Sociální rysy osobnosti

Sociální rysy,dovednosti,

postoje.

Téma:

1

Klíčové pojmy:

vlastnost = relativně stabilní charakteristika jednotlivých vnitřních psychických procesů či psychiky jako celku

intenzita pozornostikapacita pozornostifluktuace pozornosti

vlastnosti pozornosti ,vlastnosti myšlení ,

vlastnosti prožívání , vlastnosti vůle ap.)

tolerance, vstřícnost,

bezohlednost,

konfliktogennost atp.

rys, resp. sociální rys se vztahuje ke zvláštnostem (sociálního) chování člověka, je to charakteristika projevu člověka vkontaktech s okolím

2

Dovednost chápeme jako zkušeností (učením) rozvinutý (případně i zautomatizovaný) souhrn vnitřních předpokladů vztahujících se k určité činnosti, aktivitě.

Dovednosti percepDovednosti percepččnníí

Dovednosti interakDovednosti interakččnníí

Dovednosti komunikaDovednosti komunikaččnníí

Dovednosti Dovednosti behaviorbehavioráálnlníí

GILLERNOVÁ: „Sociální dovednosti jsou předpoklady pro adekvátní sociální interakce

a komunikaci získané učením“.

Sociální dovednost

3

�Vcítění, empatie k jednotlivci i k celé skupině (školní třídě).�Odlišování prožitků a pocitů od úvah a úsudků u sebe i u žáků.�Otevřené vyjadřování pozitivních i negativních prožitků.�Umění pochválit (aktivně hledat příležitosti k účelné pochvale

každého žáka)�Respektování a tolerování odlišného pohledu na projevy interakcí�Naslouchání�Porozumění neverbálním projevům jedince�Autenticita, otevřenost projevů učitele ve vztahu k žákům�Vyjadřování se ke konkrétním situacím a ne k zobecněným a

zobecňujícím zkušenostem�Akceptování osobnosti žáků�Podporování sebekontroly žáků�Rozvíjení sebejistého vystupování.�Vedení ke spolupráci.�Porozumění vlivu na žáka vlivu žáků na učitele“

GILLERNOVÁ: „Mezi sociální dovednosti učitele patří zejména ty, které se vztahují k procesům komunikace, sociální percepce a tvořivému zvládáníkonfliktů. Následující výčet a příklady profesních dovedností patří k základním sociálněpsychologickým dovednostem učitele:

Sociální dovednost

Ilustrace, odkaz

4

Sociální dovednosti se odvíjejí především z činností(ze sociálních aktivit),

sociální rysy spíše ze vztahů na základě principu interiorizace (Piaget, Vygotský)

a obojí je zásadně ovlivněno psychickými vlastnostmijedince (t.j.: temperamentem, intelektem, motivy, charakterem a

zvláštnostmi psychických procesů a stavů jedince).

Sociální dovednosti, sociální rysy(souvislosti)

5

K základním pozitivním (žádoucím) sociálním rysům patří:

sociální citlivostotevřenost

vstřícnosttolerance („tolerantnost“)

kooperativnost

altruismus

6

Podle- tzv. pětifaktorové teorie osobnosti známéspíše jako „Big Five“, vyjadřují osobnost tyto

základní faktory

extraverze

přívětivost

svědomitost

emocionální stabilita

intelekt (otevřenost vůči zkušenosti)

7

RYSOVÝ FAKTOR RYSOVÉ ŠKÁLY

EXTROVERZE

PŘÍVĚTIVOST

SVĚDOMITOST

EMOCIONÁLNÍSTABILITA

OTEVŘENOST

klidný - neklidný

odolný - zranitelný

jistý - nejistý

samotářský - společenský

tichý - mnohomluvný

inhibovaný - spontánní

konvenční - originální

bojácný - odvážný

konzervativní - liberální

popudlivý - srdečný

necitelný - soucitný

sobecký - nesobecký

bezstarostný - opatrný

nespolehlivý - spolehlivý

nedbalý - svědomitý

(McCrae; Costa 1987 - Atkinsonovi s.544)

Ilustrace, odkaz

8

Čáp, J.(1996). Rozvíjení osobnosti a způsob výchovy.

„Způsob výchovy - zvláště v rodině - silně působí na formovánístability-lability, odolnosti dítěte. “ (E.1.2. str. 15)

„Způsob výchovy - zvláště v rodině - ovlivňuje formování i dalších subsystémů osobnosti (temperamentu, aktivnosti, rysů působících v

komunikaci.“ (E.1.3.str.15)

Sociální rysy jako produkt socializace

Ilustrace, odkaz 9

Základní vlivy při utváření sociálních rysů osobnosti

rodinná konstelace sebepojetí rodinymíra autonomie a zároveň „otevřenosti“ rodiny, způsob života (především styl vedení a rodinná atmosféra)

náročnost - nenáročnost v přístupudirektivnost - nedirektivnost,

citová zainteresovanost - citový chlad,tvořivost - rigidita přístupů

vnitřní motivovanost - vnější motivovanost dítětestimulace - nonstimulace (nedostatečná stimulace)

adekvátní očekávání - neadekvátní očekávání

10

Pojem postoj vnesli do sociologie a sociální psychologie W.I.Thomas a F.Znaniecki:

Postoj jako protipól společensky determinované kategorie „hodnota“

Hodnota jako to, co je společensky důležité, postoj jako to, co je individuálně, subjektivně, významné...

1882-19581863-1947

POSTOJ x HODNOTA

POSTOJ x MOTIV

POSTOJ x JEDNÁNÍ

Další pojetí

11

Thomas Samuel Kuhn (Harvard, Berceley, Princeton):

člověk má tendenci se k objektům chovat 1. diferencovaně

2. stabilně

utváří si tendenci se takto (opakovaně) chovat.

Postoj se tedy utváří jako tendence ke konzistentnímu

hodnocení a chování.

Nejde ovšem jenom o „útvar kognitivní“, nejde jen o názor či mínění. Jde o připravenost se nějak chovat (jednat).

Ilustrace, odkaz

12

D. J. Bem

„postoj lze chápat jako individuální vyjádření

přitažlivosti nebo odporu jedince k určitému

identifikovatelnému aspektu jeho prostředí"(1968)

Podle uvedeného autora vzniká postoj vlastně jako „opis“ emocí, stavů, které jedinec prožívá dostane-li se do interakce s určitým objektem. Až tyto „obrazy“ emocí spojených s objektem tvoří postoj a energizují určité chování či jednání

Ilustrace, odkaz

13

Postoj je získaný hodnotící vztah člověka k objektům a jevům životního prostředí, projevující se výběrovostí a zaměřeností

jednotlivých psychických procesů i osobnosti jako celku apřipraveností k určitému hodnocení a jednání.

Definice postojeShrnutí

Prof. Vondráček:

Postoj je tendence ke konzistentnímu

hodnocení a chování

14

pocit dojem

mínění názor

postoj

emotivita

racio

akce

dominuje

Úrovně utváření hodnotícího vztahu

15

Problém struktury postoje

„Jak zkušenosti, které vedly k určitým postojům, tak jejich manifestace mají tři komponenty: kognitivní, emoční, behaviorální…“(Rosenberg a Hovland 1960).

16

STRUKTURA POSTOJE

poznávací

citová volní

DYNAMIKA POSTOJE

P

CV

17

Ilustrace

18

D.Krech, R.S.Crutchfield, E.L.Ballachey:„...mít vůči něčemu postoj... ...znamená zaujmout vůči nějakému objektu... hodnotící stanovisko...“

POSTOJ = (hodnotící) VZTAH

Ilustrace, odkaz

Postoj (Attitude): Psychologická tendence vyjádřená hodnocením určité entity s určitou mírou souhlasu či nesouhlasu (G.Bohner s.283)

„Postoje k sobě se studují pod názvem sbehodnocení; postoje k

abstraktním entitám se často nazývají hodnotami…“(G.Bohner s.284)

Postoj = akt hodnocení, hodnotící vztah k tomu co je za hodnotu

považováno

19

C. Morris :tři základní postoje k životu:

Dionýská cesta - snaha dosáhnout splnění přítomných potřeb a přáníPrométheovská cesta - snahou ovládat světBuddhistická cesta - charakteristická snahou ovládat sama sebe

20

Th.M.Newcomb:

„...motiv je příčinou jednání... ...postoj determinuje způsobjednání...“

Ilustrace, odkaz

21

Rozpory mezi kognitivními elementy vedou k disonanci. Disonance je forma frustrace, která nastává, jestliže jedinec má např. dva rozporné názory nebo se chová v rozporu se svým přesvědčením.

Disonance vyvolává nepříjemný duševní stav, jedinec je motivován k tomu, aby ho redukoval změnou postoje.

Teorie kognitivní disonance

Leon Festinger (Iowa, Michigan, Massachutetts, Stanford)

1919 - 1989

Ilustrace, odkaz

„Festinger:...ve vztahu „postoj-chování se ne postoj, ale naše chování projevuje jako „kůň“ a naše postoje jako

„vůz“.

Zmenšení disonance:

� Slaměník,Výrost s. 242

22

Redukce kognitivní disonance.

Změnou jednoho nebo více elementů, které se podílejí na disonantních vztazích.

Zavedením nových kognitivních elementů, které jsou konsonantní se stávajícími kognitivními elementy.

Zmenšení významnosti elementů, které vyvolaly disonantnívztah.

Ilustrace, odkaz

� Slaměník,Výrost s. 24223

Armstrong, Jadov:

Osobnostní rys: ...je opisem tendence osoby

realizovat určitou třídu chování v určité třídě

situací...“

Ilustrace, odkaz

24

aktivita - pasivita

labilita - stabilita

smyslovost - racionálnost

submise - dominance

introverze - extroverze

otev řenostčitelnost

Vlastnosti osobnosti se tedy mohou projevovat ve více rysech

Sociální rysy obvykle tvoří „trsy“

Ilustrace, odkaz

25

D. J. Bem

„postoj lze chápat jako individuální vyjádření přitažlivosti nebo

odporu jedince k určitému identifikovatelnému aspektu jeho

prostředí"(1968)

Vztah mezi postojem a chováním vyjadřuje aforisticky takto:

"Stručně řečeno, můžeme si být jisti v tom, že máme rádi

černý chléb, protože ho jíme. Je však též možné, že jíme černý

chléb proto, že ho máme rádi"(1968, 214).

Podle uvedeného autora vzniká postoj vlastně jako „opis“ emocí, stavů, které jedinec prožívá dostane-li se do interakce s určitým objektem. Ažtyto „obrazy“ emocí spojených s objektem tvoří postoj a energizují určitéchování či jednání

Ilustrace, odkaz

26