Slva! - ?? Srbsko: informačn centrum Svevlad, rodnověrsk obce Luh Velesa (Nov Sad) a Kolo (Bělehrad)

Download Slva! -  ?? Srbsko: informačn centrum Svevlad, rodnověrsk obce Luh Velesa (Nov Sad) a Kolo (Bělehrad)

Post on 17-Feb-2018

262 views

Category:

Documents

13 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

<ul><li><p>Co my mme spolenho s Kalugou? Tuto nmitku vznesl ped dvancti lety jeden mj moskevsk druh, kdy padl nvrh na dlouhodobou spoluprci s rodnovrskou obc v jinm mst. Nijak vznamn pe vryla se mi do pamti, dobe vystihujc dvody proti soustavnm kontaktm s lidmi na vry nejen na vzdlenost 150 km, nbr pochopiteln i mnohem del. Nmaha a vlohy spojen s trmcenm se do daleka mohly by se uetit pro rozvoj domcho spoleenstv a tradic, a to ani nemluvm o asu potebnm k uen se cizm jazykm, ppadn zdolvn pot plynoucch z jejich ignorace.Pesto pravm: Ne! A se nm to lb nebo nelb, neijeme v archaick spolenosti, tebae se k jejmu duchovnmu odkazu svorn upnme. Nen nm dno bti soust vsi, tlupy nebo kmene, jeho lenov bezvhradn uctvaj star bostva, jak inili jejich otcov a ddov. Zem, jej svat hje jsou nedotknutelny, i lid, jeho vra nem jmna, protoe jin nezn, minuly. Jsou pry, a do skonn vku se nevrt, a abychom pro sebe a pt pokolen dobyli alespo jejich dlu, jejich odlesku zpt, budeme se musit hodn snait.Nestojme na potku cesty. Rodn vra prokzala svou ivotaschopnost a jej obnova po staletch kesanskho tlaku ns napluje hrdost. Zstvme vak poetn sla-bou meninou a toto postaven nen povzbudiv. Schzme se na slavnostech k poct boh, avak v rodinch, obcch, ba nkte v celch krajinch jsme s nam nazrnm svta pevn oputni. To nen pirozen stav, protoe jazystv, by se mohlo praktikovati o samot, a tak se ku chvle boh nezdka praktikuje, je ve sv podstat nboenstvm kolektivnm.K obnov pohanskho ddictv je teba spojiti sly a kad v sm nejlpe, kde me bti uiten. Zrove je vak prospn as od asu opustit ddinou roli a vydat se do ciziny za poznnm. A jde-li navc o cizinu slovanskou, spznnou, potom tm lpe.Ped dvma roky pilo pozvn od Rus, abychom se zastnili Rodnho slovanskho snmu. Vdl jsem o tto poradn organisaci ji dve, le po rozporuplnch zkuenostech s Veslovanskm sjezdem (podnikem hlavn politickm) jsem neoplval nadenm. Zvtzila vak zsada ne nco odsoud, pesvd se osobn, a tak jsem se v lt 2013 vydal na Podkarpatskou Rus. Tak dojmy z X. snmu byly smen. Pevil vak dobr pocit z upmn pohostinnosti ukrajinskch poadatel a hlavn z odhod-ln sti snmovnk vnovat se napt vce praktickm otzkm rekonstrukce rodnov neli odtaitmu enn, nap. o svtov politice.Ozvna mezinrodn politiky neblaze poznamenala i XI. snm, konan loni na Istrii. Rusk zbor Krymu a obansk vlka na vchodn Ukrajin zasely mezi vchodoslovansk delegty nedvru. Tm spe bylo dleit, e jsme se moh-li sejt a o bolestnm svru pohovoit. Dlo se to natst mimo ofi ciln rokovn, protoe tam by lo jen o mlcen </p><p>Slva!Vstnk Rodnho slovanskho snmu</p><p>11 / 2015</p><p>Vzhru do Slovinskaprzdn slmy. Rodnovrci nejsou povolni k zen sttn politiky, nbr k oiven duchovnho mru.Na chorvatsk hostitele mohu pt jenom chvlu. Zde vak nechci pipomnat gastronomick, hudebn a turistick program, jej nm uchystali. Chci vyjdit svj obdiv nad tm, jak nae vra na zem bval Jugoslvie rozkvetla. Jet v roce 2006/07, kdy jsem tam bydlil, zdly se mi jihoslovansk kraje duchovn pustinou. V Bosn, kde jsem pracoval, jsem nsledky obansk vlky nejen vidl, nbr i takka ctil ve vzduchu. Co jsem loni zail mezi chorvat-skmi souvrci, bylo nco pln jinho, a nenadlho. Jejich naden pro domc a slovanskou vc jako by m peneslo do 19. stolet mezi stoupence illyrismu odhodlanch postavit svou nrodn budoucnost na novch zkladech. Hdm, e tak jako v minulm tvrtstolet stl na vin rodnovrskho hnut slovansk Vchod, stv se jm te Jih. Vypravte se s nmi do Slovinska na leton Rodn slovansk snm, abyste posoudili, jak dalece mm pravdu nebo se mlm.Roenka Slva!, kterou tmte v rukou, je prvnm esko-slovenskm slem po versch rusk, ukrajinsk, polsk a chorvatsk. Akoli neseme spolen zhlav, nejsme kopi dn z nich. Zastvme vlastn stanovisko, pojmajce slovanstv po svm. Nebudeme nae pobratimy jenom chvlit, budeme je i kritisovat, nebo bratrstv a ptelstv jsou mona pouze tam, kde jeden druhmu k t vci nepjemn a kde se jim vzjemn naslouch.</p><p>Chorvat, Slovinci, Ukrajinci a Rusov 20. VII. 2014 na istrijskm boiti Perunov Snmek a vodnk: Chotbud</p></li><li><p>. Rodn slovansk snm se konal 18.19. ervence 2014 v msteku Moenicch (Chorvatsko) v prostoru mstn koly. astnili se ho pedstavitel tchto organisac: Bulharsko: spolky umen a Dulo; Rusko: Svaz Vened (obec Svjatoslava Chrabrho, Petrohrad); Srbsko: informan centrum Svevlad, rodnovrsk obce Luh Velesa (Nov Sad) a Kolo (Blehrad) Slovinsko: spolky Slovant starovrci a Svantovt (Lubla); Ukrajina: nboensk centrum Sdruen rodnovrc Ukrajiny: obce Pravoslav (Kyjev), Poljan (Borispol) a Svarga (Ternopol); Chorvatsko: Sdruen chorvatskch rodnovrc: obce Perun (Lovran) a Perunica (Zheb); esk republika: obansk sdruen Rodn vra. Snmu se zastnilo 25 delegt a 14 host. Hostmi byli pedstavitel spolku pro podporu star slovansk kultury Perunova svatyn z chorvatskho Lovranu (na pozvn chorvatskch pedstavitel), kulturnho spolku Prav svt ze Slovinska (na pozvn slovinskch pedstavitel) a spolku Vigrid z Norska (na pozvn bulharsk delegace). Snm koordinovala hlava Sdruen chorvatskch rodnovrc Damir Markoti.Rodn slovansk snm konstatuje: Rodnovrsk hnut v naich zemch se rozmh, zapojuje se do nho aktivn slovansk mlde, uen ethnologov, historici, fi losofov. Tuto tendenci je teba podporovati a rozvjeti.Rodn slovansk snm bude i nadle spolupracovati s Evropskm kongresem ethnickch nboenstv.Vdecko-praktick konference Uen Slovan o dui probhnuv v rmci snmu potvrdila nezbytnost dalho konn podobnch vdeckch fr. Snm zjiuje praktick sblen uenc-slavist s jazynky v een obecnho kolu: vzken a utvrzen rodn vry stejn sousti </p><p>nrodnch kultur slovanskch zemch.Potkem XXI. stolet provzej obnovu slovanskho rodnov globln problmy a politick destabilisace. Ve sloitch podmnkch nevyhlen vlky dochz k rozvratu prastarch slovanskch tradic a mezinrodnch vztah. Utrpti mohou i ptelsk vazby, je se za deseti-let vytvoily mezi naimi obcemi. Rodn slovansk snm odsuzuje politiku informan a vojensk agrese, kter pedstavuje mon nebezpe pro cel slovansk svt.V innosti snmu doporuujeme nepipoutti jakchkoli projev vmovn se do vnitnch zleitost astnickch zem snmu ze strany jinch astnk.Na nvrh slovinskho zstupce a za podpory ptomnch pedstavitel odsoudil Rodn slovansk snm ideologie nacismu, faismu, rasismu a totalitarismu.V organisanch zleitostech byla pijata rozhodnut: Uveejniti dokumenty snmu ve svch vlastnch a jinak nm pstupnch hromadn sdlovacch prostedcch (titnch, Google Groups, internetovch strnkch). Vydati ze snmovnch materil dal slo vstnku Slva v rodnch jazycch astnk. Vydati sbornk konferennch pspvk. Za publikaci bude odpovdati Damir Markoti.Navren nmt ptho setkn: Kult pedk u Slovan.Za elem zlepen na informan politiky vypracovati nvrhy na obnovu spolenho informanho prostoru a pedloiti k psemnmu posouzen. Odpovdnm sprvcem bude Nejc Petri (Slovinsko).Koordintorem snmu na pt rok budi Nejc Petri.Projednave a posoudive nvrhy spolenho symbolu snmu, astnci rozhodli doeiti tuto otzku na pt schzi a zkladem uiniti vzory lidov vivky.</p><p>pln znn viz http://rodnavira.cz/mezinarodni-spolu-prace/rodny-slovansky-snem-2014/</p><p>Usnesen2 11/ 2015</p><p> asopis pre duchaprtomnchKresadlo je tvrronk refl ek-</p><p>tujci ivot loveka s drazom kladenm na hodnoty kultrneho dedistva, ich obrodenie a zveadenie. asopis vychdza na zimn slnovrat, jarn rovnodennos, letn slnovrat a jesenn rovnodennos. Funguje od zimnho slnovratu 2011. Tlaen je na recyklovan papier.Tematicky je Kresadlo zameran na rodnoverie, histriu, etnolgiu, folklr, mytolgiu, fi lozofi u, mystiku, hlbinn ekolgiu, metapolitiku, umenie, ivotn sksenosti a prax. Naim itateom sme priniesli viacero lnkov o tradinch slovanskch sviatkoch, histrii a mytolgii. Predstavili sme obiny v slovenskom rodnover, ale aj situciu v zahrani. K obsahu asopisu patria i fi lozofi ck eseje, vahy o tradinch duchovnch princpoch a aut-entickom ivote v sasnosti, aktivizme, etike a ekolgii. Spolupracujeme s obianskm zdruenm Pretrvanie, ktorho vybran lnky tie mono pravidelne nachdza v Kresadle. V asopise mono njs aj viacer reporte </p><p>z kultrnych akci alebo recenzie umeleckch diel. Ne-chbaj ani lnky venujce sa zdravej vive a tradinm plodinm i vrobkom. Poskytli sme tie priestor pre propagciu tradinch remeselnkov a kadho, kto svo-jou prcou prispieva k zveladeniu naej kultry. V Kre-sadle mono njs niekoko rozhovorov s inpiratvnymi osobnosami z naej kultrnej oblasti.Takmer vetku prcu s asopisom mala na starosti redakn dvojica Budislav a Tvor, ktor napsali aj vinu lnkov, mali na staros tla a viazanie. Logo nm vytvoril Pao Francz. S grafi ckou pravou a layoutom prvch siel nm pomhal Preslav, ktorho neskr nahradil Matej Bti. Po ase jeho lohu prevzal Tvor. O korekciu sa starala spoiatku Michaela Andrakov a neskr Sonka. Poas celho doterajieho fungovania asopisu dobrovone prispievalo niekoko alch autorov a pre dobro naej veci prispelo svojimi aktivitami ete zopr ud vetkm patr vaka a chvla. Posledn slo vylo </p><p>Pedstavujeme</p><p>Slva!</p></li><li><p>na jese 2013 a dokopy to bolo osem zoitov. Jedno slo si objednalo okolo 100 ud, priom nklad mierne klesal, ale zrove si odberatelia iadali star sla, kede niekto sa o asopise dozvedel neskr.Pri sptnom ohliadnut sa na doterajie vsledky prce mono poznamena niekoko vec. V prvom rade treba poveda, e sme si nali svojich itateov, ktor Kresadlo vedeli oceni. Netvorili vek skupinu ud, avak zostali asopisu vern. Zd sa, e by Kresadlu prospela aj lepia propagcia a distribcia. Urite by sa dalo viacero vec zvldnu lepie. Ale existencia asopisu bola zvisl na prci dvoch ud. Tvorili sme z presvedenia a asopis nm nepriniesol iadny hmotn zisk, pretoe to nebolo ani jeho cieom. Cena, ktor sa pohybovala v rozmedz 1,502,50 eur, sa vdy odvjala iba od nkladov na tla a viazanie. Je zrejm, e dvaja udia zodpovedn za chod asopisu, to nie je vea. V sasnosti mono pracova na podobnej aktivite iba z presvedenia a potreby sebareal-izcie. Napriek tomu, e nm nai priatelia prispievali svojimi lnkami, nepodarilo sa nm njs alch sta-bilnch lenov redakcie. Kresadlo aj preto za uplynul rok preruilo svoju innos. Poas naich pobytov mimo </p><p>Slovenska a asovej vyaenosti sa zatia nenaiel nikto, kto by zastpil nau lohu, alebo vraznejie pomohol udra Kresadlo v chode. asopis sme tvorili vo vonom ase z vlastnej vle, ale aj pre naich itateov. T, ktor si ho zakpili, nepodporili ns, ale svoju kultru. T by sa vak dala ete lepie podpori vlastnm aktvnym prstu-pom. Prce je vdy dos, a pre kadho, kto chce pracova, sa nieo njde.asopis je dostupn na Slovensku a v esku. Njs ho mete na sviatonch obradoch spriatelench slo-vanskch obn, na vybranch kultrnych akcich, ale zasielame ho zvyajne potou zujemcom, ktor sa ozv na moju (tvorilad@gmail.com) i Budislavovu adresu (dazbogovivnuci@gmail.com).Na zver tohto strunho predstavenia doterajch vsled-kov naej prce poviem ete toko: Na vyie uveden adresy nm mete posiea aj svoje npady a nvrhy na spoluprcu. Nevhajte a pridajte ruku k dielu a prilote do oha, ktor Kresadlo vykresalo.</p><p> Tvor</p><p>Pernov kruh predstavuje po iarislavovom Rodnom kruhu najstariu a najviu slovensk rodnovereck obinu, ktor vo svojej lenskej zkladni zastreuje ze-mie celej Slovenskej republiky. Jeho poiatky datujeme do roku 1999. Vtedy sa na troskch starej vlasteneckej organizcie zaala formova skupina ud so silnejm slovanskm a neskr pohanskm ctenm. Zakladateom a dlhoronm hlavnm recom obiny bol Svjatoslav2 z jeho bratislavskej vetvy. Prvm obradom, ktor zapoal aktvnejiu innos, bol obrad na vrchu Sitno, kde sa neskr konal pravidelnejie zimn slnovrat. Aj ten viedol Svjatoslav. Obinu a ud v nej tvorili spoiatku tri mest </p><p> Bratislava, Martin a Kremnica. Postupne sa rozrila aj o alie slovensk mest. Svjatoslavova vierouka sa hlavne v zaiatkoch dos opierala o pramene ruskch obn a ich literatru. V roku 2001 sa uskutonil prv obrad zasvteten Pernovi ako patrnovi celej obiny v Kremnickch vr-choch nealeko legendami opradenho Velestru na hore Smrenk. Jeho dtum je poda prameov stanoven na 21. jla (spoiatku bol tento dtum pevn, bez ohadu na de, ktor vychdzal, no neskr sa pre rzne zaneprzd-nenie a povinnosti lenov rozhodlo, e to bude najbliiu sobotu k tomuto dtumu). al rok sa presunul priamo </p><p>Pernov Kruh/Krug Peruna1</p><p>Otepr Hromislav z nitrianskeho Pernovho Kruhu na Veleside 2012 Foto: imon</p><p>1) Na internete uverejnen na http://rarach-turiec.blogspot.de/2014/05/perunov-kruhkrug-peruna.html.2) Svjatoslav opustil Pernov kruh po 9. Pernovch doch na Velestre z osobnch dvodov.</p><p>3 11/ 2015Slva!</p></li><li><p>na Velestr, kvli abe dreva na pvodnom mieste. Tu sa osadili modly a vytvorila sa svtya. Na treom ronku dostala svtya aj podobu kamemi vykladanho kruhu. Obrad vtedy viedol Svjatoslav spolu s poskm recom a rekyou, ktor prili a pomohli s celkovou prpravou. as ritulu bola veden slovensky a as posky. Na tvrtom ronku dostalo kapie svoju fi nlnu podobu a poas piateho sa kvli vandalizmu neznmych pchateov presunulo obradisko na Smrenk, kde le s almi pravami dodnes. V rmci obiny sa Pernove dni konaj pravidelne a tvoria najhlavnej a najnavtevovanej obrad. Z poiatku sa ho zastovala desiatka ud a dnes prilka okolo 60 nvtevnkov, astokrt aj mimo obinu. Okrem Slovkov sa ho zastuj pravidelne aj hostia z eskej republiky3-4 a Poska5 , vnimone aj z inej krajiny.V rmci Pernovho kruhu Bratislava sa konali obrady okrem Sitna aj na hradisku Molpr a na Devnskej Kob-yle. Na hradisku Molpr sa s nepravidelnosou vtala jar a plila Morena a miesto na Devnskej kobyle bolo pre svoju blzkos uren pre rzne obrady v rmci celho roka (naprklad aj zimn slnovrat, i obrad zasvten Stribo-govi6 ).Pernov kruh sa postupne formoval a zskaval novch lenov. Hlavne prchod stareinu Vlka Ohnivho Draka po druhom obrade na Velestre znamenal rozrenie psobnosti aj na vchodn Slovensko. Obrady s nz-kym potom ud sa konali aj na vrchu Oblk, v Malej Sobranej a pri Raslavkameni7. Neskr sa tieto aktivity v rmci vchodnho Slovenska rozhodol po dlhej odmlke stareina zli s novou obinou zameranou na vchod Svtohj Rodnej viery.Martinania sa rozhodli vytvori Pernov kruh Rarach Turiec. U v roku 2001, kedy bol prv obrad na Velestre sa v Turci rozhodli slvi sviatok Kra na zver zim-nho slnovratu. Jeho slvenie mapujeme do dnench dn a stal sa nepsanou a vemi navtevovanou tradciou. Na zklade dobovej povery o kulmincii zlch sl zimy v jednom priestore sa kon vdy na inom mieste v okol Martina. Okrem neho sa postupom asu konal aj Ro-dov de v septembri, ktor sa spojil s oslavou Doiniek. Miesto spoiatku komornho sviatku bolo vybran v okol Martinskch h. Pre vyanie vandalov sa obradisko presunulo na Hradite pri Martine. Neskr sa poet nvtevnkov rozril a boli ronky, kedy prili aj nvtevy z Poska i iech. Pomerne cyklickm bol sviatok ivy na zaiatku mja. Miesto obradu neostalo rovnak a bolo vecou kadoronho vberu. Mimo priame okolie Mar-tina sa konalo aj v obci Krpeany na hradisku Pohanovo8. Nepravideln bola spoiatku aj Moko. Martinania im-plementovali do svojich obradov hlavne miestne zvyky a udov tradcie. A tak vytvorili syntzu na zklade starch materilov s novmi a tradcia turianskho reginu osta-</p><p>la zachovan. Rarach Turiec disponuje aj svojou vlastnou webovou strnkou, ktor m informatvny ale aj refl exvny charakter9. V Turci je vemi siln ekologick aspekt, ktor sa prejavuje aj vberom tm a...</p></li></ul>