--------------------------------------------------------VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra ekonomických studií

SOCIÁLNÍ POLITIKA

Systém sociálního zabezpečení

Studijní opora

Ing. Věra Nečadová

2014

Recenzovali: Mgr. Jan David Dvořák

Ing. Zuzana Pěchotová

Za jazykovou a věcnou správnost obsahu díla odpovídá autor.

Text neprošel jazykovou ani redakční úpravou.

Sociální politika – Systém sociálního zabezpečení

1. Vydání

Vydala Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, 2015

Tisk Ediční oddělení VŠP

© Ing. Věra Nečadová

ISBN 978-80-88064-08-4

- 3 -

Obsah

Úvod ............................................................................................................... 5

1. Systém sociálního zabezpečení v ČR ......................................................... 8

1.1 Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti...................... 13

1.2 Charakteristika systému sociálního zabezpečení v ČR ...................... 14

Shrnutí ...................................................................................................... 18

1. Sociální zabezpečení – pojištění .......................................................... 22

1.1. Sociální zabezpečení – nemocenské pojištění ............................... 25

2.1.1 Nemocenské pojištění ................................................................. 26

2.1.2 Důchodové pojištění .................................................................... 31

2.1.3 Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ................................. 39

Shrnutí ...................................................................................................... 44

3. Zdravotní pojištění ................................................................................... 47

3.1 Pojem „zdravotní pojištění“ ............................................................... 49

3.2 Zdravotní pojišťovny.......................................................................... 53

3.3 Průkaz mimořádných výhod .............................................................. 56

3.4 Česká správa sociálního zabezpečení ................................................. 58

3.5 Principy veřejného zdravotního pojištění ........................................... 62

3.6 Zdroje financování zdravotnictví a toky financí v České republice .. 68

3.6.1 Státní rozpočet ............................................................................. 69

3.6.2 Příspěvky na zdravotní pojištění ................................................. 69

3.6.3 Přímé platby od pacientů ............................................................. 69

Shrnutí ...................................................................................................... 70

4. Státní sociální podpora ............................................................................. 74

4.1 Pilíře sociálního systému .................................................................... 76

4.2 Státní sociální podpora ....................................................................... 77

4.3 Okruh oprávněných osob ................................................................... 79

4.4 Žádosti o poskytování dávek a způsob jejich vyplácení .................... 80

Shrnutí ...................................................................................................... 81

5. Specifické pojmy související se státní sociální podporou - dávkami a

příklady dávek .............................................................................................. 84

5.1 Jednotlivé dávky státní sociální podpory .......................................... 88

5.1.1 Legenda k jednotlivým dávkám státní sociální podpory ............. 89

- 4 -

5.2 Modelové příklady dávek SSP ........................................................... 95

Shrnutí .................................................................................................... 111

Seznam použité literatury ........................................................................... 116

Příloha č. 1 ................................................................................................. 120

- 5 -

ÚVOD

Vážení a milí studenti,

předkládám vám studijní oporu, která se týká oblasti sociální politiky,

když se především v této opoře zaměřím na systém sociálního zabezpečení..

Prostřednictvím této studijní opory byste měli získat základní teoretické

znalosti z výše uvedené oblasti, která je velmi významnou oblastí, když

možno konstatovat, že tato oblast se přímo dotýká (dříve, či později)

každého z nás.

S průmyslovým rozvojem každé země dochází ke změnám životních

podmínek, způsobu a charakteru práce, pracovních podmínek a ke změně

života člověka vůbec. Tyto změny jsou doprovázeny nárůstem sociálních

rizik. Pro člověka se stává stále obtížnějším nést tato sociální rizika (sociální

události), a proto se snaží prosazovat a stále více uskutečňovat jejich

společenské odstraňování.

Sociální zabezpečení, které je součástí sociální politiky, chápeme ve své

podstatě jako soubor institucí, zařízení a opatření, jež pomáhají předcházet,

zmírňovat a odstraňovat následky sociálních událostí občanů. V různých

zemích má různý obsah. V užším pojetí se omezuje např. pouze na

důchodové zabezpečení a sociální služby, v širším pojetí je do něj

zahrnována péče o zdraví, zabezpečení při dočasné neschopnosti pro nemoc

a úrazy, zabezpečení matek v těhotenství a mateřství, pomoc při výchově

dětí v rodině, zabezpečení v invaliditě, zabezpečení ve stáří, zabezpečení

rodinných příslušníků a pozůstalých, zabezpečení v nezaměstnanosti.

Sociální zabezpečení ale můžeme charakterizovat i jako souhrn právních,

finančních a organizačních nástrojů a opatření kompenzujících nepříznivé

finanční a sociální důsledky formou sociálních příjmů (na principu pojištění

nebo prostými dávkami), sociálních služeb a sociálních azylů.

Cílem této studijní opory je, abyste po jejím prostudování a

zodpovězení všech otázek dokázali:

definovat základní pojmy, které s oblastí systému sociálního

zabezpečení souvisejí,

vniknout a pochopit poměrně složitou problematiku systému

sociálního zabezpečení a dodržování daných norem a předpisů,

včetně objasnění základních pojmů s problematikou souvisejících,

- 6 -

charakterizovat situaci, která v současné době je spojená se

systémem sociálního zabezpečení.

Doporučení ke studiu

Studijní opora je rozdělena do pěti kapitol, když každá kapitola sleduje

vlastní téma a toto je vždy v závěru stručně shrnuté.

Věnujte dostatek času na studium jednotlivých kapitol, jako orientační

doporučení si vám dovoluji navrhnout v průměru hodinu a půl až dvě

hodiny na každou kapitolu. Toto časové rozhraní by mělo zahrnovat kromě

intenzivního studia teorie i její zopakování, případně splnění dalších aktivit.

D o p o r u č u j i studovat předkládaný materiál důsledně, po

jednotlivých kapitolách, tak jak jsou řazeny za sebou a věřím, že vás potom

i zaujme více obsah kapitol a dostaví se zároveň předpokládaný výsledek.

Při vlastním studiu se snažte vše důkladně promýšlet, vytvářet si vlastní

názor a hledat vzájemné souvislosti. Vracejte se ke statím, které vám nebyly

dostatečně jasné a srozumitelné, měli jste pocit, že jsou náročné a složité,

když hlavně tyto úseky neustále opakujte a pokročte dále ve studiu až

budete přesvědčení o tom, že jste danou část zcela zvládli.

Pro zdárné a úspěšné studium, a hlavně ve vlastním zájmu, nepřeskakujte

žádnou kapitolu, protože jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují a jsou

právě záměrně takto řazeny za sebou.

Nepodceňujte význam kontrolních otázek a snažte se na ně vždy po

prostudování kapitoly poctivě odpovědět. Až se vám to zdaří a budete sami

se sebou a svými výsledky spokojeni, pak teprve pokračujte ve studiu dále.

Pojmy k zapamatování se snažte vždy v závěru kapitoly naplnit

adekvátním obsahem a pokud se vám to nepodaří, vraťte se ke studiu

příslušné kapitoly opětně. Pokud nebudete mít subjektivní pocit, že danou

problematiku zvládáte podle vašich představ, nepokračujte dál ve studiu a

soustřeďte se znovu na stávající text.

V průběhu studia textu si dělejte poznámky, zaznamenávejte si své

vlastní postřehy, případně náměty, když toto vše potom můžete využít při

dalším studiu.

- 7 -

Byla bych velice ráda, aby předkládaná studijní opora, úvod které jste

právě dočetli až do samého závěru, byla pro vás odpovídajícím studijním

zdrojem informací, které nebudete využívat pouze po dobu studia na

Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, ale i v dalším vašem aktivním životě,

například až se jednou zapojíte do pracovního procesu.

Přeji vám při studiu této studijní opory dostatek energie a zároveň i chuti,

odvahy a trpělivosti. Jen tak budete mít potom pocit z dobře vykonané

práce.

Věra Nečadová

autorka

- 8 -

1. Systém sociálního zabezpečení v ČR

Cíl:

Tato úvodní kapitola je sestavena tak, abyste po jejím prostudování

dokázali:

charakterizovat systém sociálního zabezpečení,

rozlišovat jednotlivé složky sociálního zabezpečení,

rozebrat stručně základní pojmy, které s problematikou souvisejí,

popsat a stručně vysvětlit podstatu sociálního zabezpečení,

vysvětlit a zdůvodnit významnost sociálního zabezpečení,

výstižně objasnit postavení sociálního zabezpečení v souvislosti

s životní úrovní obyvatelstva.

Klíčová slova:

systém sociálního zabezpečení, sociální událost, sociální pomoc, pojištění,

zdravotní pojištění, vyměřovací základ, hmotná nouze, životní minimum,

existenční minimum

Průvodce studiem

Vážené studentky, vážení studenti,

tato první kapitola dané studijní opory má za úkol především objasnit

některé základní pojmy spojené se systémem sociálního zabezpečení,

vymezit jeho místo v oblasti sociální politiky i ve společenském systému a

poukázat na jeho důležitost.

Předpokládám, vážení studenti, že hned od počátku studia tohoto

materiálu budete studovat s chutí a elánem, že nebudete podceňovat tuto

úvodní kapitolu a že si na prostudování této kapitoly vyčleníte asi padesát –

šedesát minut. Nepodceňujte nikdy úvodní části, kde se seznamujete se

základními pojmy! Je třeba jejich obsah dobře znát, neboť z nich budete v

dalších kapitolách vycházet. Věnujte pozornost kontrolním otázkám a po

jejich vyčerpávajícím zodpovězení se věnujte zapamatování a opětnému

vysvětlení klíčových slov, tj. „pojmů k zapamatování“. Studiu této kapitoly

byste měli věnovat asi 50 až 60 minut.

- 9 -

ZÁKLADNÍ POJMY SPOJENÉ SE SYSTÉMEM

SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ V ČR

Základní informace o způsobech, ale také o možnostech sociálního

zabezpečení v ČR.

Co je v podstatě sociální zabezpečení?

Sociálním zabezpečením v širším slova smyslu se rozumí podpora státu

svým občanům při tzv. sociálních událostech.

U některých těchto událostí se předpokládá, že jsou dočasné

(nezaměstnanost), u jiných je naopak zřejmá jejich dlouhodobost nebo

trvalost (stáří, invalidita). Charakter události se pak zohledňuje ve formě

pomoci, případně výši dávky, délce podpůrčí doby apod.

Stát v sociálních událostech své občany podporuje finančně, věcně nebo

službou, aby tak zabránil sociálnímu napětí ve společnosti.

Vymezení některých základních pojmů

Sociální událost

je zpravidla taková nepříznivá životní situace, kterou člověk

nezvládá většinou sám vyřešit vlastními silami, tedy vlastními

prostředky.

Jedná se o sociální událost spojenou se zdravotním stavem (nemoc),

rodinou (mateřství, ztráta živitele), věkem (stáří, ztráta partnera),

nezaměstnaností, chudobou (nemožnost zajistit si vyšší příjem

vlastním přičiněním) a nepřizpůsobením se většinové společnosti

(bezdomovectví).

Správa sociálního zabezpečení

je úřad, který má na starosti důchodové pojištění, nemocenské

pojištění, lékařskou posudkovou službu a pojištění osob samostatně

výdělečně činných..

Sociální politika

řízení společnosti vedoucí k zajištění potřebné životní úrovně

obyvatel.

Podpůrčí doba - doba, po kterou je poskytována dávka.

Vyměřovací (výpočtový) základ

- částka, ze které se vychází při určení výše dávky.

Podstata

sociálního

zabezpečení

Sociální

událost

Správa

sociálního

zabezpečení

- 10 -

Nezaopatřené dítě (definice dle zák. o důchodovém pojištění)

Nezaopatřeným dítětem je člověk do 26 let, pokud:

se soustavně připravuje na budoucí povolání (studuje), nemůže studovat pro

nemoc nebo úraz z důvodu dlouhodobého nepříznivého stavu není schopen

vykonávat soustavnou výdělečnou činnost, má ukončenou povinnou školní

docházku, není mu ještě 18 let, nestuduje, je veden na úřadu práce a nemá

nárok na podporu.

Systém sociálního zabezpečení stojí v podstatě na 3 pilířích:

1) Pojištění

je spravedlivé, tzn. pokud si pojištění platíme, můžeme z něho i čerpat, když

u nás v ČR se jedná především o pojištění zdravotní a sociální. Nemocenské

a důchodové pojištění vyřizuje správa sociálního zabezpečení.

- Z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují 4 dávky:

nemocenské,

podpora při ošetřování člena rodiny,

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,

peněžitá pomoc v mateřství.

- Z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných

(OSVČ) se poskytují 2 dávky:

nemocenské,

peněžitá pomoc v mateřství.

2) Systém dávek státní sociální podpory

- nezávislé na příjmu: - závislé na příjmu:

(netestované) (testované)

porodné , příspěvek na bydlení,

pohřebné , přídavek na dítě,

rodičovský příspěvek,

pěstounské dávky.

Pojištění

Systém dávek

státní sociální

podpory

- 11 -

3) Pomoc

jedná se také o solidární pomoc v situacích, kdy nestačí pomoc

předchozích dvou pilířů a občan nedokáže nejrůznější sociální,

případně i jiné situace vyřešit vlastními prostředky.

U nás v ČR se jedná o dávky v hmotné nouzi a dávky sociální péče

Dávky v hmotné nouzi: Dávky sociální péče:

doplatek na bydlení, příspěvky pro zdrav.

příspěvek na živobytí, postižené,

mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na péči.

Sociální zabezpečení dle právního systému ČR

V České republice bývá sociálním zabezpečením označováno pouze

důchodové a nemocenské pojištění, tak jak to vyplývá z pojmosloví zákona

č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění

pozdějších předpisů.

Nárok na sociální dávky ze státní sociální podpory má pouze ten, kdo splní

podmínky dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře ve znění

pozdějších předpisů.

Sociální

pomoc

Dávky

v hmotné

nouzi

- 12 -

Obr. č. 1 - Souhrnné schéma dávek sociálního zabezpečení

Zdroj: příručka Sociální zabezpečení 2007, Poslední aktualizace: Tereza Komůrková,

srpen 2014; socialni-davky-2013.EU

- 13 -

1.1 Sociální zabezpečení v sociálním systému

společnosti

S průmyslovým rozvojem dochází ke změnám životních podmínek. Pro

člověka se stává stále obtížnějším nést tato sociální rizika (sociální události),

a proto se prosazuje a stále více uskutečňuje jejich společenské

odstraňování. Hlavními sociálními událostmi jsou zejména: nemoc, úrazy,

těhotenství, invalidita, stáří, narození dítěte, smrt rodinného příslušníka

apod. Sociální zabezpečení, které je součástí sociální politiky, chápeme

jej jako soubor institucí, zařízení a opatření, jež pomáhají předcházet,

zmírňovat a odstraňovat následky sociálních událostí občanů. V různých

zemích má různý obsah.

V užším pojetí se omezuje např. pouze na důchodové zabezpečení a

sociální služby.

V širším pojetí je do něj zahrnována péče o zdraví, zabezpečení při

dočasné neschopnosti pro nemoc a úrazy, zabezpečení matek v

těhotenství a mateřství, pomoc při výchově dětí v rodině, zabezpečení v

invaliditě, zabezpečení ve stáří, zabezpečení rodinných příslušníků a

pozůstalých, zabezpečení v nezaměstnanosti.

Obr. č. 2 – Schéma sociálního zabezpečení

Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora celoživotního

vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském kraji,

CZ.1.04./3.1.00/05.00050

Sociální

zabezpečení

- 14 -

Sociální zabezpečení můžeme charakterizovat i jako souhrn

právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření

kompenzujících nepříznivé finanční a sociální důsledky formou

sociálních příjmů (na principu pojištění nebo prostými dávkami),

sociálních služeb a sociálních azylů.

1.2 Charakteristika systému sociálního zabezpečení

v ČR

V rámci transformace systému sociálního zabezpečení na systém

sociální ochrany obyvatelstva v ČR na počátku 90. let byly vytvořeny 3

na sebe navazující relativně samostatné systémy – sociální pojištění,

státní sociální podpora a sociální pomoc.

1) Sociální pojištění

V rámci sociálního pojištění - zákon 589/1992 Sb., ve znění pozdějších

předpisů jsou řešeny takové sociální situace, na které se občan může předem

připravit (tj. pojistit) formou odložení části své dnešní spotřeby na krytí

budoucí nejisté dlouhodobé či případně krátkodobé sociální situace.

Nemocenské pojištění upravuje zákon čís. 187/2006 Sb., o nemocenském

pojištění, ve znění pozdějších předpisů a v jeho rámci jsou poskytovány

následující dávky:

nemocenská,

ošetřovné,

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,

peněžitá pomoc v mateřství.

Orgány nemocenského pojištění jsou okresní správy sociálního zabezpečení,

Česká správa sociálního zabezpečení, služební orgány (Ministerstvo obrany,

vnitra, Vězeňská služba ČR, Generální ředitelství cel, Bezpečnostní

informační služby, Úřad pro zahraniční styky a informace) a Ministerstvo

práce a sociálních věcí.

Důchodové pojištění je upraveno zákonem čís. 155/1995 Sb. o

důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a v jeho rámci jsou

poskytovány následující dávky:

starobní důchod,

invalidní důchod,

Systém

sociálního

zabezpeční v

ČR

Sociální

pojištění

Nemocenské

pojištění

Důchodové

pojištění

- 15 -

vdovský,

vdovecký a

sirotčí důchod.

Orgány důchodového pojištění jsou okresní správy sociálního

zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení, služební orgány

(Ministerstvo obrany, vnitra, Vězeňská služba ČR, Generální ředitelství cel,

Bezpečnostní informační služby, Úřad pro zahraniční styky a informace) a

Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ze sociálního pojištění prostřednictvím příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, který odvádějí zaměstnavatelé, je financována:

aktivní politika zaměstnanosti i (rekvalifikace, veřejně prospěšné

práce, investiční pobídky pro zaměstnavatele) a

pasivní politika zaměstnanosti (podpora v nezaměstnanosti).

Obr. č. 3 - Pojištění

Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora

celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v

Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/05.00050

2) Státní sociální podpora

V rámci systému státní sociální podpory jsou řešeny takové sociální

situace, které jsou na základě určitého společenského opodstatnění uznány,

aby jim byla věnována pozornost, tj. takové sociální situace, jako například

(narození dítěte, péče rodičů o ně v raném stádiu atd.), kdy je účelné,

vhodné a zároveň i žádoucí podpořit rodinu, především rodinu s dětmi.

- 16 -

Upravuje ji zákon čís. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění

pozdějších předpisů. Jednotlivé dávky jsou následující, níže uvedené:

přídavek na dítě,

příspěvek na bydlení,

porodné,

rodičovský příspěvek,

pohřebné,

dávky pěstounské péče - jsou financovány ze státního rozpočtu v

rámci celospolečenské solidarity a jsou vypláceny prostřednictvím

Úřadu práce ČR, krajských poboček.

Obr. 4 – Státní sociální podpora

Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora

celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v

Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/05.00050

3) Sociální pomoc

V rámci sociální pomoci se řeší obtížné sociální situace stavu hmotné a

sociální nouze, tj. situace, které občan není, resp. nebude schopen řešit sám

nebo ani s pomocí vlastní rodiny.

V návaznosti na výsledcích sociální práce, na základní metody

sociální pomoci se sociální pomoc poskytuje v těchto základních

formách:

sociální služby, které poskytují zejména obce, kraje a nestátní

neziskové organizace (NNO),

Dávky sociální

podpory

Sociální

pomoc

- 17 -

dávky sociální péče a sociálně právní ochrana; dávky sociální

péče - dávky pomoci v hmotné nouzi,

příspěvek na péči,

dávky pro zdravotně postižené - tyto dávky jsou poskytovány

Úřadem práce ČR, jeho krajskými pobočkami; sociálně právní

ochrana je zabezpečována pověřenými obecními úřady; náklady

jsou financovány ze státního rozpočtu.

Obr. č. 5 – Sociální pomoc

Zdroj: Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora

celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v

jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/05.00050

Institucionální systém sociálního zabezpečení v ČR

Institucionální systém sociálního zabezpečení v České republice tvoří:

MZ ČR – Ministerstvo zdravotnictví ČR,

MPSV ČR –Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR,

MO ČR – Ministerstvo obrany ČR,

MV ČR – Ministerstvo vnitra ČR,

MS ČR – Ministerstvo spravedlnosti ČR,

NNO – nestátní neziskové organizace.

Institucionální

systém

sociálního

zabezpečení

- 18 -

Shrnutí

Sociálním zabezpečením v širším slova smyslu se rozumí podpora

státu svým občanům při tzv. sociálních událostech, když u některých

těchto událostí se předpokládá, že jsou dočasné (nezaměstnanost), u

jiných je naopak zřejmá jejich dlouhodobost nebo trvalost (stáří,

invalidita). Charakter události se pak zohledňuje ve formě pomoci,

případně výši dávky, délce podpůrčí doby apod.

Stát v sociálních událostech své občany podporuje finančně, věcně nebo

službou, aby tak zabránil sociálnímu napětí ve společnosti.

Sociální událost je zpravidla taková nepříznivá životní situace, kterou

člověk nezvládá většinou sám vyřešit vlastními silami, tedy vlastními

prostředky.

Jedná se o sociální událost spojenou se zdravotním stavem (nemoc), rodinou

(mateřství, ztráta živitele), věkem (stáří, ztráta partnera), nezaměstnaností,

chudobou (nemožnost zajistit si vyšší příjem vlastním přičiněním) a

nepřizpůsobením se většinové společnosti (bezdomovectví).

Správa sociálního zabezpečení je úřad, který má na starosti důchodové

pojištění, nemocenské pojištění, lékařskou posudkovou službu a pojištění

osob samostatně výdělečně činných.

Systém sociálního zabezpečení stojí v podstatě na 3 pilířích a to

- 1) pojištění (pojištění zdravotní a sociální, nemocenské a

důchodové) ,

- 2) systém dávek státní sociální podpory ,

(jednak dávky nezávislé na výši příjmu – porodné, pohřebné,

rodičovský příspěvek, pěstounské dávky)

a

(dávky závislé na příjmu- příspěvek na bydlení, přídavek na dítě a

sociální příplatek).

- 3) pomoc - jedná se především o solidární pomoc v situacích, kdy

nestačí pomoc předchozích dvou pilířů a občan nedokáže

nejrůznější sociální, případně i jiné situace vyřešit vlastními

prostředky.

U nás v ČR se jedná o dávky v hmotné nouzi a dávky sociální péče.

Dávky v hmotné nouzi: Dávky sociální péče:

doplatek na bydlení, příspěvky pro zdrav.

Σ

- 19 -

příspěvek na živobytí, postižené,

mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na péči.

Otázky

1) Definujte pojem sociální zabezpečení a charakterizujte jeho

podstatu?

2) Jak byste vysvětlili co znamená jeden ze základních pojmů

sociálního zabezpečení a to je sociální událost?

3) Co se považuje za sociální událost?

4) Které tři základní pilíře obsahuje systém sociálního zabezpečení.

5) Stručně charakterizujte první pilíř sociálního zabezpečení a co je

jeho podstatou?

6) Stručně charakterizujte druhý pilíř sociálního zabezpečení a co je

jeho podstatou?

7) Stručně charakterizujte třetí pilíř sociálního zabezpečení a co je jeho

podstatou?

8) Co rozumíte pod pojmem institucionální systém sociálního

zabezpečení v České republice a co tento systém tvoří?

9) Jaké znáte dávky v souvislosti se sociální pomocí?

10) Co je podstatou státní sociální podpory a jaké dávky jsou její

součástí?

11) Které dávky státní sociální podpory jsou závislé na výši příjmu a u

kterých se příjem nezjišťuje, tedy jsou nezávislé na výši příjmu?

12) Co je podstatou sociálního pojištění a o jaké sociální situace se

zpravidla jedná?

Pojmy k zapamatování

systém sociálního zabezpečení

sociální událost

základní pilíře sociálního zabezpečení

sociální pomoc

- 20 -

dávky sociální péče

dávky v hmotné nouzi

státní sociální podpora

sociální pojištění

institucionální systém sociálního zabezpečení

Doporučená literatura

ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. Vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s.

ISBN 978-802-4737-249.

DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika:

učebnice pro obor sociální činnost. 1. Vydání. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN

978-802 -4738-802.

Sociální zabezpečení v sociálním systému společnosti, projekt Podpora

celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb

v Jihomoravském kraji, CZ.1.04./3.1.00/05.00050

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

- 21 -

Průvodce studiem

Vážené studentky, vážení studenti,

následující kapitoly dané studijní opory bych velice ráda věnovala

podrobnějším údajům, které se týkají jednotlivých částí systému sociálního

zabezpečení, neboť se domnívám, že je třeba, abyste se v oblasti sociálního

zabezpečení dokázali dobře orientovat a jeho jednotlivým částem dobře

porozuměli a správně pochopili jejich podstatu a význam.

Nechtěla bych se ale zaměřovat příliš na některé detaily, které se velice

často mění, ale chtěla bych, abyste dobře znali podstatu, charakteristiku a

především chápali význam systému sociálního zabezpečení, když bych

chtěla poukázat i na skutečnost, že každý člověk se může ve svém životě

setkat s nepříznivou situací nebo obdobím, kdy není schopen ze svých

příjmů nebo úspor hradit své náklady, aniž by se mu radikálně nesnížil

životní standard.

Ve vyspělých zemích je součástí životní úrovně jak stránka hmotná

(např. přístup k bydlení, vybavenost domácností elektrospotřebiči, auty,

mobilními telefony apod.), ale i nehmotná. A tuto nehmotnou stránku

životní úrovně (často nesmírně špatně exaktně měřitelnou) tvoří především

soustava práv (ale i povinností) občanů – právo na vzdělání (a přístup

k němu), právo na informace, právo na účast ve veřejném životě apod., ale i

sociální jistoty – zajištění a garance ekonomických práv v nepříznivých

životních situacích. Hlavní součástí (nikoliv ale jedinou) sociálních jistot je

právě sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení je potom základní součástí

státní sociální politiky.

Hlavním důvodem vzniku státní sociální politiky byla potom

skutečnost, že ve všech společnostech se vyskytoval stav určitého sociálního

napětí – tzv. sociální otázka. Zjednodušeně možno říci, že sociální otázka je

existence rozdílu v právech politických, ekonomických i osobních a

v možnostech disponování s ekonomickými statky mezi různými sociálními

skupinami. Tyto rozdíly mohou být tak velké, že ohrožují samu existenci

společnosti, případně i státu.

Obsahem státní sociální politiky v novodobé historii je – v té

nejobecnější poloze – péče o blahobyt lidí. Stát přispívá k zajištění vzdělání,

zdraví a nezbytného příjmu. Konkrétní obsah státní sociální politiky se liší

v závislosti na ekonomických podmínkách, na kulturní vyspělosti a na

tradicích (včetně politických) země. A právě nejvýznamnější částí státní

sociální politiky se ale ve všech vyspělých zemích stalo sociální

zabezpečení.

- 22 -

1. Sociální zabezpečení – pojištění

Cíl:

Druhá kapitola studijní opory je věnována problematice pojištění, vztahující

se k systému sociálního zabezpečení. Až budete mít tuto kapitolu důkladně

prostudovanou, tak by Vám nemělo činit potíže

vysvětlit podstatu pojištění v obecné rovině v souvislosti se

sociálním zabezpečením,

rozlišit a definovat charakter sociálního pojištění,

objasnit způsob placení pojistného,

charakterizovat jednotlivé druhy pojistného,

rozebrat problematiku nemocenského a důchodového pojištění a

příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

popsat podstatu zdravotního pojištění.

Klíčová slova:

pojištění, sociální pojištění, placení pojistného, nemocenské pojištění,

důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, zdravotní

pojištění

Průvodce studiem

Vážení studenti,

předkládám Vám poněkud obsáhlejší kapitolu týkající se pojištění, a to

především proto, abyste správně a v souvislostech pochopili problematiku

pojištění obecně, ale zároveň abyste se seznámili s jednotlivými formami

pojištění v souvislosti se systémem sociálního zabezpečení.

I když jsou ve financování sociálního zabezpečení u nás používány i další

nástroje, stále jeho nejvýznamnější část je navázána na oblast sociálního

pojištění. Proto se v této kapitole snažím o to, abyste dobře pochopili obsah

jednotlivých druhů pojištění, ale také abyste si zároveň dobře uvědomili i

nezastupitelný význam pojištění v souvislosti se systémem sociálního

zabezpečení.

Jsem přesvědčena, že text zpracovaný v této kapitole se Vám bude dobře

studovat, když studiu byste měli věnovat cca 2 hodiny.

- 23 -

Sociální zabezpečení – sociální pojištění a jeho podstata

Jak jsem již uvedla výše, je nejvýznamnější částí státní sociální politiky ve

všech vyspělých zemích sociální zabezpečení.

Chtěla bych na tomto místě poukázat a zároveň se odvolat na Konvenci

No. 102/1952 Mezinárodní organizace práce (International Labour Office)

kde se doporučuje, aby se sociální zabezpečení vztahovalo na následující

případy:

- ohrožení zdraví a nemoc,

- pracovní poškození a invalidita,

- pracovní úrazy a nemoci z povolání,

- nezaměstnanost,

- stáří,

- mateřství a rodičovství,

- úmrtí živitele.

Ve všech vyspělých zemích existují různé způsoby zajištění pro výše

uvedené případy, ovšem významně se samozřejmě liší jak rozsahem, tak i

nástroji konkrétní realizace, tj. způsobem financování.

Je proto zcela nepochybné, že sociální zabezpečení je v současné době ve

všech vyspělých zemích (nejen tedy u nás v České republice) velmi úzce

spojeno s veřejnými příjmy i s veřejnými výdaji, a výdaje na sociální

zabezpečení mají stále vzrůstající tendenci.

Tab. č. 1 - Vývoj vládních výdajů na sociální ochranu a ochranu zdraví ve

vybraných zemích EU – v procentech z hrubého domácího produktu

--------------------------------------------------------------------------------------------

Země Rok 2002 2011

--------------------------------------------------------------------------------------------

-----

EU – 27 24,6 26,9

Belgie 24,2 27,4

Česká republika 21,2 21,4

Dánsko 30,2 33,6

Francie 28,3 32,2

Nizozemí 21,4 25,7

Německo 28,1 26,6

Velká Británie 21,6 25,9

Zdroj: Vlastní úprava dle - Eurostat (Statistics in focus 9/2013: Freysson, Wahrig

- 24 -

K hlavním nástrojům, kterými je realizováno sociální zabezpečení (tj. k

hlavním mechanismům financování) patří kromě sociálního pojištění ještě

sociální podpora a sociální pomoc.

K doplňkovým nástrojům (které ale v některých zemích mají

v sociálním zabezpečení velmi významné místo, například v USA) se řadí

soukromé (komerční) pojištění, podnikové zaopatření, charitativní pomoc,

apod. Ve většině zemí je obvyklé využívat kombinaci uvedených nástrojů:

- pro různé případy sociálního zabezpečení jsou užity různé nástroje

nebo jejich kombinace.

Ovšem je třeba dodat, že jednotlivé státy se od sebe liší nejen v jednotlivých

použitých nástrojích, ale i v případech, na které je aplikují a také v jakém

rozsahu je aplikují.

Sociální pojištění je povinné veřejnoprávní pojištění, používané na

všechny výše uvedené případy sociálního zabezpečení. Na rozdíl od

soukromého, tedy komerčního pojištění má kromě pojištění proti rizikům

ještě významný úkol – redistribuci (přerozdělení) důchodů. Funguje na

základě solidarity – bohatí dotují chudé¸ mladí staré, bezdětní ty, kteří mají

děti, zdraví nemocné. Pojistné bývá odvozeno od výše příjmu.

Systém sociálního pojištění bývá někdy nepřesně označován pojmem

sociální zabezpečení. Tyto pojmy ale nejsou totožné. Podíl sociálního

pojištění na sociálním zabezpečení se liší v jednotlivých zemích podle typu

jejich sociální politiky. Některé země mají sociální zabezpečení založeno

především na sociálním pojištění (takto je to i u nás v České republice), jiné

země využívají především jiných nástrojů sociálního zabezpečení a sociální

pojištění jako veřejnoprávní pojištění tam není vůbec zavedeno.

Systémy sociálního pojištění jsou založeny na jednom ze dvou

základních principů: průběžném financování nebo fondovém

financování.

V systému průběžného financování („PAY-as-you-GO“) plynou do

státního rozpočtu nebo mimorozpočtového fondu prostředky, dávky

jsou vypláceny zpravidla do výše zdrojů. Plátci jsou tedy jiní lidé než

příjemci dávek. Tento systém je silně založen na principu neekvivalence,

solidarity a na mezigeneračním přerozdělování.

Při fondovém financování si každý účastník spoří sám na svém účtu,

tyto prostředky jsou kapitalizovány a pak přeměněny na vyplácené

dávky (tj. plátci jsou stejní lidé jako příjemci dávek).

Ve většině zemí (také u nás v České republice), kde byl v minulosti

využíván především systém průběžného financování, se v posledních letech

Sociální

pojištění

Systémy

sociálního

pojištění

Průběžné

financování

Fondové

financování

- 25 -

přechází k systémům smíšeným: ke kombinaci obou uvedených způsobů

financování, kdy hovoříme o tzv. vícepilířovém systému financování.

1.1. Sociální zabezpečení – nemocenské pojištění

Vycházíme-li z legislativy, která se týká problematiky sociálního

pojištění tak je na místě uvést, že se jedná o povinné veřejnoprávní pojištění

a v České republice ho upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na

sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve

znění pozdějších předpisů. Zde se uvádí, že sociální zabezpečení

zahrnuje:

1. pojistné na nemocenské pojištění,

2. pojistné na důchodové pojištění,

3. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Úkoly sociálního pojištění:

- pojištění proti rizikům,

- přerozdělení důchodů.

Část jen pro zájemce

Pojistné se platí v české měně:

a) na účet, který přísluší okresní správě sociálního zabezpečení a který

je vedený u poskytovatele platebních služeb,

b) vyplacením v hotovosti zaměstnanci, který je pověřený přijímat

pojistné, ale lze zaplatit nejvýše částku 10 000 Kč v jednom

kalendářním dni.

Za den platby se považuje den platby pojistného:

a) pokud se platba provádí přes účet, je to den, kdy dojde k připsání

peněz na účet poskytovatele platebních služeb příslušné OSSZ.

b) pokud se platba provádí hotovostí přímo zaměstnanci příslušné

OSSZ, je to den, kdy přijal příslušný zaměstnanec hotovost.

- 26 -

Promlčení pojistného

Ode dne splatnosti je to 10 let, kdy se právo předepsat dlužné pojistné

promlčuje. Pokud se ale zjišťovalo výše pojistného nebo jeho vyměření,

plyne nová promlčecí lhůta, a to od toho dne, kdy se o tom plátce pojistného

dozvěděl.

Právo vymáhat pojistné se promlčuje za 10 let od právní moci platebního

výměru, jímž bylo vyměřeno. Po dobu řízení u soudu promlčecí doba

neběží.

Penále

Pokud ve stanovené lhůtě nebylo pojistné uhrazeno anebo pokud bylo

zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je povinen plátce

pojistného platit penále, které činí za každý kalendářní den 0,05 % dlužné

částky. Toto platí i pro výši zálohy na pojistné (§ 14 odst. 8), zákona číslo

589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní

politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

První placení penále se uskuteční za kalendářní den, který následuje po dni

splatnosti pojistného. Poslední placení penále se naposledy platí za ten den,

ve kterém bylo dříve nezaplacené pojistné zaplaceno.

Pro osobu samostatně výdělečně činnou je posledním dnem, za který platí

penále z dlužných záloh na pojistné:

a) den, ve kterém OSVČ podala přehled za kalendářní rok (§ 15), za

který vznikl dluh na zálohách a pokud byl ve stanovené lhůtě podán

tento přehled,

b) poslední den lhůty, která je stanovená pro podání přehledu za

kalendářní rok (§ 15), za který vznikl na zálohách dluh, pokud nebyl

tento přehled podán ve stanovené lhůtě .

2.1.1 Nemocenské pojištění

Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném

principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného. Peníze,

které ČSSZ v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb. na pojistném vybere,

jsou příjmem státního rozpočtu.

Problematiku nemocenského pojištění legislativně upravuje zákon

č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Je povinné pro zaměstnance, pro OSVČ je účast na něm dobrovolná.

Jde o celkovou úpravu nemocenského pojištění, která zahrnuje:

Důchodové a

nemocenské

pojištění

Nemocenské

pojištění

- 27 -

- okruh osob účastných nemocenského pojištění,

- nároky z pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek,

- posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění,

- organizační uspořádání nemocenského pojištění.

Pojištění je prováděno příslušnými orgány nemocenského pojištění. To

jsou:

- OSSZ - okresní správy sociálního zabezpečení,

- ČSSZ - Česká správa sociálního zabezpečení,

- Ministerstvo práce a sociálních věcí,

- služební orgány.

Služebními orgány jsou:

- Ministerstvo obrany,

- Ministerstvo vnitra,

- Bezpečnostní informační služba,

- Úřad pro zahraniční styky a informace,

- Generální ředitelství cel,

- Generální inspekce bezpečnostních sborů,

- Vězeňská služba České republiky.

Pojistné na nemocenské pojištění upravuje zákon č. 589/1992 Sb.,

o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek, a to:

a) nemocenské,

b) peněžitá pomoc v mateřství,

c) ošetřovné,

d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.

Všechny dávky nemocenského pojištění jsou hrazeny se ze státního

rozpočtu a vyplácí je OSSZ.

Dávky nemocenského pojištění se vyplácejí za kalendářní dny.

Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na

nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna

dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních.

a) nemocenské

Zaměstnanec, který je dočasně práce neschopný a uznal to ošetřující

lékař, má nárok od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní

Orgány

nemocenského

pojištění

Dávky

nemocenského

pojištění

Nemocenské

- 28 -

neschopnosti až do konce trvání na nemocenské, maximálně však 380

kalendářních dnů. Od 4. pracovního dne do 14. pracovního dne dostane

zaměstnanec náhradu mzdy, kterou mu poskytne zaměstnavatel podle

zákoníku práce. Náhrada mzdy je ve výši 60 % průměrného výdělku.

Osoba samostatně výdělečně činná musí být účastna dobrovolného

nemocenského pojištění alespoň tři měsíce před vznikem dočasné pracovní

neschopnosti pro získání nároku na nemocenské.

b) peněžitá pomoc v mateřství

Základní podmínky nároku na tuto dávku jsou:

Zaměstnanec

-účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta musí trvat

v posledních dvou letech minimálně 270 dnů.

OSVČ

-účast na nemocenském pojištění jako OSVČ musí trvat v posledním roce

minimálně 180 kalendářních dnů,

-u žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství,

činí ochranná lhůta tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo jejich poslední

zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů.

-pojištěnec, který převzal dítě do vlastní péče, činí doba, po kterou má být

podle zákona vyplácena peněžitá pomoc v mateřství 22 týdnů. Pokud má

pojištěnec více dětí v péči, tak doba činí 31 týdnů.

Tuto dávku je možné pobírat nejdéle do jednoho roku věku dítěte,

pokud jde o dávku náležející z titulu porodu dítěte. Pokud ale jde

o dávku náležející z titulu převzetí dítěte do náhradní péče, pak je to do

věku 7 let a 31 týdnů.

c) ošetřovné

Nárok na tuto dávku má zaměstnanec, který nemůže pracovat ze

zákona stanoveného důvodu. To jsou:

- osoba ošetřuje nemocného člena domácnosti,

- osoba pečuje o zdravé dítě mladší 10 let, protože:

školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno,

dítěti byla nařízena karanténa,

onemocněla osoba, která jinak o dítě pečuje.

Na tuto dávku zaměstnanec nemůže uplatnit nárok, pokud už druhý

z rodičů uplatnil nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc

v mateřství. Ale toto neplatí, pokud:

Peněžitá pomoc

v mateřství

Ošetřovné

- 29 -

- druhý z rodičů onemocněl,

- druhý z rodičů utrpěl úraz,

- u druhého z rodičů nastaly zákonem stanovené situace,

- druhý z rodičů porodil,

- druhému z rodičů byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě

pečovat.

V témže případě ošetřování náleží ošetřovné jednomu z oprávněných

nebo postupně dvěma oprávněným a jen jednou, jestliže se v ošetřování

vystřídají. Nepovažuje se za nový případ ošetřování změna druhu

onemocnění.

Do roku 2008 se tato dávka nazývala "Podpora při ošetřování člena

rodiny".

d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Tento příspěvek náleží zaměstnankyni, která byla převedena na jinou práci,

z důvodu mateřství, těhotenství nebo kojení a z tohoto důvodu dosahuje bez

svého zavinění nižšího příjmu než před převedením.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vyplácí těhotným

zaměstnankyním za kalendářní dny, ve kterých byla převedena na jinou

práci.

Tato dávka se vyplácí nejdéle do počátku 6. týdne před očekávaným dnem

porodu a do doby nástupu na peněžitou pomoc v mateřství.

Výše této dávky se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem

zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně a průměrem jejích

započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den v jednotlivých

kalendářních měsících po tomto převedení.

Tab. č. 2 -Výdaje nemocenského pojištění v roce 2011 v mil. Kč

Částka celkem Kč

Výdaje na dávky celkem 21 505

V tom:

- nemocenské 13 354

- ošetřovné 640

- peněžitá pomoc v mateřství 7 506

- vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 6

Zdroj: Statistická ročenka České republiky 2012 (http://www.czso.cz)

Zde je na ukázku formulář, který je nutný odevzdat při žádosti o

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Vyrovnávací

příspěvek v

těhotenství a

mateřství

- 30 -

Zdroj: www.cssz.cz/cz/tiskopisy/

Pro dokreslení celé situace problematiky nemocenského pojištění přikládám

tabulku výdajů v roce 2013, když tyto výdaje byly spojeny s nemocenským

pojištěním. Tabulka má značnou vypovídací schopnost a nalezneme zde

přehledně uspořádané jednotlivé peněžité dávky celkem za celou Českou

republiku a zároveň jsou zde údaje rozdělené i podle jednotlivých krajů.

- 31 -

Tab. č. 3 -Výdaje státu na nemocenské pojištění

Přehled, jaký

měl stát výdaje

v roce 2013 na

nemocenské

pojištění podle

peněžitých

dávek.

Kraj

nemocenské

v tis. Kč

ošetřovné

v tis. Kč

peněžitá

pomoc

v mateřství

v tis. Kč

vyrovnávací příspěvek

v těhotenství a

mateřství

v tis. Kč

výdaje

celkem

v tis. Kč

Česká republika 12 035 454 842 641 7 258 352 6 991 20 143 438

Hlavní město

Praha 2 291 793 173 653 2 621 888 1 271 5 088 605

Středočeský kraj 1 097 408 81 980 576 496 1 121 1 757 006

Jihočeský kraj 709 640 50 543 317 045 178 1 077 405

Plzeňský kraj 673 882 53 999 305 171 214 1 033 265

Karlovarský kraj 234 336 18 864 104 868 288 358 356

Ústecký kraj 837 543 55 179 342 333 493 1 235 549

Liberecký kraj 459 489 33 842 218 867 368 712 566

Královéhradecký

kraj 499 390 43 478 255 738 321 798 926

Pardubický kraj 505 527 35 794 290 652 205 832 178

Vysočina 493 244 32 497 224 037 204 749 981

Jihomoravský

kraj 1 301 013 81 997 828 706 1 012 2 212 728

Olomoucký kraj 635 974 41 247 276 036 286 953 542

Zlínský kraj 709 106 43 892 286 151 146 1 039 295

Moravskoslezský

kraj 1 587 111 95 677 610 363 885 2 294 037

Zdroj: www.vdb.czso.cz, vlastní zpracování

2.1.2 Důchodové pojištění

Důchodové pojištění je povinné pro zaměstnance i pro zaměstnavatele.

Pro OSVČ je povinné jen tehdy, pokud vykonávají výdělečnou činnost jako

svoji hlavní činnost (v tomto případě platí pojistné na důchodové pojištění a

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti alespoň z minimálního

Důchodové

pojištění

- 32 -

vyměřovacího základu. Pokud OSVČ vykonává výdělečnou činnost jako

svoji vedlejší činnost je důchodové pojištění povinné pouze v případě, že

dosáhne určité hranice příjmu. Pokud této hranice příjmu nedosáhne, může

se ale stát dobrovolným účastníkem důchodového pojištění. Osoby, které

nejsou ani zaměstnancem a ani OSVČ, se mohou k důchodovému pojištění

přihlásit dobrovolně.

Dávky důchodového pojištění

a) starobní důchod,

b) invalidní důchod,

další tři důchody se nazývají pozůstalostní důchody a jsou to:

c) vdovský důchod,

d) vdovecký důchod,

e) sirotčí důchod.

Všechny dávky se skládají ze základní a procentní výměry.

a) starobní důchod

Podmínky odchodu do starobního důchodu:

- dosažení určitého věku

- získání potřebné doby pojištění.

Nárok na starobní důchod má pojištěnec, který dosáhl důchodového věku

a získal potřebnou dobu pojištění. Důchodový věk se postupně prodlužuje

tak, aby u pojištěnců narozených v roce 1983 a později byl jednotně pro

muže a ženy 68 let. Potřebná doba pojištění se zvyšuje z původních 25 let na

cílových 35 let podle data odchodu do důchodu (např. v roce 2013 to bylo

nutných 29 let pojištění), v roce 2015 je potřebná doba pojištění 31 let.

Výši této dávky vypočítají pracovníci ČSSZ. Každý občan, který požádal o

důchod, obdrží z ČSSZ písemné rozhodnutí, zda mu bude přiznán starobní

důchod a pokud ano, tak tam bude uvedena i výše důchodu. Dále tento

občan obdrží osobní list, ve kterém jsou příjmy v rozhodném období a

započítaná doba pojištění. V zákonem stanovených případech rozhodují o

dávkách důchodového pojištění příslušné orgány Ministerstva obrany, vnitra

a spravedlnosti.

Základní výměra starobního důchodu, která je stejná pro všechny

důchody, v roce 2014 činila 2 340 Kč měsíčně, v roce 2015 je tato částka

Kč 2 400,-. Procentní výměra se stanovuje procentní sazbou individuálně z

výpočtového základu podle získané doby pojištění.

Dávky

důchodového

pojištění

Starobní

důchod

- 33 -

V tabulce je vidět rozdělení vyplacených důchodů v jednotlivých

krajích v roce 2013. Údaje jsou uvedeny v tis. Kč.

Počet vyplacených starobních důchodů za rok 2013 byl Kč 2 340 321.

Tab. č. 4 -Počet vyplacených starobních důchodů za rok 2013

Zdroj: vlastní zpracování dle www.cssz.cz

Starobní důchod a potřebná doba pojištění

Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v závislosti na

důchodovém věku pojištěnce, event. věku pojištěnce. Potřebná doba pro

nárok na starobní důchod podle ust. § 29 odst. 1 , zákona č. 155/ 1995 Sb., o

důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů činí:

dosažení důchodového věku

potřebná doba pojištění činí:

před rokem 2010 25 let

v roce 2010 26 let

v roce 2011 27 let

v roce 2012 28 let

v roce 2013 29 let

v roce 2014 30 let

v roce 2015 31 let

Kraj

počet průměrná výše

muži ženy celkem muži ženy

Praha 98 652 169 086 267 738 12 790 10 891

Středočeský 104 753 166 870 271 623 12 268 9 999

Jihočeský 53 975 88 048 142 023 11 911 9 945

Plzeňský 49 792 79 547 129 339 12 043 9 925

Karlovarský 25 054 40 905 65 959 11 863 9 746

Ústecký 68 419 110 981 179 400 12 126 9 792

Liberecký 37 683 60 964 98 647 11 978 9 975

Královéhradecký 49 604 81 237 130 841 11 908 9 948

Pardubický 44 905 72 569 117 474 11 818 9 803

Vysočina 45 972 72 671 118 643 11 752 9 714

Jihomoravský 97 278 163 656 260 934 11 963 9 881

Olomoucký 54 219 91 436 145 655 11 729 9 718

Zlínský 49 996 85 425 135 421 11 878 9 771

Moravskoslezský 106 701 169 923 276 624 12 686 9 546

- 34 -

v roce 2016 32 let

v roce 2017 33 let

v roce 2018 34 let

po roce 2018 35 let

Pro zjištění, kolik činí potřebná doba pojištění, je rozhodující výhradně

rok dosažení důchodového věku. Pojištěnci, který ke dni dosažení

důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní

důchod k tomuto dni přiznán. K přiznání důchodu může případně dojít až

následně od pozdějšího data, ke kterému již potřebnou dobu pojištění získal.

Přikládám aktuální přehled týkající se důchodového věku pojištěnců

narozených po roce 1936, který je členěn na důchodový věk týkající se

mužů i žen, když uvedeny jsou roky (r) a k tomu připočtený počet

měsíců (m).

---------------------------------------------------------------------------------------

Důchodový věk pojištěnců narozených po roce 1936

Rok narození

Důchodový věk činí u

mužů žen s počtem vychovaných dětí

0 1 2 3 a 4 5 a více

1936 60r+2m 57r 56r 55r 54r 53r

1937 60r+4m 57r 56r 55r 54r 53r

1938 60r+6m 57r 56r 55r 54r 53r

1939 60r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r

1940 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r

1941 61r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 53r

1942 61r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 53r

1943 61r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 53r+4m

1944 61r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 53r+8m

1945 61r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 54r

1946 61r+10m 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m

1947 62r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m

1948 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r

1949 62r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m

1950 62r+6m 61r 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m

1951 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 56r

1952 62r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m

1953 63r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m

1954 63r+2m 62r+4m 61r 59r+8m 58r+4m 57r

- 35 -

1955 63r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m

1956 63r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m

1957 63r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+4m 58r

1958 63r+10m 63r+10m 62r+8m 61r+2m 59r+8m 58r+4m

1959 64r 64r 63r+2m 61r+8m 60r+2m 58r+8m

1960 64r+2m 64r+2m 63r+8m 62r+2m 60r+8m 59r+2m

1961 64r+4m 64r+4m 64r+2m 62r+8m 61r+2m 59r+8m

1962 64r+6m 64r+6m 64r+6m 63r+2m 61r+8m 60r+2m

1963 64r+8m 64r+8m 64r+8m 63r+8m 62r+2m 60r+8m

1964 64r+10m 64+10m 64r+10m 64r+2m 62r+8m 61r+2m

1965 65r 65r 65r 64r+8m 63r+2m 61r+8m

1966 65r+2m 65r+2m 65r+2m 65r+2m 63r+8m 62r+2m

1967 65r+4m 65r+4m 65r+4m 65r+4m 64r+2m 62r+8m

1968 65r+6m 65r+6m 65r+6m 65r+6m 64r+8m 63r+2m

1969 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+8m 65r+2m 63+8m

1970 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+10m 65r+8m 64r+2m

1971 66r 66r 66r 66r 66r 64r+8m

1972 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 66r+2m 65r+2m

1973 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 66r+4m 65r+8m

1974 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+6m 66r+2m

1975 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m 66r+8m

1976 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m 66r+10m

1977 67r 67r 67r 67r 67r 67r

1978 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m 67r+2m

1979 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m 67r+4m

1980 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m 67r+6m

1981 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m 67r+8m

1982 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m 67r+10m

1983 68r 68r 68r 68r 68r 68r

-------------------------------------------------------------------------------------------

Vysvětlivky: "r" znamená rok, "m" znamená měsíc

Poznámka: Důchodový věk se prodlužuje i pro narozené v roce 1984 a

mladší vždy o plus 2 měsíce pro každý další ročník. Důchodový

věk lze zjistit pomocí kalkulačky.

Zdroj: MPSV, 2015

- 36 -

b) invalidní důchod

Nárok na invalidní důchod má pojištěnec, který se stal invalidním pro

invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně, dosáhnul potřebné doby

pojištění, ještě nemá nárok na starobní důchod nebo invalidita vznikla

následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Podmínky pobírání dávek invalidního důchodu:

- dlouhodobě špatný zdravotní stav.

Tato dávka souvisí s pojmem invalidita a má na ni nárok pojištěnec při

splnění podmínek stanovených zákonem.

Od 1. 1. 2010 je invalidita rozdělena na tři stupně. Dříve to byla pouze

invalidita plná a částečná.

Výše invalidního důchodu se stanoví v závislosti na zjištěném stupni

invalidity. Podle zákona je tedy pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu

dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní

schopnosti.

Rozdělení invalidity

- 35 % až o 49 % míry poklesu pracovní schopnosti - jedná se o

invaliditu prvního stupně,

sazba výpočtového základu za každý celý rok doby je 0,5 %,

- o 50 % až o 69 % míry poklesu pracovní schopnosti - jedná se o

invaliditu druhého stupně,

sazba výpočtového základu za každý celý rok doby je 0,75 %,

- o 70 % a více míry poklesu pracovní schopnosti - jedná se o

invaliditu třetího stupně,

sazba výpočtového základu za každý celý rok doby je 1,5 %.

Dané ustanovení o nejnižší procentní výměře invalidního důchodu ve

výši Kč 770,- měsíčně je stále platné i bez ohledu na stupeň invalidity.

Změny v nárocích na invalidní důchod a ve stanovení výše tohoto důchodu

nemají vliv na výši základní výměry invalidního důchodu, ta zůstává stejná.

Výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví procentní sazbou z

výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění a dopočtené doby

získané do dosažení důchodového věku, a to v závislosti na stupni

invalidity.

Nárok na

invalidní

důchod

- 37 -

Nárok na invalidní důchod je jen za předpokladu, že je pojištěnec uznán

invalidním a má potřebnou dobu pojištění, případně se stal invalidním

následkem pracovního úrazu.

Částka invalidního důchodu se skládá ze základní a procentní výměry.

Základní výměra byla je roce 2015 měsíčně Kč 2 400,-, nejnižší procentní

výměru, jak je již výše uvedeno činí Kč 770,- měsíčně.

c) vdovský důchod

Vdovský důchod je druh pozůstalostního důchodu, na který má nárok

vdova, za podmínek stanovených zákonem.

Nárok na vdovský (vdovecký) důchod má ovdovělý partner, pokud

zemřelý manžel (manželka) byli poživateli důchodu (starobního nebo

invalidního), nebo ke dni úmrtí splnili podmínku pro nárok. Standardní doba

pro výplatu je jeden rok, déle pouze v případech přesně vymezených

zákonem.

Výše procentní výměry vdovského (vdoveckého) důchodu činí 50 %

procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro

invaliditu 3. stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) v

době smrti.

Žádost o vdovský důchod může podat:

- oprávněná osoba

- opatrovník oprávněné osoby, pokud její svéprávnost byla omezena

natolik, že není schopna sama v této věci právně jednat.

Rodinní příslušníci mohou žádat o tuto dávku, pokud oprávněná osoba si

sama vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže podat žádost o dávku

důchodového pojištění.

Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, jestliže zemřelý:

- pobíral starobní důchod,

- pobíral invalidní důchod,

- ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na

invalidní důchod,

- ke dni smrti splnil podmínky nároku na starobní důchod,

- zemřel následkem pracovního úrazu.

Vdovský důchod zpravidla náleží po dobu jednoho roku od smrti

manžela. Může to být i déle, ale to musí vdova splňovat dané podmínky.

Např. pečovat o nezaopatřené dítě, být invalidní ve třetím stupni, atd.

Vdovský

důchod

- 38 -

d) vdovecký důchod

Vdovecký důchod je stejný jako vdovský důchod, pouze se liší v tom, že

důchod pobírá manžel po zemřelé manželce.

e) sirotčí důchod

Sirotčí důchod je druh pozůstalostního důchodu, na který má nárok, zletilé i

nezletilé nezaopatřené dítě, mladší 26 let. Nárok na sirotčí důchod má

osiřelé nezaopatřené dítě, jehož rodič byl poživatelem důchodu a to buď

důchodu starobního, nebo invalidního, nebo ke dni úmrtí splnil podmínky

pro jeho výplatu nebo zemřel následkem pracovního úrazu.

Výše procentní výměry sirotčího důchodu činí 40 % procentní výměry

starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně, na který měl

nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.

Pokud zanikl nárok na sirotčí důchod proto, že dítě přestalo být

nezaopatřené a nárok na sirotčí důchod vznikl znovu - podmínka

nezaopatřenosti byla znovu splněna, nesmí být výše procentní výměry

sirotčího důchodu nižší než procentní výměra sirotčího důchodu, která

náležela ke dni zániku nároku na tento důchod.

Žádost o sirotčí důchod může podat:

- zákonný zástupce dítěte, které nedosáhlo zletilosti

- zletilé nezaopatřené dítě, popř. opatrovník zletilého nezaopatřeného

dítěte, pokud bylo omezeno ve svéprávnosti v takovém rozsahu, že

není schopno v této věci samostatně právně jednat

Nezaopatřené dítě

Je dítě před skončením povinné školní docházky, ale nejdéle do 26.

roku věku.

Dále musí splňovat tyto podmínky:

soustavně se připravovat na budoucí povolání,

nemůže se připravovat na budoucí povolání pro úraz nebo nemoc ,

z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen

vykonávat výdělečnou činnost.

Za nezaopatřené dítě lze považovat i dítě, která ukončilo povinnou školní

docházku, ale je mu do 18. roku věku a je vedeno v evidenci úřadu práce

jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti

nebo podporu při rekvalifikaci.

Za nezaopatřené dítě se naopak nepovažuje dítě, které pobírá invalidní

důchod třetího stupně.

Vdovecký

důchod

Sirotčí důchod

- 39 -

2.1.3 Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vlastně takovým určitým

„pojištěním“ pro případ, že se člověk stane nezaměstnaným.

Nárok na dávku- podporu v nezaměstnanosti – má člověk, který

v posledních dvou letech získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění

(případně mu byly započteny tzv. náhradní doby), je evidován jako uchazeč

o práci na jednom z úřadů práce a o podporu požádal, a nemá ještě nárok na

starobní důchod. Podpůrčí doba u této dávky se liší podle věku: do 50 let

věku je pět měsíců, od 50 do 55 let je to osm měsíců, u starších 55 let se

potom jedná celkem o 11 měsíců.

Výše podpory v nezaměstnanosti je první dva měsíce podpůrčí doby

65 procent z předchozího průměrného výdělku (je ale zároveň určena i

maximální výše podpory jako 0,58 násobek průměrné mzdy). Pokud

žadatel o podporu v nezaměstnanosti ukončil předchozí zaměstnání

dohodou se zaměstnavatelem nebo bez vážného důvodu sám, výše podpory

je celou podpůrčí dobu jen 45 procent předchozího průměrného výdělku.

Obdržené odstupné znamená odklad nároku na podporu v

nezaměstnanosti. Když se obdrží např. odstupné ve výši trojnásobku

průměrného výdělku, tak se začne podpora v nezaměstnanosti vyplácet až

od 4. měsíce evidence na úřadu práce.

Státní politika zaměstnanosti

Dnem 1. 10. 2004 nabyl účinnosti zákon č.435/2004 Sb., o

zaměstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k

dosažení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti. Státní politika

zaměstnanosti usiluje o dosažení rovnováhy mezi nabídkou a

poptávkou po pracovních silách, o produktivní využití zdrojů

pracovních sil, o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Státní

správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice

vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce.

Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk,

náboženství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách

nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální

původ, majetek, zdravotní stav nebo věk, je jedním ze základních práv

občana.

Státní politika zaměstnanosti usiluje:

dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních

silách,

Příspěvek na

státní politiku

zaměstnanosti

Státní politika

zaměstnanosti

- 40 -

o produktivní využití zdrojů pracovních sil,

o zabezpečení práva občanů na zaměstnání.

Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice

vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a úřady práce

(ÚP).

ÚP jsou územním orgánem státní správy s právní subjektivitou, jejíž

nadřízeným orgánem je MPSV - Správa služeb zaměstnanosti (SSZ MPSV).

ÚP mají tyto funkce:

sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje

zaměstnanosti ve svém územním obvodu, přijímají opatření k

ovlivnění nabídky a poptávky;

informují občany o možnostech získání zaměstnání, odborné

přípravy a rekvalifikace, informují zaměstnavatele o volných

zdrojích pracovních sil;

zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o

zaměstnání;

poskytují občanům poradenské služby spojené s hledáním

zaměstnání, volbou povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací;

vedou evidenci uchazečů, příp. zájemců o zaměstnání, evidenci

volných pracovních míst, evidenci pracovních povolení vydaných

cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti;

rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o přiznání,

odejmutí, zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení;

organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů o

zaměstnání a zájemců o zaměstnání;

hmotně podporují vytváření nových pracovních míst, podporují

vytváření a provoz chráněných pracovních míst a chráněných

pracovních dílen pro občany se zdravotním postižením;

vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání osobám, které nejsou

státními občany České republiky a občany Evropské unie ani jeho

rodinnými příslušníky;

spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce se zaměstnavateli

při přijetí uchazečů do zaměstnání, při umísťování uvolněných

zaměstnanců v důsledku strukturálních změn, organizačních a

racionalizačních opatřeních, s orgány sociálního zabezpečení, státní

zdravotní správy a ostatními orgány státní správy;

kontrolují dodržování závazných právních předpisů včetně

mzdových předpisů, ukládají pokuty při zjištění jejich porušení,

vyřizují stížnosti občanů;

Funkce

úřadů

- 41 -

hospodaří s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní

politiky zaměstnanosti a provoz úřadů práce.

Aktivní politika zaměstnanosti

Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových

pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při

zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se

zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti.

1. rekvalifikace,

2. investiční pobídky,

3. veřejně prospěšné práce,

4. společensky účelná pracovní místa,

5. překlenovací příspěvek,

6. příspěvek na dopravu zaměstnanců,

7. příspěvek na zapracování,

8. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené

programy k řešení zaměstnanosti.

Na následujícím grafu je na ukázku vidět poměr mezi zaměstnanými a

nezaměstnanými od roku 1993 do roku 2012.

Tab. č. 5 – Zaměstnanost a nezaměstnanost v období let 1993 - 2012

Zdroj: mpsv.cz, vlastní zpracování

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zaměstnanost a nezaměstnanost od roku 1993

Zaměstnaní (tis.osob) Nezaměstnaní (tis.osob)

Aktivní politika

zaměstnanosti

- 42 -

Část jen pro zájemce

Sociální pojištění zaměstnanců

Sociální pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance a

část své mzdy odvádí na tento účel i zaměstnanec.

Vyměřovacím základem je úhrn příjmů, které jsou

předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od této

daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se

zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo jen na

důchodovém pojištění (plnění v peněžní i nepeněžní formě a výhody

poskytnuté zaměstnavatelem).

Výše pojistného je omezena maximálním vyměřovacím základem. Od

roku 2012 dochází ke změně u maximálního vyměřovacího základu, který

již nečiní 72násobek průměrné mzdy, ale pouze 48násobek průměrné mzdy.

Maximální vyměřovací základ pro rok 2015 je stanoven

částkou 1 277 328 Kč, pro rok 2014 pak částkou 1 245 216 Kč (pro rok

2013 činil 1 242 432 Kč, pro rok 2012 pak 1 206 576 Kč).

Sazby pojistného na sociální pojištění

----------------------------------------------------------------------------

Sazby pojistného činí: v letech 2012, 2013, 2014,2015

-----------------------------------------------------------------------------------------

Zaměstnanec celkem 6,5 %

Nemocenské pojištění 0 %

Důchodové pojištění 6,5 %

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 0 %

Zaměstnavatel celkem 25 %

Nemocenské pojištění 2,3 %

Důchodové pojištění 21,5 %

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 1,2 %

-------------------------------------------------------------------------------------------

- 43 -

Zdroj: vlastní zpracování dle podkladů mpsv.cz

Platba pojistného na sociální pojištění

Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za

kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního

měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního

zabezpečení.

Příklad

Paní Svobodová má průměrnou měsíční mzdu 16 950 Kč. Paní Svobodová

obdržela od zaměstnavatele výpověď pro nadbytečnost (dle § 52 zákoníku

práce). Paní Svobodová pracovala u svého zaměstnavatele 7 let. Paní

Svobodová obdržela tříměsíční odstupné. Paní Svobodová je mladší 50 let.

Jak vysokou bude mít paní Svobodová podporu v nezaměstnanosti v

jednotlivých měsících v roce 2015?

Jaká je situace, když není žádný příjem v rozhodném období? Někteří žadatelé o podporu v nezaměstnanosti splňují potřebnou dobu

pojištění prostřednictvím získání potřebné doby pojištění se započítáním

náhradní doby pojištění.

Např. maminky, které pečovaly o dítě do 4 let věku, např. skončení

pracovního poměru na smlouvu na dobu určitou, dohoda o ukončení

pracovního poměru, ukončení samostatné výdělečné činnosti, nebo

invalidní důchodci třetího stupně, kterým byl snížen stupeň

invalidity ze třetího stupně na druhý stupeň.

Platba

pojistného za

sociální

pojištění

- 44 -

V takovém případě náleží pouze podpora v nezaměstnanosti v

minimální výši. Minimální podpora v nezaměstnanosti v roce 2015 se

odvíjí od průměrné mzdy za I. až III. čtvrtletí roku 2014. V prvních dvou

měsících činí 0,15násobek této průměrné mzdy, v dalších dvou měsících

0,12násobek průměrné mzdy a následující měsíce 0,11násobek průměrné

mzdy.

Minimální podpora v nezaměstnanosti v roce 2015

Průměrná měsíční mzda za I. až III. čtvrtletí roku 2014 činila dle vyhlášky

MPSV č. 311/2014 Sb. částku 25 179 Kč.

Minimální podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících tedy

činí 3 777 Kč (25 179 Kč x 0,15), v dalších dvou měsících 3 022 Kč

(25 179 Kč x 0,12) a následující měsíce 2 770 Kč (25 179 Kč x

0,11). Výsledky se vždy zaokrouhlují na Kč nahoru.

Legislativou je stanovena i maximální měsíční podpora v

nezaměstnanosti, která činí 0,58násobek průměrné mzdy. V roce

2015 je to částka 14 604 Kč (25 179 Kč x 0,58).

Shrnutí

Nejvýznamnější částí státní sociální politiky je ve všech vyspělých

zemích sociální zabezpečení.

K hlavním nástrojům, kterými je realizováno sociální zabezpečení

patří kromě sociálního pojištění ještě sociální podpora a sociální pomoc.

K doplňkovým nástrojům se řadí soukromé (komerční) pojištění,

podnikové zaopatření, charitativní pomoc, apod. Ve většině zemí je

obvyklé využívat kombinaci uvedených nástrojů:

pro různé případy sociálního zabezpečení jsou užity různé nástroje

nebo jejich kombinace.

Sociální pojištění je povinné veřejnoprávní pojištění, používané na

všechny výše uvedené případy sociálního zabezpečení. Na rozdíl od

soukromého, tedy komerčního pojištění má kromě pojištění proti rizikům

ještě významný úkol – redistribuci (přerozdělení) důchodů. Funguje na

základě solidarity – bohatí dotují chudé¸ mladí staré, bezdětní ty, kteří mají

děti, zdraví nemocné. Pojistné bývá odvozeno od výše příjmu.

Důchodové a nemocenské pojištění je založeno na pojistném

principu, tj. na pravidelném placení příspěvku – pojistného.

Σ

- 45 -

Dávky důchodového pojištění

a) starobní důchod,

b) invalidní důchod,

další tři důchody se nazývají pozůstalostní důchody a jsou to:

c) vdovský důchod,

d) vdovecký důchod,

e) sirotčí důchod.

Z nemocenského pojištění se poskytují 4 druhy peněžitých dávek, a to:

nemocenské,

peněžitá pomoc v mateřství,

ošetřovné,

vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.

Důchodové pojištění je povinné pro zaměstnance i pro zaměstnavatele.

Pro OSVČ je povinné jen tehdy, pokud vykonávají výdělečnou činnost jako

svoji hlavní činnost. Osoby, které nejsou ani zaměstnancem a ani OSVČ, se

mohou k důchodovému pojištění přihlásit dobrovolně.

Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vlastně takovým

určitým „pojištěním“ pro případ, že se člověk stane nezaměstnaným.

Nárok na dávku- podporu v nezaměstnanosti – má člověk, který

v posledních dvou letech získal alespoň 12 měsíců důchodového pojištění

(případně mu byly započteny tzv. náhradní doby), je evidován jako uchazeč

o práci na jednom z úřadů práce a o podporu požádal, a nemá ještě nárok na

starobní důchod. Podpůrčí doba u této dávky se liší podle věku: do 50 let

věku je pět měsíců, od 50 do 55 let je to osm měsíců, u starších 55 let se

potom jedná celkem o 11 měsíců.

Výše podpory v nezaměstnanosti je první dva měsíce podpůrčí doby

65 procent z předchozího průměrného výdělku (je ale zároveň určena i

maximální výše podpory jako 0,58 násobek průměrné mzdy).

Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových

pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při

zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se

zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti:

rekvalifikace,

investiční pobídky,

veřejně prospěšné práce,

společensky účelná pracovní místa,

překlenovací příspěvek,

příspěvek na dopravu zaměstnanců,

příspěvek na zapracování,

- 46 -

příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

Otázky

1) Na jaké situace se zpravidla vztahuje sociální zabezpečení?

2) Vyjmenujte hlavní a doplňkové nástroje sociálního zabezpečení.

3) Charakterizujte sociální pojištění. Čím se vyznačuje?

4) Na jakých principech je systém sociálního zabezpečení založen?

5) Které oblasti sociální zabezpečení zahrnuje?

6) Na jakém principu je založeno důchodové a nemocenské pojištění?

7) Jaké znáte orgány nemocenského pojištění?

8) Jaké dávky se poskytují z nemocenského pojištění?

9) V čem vidíte podstatu důchodového pojištění?

10) Jaké jsou dávky důchodového pojištění? Stručně je popište.

11) Co rozumíte pod pojmem „státní politika zaměstnanosti“?

12) Vysvětlete podstatu a význam příspěvku na státní politiku

zaměstnanosti.

13) Jak byste popsali aktivní politiku zaměstnanosti a v čem je její

význam?

Pojmy k zapamatování

sociální zabezpečení – sociální pojištění a jeho podstata

principy systémů sociálního pojištění

nemocenské pojištění

podstata pojistného principu

legislativa v oblasti sociálního zabezpečení

orgány nemocenského pojištění

peněžité dávky poskytované z nemocenského pojištění

důchodové pojištění a dávky důchodového pojištění

příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

funkce úřadu práce

aktivní politika zaměstnanosti

Doporučená literatura

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance v České republice: teorie a praxe. Vyd. 1.

Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2013, 130

- 47 -

ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s.

ISBN 978-802-4737-249.

Integrovaný portál MPSV: Úřad práce České republiky [online]. © 2002-2012 [cit.

2014-04-19]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr

NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní opora,

Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: 978-80-87035-84-9

3. Zdravotní pojištění

Cíl:

Třetí kapitola této studijní opory je věnována zdravotnímu pojištění, které

patří do kategorie jednoho z nejdůležitějších pojištění občanů. Tento druh

pojištění slouží k uhrazení zdravotní péče. Zdraví přece představuje

významnou hodnotu cennou pro každého jedince, tak i pro společnost jako

celek.

Po prostudování této kapitoly byste bez problémů měli být schopni:

rozlišit jednotlivé druhy pojištění včetně veřejného zdravotního

pojištění, soukromého zdravotního pojištění a umět popsat principy

veřejného zdravotního pojištění,

rozebrat problematiku zdravotnického systému a plátců zdravotního

pojištění,

popsat opodstatnění zdravotních pojišťoven,

charakterizovat zdroje financování zdravotnictví a toky financí

v ČR,

vysvětlit jaké je postavení finančně správní instituce – České správy

sociálního zabezpečení, znát její organizační strukturu a úkoly

v oblasti sociálního zabezpečení,

objasnit kdo tvoří hlavní subjekty zdravotního pojištění v ČR.

- 48 -

Klíčová slova:

zdravotní pojištění, způsob placení pojistného, vyměřovací základ,

zdravotní pojišťovny, zdravotnická zařízení, zdravotnický systém, principy

veřejného zdravotního pojištění, subjekty zdravotního pojištění, plátci

zdravotního pojištění

Průvodce studiem

Vážené studentky, vážení studenti,

tato kapitola, kterou se právě chystáte studovat Vás jistě zaujme, neboť

oblast zdravotního pojištění je oblastí zajímavou a poměrně velmi

diskutovanou v laické i odborné veřejnosti. Snažila jsem se zde i nastínit

jednotlivé souvislosti, které se týkají problematiky zdravotnictví jako celku

a zároveň bych chtěla na tomto místě také poukázat na skutečnost, že jste

již v minulosti měli možnost se s otázkami zdravotního pojištění seznámit

při studiu na VŠP i v mnohých odborných předmětech, které byla zařazeny

ve studijním plánu vašeho studijního oboru. Je proto třeba toto vše si spojit,

aby tak byl vytvořen dokonalý pohled na problematiku zdravotního

pojištění.

Předpokládám, že studiu této kapitoly byste měli věnovat tak cca 90

minut.

Aristoteles: "Zdraví je nejdůležitější kvalita těla".

ZÁKLADNÍ POJMY SOUVISEJÍCÍ SE ZDRAVOTNÍM

POJIŠTĚNÍM

Zdraví představuje významnou hodnotu cennou pro každého

jedince, tak i pro společnost jako celek. Sám vrcholný řecký filosof

Aristoteles vyřknul v antické době myšlenku, která platí napříč

staletími dodnes. Tou myšlenkou je dodnes velice známý a často

používaný citát, který jsem zvolila jako motto třetí kapitoly, která je

věnována zdravotnímu pojištění.

Pojem veřejné zdraví znamená zdravotní stav obyvatelstva a jeho

skupin. Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a

- 49 -

pracovních podmínek a způsobem života. Veřejné zdraví je základním

bodem vládních programů všech států. Zdraví obyvatelé země mohou snížit

náklady na zdravotní a sociální péči.

3.1 Pojem „zdravotní pojištění“

Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

jejich poskytování je poskytnutí zdravotní péče definováno jako:

- udržení, prodloužení života a zmírnění utrpení člověka,

- udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního i funkčního stavu

člověka,

- předcházení, odhalení a odstranění nemoci ,

- pomoc při porodu dítěte a při reprodukci ,

- posuzování zdravotního stavu jedince.

Zdravotní pojištění je veřejnoprávní pojištění a je povinné. V České

republice je vymezeno zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním

pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Vznik a zánik zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění vzniká dnem:

- narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České

republiky,

- kdy se cizinec stal zaměstnancem,

- získání trvalého pobytu na území České republiky.

Zdravotní pojištění zaniká dnem:

- úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého,

- kdy cizinec přestal být zaměstnancem,

- ukončením trvalého pobytu na území České republiky.

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění spadá do kategorie jednoho z nejdůležitějších

pojištění osob. Tento druh pojištění slouží k uhrazení zdravotní péče.

Zdravotní pojištění může být veřejné nebo soukromé.

a) Veřejné zdravotní pojištění

Veřejné zdravotní pojištění je povinné na základě zákona pro

všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR, bez ohledu na státní

Definice

„poskytnutí

zdravotní

péče“

Vznik

zdravotního

pojištění

Zánik

zdravotního

pojištění

Zdravotní

pojištění

Veřejné

zdravotní

pojištění

- 50 -

příslušnost. Hlavním charakteristickým znakem je princip solidarity.

Veřejné zdravotní pojištění je povinné pro osoby, které nemají trvalý pobyt

na území ČR, avšak jsou zaměstnáni u zaměstnavatele majícího sídlo nebo

trvalý pobyt na území ČR. Zdravotní pojištění vzniká dnem narození, nebo

dnem, kterým se osoba bez trvalého pobytu na území ČR stala

zaměstnancem, nebo získala trvalý pobyt na území ČR. Zdravotní pojištění

končí dnem úmrtí pojištěnce, dnem prohlášení za mrtvého nebo dnem

ukončení trvalého pobytu na území ČR. Nárok na bezplatnou zdravotní péči

získává pojištěnec na základě placení pojištění.

Plátci zdravotního pojištění:

zaměstnavatelé odvádějící stanovená procenta z hrubých mezd

zaměstnanců,

pojištěnci OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů a

zaměstnanci v pracovním poměru,

stát platící pojistné za stanovené skupiny obyvatel.

Zaměstnavatelé platí zdravotní pojištění za zaměstnance stanoveným

procentem z hrubé mzdy. Osoby samostatně výdělečně činné si hradí

zdravotní pojištění sami za sebe.

Stát se stává plátcem zdravotního pojištění u těchto osob:

nezaopatřené děti do 26 let,

poživatelé důchodů,

osoby na rodičovské a mateřské dovolené,

příjemci rodičovského příspěvku,

lidé evidováni na úřadu práce,

osoby pobírající dávky sociální péče,

osoby závislé na péči jiné osoby i osoby o ně pečující,

osoby vykonávající civilní službu a vojenskou službu,

osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu,

osoby pečující osobně a celodenně o alespoň jedno dítě do 7 let nebo

nejméně o dvě děti do 15 let.

b) Soukromé zdravotní pojištění

Soukromé zdravotní pojištění, zvané také privátní, je zcela

dobrovolné a není zákonem povinné. Slouží ke krytí poskytované

zdravotní péče nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního

pojištění. Sjednání tohoto pojištění je zcela na komerční bázi. Jedná se o

smluvní vztah mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou. Financování se

Plátci

zdravotního

pojištení

Za koho platí

stát zdravotní

pojištění?

Soukromé

zdravotní

pojištění

- 51 -

odvíjí od uzavřené smlouvy, výše platby je závislá např. od věku a

zdravotního stavu pojištěnce. U soukromého zdravotního pojištění nelze

očekávat prvek solidarity, tak jak je tomu u veřejného zdravotního pojištění.

Typickým příkladem státu, kde hlavní zdroj financování zdravotní péče

tvoří soukromé zdravotní pojištění je USA, kde přes 70 % obyvatel státu má

sjednané soukromé zdravotní pojištění určitého typu. Ve Francii a Kanadě je

soukromé zdravotní pojištění jakýmsi doplňkem veřejného zdravotního

pojištění, používaným nejčastěji k úhradě doplatků a nejrůznějších poplatků.

Všeobecně lze konstatovat, že soukromé zdravotní pojištění znamená pro

člověka větší svobodu a možnost ve volbě, z druhé strany musí být člověk

opatrný a zodpovědný v oblasti požadavků na zdravotní péči.

Výše a způsob placení pojistného

Výši pojistného, penále a způsob jejich placení stanoví zákon ČNR č.

592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění

pozdějších předpisů.

Zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance ve výši

9% z hrubé mzdy a 4,5% z hrubé mzdy odvádí zaměstnanec.

Vyměřovacím základem je úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních

požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou od

této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se

zaměstnáním.

Minimální vyměřovací základ

Zdravotní pojištění je povinné odvádět alespoň z minimální mzdy.

Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální mzda, musí

zaměstnanec doplatit zdravotní pojišťovně přes svého zaměstnavatele

pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Když má zaměstnanec více

zaměstnavatelů, může si vybrat, přes jakého zaměstnavatele odvede

pojistné. Rozdíl doplácí zaměstnavatel, pokud je vyměřovací základ nižší z

důvodů překážek na straně organizace.

Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby:

- s těžkým postižením, které jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,

- které dosáhly věku potřebného, ale nesplňují jiné podmínky pro jeho

přiznání,

- které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do 7 let

věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku,

Výše a způsob

placení

pojistného

Minimální

vyměřovací

základ

- 52 -

- které jsou současně vedle zaměstnání OSVČ a odvádějí zálohy

alespoň z minimálního vyměřovacího základu

Je možné minimální vyměřovací základ snížit na poměrnou část,

která odpovídá počtu kalendářních dnů, pokud:

- zaměstnání netrvalo celý měsíc,

- zaměstnanec dostal pracovní volno, kvůli důležitým osobním

překážkám v práci,

- zaměstnanec byl osobou, za kterou platí pojistné i stát,

- zaměstnanec byl osobou s těžkým postižením, která je držitelem

průkazu ZTP nebo ZTP/P,

- zaměstnanec byl v důchodu bez nároku na starobní důchod,

- zaměstnanec byl osobou osobně, celodenně a řádně pečující o dítě

do 7 let nebo o dvě děti do 15 let.

-

Maximální vyměřovací základ

Pro roky 2013-2015 dochází ke zrušení maximálního vyměřovacího

základu u zdravotního pojištění. V roce 2012 byl maximální vyměřovací

základ 1 809 864 Kč.

Občané, kteří maximální vyměřovací základ překročili, tak z částky nad

maximální vyměřovací základ neplatili zdravotní pojištění. Zrušení

maximálního vyměřovacího základu znamená i vyšší mzdové náklady pro

zaměstnavatele.

Do základu se naopak nezahrnují:

- náhrada škody,

- odstupné, odchodné a odbytné,

- věrnostní přídavek horníků,

- odměny z vynálezů a zlepšovacích návrhů, pokud vytvoření a

uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s

výkonem zaměstnání,

- jednorázová sociální výpomoc týkající se živelní pohromy, požáru

nebo průmyslové havárie,

- dávky starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu 3.

stupně po uplynutí 1 roku po skončení zaměstnání.

- 53 -

Příklad

Praktický příklad

Zaměstnanec

Roční příjem zaměstnance činí - 3 000 000 Kč

Odvod zdravotního pojištění v roce 2012 – 81 444,- (4,5% z 1 809 864

Kč)

Odvod zdravotního pojištění v roce 2013-15 – 135 000,- (4,5%

z 3 000 000Kč)

Zaměstnavatel

Odvod zdravotního pojištění v roce 2012 –162 888,-

(9 % z 1 809 864Kč)

Odvod zdravotního pojištění v roce 2013-15 –270 000,-

(9% z 3 000 000Kč)

3.2 Zdravotní pojišťovny

Zdravotní pojištění provádějí tyto zdravotní pojišťovny:

1. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, kterou

upravuje zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní

pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

2. Podnikové a resortní, oborové a další pojišťovny, které upravuje

zákon ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových

a dalších zdravotních pojišťovnách ve znění pozdějších předpisů.

Zdravotní pojišťovna

Zdravotní pojišťovna je zdravotnická a finanční instituce provádějící

veřejné zdravotní pojištění. Dále mohou některé pojišťovny uzavírat

připojištění a smluvní pojištění. Zdravotní pojišťovny v ČR jsou

veřejnoprávními neziskovými organizacemi. "Každý občan si však mohl

dobrovolně zvolit svoji oborovou nebo regionální či podnikovou pojišťovnu

a ti, kteří se nepřihlásili k některé z pojišťoven, se stali automaticky

pojištěnci VZP." (Zlámal, 2013).

Podle § 17 odst. 1 jsou zdravotní pojišťovny povinny uhradit

poskytovatelům tyto poskytnuté služby ve sjednaných lhůtách. Pokud není

Zdravotní

pojištovny

- 54 -

účastníky smlouva sjednána, a jsou-li ZP podle tohoto zákona povinny

poskytnuté služby uhradit, uhradí je ve stejných lhůtách jako

poskytovatelům, se kterými zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu podle §

17 odst. 1.

Zdravotní pojišťovna poskytne úhradu ve výši 100 Kč za každý den

smluvnímu poskytovateli zdravotních služeb, ve kterém byla v období od 1.

1. 2014 do 31. 12. 2014 poskytnuta lůžková péče, a to za každou osobu. Den

přijetí a den ukončení péče se počítá jako 1 den.

Úhrada od pojišťovny se poskytne formou měsíčních záloh. Základ

zálohy se vypočte jako 1/12 z celkových regulačních poplatků, které

poskytovatel platil v předchozím roce. V měsíci červenci současného roku

uhradí ZP poskytovateli základ zálohy ve výši sedminásobku, a to

nejpozději do 31. 7. Měsíční zálohy na srpen - prosinec ZP poskytovateli

uhradí ve výši základu zálohy nejpozději k poslednímu dni každého

kalendářního měsíce. Vyúčtování měsíčních záloh a vypočtené kompenzace

zdravotní pojišťovna provede do 30. Června následující rok.

Zdravotní pojišťovny rozhodují o vydání povolení podle koordinačních

nařízení. Z žádosti musí být patrné, jaké služby bude čerpat pojištěnec, kde

je bude čerpat a jak dlouho je bude čerpat. ZP povolení podle koordinačních

nařízení vydá pouze v případě, že jsou pro jeho vydání splněny podmínky,

dle článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 ze dne

29. 4. 2004 o koordinaci SSZ, v platném znění, stanovené koordinačními

nařízeními. Pokud je možné, že daná zdravotní služba nemůže být pojištěnci

poskytnuta na území České republiky, kvůli jeho zdravotnímu stavu včas a

pokud hrozí nebezpečí z prodlení, musí ZP vydat okamžitě povolení podle

koordinačních nařízení.

ZP poskytnou na žádost pojištěnce náhradu nákladů, a to nejdéle do

posledního dne měsíce následujícího po dni nabytí právní moci rozhodnutí.

Zdravotní pojišťovny jsou povinny zajistit svým pojištěncům

místní dostupnost hrazených služeb,

časovou dostupnost hrazených služeb.

Místní dostupnost je vzdálenost místa bydliště pojištěnce od

pojišťovny a vyjadřuje dojezdovou dobou, která se rozumí v minutách a

stanoví ji vláda. Místní dostupnost zdravotnické záchranné služby

stanoví zákon, upravující tuto problematiku.

- 55 -

Časová dostupnost je doba, ve které zajistí pojišťovna v lhůtě

stanovené podle naléhavosti poskytnutí neodkladných a akutních

hrazených služeb. Tyto lhůty stanoví vláda.

Zdravotní pojišťovny

Zdravotní pojišťovny v ČR jsou neziskové a veřejnoprávní organizace.

"Hlavní činností zdravotní pojišťovny je provádění veřejného zdravotního

pojištění."(Zlámal, 2013). Jako doplňková činnost je přípustná i smluvní

pojištění a připojištění.

Financování zdravotní péče bylo počínaje rokem 1992 převedeno na

zdravotní pojišťovny. Zdravotní pojišťovny soustřeďují vybrané částky

zdravotního pojištění od obyvatelstva. Zdravotnická zařízení uzavírají se

zdravotnickými zařízeními smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče.

Ve lhůtách dohodnutých smluvně se následně uhradí ze strany pojišťoven

poskytnutá péče zdravotnickým zařízením.

V současné době funguje v České republice sedm zdravotních pojišťoven.

Převážná část populace je pojištěna u Všeobecné zdravotní pojišťovny, která

je nejsilnější v postavení mezi pojišťovnami. Mezi jednotlivými

pojišťovnami dochází ke konkurenčním bojům, snaží se získat pojištěnce

různými výhodnými balíčky a programy. Pozitivní stránkou konkurenčního

prostředí mezi pojišťovnami je skutečnost, že se takto předhání ve vyších

nabízených úhradách na tyto výhodné programy, např. balíčky na očkování,

na ozdravné pobyty.

Zdravotní pojišťovny jsou právnické osoby, které byly zřízeny na

základě zákonů:

zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR,

zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a

dalších zdravotních pojišťovnách.

Zdravotní pojišťovny vedle svého názvu používají k označení číselný

kód, který je v praxi velmi používaný. V ČR působí v současné době

sedm zdravotních pojišťoven.

Zdravotní pojišťovny

kód a název pojišťovny:

111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR

201 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR

205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna

Hlavní činnost

zdravotních

pojišťoven

Zdravotní

pojišťovny

v ČR v roce

2015

- 56 -

207 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a

stavebnictví

209 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

211 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR

213 Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna

3.3 Průkaz mimořádných výhod

Jedná se o průkazy typu TP, ZTP a ZTP/P, když průkaz

mimořádných výhod je průkaz postižené osoby.

TP – průkaz pro osoby těžce postiženým

ZPT – průkaz pro osoby zvlášť těžce postiženým

ZPT/P – průkaz pro osoby zvlášť těžce postiženým s průvodcem

Občanům s těžkým postižením - tělesným, smyslovým nebo mentálním,

které toto postižení omezuje, se poskytují podle druhu a stupně postižení

mimořádné výhody, zejména v dopravě nebo při potřebě průvodce. Na

obrázku níže, je vidět, jak vypadal průkaz ZTP v silniční dopravě

v minulém roce.

Zdroj: busportal.cz

- 57 -

Tab. č. 6 -Výhody z držitelství průkazů – počet držitelů

Zdroj: MPSV, 2014

Mimořádné výhody I. stupně = průkaz TP

Nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních

prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob kromě

autobusů a vlaků, v nichž je místo k sedění vázánou na zakoupení

místenky.

Nárok na přednost při osobním projednávání jejich záležitostí,

vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání.

Mimořádné výhody II. stupně = průkaz ZTP

Všechny výhody uvedené u průkazu TP.

Nárok na bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné

hromadné dopravy osob.

Sleva 75% jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a

rychlíku ve vnitrostátní přepravě a sleva 62% v pravidelných

vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

Kraj

TP ZTP ZTP/P celkem

2003 2004 2003 2004 2003 2004 2003 2004

Hlavní město Praha 9 451 10 180 25 464 29 229 7 406 9 649 42 321 49 058

Středočeský kraj 4 900 4 458 21 450 22 838 7 686 7 547 34 036 34 843

Jihočeský kraj 2 450 1 849 19 870 17 918 4 856 4 491 27 176 24 258

Plzeňský kraj 1 720 1 968 10 553 11 979 3 631 4 152 15 904 18 099

Karlovarský kraj 161 1 061 1 518 3 767 869 2 150 2 548 6 978

Ústecký kraj 1 674 1 870 12 360 12 828 4 482 4 606 18 516 19 304

Liberecký kraj 483 641 5 295 5 159 1 291 1 393 7 069 7 193

Královéhradecký kraj 1 880 2 492 12 461 13 643 4 471 4 405 18 812 20 540

Pardubický kraj 1 099 916 8 542 6 401 2 978 1 934 12 619 9 251

Kraj Vysočina 938 1 081 13 602 14 557 3 252 3 706 17 792 19 344

Jihomoravský kraj 2 868 3 187 17 489 19 710 5 873 6 226 26 230 29 123

Olomoucký kraj 2 414 2 692 11 672 15 289 3 984 5 537 18 070 23 518

Zlínský kraj 723 1 402 7 069 12 389 2 620 4 123 10 412 17 914

Moravskoslezský kraj 4 362 4 758 16 997 17 619 9 044 9 017 30 403 31 394

Celkem 35 123 38 555 184 342 203 326 62 443 68 936 281 908 310 817

Průkaz TP

I. stupeň

Průkaz ZTP

II. stupeň

- 58 -

Mimořádné výhody III. stupně = průkaz ZTP/P

Všechny výhody uvedené u průkazu ZTP.

Nárok na bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými

dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné

dopravě.

U úplně nebo prakticky nevidomých nárok na bezplatnou přepravu

vodícího psa, pokud je nedoprovází průvodce.

V tabulce výše uvedené, je vidět kolik bylo v České republice osob

s danými průkazy v letech 2003 a 2004.

3.4 Česká správa sociálního zabezpečení

ČSSZ je největší a v rámci státní správy ČR zcela výjimečnou finančně

správní institucí, která spravuje agendu zhruba 8,5 milionu klientů, z toho

více než 2,9 milionu důchodců. Vyplácí přes 3,5 milionu důchodů a měsíčně

kolem 200 tisíc dávek nemocenského pojištění.

Přínos České správy sociálního zabezpečení do státního rozpočtu

tvoří více než 1/3 všech příjmů. Jde o peníze, které pravidelně

vybírá na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní

politiku zaměstnanosti. Kromě důchodového a nemocenského

pojištění má ČSSZ na starosti i lékařskou posudkovou službu.

Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním

zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je

styčným místem vůči zahraničním institucím pro peněžité dávky

v nemoci a mateřství, důchody a peněžité dávky v případě

pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Organizační struktura

Strukturu ČSSZ tvoří ústředí ČSSZ, regionální pracoviště ČSSZ, okresní

správy sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení a

Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště.

Všechny organizační jednotky a útvary ČSSZ mají své ředitele, územní

pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení a Městské správy

sociálního zabezpečení Brno své vedoucí.

Vznik České správy sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení je samostatnou rozpočtovou

organizací podřízenou Ministerstvu práce a sociálních věcí. Byla ustavena, s

účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v

působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči

Průkaz ZTP/P

III. stupeň

Organizační

struktura ČSSZ

Vznik ČSSZ

- 59 -

o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o

působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení.

Česká správa sociálního zabezpečení je v souladu s ustanovením § 3

zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v

právních vztazích organizační složkou státu, není tedy samostatnou

právnickou osobou. Tím však není dotčena její působnost podle zvláštních

právních předpisů a její jednání v těchto případech je jednáním státu. Česká

správa sociálního zabezpečení fakticky vznikla sloučením Úřadu

důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a

Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních

družstev.

Úkoly České správy sociálního zabezpečení

Česká správa sociálního zabezpečení

- řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení v

oblasti pojištění,

- rozhoduje o odvoláních ve věcech pojištění, v nichž v prvním stupni

rozhodla okresní správa sociálního zabezpečení,

- jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech

pojištění,

- vede registr pojištěnců, jde-li o zaměstnané osoby a osoby

samostatně výdělečně činné,

- vede registr zaměstnavatelů,

- zajišťuje vydávání tiskopisů předepsaných podle tohoto zákona a

poskytuje tyto tiskopisy bezplatně ostatním orgánům nemocenského

pojištění, ošetřujícím lékařům a dalším subjektům, které tyto

tiskopisy používají,

- zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských

společenství a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv v

oblasti pojištění.

Lékaři České správy sociálního zabezpečení posuzují pracovní schopnost

dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby a plní

úkoly uvedené v § 84 odst. 3 písm. d) a j) zákona č. 187/2006, o

nemocenském pojištění ve znění pozdějších předpisů, pro účely odvolacího

řízení.

Zdravotnická zařízení

Zákon č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu dělí zdravotnická zařízení na

nestátní a státní. Státní zdravotnická zařízení v ČR mají formu

Úkoly ČSSZ

Zdravotnická

zařízení

- 60 -

příspěvkových organizací. Nestátní zdravotnická zařízení zřizují kraje, obce

nebo jiné právnické a fyzické osoby. Zdravotnická zařízení představují také

ve své podstatě podnik, jelikož v rámci jejich činnosti dochází

k ekonomickým procesům majících vliv na provoz daného zařízení.

Zdravotnická zařízení v ČR mohou zřizovat:

- Ministerstvo zdravotnictví České republiky,

- kraje a obce v rámci samostatné působnosti,

- fyzické a právnické osoby.

Zdravotnický systém

Zdravotnický systém, neboli systém zdravotní péče je celek

uspořádaných vztahů v rámci poskytovatelů zdravotní péče, občany,

financujícími subjekty, státními orgány.

Obrázek č. 7: Zdravotnický systém, systém zdravotní péče a jeho

subjekty

Zdroj: Durdisová, J., Ekonomika zdraví, Praha 2013, vlastní úprava

Financující subjekty

Občané, pacienti

Poskytovatelé zdravotní péče

Zdravotnický

systém

- 61 -

Obrázek č. 8: Podíl celkových výdajů na zdravotnictví na HDP v ČR za

období 20062011

Zdroj: databáze OECD Health Data 2013, vlastní úprava

Výdaje států na zdravotnictví po celém světě rostou, stejně také v České

republice. Celková částka vydaná na jednoho obyvatele České republiky a

jeho zdravotní stav se od roku 2005 po současnost zvedla téměř o

trojnásobek. Přibližně na stejné úrovni zůstává v posledních letech podíl

výdajů na HDP.

- 62 -

Tabulka č. 7: Podíl celkových výdajů na zdravotnictví vůči HDP ve

světě v %

Stát / Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Česká republika 6,70 6,50 6,80 8,00 7,40 7,50

Belgie 9,50 9,50 9,90 10,60 10,50 10,50

Finsko 8,30 8,00 8,30 9,20 9,50 9,00

Francie 11,00 10,90 11,00 11,70 11,70 11,60

Itálie 8,80 8,50 8,90 9,40 9,40 9,20

Maďarsko 8,30 7,70 7,50 7,70 8,00 7,90

Německo 10,60 10,50 10,70 11,80 11,50 11,30

Polsko 6,20 6,30 6,90 7,20 7,00 6,90

Rakousko 10,20 10,30 10,50 11,20 11,00 10,80

Řecko 9,70 9,80 10,10 10,20 9,50 9,10

Slovensko 7,30 7,80 8,00 9,20 9,00 7,90

Švýcarsko 10,40 10,20 10,30 11,00 10,90 11,00

Austrálie 8,50 8,60 8,80 9,00 8,90 -

Japonsko 8,20 8,20 8,60 9,50 9,60 -

Kanada 10,00 10,00 10,30 11,40 11,40 11,20

USA 15,90 16,20 16,60 17,70 17,70 17,70

Zdroj: databáze OECD Health Data, vlastní úprava

3.5 Principy veřejného zdravotního pojištění

Zdravotní pojištění osob v ČR definuje zákon č. 48/1997 Sb., o

veřejném zdravotním pojištění v aktualizovaném znění. Upravuje

především veřejné zdravotní pojištění, podmínky a rozsah, za nichž je

zdravotní péče poskytována. Navazuje na něj zákon č. 592/1992 Sb., o

pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Ze zdravotního pojištění se v ČR hradí veškerá zdravotní péče poskytnutá

na území ČR, případně se hradí i nutné a neodkladné ošetření, léčení

potřebné během pobytu v cizině, do výše stanové pro úhradu takové péče na

území České republiky. Veřejné zdravotní pojištění v ČR je povinné pro

všechny občany ČR. Každý občan má právo na zvolení své zdravotní

pojišťovny. Pokud si nevybere svoji zdravotní pojišťovnu, automaticky se

stává pojištěnce VZP.

Legislativa

v oblasti

zdravotního

pojištění

- 63 -

Plátci zdravotního pojištění jsou:

plátcem zdravotního pojištění je občan jako OSVČ, zaměstnanec v

pracovním poměru,

plátcem zdravotního pojištění je také zaměstnavatel, který platí za

své zaměstnance část pojistného. Vypočítá se jako procentní odvod z

vyměřovacího základu. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které

je povinen odvést za všechny své zaměstnance. Odvádí také tu část

pojistného, které je povinen zaměstnanec odvést za sebe. Odvádí jej

formou srážky z platu nebo mzdy i bez souhlasu zaměstnance.

plátcem zdravotního pojištění je také stát, prostřednictvím státního

rozpočtu. Stát hradí zdravotní pojištění za některé skupiny obyvatel,

např.: za studenty, nezaměstnané, starobní a invalidní důchodce.

Systém veřejného zdravotního pojištění je založen na solidaritě:

pracujících s nepracujícími,

bohatými s chudými,

zdravými s nemocnými.

Zdravotní pojištění a jeho formy:

veřejné zdravotní pojištění povinné,

soukromé zdravotní pojištění dobrovolné.

Zdravotní péče v ČR je poskytována zařízeními z převážné většiny na

základě povinného veřejného zdravotního pojištění. Soukromé zdravotní

pojištění je doplňkové.

Subjekty veřejného zdravotního pojištění

Subjekty veřejného zdravotního pojištění můžeme rozlišit na hlavní a

ostatní subjekty.

Hlavními subjekty systému zdravotního pojištění jsou:

pojištěnci (příjemci zdravotní péče),

plátci zdravotního pojištění,

poskytovatelé zdravotní péče (oprávněný subjekt poskytovat

zdravotní službu),

Plátci

zdravotního

pojištění

Systém

veřejného

zdravotního

pojištění

Subjekty

veřejného

zdravotního

pojištění

- 64 -

zdravotní pojišťovny (instituce, u kterých jsou pojištěnci

pojištěni).

Ostatní subjekty systému zdravotního pojištění:

Ministerstvo zdravotnictví,

Ministerstvo financí,

Senát, Poslanecká sněmovna,

Informační centrum zdravotních pojišťoven,

Národní referenční centrum,

Centrum mezistátních úhrad.

Obr. č. 9: Hlavní subjekty zdravotního pojištění v České republice

Zdroj: Durdisová, J., Ekonomika zdraví, Praha, vlastní úprava

Pojištěnci

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, definuje pojem

pojištěnec a stanovuje, kdo se jím stává. Také vymezuje práva a povinnosti

pojištěnce, podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady.

Pojištěncem je osoba, která je povinně zdravotně pojištěna. Jsou to

osoby:

osoby s trvalým pobytem na území ČR,

Pojištěnci

- 65 -

osoby, které trvalý pobyt na území ČR nemají, ale jsou

zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt

na území ČR.

Pojištěnec na jedné straně je v postavení plátce zdravotního pojištění,

na druhé straně potřebuje zdravotní péči a ta je přes zdravotní

pojišťovnu proplácena zdravotnickému zařízení.

Pojištěnec má stanoveny povinnosti:

oznamovací povinnost v případě jakýchkoliv změn v pojistném

vztahu,

oznámit v den nástupu do zaměstnání svému zaměstnavateli, u které

zdravotní pojišťovny je pojištěn,

dostavit se do 8dnů na příslušnou zdravotní pojišťovnu k převzetí

průkazu pojištěnce, ode dne kdy mu vznikla účast na zdravotnímu

pojištění,

poskytnout součinnost při poskytování zdravotních služeb,

dodržovat poskytovatelem stanovený léčebný režim,

podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud tak stanoví

zákon nebo obecně závazné právní předpisy,

vyvarovat se jednání, jehož cílem by bylo vědomé poškození svého

zdraví,

oznámit příslušné pojišťovně změny jména, příjmení, trvalého

pobytu,

prokazovat se při poskytování zdravotní péče průkazem pojištěnce

Pojištěnec má stanovena práva:

na výběr zdravotní pojišťovny, u které chce být pojištěnec pojištěn.

Zdravotní pojišťovnu lze měnit jednou za 12 měsíců a to vždy jen

k 1. Lednu následujícího roku. Přihláška se podává vybrané

zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem

změny. Právo výběru pojišťovny je právem pojištěnce, pojišťovna

nesmí pojištěnce odmítnout, ani s ním pojistný vztah ukončit. Právo

volby pojišťovny nemají novorozenci, automaticky se stávají

pojištěnci zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěna matka v den

porodu.

na zdravotní péči bez přímé úhrady poskytnuté v rozsahu zákona o

veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o neodkladnou a urgentní

péči na území ČR Lékař nesmí odmítnout ošetření pacienta jak při

úrazu, tak ani při akutním zhoršení zdravotního stavu.

Povinnosti

pojištěnce

Práva

pojištěnce

- 66 -

právo na zdravotní péči plně hrazenou ze zdravotního pojištění –

zahrnuje především léčebnou a diagnostickou zdravotní péči,

pohotovostní a záchrannou zdravotnickou službu, poskytování

léčebných a zdravotnických prostředků,

kontrola poskytnuté a vykázané zdravotní péče hrazené z veřejného

zdravotního pojištění,

na výběr lékaře, klinického psychologa, zdravotnické zařízení a

dopravní zdravotní službu.

Plátci zdravotního pojištění

Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění jsou určeny

tyto skupiny plátců zdravotního pojištění:

- pojištěnec – jsou to:

- zaměstnanci,

- osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ),

- osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP),

zaměstnavatel,

stát.

Právní předpis upravující výši pojistného, jeho odvádění a případné penále

je zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění.

Část jen pro zájemce

31.12.2012 bylo v České republice evidováno celkem 28 753

zdravotnických zařízení, oproti roku 2011 došlo k nárůstu o 303

zdravotnických zařízení.

Zdravotnická zařízení rozdělené dle zřizovatele:

213 zařízení státních zřizovatel MZ 117 zařízení, ostatní centrální

orgány 96 zařízení,

28 540 zařízení nestátních zřizovatel kraj 149 zařízení, zřizovatel

město nebo obec 169 zařízení, zřizovatel FO, církev a jiné PO u 28

222 zařízení.

Ke dni 31. 12. 2012 pracovalo ve všech zdravotnických zařízeních v ČR

celkem 46 968 lékařů. V průměru připadalo na jednoho lékaře 224 obyvatel

ČR.

Plátci

zdravotního

pojištění

Rozdělení

zdravotnických

zařízení podle

zřizovatele

- 67 -

Zdravotnická zařízení v ČR pro sekundární a terciární péči jsou

ambulance, nemocnice a specializovaná lůžková zařízení. V současné době

je přibližně 75 % ambulantních zařízení již zprivatizována. Nemocnice se

dělí na: fakultní, krajské, okresní, a místní nemocnice. Fakultní nemocnice

jsou jako příspěvkové organizace řízeny Ministerstvem financí.

Ke dni 30 .6. 2013 bylo v ČR evidováno celkem 188 nemocnic. Z tohoto

počtu bylo:

24 nemocnic státních (19 nemocnic přímo zřízených MZ, 5

nemocnic řízeno ostatními centrálními orgány spravedlnost,

obrana),

23 nemocnic nestátních spravované kraji,

17 nemocnic nestátních spravované městy a obcemi,

122 nemocnic nestátních zřizované jinou právnickou osobou.

Úhrady zdravotní péče v ČR

Tabulka č. 8: Vývoj výdajů na zdravotnictví v České republice

Vývoj výdajů na zdravotnictví v ČR

1995 2000 2005 2009 2010 2011 2012

Veřejné výdaje

absolutní vyjádření

(mil. Kč)

93

309

132

962

191

356

244

754

243

281

242

410

246

918

podíl na HDP (%) 6,08 5,86 6,14 6,51 6,42 6,34 6,42

Soukromé výdaje

absolutní vyjádření

(mil. Kč) 9 355

13

873

27

418

47

954

45

754

45

358

46

717

Celkové výdaje

absolutní vyjádření

(mil. Kč)

102

664

146

835

218

774

292

708

289

035

287

768

293

635

podíl na HDP (%) 6,69 6,47 7,02 7,79 7,62 7,53 7,63

(zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2012, vlastní úprava)

Z tabulky dokládající vývoj výdajů na zdravotnictví v České republice v

období od roku 1995 až do roku 2012 je zřejmé, že dochází každoročně k

navyšování výdajů do této oblasti. Zdravotnictví vyžaduje vyšší náklady

vlivem stále inovujících se technologických postupů, vývojem nových léčiv

- 68 -

a medikamentů. Oblast financování a fungování zdravotního systému v ČR

je neustále předmětem všestranných diskusí veřejnosti, odborníků i politiků.

Tabulka č. 9: Veřejné výdaje na zdravotnictví v České republice

Veřejné výdaje na zdravotnictví v ČR

1995 2000 2005 2010 2011 2012

Stát a územní rozpočty 15 076 17 170 21 263 20 781 16 863 15 648

státní rozpočty 7 796 8 319 12 334 10 147 7 491 6 071

územní rozpočty 7 280 8 851 8 930 10 634 9 372 9 577

Zdravotní pojišťovny 78 233 115 792 170 093 222 500 225 547 231 270

z toho na zdravotní péči 74 126 111 164 163 543 214 373 217 653 222 769

Celkem 93 309 132 962 191 356 243 281 242 410 246 918

(zdroj: Zdravotnická ročenka ČR 2012, vlastní úprava)

Veřejné výdaje na zdravotnictví zahrnutí výdaje států, územně

samosprávných celků a zdravotních pojišťoven. Z vývoje je zřejmé, že státní

rozpočty zaznamenávají klesající objem výdajů, zatímco výdaje zdravotních

pojišťoven každoročně rostou.

3.6 Zdroje financování zdravotnictví a toky financí

v České republice

V České republice je tzv. vícezdrojové financování zdravotnictví.

Jedná se o veřejné rozpočty, přímé platby pacientů a veřejné zdravotní

pojištění. Hlavním zdrojem financování zdravotnictví je veřejné zdravotní

pojištění.

Zdroje financování zdravotnictví v České republice:

státní rozpočet,

příspěvky na zdravotní pojištění - pojištěnci, zaměstnavatelé, stát,

přímé platby od pacientů,

kombinace finančních zdrojů,

regulační poplatky.

Vícezdrojové

financování

zdravotnictví

v ČR

Zdroje

financování

zdravotnictví

v ČR

- 69 -

3.6.1 Státní rozpočet

Nedílnou součástí státního rozpočtu jsou odvody státu na zdravotní

pojištění určitých skupin obyvatel, např. studentů, důchodců, dětí a

nezaměstnaných. Tyto odvody státu se uvádějí v kapitole ministerstva

financí státního rozpočtu.

3.6.2 Příspěvky na zdravotní pojištění

Zdravotní péče je poskytována na základě smluvních vztahů mezi

zdravotnickými zařízeními a zdravotní pojišťovnou. Zdravotní pojišťovna

následně uhrazuje ze svého základní fondu zdravotního pojištění jednotlivé

výkony. Fond základního zdravotního pojištění zdravotní pojišťovna tvoří z

výběru pojistného od pojištěnců. Část vybraného zdravotního pojistného se

přerozděluje mezi zdravotními pojišťovnami, tím se zajišťuje určitá

solidarita pojištěnců u jednotlivých pojišťoven. Přerozděluje se 60 %

pojistného vybraného všemi pojišťovnami, veškeré pojistné hrazené státem.

V tomto přerozdělení je povinna VZP zřídit speciální účet všeobecného

zdravotního pojištění.

3.6.3 Přímé platby od pacientů

Přímé platby od pacientů se týkají relativně úzce vymezené oblasti

poskytovaných zdravotnických služeb, jedná se především o stomatologii,

estetickou chirurgii, v gynekologii. U obvodních lékařů lze přímo hradit za

aplikaci očkovací látky, za potvrzení pro řidičský průkaz, vstupní vyšetření

do zaměstnání. Přímou platbu na sebe váže také oblast léků, zdravotnických

prostředků a pomůcek.

V roce 1997 došlo vlivem dosavadního vývoje ke změnám v úhradách

zdravotní péče. Změny měly pozitivní dopad v objemu nadbytečné péče,

začaly se snižovat úhrady pojišťoven. Pro oblast stomatologie byl vytvořen

ceník materiálů a výkonů, pro oblast praktických lékařů se zavedla

kapitační platba kombinovaná s výkonovou úhradou. V lůžkových

zdravotnických zařízeních bohužel zůstal systém nastaven, docházelo k

nízké motivaci k vyšší výkonnosti zařízení.

Od roku 2001 se začala ověřovat možnost zavedení systému úhrad akutní

péče DRG. Tento systém objektivně zahrnuje náročnost a objem poskytnuté

péče, oproti paušální náhradě.

Státní

rozpočet

Příspěvky na

zdravotní

pojištění

Přímé platby

od pacientů

- 70 -

V současné době se uskutečňují úhrady zdravotní péče těmito

způsoby:

Paušální platba - platba na pacienta a platba podle počtu evidovaných

pacientů. Užívá se u ambulantní péče, domácí péče, následné lůžkové péče a

u akutní lůžkové péče.

Kapitační platby - jedná se o paušální platbu na jednoho registrovaného

pacienta bez jakéhokoliv ohledu na jeho nemocnost či zdraví. Mezi lékařem

a zdravotní pojišťovnou je uzavřena smlouva, která stanovuje určitý

dohodnutý počet pojištěnců registrovaných u lékaře. Výše kapitační platby

se liší v závislosti dle věku a pohlaví. Kapitační platby se používají

u ambulantní péče a domácí péče.

Přednosti: nevytváří se podmínky pro poskytování zbytečné péče, snižuje

administrativní zatížení lékařů

Nedostatky: nebezpečí odmítání pojištěnců do registrace, v méně

osídlených oblastech znevýhodňuje lékaře

Výkonové platby - základem je platba za provedený zdravotní výkon. Podle

náročnosti ošetření a úkonů je stanoven dopředu bodový systém hodnocení.

Sestavuje se seznam výkonů, jejich ohodnocení počtem bodů a ohodnocení

bodu v peněžním vyjádření. Stanovení peněžní hodnoty bodu je otázkou

vyjednávání zdravotních pojišťoven a poskytovateli zdravotní péče.

Výkonový systém se používá u ambulantní péče, lůžkové akutní péče,

následné péče, při přepravě pacientů a nemocných.

Přednosti: motivace k výkonům, zájem o získání největšího počtu pacientů,

motivace k nabízení co nejširší škály služeb

Nedostatky: závislost na počtu nemocných pacientů, náročnost na vstupy,

nemožnost kontroly vykázaných výkonů, snaha o vytváření zbytečných

výkonů

Shrnutí

Zdraví představuje významnou hodnotu cennou pro každého

jedince, tak i pro společnost jako celek.

Pojem veřejné zdraví znamená zdravotní stav obyvatelstva a jeho

skupin.

Podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách

jejich poskytování je poskytnutí zdravotní péče definováno jako:

- udržení, prodloužení života a zmírnění utrpení člověka,

Σ

Paušální

platba

Kapitační

platby

- 71 -

- udržení, obnovení nebo zlepšení zdravotního i funkčního stavu

člověka,

- předcházení, odhalení a odstranění nemoci,

- pomoc při porodu dítěte a při reprodukci,

- posuzování zdravotního stavu jedince.

Zdravotní pojištění je veřejnoprávní pojištění a je povinné. V České

republice je vymezeno zákonem č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním

pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zdravotní pojištění vzniká dnem:

- narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České

republiky,

- kdy se cizinec stal zaměstnancem,

- získání trvalého pobytu na území České republiky.

Zdravotní pojištění zaniká dnem:

- úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého,

- kdy cizinec přestal být zaměstnancem,

- ukončením trvalého pobytu na území České republiky.

Zdravotní pojištění spadá do kategorie jednoho z nejdůležitějších

pojištění osob. Tento druh pojištění slouží k uhrazení zdravotní péče.

Zdravotní pojištění může být veřejné nebo soukromé.

Veřejné zdravotní pojištění je povinné na základě zákona pro

všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR, bez ohledu na státní

příslušnost. Hlavním charakteristickým znakem je princip solidarity.

Plátci zdravotního pojištění:

zaměstnavatelé odvádějící stanovená procenta z hrubých mezd

zaměstnanců,

pojištěnci OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů a

zaměstnanci v pracovním poměru,

stát platící pojistné za stanovené skupiny obyvatel.

Zaměstnavatelé platí zdravotní pojištění za zaměstnance stanoveným

procentem z hrubé mzdy. Osoby samostatně výdělečně činné si hradí

zdravotní pojištění sami za sebe.

Soukromé zdravotní pojištění, zvané také privátní, je zcela

dobrovolné a není zákonem povinné. Slouží ke krytí poskytované

zdravotní péče nad rámec zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního

pojištění.

- 72 -

Zdravotní pojišťovna je zdravotnická a finanční instituce

provádějící veřejné zdravotní pojištění. Dále mohou některé pojišťovny

uzavírat připojištění a smluvní pojištění. Zdravotní pojišťovny v ČR jsou

veřejnoprávními neziskovými organizacemi.

Otázky

1) Co rozumíte pod pojmem zdraví a jak byste definovali veřejné

zdraví?

2) Charakterizujte podstatu zdravotního pojištění a v čem tkví jeho

význam?

3) Vysvětlete podstatu veřejného zdravotního pojištění a

soukromého zdravotního pojištění?

4) Popište činnost a úkoly zdravotní pojišťovny.

5) Co je to zdravotnický systém? Čím se především vyznačuje?

6) Jaké znáte principy veřejného zdravotního pojištění?

7) Co jsou to formy zdravotního pojištění?

8) Na čem je především založen systém veřejného zdravotního

pojištění a jaké jsou subjekty veřejného zdravotního pojištění?

9) Kdo to jsou pojištěnci a jaké mají stanovené povinnosti?

10) Co je předmětem zákona č. 48/1997 Sb.?

11) Jaký typ financování zdravotnictví se uplatňuje v České

republice?

12) Jaké znáte zdroje financování zdravotnictví v ČR?

13) O čem pojednává zákon č. 592/1992 Sb.?

Pojmy k zapamatování

zdravotní pojištění

veřejné zdravotní pojištění

soukromé zdravotní pojištění

zdravotní pojišťovna

zdravotnický systém

principy veřejného zdravotního pojištění

subjekty veřejného zdravotního pojištění

pojištěnci

plátci zdravotního pojištění

zdroje financování zdravotnictví

- 73 -

Doporučená literatura

BOROVSKÝ, Juraj, Věra DYNTAROVÁ. Ekonomika zdravotnických zařízení. 1.

vyd. Praha 6: České vysoké učení technické v Praze, 2010, 114 s. ISBN 978-80-01-

04485-8.

MAAYTOVÁ, Alena. Otázky ekonomiky zdravotnictví: s ohledem na zvyšování

efektivnosti. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 164 s. ISBN 978-80-

7357-912-8.

ZLÁMAL, Jaroslav, Jana BELLOVÁ. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd. Praha:

Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2013, 249 s.

ISBN 978-80-7013-551-8.

NEČADOVÁ, Věra. Veřejné finance: Studijní opora, Jihlava. Jihlava: Vysoká

škola polytechnická Jihlava, 2012, 327 s. ISBN 978-80-87035-69-6.

Zákon č. 25/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších

zdravotních pojišťovnách

- 74 -

4. Státní sociální podpora

Cíl:

Cílem této kapitoly je problematika státní sociální podpory, když příjemci

dávek státní sociální podpory se můžeme stát ze dne na den každý z nás.

Mnohdy nepředvídané situace nás nečekaně překvapí a my si uvědomíme,

že jsme vyčerpali všechny naše dostupné možnosti a tak náhle musíme

spoléhat na pomoc státu a právě v těchto případech nastupuje systém státní

sociální podpory. Proto bych byla ráda, abyste nepodceňovali studium této

čtvrté kapitoly a po důkladném prostudování této kapitoly uměli:

vyjmenovat orgány státní sociální podpory a nastínit jejich činnost,

úkoly a poslání v rámci systému státní sociální podpory, jakož i

pochopili postavení orgánů státní sociální podpory v souvislosti se

státním rozpočtem ČR,

charakterizovat kdo to jsou oprávněné osoby,

rozlišovat takové pojmy jako například životní minimum a

existenční minimum,

rozebrat podstatu jednotlivých dávek státní sociální podpory,

popsat způsob vyplácení dávek státní sociální podpory,

utřídit a zařadit jednotlivé dávky státní sociální podpory a objasnit

jejich podstatu, význam, charakter a také určit komu jsou přesně

adresovány,

vysvětlit základní pojmy, které se týkají státní sociální podpory,

objasnit a srozumitelně se orientovat v modelových příkladech

s problematikou státní sociální podpory související,

si představit co se považuje za hlavní priority v oblasti sociální

politiky, sociálního zabezpečení a státní sociální podpory.

Klíčová slova:

státní sociální podpora, orgány státní sociální podpory, žádosti o

poskytování dávek státní sociální podpory, životní minimum, existenční

minimum, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, rodičovský

příspěvek, pohřebné

- 75 -

Průvodce studiem

Vážená studentky, vážení studenti,

domnívám se, že kapitolu, se kterou se právě začínáte seznamovat budete

studovat se zájmem, neboť hned při prvních větách poznáte, že se jedná o

problematiku, která se může dotýkat každého z nás a dovolím si zde přímo

konstatovat, že řada z Vás pobírá některou z dávek státní sociální podpory

již nyní. A protože řada z Vás po dokončení vysokoškolských studií bude

zakládat rodiny, tak tím je ještě větší předpoklad, že se mohou stát i další

z Vás přímými účastníky systému dávek státní sociální podpory.

Údaje v této kapitole jsou jednak zajímavé, ale rozhodně je dobré pro

další Váš život je dobře znát a umět se v nich orientovat.

Věřím, že budete tuto kapitolu studovat se zájmem, když předpokládám,

že studium by Vám mělo zabrat tak cca 100 minut.

Za hlavní nástroj realizace sociální politiky se považuje sociální

zabezpečení, které slouží k řešení sociálních konfliktů. Ovšem žádná

z definic sociálního zabezpečení není zcela úplná a není ani obecně

přijímána, i když název „sociální zabezpečení“ patří k velice známým

pojmům, které jsou srozumitelné a chápané. Chceme-li pojem sociální

zabezpečení vyjádřit odbornou definicí, dostáváme se do značných

potíží.

„Nicméně v naší společnosti je termín sociální zabezpečení termínem

obecně přijímaným, a proto ho budeme užívat i nadále, i když jsme si

vědomi jeho částečně změněného obsahu. Pro naše další potřeby budeme

pojem státní sociální zabezpečení chápat jako pojem komplexní, je vnitřně

dále částečný a znamená soubor právních norem, institutů, institucí a

vztahů, jejichž účelem je předcházet možným sociálním rizikům, odstraňovat

nepříznivé následky, které vzniknou jedincům v důsledku stanovených

sociálních událostí a vytvářet tak příznivé podmínky pro všestranný sociální

rozvoj člověka.“ (Gregorová, 2005)

V životě člověka se stane tolik sociálních událostí a některé vedou i ke

značně tíživým situacím, ale jen některé jsou brány za sociální události,

které se spojují se sociálním zabezpečením. Jde zde o pojem, označuje

obecně podmínky života nehledě na to, zda se pohybujeme v oblasti

zdravotní či státní sociální podpory. (Gregorová, 2005)

Sociální

zabezpečení –

hlavní nástroj

realizace

sociální

politiky

- 76 -

4.1 Pilíře sociálního systému

Průvodce studiem

Vážení studenti,

na tomto místě bych Vás velice ráda upozornila, že o třech základních

atributech sociálního systému již pojednává první kapitola s názvem Systém

sociálního zabezpečení v ČR, když někdy v oblasti názvosloví sociální

politiky nepanuje zcela shoda a jednotnost, proto se v této souvislosti hovoří

buď o třech systémech sociálního zabezpečení (jak jsem to zvolila ve

zmíněné první kapitole), ale v případě státní sociální podpory je spíše více

obvyklé hovořit o třech základních pilířích.

Tak tolik pro Vaši informaci na vysvětlenou.

a) První pilíř (systém) sociálního zabezpečení v České republice je

představován sociálním pojištěním zahrnujícím důchodové,

nemocenské a veřejné zdravotní pojištění. Pro výplatu dávek sociálního

pojištění je nutné odvádět pojistné na sociální zabezpečení (důchody,

nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti) a pojistné na veřejné

zdravotní pojištění (lékařská péče), které je také součástí sociálního

pojištění.

V této souvislosti bych jenom upozornila na tyto právní normy:

zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdější

předpisů,

zákon .č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění ve znění pozdějších

předpisů,

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění

pozdějších předpisů ,

a

zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotním

pojištění ve znění pozdějších předpisů.

b) Druhý pilíř (systém) sociálního systému –státní sociální podpora-

vznikl pro případy různých sociálních situací. Podporuje rodiny, zejména

s dětmi. Jednotlivé dávky jsou financovány ve formě celospolečenské

solidarity pomocí státního rozpočtu – daní. Pro nárok na dávky a výpočet

dávek státní sociální podpory se používá částky životního minima dle

1. pilíř

sociálního

zabezpečení

v ČR je sociální

pojištění

2. pilíř

sociálního

zabezpečení –

státní sociální

podpory

- 77 -

zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Dávky státní

sociální podpory se dělí na dvě skupiny a to na dávky poskytované

v závislosti na výši příjmu a na dávky ostatní.

c) Třetí pilíř sociální systému – sociální pomoc řeší obtížné sociální

situace, které nelze vyřešit s použitím prvního ani druhého pilíře. Řeší

problematiku sociální nebo hmotné nouze, která se týká zhruba 4 %

obyvatel České republiky. Bezmocnost, jak fyzická, tak duševní nebo i

jejich kombinace se považuje za sociální nouzi. Je to situace, kdy je člověk

odkázán na pomoc druhých, protože se o sebe nemůže a hlavně nedokáže

postarat.

Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o

pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

Třetí pilíř je hrazen ze státního rozpočtu, rozpočtu obcí a krajů,

fyzických i právnických osob, ale také i z různých nadací či

dobrovolných organizací.

4.2 Státní sociální podpora

Jak již bylo uvedeno státní sociální podpora je upravena zákonem.

117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon nabyl účinnosti zčásti 1. Října 1995 a v plném rozsahu 1. Ledna

1996. Od tohoto roku do současné doby došlo k významným změnám a to

jak v okruhu poskytování dávek, výpočtu, ale také se měnily orgány, které

jednotlivé dávky vyplácely.

Prvotně byly dávky vypláceny okresními úřady a dále obecními úřady

obcí s rozšířenou působností. Od začátku dubna roku 2004 o dávkách

rozhodovaly úřady práce s tím, že odvolacími orgány byly krajské úřady.

Jedinou výjimku a to do 31. Prosince 2008 tvořila Praha, kde dávky

poskytovaly úřady městských částí a odvolacím orgánem byl Magistrát

hlavního města Prahy. Od 1. Ledna 2009 přešla i Praha do působnosti úřadu

práce. Úřad práce České republiky rozhoduje o jednotlivých dávkách

s pomocí krajských poboček Úřadu práce, kde odvolacím orgánem je od 1.

Ledna 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Ke změnám došlo i u poskytovaných dávek. Zpočátku byly některé dávky

zrušeny a jiné zavedeny. Z původních dávek státní sociální podpory byl

zrušen příspěvek na dopravu a také zaopatřovací příspěvek náležející při

výkonu vojenské základní služby nebo civilní služby. Do roku 2007 byly

zrušeny další dvě dávky a to dávka náležející dětem umístněným do zařízení

3. pilíř

sociálního

zabezpečení –

sociální

pomoc

Státní sociální

podpora -

legislativa

- 78 -

pro okamžitou pomoc a příspěvek na školní pomůcky, který byl určen na

krytí školních pomůcek pro děti jdoucích do prvních tříd. V roce 2011 byl

zrušen sociální příplatek, který především náležel rodinám se zdravotně

postiženým rodičem nebo dítětem. Jako náhradou za zrušení tohoto

příspěvku došlo ke zvýšení příspěvku na péči.

V roce 2012 poskytovala státní sociální podpora šest dávek, které byly

rozděleny na dávky testované a na dávky netestované. V roce 2013 došlo

k přesunutí dávek pěstounské péče, které upravuje zákon č. 359/1999 Sb., o

sociálně-právní ochraně dětí. V roce 2014 státní sociální podpora

poskytuje pět základních dávek, které jsou rozděleny na dávky testované a

na dávky netestované.

Jednotlivé dávky státní sociální podpory pro rok 2014

přídavek na dítě,

příspěvek na bydlení,

porodné,

rodičovský příspěvek,

pohřebné.

Dávky státní sociální podpory tvoří ucelený systém pomoci, který

je stanoven převážně pro rodiny s nezaopatřenými dětmi.

Příspěvek na bydlení a pohřebné tvoří jedinou výjimku, obě dvě

dávky mohou být přiznány i jiným osobám.

Státní sociální podpora má za úkol poskytovat státní sociální dávky

nejen pro děti, rodiny s dětmi, ale i pro další sociální případy. Úkolem

státní sociální podpory je finančně zabezpečit tyto osoby a to tím způsobem,

že náklady na SSP hradí stát, neboť se jedná o státní sociální systém. Stát

hradí náklady na dávky samotné a také náklady, které vznikly v souvislosti

s řízením o tyto dávky.

Orgány státní sociální podpory

Úřad práce České republiky (krajské pobočky) a Ministerstvo práce a

sociálních věcí jsou podle zákona orgány státní sociální podpory. Na prvním

stupni státní sociální podporu provádějí krajské pobočky Úřadu práce České

republiky a pobočky pro hlavní město Prahu. Podle Ústavního zákona č.

347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků se

Krajské pobočky dále člení na kontaktní pracoviště.

Státní sociální podporu provádí ve druhém stupni Ministerstvo práce a

sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí je i správcem

informačního systému o dávkách. Informační systém zahrnuje informace o

všech dávkách, o jejich výši, o žadatelích a poživatelích těchto dávek a

Jednotlivé dávky

státní sociální

podpory

Orgány státní

sociální podpory

- 79 -

osobách s nimi společně posuzovaných. Tyto informace slouží ostatním

státním orgánům státní sociální podpory a jsou jednotnou složkou

informační systému práce a sociálních věcí.

Kontaktní pracoviště vykonávají následující činnosti:

rozhodují o přiznání příslušné dávky,

zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému,

vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce,

rozhodují o námitkách účastníka řízení,

zaznamenávají informace k výplatě dávek.

4.3 Okruh oprávněných osob

Dávky státní sociální podpory jsou vypláceny fyzickým osobám a

osobám, hlášeným k trvalému pobytu na území České republiky. Jestli jde o

cizince, musí mít bydliště a trvalý pobyt na území České republiky podle

zvláštního právního předpisu.

Dále dávky státní sociální podpory můžou být vypláceny i osobám nebo

osobám společně s ní posuzovaným, které nemají trvalý pobyt podle

zvláštního právního předpisu na území České republiky, pokud se jedná o

a) cizince, kteří jsou hlášení na území České republiky k pobytu a

žádají o udělení mezinárodní ochrany ubytovaných v pobytovém

středisku Ministerstva vnitra po uplynutí 365 dní ode dne hlášení

pobytu,

b) cizince narozené na území České republiky a hlášené na území

České republiky k pobytu do 1 roku jejich věku,

c) nezletilé cizince, kteří jsou svěřeni do péče rodičů nebo do ústavní

péče,

d) cizince, kteří jsou vlastníkem povolení, jak k trvalému tak k

dlouhodobému pobytu na území České republiky,

e) rodinné příslušníky cizince, m bylo vydáno povolení

k dlouhodobému pobytu na území České republiky,

f) cizince, kteří v České republice jsou za účelem vědeckého výzkumu

a mají povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky,

Činnost

kontaktních

pracovišť

Oprávněné

osoby

- 80 -

g) cizince, m byla poskytnuta doplňková ochrana,

h) cizince, kteří v České republice vykonávají zaměstnání s vysokou

kvalifikací a mají povolení k dlouhodobému pobytu na území České

republiky.

Jediný, kdo může ve výjimečných případech odpustit podmínku trvalého

pobytu je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ve sporných případech

zákon o pomoci v hmotné nouzi rozhoduje, co se rozumí bydlištěm.

4.4 Žádosti o poskytování dávek a způsob jejich

vyplácení

Žádosti o poskytování dávek vyřizují krajské pobočky Úřadu práce České

republiky dle místa trvalého bydliště. Žádosti jsou vyplaceny těm občanům,

kteří mají na dávku nárok, tj. právě již výše uváděná oprávněná osoba.

Formuláře na poskytnutí jednotlivých dávek státní sociální podpory jsou

umístěny buď na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních

věcí, nebo v tištěné podobě na příslušném úřadě. Žádost tedy můžeme

podávat, jak v tištěné, tak i v elektronické podobě. Na tomto místě nutno

ovšem uvést, že při elektronické podobě je třeba mít vytvořený elektronický

podpis.

Změnu, kterou přinesl rok 2014 bylo zrušení karet sociálních systémů,

tzv. (sKaret). Karta sociálních systémů začínala v roce 2012 a měla být

využívána jako způsob pro výplatu všech sociálních dávek. Měla to být

moderní cesta k registraci a k rychlejší identifikaci jednotlivých uživatelů.

Tato karta však vyvolala řadu diskuzí a výsledkem tohoto všeho bylo, že

sKarty nebudou fungovat pouze jako průkaz a nebudou v provozu ani jako

způsob výplaty sociálních dávek. Dlouhodobá a značně obsáhlá kritika

napříč politickým spektrem a i značná kritika široké laické a odborné

veřejnosti a špatné fungování systému sKaret nakonec vedlo k jejich

zrušení. Na základě ustanovení zákona se k 30.dubnu 2014 sKarty zrušily a

finanční prostředky, které na kartě zůstaly, si mohli občané, kterých se to

týkalo, vybrat zdarma na pobočkách České spořitelny.

Od května 2014 se dávky státní sociální podpory vyplácí dvěma

způsoby, a to:

bezhotovostní výplatou,

poštovní poukázkou.

Žádosti o

poskytnutí dávek

a způsob

vyplácení dávek

- 81 -

Shrnutí

První pilíř (systém) sociálního zabezpečení v České republice je

představován sociálním pojištěním zahrnujícím důchodové,

nemocenské a veřejné zdravotní pojištění. Pro výplatu dávek sociálního

pojištění je nutné odvádět pojistné na sociální zabezpečení (důchody,

nemocenská, mateřská, podpora v nezaměstnanosti) a pojistné na veřejné

zdravotní pojištění (lékařská péče), které je také součástí sociálního

pojištění.

Druhý pilíř (systém) sociálního systému –státní sociální podpora

vznikl pro případy různých sociálních situací. Podporuje rodiny, zejména

s dětmi. Jednotlivé dávky jsou financovány ve formě celospolečenské

solidarity pomocí státního rozpočtu – daní.

Třetí pilíř sociální systému – sociální pomoc řeší obtížné sociální

situace, které nelze vyřešit s použitím prvního ani druhého pilíře. Řeší

problematiku sociální nebo hmotné nouze, která se týká zhruba 4 %

obyvatel České republiky. Bezmocnost, jak fyzická, tak duševní nebo i

jejich kombinace se považuje za sociální nouzi. Je to situace, kdy je člověk

odkázán na pomoc druhých, protože se o sebe nemůže a hlavně nedokáže

postarat.

Státní sociální podpora je upravena zákonem č. 117/995 Sb., o

státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Jednotlivé dávky státní sociální podpory jsou:

přídavek na dítě,

příspěvek na bydlení,

porodné,

rodičovský příspěvek,

pohřebné.

Dávky státní sociální podpory tvoří ucelený systém pomoci, který je

stanoven převážně pro rodiny s nezaopatřenými dětmi.

Příspěvek na bydlení a pohřebné tvoří jedinou výjimku, protože obě

dvě dávky mohou být přiznány i jiným osobám.

Státní sociální podpora má za úkol poskytovat státní sociální dávky

nejen pro děti, rodiny s dětmi, ale i pro další sociální případy.

Úřad práce České republiky (krajské pobočky) a Ministerstvo práce a

sociálních věcí jsou podle zákona orgány státní sociální podpory

Σ

- 82 -

Kontaktní pracoviště vykonávají následující činnosti:

rozhodují o přiznání příslušné dávky,

zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému,

vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce,

rozhodují o námitkách účastníka řízení,

zaznamenávají informace k výplatě dávek.

Žádosti o poskytování dávek vyřizují krajské pobočky Úřadu práce České

republiky dle místa trvalého bydliště.

Změnu, kterou přinesl rok 2014 bylo zrušení karet sociálních systémů,

tzv. (sKaret).

Od května 2014 se dávky státní sociální podpory vyplácí dvěma

způsoby, a to:

bezhotovostní výplatou,

poštovní poukázkou.

Otázky

1) Co tvoří první pilíř sociální systému?

2) Do kterého pilíře byste zařadili státní sociální podporu a proč?

3) Která sociální oblast je obsažena ve třetím pilíři sociálního systému?

4) Jaká základní legislativa se vztahuje ke státní sociální podpoře?

5) Jak dělíme dávky státní sociální podpory?

6) Které dávky státní sociální podpory patří do dávek poskytovaných

v závislosti na výši příjmů?

7) U kterých dávek státní sociální podpory se příjmy nesledují a proč

tomu tak je?

8) Jaké znáte orgány státní sociální podpory?

9) Co jsou to kontaktní pracoviště a jaká je jejich činnost?

10) Vysvětlete pojem „oprávněná osoba“ v souvislosti s dávkami SSP?

11) Kde se vyřizují žádosti o poskytování dávek státní sociální

podpory?

12) Jakým způsobem se vyplácejí dávky státní sociální podpory?

- 83 -

Pojmy k zapamatování

státní sociální podpora,

orgány státní sociální podpory,

žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory,

životní minimum,

existenční minimum,

přídavek na dítě,

příspěvek na bydlení,

porodné,

rodičovský příspěvek,

pohřebné.

Doporučená literatura

BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ, Michaela KEPKOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ.

Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14 aktualizované vydání.

Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-739-3.

BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ. Státní sociální

podpora: s komentářem a příklady k 1.6.2010. 13. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG,

2010, 239 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-807-2636-099.

DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální politika:

učebnice pro obor sociální činnost. 1. vydání. Praha: Grada, 2013, 200 s. ISBN

978-802 -4738-802.

GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2. aktualiz. a

dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 280 s. Edice učebnic Právnické

fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 358. ISBN 80-723-9176-3.

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu

- 84 -

5. Specifické pojmy související se státní

sociální podporou - dávkami a

příklady dávek

Cíl:

Tato kapitola se zabývá specifickými pojmy a odbornými obraty, které

bezprostředně souvisí s problematikou státní sociální podpory,

s jednotlivými dávkami státní sociální podpory, když součástí této kapitoly

jsou i modelové příklady na jednotlivé dávky státní sociální podpory. Je zde

řada poznatků přímo z praxe, což by mělo být pro studenty zvláště cenné.

Po prostudování této kapitoly by vám nemělo činit potíže:

charakterizovat jednotlivé dávky státní sociální podpory a poukázat

na jejich podstatu,

podrobně vysvětlit základní pojmy spojené s problematikou státní

sociální podpory,

podrobně popsat obsah a postup při jednotlivých dávkách státní

sociální podpory,

objasnit význam dávek státní sociální podpory a zaměřit se na jejich

sociální podstatu,

definovat možné postupy v souvislosti s životním minimem a

existenčním minimem,

rozebrat jednotlivé modelové příklady na konkrétní dávky státní

sociální podpory,

umět nahlížet na problematiku státní sociální podpory nejen

z hlediska sociální politiky státu, ale i v souvislosti s hospodářskou

politikou vlády, v souvislosti s rozpočtovou politikou a veřejnými

financemi, včetně spojitosti a návaznosti na státní rozpočet.

Klíčová slova:

nezaopatřené dítě, výdělečná činnost, životní náklady, existenční minimum,

životní minimum, testované dávky, netestované dávky, přídavek na dítě,

příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné

- 85 -

Průvodce studiem

Vážení studenti,

kapitolu, kterou vám nyní předkládám ke studiu jsem zaměřila již i na

praktickou část, tj. je zde zařazena i řada modelových příkladů, se kterými

se pracovníci působících na kontaktních místech setkávají. Věnujte těmto

příkladům dostatečnou pozornost, protože vám pomohou ještě důsledněji

proniknout do podstaty státní sociální podpory a také ještě zřetelněji

pochopíte význam státní sociální podpory. Zároveň také uvidíte, že není tak

zcela jednoduché zneužívat veřejné finance a snažit se například i některými

méně čestnými způsoby dosáhnout na dávky spojené se státní sociální

podporou.

Věřím, vážení studenti, že studium této kapitoly bude pro vás zajímavé,

že více proniknete do podstaty státní sociální podpory a že si i více

uvědomíte pro koho a k čemu dávky státní sociální podpory slouží.

Domnívám se, že na studium této kapitoly by vám mělo stačit cca 90

minut.

Pojem „nezaopatřené dítě“ z pohledu státní sociální podpory

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní

docházky, která trvá 9 let. U dítěte, které trpí mentálním, tělesným nebo

smyslovým postižením trvá povinná školní docházka 10 let.

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní

docházky, nejdéle však do 26. roku věku (§11 zákona č. 117/1995 Sb.),

jestliže:

se soustavně připravuje na své budoucí povolání nebo se nemůže

soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat

výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz;

z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu je neschopno vykonávat

soustavnou výdělečnou činnost.

Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za

nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako

uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení (např.

nesplňuje podmínku, že v posledních 3 letech odpracovalo alespoň 12

měsíců).

- 86 -

Dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu, nelze považovat za

nezaopatřené dítě.

Výdělečná činnost

Na výdělečné činnosti jsou závislé některé druhy dávek státní sociální

podpory a při zjišťování nároku na dávky je nezbytné zkoumat výdělečnou

činnost. Výdělečná činnost je důležitá k posuzování nezaopatřenosti dítěte a

pro nárok na rodičovský příspěvek.

Výdělečnou činností se rozumí činnost, která je vykonávána v České

republice a která zakládá účast na nemocenském pojištění.

Dále se za výdělečnou činnost považuje činnost osoby samostatně

výdělečně činné, která se za takovou považuje pro účely důchodového

pojištění nebo činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

Životní a existenční minimum

Životní a existenční minimum vychází ze zákona č. 110/2006 Sb., o

životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivé

částky životního a existenčního minima, které jsou platné od 1. 1. 2012 jsou

určeny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima

a existenčního minima.

Životního a existenčního minimum využijeme především při použití

právní normy v souvislosti s dávkami státní sociální podpory, když budeme

čerpat informace ze zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi a

zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších

předpisů. Je všeobecně známá skutečnost, že někteří naši spoluobčané se

snaží mnohdy spekulovat s dávkami státní sociální podpory a pokouší se

obcházet určitá nařízení, když právě z těchto důvodů se stát snaží, aby

legislativa reagovala na možná „bílá místa“ v oblasti státní sociální podpory,

aby tato nemohla být pokud možno žádným způsobem zneužívána a byla

zde pro ty občany, kteří se opravdu ocitli v takové situaci, že žádat o státní

sociální podporu je opodstatnělé.

Podle těchto dvou hranic (životního a existenčního minima) se zjišťuje,

zda má osoba na dávky nárok a v jaké výši budou dávky vyplaceny.

Výdělečná

činnost

Životní a

existenční

minimum

- 87 -

a) Životní minimum

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice

peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních

potřeb.

b) Existenční minimum

Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů,

která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních

základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční

minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního

důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Tab. 10: Částky životního minima platné od roku 2014 v Kč

Posuzovaná osoba Měsíční částka

Pro jednotlivce 3410

Pro první dospělou osobu v domácnosti 3140

Pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti 2830

Pro nezaopatřené dítě ve věku:

do 6 let 1740

6 až 15 let 2140

15 až 26 let (nezaopatřené) 2450

Zdroj: MPSV Zákon č. 110/2006 Sb., vlastní úprava

Část jen pro zájemce

Minimální mzda, životní a existenční minimum v roce 2015

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je

zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci za vykonanou práci. Její

základní právní úprava je stanovena v zákoníku práce. Minimální mzda se

vztahuje na všechny zaměstnance zaměstnávané v pracovním poměru nebo

právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní

poměr. Vláda ČR přijala na svém jednání dne 15. září 2014 nařízení vlády č.

Životní

minimum

Existenční

minimum

- 88 -

204/2014 Sb., kterým došlo ke změně nařízení o minimální mzdě.

S účinností od 1. ledna 2015 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy.

Výše minimální hodinové sazby 55,- Kč / hod

Výše minimální měsíční mzdy (pokud má

zaměstnanec odpracováno 40 h týdně)

9 200 Kč

Životní a existenční minimum

Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb.,

o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

Částky životního a existenčního minima platné od 1. 1. 2012 jsou stanoveny

nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a

existenčního minima.

Životní minimum představuje minimální peněžní příjmy, které jsou

nezbytné pro zajištění výživy a k uspokojení ostatních základních potřeb

člověka. Výše životního minima je stejná jako v roce 2014 (viz tabulka č.

10, str. 87 této studijní opory.

Existenční minimum je považováno za minimální hranici peněžních

příjmů sloužící k zajištění nezbytné výživy a ostatních základních potřeb

člověka na úrovni umožňující přežití.

Životní a existenční minimum je rozhodující pro přiznání sociálních

dávek a výpočet jejich výše. Pokud příjmy konkrétní rodiny nedosahují

výše životního minima nebo jeho určitého násobku, má rodina nárok na

určité dávky státní sociální podpory (např. přídavek na dítě, porodné).

Životní minimum také plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze.

Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální

podpory se podávají u krajských poboček Úřadu práce ČR podle místa

trvalého pobytu občana.

Životní minimum má své opodstatnění také v soudní praxi při stanovení

alimentů nebo u nezabavitelných částek při exekuci.

Existenční minimum

Jednotlivec 2 200 Kč

5.1 Jednotlivé dávky státní sociální podpory

Dávky státní sociální podpory se dělí na dvě základní skupiny:

A) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (dávky testované),

B) ostatní dávky (dávky netestované).

Dávky státní

sociální podpory

- 89 -

A) Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – testované dávky:

- 1) přídavek na dítě,

- 2) příspěvek na bydlení a

- 3) porodné.

B) Dávky ostatní poskytované bez ohledu na výši příjmu –

netestované dávky :

- 4) rodičovský příspěvek a

- 5) pohřebné.

5.1.1 Legenda k jednotlivým dávkám státní sociální podpory

1) Přídavek na dítě

Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými

dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výživou

dítěte. Jde přitom o dávku, která je nárokem dítěte, i když za nezletilé

dítě uplatňuje tento nárok jeho zákonný zástupce. Nárok na tuto dávku

závisí na výši příjmu dítěte a osob s ním pro tyto účely společně

posuzovaných, tj. příjmu rodiny, nesmí převyšovat součin částky

životního minima rodiny a koeficientu 2,40.

Výše přídavku na dítě:

Výše přídavku je stanovena měsíčně a vyplácí se podle následující tabulky:

Tab. 11: Výše přídavku na dítě pro rok 2014

Věk nezaopatřeného dítěte Výše přídavku na dítě

do 6 let 500 Kč

od 6 do 15 let 610 Kč

od 15 do 26 let 700 Kč

Zdroj: Zákon č. 117/1995 Sb., vlastní úprava

Dávky

testované

Dávky ostatní

- netestované

Přídavek na

dítě

Výše přídavku

na dítě

- 90 -

Doklady a formuláře k žádosti o přídavek na dítě:

žádost o přídavek na dítě,

občanský průkaz,

u dětí do 15 let jejich rodný list,

doklad o výši ročního příjmu,

prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky,

doklad o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou za

příslušný kalendářní rok,

doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely

vyplácení dávek v rámci EU.

Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:

"potvrzení o studiu“ nebo

"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě

nepříznivým stavem)“ nebo

"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí

povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“

nebo

"potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“

2) Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení slouží ke krytí nákladů na bydlení rodinám nebo

jednotlivcům, kteří mají nízké příjmy. Tento příspěvek se poskytuje na

základě testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, kde je

hlášen k trvalému pobytu, jestliže:

a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu

v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy

koeficientu 0,35.

b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území

hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka

normativních nákladů na bydlení.

Příspěvek na

bydlení

- 91 -

Náklady na bydlení tvoří nájemné a náklady za plnění poskytované

s užíváním bytu. Tyto náklady se dokládají nájemní smlouvou a výše

přídavku se určí z průměrných nákladů zaplacených za předchozí kalendářní

rok.

Normativní náklady slouží pro výpočet výše příspěvku na bydlení a její výše

se stanovuje podle počtu osob v domácnosti a podle velikosti obce. Tyto

náklady zahrnují nájemné, ceny služeb a energie, dále odpady, vodné,

stočné a vytápění. Náklady jsou propočítané na přiměřené velikosti bytů pro

daný počet osob, který v nich trvale bydlí. Poplatky, které jsou spojeny s

televizí, rozhlasem, případně telefonem se nepovažují za náklady na

bydlení.

Výše částek normativních nákladů na bydlení v bytech užívaných na

základě nájemní smlouvy je uvedena v první tabulce. Ve druhé tabulce je

uvedena výše částky pro družstevní byty a byty vlastníků. Výše těchto

nákladů je platná od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2014. Náklady na

bydlení se dokládají fakturou nebo rozpisem od správce nemovitosti.

Tab. 12: Měsíční normativní náklady na bydlení pro byty na základě

nájemní smlouvy pro rok 2014

Počet osob

v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč

Praha Více než

100 000

50 000 -

99 999

10 000 –

49 999 Do 9 999

Jedna 7 711 6 156 5 873 5 028 4 809

Dvě 11 081 8 952 8 566 7 409 7 110

Tři 15 096 12 312 11 807 10 294 9 903

čtyři a

více 18 899 15 542 14 932 13 108 12 636

Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní úprava

- 92 -

Tab.13: Měsíční normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a

byty vlastníků pro rok 2014

Počet osob

v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč

Praha Více než

100 000

50 000 -

99 999

10 000 –

49 999 Do 9 999

Jedna 4 448 4 448 4 448 4 448 4 448

Dvě 6 644 6 644 6 644 6 644 6 644

Tři 9 263 9 263 9 263 9 263 9 263

čtyři a

více 11 792 11 792 11 792 11 792 11 792

Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní úprava

Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi náklady na bydlení

(normativními náklady na bydlení) a násobkem rozhodného příjmu a

koeficientu 0,30 (v Praze 0,35).

Doklady a formuláře k žádosti o příspěvek na bydlení:

žádost o příspěvek na bydlení,

občanský průkaz,

u dětí do 15 let jejich rodný list,

doklad o výši čtvrtletního příjmu,

doklad o výši nákladů na bydlení,

nájemní smlouvu,

prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky,

doklad o výživném,

pracovní smlouvu či potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti,

jestliže žadatel je občanem jiného státu EU.

Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:

"potvrzení o studiu“ nebo

"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě

nepříznivým stavem)“ nebo

"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí

povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“

nebo

"potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“

Příspěvek na

bydlení

- 93 -

3) Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek náleží osobě, která se celodenně a řádně stará o

nejmladší dítě v rodině nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. Částka, která je

vyplacena za rodičovský příspěvek, činí 220 000 Kč.

Výše denního vyměřovacího základu určuje měsíční výši rodičovského

příspěvku, kterou může rodič volit. Maximální měsíční výše rodičovského

příspěvku může činit 11 500 Kč.

Výše rodičovského příspěvku se může měnit za 3 měsíce a určuje se

následovně:

a) jestliže 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je stejný

nebo menší než částka 7 600 Kč, rodičovský příspěvek právě činí

7 600 Kč,

b) jestliže 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu je větší než

částka 7 600 Kč, rodičovský příspěvek se může pohybovat od 7 600

do 11 500 Kč,

c) jestliže nemůžeme stanovit denní vyměřovací základ v den narození

nejmladšího dítěte, pak rodičovský příspěvek činí 7 600 Kč.

d) pokud nelze ani u jednoho z rodičů stanovit denní vyměřovací

základ, pak se rodičovský příspěvek vyplácí jako pevná částka. Do

9. měsíců věku dítě se vyplácí 7 600 Kč a do 4 let věku dítěte se

vyplácí 3800 Kč.

Doklady a formuláře k žádosti o rodičovský příspěvek:

žádost o rodičovský příspěvek,

občanský průkaz,

u dítěte do 15 let rodný list,

potvrzení o nároku na dávky,

potvrzení o návštěvě jeslí nebo mateřské školy, pokud jej navštěvuje,

potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši

rodičovského příspěvku,

doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely

vyplacení dávek v rámci EU,

rozhodnutí soudu o přiznání zodpovědnosti podle zákona o rodině,

jestliže se jedná o nezletilou osobu, které je 16 let a je rodičem

dítěte.

Rodičovský

příspěvek

- 94 -

4) Porodné

Tento příspěvek patří mezi jednorázové dávky, na které vzniká nárok

v souvislosti s porodem prvního živě narozeného dítěte. Podmínkou dále je,

že výše příjmu rodiny v kalendářním čtvrtletí nepřesáhne součet částky

životního minima rodiny a koeficientu 2,7.

Jak narození prvního dítěte, tak výše příjmu rodiny musí být splněno

současně, jinak není nárok na porodné.

Nárok na porodné má i otec dítěte, pokud se stane, že matka při porodu

zemře. Dále může být porodné vyplacené i osobě, která převzala dítě do

trvalé péče a není mu více než 1 rok.

Zákonem stanovené porodné činí 13 000 Kč na každé první živě narozené

dítě. Jestli se narodí více dětí najednou, činí výše porodného 19 500 Kč.

Porodné na druhé dítě je ve výši 10 000 Kč. Od ledna 2015 má matka získat

vždy 23 tisíc korun nezávisle na tom, zda se vícerčata narodí při prvním,

nebo druhém porodu.

Doklady k žádosti o porodné:

žádost o porodné,

občanský průkaz,

rodný list dítěte,

v případě, že bylo dítě převzato do péče nahrazující péči rodičů,

rozhodnutí příslušného orgánu.

doklad o výši čtvrtletního příjmu.

5) Pohřebné

Úkolem pohřebného je přispět osobě na náklady, které jsou spojené

s vypravením pohřbu. Na tuto dávku má právo osoba, která vypravila

pohřeb nezaopatřenému dítěti a je to fyzická osoba, která má pobyt na

území České republiky.

Nárok na pohřebné vzniká dnem, kdy byla daná osoba pohřbena a výše

pohřebného bylo stanoveno pevnou částkou ve výši 5 000 Kč.

Doklady a formuláře k žádosti o pohřebné:

žádost o pohřebné,

občanský průkaz,

rodný list dítěte,

Porodné

Pohřebné

- 95 -

fakturu za vypravení pohřbu, kterou vydává pohřební ústav

úmrtní list,

doklad o zaplacení nákladů, které jsou spojené s vypravením pohřbu,

doklad o pohřbení (doklad o dnu, měsíci a roce),

Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:

"potvrzení o studiu“ nebo

"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě

nepříznivým stavem)“ nebo

"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí

povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“

nebo

"potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“

Vyřizování a odbavování dávek státní sociální podpory

Jednotlivé dávky státní sociální podpory vyřizuje Úřad práce České

republiky, krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Součástí těch

krajských poboček jsou kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu

osoby.

Činnost kontaktních pracovišť:

rozhodují o přiznání příslušné dávky,

zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému,

vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce,

rozhodují o námitkách účastníka řízení,

zaznamenávají informace k výplatě dávek.

5.2 Modelové příklady dávek SSP

V této části studijní opory uvedu pro názornost jednotlivé dávky státní

sociální podpory a způsoby jejich vyplácení v praxi. Dále zde připomenu i

některé důležité informace související s těmito příklady.

V modelových příkladech budou uvedeny jednotlivé dávky státní sociální

podpory a jejich vyplácení. V těchto příkladech uvidíte různé odlišné situace

a zároveň zde budou provedeny i jejich výpočty.

Vyřizování a

odbavování

dávek sociální

podpory

Činnost

kontaktních

pracovišť

- 96 -

Protože jsou některé dávky státní sociální podpory odvozeny od výše

příjmu rodiny, měsíční příjmy jsem u modelových příkladů určila přímo

sama.

Životní minimum

Ještě než začnu s příklady jednotlivých dávek, chtěla bych zde opětně

zmínit životní minimum, které je důležité pro určení nároku na tyto dávky.

Životní minimum je částka, která nám určí hranici minimálních příjmů

společně posuzovaných osob k opatření výživy a jiných základních potřeb.

Podle výše životního minima se určuje nárok na některé dávky a je velice

důležitý pro výpočet těchto dávek.

Pro připomenutí zde uvádím výši životního minima podle počtu

společně posuzovaných osob od roku 2014 a to:

Pro jedince: 3 410 Kč

Pro první dospělou osobu: 3 140 Kč

Pro druhou a další dospělou osobu: 2 830 Kč

Nezaopatřené dítě od 15 do 26 let: 2 450 Kč

Nezaopatřené dítě od 6 do 15 let: 2 140 Kč

Nezaopatřené dítě do 6 let: 1 740 Kč

Zde uvádím vypočtené hranice rozhodného příjmu pro určité rodiny:

Rodiče + dítě (4 roky)

Životní minimum:

Rodiče (3 140 Kč + 2 830 Kč) + dítě (1 740 Kč) = 7 710 Kč

Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního m

7 710 Kč x 2,4 = 18 504 Kč.

Rodiče + jedno dítě (4 roky)Životní minimum:

Rodiče (3 140 Kč + 2 830 Kč) + dítě (1 740 Kč) = 7 710 Kč

Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního minima):

7 710 Kč x 2,4 = 18 504 Kč.

7 710 Kč x 2,4 = 18 504 Kč.

Rodiče + dvě děti (4 roky, 15 let)

Životní minimum:

Rodiče (3 140 Kč + 2 830 Kč) + děti (1 740 Kč + 2 450 Kč) = 10 160 Kč

Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního minima):

Životní

minimum

- 97 -

Jednotlivé dávky státní sociální podpory v praxi

V této části bych chtěla přiblížit vyplácení dávek státní sociální podpory

a uvést několik příkladů k jednotlivým dávkám. Jsou to příklady z našeho

každodenního života.

Jednotlivé dávky státní sociální podpory se dělí, jak už bylo řečeno na

dvě základní skupiny a to na:

a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, ke kterým patří:

- přídavek na dítě,

- příspěvek na bydlení,

- porodné,

a

b) na ostatní dávky, do kterých patří:

- rodičovský příspěvek,

- pohřebné.

1) Přídavek na dítě

Jednou ze základních dávek je přídavek na dítě, je určen pro rodiny

s nezaopatřenými dětmi. Tato dávka je poskytována v závislosti na výši

příjmu rodiny a nárok na tuto dávku má nezaopatřené dítě, kde rozhodný

příjem rodiny za minulý kalendářní rok, nepřevýší součin životního minima

této rodiny a koeficientu 2,40.

Výše přídavku na dítě

Pro připomenutí je přídavek na dítě vyplácen ve třech výších podle věku a

to:

Rodiče + tři děti (5 let, 10 let, 14 let)

Životní minimum:

Rodiče (3 140 Kč + 2 830 Kč) + děti (1 740 Kč + 2 140 Kč + 2 140 Kč) = 11 990 Kč

Vypočtená hranice rozhodného příjmu pro nárok (2,4násobek životního minima):

11 990 Kč x 2,4 = 28 776 Kč.

7 710 Kč x 2,4 = 18 504 Kč.

Představení

dávek státní

sociální

podpory v

praxi

Přídavek na

dítě

- 98 -

Věk nezaopatřeného dítěte Výše přídavku na dítě

do 6 let 500 Kč

6 - 15 let 610 Kč

15 - 26 let 700 Kč

Doklady a formuláře k žádosti o přídavek na dítě:

žádost o přídavek na dítě,

občanský průkaz,

u dětí do 15 let jejich rodný list,

doklad o výši ročního příjmu,

prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky,

doklad o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou za

příslušný kalendářní rok,

doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely

vyplácení dávek v rámci EU.

Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:

"potvrzení o studiu“ nebo

"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě

nepříznivým stavem)“ nebo

"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí

povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“

nebo

"potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“

Příklad č. 1

Jestliže rodina žádá o přídavek na dítě, musí doložit příjmy za rok 2014 a to

do 30. 9. 2015. Jestliže rodina nedoloží příjmy ani do konce října, nárok na

tuto dávku zaniká. Jestliže rodina doloží příjmy, nárok na přídavek vzniká

od 1. 10. 2015 a bude trvat až do 30. 9. 2016. Nárok jde uplatnit 3 měsíce

zpětně.

- 99 -

Příklad č. 2

Rodinu Novotných tvoří otec a matka s dvěma dětmi. Karolínka navštěvuje

základní školu a nedávno oslavila své 12 narozeniny a Janička oslavila své 7

narozeniny a v září se chystá nastoupit do téže základní školy. Čistý měsíční

příjem pana Novotného je 15 000 Kč a paní Novotné je 9 000 Kč. Celkový

měsíční příjem Novotných je tedy 24 000 Kč.

Životní minimu této rodiny je:

Otec: Jan Novotný 3 140 Kč

Mata: Jana Novotná 2 830 Kč

Dcera: Karolína Novotná 2 140 Kč

Dcera: Jana Novotná 2140 Kč

10 250 Kč x 2,4 (násobek ŽM) = 24 600 Kč.

Vzhledem k tomu, že příjem (24 000 Kč) rodiny Novotných je nižší než

životní minimum vynásobené koeficientem 2,40 (24 600 Kč) má rodina

Novotných nárok na přídavek na dítě. Nárok na přídavek vznikne od 1. října

2014 a bude činit 610 Kč pro Karolínku a 610 Kč pro Janičku.

----------------------------------------------------------------------------------------

Dále si uvedeme příklad, kde bude opačná situace, kde nárok na přídavek

na dítě nevzniká.

Příklad č. 3

Rodinu Janovských tvoří otec, matka a 5letý syn Jakub. Čistý měsíční

příjem Janovských byl 20 000 Kč.

Životní minimum této rodiny je:

Otec: Libor Janovský 3 140 Kč

Matka: Renata Janovská 2 830 Kč

Syn: Jakub Janovský 1 740 Kč

7 710 Kč x 2,4 (násobek ŽM) = 18 504 Kč.

Jelikož je příjem (20 000 Kč) rodiny Janovských vyšší než 2,4 násobek

jejího životního minima (18 504 Kč) nárok na tuto dávku bohužel nevzniká.

----------------------------------------------------------------------------------------

- 100 -

2) Příspěvek na bydlení

Jediný příspěvek, který není vázán na péči o nezaopatřené dítě, je

právě příspěvek na bydlení. Tento příspěvek je určen nejen rodinám

s dětmi, ale i jednotlivci a má za úkol přispět právě na náklady spojené

s bydlením.

Nárok na příspěvek na bydlení má osoba, která je hlášena k trvalému

pobytu, a která je vlastníkem nebo nájemcem bytu. Dále musí splňovat další

dvě kritéria a to:

náklady na bydlení přesahují součin rozhodného příjmu v rodině a

koeficientu 0,30 (v Praze 0,35),

součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35)

není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.

Výše příspěvku na bydlení se stanovuje podle počtu osob, které mají

v bytě trvalý pobyt a podle velikosti obce. K výpočtu výše příspěvku na

bydlení slouží normativní náklady, které jsou uvedeny v první tabulce a

které zahrnují nájemné, vodné a stočné, ceny služeb energií a vytápění. Ve

druhé tabulce jsou uvedeny částky pro družstevní byty a byty vlastníků. A

ve třetí tabulce jsou náklady na bydlení podle počtu posuzovaných osob.

Veškeré náklady ohledně bytu se dokládají spolu s nájemní smlouvou při

podání žádosti.

Příspěvek na bydlení se poskytuje po dobu 84 kalendářních měsíců

v období 10 kalendářních let.

1. Normativní náklady na bydlení pro byty na základě nájemní smlouvy

pro rok 2014:

Počet osob

v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč

Praha Více než

100 000

50 000 -

99 999

10 000 –

49 999 Do 9 999

Jedna 7 711 6 156 5 873 5 028 4 809

Dvě 11 081 8 952 8 566 7 409 7 110

Tři 15 096 12 312 11 807 10 294 9 903

čtyři a

více 18 899 15 542 14 932 13 108 12 636

Příspěvek na

bydlení

- 101 -

2. Měsíční normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty

vlastníků pro rok 2014:

Počet osob

v rodině

Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel v Kč

Praha Více než

100 000

50 000 -

99 999

10 000 –

49 999 Do 9 999

Jedna 4 448 4 448 4 448 4 448 4 448

Dvě 6 644 6 644 6 644 6 644 6 644

Tři 9 263 9 263 9 263 9 263 9 263

čtyři a

více 11 792 11 792 11 792 11 792 11 792

3. Náklady na bydlení za kalendářní měsíc podle počtu posuzovaných

osob pro rok 2014:

Počet osob v rodině Kč

jedna 1 835

dvě 2 511

tři 3 284

čtyři a více 3 960

Doklady a formuláře k žádosti o příspěvek na bydlení:

žádost o příspěvek na bydlení,

občanský průkaz,

u dětí do 15 let jejich rodný list,

doklad o výši čtvrtletního příjmu,

doklad o výši nákladů na bydlení,

nájemní smlouvu,

prohlášení osob, které nemají příjmy rozhodné pro nárok na dávky,

doklad o výživném,

pracovní smlouvu či potvrzení o pobírání dávek v nezaměstnanosti,

jestliže žadatel je občanem jiného státu EU.

Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:

"potvrzení o studiu“ nebo

"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě

nepříznivým stavem)“ nebo

"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí

povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“

nebo

"potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“

- 102 -

Příklad č. 1

Manželé Chaloupkovi, kteří mají jedno dítě, spolu bydlí v obecním bytě na

základě nájemní smlouvy. U manželů Chaloupkových došlo k situaci, že se

rozvádějí. Oba zažádali o příspěvek na bydlení a oba uplatnili nárok na tento

příspěvek.

Jelikož oba uplatnili nárok na příspěvek, tak pouze příslušný úřad práce

rozhodne, kterému z nich bude příspěvek přiznán.

Oba manželé budou posuzováni společně, ale příslušný úřad bude nejspíše

přihlížet k osobě, která má v péči dítě.

--------------------------------------------------------------------------------------------

Příklad č. 2

Rodina Píchova s dětmi Aničkou (6 let) a Martínkem (6 let) bydlí ve

vlastním domku v Hlinsku. Hlinsko se nachází v Pardubickém kraji a má

9 880 obyvatel. Průměrný měsíční příjem této rodiny je 20 000 Kč a

náklady na elektřinu, vodné, plyn apod. činí 5600 Kč.

Rozhodný příjem rodiny: 20 000 Kč

Náklady na elektřinu apod.: 5 600 Kč

Náklady na bydlení (podle počtu posuzovaných osob): 3 960 Kč

Celkové náklady na bydlení: (5 600 + 3 960) 9 560 Kč

Normativní náklady (podle počtu posuzovaných osob): 11 792 Kč

Splnění kritéria pro nárok na dávku:

Celkové náklady na bydlení (9 560 Kč) přesahují součin rozhodného příjmu

v rodině a koeficientu 0,30 (20 000 * 0,30 = 6 000 Kč) - SPLŇUJE

Součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 (20 000 * 0,30 = 6

000 Kč) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (11 792 Kč).

– SPLŇUJE

Výše příspěvku na bydlení:

Výše příspěvku se stanovuje jako rozdíl mezi náklady na bydlení a mezi

součinem rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30.

Tzn. 9 560 – (20 000 * 0,30) = 3 560 Kč.

Rodina splňuje obě kritéria nároku na dávku, rodině bude přiznán na

příslušné čtvrtletí příspěvek na bydlení ve výši 3 560 Kč.

- 103 -

Příklad č. 3

Manželé Svobodovi jsou přihlášeni k trvalému pobytu v nájemním bytě

v Praze. Průměrný měsíční příjem manželů je 22 000 Kč. Celkové náklady

na bydlení (nájemné a další náklady započitatelné do nákladů na bydlení)

činí 14 000 Kč.

Rozhodný příjem manželů: 22 000 Kč

Celkové náklady na bydlení: 14 000 Kč

Normativní náklady (podle počtu posuzovaných osob): 11 081 Kč

Splnění kritéria pro přiznání příspěvku:

Celkové náklady na bydlení (14 000 Kč) přesahují součin rozhodného

příjmu manželů a koeficientu 0,35 (22 000 * 0,35 = 7 700 Kč) - SPLŇUJE

Součin rozhodného příjmu manželů a koeficientu 0,35 (22 000 * 0,35 =

7 700 Kč) není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (11 081

Kč). – SPLŇUJE

Výše příspěvku na bydlení:

Výše příspěvku se stanovuje jako rozdíl mezi normativními náklady na

bydlení a mezi součinem rozhodného příjmu manželů a koeficientu 0,35.

Tzn. 11 081 – (22 000 * 0,35) = 3 381 Kč.

Manželé splňují obě kritéria nároku na dávku, rodině bude přiznán na

příslušné čtvrtletí příspěvek na bydlení ve výši 3 381 Kč měsíčně.

3) Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, na kterou má

nárok rodič (matka nebo otec), který celodenně pečuje o nejmladší dítě

v rodině, nejdéle však do 4 let věku dítěte. Rodičovský příspěvek navazuje

na mateřskou dovolenou, tedy pokud má na mateřskou rodič nárok. Pokud

rodič nárok na mateřskou nemá, začne rodičovský příspěvek čerpat hned po

narození dítěte.

Jestliže chce rodina pobírat rodičovský příspěvek, musí dodržovat

některé podmínky ohledně celodenní péče. Například u dětí mladších 2 let

se sleduje rozsah hodin strávených v jeslích či v obdobných zařízeních.

Doba, která je určena u dětí mladších 2 let, je 46 hodin v kalendářním

měsíci. U dětí starších 2 let je docházka nesleduje.

Rodičovský

příspěvek

- 104 -

Příklad č. 1

Matka Helena, která pobírá rodičovský příspěvek, občas dává syna Adámka

(1,5 roku) do mateřské školy. Mateřskou školu navštěvuje Adámek 14 dní v

měsíci a to jen dopoledne od 8:00 do 12:00.

Nárok na výplatu rodičovského příspěvku vzniká, protože matka

nepřesáhla v kalendářním měsíci 46 hodin.

Celková částka, která je vyplacena pro všechny stejně, je částka 220 000

Kč. Pouze na rodiči zůstává rozhodnutí ohledně doby čerpání.

Rodič, který si neplatil nemocenské pojištění, neměl nárok na mateřskou

dovolenou, proto patří do nejpomalejší a vlastně i nejméně výhodné

kategorie čerpání. Ovšem takový rodič, který si platí nemocenské pojištění,

si může zvolit rychlejší a tedy kratší způsob čerpání výplaty.

Pomalé a nejméně výhodné čerpání představuje po dobu devíti měsíců

částku 7 600 Kč a poté až do čtyř let dítěte částku 3 800 Kč měsíčně.

Rychlejší a kratší způsob výplaty představuje maximálně 11 500 Kč a

současně nesmí výše měsíčního příspěvku přesáhnout 70% hrubé mzdy.

Rodič tedy nemůže pobírat víc, než si předtím vydělával.

Výhodou rychlého čerpání je, že si rychlost čerpání je možno jednou za

čtvrt roku změnit. Změna výše čerpání se provádí na základě písemné

žádosti, která se podá na příslušný Úřad práce.

Příklad č. 2

Paní Adámková pobírá od března rodičovský příspěvek 10 476 Kč.

Změnit výši rodičovského příspěvku může paní Adámková až od června.

Příklad č. 3

Manželům Svobodovým, Petře a Honzovi se narodila dcera Amálka.

Mateřská dovolená Petře právě končí a nastupuje na rodičovskou

dovolenou. Nastává rozhodnutí, jak dlouho a v jaké výši bude Petra pobírat

rodičovský příspěvek. Hrubá mzda jejího manžela je 18 000 Kč a Petry

mzda je 15 000 Kč.

18 000 * 70 % = 12 600 Kč

- 105 -

Jestliže se rozhodnou pro rychlé čerpání maximální měsíční příspěvek bude

11 500 Kč, protože výše měsíčního příspěvku nepřesáhla 70 % hrubé mzdy.

Čerpat tento příspěvek bude Petra do dvou let dcery Amálky.

Kdyby se Manželé Svobodovi rozhodli, že bude Petra doma s Amálkou

čtyři roky, pobírala by minimální rodičovský příspěvek a to 5 116 Kč

měsíčně právě po dobu čtyř let.

- 106 -

V následujícím přehledném uspořádání údajů můžeme vidět částku

rodičovského příspěvku při zvolené délce čerpání:

Doba čerpání Rodičovský příspěvek

19 měsíců 11 500 Kč

20 měsíců 11 000 Kč

21 měsíců 10 476 Kč

22 měsíců 10 000 Kč

23 měsíců 9 565 Kč

24 měsíců 9 167 Kč

25 měsíců 8 800 Kč

26 měsíců 8 462 Kč

27 měsíců 8 148 Kč

28 měsíců 7 857 Kč

29 měsíců 7 586 Kč

30 měsíců 7 333 Kč

31 měsíců 7 097 Kč

32 měsíců 6 875 Kč

33 měsíců 6 667 Kč

34 měsíců 6 471 Kč

35 měsíců 6 286 Kč

36 měsíců 6 111 Kč

37 měsíců 5 946 Kč

38 měsíců 5 789 Kč

39 měsíců 5 641 Kč

40 měsíců 5 500 Kč

41 měsíců 5 366 Kč

42 měsíců 5 238 Kč

43 měsíců 5 116 Kč

Doklady a formuláře k žádosti o rodičovský příspěvek:

žádost o rodičovský příspěvek,

občanský průkaz,

u dítěte do 15 let rodný list,

potvrzení o nároku na dávky,

potvrzení o návštěvě jeslí nebo mateřské školy, pokud jej navštěvuje,

potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši

rodičovského příspěvku,

doplňující údaje o společně posuzovaných osobách pro účely

vyplacení dávek v rámci EU,

- 107 -

rozhodnutí soudu o přiznání zodpovědnosti podle zákona o rodině,

jestliže se jedná o nezletilou osobu, které je 16 let a je rodičem

dítěte.

4) Porodné

Porodné je dávka, která vzniká ve spojení s porodem prvního živě

narozeného dítěte. Nárok na tuto dávku má matka, kde její rozhodný příjem

v rodině nepřevyšuje součin životního minima rodiny a koeficient 2,40.

Může dojít i k situaci, kdy nárok na porodné bude mít i otec a to v případě,

když žena zemře, a ke dni porodu splňovala podmínky pro nárok na dávku.

Dále může mít nárok na porodné osoba, která si narozené dítě vzala po

porodu do trvalé péče.

Nárok na dávku lze uplatit 1 rok zpětně. Rozhodným příjmem je myšleno

kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, kdy se dítě

narodilo.

Příklad č. 1

Například když se dítě narodilo 9. 8. 2014, tak příjmy se zjišťují za období

od 1. 4. 2014 do konce června 2014.

Výše porodného:

První živě narozené dítě: 13 000 Kč

Druhé a více narozených dětí: 19 500 Kč.

Doklady k žádosti o porodné:

žádost o porodné,

občanský průkaz,

rodný list dítěte,

v případě, že bylo dítě převzato do péče nahrazující péči rodičů,

rozhodnutí příslušného orgánu,

doklad o výši čtvrtletního příjmu,

Porodné

- 108 -

Příklad č. 2

Manželům Adámkovým se v dubnu narodila holčička. Měsíční příjem této

rodiny byl k předcházející kalendářnímu čtvrtletí, tj. v tomto případě leden

až březen, 17 500 Kč.

Životní minimum této rodiny je:

Otec: Karel Adámek 3 140 Kč

Matka: Aneta Adámková 2 830 Kč

Dcera: Petra Adámková 1 740 Kč

7 710 Kč x 2,4 (násobek ŽM) = 18 504 Kč

Nárok na porodné vznikne, protože je splněna podmínka výše rozhodného

příjmu (částka životního minima je vyšší než měsíční příjem) rodiny

Adámkových. Rodina Adámkových si proto přilepší o 13 000 Kč.

Příklad č. 3

Pan Janoušková porodila holčičku, ale holčička po týdnu v nemocnici

zemřela. Nárok na porodné u této rodiny také vznikne, protože jsou splněny

podmínky výše příjmu v rodině. A dále je velice důležité v tomto případě,

že se dítě narodilo živé.

Opak by v tomto případě byl, kdyby se dítě narodilo při porodu mrtvé.

Nárok na porodné by v tomto případě nevznikl.

- 109 -

Příklad č. 4

Příklad výpočtu nároku na porodné u rodiny čekající druhé dítě

Pan a paní Novákovi mají jedno 2-leté dítě a v roce 2015 očekávají narození

druhého potomka. Paní Nováková je na rodičovské dovolené a její příjem je

tedy 7600 Kč měsíčně (rodičovský příspěvek). Pan Novák je zaměstnaný a

jeho průměrný měsíční příjem je 16.000 Kč měsíčně

Životní minimum rodiny (2 dospělí a 2 děti) je 9 450 Kč (*)

2,7 násobek životního minima je 25 515 Kč

Průměrný měsíční příjem Novákových je 23.600 Kč

Na porodné na druhé dítě budou mít nárok.

V roce 2015 dostanou porodné ve výši 10.000 Kč

5) Pohřebné

Pohřebné se považuje za ostatní dávky, které nejsou poskytovány

v závislosti na výši příjmu. Pohřebné je vyplaceno osobě (fyzické osobě,

nemusí být v žádném příbuzenském vztahu), která vypravuje pohřeb

nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která je rodičem právě nezaopatřeného

dítěte. U pohřebného nejsou testovány příjmy rodiny.

Výše pohřebného:

Pevně stanovená částka: 5 000 Kč

Doklady a formuláře k žádosti o pohřebné:

žádost o pohřebné,

občanský průkaz žadatele o dávku,

rodný list dítěte,

fakturu za vypravení pohřbu, kterou vydává pohřební ústav

úmrtní list,

doklad o zaplacení nákladů, které jsou spojené s vypravením pohřbu,

doklad o pohřbení (doklad o dnu, měsíci a roce),

Formuláře pro nezaopatřené dítě ve věku 15 – 26 let:

"potvrzení o studiu“ nebo

"potvrzení o zdravotním stavu (v případě osob s dlouhodobě

nepříznivým stavem)“ nebo

Pohřebné

- 110 -

"potvrzení o neschopnosti soustavně se připravovat na budoucí

povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz“

nebo

"potvrzení o vedení v evidenci úřadu práce.“

Příklad č. 1

Manželé Jůnovi žijí v Praze se synem Tadeášem (21 roků, student VŠ). Pan

Jůn měl autonehodu, při níž zemřel. Nárok na pohřebné má paní Jůnová ve

výši 5 000 Kč, protože vypravuje pohřeb osobě, která je rodičem

nezaopatřeného dítěte.

--------------------------------------------------------------------------------------------

- 111 -

Shrnutí

Dávky státní sociální podpory se dělí na dvě základní skupiny:

A) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (dávky

testované),

B) ostatní dávky (dávky netestované).

A) Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu – testované dávky:

1) přídavek na dítě,

2) příspěvek na bydlení a

3) porodné.

B) Dávky ostatní poskytované bez ohledu na výši příjmu – netestované

dávky:

4) rodičovský příspěvek a

5) pohřebné.

1) Přídavek na dítě

Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými

dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výživou

dítěte.

2) Příspěvek na bydlení

Příspěvek na bydlení slouží ke krytí nákladů na bydlení rodinám

nebo jednotlivcům, kteří mají nízké příjmy.

3) Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek náleží osobě, která se celodenně a řádně stará

o nejmladší dítě v rodině nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. Částka,

která je vyplacena za rodičovský příspěvek, činí 220 000 Kč.

4) Porodné

Tento příspěvek patří mezi jednorázové dávky, na které vzniká

nárok v souvislosti s porodem prvního živě narozeného dítěte.

5) Pohřebné

Úkolem pohřebného je přispět osobě na náklady, které jsou spojené

s vypravením pohřbu. Na tuto dávku má právo osoba, která vypravila

Σ

- 112 -

pohřeb nezaopatřenému dítěti a je to fyzická osoba, která má pobyt na

území České republiky.

Vyřizování a odbavování dávek státní sociální podpory

Jednotlivé dávky státní sociální podpory vyřizuje Úřad práce České

republiky, krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Součástí těch

krajských poboček jsou kontaktní pracoviště dle místa trvalého pobytu

osoby.

Činnost kontaktních pracovišť:

rozhodují o přiznání příslušné dávky,

zaznamenávají žádosti o dávky v informačním systému,

vedou evidenci potřebnou pro rozhodnutí o dávce,

rozhodují o námitkách účastníka řízení,

zaznamenávají informace k výplatě dávek,

posuzují zdravotní stav pro účely nepojistných dávek.

Otázky

1) Jaký význam má po státní sociální podporu životní a existenční

minimum?

2) Jaké jsou částky životního existenčního minima?

3) Jak rozdělujeme dávky státní sociální podpory v souvislosti

s příjmem rodiny?

4) Které dávky jsou dávkami testovanými a které patří do skupiny

dávek netestovaných?

5) Charakterizujte dávku „přídavek na dítě“? Co je podstatou této

dávky a kdy je tato dávka vyplácena?

6) Charakterizujte dávku „příspěvek na bydlení“? Co je podstatou této

dávky a kdy je tato dávka vyplácena?

7) Charakterizujte dávku „rodičovský příspěvek“? Co je podstatou této

dávky a kdy je tato dávka vyplácena?

8) Charakterizujte dávku „porodné“? Co je podstatou a kdy je tato

dávka vyplácena?

9) Charakterizujte dávku „pohřebné“? Co je podstatou a kdy je tato

dávka vyplácena?

10) Který úřad se zabývá vyřizováním dávek státní sociální podpory?

11) Co to jsou tzv. „ kontaktní pracoviště“? Jaká je činnost kontaktních

pracovišť?

- 113 -

Pojmy k zapamatování

testované dávky státní sociální podpory

netestované dávky státní sociální podpory

kontaktní pracoviště

životní a existenční minimum

výdělečná činnost

legislativní rámec státní sociální podpory

modelové příklady a jejich náročnost

Doporučená literatura

MAAYTOVÁ, Alena. Otázky ekonomiky zdravotnictví: s ohledem na zvyšování

efektivnosti. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 164 s. ISBN 978-80-

7357-912-8.

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: Teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha 3: Wolters

Kluwer ČR, 2011, 644 s. ISBN 978-80-7357-698-1.

ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s.

ISBN 978-802-4737-249.

BŘESKÁ, Naděžda, Eva BURDOVÁ, Michaela KEPKOVÁ a Lucie VRÁNOVÁ.

Státní sociální podpora s komentářem a příklady. 14 aktualizované vydání.

Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-739-3.

- 114 -

Závěrečný průvodce studiem

Vážení a milí studenti,

prostudovali jste poslední 65. kapitolu této studijní opory, ve které jsem

se zabývala systémem sociálního zabezpečení. Předpokládám, že jste také

odpověděli na všechny otázky, které jsem za každou kapitolou uvedla, když

věřím, že jste si zároveň i zopakovali vše podstatné.

Pokud je tomu tak, není co dodat, pouze ocenit vaše úsilí a snahu.

Předložený text by vám měl poskytnout poměrně podrobné informace o

systému sociálního zabezpečení v České republice. Byla bych velice ráda,

kdyby předložený text ve vás vzbudil zájem o další studium sociální

politiky, neboť se domnívám, že základy sociální politiky by měl znát

každý nejen vysokoškolsky, ale i středoškolsky vzdělaný člověk. Vždyť

člověk by si měl uvědomit, že i on sám se může někdy dostat do velice

složité životní situace, kterou on sám, případně ani s pomocí své rodiny a

blízkých nebude moci zvládnout a potom bude třeba hledat pomoc u státu.

Je dobré znát, jak se v takové situaci zachovat a také znát, jaké stát má

možnosti pomoci v tíživých životních situacích svým občanům.

Zároveň bych vás chtěla upozornit na skutečnost, že v minulosti jsem již

napsala tři studijní opory, kde rovněž najdete určité poznatky o systému

sociálního zabezpečení, ovšem nikoliv v tomto podrobnějším rozsahu.

Jednalo se o následující studijní opory:

NEČADOVÁ,V.: Sociální politika – I. část, vysokoškolská skripta, Jihlava,

Vysoká škola polytechnická, 2010,102str.ISBN978-80-87035-49-

NEČADOVÁ,V.: Sociální politika – 2. část – aplikace, vysokoškolská

skripta¸Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2011, 187 str., ISBN 978-82-

87035-50-4

NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní

opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: 978-80-

87035-84-9

Já sama, i když jsem především ekonom, jsem několik let v oblasti

sociální politiky působila a věřte mi, že to byla výborná zkušenost.

Myslím si také, že je rozhodně dobré, když lidé mají sociální cítění, jsou

nakloněni pomoci tam, kde je to potřeba, pomoci a pochopit člověka, který

pomoc potřebuje a umět podat pomocnou roku v pravý čas.

Ať využijete vědomosti získané studiem tohoto materiálu jakkoliv, přeji

vám, aby bylo vaše vystupování a uplatňování získaných znalostí vždy

profesionální a efektivní. Abyste uměli dobře zúročit vše, co jste studiem

tohoto odborného materiálu získali.

Pokud vás předložený text alespoň částečně zaujal a nestudovali jste jej

pouze z donucení, ale trochu i se zájmem, tak je to pro mne zadostiučinění,

že jsem tento text nepsala zbytečně. Pokud se budete k tomuto textu vracet,

- 115 -

budu tím velice potěšena.

Vážení studenti, jestliže budete tato vysokoškolská skripta studovat s

takovým nadšením a zájmem s jakým já jsem je pro vás připravovala, tak

budete jistě v prokazování znalostí úspěšní a také budete sami se sebou a

svým výkonem spokojeni.

Přeji vám hodně štěstí při studiu, ve vaší práci i v osobním životě.

Vaše autorka

- 116 -

Seznam použité literatury

ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezečení.1. vydání. Praha: Grada, 2012, 350 s.

ISBN 978-8027749

BARTÁK, Miroslav. Ekonomika zdraví: Sociální, ekonomické a právní aspekty

péče o zdraví. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, 2010, 224 s. ISBN 978-80-

7357-503-8.

BOROVSKÝ, Juraj, Věra DYNTAROVÁ. Ekonomika zdravotnických zařízení. 1.

vyd. Praha 6: České vysoké učení technické v Praze, 2010, 114 s. ISBN 978-80-01-

04485-8.

DOLANSKÝ, Hynek. Ekonomika zdravotnických a sociálních služeb. 1. vyd.

Opava: Slezská univerzita v Opavě, filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav

ošetřovatelství, 2008, 133 s. ISBN 978-80-7248-482-9.

DUKOVÁ, Ivana, Martin DUKA a Ivanka KOHOUTOVÁ. Sociální

politika: učebnice pro obor sociální činnost. 1. vydání. Praha: Grada, 2013,

200 s. ISBN 978-802 -4738-802.

DURDISOVÁ, Jaroslava. Ekonomika zdraví. 1. vyd. Praha: Oeconomica,

2005, 249 s. ISBN 978-80-2450-998-3.

GLADKIJ, Ivan et al. Management ve zdravotnictví. 1. vyd. Brno:

Computer Press, 2003, 392 s. ISBN 978-80-7226-996-9.

GREGOROVÁ, Zdeňka a Milan GALVAS. Sociální zabezpečení. 2.

aktualiz. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 280 s. Edice

učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 358. ISBN 80-

723-9176-3.

JANEČKOVÁ, Hana a Helena HNILICOVÁ. Úvod do veřejného

zdravotnictví. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2009, 296 s. ISBN 978-80-7367-

592-9.

JIŘÍČEK, Petr a Magda MORÁVKOVÁ. Finanční analýza. Jihlava:

Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2008, 94 s. ISBN 978-80-87035-14-6.

LAJTKEPOVÁ, Eva. Veřejné finance. Brno: AKADEMICKÉ

NAKLADATELSTVÍ CERM, s.r.o., 2009. ISBN 978-80-7204-618-8.

- 117 -

MAAYTOVÁ, Alena. Otázky ekonomiky zdravotnictví: s ohledem na

zvyšování efektivnosti. 1. vyd. Praha 3: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2012, 164

s. ISBN 978-80-7357-912-8.

NEČADOVÁ,V.: Sociální politika – I. část, vysokoškolská skripta, Jihlava,

Vysoká škola polytechnická, 2010, 102 str. ISBN 978-80-87035-49-8

NEČADOVÁ,V.: Sociální politika – 2. část – aplikace, vysokoškolská

skripta¸Jihlava, Vysoká škola polytechnická, 2011, 187 str., ISBN 978-82-

87035-50-4

NEČADOVÁ,V.: Sociální politika pro kombinované studium, Studijní

opora, Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013, 191 str. ISBN: 978-80-

87035-84-9

PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: Teorie a praxe v ČR. 1. vyd. Praha 3:

Wolters Kluwer ČR, 2011, 644 s. ISBN 978-80-7357-698-1.

PETEROVÁ, Helena. Finanční hospodaření územních samosprávných

celků. 3. vyd. Praha: Institut pro veřejnou správu, 2012, 147 s. ISBN 978-

80-86976-24-2.

SEEMANOVÁ, Jana a Eliška KODYŠOVÁ. Nebojujte se zákony a slaďte

práci s rodinou: Příručka pro rodiče 2013. Praha: Aperio, 2013, 95 s. ISBN

978-80-904301-3-6.

SVOBODOVÁ, Jaroslava. Účtová osnova, České účetní standarty 2014:

pro některé vybrané účetní jednotky. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2014, 608 s.

ISBN 978-80-7263-864-2.

ZLÁMAL, Jaroslav, Jana BELLOVÁ. Ekonomika zdravotnictví. 1. vyd.

Praha: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických

oborů, 2013, 249 s. ISBN 978-80-7013-551-8.

Sociální a zdravotní pojištění. Finance.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-29].

Dostupné z: http://www.finance.cz/dane-a-mzda/mzda/odvody-socialniho-a-

zdravotniho-pojisteni/

PRÁVNÍ PŘEDPISY

Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní

správy ČSR,

Zákon č. 20/1996 Sb., České národní rady o správních poplatcích,

- 118 -

Zákon č. 25/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,

Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu,

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi,

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích,

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších

předpisů,

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších

předpisů,

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších

zdravotních pojišťovnách,

Zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole,

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách,

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ,

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku

na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění,

Vyhláška č. 428/2013 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených

služeb a regulační omezení pro rok 2014.

Internetové zdroje

Český statistický úřad: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě [online]. © 2014 [cit.

2014-04-17]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/home

- 119 -

Integrovaný portál MPSV: Státní sociální podpora [online]. © 2002-2012

[cit. 2014-04-17]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp

Integrovaný portál MPSV. Státní sociální podpora: Informace pro občany

[online]. © 2002 - 2012 [cit. 2014-04-08]. Dostupné z:

http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane

Integrovaný portál MPSV: Úřad práce České republiky [online]. © 2002-

2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr

MPSV.CZ. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. © 2002 - 2012

[cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/

Sociální dávky - změny 2014 [online]. © 2014 [cit. 2014-04-17]. Dostupné

z: http://socialni-davky-2013.eu/socialni-davky-2014-zmeny/

Sociální zabezpečení v ČR. Olomouc, 2012. Dostupné z:

http://www.pdf.upol.cz/fileadmin/user_upload/PdF-

katedry/KAZ/FRVS/10_Studijni_pomocnik_17_1_2012.pdf

Státní sociální podpora. Portal veřejné správy [online]. 2014 [cit. 2014-11-24].

Dostupné z:http://portal.gov.cz/portal/obcan/situace/191/195/

- 120 -

Příloha č. 1

Vysvětlivky k používaným symbolům

Cíle Na začátku kapitol naleznete formulované cíle. Jejich

prostřednictvím získáte přehled o tom, co budete po nastudování

příslušného tématu umět, znát, co budete schopni používat.

Průvodce studiem Prostřednictvím průvodce vás autor provází textem, předkládá

důležité informace ke studiu a vložený průvodce vás informuje o

časovém prostoru vhodném k efektivnímu studiu.

Část pro zájemce Upozorňuje na rozšířené učivo nad základní a informuje o

možnosti jeho prohloubení.

Shrnutí kapitoly Klíčové body pro opakování a signalizace k opakovanému studiu

částí, kterým nerozumíte.

Testy a otázky Prověřte, do jaké míry jste učivo pochopili, zapamatovali si

podstatné informace a pojmy. Je to informace, zda jste splnili v

úvodu kapitol stanovené cíle. Věnujte jim maximální pozornost!

Pojmy k zapamatování Klíčové pojmy, které umíte vysvětlit, aplikovat, odborné termíny,

které bezpečně znáte a používáte. Vracejte se k nim po

prostudování následujících kapitol, jen opakováním je fixujete v

paměti.

Úkoly k zamyšlení Prostor pro bilanci a aplikaci nabytých znalostí a dovedností, pro

seberealizaci, aktivitu a tvořivost. Často bývá součástí zkoušky.

Příklad Konkretizace problematiky v praxi, v reality. Je inspirací pro

rozvedení poznatků na dalších praktických aplikacích.

Literatura Použitá literatura ve studijním materiálu, typy pro doplnění a

rozšíření základních poznatků nabytých studiem opory.

Σ