11. Speciální zaøízení pro pobyt TP

peciálních zaøízení, kam patøí nejen ústavy sociální péèe, speciální školy, domovydùchodcù èi domy s peèovatelskou službou, je u nás bezpoèet. Zarážející je, že i když vnitøní prostøedí budov je témìø vždy co možná nejlépe pøizpùsobeno jeho S

uživatelùm, úpravy okolní budov èasto pokulhávají, nebo jsou dokonce nevhodné. A pøitom zde je máme možnost pøímo „ušít na míru“ prostor osobám, které dané zaøízení využívají.

Speciálních zaøízení pro tìlesnì postižené se dotýká hned nìkolik zákonù a vyhlášek, a to pøedevším Zákon o sociálním zabezpeèení (100/1988), a jeho provádìcívyhláška è. 182/1991. Ve ètvrté èásti této vyhlášky jsou specifikovány v prvním dílu ústavy sociální péèe. Ty jsou dle § 61 následující:

a) ústavy pro tìlesnì postiženou mládež,b) ústavy pro tìlesnì postiženou mládež s pøidruženým mentálním postižením,c) ústavy pro tìlesnì postiženou mládež s více vadami,d) ústavy pro mentálnì postiženou mládež,e) ústavy pro tìlesnì postižené dospìlé obèany,f) ústavy pro tìlesnì postižené dospìlé obèany s pøidruženým mentálním postižením,g) ústavy pro tìlesnì postižené dospìlé obèany s více vadami,h) ústavy pro smyslovì postižené dospìlé obèany,ch) ústavy pro mentálnì postižené dospìlé obèany,i) ústavy pro chronické alkoholiky a toxikomany,j) ústavy pro chronické psychotiky a psychopaty,k) domovy dùchodcù,l) domovy-penzióny pro dùchodce.

75207

Bariéru ticha, která oddìluje od lidí, lze prolomit pouze vzdìláním a pìstováním sociálních dovedností...Úspìšná budoucnost, profesní integrace ve

slyšící spoleènosti, samostatný plnohodnotný život každého dítìte, které touto školouprošlo, je potvrzením správnosti myšlenky, že dítì se sluchovým postižením se zaèlení

do slyšící spoleènosti pøímo úmìrnì úrovni osvojení èeského jazyka – jazyka spoleènosti, ve které žije.

Úvodní slovo v brožuøe ke 111. výroèí založení Speciálních škol pro sluchovì postižené v Ivanèicích.

Novostavba Domu s peèovatelskouslužbou v Tøebíèi. V posledním desetiletí jsou nejèastìji zøizovaným speciálním zaøízením.

Èlenìníústavù

Pojïme se tedy podívat, jak jednotlivé ústavy definuje tato vyhláška:

Ústavy pro tìlesnì postiženou mládežÚstavy pro tìlesnì postiženou mládež jsou urèeny pro dìti a mládež ve vìku od tøí let do ukonèení povinné školní docházky a v pøípadì potøeby další pøípravy na povolání do ukonèení pøípravy na povolání, u nichž tìžký stupeò tìlesné vady neumožòuje nebo podstatnì ztìžuje normální zpùsob výchovy,vzdìlání a pøípravy na povolání.

Ústavy pro tìlesnì postiženou mládež s pøidruženým mentálním postiženímJsou urèeny také pro dìti a mládež ve vìku od tøí let do doby ukonèení školní docházky.Do tìchto ústavù jsou zaøazovány tìlesnì postižené dìti s lehèím mentálním postižením.

Ústavy pro tìlesnì postiženou mládež s více vadamiÚstavy pro tìlesnì postiženou mládež s více vadami jsou urèeny pro dìti a mládež ve vìku od tøí let do ukonèení povinné školní docházky, jestliže jsou vedle tìlesné vady postiženy též smyslovými vadami a popøípadì mentálním postižením lehèího stupnì.

Ústavy pro mentálnì postiženou mládež Ústavy pro mentálnì postiženou mládež jsou urèeny pro dìti a mládež ve vìku od tøí do 26 let, výjimeènì i déle. Pøijímají se i obèané, kteøí jsou postiženi též tìlesnou nebo smyslovou vadou.

Komentáø: V praxi se tyto ústavy takto striktnì nerozlišují. Mnohdy se 1. a 2. typ sluèují do jednoho ústavu, typické je i zvláštní vymezování ústavù pro dìti se smyslovýmpostižením (slepecké ústavy, školy pro dìti s postižením sluchu)

Ústavy pro dospìlé obèany tìlesnì postiženéÚstavy pro dospìlé obèany tìlesnì postižené jsou urèeny pro obèany s tìžkými tìlesnými vadami, kteøí ukonèili povinnou školní docházku a nemohou se pro své tìžké tìlesné postižení pøipravovat na povolání nebo kteøí ukonèili pøípravu na povolání a potøebují ústavní zaopatøení, protože jim nelze potøebnou péèi zajistit v dosavadnímprostøedí.

Ústavy pro tìlesnì postižené dospìlé obèany s pøidruženým mentálním postiženímÚstavy pro tìlesnì postižené dospìlé obèany s pøidruženým mentálním poškozením jsou urèeny pro obèany, kteøí ukonèili povinnou školní docházku a nemohou se pro své zdravotní postižení pøipravovat na povolání nebo kteøí ukonèili pøípravu na povolání,jestliže jsou vedle tìžké tìlesné vady postiženi též mentálním postižením lehèího stupnì.

Ústavy pro tìlesnì postižené dospìlé obèany s více vadamiÚstavy pro tìlesnì postižené dospìlé obèany s více vadami jsou urèeny pro obèany,kteøí ukonèili povinnou školní docházku a nemohou se pro své zdravotní postižení pøipravovat na povolání, jestliže jsou vedle tìžké tìlesné vady postiženi též smyslovýmivadami a popøípadì mentálním postižením lehèího stupnì.

Ústavy pro dospìlé obèany smyslovì postiženéÚstavy pro dospìlé obèany smyslovì postižené jsou urèeny pro obèany, kteøí ukonèili povinnou školní docházku a nemohou se pro své zdravotní postižení pøipravovat na povolání, jestliže jsou postiženi úplnou nebo praktickou slepotou,hluchotou nebo hluchonìmostí, jsou-li odkázáni na ústavní péèi, protože jim nelze zajistit potøebnoupéèi v dosavadním prostøedí.

76

Ústavy pro dospìlé obèany mentálnì postižené,Ústavy pro chronické alkoholiky a toxikomany,Ústavy pro chronické psychotiky a psychopaty (tìmito osobami a úpravouprostøedí pro nì se tato diplomová práce nezabývá)

Domovy dùchodcùDomovy dùchodcù jsou urèeny pøedevším pro staré obèany, kteøí dosáhli vìku rozhodného pro pøiznání starobního dùchodu a kteøí pro trvalé zmìny zdravotníhostavu potøebují komplexní péèi, jež jim nemùže být zajištìna èleny jejich rodiny ani peèovatelskou službou nebo jinými službami sociální péèe, a dále pro staré obèany,kteøí toto umístìní nezbytnì potøebují z jiných vážných dùvodù. Nemohou však být pøijati obèané, jejichž zdravotní stav vyžaduje léèení a ošetøování v lùžkovémzdravotnickém zaøízení.

Domovy-penzióny pro dùchodce Domovy-penzióny pro dùchodce jsou urèeny pro staré obèany, kteøí dosáhli vìku rozhodného pro pøiznání starobního dùchodu a pro obèany, kteøí jsou plnì invalidní a jejichž celkový zdravotní stav je takový, že nepotøebují komplexní péèi, za pøedpokladu, že jim budou poskytnuty služby potøebné vzhledem k jejich vìku a zdravotnímu stavu.

Do domovù-penziónù pro dùchodce se pøijímají obèané, jejichž zdravotní stav a vìk umožòuje vést pomìrnì samostatný život ve vhodných podmínkách.

V domovech-penzionech pro dùchodce se poskytuje ubytování a základní péèe; podle možností ústavu a požadavku obyvatel domovù-penzionù pro dùchodce lze obyvatelùmposkytovat i další placené služby. Souèasnì jsou ústavem vytváøeny podmínky pro rozvoj kulturního a spoleèenského života a zájmové èinnosti obyvatel ústavu.

77

208

Zámek Mysliboøice - Domov dùchodcù.

tavby a pøestavby budov urèených pro tyto ústavy podléhají stavebnímu zákonu a musí splòovat vyhlášku èíslo 369/2001 obecných technických požadavcíchzabezpeèujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a S

orientace. Stavební dokumentace budov podléhá pøísné kontrole pøi vydávání stavebního povolení. Díky tomu se uvnitø nových staveb nevyskytují výraznìjší nedostatky.

Problémy však èasto nastávají hned za dveømi ústavù. Okolí domu nepodléhá žádné státní kontrole pøi schvalování stavby, èasto se tak chybou èi neosvíceností projektantù a stavitelù ústavu vzniká prostor, který èiní obyvatelùm ústavu potíže popø. nevyhovujejejich psychickému i fyzickému stavu.

Pozemky v okolí novì vznikajících ústavù jsou vìtšinou malé, vzrostlá zeleò je výjimkou, èasto dochází k nevhodnému umístìní budovy, atd.

Velké množství sociálních ústavù vzniklo pøizpùsobením starších budov, vìtšinou zámkù a pod. novému úèelu. Adaptace vnitøních prostor je mnohdy pomìrnì složitá a nemusí být obyvatelùm pøesnì „ušita na míru“. Základní bezbariérovost je však vždy zajištìna. Tyto prostory mají vìtšinou výhodu, že se v jejich bezprostøedním okolí nachází bývalá zámecká zahrada. Venkovního prostoru mají tedy obyvatelé k dispozici dost, výhodou je vzrostlá zeleò tìchto zahrad. Dané prostøedí je však nutné bezbariérovì upravit a pøi tom nepoškodit jeho historickou hodnotu.

Tøetí možností jsou ústavy speciálnì postavené pro péèi o tìlesnì postižené v minulosti. Setkáváme se s budovami od konce 19. století. Tyto budovy byly již stavìny s tím, že se v nich budou pohybovat tìlesnì postižení. Proto jsou vìtšinou bezbariérové,nìkdy je nutné provést nìkteré adaptace, aby prostory splòovaly nové požadavky. Okolí tìchto ústavù je vìtšinou potøebám tìlesnì postižených víceménì pøizpùsobeno. I zde však mùžeme mnohé zlepšit. Prostøedí je sice bezbariérovì upraveno, ale lze je obohatit o nové prvky, jako je napø. zahrada smyslù nebo rehabilitaèní prvky.

K zahradám navrženým již v minulosti bychom mìli pøistupovat podobnì jako k zahradám historickým, tedy respektovat pùvodní charakter zahrady. Zahrady tìchto starších ústavù jsou velmi cenným doku-mentem toho, jak se bìhem posledního staletí vyvíjela bezba-r iéro vá za hradn íarchitektura

11. 2 Stavby speciálních zaøízení

78209

Jedn ím z pø í k ladù historické zahrady pro tìlesnì postižené je park brnìnské Koci-ánky.Na obrázku je øešení vstupu do jedné z budov,kdy pøímá cesta jde po schodišti, ale vede sem ještì bezbar iéro vácesta do oblouku.

Adaptacestarýchbudov

Historickéústavy

79

íky grantové politice EU i Èeské Republiky nastalo bìhem posledních deseti let k pøekotnému vzniku mnoha ústavù sociální péèe, a to zvláštì tzv. Domù s peèovatelskou službou (ve vyhlášce jako Penziony pro dùchodce). PøekotnáD

výstavba tìchto domù s sebou pøinesla mnohá pozitiva, ale došlo i k mnoha chybám, ze kterých je tøeba se pouèit. Navštívila jsem nìkolik domù s peèovatelskou službou a získané poznatky jsem utøídila do nìkolika následujících bodù. Na co je tedy dùležité a èeho se vyvarovat pøi stavbì a vùbec pøi plánování Domu s peèovatelskou službou? Následující zásady platí pro stavby všech typù ústavù pro osoby tìlesnì postižené.

1. Volba správného místaJiž pøi plánování vzniku zaøízení bychom mìli dùkladnì vybírat umístìní budovy.Místo by mìlo být dostupné mìstskou dopravou èi místní autobusovou dopravou.Zastávka by se mìla nacházet v nejlepším pøípadì do 200 m od zaøízení. V bezprostøední blízkosti by mìlo být parkovištì vyhrazené pro obyvatele domu a jejich návštìvy. Toto parkovištì má mít dostateènou kapacitu. Také parkovací stání pøizpùsobíme tomu, kdo bude stavbu využívat. Poèítáme tedy se zvýšeným poètem parkovacích míst pro vozíèkáøe.

Ideální je, když je v dostupné vzdálenosti i obchod s potravinami, restaurace apod. Místo by mìlo být klidné. Dùm by nemìl stát v blízkosti rušné komunikace, noèních zábavních podnikù apod. Už vùbec by se nemìl nacházet v blízkosti prùmyslovýchobjektù apod.

Místo by mìlo být bezpeèné. V žádném pøípadì by se zaøízení nemìlo umis�ovat do ètvrtí s vysokou kriminalitou (lehká zranitelnost postižených i starších obèanù, jejich vyšší dùvìøivost k okolí). Dùm by nemìl být v blízkosti komunikace se zvýšeným provozem, pokud je možné omezit nutnost pøecházet vozovku. V pøípadì nutnosti pøecházet komunikaci (napø. od zastávky MHD) by mìl být pøechod umístìn na pøehledném místì, co nejblíže vchodu do budovy, co nejlépe oznaèen jak pro pøecházející, tak pro projíždìjící øidièe. Jeho bezbariérovost je samozøejmostí.

Pozemek by mìl být dostateènì velký, a to nejen pro samotnou budovu. Mìlo by být dost místa i pro zeleò a pøípadné aktivity obyvatel. Pokud není možné místo pro zeleò vytvoøit pøímo u budovy, je vhodné, aby byl v dostupné vzdálenosti (do 200 m) park nebo podobný objekt veøejné zelenì.

Terén by mìl být pokud možno co nejrovnìjší,tedy s pøedpokladem jednouše vytvoøit bezba-riérové a pohodlné pro-støedí

11. 2.1 Novì vznikající ústavy

210

Nevhodnì umístìný Dùm s peèovatelskou službou. Dùm je v polovinì kopce, navíc u silnice a cesta od hlavního vchodu ústí pøímo v nepøehledné zatáèce.

Volba místa

2. Tvar a umístìní budovy

Budova by mìla mít tvar takový, aby zbyteènì netøíštila a nerozdìlovala pozemek. Nadmìrné množství rùzných výklenkù, výstupkù a sloupù zbyteènì tvoøí pøekážku v pøímé trase pohybu.

Je vhodné, když navazuje na okolní výstavbu, samostatnì stojící budovu si mùžeme dovolit pouze tehdy, pokud je okolní pozemek dostateènì velký.

Vhodné je umístit budovu tak, aby kolem vzniklo co nejvíce využitelného prostoru, tedy prostoru v dostateèné velikosti. Je vhodné budovu umístit co nejblíže k hranici pozemku, kdy pak za ní vzniká dostateèný prostor pro pobyt obyvatel venku, pro jejich relaxaci.

3. Uspoøádání vnitøního prostoru pozemku.

Pozemek by mìl být uspoøádán logicky, jednoduše, pøehlednì. Mìla by být vytvoøena slunná místa, ale i dostatek stínu pro odpoèinek v horkém létì a pod. Uvnitø pozemku by nemìly vznikat zbyteèné bariéry. Je nebezpeèné do volného prostoru nenadále umis�ovat objekty, které tvoøí pøekážku v pøímé linii provozu. Popelnice musí být umístìny tak, aby nerušily svým vzhledem ani zápachem, musí být pøístupné zvenèí (pro odvoz), ale zároveò bezpeènì dosažitelné pro obyvatele, tedy ne moc vzdálené od vstupu do budovy.

11.3 Základní zásady tvorby zahrad ústavù pro TP

øi tvorbì zahrady vycházíme pøedevším z charakteru postižení dìtí, pro které je dané zaøízení urèeno. Zcela jinak tedy postupujeme pøi tvorbì zahrad škol pro zrakovì postižené, jinak u stacionáøe pro vozíèkáøe. Nesmíme ale zapomínat, že P

tvoøíme prostøedí pro dìti, tedy prostor pro jejich uèení, rozvíjení, ale i hry.

Pro dìti zrakovì postižené a nevidomé musíme vytvoøit takové prostøedí, které pro nì bude snadno èitelné. Zahrada by v tomto pøípadì nemìla být pøíliš rozsáhlá. Výbornýmøešením je také rozdìlení areálu do jakýchsi menších samostatných celkù s vlastním vnitøním uspoøádáním. Tyto „zahrady“ mohou být vìnovány rùzným vìkovým skupinám, rozdìleny podle aktivit apod. Rozdìlení prostoru do pøimìøenì velkých èástí s vlastním, snadno srozumitelným vnitøním èlenìním je pøedpokladem pro to, aby se dìti mohlyv zahradì snadno orientovat, tedy ji plnì využívat.

Pùdorys, daný èlenìním cest, by mìl být snadno zapamatovatelný, tedy co nejjednodušší. Osvìdèilo se uspoøádání tìchto zahrad do kruhù nebo oválù. Kruh nebo ovál je tvar, který v podstatì nikdy nekonèí. Dìti mohou v takto uspoøádané zahradì bez problémù bìhat, na rozdíl od pravoúhléhouspoøádání, kdy je cesta náhle „ukonèena“ a pokraèuje v pravém úhlu. I když je na tuto zmìnu upozornìno varovnými pruhy v dlažbì èi její zmìnou. V tomto pøípadì se dítì musí

11.3.1 Zahrady ústavù a speciálních škol pro TP dìti a mládež

80211

Geologická zahrada slepecké školy Filatow,Lipsko

Tvar aumístìníbudovy

Vnitønípozemek

Zahradypro slepédìti

Pùdorysnéèlenìní

stále soustøedit na okolní prostøedí a nemùže se plnì vìnovat høe. Jednotlivé kruhy by však mìly být propojeny pøímými cestami. Nepravidelnìzvlnìným cestám bychom se mìli v areálech urèených pro slepé vyvarovat. Jakákoliv nepravidelnost se hùøe zapamatovává, tím se stìžuje vytváøení jakési „vnitøní mapy“ prostoru, kterou si dítì tvoøí v hlavì. I to, že dítì o nepravidelnosti dlouhodobì ví, jen ji není schopno pøesnì „umístit ve své mapì“, pùsobí zbyteènì stres a dítì si tak nemùže pøirozenì hrát v takovémprostoru stejným zpùsobem jako dítì zdravé.

V centru zahrady by mìl být umístìn prvek pro echolokaci. To pomùže dítìti, které se náhodu v

zahradì „ztratí“nalézt cestu do bodu, odkud se umí orientovat.Prvkem pro echolokaci bývá nejèastìji fontánka, kdy se mùžeme orientovat podle zvuku vody. Použití vody však není nejspolehlivìjší, zcela nám vypadá funkènost prvku v období zimy (na druhou stranu v tomto období není zahrada tak èasto využívána) nebo výpadku elektrické energie apod. Pro echolokaci je možné použít i rùzné zvonkohry založené na pùsobení vìtru. Právì tyto zvonkohry lze pomìrnì dobøe použít ve slepeckých zahradách pro dìti.

Zahrada by mìla mít dostatek trávníkové slunné plochy. Trávník, který je v podstatì základem každé

obytné zahrady, však nesmí tvoøit velkou jednolitou plochu. Na velké ploše totiž zrakovìpostižený ztrácí rychle orientaci. Trávníková plocha má tedy být pøimìøenì rozdìlena napø. cestami.

Cesty jsou velmi dùležité v zahradách pro slepé. Jsou totiž jedním z prvkù, dle nichž se postižený nejèastìji orientuje. Dùležité je pøedevším logické a srozumitelné vedení cest (viz výše). Vhodné je také usnadnit orientaci zmìnou materiálù pro povrch cesty. Nejde pouze o to varovnýmpruhem upozornit, že pøicházíme na køížení cest, kde mùžeme odboèit. Pokud dítì bude vìdìt, že po cihlové cestì dojde k rùžovému záhonu a po cestì s mlatovým povrchem tøeba ke koupacímu bazénku. Dítì si tak snadno zapamatujekombinace rùzných povrchù, což zrychluje utvoøení si „vnitøní mapy“. Povrch cest také usnadní „znovunalezení

81

214

213

212

Jednoduchá døevìná zvonkohra v anglickém Chatsworthu

Pro echolokaci jsou nejèastìjší jednoduché fontánky

Støídání povrchù je dùležité pro vytvoøení si vnitøní mapy. Slepecká zahrada Budapeš�

Echoloka-ce

Trávník

Cesty

Vyvýšené záhony mohou sloužit hned k nìkolika úèelùm. Nejznámìjší je osázení záhonù aromatickými a tvarovì zajímavýmirostlinami a jejich oznaèení jmenovkami v brailovì písmu. Tím se vytvoøí jakýsi studijní záhon, nauèná zahrádka.

Pøedevším pro dìti je vhodné na záhony umístit i bìžné rostliny, napø. zeleninu. Také se jmenovkami. I slepé dìti tak mohou„pozorovat“ jak roste hrášek nebo jak vypadá mrkev, když ještì není na talíøi.

Možné je však zapojit zrakovì postižené i do pìstování rostlin. Je vhodné vytvoøit takto vyvýšené malé zahrádky pro skupinky dìtí, které se zde budou, samozøejmì pod dohledem, starat napø. o zeleninu. I slepé dìti jsou schopny rostlinky vysít a peèovat o nì. Pokud si „prohlédnou“ jak v urèitém stádiu vypadá daná rostlina, jsou schopny záhonek i samostatnì vyplet. Tato aktivita nejen že dále rozvíjí smysly i vìdomosti dìtí, ale pøináší i velmi dùležitý psychický aspekt. To, že se dítì mùže pochlubit vlastnoruènì vypìstovanou zeleninou, že ji samo mùže ochutnat,výraznì zvyšuje jeho sebevìdomí, pocit, že nìco dokáže vytvoøit. Nìco, co má pøímý a jednoznaèný užitek.

Staèí však, když je v nìkterých záhonech pouze vyseta smìs barevných letnièek èi vysázeny vonné rùže. Záhony slouží jen pro odpoèinek v jejich vùni. Dùležitá je i barevnost. Velká èást zrakovì postižených dìtí není zcela slepá a mùže vnímat barvy,pokud jsou ve vìtších plochách. Na psychiku dítìte velmi pozitivnì pùsobí teplé èisté barvy, jako je žlutá, oranžová nebo èervená. Mùžeme se tedy zamìøit na výsadbu letnièek kvetoucích v jedné barvì. Avšak barev nesmí být v zahradì pøespøíliš, postižené oèi jsou náchylné a rychle se unaví.

Rostliny vybíráme tak, aby byly pro dìti zajímavé, a to vùní nebo svým tvarem, strukturou apod. Striktnì se vyhýbáme rostlinám jedovatým, by� sebezajímavìjším.Také trnité rostliny zde nemají co pohledávat. V zahradách pro slepé dìti se vyhýbáme i vìtšinì okrasných trav, jejichž listy jsou ostré. Je vhodné do zahrady umístit i bìžné rostliny, aby se je dìti nauèily poznávat.

Zajímavá je i myšlenka na umístìní zajímavých rostlin v samostatných kvìtináèích s jmenovkou. To je vhodné pro vzácnìjší rostliny, na které chceme výraznì upozornit.Vhodné je i vysypávání prostoru mezi rostlinami inertními materiály. Dìti se tak nauèí rozeznat øíèní oblázky od zvìtrávajícího pískovce, kusù bøidlice, travertinu nebo

vápence.

Mùžeme však použít i sklenìné oblázky,sklenìné kamínky apod.Pokud máme k dispozici dostatek prostoru, mùžeme jednu zahradu utvoøit jako zahradugeologickou, kde budou umístìny rùzné horniny, které se dìti takto mohou uèit.

Oznaèení v Brailovì písmu i hmatovìèitelné latince. Dìti mohou pìstovat a poznávat bylinky a pak se i uèit, k èemu a jak kterou použít.

82216

215

Sklenìné oblázky a kamínky jsou zajímavýmzpestøením zahrad pro zrakovì postižené.

Vyvýšenézáhony

Inertnimateriály

Do zahrady mohou být umístìna i umìlecká díla, která jsou v dosahu dìtí. Ty je mohou prohlédnout svým hmatem,vnímat rozdíly v materiálu a jeho zpracování rùznými technikami umìlcù.

Zajímavé je i použití tzv. feeling wall - zdi s reliéfním vyobrazením napø. zvíøat, se støídáním rùzných struktur povrchu atd.

Na rozdíl od dìtí s postižením zraku mohou dìti s postižením pohybovéhoústrojí prostor vnímat komplexnì, do všech detailù. Ale ani v dokonale známém a pøizpùsobeném prostøedí se tyto dìti nemohou chovat neomezenì a zcela bezprostøednì. Jejich aktivní úèast v prostøedí je pomìrnì silnì omezena, zvláš� pokud mají postiženy horní i dolní konèetiny.

Bezbariérové vytvoøení komunikací je zde samozøejmostí. Témìø rovné cesty s co nejkompaktnìjším povrchem (asfalt, beton) jsou nejvhodnìjší.

Vhodné je opìt použít vyvýšených záhonù, a to nejen pro nauèné úèely a bezprostøední poznání rostliny, ale pøedevším pro pracovní terapii. Zahradnièení a pìstování rostlinek na vlastním „políèku“ má stejný pozitivní psychický vliv jako u zrakovì postižených.

Zaøízení pro dìti s postižením sluchu si na první pohled nevyžadují žádná zvláštní opatøení. Musí však být zcela bezbariérové (v pøípadì možné kombinace nìkolika vad). Prostøedí pro sluchovì postižené dìti má být pøehledné, jednoduše èlenìné, pøedvídatelné.

U atrakcí se vyhýbáme tìm, které kladou vysoké nároky na rovnováhu (mnohdy bývá postiženo i rovnovážné ústrojí).

Pozitiva zahradní pracovní terapie jsou velká i u této skupiny dìtí, navíc nevyžaduje vyvýšené záhony. Vhodné je však na vyvýšené záhony umístit nauènou zahrádku, pro jednodušší pøístup k rostlinám.

V areálech pro sluchovì postižené musíme být opatrní s používáním a kombinacemi barev. Pøíliš výrazné barvy, pøedevším v kontrastních kombinacích mohou vyvolat velmi negativní reakce. Barevnost však patøí i do tìchto zahrad. Je ale lepší používat spíše tlumenìjší barvy, jako rùžovou, modrou, bílou, svìtle žlutou, nebo nevytváøet kontrastní kombinace.

83218

217

Paøeništì Ústavu Kociánka v Brnì, kde se nìkteré postižené dìti pøipravují na budoucí povolání zahradníkù.

Hmatová stìna, kde jsou rùzné materiályrozpoznatelné hmatem a reliéfní zvíøátka. Je pìkným zpestøením zahrad pro postižené dìti.

Specifikasluchovìpostižených

Umìleckádíla

Dìti s pos-tiženímpohybovéhoústrojí

84

ìlesnì postižení dospìlí jsou pokud možno co nejvíce integrováni do spoleènosti, proto není ústavù tolik. Spíše se setkáváme s denními T

stacionáøi, kam dospìlí pøichází napø. na cvièení èi si pouze popovídat. V klasických ústavech jsou spíše lidé s pøidruženou mentální vadou. Výjimkou jsou domovydùchodcù, jimž bude vìnována samostatná kapitola.

Venkovní prostory denních stacionáøù bývají vìtšinou omezené. Je vhodné, pokud se najde místo na nìkolik lavièek èi venkovní plochu pro cvièení. U jednotlivýchtypù postižení postupujeme podobnì, jako pøi tvorbì prostøedí pro postižené dìti, samozøejmì s tím, že nepoužíváme stejné tvarosloví, dìtské atrakce apod. Pokud nám to velikost zahrady alespoò trochu umožòuje, mùžeme uvažovat o vytvoøení vyvýšeného nauèného záhonu s aromatickými rostlinami, vìtšinou jednoduchého obdélníkového tvaru. V pøípadì vìtší zahrady vytváøíme i záhony pro zahradní terapii, èi nástroje venkovní tìlocvièny k protažení a rehabilitaci.

11. 3.2 Ústavy a denní stacionáøe pro dospìlé a jejich zahrady

11. 3.3 Zahrady domovù dùchodcùahrady u souèasných domovù dùchodcù vznikly vìtšinou z bývalých zámeckých parkù. Pøi úpravì tìchto historických Z

objektù zahradní architektury musíme respektovat historickou hodnotu místa, kterou bychom nemìli poškodit pøizpùsobením novéfunkci.

U starších obèanù, kteøí byli døíve zdraví, dochází postupnì k zhoršování smyslù i chùze, tedy ke kombinaci tìlesných postižení. Zásadní je tedy bezbariérovost objektù. Na téma bezbariérovýchúprav historických objektù vydala v roce 2005 nadace English Heritage brožuru Easy Access to historical Landscapes. Z textù vyplývá jedna velmi dùležitá myšlenka, a to zpøístupnit historické objekty co možná nejvíce tìlesnì postiženým, ale zachovat jejich hodnotu a nepoškodit jejich celkovýcharakter. Pro to se v interiéru používají spíše prosklené výtahy zabudované do volné mezery ve schodišti, pojízdné plošiny apod. Pøíjemné je i vyøešení nájezdových ramp místo nìkolika kamenných schodù døevìným nájezdem. Døevìná konstrukce je dostateènì stabilní a zároveò nijak nepoškozuje kamenné schody. Povrch musí být samozøejmì protiskluzovì ošetøen a na bocích rampy musí být zarážky proti sjetí vozíku.

221

220

219

Zahrada ústavu pro slepé a tìžce zrako vì post i žené Budapeš�. Zahrada je z poloviny70tých let 20. století (typické tvarosloví mobiliáøe). Na okraj chodníku navazuje štìrkovépo le , kvìt ináèe j sou na vyvýšeném soklu, lavièky v nikách.

Odpoèinek na jarním sluníèku, Mysliboøice

Zahradnièení je velmi oblíbeným koníèkem, pøedevším u dùchodcù. Je vhodné tedy udìlat tomuto aktivnímu koníèku prostor.

Terén historických zahrad byl již pøi jejich vzniku velmi vhodnì upraven, vìtšinou do nìkolika teras (baroko), na nichž je pohyb vozíèkáøe bezproblémový. Pøekonávání výškového rozdílu mezi terasami mùžeme vyøešit boèním vedením delší rampy (zcela mimo kompozièní osy zahrady) nebo schodiš�ovou plošinou (pokud možno ne na hlavním schodišti). Vhodné je také využít hydraulickou vertikální plošinu, která minimálnì ovlivní vzhled zahrady.

Pro slabozraké osoby je dostateèný tradièní kontrast zeleného trávníku a svìtlých mlatových cest.

Pozdìjší anglické krajináøské parky nekladou vozíèkáøùm vìtší pøekážky.

Základní požadavky si nyní specifikujeme na pøíkladu novì utváøených zahrad pro domovy dùchodcù. Prvním dùležitým požadavkem je potøeba proslunìného místa s lavièkami popø. lehátky pro odpoèinek na sluníèku, pøedevším v jarním a podzimním období. Slunce je velmi dùležité pro revmatiky a pobyt na nìm výraznì zlepšuje psychický stav obyvatel. Stinná místa jsou naopak nezbytností v horkém létì a pro

kardiaky. Pro dosažení brzkého efektu bychom se nemìli bát v tomto pøípadì vysazovat vzrostlé stromy. Také pergola s popínavou rostlinou èi altán mùže pøinést stín v letním období. V takovéto zahradì by nemìl chybìt vodní prvek, alespoò v podobì malé fontánky. Pøítomnost vody totiž zvyšuje vlhkost vzduchu, což je velmi pøíznivé pro astmatiky apod. Voda také pomáhá ochlazovat prostøedí v letním horku.

85

222

V parku zahradì by mìl být dostatek lavièek, køesílek i lehátek, a to jak ve stínu, tak na slunci. Mobiliáø by mìl být tvarován tak, aby se z nìj starším lidem lépe vstávalo, tedy i ponìkud vyšší sedací výšky 50 cm.

V rámci možností, alespoò v nejfrek-ventovanìjší èásti zahrady by mìly mít své místo kvìtinové záhony. Kvetoucí rostliny pùsobí psychicky velice pozitivnì. Vyhýbat bychom se mìli strnulým tvarùm nìkterých stále zelených keøù (napø. tùje v mnohalidech vyvolává dojem høbitova), lepší je používat keøe kvetoucí, zajímavì barvícíapod.

223

Altán v zahradì domova dùchodcù v Mysliboøicích je pohodlnì pøístupný i obyvatelùm na vozíku

Kvetoucí keøe dodávají optimismus a dobrou náladu. Rozkvetlá jarní zahradav Domovì dùchodcù Libina.

Adaptacehistorickýchzahrad

Základnípožadavky

ato zaøízení stojí nìkde na pomezí mezi klasickým a ústavním bydlením. V penzionech dominují dùchodci, kteøí jsou T

však sobìstaèní. Dále tu jsou vozíèkáøi a další lidé s vadami pohybového ústrojí. Podmínkou je opìt plná samostatnost a sobìstaènost obyvatel. V neposlední øadì tu mohou bydlet rodièe s postiženým dítìtem, a� již s tìlesným èi kombinovaným postižením.

Okolí domu tvoøíme, samozøejmì, zcela bez bariér. Je vhodné již pøi výbìru místa budoucího penzionu upøednostòovat rovinatý terén, kde se bezbariérová zahrada i vstup do objektu tvoøí mnohem snadnìji.

Dùležitým venkovním prostorem je místo setkávání, jakýsi venkovní obývací pokoj, kde si lidé mohou popovídat na èerstvém vzduchu. Tento prosto dimenzujeme vždy podle poètu obyvatel daného objektu. Pokud máme dostatek prostoru, mùžeme tato místa vytvoøit i dvì, v každé komunitì se vždy tvoøí více skupin, pro které je lepší si povídat oddìlenì. Samozøejmostí v tomto venkovním obývacím pokoji jsou lavièky a místa pro vozík, vhodné je i umístìní stolù èi prostor pro jejich doèasné umístìní. Posezení by mìlo být èásteènì stínìno, popøípadì vybudujeme jedno posezení stinné a druhé více ménì slunné, podle zásad pro tvorbu zahrad domovù dùchodcù.

U penzionù je nutné poèítat také s volnoèasovými aktivitami obyvatel. Velmi oblíbenou aktivitou je zahrádkaøení, kdy èasto spontánnì vznikají na volných plochách trávníku políèka pro pìstování zeleniny èi kvìtin. Je proto vhodné s touto aktivitou poèítat a vytvoøit pro ni vhodné podmínky. Asi nejlepší je vytvoøení vyvýšených záhonù, které jsou dostupné i pro vozíèkáøe. Pro starší obyvatele jsou navíc velmi pohodlné, protože se záhonùm nemusí ohýbat. Výška záhonù by mìla být kolem 80 cm, šíøka cca 1m.Vzhledem k pøedpokládané vysoké zátìži zahrady, zvláš� pokud je pomìrnì malá, je tøeba zvýšit podíl vydláždìných ploch. Musíme totiž brát v potaz to, že trávník zde nemùže plnì sloužit jako rekreaèní plocha, protože je pro vìtšinu obyvatel tìžce pøístupný a témìø nevyužitelný. Proto tu pøebírá pøedevším funkci okrasnou.

Z rostlin vybíráme opìt kvetoucí listnaté keøe a stromy, upøednostòujeme pøíjemnì aromatické druhy. Stálezelené listnáèe a jehliènany používáme pouze pro doplnìní a oživení celku.

Vzhledem k aktivitì obyvatel je možné uplatnit i trvalkové výsadby.

Již pøi navrhování zahrady si musíme ujasnit, kdo a jak bude o zeleò peèovat. Èasto je to problémem, protože zeleò není ani soukromá ani mìstská. Penziony jsou vìtšinou zaøízeními mìsta, ale jejich zahrady nespadají pod objekty veøejné zelenì, tedy ani pod jejich správu.

I když jsou obyvatelé tìchto penzionù sobìstaèní a pomìrnì aktivní, zahrada by mìla být spíše plochou pro relaxaci a pasivní rekreaci. Zvláštì je nutné vylouèit veškeré hluèné aktivity, aby nebyli rušeni obyvatelé penzionu.

11. 3.4 Penziony, domy s peèovatelskou službou a jejich okolí

86

224

Každý byt v pøízemí má svou terasu ohranièenou živým plotem, DPS Hrotovice.

Umìleckádíla

pozemky v okolí penzionu (pùvodnì urèeny pro parèík pro obyvatele domu, na nìž bylo uvaleno vìcné bøemeno pro pøístup do DPS komunikací 2 m od zdi budovy penzionu.

Vstupní prostor byl vybudován ve svahu, ten zaèíná tìsnì za vstupními dveømi.Tento svah nemá žádné logické zdùvodnìní, protože k pøístupu na ulici se tato "rampa" po 8 metrech zatáèí v pravém úhlu a mìní se v opìt "rampu" o pøibližnì stejném sklonu, ale nahoru. Používám výraz rampa, i když se jedná o komunikaci, která má však sklon pøíslušící již rampám. Paradox?

Tato komunikace, sloužící pouze pro pìší vstup a pøípadný pøíjezd sanitky èi stìhovacíhovozu k hlavnímu vchodu je zcela nelogicky rozdìlena na komunikaci a chodník, a to schodem - chodníkovým obrubníkem o výšce 10 cm. Sjezd z tohoto chodníku je dobetonován nekvalitním betonem.

Bìhem posledních dvou let vznikla pøístavbahotelu, která je vzdálena 3 - 7 metrù od levé a zadní stìny budovy. Dochází tedy k zastínìní i zbytkové plochy kolem budovy a také ke stínìní oken.

Tato pøístavba obsahuje i podzemní garáže hotelu, které mají spoleèný vjezd se vstupem do DPS. Garáže zatím nejsou v provozu, ale pøi jeho zahájení se stane bìžný pohyb ve vstupním prostoru do DPS pomìrnì nebezpeèným.

V tìsném sousedství domu je parkovištì,které však nemá žádné stání pro vozíèkáøe. Navíc není ani vyhrazeno pro obyvatele DPS, stává se tedy hojnì využívanou parkovacíplochou pro zákazníky obchodù v centru mìsta.

Již od poèátku nebylo vyøešeno umístìní popelnic. Pùvodní umístìní nedaleko vchodu nevyhovovalo hygienicky ani esteticky provozu restaurace v pøízemí penzionu. Souèasné umístìní popelnic témìø 100 m od vchodu, navíc s pøekonáním nìkolika terénních nerovností je pøíèinou toho, že se k nim vozíèkáø svépomocí nemùže dostat.

V sousedství domu není jediný strom, 4 pøízemní byty mají vyhrazeny venkovníterasu obehnanou živým plotem, z ulièní strany domu jsou vysazeny záhony rùží. Vnitøní prostor je dnes zcela nevyužitelný. Mobiliáøem je jediná lavièka pøed vstupem do budovy

88

228

227

229

Vstup do DPS bude co nevidìt spoleèný s vjezdem do podzemních garáží hotelu

A za rohem zase nahoru, k hlavnímu chodníkuRozum zùstává stát...

Vchod do DPS. Za dveømi není potøebné volné místo a hned zaèíná svah smìrem dolù...

11.4 Chyby pøi tvorbì okolí speciálních zaøízení

když zákonné prostøedí pro tvorbu bezbariérových prostor tu existuje pomìrnì dlouho, stále se vyskytují pøípady novì vybudovaných domù s byty zvláštního urèení, kde nejen, že nevyhovuje okolí domu, ale mnohdy potøebám postižených nevyhovujíI

ani byty pro nì pøímo urèené. Mùžeme jen hádat, zda nesou vinu architekti, kteøí projektují domy, v nichž se nedá plnohodnotnì bydlet, èi stavební úøady, které tyto záležitosti dùslednì nekontrolují. Mnohé zkolaudované objekty zdaleka nesplòují podmínky vyhlášky è. 369/2001 Sb., ale ani døívìjší pøedpisy, na které se dotèenéstavební úøady tak rády odvolávají. Nejhorším faktem je, že se nìkteré chyby objevují stále dokola. Mnohdy tak oèividné a zarážející i pro samotné laiky, natož pro projektanty a odborníky z úøadù.Výsledkem bohužel je, že tìlesnì postižení nemohou plnohodnotnì žít ani v místech, která nesou nálepku domù bez bariér.

Chtìla bych upozornit na to, že objekty, které zde pøedkládám jsem si vybrala proto, že je dobøe znám a že tím pádem mohu postihnout všechny souvislosti a nejedná se tedy o kritiku pouze na první pohled a bez ovìøení. Na druhou stranu je podobných objektù mnohemvíc. Bohužel, spíše pokud jsem chtìla od odborníkù vìnujících se této tématicedoporuèit nìjaký opravdu bezbariérový objekt v Èeské republice, ani jeden z nich nevìdìl. Je to smutné, ale je to souèasná realita.

Alibismus. Zázemí slepecké školy v Budapešti. Jediná stání škola a ústav Maïarsku. Ve dvoøe školy jsou pouze skladištì, zdevastované plochy a toto fotbalové høištì, kde si prý hrají pouze zamìstnanci. Dìti na dvùr vìtšinou vùbec nesmí, protože je to pro nì nebezpeèné. Každý den chodí do 300 m vzdálené speciální zahrady.Tato zahrada se tak bohužel stala zbraní pro státní úøedníky pøi žádostech o pøidìlení financí na úpravubezprostøedního okolí ústavu. Dìtem prý staèí zahradav parku. Vzdálená a bez moderního vybavení èi s minimem herních prvkù...Praktiky dálného východu?

87

225

11. 4. 1 Dùm s peèovatelskou službou Hrotoviceùm s peèovatelskou službou v Hrotovicích byl postaven v roce 1996. Projektantem byly VojenskéD

stavby Brno, zhotovitelem V-stav Hroto-vice.

Již místo pro dùm bylo zvoleno nevhodnì, a to ve svahu u rušné komunikace II. tøídy na trase Moravské Budìjovice - Brno. Navíc v tìsném sousedství øeznictví s vlastními jatky, pùvodnì nezastøešenými.

Z druhé strany domu se nachází perspektivní a rozrùstající se hotel,kterému byly pozdìji odprodány veškeré

226

Prostor kolem domu je minimalizován díky pøístavbì hotelu. Díky tomu nezbývá místo na zeleò ani pro odpoèinek.

ùm mnohem mladšího data, avšak opìt s mnoha až zarážejícími chybami. Postaven 2005, projektovala Ing. Alena StrnadováD

Zaènìme od jádra, tedy od budovy. Tvar písmene L je na daném poemku velmi vhodný a vytváøí pomìrnì velkou uzavøenou zahradu. Chybí zde však nìjaké celkové propojení domu s touto zahradou.Pøízemní byty mají sice pøedpoklad pro propojení s vnìjším prostorem napø. formou terasy, v projektu se však objevuje pouze pùlkruhový prostor o maximálníšíøce 1,5 m, který nevyhovuje ani pro otoèení vozíku, natož pro jakékoliv využití tohoto minimálního prostoru. Vstupy na zahradu pro vìtšinu obyvateljsou dle projektu ètyøi. A to po dvou vždy na konci køídla budovy. Ve skuteènosti jsou však funkèní pouze vstupy z pøízemí, protože chùze po otevøeném kovovémtoèitém schodišti je pro osoby s omezenou hybností, tedy pro osoby, jimž je stavbaurèena, nemožná. Jedná se tu tedy o dvoje zbyteèné dveøe a dvì pomìrnì nákladné a zbyteèné ozdoby ve formì nepoužitelných schodiš�.

11. 4.2 Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè

89

231

230

Návrh budovy a areálu

Kovové toèité schodištì je sice prvek velmi zajímavý, avšak v budovì urèené pro tìlesnì postižené zcela nefunkèní až nebezpeèný.

Vstupy na zahradu z domu jsou tedy dva. Pokaždé v šíøce jednostranných dveøí. Pøi výstupu jednoznaènì pøekáží nepoužitelné schodištì.

Dláždìné plochy uvnitø zahrady jsou minimalizovány na 2 chodníky a odpoèívadlo.

Chodníky jsou šíøky 1050 mm. Pøitom šíøka vozíku je 900 mm, šíøka chodníku potøebná pro vozíèkáøe je 1200 mm. Prostor, který zabírá osoba chodící o dvou holích je taktéž 1200 mm. A to pouze pro jednosmìrný provoz! Takto nadimenzovanéchodníky zcela nevyhovují nejen požadavkùm pro osoby tìlesnì postižené, ale i pro pøedpokládanou frekvenci pohybu v zahradì.

Vzdálenost odpoèivné plochy od dveøí je 22 nebo 31 metrù. Vzdálenost, kterou musí ujít bez místa odpoèinku osoba z bytu k nejbližší lavièce mùže èinit až 85 metrù!

Návrh vytvoøení multifunkèního høištì v centrálním prostoru je zcela absurdní. A hned z nìkolika dùvodù. Nejen to, že tatorušná aktivita by omezovala samotnéobyvatele domu a že je v blízkosti dostatekveøejných høiš� napø. na tenis. Ale hlavníabsurditou je samotné urèení objektu. U osob z omezenou hybností nelze pøedpokládat tak vysokou fyzickou aktivitu, že by bylo tøeba vytváøet takto rozsáhlou sportovní plochu pøímo v objektu penzionu.

15 m široký pruh trávníku byl ponechán na neorganizovaný vznik zahrádek pro pìstování zeleniny. Bez jakéhokoliv zázemí v komunikacích, bez jakékoliv organizace.

S a m o t n ý v s t u p d o o b j e k t u b y l znehodnocen vytvoøením 2 schodù, a to prvním schodem z vozovky na chodník a druhým schodem blíže k budovì. Rampa pro vozíèkáøe byla vytvoøena z boèní strany. Proè nemùže vozíèkáø ani do domu pro nìj postaveném vstupovatpøímo?

Parkovací místa a chodník jsou také zby-teènì oddìleny obrubníkem a schodem, na než chybí nájezdy.

Navíc i zde je šíøka chodníkù poddi-menzována.

Vyvstává jen otázka proè? A jak je to vùbec možné?

90233

232

Terasy u pøízemních bytù tvarovì a rozmìrovìkopírují balkony. Nejen, že je pøístupný zbyteènì malý prostor, ale výškový rozdíl mezi dlažbou a trávníkem je pøímo nebezpeèný.

Proè? Je nutné, aby byl pøed vstupem do bezbariérového domu jeden 10 cm schod, který je pøekážkou pro všechny, i když to terén nevyžaduje?