemi, ale hlavně nekvalitní údržbou za období téměř 170 let a mnoha obnovami.

Prvořadým úkolem, který mohl uvolnit kapacity pro další potřebné kroky, bylo dokončení komputerizace písemného operátu. Automatizace v předchozí evi-denci nedořešila dnes nejdůležitější obsah katastru, kterým jsou listy vlastnic-tví.

Specifickým problémem katastru byly parcely ve vlastnictví občanů, které byly sloučeny do větších půdních celků. Tyto parcely nebyly zobrazeny ani v současných mapách, ani v písemném operátu, ale byly vedeny pouze ve zjed-nodušené pomocné evidenci umožňující jejich vyhledávání v mapách a doku-mentech předchozích evidencí. I když podle zákona mají být tyto parcely dopl-něny nejpozději při dokončení budoucích pozemkových úprav, je v zájmu po-stupu automatizace i spolehlivosti vedení katastru tyto parcely doplnit do map i písemného operátu co nejdříve. Protože jde o asi 8 milionů takových parcel, spočíval zřejmý první krok v jejich doplnění do písemného operátu.

V roce 1994 bylo dokončeno vybavení všech katastrálních úřadů sítěmi PC/LAN a započaly dodávky výkonných grafických stanic. Zpočátku byl plně využíván software vytvořený pro předchozí evidenci nemovitostí, který neod-povídal všem požadavkům nového katastru. Bylo proto nezbytné urychleně zahájit práce na software nové generace. Jako první krok byly vydány standar-dy struktury a výměnného formátu katastrálních dat.

Český úřad zeměměřický a katastrální stanovil Koncepci digitalizace katastru nemovitostí, jehož hlavní úkoly byly:

-doplnění chybějících parcel,

- dokončení automatizace listů vlastnictví,

- doplnění daňových údajů k parcelám,

- 34 (70) -


- zhušťování podrobného bodového pole podle potřeb pozemkových úprav,

- postupná digitalizace katastrálních map.

Mnohé z toho je již dokončeno, jiné úkoly jsou na počátku.

- 35 (70) -


- 36 (70) -


Kontrolní otázky

Jaké znáte zákony, jež daly vznik současného katastru nemovitostí? Kdy začíná novodobá etapa katastru nemovitostí? Jaké jsou úkoly koncepce katastru nemovitostí?

Řešení

Odpovědi na kontrolní otázky jsou obsaženy v kapitole 8.1.

8.2 Současný stav katastru nemovitostí

Vývoj legislativy pokračuje, v dlouhodobém plánu jsou zásadnější změny sou-visející s obnovou některých dřívějších principů vedení pozemkové knihy, kte-ré jsou však vázány na zásadní změny občanského zákoníku. Stejně tak je zá-kladní snahou propojit legislativu katastru nemovitostí i s jinými zákonnými normami, např. Stavebním zákonem.

Soubor popisných informací KN byl postupně systematicky doplněn o parcely zjednodušené evidence a plně digitalizován. Tento mimořádně náročný úkol, který bylo nutno zvládnout souběžně s běžnou prací na vedení katastru byl do-končen v roce 1998. Spolu s digitalizací byla provedena restrukturalizace dat a doplněny nabývací tituly a chybějící identifikátory vlastníků a jiných oprávně-ných. Soubor geodetických informací (katastrální mapy) je postupně doplňo-ván o parcely zjednodušené evidence a současně přepracováván do podoby

- 37 (70) -


digitální katastrální mapy (DKM), původem sáhové mapy jsou převáděny na katastrální mapy digitalizované (KM-D).

Názvy map

Druh pozemkové evidence Původní název mapy Současné označení mapy

Pozemkový katastr Katastrální mapa Mapa bývalého

pozemkového katastru

Jednotná evidence půdy Pozemková mapa Nepoužívá se

Evidence nemovitostí Pozemková mapa Mapa bývalé

evidence nemovitostí

Katastr nemovitostí Katastrální mapa Katastrální mapa

Kontrolní otázky

Do jaké podoby je přepracováván soubor geodetických informací? Řešení

Odpovědi na kontrolní otázky jsou obsaženy v kapitole 8.2.

8.3 Informační systém katastru nemovitostí (ISKN)

V roce 1997 bylo započato s vývojem nového Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN). Hlavním důvodem vývoje ISKN bylo odstranění nedosta-tečnosti dosud provozovaného stávajícího systému a zajištění zdokonaleného, výkonného a trvalého nástroje administrace katastru nemovitostí poskytujícího vysokou dostupnost údajů katastru prostřednictvím dálkového přístupu. Nejde jen o komplexní software s vysokou mírou zabezpečení dat a rychlým a snad-ným přístupem k informacím katastru, ale také o první krok k budování širšího informačního systému státní správy.

ISKN je integrovaný informační systém pro podporu výkonu státní správy ka-tastru nemovitostí a pro zajištění uživatelských služeb katastru nemovitostí. ISKN obsahuje prostředky pro vedení souboru popisných informací, pro vedení souborů geodetických informací, pro podporu správních a administrativních činností při vedení katastru nemovitostí a pro správu dokumentačních fondů. ISKN byl vytvořen a implementován v letech 1997-2001. V září 2001 byl ISKN uveden do provozu na všech katastrálních pracovištích a v centru. V roce 2002 probíhalo dolaďování systému, převzetí závěrečných etap a dokončení auditu ISKN. Plná implementace se dotýkala více jak 5000 zaměstnanců na 112 pracovištích v celé republice. Nové řešení ISKN plně nahradilo původní způsob vedení katastru nemovitostí a integrovalo vedení a správu katastru ne-movitostí do jediného informačního systému společného pro všechna pracoviš-

- 38 (70) -


tě katastrálních úřadů a centrum. Pro uložení dat se v systému ISKN využívá Spatila Cartridge Option a databáze Oracle. BEA WebLogic podporuje vzdále-ný přístup k datům prostřednictvím sítě Internet; systémový management vyu-žívá nástrojů CA Unicenter.

Nový systém zvyšuje kvalitu dat a celkovou bezpečnost systému a dovoluje využívat údaje z různých datových zdrojů. Nástroje pro poskytování údajů umožňují zveřejňovat a poskytovat požadovaná aktuální data z katastru nemo-vitostí prostřednictvím dálkového přístupu během několika mála minut, a to z celého území republiky.

Celkové řešení projektu ISKN obsahovalo vývoj nového aplikačního progra-mového vybavení (dále „APV“), obnovu hardware pracovišť katastrálních úřa-dů a jejich detašovaných pracovišť, vybudování nového centra a propojení všech pracovišť resortu privátní sítí WAN, spojení všech komponent do funkč-ního celku, migraci dat z dosavadního systému a školení zaměstnanců.

V červenci roku 2003 byla dokončena úspěšná atestace ISKN na shodu pro-duktu se Standardem ISVS.

8.3.1 Hlavní charakteristiky ISKN

Optimalizace uložení dat

Pro optimální uložení dat byl zvolen jediný datový model pro uložení popis-ných a prostorových dat v databázi Oracle a dat týkajících se správních řízení. To umožňuje současnou aktualizaci popisných a prostorových dat a udržení jejich vzájemné konzistence. Dále byla přijata koncepce samostatné evidence budov a bezešvé digitální katastrální mapy. Od září 2001 se uchovávají také veškerá historická data popisných a prostorových dat, takže je možné sestavo-vat data do potřebných výstupů k historickému datu (časový vývoj).

Uložení dat v ISKN změnilo i pohled na pojem „list vlastnictví“-Výpis z katastru nemovitostí. Výpis je definován jako nemovitost nebo soubor nemo-vitostí, které tvoří právní jednotku ve vlastnictví téže osoby (spoluvlastnictví týchž osob). Nejedná se tedy o seskupení na straně vlastníků, ale na straně ne-movitostí.

Data jsou strukturována v souladu se Standardem ISVS pro popis jednodu-chých datových prvků.

Optimalizace procesů při správě katastru nemovitostí

Hlavní předností ISKN je zavedení řady automatických kontrol do procesu zapsání změny do katastru nemovitostí a možnost převzetí aktuálních dat z registru obyvatel. Postup provedení změny je takový, že podle návrhu je při-praven budoucí stav, je možno před jeho uplatněním zobrazit budoucí stav po-pisných dat a v prostorech s digitální katastrální mapou též její budoucí stav, případně provádět úpravy. Díky tomu je zajištěna důkladná kontrola výsledné-ho stavu katastru a celý proces realizace změny v prostředí ISKN je navíc za-jištěn technicko-organizačními opatřeními. Návrh změny a kontrolu, včetně zplatnění provádějí rozdílné osoby dle přidělených uživatelských rolí.

Nové procesy zpracování dat/návrhů změn dávají možnost částečného nabytí platnosti geometrického plánu s automatizovanou změnou návrhu změny

- 39 (70) -


v budoucím stavu, dále tak umožňují aktualizaci dat katastru nemovitostí způ-sobem, který nezamyká aktualizovaná data, ale pouze řeší konflikty při pokusu aktualizovat stejná data.

Jednotná centrální správa číselníků. Která je také součástí ISKN, do procesů zpracování změn na katastrálních úřadech vnáší jednotnost a zvyšuje tím kvali-tu a konzistenci datové základny. Některé centrální číselníky, případně sezna-my jsou přebírány z externích zdrojů např. číselníky územní identifikace, PSČ, registr ekonomických subjektů.

Poskytování údajů z katastru nemovitostí Vzhledem k technologickému řešení ISKN, kdy jsou všechna pracoviště spoje-na s centrem prostřednictvím sítě WAN a data jsou z jednotlivých lokálních pracovišť v pravidelných dvouhodinových intervalech replikována do centrální databáze, bylo umožněno zavedení dálkového přístupu k veškerým digitálním datům katastru nemovitostí prostřednictvím sítě Internet. Údaje, poskytované dálkovým přístupem, nemají charakter veřejných listin. Legislativně je posky-tování údajů podchyceno ve vyhlášce ČÚZK číslo 162/2001 Sb. (ve znění poz-dějších dodatků), o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky. Pomocí tzv. interního dálkového přístupu jsou též katastrální pracoviště schop-na poskytovat informativní údaje katastru nemovitostí z celého území státu.

Výměnný formát ISKN Data katastru nemovitostí jsou poskytována veřejnosti také ve formě souborů s definovaným obsahem v popise nového výměnného formátu tak, aby tato data byla co nejúplnější. Popis nového výměnného formátu (NVF) byl zveřej-něn ve Zpravodaji ČÚZK číslo 4 z roku 2002 ve znění Dodatku číslo 1 ze dne 30.6.2003 a Dodatku č. 2 ze dne 18.11.2003 uveřejněného ve Zpravodaji ČÚZK číslo 4 z roku 2003. Další informace o výměnných formátech katastru nemovitostí a dokument Struktura výměnného formátu informačního systému katastru nemovitostí České republiky v plném znění, tj. se zapracovanými změnami lze získat na www stránkách ČÚZK. Zde kromě popisů je možné získat i vzorek dat.

Bezpečnost Pro dosažení požadované bezpečnosti je využívána kombinace prostředků ope-račního systému, databáze a vlastních prostředků aplikace ISKN.

Struktura aplikace z pohledu zaměstnance resortu ISKN je z funkčního pohledu rozdělen na jednotlivé aplikace, k jejich základ-ním funkcím patří:

PA – Příprava aktualizace – evidence o průběhu vyřizování řízení, zápis vkladu a výmaz práva – V, záznam práv – Z, potvrzování geometrických plánů – PGP, správa dokumentačních fondů.

AK – Aktualizace katastru nemovitostí – příprava návrhu změn, kontrola návrhu změny, možnost práce s budoucím stavem, potvrzení změn, přesun ná-vrhu změn z budoucnosti do přítomnosti, aktualizace dat.

PU – Poskytování údajů – údaje o poskytnutí, údaje k aktuálnímu, historic-kému i budoucímu stavu, podklady pro geometrické plány (rezervace čísel zá-

- 40 (70) -


znamů podrobného měření změn, nová parcelní čísla, čísla bodů podrobného bodového polohového pole), správní poplatky.

VP – Vzdálený přístup – zákaznický účet, založení, správa

PP – Příprava a přebírání podkladů – příprava podkladů, načtení údajů z externích zdrojů, obnova katastrálního operátu, přesun části katastrálního území a změna hranic katastrálního území.

BP – Bodová pole – údaje o bodových polích s možností jejich vedení a po-skytování.

SC – Správa číselníků – číselníky z externích zdrojů, číselníky ISKN centrální a lokální, import a aktualizace.

ST – Sumarizace a statistiky – statistiky a sumarizace, bilance a výkaznictví, podklady pro AEIS ( ekonomický informační systém).

EX – Vazby na externí systémy – přebírání podkladů pro prostorovou identi-fikaci, číselníků BPEJ, kontroly identifikace fyzických osob (registr obyvatel), kontroly identifikace právnických osob (registr ekonomických subjektů).

TO – Technicko-organizační zabezpečení – interní aplikace pro podporu provozu ISKN, zajištění bezpečnosti ISKN, replikace dat, tisky, přesuny katas-trálních pracovišť a katastrálních území.

DP – Dálkový přístup – interní (intranet) a externí (veřejná síť internet) dál-kový přístup k digitálním údajům katastru nemovitostí.

Dokumentace K systému také byla vytvořena odpovídající dokumentace zahrnující mj. popis systému, uživatelské příručky, školicí dokumentaci, provozní dokumentaci atd.

Budoucnost a rozvoj ISKN Na další rozvoj a údržbu systému byla vypsána Rámcová smlouva na rozvoj a údržbu ISKN v letech 2004 až 2006.

Cílem dalšího vývoje ISKN do roku 2006 je:

1) především zajištění provozu systému a jeho údržby, tzn. Průběžné řeše-ní a odstraňování provozních problémů tak, aby nebyl v žádném oka-mžiku ohrožen řádný výkon státní správy katastru nemovitostí

2) modifikace částí existujícího systému zejména v důsledku legislativních změn, přizpůsobování obecnému vývoji v oblasti informačních systémů veřejné správy (ISVS), realizace Státní informační politiky a rozvoje v oblasti katastru nemovitostí ( s cílem dalšího rozšiřování o nové funk-ce, zkvalitňování stávajících za účelem poskytování lepších služeb in-terním i externím uživatelům systému). Dále očekávané úpravy systé-mu souvisejí s připojením na komunikační strukturu veřejné správy, nové či aktualizované standardy vydané Ministerstvem informatiky, které se týkají provozu informačních systémů veřejné správy, rozšiřo-vání a doplňování stávajícího systému, atd.

3) Nejaktuálnějším úkolem rozvoje ISKN v současné době jsou úpravy dálkového přístupu k datům katastru nemovitostí s novelou katastrální-ho zákona s účinností od 1.4.2004, dle které se údaje katastru poskytují

- 41 (70) -


územně samosprávným celkům k výkonu jejich působnosti bezúplatně. Úpravy jsou vedeny tak, aby dálkový přístup ze samosprávných celků neohrozil kvalitu služeb dálkového přístupu pro platící uživatele a bu-dou prováděny ve dvou fázích. Přechodné řešení spočívá v možnosti oddělené a v denním čase proměnlivé regulace současně pracujících platících uživatelů a uživatelů ze samosprávných celků. Cílové řešení, které vzhledem k očekávanému velkému zatížení dálkového přístupu uživateli ze samosprávných celků bude vyžadovat podstatnou změnu technologické infrastruktury části centra ISKN, se projekčně připravuje a podmínky, nutné pro jeho realizaci se projednávají.

Kontrolní otázky

Co si představujete pod pojmem informační systém katastru nemovitostí? Jak jsou poskytovány údaje z informačního systému katastru nemovitostí? Jaký typ mapování byl zvolen pro tvorbu katastrálních map?

Řešení

Odpovědi na kontrolní otázky jsou obsaženy v kapitole 8.3 a 8.3.1.

- 42 (70) -

Další výhled vývoje katastru nemovitostí České republiky

9 Další výhled vývoje katastru nemovitostí České republiky

Základním materiálem k dalšímu vývoji katastru nemovitostí je „Výhledová studie resortu zeměměřictví a katastru v České republice“ ( ČÚZK č.j. 295/2002-2). Za zcela zásadní úkoly na úseku katastru lze považovat dosažení následujících cílů:

1) zvýšení celkové spolehlivosti katastru,

2) zvýšení garancí práv vlastníkům a věřitelům,

3) zajištění trvale udržitelného rozvoje katastru (zejména katastrálních map),

4) zlepšení přístupu k potřebným údajům katastru nemovitostí jak běžným uživatelům, tak odborné veřejnosti,

5) účinnější zapojení katastru nemovitostí do daňové oblasti a podpora tr-hu s nemovitostmi,

6) účinnější zapojení katastru nemovitostí do informačního systému veřej-né správy a podpora tvorby systémů GIS,

7) zvýšení efektivnosti vedení katastru nemovitostí i všech služeb,

8) dořešení budoucího financování katastru nemovitostí.

Pro zvýšení celkové spolehlivosti katastru nemovitostí je nutné doplnit parcely zjednodušené evidence i do katastrálních map a zamezit tak následnému zpo-chybňování hranic, dalším opakovaným změnám výměr (opakované upřesňo-vání) a chybám a omylům vyplývajícím z nepřehlednosti, popř. z kolizí těchto parcel s parcelami katastru nemovitostí (KN).

Je nutné dosáhnou možnosti a povinnosti opravovat bezodkladně všechny chy-by způsobené při vedení katastru nemovitostí, a to i včetně chybného povolení vkladu. Zajištění opravy všech chyb, je zásadním předpokladem trvalého a spolehlivého vedení katastru nemovitostí. Neopravení chyb způsobuje vznik dalších chyb a omylů, které se opravují ještě obtížněji, vznikají další a větší škody.

Značný význam má zajištění účinné kontroly zeměměřických činností vstupují-cích do katastru nemovitostí, především geometrických plánů, s účinnou obra-nou proti chybným výsledkům a předcházení alespoň hrubým chybám a omy-lům. Při propuštění chybných měřických podkladů nepomůže, že zodpovědný za ně je vyhotovitel či ověřovatel, protože za chyby v katastru odpovídá a musí je napravovat katastrální úřad.

Dále je potřeba zjednodušit, zefektivnit a zejména zrychlit řízení o vkladu (zá-znamu), o námitce a o opravě chyby (včetně zjišťování hranic a šetření údajů katastru nemovitostí) nahrazením obecného předpisu (správního řádu) speciál-ním právním předpisem vycházejícím z konkrétních podmínek vedení katastru nemovitostí.

Do všech procesů vedení katastru nemovitostí bude nutno zavést systém řízení jakosti na bázi norem ISO 9000. Bude potřeba diferencovat mezi procesy zápi-

- 43 (70) -


su práv (včetně subjektů těchto práv a vyjádření geometrického a polohového určení nemovitostí a označení parcelním číslem) a ostatními méně závažnými předpisy (nezávaznými až zcela podružnými či zbytečnými údaji vedenými v katastru). To podstatné, kde je třeba důsledně zachovat kontinuitu a dokládat správnost vedených údajů (právní vztahy, vlastníci, hranice, čísla parcel) bude nutné řešit důkladně a s důslednou kontrolou, méně významné údaje pak při-měřeně, nesmyslné a nepotřebné údaje z katastru vypustit zcela.

Obsah údajů katastru nemovitostí bude nutné omezit na takové, které jsme schopni skutečně spolehlivě vést a trvale udržovat (práva, hranice, označení parcel, výměry). Je třeba jasně preferovat jen evidenci práv k nemovitostem a saňové účely. Ostatní ponechat jiným příslušným a konkrétně zodpovědným orgánům a poskytnout jim k tomu z katastru vše co lze.

Obnovit princip „superficies solo cedit“ spolu s právem stavby, které by vznik-lo ze zákona v případě, kdy je stávající vlastnictví ke stavbě odlišné od vlast-nictví pozemku. Současně je třeba prosadit právní mechanismus, podporující splynutí rozdílného vlastnictví stavby a pozemku a bránící novému vzniku ta-kové duality. Pouze obnovení tohoto principu umožní vést katastr nemovitostí úplně i bez evidence drobných a všech ostatních staveb, které by bylo náklad-né, tak prakticky neproveditelné.

Pro zajištění trvale udržitelného rozvoje katastru nemovitostí (a zvláště katast-rálních map) má mimořádný význam urychlené dokončení digitalizace katast-rálních map a dořešení technologie jejich údržby tak, aby nedocházelo údržbou k postupnému znehodnocování přesnosti map a mapy bylo možno trvale a kva-litně vést bez jejich další obnovy novým mapováním v budoucnu.

U katastrálních map původně vyhotovených v sáhovém měřítku je potřebné vyřešit technologii údržby tak, aby všechna doplňující měření byla snadno pří-stupná a využitelná jak pro navazující měření, tak pro případnou celkovou ob-novu kompilací a případným doměřením v budoucnu. Jedním z možných navr-hovaných řešení je např. postupně ukládat všechna měření (všechna nová a popř. i využitelná předchozí) do souběžně vedené „dílčí“ DKM-postupně vy-tvářená DKM (v podstatě evidující v nedeformovaném stavu platné geometric-ké a polohové určení parcel nebo i jen jejich některých hranic) s indikací u par-cel v SPI i v mapě KM-D, které hranice mají své závazné geometrické a polo-hové určení v této dílčí DKM. V souvislosti s tím zavést povinnost zaměřovat vždy celý obvod nových parcel, a to na bodové pole v S-J TSK ( a při zaměřo-vání změn vždy vytyčovat potřebné dosavadní hranice). Dosavadní digitalizo-vané mapě pak postupně přisoudit roli přehledové mapy pro orientaci v katastru nemovitostí (věcně a obsahově správné, ale bez aspirací na přesnost zobrazení).

Kontrolní otázky

Jaké jsou základní cíle rozvoje katastru nemovitostí? Řešení

Odpovědi na kontrolní otázky jsou obsaženy v kapitole 9

- 44 (70) -

Základní pojmy v katastru nemovitostí

10 Základní pojmy v katastru nemovitostí

V této kapitole jsou představeny nejpoužívanější pojmy v katastru nemovitostí:

Báze dat – organizovaná integrovaná kolekce prostorových dat a přidružených popisných dat v paměťovém médiu počítače tak, aby byla schopná užití, účin-ného uchování a vyhledávání ve významných aplikacích, při nichž je volen přístup k datům různými logickými postupy.

Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) – základní mapovací a oce-ňovací jednotka zemědělských půd, tj. specifický územní celek s konkrétními stanovištními vlastnostmi, vyjádřenými pětimístným číselným kódem, který vyjadřuje rozdílné produkční a ekonomické efekty zemědělského území. Čísli-ce 1 = příslušnost ke klimatickému regionu, 2 a 3 = příslušnost k určité půdní jednotce, 4 = kombinace svažitosti pozemku a jeho expozice ke světovým stra-nám, 5 = kombinace hloubky a skeletovitosti půdního profilu.

Budova – nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, která je pro-storově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní kon-strukcí.

Budova rozestavěná – budova alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podla-ží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční a budova, které se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud na ni dosud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí.

Byt – místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení,

Byt rozestavěný – místnost nebo soubor místností určených v souladu se sta-vebním povolením k bydlení, pokud je rozestavěn v domě s byty a nebytovými prostorami, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

Část obce – evidenční jednotka vytvářená objekty s čísli popisnými, popř. čísli evidenčními v jedné číselné řadě. Obec může mít jednu nebo více částí. Část obce nemá ohraničené uzavřené území.

Další prvky polohopisu – prvky, které doplňují polohopis katastrálních map a zvyšují jejich vypovídací schopnost.

Definiční bod – vhodně zvolný bod uvnitř parcely, jeho pravoúhlé souřadnice v S-JTSK představují jednoznačnou globální lokalizaci parcely. Definiční bod katastrálního území je určeno v S-JTSK na stovky metrů.

Digitalizace mapy – proces převodu analogové (grafické mapy) nebo jiných podkladů do počítačové zpracovatelské formy.

Druh pozemku – závazně stanovená charakteristika účelu užívání pozemku: orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (dří-ve louky a pastviny), které tvoří v souhrnu „zemědělské pozemky“, dále lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, ostatní plochy.

- 45 (70) -


Dřívější pozemková evidence – operát bývalého pozemkové katastru a nava-zujícího přídělového a scelovacího řízení; ve zvláštních případech také pozem-ková kniha a evidence nemovitostí.

Evidence nemovitostí – soupis a popis vybraných nemovitostí doplněný evi-dencí zákonem stanovených užívacích a vlastnických vztahů k nim. Nemovi-tosti byly geometricky zobrazeny na pozemkových mapách. Evidence nemovi-tostí se vedla v letech 1964-1992 na podkladě zákona č. 22/1964 Sb.

Evidenční číslo – číslo, kterým se označují budovy a objekty, které slouží k prozatímnímu nebo občasnému bydlení (zahradní domky, chaty apod.) a ne-jsou označeny číslem popisným. Části obce mají samostatné evidenční číslová-ní budov.

Extravilán – nezastavěná část území obce, nacházející se mimo intravilán.

Geometrické určení nemovitosti a katastrálního území – určení tvaru a rozměru nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině.

Geometrický plán – technický podklad a neoddělitelná součást listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru nemovitostí, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy (při zápisu věcného břemene k části pozemku je geometrický plán přílohou listiny, do katastrální mapy se nezobrazuje)

Identifikace parcel – porovnání zápisu a zákresu stejné (totožné) nemovitosti (nebo skupiny souvisejících nemovitostí) v operátu katastru nemovitostí se zápisem, popř. zákresem dochovaného stavu dřívějších pozemkových evidencí nebo stavu před obnovou katastrálního operátu s parcelou nebo skupinou parcel vedených v katastru nemovitostí. Identifikace parcel je veřejnou listinou.

Identifikátor – vyjadřuje jednoznačné určení informačního údaje (rodné číslo občana, identifikační číslo právnické osoby, číslo katastrálního území podle jednotného číselníku prostorových jednotek statistického úřadu apod.)

Intravilán – část území obce, v níž je soustředěna zástavba, obvykle včetně pozemků určených k zastavění.

Jednoduchá pozemková úprava – činnost, při které dochází k pozemkovým úpravám malého rozsahu.

Jednotná evidence půdy – soupis a popis nemovitostí a jejich geometrické zobrazení na mapách velkých měřítek vyjadřující skutečné využívání pozemků v terénu a skutečné užívací vztahy k nim. Vedle se v letech 1956-1964 a vy-cházela z mapového a písemného operátu bývalého pozemkového katastru.

Katastr – zobrazení a soupis pozemkového majetku, určený původně pro vy-měřování pozemkové daně. Dnes je doplněn pojmem „nemovitostí“ a tvoří ucelený, průběžně aktualizovaný informační systém o pozemcích, o vybraných nadzemních budovách spojených se zemí pevným základem, o bytech a neby-tových prostorech, a o právních vztazích, které se k nim vážou.

Katastrální mapa – polohopisná mapa velkého měřítka (do 1:5000 včetně) s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru nemovitostí. Předměty obsahu katastrální mapy se vyzna-čují standardizovanými mapovými značkami. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelní-

- 46 (70) -


mi čísli a značkami druhů pozemků; budovy se zobrazují průnikem nebo prů-mětem svého vnějšího obvodu. Katastrální mapy vyhotovené v dekadickém měřítku obsahují body bodového pole, hranice chráněných území a ochranných pásem a další prvky polohopisu. Digitální katastrální mapa má svůj obsah za-znamenán číselně a je možno jej prostřednictvím výpočetní a zobrazovací techniky znázornit nebo jinak účelově využít. Katastrální mapy jsou státním mapovým dílem.

Katastrální území – technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí. V katastru ne-movitostí je označeno šestimístným číselným kódem jednotného číselníku pro-storových jednotek.

Komplexní pozemková úprava – činnost, při které se uspořádají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena. Při komplexních po-zemkových úpravách se pozemky prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí, zabezpečuje se přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic a vytvářejí se podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fon-du, zvelebení krajiny a ke zvýšení její ekologické stability.

Kopie katastrální mapy – obraz katastrální mapy, popřípadě její části, poříze-ný ručně, reprograficky nebo jako výstup z počítačových souborů. V praxi se používá též pojem „snímek“ katastrální mapy. Kopie katastrální mapy označe-ná předepsaným způsobem je veřejnou listinou. Kopii katastrální mapy lze doplnit orientačním zákresem pozemkové držby podle dřívějších pozemkových evidencí. Takto doplněná kopie však není veřejnou listinou.

Kvalita výměry – číselný kód, kterým se v souboru popisných informací v katastru nemovitostí označuje způsob určení výměry parcely. Kód 2 = výmě-ra parcely je určena ze souřadnic v S-JTSK, kód 1 = výměra parcely je určena jiným číselným způsobem, kód 0 = výměra parcely je určena graficky.

List vlastnictví – obsahuje údaje katastru nemovitostí o vlastníku a jiném oprávněném, o nemovitostech, které jsou evidovány v jeho vlastnictví, o po-drobnějších údajích katastru nemovitostí, které se váží k vlastníkovi nebo k nemovitostem a k jednotkám (bytům a nebytovým prostorám) v jeho vlast-nictví. Označuje se číslem listu vlastnictví. Listy vlastnictví jsou číslovány od jedničky s tím, že je vyhrazeno číslo 1- pro bývalé místní národní výbory, popř. pro současné obce při přechodu majetku ČR do majetku obce, 2 – pro okresní úřady, 10001 – zpravidla pro obce, 10002 – pro Pozemkový fond ČR, 11000 – zpravidla pro neznámého vlastníka.

List vlastnictví je rozdělen na záhlaví a části označené A, B, B1, C, D, E, a F. List vlastnictví se zakládá vždy jeden pro nemovitosti, ke kterým jsou vztaženy shodné vlastnické vztahy pro každého vlastníka (spoluvlastníky) nebo jiného oprávněného v rámci katastrálního území. Samostatný list vlastnictví se zaklá-dá pro dům s vymezenými jednotkami a v souvislosti s tím se zakládají i samo-statné listy vlastnictví pro vlastníky (spoluvlastníky) vymezených jednotek. Samostatný list vlastnictví se zakládá i pro duplicitní zápis vlastnictví nemovi-tosti. List vlastnictví založený podle dřívějších předpisů se nevede.

Mapa bývalého pozemkového katastru – označení pro katastrální mapu dří-vější pozemkové evidence bývalého pozemkového katastru.

- 47 (70) -


Měřítko mapy – poměr zmenšení nezkreslené délky v mapě k odpovídající délce ve skutečnosti; označuje se 1:M. Katastrální mapy jsou vyhotoveny v měřítkách metrických – dekadických (1:1000, 1:1250, 1:2000, 1:2500, 1:5000) nebo v měřítkách sáhových (1:1440, 1:2880). Pojem mapa velkého měřítka vyjadřuje mapu vyhotovenou v měřítku do 1:5000 včetně.

Názvosloví – v katastru nemovitostí se vedou názvy územních samosprávných celků, částí obcí, katastrálních území a pomístní názvy pozemkových tratí (po-zemku nebo seskupení pozemků) mimo zastavěná území. Obnovený katastrální operát dále obsahuje:

- v příslušných listech katastrální mapy standardizované znění názvu sousedního státu,

- názvy veřejných prostranství (ulic, náměstí, parků),

- názvy vodních toků a vodních ploch

ve standardizovaném znění podle posledního vydání Základní mapy ČR 1:10000.

Nemovitost – pozemek a stavba spojená se zemí pevným základem. Předmě-tem katastru nemovitostí jsou všechny pozemky, vybrané nadzemní budovy spojené se zemí základem a byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky.

Operát – součásti technického díla, stanovené co do druhu a úplnosti pro urči-té, přesně vymezené dílo.

Parcela – obraz pozemku, který je geometricky a polohově určen, zobrazen svislým průmětem hranic v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Sta-vební parcelou je pozemek evidovaný v druhu pozemku „zastavěné plochy a nádvoří“. Pozemkovou parcelou je pozemek, který není stavební parcelou.

Parcelní číslo – parcelní číslo (kmenové) je číslo, kterým je označena parcela shodně ve všech částech katastrálního operátu v jednom katastrálním území. Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli. Parcely se v každém katastrálním území označují arabskými čísly buď ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové a sta-vební parcely nebo v jedné číselné řadě bez ohledu na druh pozemku.

Plomba – upozornění ve výpisu z katastru nemovitostí, v informacích o parce-lách , o budovách, o bytech a nebytových prostorách, že zapsané právní vztahy a další práva jsou dotčeny změnou. Plomba je vyznačena na listu vlastnictví písmenem „P“ u každé dotčené nemovitosti a na listu vlastnictví pro jednotku u každé dotčené jednotky. Na listu vlastnictví pro dům je plomba vztahující se k jednotce vyznačena pouze u budovy.

Polohové učení nemovitosti a katastrálního území – určení polohy nemovi-tosti ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním územím.

Pomístní názvosloví – soubor pomístních jmen, tj. vlastních jmen neživých přírodních objektů a jevů na Zemi a těch člověkem vytvořených objektů na Zemi, které nejsou určeny k obývání a jsou v krajině trvale umístěny (vody, tvary vertikální členitosti zemského povrchu, jeskyně, pozemek nebo seskupení pozemků.

Popisné číslo – číslo, kterým se označuje v obci každá samostatná budova (popř. soubor budov) trvalého charakteru (obytná, provozní, obchodní), která je

- 48 (70) -


oddělena od jiné budovy. Každá budova se označuje pouze jediným číslem popisným nebo evidenčním. Spojí-li se dvě nebo více budov v jednu, má tato budova všechna čísla původních budov do nového rozhodnutí obce o přečíslo-vání budov. Části obce mají samostatné popisné číslování budov.

Pozemek – přirozená část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způ-sobu využití pozemku.

Poznámka druh zápisu do katastru nemovitostí, který nemá vliv na vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitosti, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí (na základě doručeného rozhodnutí nebo oznámení sou-du, správce daně, správce podniku, osoby oprávněné provádět veřejné dražby nebo k doloženému návrhu toho, v jehož prospěch má být poznámka zapsána). Poznámka má pouze signalizační charakter a upozorňuje, že o nemovitosti bylo zahájeno určité řízení nebo vlastník nemovitosti má určité omezení dispozič-ních práv.

Přídělové řízení – agrární operace (pozemková reforma) spočívající ve stano-vení nových vlastnických hranic pozemků a nových vlastnických a některých dalších věcných práv k takto upraveným pozemkům (po roce 1918 = první po-zemková reforma, po roce 1945 = druhá pozemková reforma); výsledným dí-lem byl přídělový operát (tzv. návrh přídělu a grafický přídělový plán)

Půda zemědělská – půda určená k zemědělskému obhospodařování (obdělá-vání). Používá se též pojem „zemědělské pozemky“.

Půda nezemědělská – půda svým přirozeným složením nevhodná k obdělávání nebo půda využívaná k nezemědělským účelům. Jedná se o lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy.

Půdní fond – souhrn zemědělské a nezemědělské půdy ve státě.

Revize údajů katastru – zjišťování, přezkoumání souladu údajů katastru ne-movitostí se skutečným stavem v terénu za součinnosti obcí, státních orgánů a za účasti pozvaných vlastníků a jiných oprávněných nebo jejich zástupců. Re-vizi vyhlašuje katastrální úřad podle potřeby.

Scelování pozemků – agrární operace (scelovací řízení) spočívající ve scelení rozdrobených pozemků, následné přerozdělení do větších částí odpovídajících výměrou a kvalitou souhrnu jednotlivých původních drobných pozemků jed-notlivých vlastníků, spojená s případným převodem vlastnických a jiných věc-ných práv k pozemkům. Cílem bylo efektivnější využívání půdního fondu a lepší využití území úpravami a změnami komunikační sítě a melioračních zaří-zení. Úprava scelování byla podpořena již v roce 1884 zákonem č. 80 m.z.z. Po druhé světové válce byl vydán scelovací zákon č. 47/1948 Sb. a v roce 1955 vládní nařízení o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků.

Srovnávací sestavení parcel – orientační srovnání popisných informací o par-celách dřívějších pozemkových evidencí se stavem katastru nemovitostí nebo srovnání popisných informací o parcelách katastru nemovitostí s poledním do-chovaným stavem dřívějších pozemkových evidencí. Parcely musí být vzájem-ně neztotožnitelné. Srovnávací sestavení parcel není veřejnou listinou, neo-svědčuje právní vztahy k nemovitostem a nemůže sloužit jako podklad pro

- 49 (70) -


vyhotovení listin o právních vztazích k nemovitostem. Může být vyhotoveno s přibližným určením výměr částí parcel.

Systém souřadnicový – je dán zobrazovací soustavou, fyzickou trigonomet-rickou sítí, určitým měřením a referenční zobrazovací plochou-elipsoid Besse-lův, Hayfordův, Krasovského. Pro katastrální mapy v dekadickém měřítku se používá souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální (zkratka S-JTSK)-původně označovaný „Křovákův“. Pro katastrální mapy v sáhovém měřítku se používaly systémy Gusterberg a Sv. Štěpán.

Vklad – druh zápisu práva k nemovitostem do katastru nemovitostí na základě rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu práva, který má za následek vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitosti, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí.

Výměra parcely – vyjadřuje plošný obsah průmětu hranic pozemku do zobra-zovací roviny v plošných metrických jednotkách; velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku. Výměra parcely není závazným údajem ka-tastru nemovitostí pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru nemovitostí. Výměra parcely je evidována s přesností danou metodami, který-mi byla zjištěna, jejím zpřesněním nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku. Výměra (plošný obsah) parcely se určuje na celé čtvereční metry (m2).

Výpis z katastru nemovitostí – výčet parcel a budov nebo jednotek vlastníka (spoluvlastníků) nebo jiného oprávněného, příslušejících k listu vlastnictví, s údaji o právních vztazích a s dalšími údaji katastru nemovitostí. Může jít také o výčet údajů o domě s byty a nebytovými prostorami. Výčet údajů může být úplný nebo částečný. Úplný výčet se týká všech parcel a budov nebo jednotek příslušejících k jednomu listu vlastnictví, částečný výpis pouze těch parcel a budov nebo jednotek, o jejichž výčet žadatel požádá. Částečný výpis musí být označen slovy „Částečný výpis“. Výpis z katastru nemovitostí označený přede-psaným způsobem je veřejnou listinou.

Závazné údaje katastru nemovitostí – závaznými údaji katastru nemovitostí pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru nemovitostí jsou parcelní číslo, geometrické určení nemovitosti, název katastrálního území a geometrické určení katastrálního území.

Záznam – druh zápisu práva k nemovitosti do katastru nemovitostí, který ne-má vliv na vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitostem, která je předmětem evidování v katastru nemovitostí (práva, které vzniklo, změnilo se nebo zaniklo zejména ze zákona, rozhodnutím státních orgánů, příklepem licitátora ve veřej-né dražbě, vydržením, přírůstkem a zpracováním, a to na základě listin vyhoto-vených státními orgány a jiných listin, které podle zvláštních předpisů potvrzu-jí nebo osvědčují právní vztahy).

Zeměměřictví – soubor geodetických, fotogrammetrických a kartografických činností včetně technických činností v katastru nemovitostí.

Zjednodušená evidence – představuje evidenci zemědělských a lesních po-zemků ve vlastnictví osob, jejichž hranice v terénu neexistují (nejsou znatelné), protože tyto pozemky byly sloučeny do velkých půdních celků – honů. Tato evidence je vedena v rámci katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem s využitím dokumentace dřívějších pozemkových evidencí (bývalého pozem-kového katastru, pozemkové knihy, přídělového a scelovacího řízení, popř.

- 50 (70) -


evidence nemovitostí). Údaje zjednodušené evidence parcel jsou součástí kata-strálního operátu. Její postupné převedení mezi parcely s úplnými údaji katast-ru nemovitostí je spojeno s procesem digitalizace souboru geodetických infor-mací (katastrálních map).

Způsob ochrany nemovitostí – popis, kterým se v katastru nemovitostí vyja-dřuje u jednotlivých nemovitostí ochrana: přírodních léčebných lázní, přírodní-ho léčivého zdroje, částí přírody a krajiny, památkově chráněné nemovitosti, památkové zóny, značky geodetického bodu, ložiskového území, dobývacího prostoru, území zvláštního zásahu do zemské kůry, pozemku určeného k plnění funkce lesa, některých nezemědělských pozemků, které jsou součástí zeměděl-ského půdního fondu, vodní díla a vodní zdroje..

Způsob ochrany nemovitostí – popis, kterým se v katastru nemovitostí vyja-dřuje podrobnější způsob využívání jednotlivých druhů pozemků, budov a jed-notek (bytů a nebytových prostorů).

Kontrolní otázky

Co je to parcela? Co je to pozemek? Jak vypadá parcelní číslo? Jaké jsou závazné údaje katastru nemovitostí? Jak vzniká výměra parcely?

Řešení


- 51 (70) -

Hlavní zásady vedení vlastnických a jiných práv k nemovitostem

11 Hlavní zásady vedení vlastnických a jiných práv k nemovitostem

Zásada konstitutivní (intabulační).

Všechny smluvní převody nemovitostí, které jsou předmětem evidování v katastru nemovitostí, smluvní zástavní práva k těmto nemovitostem, smluvně zřizovaná oprávnění odpovídající věcným břemenům a předkupní práva s účinky věcného práva k nemovitostem, vznikají, mění se, popřípadě zanikají dnem provedení vkladu práva či výmazu vkladu práva v katastru nemovitostí na základě pravomocného rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu, s účinky ke dni podání návrhu na vklad práva.

Zásada evidenční Zápisy právních vztahů, vzniklých ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora ve veřejné dražbě, vydržením atd., tzn. Zápisy právních vztahů vzniklých zcela nezávisle na jejich zápisu v katastru nemovitostí, jsou zápisy pouze evidenčními. Provádějí se záznamem na základě ohlášení vlastní-kem nebo jiným oprávněným doloženým listinou, která změnu vlastnického práva či jiného práva k nemovitostem dokládá.

Zásada dispoziční Řizení o vkladu vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitosti zahaju-je místně příslušný katastrální úřad vždy a pouze na základě návrhu na vklad, který je mu doručen.

Z vlastní vůle, tj. bez návrhum není katastrální úřad oprávněn řízení o vkladu zahajovat. Katastrální úřad není oprávněn rozhodnout o povolení vkladu práva a vložit do katastru nemovitostí právo, které není v návrhu na vklad uvedeno.

Zásada legality Katastrální úřad je podle obecně závazných předpisů povinen zkoumat, zda určité, pro zápis do katastru nemovitostí podstatné náležitosti listiny, která mu byla doručena s návrhem na povolení vkladu, nejsou v rozporu s platnými obecně závaznými předpisy, a zda listina je z tohoto pohledu podkladem způ-sobilým pro zápis práv do katastru nemovitostí.

Zásada priority

Pořadí zápisů právních vztahů a poznámek v katastru nemovitostí, týkajících se téže nemovitosti, se řídí, pokud zákon nestanoví jinak, dobou, ve které návrh na zápis do katastru nemovitostí byl doručen katastrálnímu úřadu. Pořadí zápi-sů, ať jde o vklad práva, záznam nebo poznámku, je zajištěno jednak tím, že na každý návrh na zápis práv do katastru nemovitostí jsou při doručení příslušné-mu katastrálnímu úřadu vyznačeny den, měsíc a rok doručení. U návrhu na vklad se kromě toho vyznačuje ještě hodina a minuta doručení. Jednak je pořa-dí zápisu zajištěno průběžným zaznamenáváním docházejících návrhů na zápis do přehledů podání (do protokolu o vkladech – protokolu V a do protokolu o záznamech – protokolu Z).Každý má právo nahlédnout do evidence doruče-ných návrhů. Přijatý návrh nebo listiny, podle nichž má být zápis právního vztahu nebo poznámky do katastru nemovitostí uskutečněn, je předmětem „plomby“, která se vyznačí u dotčené parcely.

- 53 (70) -


Zásada formální publicity neboli zásada veřejnosti Katastr nemovitostí je veřejný. Každý je za přítomnosti pracovníka katastrální-ho úřadu oprávněn nahlédnout do katastru nemovitostí a učinit si pro svoji po-třebu opisy nebo výpisy o právních vztazích k nemovitostem, a to nejen o svých právech a závazcích, ale obecně o právních vztazích jakékoliv osoby k jakékoliv nemovitosti. Veřejnost katastru nemovitostí lze omezit pouze záko-nem.

Zásada veřejné víry Kdo vychází ze zápisu v katastru nemovitostí učiněného po dni účinnosti záko-na č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, tj. po 1.1.1993, je v dobré víře (je přesvědčen o tom), že stav katastru nemovitostí odpovídá skutečnému stavu věci, ledaže musel vědět, že stav zápisů v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnosti. Tzn., kdo v dobré víře podle údajů evidovaných v katastru nemovitostí nabyl do vlastnictví ne-movitost a po čase se ukáže, že nabyl vlastnictví od nevlastníka, je tato dobrá víra předpokladem vydržení vlastnického práva k nemovitosti po desetileté nepřetržité držbě v dobré víře ( §134 zákona č. 40/1964 Sb., občanský záko-ník). Pokud dosud neuběhla desetiletá nepřetržitá držba, má oprávněný držitel právo ponechat si plody a užitky nemovitosti za dobu oprávněné držby, nemo-vitost však přes svou dobrou víru musí vydat jejímu skutečnému vlastníkovi.

Zásada oficiality Na návrh nabyvatele se zapíše do katastru nemovitostí právo vzniklé ze záko-na. Na podkladě ohlášení vlastníka budovy se zapíše do katastru nemovitostí nová budova, včetně vlastnického práva k ní. Nabyvatel práva je povinen ze zákona ohlásit změnu katastrálnímu úřadu do 30 dnů ode dne vzniku práva a předložit listinu, která změnu dokládá. Stejně tak státní orgány a zhotovitelé jiných listin, které potvrzují nebo osvědčují právní vztahy k nemovitostem, jsou ze zákona povinni zasílat tyto listiny katastrálnímu úřadu do 30 dnů ode dne jejich pravomoci nebo do 30 nů ode dne jejich vyhotovení. Katastrální úřad zápis těchto právních vztahů provádí z úřední povinnosti, na podkladě podnětu, kterého se mu dostane nositelem oprávnění nebo zprostředkované příslušným státním orgánem.

- 54 (70) -

Struktura resortu zeměměřictví a katastru

12

12.1


Organizační schéma resortu

- 55 (70) -


12.2 Organizační schéma ČÚZK

12.3 Katastrální úřady a katastrální pracoviště

• Katastrální úřad pro hlavní město Prahu

o Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha

• Katastrální úřad pro Jihočeský kraj

o Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Čes-ké Budějovice

o Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Čes-ký Krumlov

o Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Dači-ce

- 56 (70) -

http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=100&TYPPRAC=KU&AKCE=GEN:UVOD

http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=101&TYPPRAC=KUDP&AKCE=GEN:UVOD










o Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Jin-dřichův Hradec

o Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Kap-lice

o Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek

o Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Pra-chatice

o Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Stra-konice

o Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor

o Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tře-boň

• Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj

o Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Blansko

o Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Boskovice

o Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město

o Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov

Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pra-coviště Brno-venkov, pracoviště Rosice

Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pra-coviště Brno-venkov, pracoviště Tišnov

Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pra-coviště Brno-venkov, pracoviště Židlochovice

o Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav

o Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hodonín

o Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hustopeče

o Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Kyjov

- 57 (70) -






















http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=732&TYPPRAC=DP&AKCE=GEN:UVOD















o Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Mikulov

o Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Moravský Krumlov

o Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov

o Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo

• Katastrální úřad pro Karlovarský kraj

o Katastrální úřad pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Cheb

o Katastrální úřad pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Karlovy Vary

o Katastrální úřad pro Karlovarský kraj, Katastrální pracoviště Sokolov

• Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj

o Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviš-tě Hradec Králové

o Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviš-tě Jičín

o Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviš-tě Náchod

o Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviš-tě Rychnov nad Kněžnou

o Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviš-tě Trutnov

• Katastrální úřad pro Liberecký kraj

o Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Čes-ká Lípa

o Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Frýd-lant

o Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jab-lonec nad Nisou

o Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Ji-lemnice

- 58 (70) -





































o Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Libe-rec

o Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Se-mily

• Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj

o Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální praco-viště Bruntál

o Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální praco-viště Frýdek-Místek

o Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální praco-viště Havířov

o Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální praco-viště Karviná

o Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální praco-viště Krnov

o Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální praco-viště Nový Jičín

o Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální praco-viště Opava

o Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální praco-viště Ostrava

o Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj, Katastrální praco-viště Třinec

• Katastrální úřad pro Olomoucký kraj

o Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Hranice

o Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Je-seník

o Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc

o Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov

o Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Přerov

o Katastrální úřad pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Šumperk

- 59 (70) -






































• Katastrální úřad pro Pardubický kraj

o Katastrální úřad pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim

o Katastrální úřad pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Pardubice

o Katastrální úřad pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Svi-tavy

o Katastrální úřad pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Orlicí

• Katastrální úřad pro Plzeňský kraj

o Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Do-mažlice

o Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Ho-ražďovice

o Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klato-vy

o Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Kra-lovice

o Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Ne-pomuk

o Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-jih

o Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-město

o Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Plzeň-sever

o Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Přešti-ce

o Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Roky-cany

o Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Sušice

o Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Ta-chov

• Katastrální úřad pro Středočeský kraj

o Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Benešov

- 60 (70) -






































o Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Be-roun

o Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno

o Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kolín

o Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kutná Hora

o Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník

o Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav

o Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk

o Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-východ

o Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ

o Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram

o Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník

o Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Slaný

• Katastrální úřad pro Ústecký kraj

o Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Cho-mutov

o Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Děčín

o Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Lito-měřice

o Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Louny

o Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Most

o Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Rum-burk

o Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice

- 61 (70) -





































o Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem

o Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Žatec

• Katastrální úřad pro Vysočinu

o Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Bystřice nad Pernštejnem

o Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod

o Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava

o Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Moravské Budějovice

o Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Pelhřimov

o Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Telč

o Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Třebíč

o Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velká Bí-teš

o Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velké Meziříčí

o Katastrální úřad pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou

• Katastrální úřad pro Zlínský kraj

o Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Hole-šov

o Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kromě-říž

o Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uher-ské Hradiště

o Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uher-ský Brod

o Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valaš-ské Klobouky

o Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Valaš-ské Meziříčí

o Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Vsetín

o Katastrální úřad pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín

- 62 (70) -





































12.4 Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj

Moravské nám. 1/1 60151 Brno

Tel: 542521111 Fax: 542521103

E-mail: [email protected]

Ředitel: Ing. Jiří Směták

- 63 (70) -

mailto:[email protected]


- 64 (70) -


12.5 Co je katastrální úřad

Katastrální úřad je (věcně příslušný) správní úřad, který vykonává státní správu katastru nemovitostí (dále jen "katastr") včetně zápisů práv k nemovi-tostem do katastru. Působnost katastrálních úřadů je vymezena zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, kterým byly katastrální úřady zřízeny.

12.5.1 Katastrální úřady

a) vykonávají státní správu katastru nemovitostí České republiky,

b) vykonávají správu zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového,

c) projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí České re-publiky podle zvláštního zákona,

d) schvalují změny pomístního názvosloví a zabezpečují činnosti spojené se standardizací geografického názvosloví,

e) schvalují změny hranic katastrálních území,

f) vykonávají správu základních státních mapových děl stanovených Čes-kým úřadem zeměměřickým a katastrálním,

g) plní další úkoly na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí České re-publiky, kterými je pověří Český úřad zeměměřický a katastrální.

- 65 (70) -

http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?TYPPRAC=KU&PRARESKOD=700&MENUID=2&AKCE=DOC:20-PRED_SEZ

http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?TYPPRAC=KU&PRARESKOD=700&MENUID=2&AKCE=DOC:20-PRED_SEZ

Pomocné mapy pro účely katastru nemovitostí

13 Pomocné mapy pro účely katastru nemovi-tostí

- 67 (70) -


- 68 (70) -

Závěr

14

14.1 Shrnutí

14.2

14.2.1

[1]

[2]

[3]

14.2.2

[4]

[5]

14.2.3

[6]

Závěr

V učebním textu jste se seznámili s vývojem katastru nemovitostí na území našeho státu. Dozvěděli jste se strukturu resortu od ústředního orgánu až po jednotlivá katastrální pracoviště. Zmínili jsme o jisté části základních pojmů používaných v katastru nemovitostí. Ukázali jsme i všechny varianty map pro účely katastru nemovitostí v historickém průřezu. K prohloubení a upevnění poznatků je vhodné prostudovat literaturu uvedenou v bodě 13.2.1. Pro ty z Vás, kteří mají hlubší zájem o problematiku lze doporučit studium pramenů uvedených v odstavci 13.2.2, případně další literaturu, kterou si sami vyhledá-te, nebo jež vám na základě Vašeho zájmu poskytne tutor.

Na vzniku studijní opory se kromě autorů podílela ještě kolegyně Jitka Hotov-cová, které autor ze srdce děkuje.

Studijní prameny

Seznam použité literatury

Pešl,I. Katastr nemovitostí v České republice, jeho historie a další předpokládaný vývoj. CERM Brno, s. r. o. 2001.

Výhledová studie resortu zeměměřictví a katastru v České republice“. CERČÚZK č.j. 295/2000-2.

Kuba, B., Olivová, K. Katastr nemovitostí po novele. Linde Praha, a.s., Praha 2002.

Seznam doplňkové studijní literatury

Mašek, F. Pozemkový katastr. Ministerstvo financí Praha 1948.

Válka, O. Mapování a evidence nemovitostí. SNTL Praha 1976.

Odkazy na další studijní zdroje a prameny

www.cuzk.cz; stránky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního

[7] www.kat.sagit.cz; stránka nakladatelství Jiří Motloch-Sagit

14.3 Klíč

Odpovědi na otázky jsou obsaženy v tomto učebním textu (v řešení v závěru jednotlivých kapitol, nebo přímo v textu kapitol). V případě nejasností doporu-

- 69 (70) -

http://www.cuzk.cz/

http://www.kat.sagit.cz/


- 70 (70) -

čuji použít literaturu z odstavce 13.2.1 a pokud budou potíže přetrvávat obraťte se na tutora či jiného pověřeného pracovníka.

stanislav kutÁlek katastr nemovitostÍ i

Documents