Školní psychologie
DESCRIPTION
Školní psychologie. 1. Školní psychologie. Pedagogická psychologie. vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. st. zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání. Školní psychologie. je součástí pedagogické psychologie - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
![Page 1: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/1.jpg)
Školní psychologieŠkolní psychologieŠkolní psychologieŠkolní psychologie
![Page 2: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/2.jpg)
1. Školní psychologie1. Školní psychologie1. Školní psychologie1. Školní psychologie
![Page 3: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/3.jpg)
Pedagogická psychologie
• vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. st.
• zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání
![Page 4: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/4.jpg)
Školní psychologie• je součástí pedagogické psychologie• zabývá se psychologickými poznatky
a jejich aplikací ve školní praxi• základní okruhy:
– psychologie žáka – zabývá se tím, čeho je dítě v procesu edukace schopno
– psychologie učitele – být dobrým učitelem
– psychologie procesu učení– psychologie výchovy
![Page 5: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/5.jpg)
Školní psychologie• PRAKTICKÉ ÚKOLY
– aplikace poznatků ve výchovně vzdělávacím procesu na školách, v poradenské práci, v hromadné a individuální péči realizované především v PPP a jiných zařízeních.
– jde o prevenci i nápravu poruch chování, učení, pomoc při profesionální orientaci žáků, pomoc při problémech adaptačních
![Page 6: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/6.jpg)
Školní psychologie• VÝZNAM ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE
– teoretický – poznatky patří k základní vybavenosti člka (pojmy paměť, výchova, mozek,..)
– sebevýchovný – umožňuje nám pracovat sama na sobě
– diagnostický– metodický
![Page 7: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/7.jpg)
2. Psychologické 2. Psychologické základy výchovyzáklady výchovy 2. Psychologické 2. Psychologické základy výchovyzáklady výchovy
![Page 8: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/8.jpg)
Osobnost• Otázka: je člověk dobrý nebo špatný? Odvěké téma, kterým se
zabýváme dodnes– Člověk se rodí jako neutrální. 17. století – teorii neutrálnosti
propagoval např. John Lock - tabula rasa. Nepopsaná deska, na kterou se dá psát. Co je v nás, dostalo se tam pouze smysly. Dítě si utvořím, vymodeluju. 1924 – J.B.Watson – dejte mi tucet zdravých nemluvňat a já vám z nich vychovám koho chcete.
– Člověk se rodí zlý – vycházelo z učení sv. Augustina. Člověk přichází na svět zatížen dědičným hříchem. Jak toto překonat? Vírou, která uchrání před tím zlým co je v nás. S.Freud – člověk přichází na svět jako pudové stvoření, které ho ženou k určitému chování. Anna Freudová – úkolem společnosti je dítě krotit, převychovávat.
– Člověk se rodí jako bytost dobrá – J.J.Rousseau – společnost kazí dítě. Ve 20.letech v Anglii byla vybudována škola, která se z tohoto snažila vycházet. Ovlivníme dítě co nejméně. Děti tam žily volně, učitel byl pouze k tomu, aby zodpovídal případné otázky. Děti, které z této školy vyšly byly sice vyrovnané, ale málo vzdělané – většina zemědělci.
![Page 9: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/9.jpg)
Osobnost• z latin. persona - ze starověkého Řecka
a Říma, původně to byla maska. která měla charakterizovat určité typické vlastní dané osoby
• v psychologii - nemá hodnotící charakter, nehodnotíme ani klady ani zápory
• v psychologii je osobnost každý člověk
![Page 10: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/10.jpg)
Osobnost• duševní celek, pro který je charakteristické:
– vnitřní jednota a strukturovanost jeho dílčích složek– individuální specifičnost a odlišnost od dalších
osobností– vývojová kontinuita (souvztažnost)= relativně stálá
podoba vlastností a psy stavů této osoby v průběhu vývojových změn
• funguje jako integrovaný celek, který je individuálně typický a ve svých základních rysech relativně stabilní
![Page 11: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/11.jpg)
Osobnost• prochází změnami, většina z nich jsou zákonité
– viz periodizace duševního vývoje (např. Freud, Erikson)
• jednotlivá vývojová období jsou od sebe oddělena vývojovými mezníky (nejvýznamnější, nejnápadnější události v duš. vývoji)– mají vliv na další vývoj (po dlouhou dobu nebo až
dokonce života)– mají charakter: 1. biologický (porod), 2. sociální (vstup
do školy), 3. psychologický (sebeuvědomění)
![Page 12: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/12.jpg)
Osobnost• K vývojovým mezníkům patří
1. porod2. osvojení chůze a řeči - okolo 1. roku
1) tím, že si osvojí chůzi, zvětší se prostor, může si vše podat, na vše si sáhnout
2) řeč je důležitá pro rozvoj myšlení3. sebeuvědomění - období jáství- cca 3 roku4. vstup do školy - nastává pravidelnost, povinnost5. puberta – přechod od dětství k dospělosti6. vstup do života, začátek samostatné existence
(dospělost)1) jsme citově nezávislí, nikdo nám do života nebude mluvit2) ekonomická nezávislost
![Page 13: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/13.jpg)
Osobnost• osobnost se vyvíjí na základě
působení dvou (mnohdy protichůdně působících) mechanismů:– zrání (maturace) – realizace biologicky
(geneticky) zakódovaných informací– učení – vývoj na základě působení
vnějších činitelů (životní okolnosti, sociální okolí, kultura...)
![Page 14: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/14.jpg)
Osobnost a činnost• osobnost se vyvíjí v průběhu
činnosti – kdo je pasivní a nic nedělá, prakticky
se nevyvíjí – viz 4 letý zanedbaný chlapec, který neuměl ani pokousat potravu
![Page 15: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/15.jpg)
Činnost• v psychologii: organizovaný proces
řízený psychikou člověka...
![Page 16: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/16.jpg)
Činnost• Vnitřní psychická činnost
– působení na jednotlivé složky vlastního organismu – zahrnuje všechny procesy, které se odehrávají
uvnitř jednotlivce a vedou k utvoření obrazu objektivního světa i obrazu sebe sama
• Vnější předmětná činnost– přímé působení na předměty okolního světa– směřuje k dosažení nějakého objektu, který může
existovat sám o sobě nebo k představě předmětu, vytvořeného psychikou (je vlastní jen člověku)
![Page 17: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/17.jpg)
Činnost• přechody mezi vnitřní a vnější činností:
interiorizace (zvnitřňování)– převedení vnější předmětné činnosti do nitra
osobnosti - např. etické principy spol. jsou internalizovány do vnitřních vzorců jednání
– proces, kterým jsou objekty či operace vnějšího světa zvnitřněny do psychických představ tak, že je s nimi možné pracovat v myšlenkových operacích (viz Vygotskij, Leonťjev, Galperin, též specificky u Piageta)
![Page 18: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/18.jpg)
Činnost• přechody mezi vnitřní a vnější
činností: exteriorizace (zvnějšňování)– převedení vnitřní psychické činnosti
do vnější, která působí na okolí a kterou se u člověka objektivizují prožitky, představy a myšlenky
![Page 19: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/19.jpg)
Činnost• pro rozvoj činnosti měly rozhodující
význam – lidská práce– vytvoření znaků představujících
specifické nástroje dorozumívání• znak = vztahový pojem, k němuž je přiřazen
význam (daný podstatou jevu), respektive smysl (daný vztahem k situaci či subjektu)
• viz typická dětská otázka „Proč se modré říká právě modrá a ne jinak?“
![Page 20: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/20.jpg)
Činnost• Podle pragmatických kritérií bývá
činnost dělena na– hru – práci– učení
![Page 21: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/21.jpg)
Hra• smysluplná aktivita uspokojujícího
charakteru, tj. aktivity provázené pocitem libosti (hledání, činorodost, rozptýlení, radost)
• specifický druh činnosti člověka a vyšších živočichů
• dle ontogenetiků: hra je vývojovým stadiem navazujícím na období experimentace (pohybové aktivity zprostředkující dítěti první kontakty s okolím a vlastním tělem)
![Page 22: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/22.jpg)
Hra• význam hry
– hra umožňuje postupné zvládání potřebných návyků a dovedností v dětském věku, jakýsi nezávazný nácvik budoucích činností (zvládání reality experimentem, příprava na dospělé fungování),
– zprostředkovává rozvoj tvořivých schopností, hodnotové orientace a důležitých složek socializačního procesu
– např. dítě si hraje s kostkami – procvičuje motoriku, trénuje pozornost, opakuje si barvy, učí se překonávat překážky ...
![Page 23: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/23.jpg)
Hra• formativní vliv hry pokračuje i v
dospělosti – zprostředkovává uspokojování různých potřeb např. v soutěživosti
![Page 24: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/24.jpg)
Práce• psychicky regulovaná aktivita člověka
orientovaná cílem, který nemusí vycházet z nutnosti aktualizované potřeby
• cílevědomá činnost – tj. jedinec si uvědomuje důsledky své činnosti před jejím započetím a pod vlivem motivace a zkušenosti kalkuluje s překážkami– PS: řízení a regulaci cílevědomého jednání
zajišťují jak uvědomované, tak neuvědomované psychické procesy
![Page 25: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/25.jpg)
Práce• rovněž navozuje uspokojování
potřeb (relaxace, vytrvalost, zadostiučinění)
![Page 26: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/26.jpg)
Práce• principielně vzato, jakákoli lidská
činnost má za cíl zajistit dvě základní potřeby:– potřeba zachování individua– potřeba zachování druhu
![Page 27: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/27.jpg)
3. Učení3. Učení3. Učení3. Učení
![Page 28: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/28.jpg)
Co se vám vybaví,když se řekne učeníučení?
• Většina lidí si vybaví instituci s názvem škola a nutnost v krátkém čase vstřebat řadu poznatků a údajů, které bezprostředně po odzkoušení mohu zapomenout...
![Page 29: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/29.jpg)
Učení• V běžném užití pojem učení nese
dvojí význam:– učit někoho (učitel učí žáka jak
správně držet pero, počítat do 10, vyjmenovaná slova...)
– učit se (vlastní činnost žákova, např. proces vstřebávání vyjmenovaných slov, matematických pouček...)
![Page 30: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/30.jpg)
Učení• V psychologii
– chápeme vždy jako proces kterým prochází ten, kdo se učí (tedy nikoliv jako činnost učícího učitele)
– učení zahrnuje jak žádoucí změny (změny požadovaným směrem – učení se soucitu, spolupráci, kreativitě, řízení automobilu...), tak nežádoucí změny (učení se kouřit, být agresivní, lhostejný, bezcitný, učení se chorobnému strachu...)
![Page 31: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/31.jpg)
Učení• Nejde tedy pouze o učení ve škole,
učíme se také chodit, mluvit, dodržovat společenské normy chování, získáváme různé zkušenosti, učíme se značné části svých duševních reakcí (poznávacích, ale i citových), atp.
![Page 32: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/32.jpg)
Učení• Definice učení
každý proces, jehož výsledkem je změna psychických jevů, dispozic k nim a jejich vnějších projevů u daného individua, organismu
proces, ve kterém si organismus osvojuje individuální zkušenost
![Page 33: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/33.jpg)
Učení• je proces, který neustále trvá v
běhu fylogeneze:– moře→vysychání→přizpůsobení se
životu na souši => kdo se přizpůsobil (naučil), přežil
![Page 34: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/34.jpg)
Učení• je proces, který neustále trvá i v
běhu ontogeneze (nejen v dětství či mládí, ale v průběhu celého života):– dítě se musí naučit živit se kojením→
když u matky ustoupí tvorba mléka, musí se naučit jíst (lžíce, držet, do pusy,...)
![Page 35: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/35.jpg)
Učení• Význam učení v lidském životě je velký - větší, než
u všech nám známých živočichů– Rodíme se jako nedonošencinedonošenci (v přírodě jev u obratlovců
skutečně unikátní) a lidské mládě, ačkoli je vybavenou řadou důležitých instinktů, ještě řadu měsíců po narození není vůbec schopno samostatného života a je zcela odkázáno na své okolí.
– Většině věcí, které potřebujeme umět, se musíme teprve v průběhu života naučit. Proto je také lidské dětství tak dlouhé.
– Má to ovšem podstatnou výhodu: dokážeme se přizpůsobitpřizpůsobit nejrůznorodějším životním podmínkám (dokážeme žít na Antarktidě, na poušti, ve slumu, ve velkoměstě...).
![Page 36: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/36.jpg)
Učení• je obecným opakem zrání
(maturace), opak zděděného, vrozeného, instinktivního
![Page 37: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/37.jpg)
Učení• Změny, které NEjsou výsledkem učení jsou
například: – a) změny v důsledku zásahu do organismu, zvláště
do nervové soustavy (trauma nebo zánět mozku), změny způsobené zlepšením výživy apod.,
– b) změny způsobené duševní chorobou či uzdravením z duševní choroby,
– c) krátkodobé změny způsobené únavou, – d) změny způsobené zráním, tedy realizací
genetických dispozic...
![Page 38: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/38.jpg)
Fáze učení• učení je proces, který probíhá
určitým způsobem a určitou dobu trvá
• učení je fázický proces – lze v něm vysledovat určité typické fáze
![Page 39: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/39.jpg)
Fáze učení• existují různé fázické modely učení
![Page 40: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/40.jpg)
Fáze učení• jedinec, který se učí, vždy přijímá
nějaké informace, zpracovává tyto informace, vytváří si předběžné představy, následně se pokouší sám realizovat potřebný úkol, postupně odbourává chyby, sleduje průběh a výsledek své činnosti
![Page 41: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/41.jpg)
Fáze učení – 7 krok.model• podmínkou navození učení je nějaký
rozpor - mezi požadavkem (situace, učitele...) a dosavadními zkušenostmi, možnostmi
• tento rozpor vyvolá napětí, které způsobuje mobilizaci rezerv a zaměření určitým směrem = zvýšení aktivační úrovně mozkové kůry
![Page 42: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/42.jpg)
Fáze učení – 7 krok.model• 1.Orientační chování – hledání, zjišťování o co půjde• 2. Záležitost bariéry – uvědomění si, že něco nejde• 3. Stav napětí – motivuje, nesmí být ani velké ani
malé• 4. Informace – hledám informace, návod jak něco
udělat• 5. Tvorba hypotéz – tvořím si plány, jak by to řešení
mělo vypadat • 6. Ověřování hypotéz - řeším úkol, konfrontuji plnění
cíle• 7. Kontrola
– – musí být včasná , přesná, správná; provedena pokud možno ještě před tím, než se dítě naučí něco špatně
![Page 43: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/43.jpg)
Fáze učení - zhuštění• 2 fáze učení
– 1. Kognitivní - poznávací– 2. Exercitivní – fáze provádění a
kontroly
![Page 44: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/44.jpg)
4 složky učení1. Složka motivační působí na nás impulsy (podněty),
které nás vybudí k aktivitě (učení) → připravena začít něco dělat, učit 2. Složka poznávací (informační) tápání, hledání metod (zvažuji formy),
forem, prostředků jak dosáhnout cíl vede to k stanovení jedné či více
hypotéz (plánů)
![Page 45: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/45.jpg)
4 složky učení3. Složka výkonná (motorická či intelektuální
operace)• ověřování více hypotéz• plány uvádím do praxe• závěr – přesvědčím se, že hypotéza byla
správná (něco jsem se naučila) nebo špatné4. Složka kontrolní potvrzujeme správnost výsledku (zkouška
v matematice) nebo znovu projdu postup či použiji v praxi
![Page 46: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/46.jpg)
Fáze učení – model EUR
E- evokaceU- uvědomění si významu
informacíR- reflexe
![Page 47: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/47.jpg)
Fáze učení - EUR• Evokace• první fáze procesu učení • žáci si vybavují to, co si myslí o tématu, které mají studovat,
co o něm vědí jistě, co se jen domnívají, jaké o něm mají otázky
• to, co mají učící se na začátku učení v hlavě a vybavují si, se v procesu vybavování (evokování) strukturuje a díky tomu se v další fázi mohou nové informace zařadit na vhodné místo v mysli těch, kdo se učí
• v procesu vybavování se vyvolává vnitřní motivace pro učení (jinak řečeno – zvědavost na to, jak to tedy je doopravdy; potřeba získat nové informace pro vyřešení otázky; chuť něco zažít nebo si vyzkoušet, čím bychom mohli potvrdit nebo vyvrátit svou hypotézu atd.)
• již v této fázi se žáci učí (nejde jen o přípravu na učení)
![Page 48: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/48.jpg)
Fáze učení - EUR• Uvědomění si významu nové
informace• druhá fáze procesu učení • žáci aktivně zpracovávají zdroj nových
informací, procházejí novou zkušeností • žáci propojují nové informace, které v této
fázi přicházejí z vnějšího zdroje (text připravený učitelkou, videoprojekce, pokus, exkurze, …), s informacemi, jež si vybavili a utřídili v první fázi procesu učení
![Page 49: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/49.jpg)
Fáze učení - EUR• Reflexe• třetí fáze procesu učení • žák se ohlíží za procesem učení, kterým
právě prošel, a formuluje si svůj nový obraz tématu nebo problému (co teď o něm ví, co si potvrdil, co si opravil, jaké otázky zůstaly nezodpovězeny, čemu by se chtěl o tématu příště naučit)
![Page 50: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/50.jpg)
Fáze učení - EUR• reflexe může být (a v dobré výuce
i bývá) východiskem a evokací k dalšímu cyklu učení– evokuje nové nápady, zvědavost,
otázky, které vzešly ze závěrečného přemýšlení nad tím, co jsme se dozvěděli a pochopili
![Page 51: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/51.jpg)
Fáze učení - EUR• Reflexe může být veřejně sdílená
nebo individuální– dobré jsou monitorovací protokoly
(pracovní listy, do nichž si žák během delšího úkolu poznamenává, co mu šlo a nešlo, jak na co šel, co by dělal jinak atp.).
![Page 52: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/52.jpg)
Fáze učení - EUR• reflexi nemůže nahradit učitelovo
shrnutí – nadiktovaný pořádek v sešitě
nepomáhá, když se předtím neutvořil v mysli ...
![Page 53: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/53.jpg)
Druhy učeníDruhy učeníDruhy učeníDruhy učení
![Page 54: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/54.jpg)
Druhy učení• Lze rozlišovat
– subhumánní a humánní (specif. lidské)
![Page 55: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/55.jpg)
Druhy učení• U lidského učení lze rozlišovat
– nepřímé, neúmyslné, funkcionální, indirektivní, fakultativní = učení bez předem udaného cíle (učení hrou, získávání zkušeností ve společnosti jiných lidí atd.)
– přímé, intencionální, záměrné, úmyslné, direktivní = učení s cílem naučit se něco (např. učení žáka ve škole)
![Page 56: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/56.jpg)
Druhy učení• pro běžnou školní praxi
rozlišujeme:– senzomotorické učení – paměťové nebo verbální učení– pojmové učení – učení řešením problémů– sociální učení
![Page 57: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/57.jpg)
Druhy učení• senzomotorické učení
– učení vyžadující koordinaci smyslů a pohybů
– v jeho průběhu si osvojujeme návyky a dovednosti (např. psát, kreslit, manipulovat s předměty, pohybovým činnostem sportovním, pracovním aktivitám)
– vytváření dynamických stereotypů (zautomatizování) navozuje mj. pocit jistoty (např. psaní, řízení auta)
![Page 58: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/58.jpg)
Druhy učení• verbální učení
– učení založené na slovním vyjádření – může jít o učení smyslu prostých slabik, ale i
souvislých textů, básní atd.– při něm dochází zejména k osvojování
vědomostí (např. poznatků o přírodě, společnosti, technice)
– typicky paměťové učení– odsuzuje se memorování bez porozumění
látce
![Page 59: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/59.jpg)
• verbální učení– Herman Ebbinghaus (1850-1909), něm. filosof– prováděl pokusy s pamětí (urč. text – smysluprosté
slabiky, poezii, prózu – se naučil 100% zpaměti a měřil ztrátu informace
Množství vybavené látky
Ihned po osvojení
Po 1. dnu Po 4. týdnu
S pochopením
69% 69% 58%
Bez pochopení
32% 23% 8%
![Page 60: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/60.jpg)
...pro praxi• opakování rozložené v čase je
účinnější – proto čím delší je opakování, tím delší by mělo obsahovat pauzy
![Page 61: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/61.jpg)
• Paměť– spíše než záznam vytesaný do
kamene, připomíná ledovec stékající horským údolím - pomalu se mění v čase.
– ve vztahu k minulosti je paměť spíš rekonstruktivní proces než zrcadlo - tím víc naše paměť minulost vytváří, čím je minulost vzdálenější
![Page 62: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/62.jpg)
Základní podmínky trvalého osvojování – Aktivní postoj k učení – učící se musí být
aktivní, musí být motivován, musí chtít, musí být zapojeny emoce, záleží i na látce
– Logická struktura učiva – vjem je vkládán do poznatku, pokud znám smysluplnost
– Aktivní opakování– Kontrola a sebekontrola – např. sdělíme
žákovi, jak pracoval, aby se uměl zkontrolovat sám
![Page 63: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/63.jpg)
Druhy učení• pojmové (myšlenkové,
kognitivní) učení – pojem je obraz podstatných a
obecných znaků (vlastností) objektu x pojmenování je slovní označení pro pojem (vlastně jen prázdný pojem)
![Page 64: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/64.jpg)
• pojmové (myšlenkové, kognitivní) učení – myšlenkové operace – v nich se odehrává pojmové
myšlení• analýza - rozbor, podnět rozebrat na jednotlivosti, příčiny• syntéza - zobecnění, poučení, skládání z rozebraného• indukce - vyvození obecných věcí z věcí malých (z podnětů) • dedukce - vyvození malých věcí z velkých, mám fakta a
pátrám po detailech, potom co mě zajímá, co potřebuju • srovnávání - zkoumáme dva podobné jevy, porovnávání,
hledáme společné znaky a odlišnosti • analogie - hledání společných rysů, kt. jsou společné pro
dva a více jevů, stejný postup• ………
![Page 65: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/65.jpg)
• pojmové (myšlenkové, kognitivní) učení – pojmové učení je učení spojené s myšlením – osvojování si odpovědi na podněty, které při
své odlišnosti vykazují některé společné rysy, umožňuje člověku odpovídat na předměty nebo děje jako na logickou třídu
• např. třídění karet s obrázky předmětů do stejnorodých skupin nebo vyhledávání takového pojmu, který vykazuje k základním pojmům vztah nadřazenosti, kontrastu, podobnosti atd.
![Page 66: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/66.jpg)
• pojmové (myšlenkové, kognitivní) učení
– proces pojmového myšlení má 2 fáze:1. proces vyvození pojmu
– individuální postup – od jednotl. Po obecné– deduktivní postup – od obec. K jednotlivému– analogický postup – zz jednotl. Na jiný
jednotlivý (vzory – žena – mamka )
2. proces osvojení si pojmu
![Page 67: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/67.jpg)
Druhy učení• učení řešením problémů
– nejsložitější druh učení– samostatné odhalování vztahů mezi
předměty nebo pojmy, resp. zjištění určitého principu nebo pravidla, podle něhož jsou tyto předměty celistvě uspořádány
– subjekt si při řešení problémů vytyčuje vhodnou strategii, algoritmus, v době nejistoty dominuje řízení zpětnou vazbou
![Page 68: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/68.jpg)
• učení řešením problémů• 2 druhy
1. algoritmicky - zaběhnutý způsob řešení problémů, mechanicky opakovaný postup, vhodný pro běžné každodenní problémy (zaplatit složenky..)
2. originálně- tvůrčí přístup, vhodný např. když se objeví nové věci, kt. člověk musí vyřešit pomocí fantazie (někdo jezdí každý den do školy autobusem-> dnes nejede, co dělat?-> najít nové řešení, jak se tam dostat)
![Page 69: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/69.jpg)
• učení řešením problémů– fáze originálního přístupu
• existence problému• přípravná fáze - přemýšlí o řešení, seznámení s problémem • přesná formulace problému -přesně ví, co udělat, o čem
ten problém je• inkubační fáze- problém se odsouvá do podvědomí, člověk o
tom nepřemýšlí, řeší něco jiného, možná konečná fáze problému
• nápad řešení – okamžik aha!, heuréka!• verifikace -ověření, jestli je to opravdu řešení nebo ne -když
ne-> zpět do inkubační fáze (někdy-> do c)->b když ano->g • vyřešení problému
![Page 70: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/70.jpg)
Druhy učení• sociální učení
– učení spojené se sociálním okolím– o učení se žít mezi lidmi a začleňování se
do lidského společenství – jím se osvojují sociální dovednosti, formují
motivy, postoje, hodnoty, charakter (např. učení se komunikaci, interakci, spolupráci), osvojování různých forem společenského chování (pozdrav, stolování)
![Page 71: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/71.jpg)
Druhy učení• sociální učení a jeho druhy:
– nápodoba (imitace) – napodobujeme atraktivní a konzistentní modely (děti si hrají na maminku a tatínka...)
– identifikace – vnitřně se ztotožňujeme s modely– učení sociálním posilováním (zpevňováním) – učení
pomocí pochval a trestů– observační (nepřímé, zástupné, imitativní) učení –
Bandura - učíme se pozorováním výsledků jednání druhých
• napodobujeme chování, jež přináší odměnu a vyhýbáme se takovému chování, jehož výsledkem je trest
• neprobíhá bezprostředně na principu "ukaž a já zopakuji„• je spíše záležitostí pravidel abstrahování (abstrakce), než
procesem pouhé nápodoby• hlavním ziskem zástupného učení je osvojování si techniky
![Page 72: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/72.jpg)
Dodatky• první správný výkon ještě není
důkazem, že se jedinec naučil (!!!)• důkazem naučení se je schopnost
přenosu – tj. jedinec je schopen aplikovat v jiných podmínkách– např. nejen umět mluvit anglicky s
učitelem při výuce, ale domluvit se anglicky v cizině
![Page 73: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/73.jpg)
• Zapamatujeme si– 90% toho, co děláme– 70% toho, co říkáme– 50% toho, co slyšíme i vidíme– 30% toho, co jen vidíme– 20% toho, co jen slyšíme– 10% toho, co čteme...
Dodatky
![Page 74: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/74.jpg)
Transfer a jeho využití Transfer a jeho využití Transfer a jeho využití Transfer a jeho využití
![Page 75: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/75.jpg)
Přenos• při učení (tj. získávání jakékoli nové zkušenosti)
navazujeme vždy na výsledky učení minulého
• přenos = vliv minulého učení na průběh budoucího učení
![Page 76: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/76.jpg)
Transfer• transfer = pozitivní přenos,
usnadnění učení vlivem minulé zkušenosti– například pokud se naučím hrát na
housle budu se rychleji učit hrát na violu
– nebo pokud umím jeden jazyk, lépe se učím druhý jazyk
![Page 77: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/77.jpg)
Transfer• specifický (úzký) transfer = použití
výsledků naučených úloh v podobných učebních situacích– obsah a struktura látky, kt. se učíme, má
s již osvojenou látkou řadu identických prvků nebo učení probíhá stejnou metodou
• nejvíce se využívá při učení jazyků a vytváření mezipředmětových vztahů
![Page 78: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/78.jpg)
Transfer• nespecifický (všeobecný) transfer =
přenos pochopených vztahů a osvojených principů na nové situace, méně podobné tomu, čemu se subjekt naučil v minulosti
• využití v myšlenkových operacích (např: analyticky myslet), při řešení předpokládaných problémů a nejrůznějších životních situací
![Page 79: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/79.jpg)
Transfer• bilaterální (oboustranný)
transfer = přenos dovedností z jednoho výkonového orgánu na druhý– např. přenos motorických dovedností
z jedné končetiny na druhou (po úraze)
![Page 80: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/80.jpg)
Interference• průběh a konečné výsledky učení závisí
na činnosti, která učení předchází, ale také, a to dost podstatně, na činnosti, která po učení následuje
• Interference = negativní, záporný přenos, též útlum, kdy dříve naučené působí rušivě při učení nového – například určité podobně znějící slovo může
mít v různých jazycích jiný význam, který se pak plete (čerstvý chléb x чёрствий хлеб)
![Page 81: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/81.jpg)
Interference• proaktivní interference (předútlum)
= útlumový vliv předcházejícího učení na následující
• M. Foucault (v návaznosti na I.P.Pavlova) = proces zpomalující učení v důsledku toho, že dříve naučená látka tlumí (zpomaluje) osvojování látky následující – př: za sebou jdoucí hodiny Aj a Nj - děti ještě
myslí v angličtině
![Page 82: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/82.jpg)
Interference• retroaktivní interference (zpětný
útlum) = útlumový vliv probíhajícího učení na předcházející (tedy na již naučené)
• proces zpomalující učení v důsledku toho, že následující učení tlumí odpovědi vztahující se k učení předcházejícímu (zapamatování dříve naučeného je ovlivněno dalším učením)– př: dítě se špatně naučí násobilku – následně
se učí dělení a zákonitě v něm plave
![Page 83: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/83.jpg)
Problemtaika transferu• diskutovala se na počátku 20.stol. v souvislosti s problémem
klasického vzdělání:– stoupenci klasického vzdělání tvrdili, že studium latiny podstatně
pomáhá rozvinout přesné logické myšlení a vyjadřování žáků - že transfer dovedností získaných při vyučování latině do ostatních forem duševní práce je značně vysoký.
– odpůrci klasického vzdělání = zastánci přírodovědného vzdělání to popírali
• proběhla řada výzkumů a nedošlo se k jednoznačnému výsledku
• značný přenos byl zjištěn tehdy, když nově nacvičovaná činnost je velmi blízká činnosti, kterou již ovládáme (př. latina - němčina)
• naproti tomu mezi činnostmi, které jsou značně odlišné, je přenos malý až prakticky nulový (př. latina a matematické úlohy)
![Page 84: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/84.jpg)
Přenos• transfer nevzniká automaticky, musí být učen• transfer je rozsáhlejší, jestliže následuje snazší úkol po
těžším• transfer je intenzivnější u vědomostí osvojených
mechanicky• zapomínání během bdění je rychlejší než ve spánku
(proto dle některých je dobré osvojovat před spánkem, zabraňuje retroaktivní interferenci)
• všechny základní dovednosti by měly být dobře a správně osvojeny
• přeučení – overlearning – učení nadbytečné (látku opakujeme i po té, co jsme úspěšně osvojili), podle některých má záporný vliv
![Page 85: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/85.jpg)
Přenos a škola• s interferencí se často setkáváme, když si dítě osvojí
dovednost s chybou - těžko se odstraňuje, proto chybu vždy odstranit co možná nejdřív
• rušivý vliv se projevuje při nácviku dvou podobných činností (proto se např: doporučuje učti Aj od 4.třídy a Nj od 8. třídy, aby se zažil a osvojil nejdřív jeden jazyk)
• Pro učitele obecně platí– promýšlet maximální využití transferu a
odstraňovat riziko interference– srovnávat a dobře si uvědomovat znaky obou činností
(staré a nové), jejich shody a rozdíly– začleňovat nové poznatky do systému dosavadních
![Page 86: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/86.jpg)
Motivace v procesu Motivace v procesu učeníučení
Motivace v procesu Motivace v procesu učeníučení
![Page 87: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/87.jpg)
Pojem motivace• je obecným označením podmínek, které
determinují lidskou aktivitu• motivací rozumíme všechny pochody, které
vysvětlují či dělají srozumitelným jeho chování• pod pojem motivace zahrnujeme nejen
všechny pochody nebo stavy – snažení, přání, pud, potřeba, zájem ale i emoce a vnější materiální a ideální objekty člověka jejichž dosažení usiluje
![Page 88: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/88.jpg)
Motivy• = hybné síly chování• = skutečnosti, jež aktivizují nebo tlumí
jedince, aby něco konal nebo nekonal• = podněty, které vzbuzují chování, udržují
chování, dávají mu směr a intenzitu
• motiv = podnět, pobídka, popud (který vychází z potřeby, jež má být uspokojena), stimul
• chování vzniká vlivem několika motivů ( některé převládají, jiné slabší )
• každé chování je motivováno
![Page 89: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/89.jpg)
Funkce motivace1. aktivace - vzbuzuje a stimuluje
chování2. perzistence – udržuje chování,
dokud není dosaženo cíle3. direkce – usměrňuje, zaměřuje
chování4. dává chování smysl
![Page 90: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/90.jpg)
Druhy motivů• 1. motivy primární ( organické,
biogenní, vrozené )• 2. motivy sekundární
( psychické, sociogenní, získané, naučené ), formují se během života jedince
![Page 91: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/91.jpg)
Druhy motivů• 1. vnitřní motivy (potřeby) – generují
z nitra motivovaného, např. hlad• 2. vnější motivy (pobídky neboli
stimuly)- podněty z vnějšího prostředí, aktivují vnitřní motivy, nutí nás k určité činnosti– vše mimo dítěte např: knihy, peníze, pochvala
![Page 92: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/92.jpg)
Motivace ve škole• Motivovat znamená vyvolat
v žácích soubor pohnutek, aby se ochotně, s pozorností a zájmem učily nebo účastnily vyučování
![Page 93: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/93.jpg)
Vladimír HrabalPři učební činnosti ve škole se většinou aktivizují tři okruhy potřeb 1. kognitivní potřeby - potřeby poznávání, vyhledávání a řešení
problémů a) potřeby přijímat poznatky ( dítě je pasivní )b) potřeby získávat poznatky– dítě má od narození potřebu být aktivní a to se rozvíjí ve škole ale i při
rozvíjení poznatků– důležitější je získávat poznatky a učitel se je snaží rozvíjet– dobré je dát dítěti problém a ono si samo získá poznatky
2. výkonové potřeby: dítě chce pořád něco dělat...a) úspěšného výkonub) potřeba vyhnout se neúspěchu
3. sociální potřeby – být oceněn, uznán, porovnat se s ostatními, soutěžení... a) spolupráceb) soupeření- soutěžení do školy paří, ale nepřehánět
![Page 94: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/94.jpg)
Matějček• Stimulace – přiměřenosti podnětu• Učení – dítě potřebuje poznávat svět,
že má určitý smysl• Potřeba jistoty• Potřeba identity – vědomí vlastního
já• Životní perspektiva, otevřené
budoucnosti – vědět, že mě pořád něco čeká
![Page 95: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/95.jpg)
Učitel a motivace• Učitel může přistupovat k motivování
žáků dvojím způsobem:– a) navodit takové podmínky, které
obsahují tak silné popudy, pobídky, že je pravděpodobné, že vzniká motivace
– b) respektovat dominující potřeby individuálních potřeb určitých žáků a některé prvky vyučování s ohledem na tyto žáky
![Page 96: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/96.jpg)
Odměny a trestyOdměny a trestyOdměny a trestyOdměny a tresty
![Page 97: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/97.jpg)
Odměny a tresty• je rozporuplné, zda je používat či
nikoli, resp. v jaké podobě a v jaké míře
![Page 98: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/98.jpg)
Funkce odměn a trestů• Informační
– informuje dítě, týká se více odměn
• Motivační– odměnou dítě motivuji, aby další činnost
provedlo též správně– odměna navozuje blahé pocity– trest by měl zamezit nevhodnému
chování, nesprávně provedené činnosti– u trestu je motivační funkce problematická
![Page 99: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/99.jpg)
Funkce odměn a trestů• Dítě čeká na odezvu
– kladnou – odměna– zápornou - trest
![Page 100: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/100.jpg)
Zásady udělování odměn
• ihned– musí být bezprostředně po vykonané činnosti– čím je dítě menší, tím musí být
bezprostřednější
• frekvence– nechválit každý krok dítěte, ne příliš často
• intenzita– učitel musí mít repertoár: úsměv, pohlazení…
![Page 101: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/101.jpg)
Negativní účinky odměn
• návyk na pochvalu - dítě pak ztrácí (vnitřní) motivaci k další činnosti
• zpochybňující pochvala - pochvala musí být adekvátní
![Page 102: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/102.jpg)
Trest• Supresivní
– = útlakový– chceme, aby se takové chování již
neopakovalo
• Aktivizující– dítě koná danou činnost, aby se vyhnulo
trestu– = konflikt negativní a pozitivní síly– = konflikt dvou negativních sil
![Page 103: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/103.jpg)
Zásady trestů• přesně stanovená kritéria
– dítě neohrožujeme v jeho základních potřebách
• úměrnost trestu k míře nevhodného chování
– nepřiměřeně jedná např. náladový učitel
• nevhodné formy trestu– fyzické – jsou ponižující, zvyšují agresivitu– trest prací – může v dítěti přetrvat, v budoucnu je
mu pak práce odporná– psychické – vyvolávají pocit viny, úzkosti
![Page 104: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/104.jpg)
Negativní účinky trestů• příliš vysoké tresty
– může vznikat strach a přenést se např. na školu, na vzdělání
• únikové tendence– vyhýbání se škole, danému předmětu
• trest ztrácí svůj původní smysl• rozšířenost na vše co dítě dělá• projevy agrese• dítě trest vyhledává, protože pouze při
trestu se zviditelní
![Page 105: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/105.jpg)
Adekvátní forma trestů• = metoda přirozených následků
– např. Rozbil jsi to? Postaráš se, aby bylo možno to spravit.
![Page 106: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/106.jpg)
Výchova prostřednictvím odměn
a trestů• je tradiční, ale orientuje dítě na
regulaci zvenčí, stěžuje rozvíjení vnitřní motivace a autoregulace, má i jiné nepříznivé následky
![Page 107: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/107.jpg)
Výchova prostřednictvím
povzbuzení• proces, kdy se soustředíme na
úspěch žáků– → projevovat důvěru ve zvládnutí
nového– → soustřeďovat se na dobré nápady
dítěte– → vytyčovat reálné dílčí dosažitelné
cíle
![Page 108: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/108.jpg)
Příčiny Příčiny neprospěchu žákůneprospěchu žáků
Příčiny Příčiny neprospěchu žákůneprospěchu žáků
![Page 109: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/109.jpg)
• Za neprospívajícího žáka se pokládá ten, který z jednoho nebo z několika učebních předmětů soustavně nedosahuje stanovených výsledků v učení.
• Z pedagogicko-psychologického hlediska se pokládá ten, který není nedosahuje výsledků přiměřených svým schopnostem.
• Psychologický přístup k neprospívajícímu žákovi má následky neprospěchu na rozvoj žákovy osobnosti.
![Page 110: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/110.jpg)
Proč žák neprospívá• Otázky, které si učitelé kladou:
– V čem konkrétně má žák výsledky dobré a v čem špatné?
– Jde o neúspěch individuální nebo společenský pro skupinu žáků, pro předmět, pro celou třídu?
– Jde o neúspěch dlouhodobý nebo jen krátkodobý?
![Page 111: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/111.jpg)
Příčiny neprospěchu Problémy, které a vedou
k neprospěchu, se mohou týkat situaci ve třídě, vztahu učitele k určité skupině žáků apod. Mohou upozornit na problémy v rodině, mezi kamarády a další.
![Page 112: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/112.jpg)
Příčiny neprospěchu• Proto je důležité přihlédnout k následujícím
podmínkám:1. jednotlivé biologické podmínky2. podrobně uvážíme motivaci žáka3. zjišťujeme žákovy podmínky v rodině a ve
skupině vrstevníků4. ověříme si, zda žák ovládá předchozí
nezbytné vědomosti a dovednosti a teprve pak uvažujeme o jeho schopnostech, popřípadě si vyžádáme psychologické vyšetření intelektu
5. ověřujeme si žákovu metodu učení, dovede-li se efektivně učit
![Page 113: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/113.jpg)
Příčiny neprospěchu• Důležité je brát v úvahu co nejvíce
působících činitelů• Pro vystihnutí nejen dílčích
nedostatků žáka, ale pokud vystihnout celou jeho osobnost, jeho způsob života a jeho vývoj
![Page 114: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/114.jpg)
Úspěšní x neúspěšní žáci
• Při rozboru případů školního neprospěchu žáků si klademe otázku, zda či do jaké míry je žákův výkon relativním úspěchem nebo neúspěchem.
• Proto rozlišujeme:– žáci relativně neúspěšní, tj. takoví, jejichž
prospěch je výrazně horší, než odpovídá jejich intelektovým schopnostem
– žáci relativně úspěšní, tj. ti, jejichž je výrazně lepší, než bychom očekávali podle jejich schopností.
![Page 115: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/115.jpg)
• Relativní úspěšnost nebo neúspěšnost žáka závisí tedy na vzájemném vztahu mezi intelektovými a mimointelektovými podmínkami učení
![Page 116: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/116.jpg)
Relativní neúspěšnost• je spjata
– s narušením motivace– s chybami ve výchově– s nedostatky v emočním klimatu – v sociokulturních podmínkách
![Page 117: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/117.jpg)
Relativní úspěšnost• bývá výsledkem silně stimulujícího
(mnohdy i donucujícího) působení sociálních, zvláště výchovných podmínek na dítě s nižšími schopnostmi
![Page 118: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/118.jpg)
Podmínky ne-prospěchu
• Ve vyučování působí větší počet činitelů, takže prospěch i neprospěch žáka závisí na mnoha podmínkách:– spolužáci– učitelé– pedagogické požadavky a podmínky– prostředí– vzájemné působení uvedených činitelů
na vnitřní podmínky činnosti žáka, na jeho výkon
![Page 119: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/119.jpg)
Individuální přístup Důležitý je učitelův přístup k žákovi a
jeho mínění o něm Individuální přístup ke každému
jednotlivci je podmínkou rozvoje dítěte tak, jak to dovolují jeho možnosti
O to se musí učitel neustále snažit, své působení promýšlet a odstraňovat vše, co by žáky mohlo negativně ovlivnit.
![Page 120: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/120.jpg)
Připravenost dítěte na Připravenost dítěte na školuškolu
Připravenost dítěte na Připravenost dítěte na školuškolu
![Page 121: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/121.jpg)
Vstup dítěte do školy• okamžik, kdy je překročena
pomyslná hranice mezi dvěma vývojovými etapami, kdy se z hravého dítěte stává školák
• školou mu začíná zcela nová životní etapa– jiné prostředí, jiné požadavky...
![Page 122: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/122.jpg)
Vstup dítěte do školy
• dítě by mělo být připravené• ale i škola by měla být připravena
přijmout dítě takové, jaké je
![Page 123: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/123.jpg)
Vstup dítěte do školy• v komentáři „školského zákona“
– začátek školní docházky je stanoven nejenom časově : „povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dovrší šestý rok věku“
– ale současně s ohledem na tělesnou i duševní vyspělost dítěte : „začátek školní docházky je volen tak, aby dítě dosáhlo tzv. školní zralosti“
![Page 124: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/124.jpg)
Školní zralost• doposud nejfrekventovanější
pojem označující dosažený stupeň ve vývoji dítěte před vstupem do základní školy
• otázkou školní zralosti se zabýval již J. A. Komenský ve svém díle Velká didaktika
![Page 125: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/125.jpg)
Školní zralost• stav dítěte, který zahrnuje jeho
zdravotní, psychickou i sociální způsobilost začít školní docházku a zvládnout požadavky školní výuky
• výsledek biologického zrání nervového systému a celé dosavadní zkušenosti dítěte
![Page 126: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/126.jpg)
Školní zralost• k určení školní zralosti je zapotřebí
dosažení určité úrovně řeči, myšlenkových operací, pozornosti, soustředěnosti i sociálních dovedností
![Page 127: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/127.jpg)
Školní zralost• na základě výsledků vyšetření a
na žádost rodičů lze začátek školní docházky odložit či ve výjimečných případech i uspíšit
• pokud dítě není připravené/zralé, pak je od samého počátku handicapováno
![Page 128: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/128.jpg)
Školní zralost• předčasné zařazení dítěte do
základní školy může u něho způsobit ztrátu sebedůvěry, neurotizaci či regresi
![Page 129: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/129.jpg)
Školní zralost• Zahrnuje 3 složky zralosti
– fyzická (tělesná)– psychická (mentální)– sociální a emocionální
![Page 130: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/130.jpg)
! fyzický a psychický vývoj není zcela paralelní!
![Page 131: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/131.jpg)
Fyzická zralost• úroveň fyzické zralosti posuzuje pediatr• sleduje se tzv. první strukturální přeměna
(trvá přibližně jeden rok, začíná mezi pátým a šestým rokem)
– tělesná výška : za optimální se považuje cca 120 cm
– hmotnost : cca 20 kg– stav dentice : nástup výměny mléčného chrupu– dokončuje se osifikace zápěstních kůstek, což
umožňuje vývoj jemné motoriky
![Page 132: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/132.jpg)
Fyzická zralost
– kvalitativní změny tělesné stavby - celkové protažení postavy, kdy se mění tělesné proporce a prodlužují se končetiny• tzv. filipínská míra - dítě ohne pravou paži
přes temeno vzpřímené hlavy a snaží se dotknout levého ušního boltce (v 5 letech obvykle nedokáže, zatímco v 6 už ano)
![Page 133: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/133.jpg)
Psychická zralost• obsahuje celou řadu aspektů a je
samozřejmě podmíněna i zráním organismu– kolem 5. roku vrcholí diferenciace vrstev
mozkové kůry a teprve po 7. roce se upravuje definitivní poměr velikostí mozkových laloků
– výzkumy funkční anatomie mozku neprokázaly souvislost mezi váhou mozku a rozumovými schopnostmi - není tedy podstatné, kolik šedé hmoty má mozek dítěte, ale jak a kdy ji dokáže využít
![Page 134: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/134.jpg)
Psychická zralost• určitá dosažená úroveň v oblasti
poznávacích procesů– přechod od globálního k diferenciovanému
vnímání– rozvoj analyticko-syntetické činnosti– zvyšování kapacity paměti díky fázi
záměrného zapamatování– v oblasti myšlení odpoutání od egocentrismu– posun od názorného myšlení k logickému– realističtější pohled na svět
![Page 135: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/135.jpg)
Psychická zralost– bohatá slovní zásoba– gramaticky správná řeč bez vážných
poruch výslovnosti– vyspělá grafomotorika : držení tužky,
kresba s detaily, nápodoba geometrických tvarů písmen, zobrazení figurální kresby atd.
![Page 136: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/136.jpg)
Psychická zralost– pracovní zralost
• u dítěte sice ještě přetrvává zájem o hru, ale začíná se zajímat o činnosti připomínající školní úkoly
• samostatnost• aktivnost• dovednost záměrně udržet pozornost na delší
časový úsek (nepřetržitě alespoň 5-10 minut)• dovednost účastnit se řízené činnosti
![Page 137: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/137.jpg)
Psychická zralost• psychickou zralost posuzuje učitel
při zápisu či PedPsy poradna se souhlasem rodičů
![Page 138: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/138.jpg)
Emočně sociální zralost• zahrnuje
– schopnost odpoutat se od matky– schopnost přijmout roli žáka– schopnost nepodléhat afektům– schopnost komunikace a spolupráce– základní sociální návyky
![Page 139: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/139.jpg)
Atribuční procesyAtribuční procesyAtribuční procesyAtribuční procesy
![Page 140: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/140.jpg)
Školní zralost z druhé strany
• Nezralost– dítě je schopné dozrát – odklad a dozraje
• Nezpůsobilost– už nedozraju, něco je jinak než by mělo být– nikdy nedosáhne normy
• Potíže s adaptací– různě dlouhé – větší problémy mají chlapci– některým dětem dělá problém náraz a
jiným délka
![Page 141: Školní psychologie](https://reader033.vdocuments.mx/reader033/viewer/2022061505/56814483550346895db11b49/html5/thumbnails/141.jpg)
Školní zralost z druhé strany
• může nastat– regres – dítě v obraně se vrací– pasivita – ztratí aktivitu– zvýšení aktivity – dožaduje pozornost
šaškováním