UNIVERZITA PARDUBICEstav ochrany ivotnho prosted

ZKLADY TOXIKOLOGIEA VOD DO PROBLEMATIKY HYGIENY A

BEZPENOSTI PRCE V CHEMICKLABORATOI

Ing. Vlastimil RUSEK

Pardubice 2001

ObsahVOD.........................................................................................................................................5OBECN TOXIKOLOGIE........................................................................................................61. vodn pojmy, obory toxikologie, troka historie..................................................................6

1. 1. Klinick toxikologie ......................................................................................................91. 2. Experimentln toxikologie............................................................................................91. 3. Prmyslov toxikologie................................................................................................101. 4. Ekotoxikologie.............................................................................................................101. 5. Jin toxikologick obory..............................................................................................111. 6. Definice jed, charakteristika jedovatosti ltek............................................................11

2. Legislativn otzky souvisejc s nebezpenmi chemickmi ltkami a ppravky...............132. 1. Zkon 157/1998 Sb. o chemickch ltkch a chemickch ppravcch a o zmnnkterch dalch zkon ....................................................................................................13

2. 1. 1. Nakldn s nebezpenmi ltkami a ppravky..................................................142. 1. 2. Balen a oznaovn nebezpench ltek.............................................................14

2. 1. 2. 1. Oznaen specifick rizikovosti nebezpen ltky nebo ppravku............152. 1. 3 Uvdn nebezpench ltek a ppravk na trh...................................................222. 1. 4. Autorizace k nakldn s nebezpenmi ltkami a ppravky..............................232. 1. 5. Dovoz a vvoz vybranch nebezpench ltek...................................................242. 1. 6. Veden evidence a oznamovn nebezpench ltek...........................................242. 1. 7. Vkon sttn sprvy pi nakldn s nebezpen ltkami a ppravky.................242. 1. 8. Kriteria hodnocen nebezpench ltek na zklad toxikologickch vlastnost..252. 1. 9. Kriteria hodnocen na zklad specifickch ink na zdrav lovka...............26

2. 1. 9. 1. Karcinogenn ltky (karcinogeny)...............................................................262. 1. 9. 2. Mutagenn ltky (mutageny).......................................................................272. 1. 9. 3. Ltky toxick pro reprodukci......................................................................27

2. 1. 10. Kriteria hodnocen na zklad ink na ivotn prosted...............................282. 1. 10. 1. Vodn prosted.........................................................................................28

2. 2. Smrnice o hygienickch zsadch pro prce s chemickmi karcinogeny...................282. 2. 1. Zkladn pojmy chemickch karcinogen a obecn ustanoven..........................292. 2. 2. Povolovn prce s chemickmi karcinogeny......................................................302. 2. 3. Kontrolovan psma............................................................................................312. 2. 4. Povinnosti organizace..........................................................................................312. 2. 5. Oznaovn chemickch karcinogen.................................................................322. 2. 6. Povinnosti pracovnk a jejich zpsobilost.........................................................32

3. Interakce toxickch ltek s organismem...............................................................................323. 1. Primrn kontakt a penetrace........................................................................................353. 2. Absorpce (resorpce) toxick ltky................................................................................35

3. 2. 1. Absorpce toxick ltky cestou dchacho stroj ................................................363. 2. 2. Absorpce k......................................................................................................363. 2. 3. Absorpce zavacm strojm..............................................................................37

3. 3. Distribuce a transport na zsahov msto.....................................................................393. 4. Interakce s receptorem..................................................................................................393. 5. Biotransformace - metabolick pemny xenobiotik....................................................40

3. 5. 1. Jednotliv fze biotransformace..........................................................................423. 5. 1. 1. Prvn fze biotransformanch pemn.......................................................423. 5. 1. 2. Druh fze biotransformanch pemn......................................................55

4. Chemick kodliviny a jejich inky na organismus............................................................654. 1. kodliviny s mstnm inkem.....................................................................................654. 2. kodliviny s celkovm inkem ..................................................................................66

4. 2. 1. Pm toxick inek...........................................................................................66

2

4. 2. 2. Biochemick inek............................................................................................664. 2. 3. Imunotoxicita.......................................................................................................67

4. 3. kodliviny s pozdnmi inky......................................................................................684. 3. 1. Mutageny.............................................................................................................684. 3. 2. Karcinogeny.........................................................................................................714. 3. 3. kodliviny s reprodukn a vvojovou toxicitou.................................................77

5. Faktory ovlivujc inek kodlivin....................................................................................815. 1. Chemick a fyzikln vlastnosti xenobiotika................................................................815. 2. Koncentrace kodliviny a doba expozice.....................................................................825. 3. Cesty vstupu kodliviny do organismu.........................................................................835. 4. Opakovan psoben....................................................................................................845. 5. Klimatick podmnky a zpsob prce..........................................................................855. 6. Organismus a jeho stav.................................................................................................86

6. Experimentln toxikologie a toxikologick informace........................................................896. 1. Dostupn toxikologick daje......................................................................................89

6. 1. 1. Toxikologick monografie a uebnicov texty....................................................896. 1. 2. Potaov databze a katalogy...........................................................................896. 1. 3. Informace o kodlivinch na INTERNETU........................................................90

6. 2. Biologick systmy pouvan v experimentln toxikologii.......................................906. 2. 1. Zkony a pedpisy pro prce na laboratornch zvatech.....................................916. 2. 2. Zkladn charakteristiky nejbnjch laboratornch zvat...............................92

6. 2. 2. 1. Laboratorn my ( Mus musculus var. alba )...............................................926. 2. 2. 2. Laboratorn potkan (Rattus norvegicus var. alba).......................................926. 2. 2. 3. More domc ( cavia aperea var. parcellus)...............................................936. 2. 2. 4. Krlk domc (Oryctolagus cuniculus var. edulis).....................................936. 2. 2. 5. Pes domc (Canis familiaris).....................................................................936. 2. 2. 6. Keek zlat (syrsk - Mesocricetus auratus).............................................93

6. 3. Testy na akutn toxicitu................................................................................................936. 3. 1. Akutn orln toxicita...........................................................................................936. 3. 2. Akutn inhalan toxicita.....................................................................................946. 3. 3. Akutn dermln toxicita......................................................................................946. 3. 4. Akutn dermln drdivost.................................................................................956. 3. 5. Akutn podrdn oka.........................................................................................95

6. 4. Testy na subakutn (subchronickou) toxicitu...............................................................956. 5. Testy na chronickou toxicitu........................................................................................966. 6. Krtkodob (screeningov) testy genotoxicity.............................................................966. 7. Testy na hodnocen stavu ekosystm..........................................................................97

6. 7. 1. Standardn testy ekotoxicity bn uvan v R...............................................976. 7. 2 Alternativn testy ekotoxicity................................................................................98

SPECILN TOXIKOLOGIE................................................................................................1017. Vybran anorganick kodliviny....................................................................................101

7. 1. Vybran prvky hlavnch podskupin periodickho systmu...................................1017. 1. 1. I. hlavn podskupina - vodk a alkalick kovy (H, Li, Na, K, Rb, Cs, Fr). .. .1017. 1. 2. II. hlavn podskupina - beryllium, hok, vpnk stroncium, baryum a radium(Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra)...........................................................................................1027. 1. 3. III. hlavn podskupina - bor, hlink, gallium, indium a thallium (B, Al, Ga, In,Tl)..............................................................................................................................1037. 1. 4. IV. hlavn podskupina - uhlk, kemk, germanium, cn a olovo (C, Si, Ge,Sn,Pb).............................................................................................................................1037. 1. 5. V. hlav podskupina - dusk, fosfor, arsen, antimon a bismut (N, P, As, Sb,Bi).............................................................................................................................105

7. 1. 6. VI. hlavn podskupina kyslk, sra, selen, tellur, polonium (O, S, Se, Te, Po)...................................................................................................................................1097. 1. 7. VII. hlavn podskupina fluor, chlor, brom, jod (F, Cl, Br, I).....................1117. 1. 8. VIII. hlavn podskupina helium, neon, argon, krypton, xenon, radon (He,Ne, Ar, Kr, Xe, Rn)...................................................................................................112

7. 2. Vybran prvky vedlejch podskupin periodickho systmu.................................1137. 2. 1. I. vedlej podskupina m, stbro, zlato (Cu, Ag, Au)............................1137. 2. 2. II. vedlej podskupina zinek, kadmium, rtu (Zn, Cd, Hg).......................1137. 2. 3. III. vedlej podskupina skandium, yttrium, lanthan, aktinium (Sc, Y, La,Ac).............................................................................................................................1147. 2. 4. IV. vedlej podskupina titan, zirkonium, hafnium (Ti, Zr, Hf).................1147. 2. 5. V. vedlej podskupina vanad, niob, tantal (V, Nb, Ta).............................1147. 2. 6. VI. vedlej podskupina (Cr, Mo, W, U).......................................................1147. 2. 7. VII. vedlej podskupina mangan, technecium, rhenium (Mn, Tc, Re).....1157. 2. 8. VIII. vedlej podskupina elezo,kobalt, nikl; ruthenium, rhodium,palladium; osmium, iridium, platina (Fe, Co, Ni, Ru, Rh, Pd, Os, Ir, Pt).................115

8. Vybran organick ltky.................................................................................................1178. 1. Uhlovodky............................................................................................................117

8. 1. 1. Alifatick uhlovodky...................................................................................1178. 1. 2. Aromatick uhlovodky.................................................................................118

8. 2. Halogenovan uhlovodky ....................................................................................1188. 2. 1. Halogenalkany...............................................................................................1198. 2. 2. Halogenderivty aromatickch uhlovodk..................................................119

8. 3. Hydroxysloueniny................................................................................................1208. 3. 1. Alkoholy, ethery a peroxidy..........................................................................1208. 3. 2. Fenoly............................................................................................................1218. 3. 3. Aldehydy, ketony..........................................................................................121

8. 4. Organick kyseliny a jejich derivty......................................................................1218. 5. Estery anorganickch kyselin (kys. srov, fosforen, dusin a dusit).............1228. 6. Organick ltky obsahujc dusk (nitro- , amino-, hydrazo-)................................123

8. 6. 1. Nitrosloueniny.............................................................................................1238. 6. 2. Aminosloueniny..........................................................................................1248. 6. 3. Hydraziny a jejich derivty...........................................................................124

4

VODTyto uebn texty by mly bt pro studenty zanajc studium technick chemie vodtkem

v orientaci vzniku monho rizika a nebezpe, kter mohou bt spojena s pracemiv laboratornch cviench nebo pi odborn studentsk vdeck innosti, pi odborn praxi, alekonec konc i po jejich nstupu do zamstnn.

Rizika ekajc v laboratoch, poloprovozech i chemickch provozech lze rozdlit do dvouzkladnch skupin:

I. rizika vyplvajc z chemickch, fyziklnch a biologickch vlastnost ltek - pedevm jeto jejich jedovatost (toxicita), dle holavost i monost vbuchu, leptav a korozvn inky,radioaktivita a pod.II. rizika vyplvajc z pouvn laboratornch metodik a zazen - zde mme na myslipedevm prce s petlakem nebo vakuem, manipulace s tlakovmi ndobami a tlakovmiplyny, elektrickmi zazenmi, chladicm i topnm zazenm a pod.

Je bohuel pravdou, e nsledkem neznalosti, nedokonal ppravy experimentu,nepozornosti i nedbalosti se vyskytuj v praxi etn otravy a razy vedouc asto k trvalmupokozen zdrav, vetn ppad smrtelnch. Nen bez zajmavosti, e v R se otravy a razyad na tet msto v pinch mrt (za srden cvn choroby a zhoubn novotvary) a inilyv roce 1994 celkem 7,5 % vech mrt.

Tyto uebn texty roziuj problematiku toxikologie, hygieny a bezpenosti prce i naprci v chemickch zvodech a vzkumnch stavech, kde problematika je podobn jako vekole, ale pracovn prosted je daleko sloitj, s vtm mnostvm rizika a ppadnintoxikace i razy jsou obvykle daleko t.

Z uvedenho vyplv, e mezi zkladn znalosti inenr chemie mus nutn patit iznalosti o biologickch incch jednotlivch ltek i alespo skupin chemicky podobnchltek, znalosti zkladnch kritri pro bezpenou manipulaci s nimi a s tm souvisejcchlegislativnch otzek. Dle je nutn znalost asanace a likvidace tchto ltek v ppad havrie,znalost ochrannch zkrok pi nehodch, poskytovn prvn pomoci, a ji dolo k razu iintoxikaci, tedy obecn znalosti pro zachzen s tmito ltkami.

Vzhledem k exponencilnmu nrstu novch chemickch ltek, kter se v prmyslovvysplch sttech dostvaj denn na trh, je pracovn a ivotn prosted doslova zaplavovnonejen novmi finlnmi vrobky, ale tak surovinami, meziprodukty a odpadem z vroben,ppadn z aplikace tchto ltek.

A zde se objevuje jeden zvan aspekt, e toti vedle vysloven akutnch nebezpenchltek (jed, vbunin,ravin a holavin) se na lidskm zdrav projevuj negativn idlouhodob exposice nzkm koncentracm akutn relativn nejedovatch ltek. Tyto pozdninky, jak bude popsno dle, bvaj nkdy pro organismus daleko zhoubnj ne akutnintoxikace.

OBECN TOXIKOLOGIEV um slova smyslu je toxikologie vda o psoben jed na iv organismus. Samotn

slovo toxikologie je vlastn odvozeno z eckho to toxikon. tj. jed jm se napoutly py,i toxikos tj. luk a logos tj. slovo, odbornost. Jedn se o obor, kter spad pod Vdeckkolegium lkaskch vd, ale jedn se spe o obor smen, kde vak chemie sehrvnezastupitelnou roli.

1. vodn pojmy, obory toxikologie, troka historieToxikologie v irm pojet pojednv o pvodu, fyziklnch, chemickch, biochemickch

a patofysiologickch vlastnostech ltek, jejich mechanismu psoben, inku, interakci,vstebvn, distribuci, biotransformaci, exkreci a toxickm inku u pslunhobiologickho objektu. Jedn se o typicky interdisciplinrn obor, vychzejc z farmakologie appadn toxikologie liv. Je mono konstatovat, e v toxikologii se sten pekrvajnsledujc obory: chemie, biochemie, klinick chemie, farmakologie, biofyzika, patologickanatomie, histopatologie, molekulrn biologie, genetika, neurologie a psychiatrie, patologickfyziologie, mikrobiologie, ale tak fytotoxikologie, hydrotoxikologie, ekotoxikologie,problematika pracovnho a ivotnho prosted, pracovn hygiena, pracovn lkastv a pod.

Toxikologie bv zhruba rozdlovna na toxikologii experimentln a klinickou. Dlen lzesamozejm provdt i podle druh toxikologicky provovanch ltek nap. na toxikologiilk, toxikologii pdatnch ltek do potravin (tj. konzervanch, barvicch, vnizdrazujcch i stabilizanch chemickch ltek a ltek zvyujcch nutrin hodnotu),prmyslovou toxikologii, vojenskou toxikologii (pedevm problematika bojovchchemickch ltek - BCHL), ekotoxikologii, hydrotoxikologii, pedotoxikologii,fytotoxikologii, soudn (kriminalistickou) toxikologii, predikn toxikologii, analytickoutoxikologii, toxikologii omamnch a psychotropnch ltek apod.

V vodu tto kapitoly zaznlo konstatovn, e toxikologie je vda o psoben jed. Co toale je vlastn jed? Jedn se o pojem relativn, a ani dnes nelze tvrdit, e nae poznatky onegativnch incch chemickch ltek jsou zcela uspokojujc. Otzkami jed a otrav a jejmidefinicemi se zabvaj lkai, fyziologov, farmaceuti, chemici i prvnci a zkonodrci.

Je nutno si rovn uvdomit, e co je prudce jedovat pro jeden ivoin druh, nemusjako jed psobit u jinho ivoinho druhu. Uveme si jako pklad botulotoxin tzv.klobsov jed (pravdpodobn pro lovka nejprud jed, jak je vbec znm), produkt tobakterie Clostridium Botulinum, jeho letln (smrteln) dvka pro lovka byla stanovena napouhch 6 ng (1 ng = 10-9g a jen pro zajmavost na vyhuben celho lidstva by teoretickystailo pouze 36 g tohoto jedu !), kter vak nap. na elvy toxicky vbec nepsob. Rozdlymohou bt i uvnit jednoho druhu. Tak nap. je znmo, e existuj lid, kte snej methanolstejn dobe jako ethanol, pesto, e pro ostatn lidi je methanol velmi jedovat.

Jedy jsou znmy lovku od nepamti, kdy vtinou nov poznatky o jedovatosti nkterltky (rostlina, ivoin jed a pod.) byly vykoupeny dan nejvy. I dnes se nkte liddomnvaj, e nejsnze uniknou spravedlnosti a zatemn pinu smrti, jestlie za vraednprostedek zvol jed. Dnen analytick a diagnostick postupy jsou na tak vysok rovni, evtinou odhal pinu otravy. Existuj pochopiteln i jedy, kter lze jen tko zjistit. Natstnejsou bnmu zloinci znm a dostupn, pesto se as od asu objev velmi rafinovanvraedn pouit jedu, nap. vdova Becherov z Lutychu otrvila 11 lid a 5 piotrvilaheteroglykosidem (kardiotonikem) digitlisem. Znm je rovn ppad vraha, kter svou obotrvil grilovanm kutkem, kter pedtm piln krmil panlskmi mukami. Pro kue

6

netoxick cantharidin, kter jeho maso obsahovalo, byl vak smrteln pro ob. I zde vaknakonec byl vrah odhalen by vce mn nhodn, a potrestn.

Je jist zajmav, e za celou existenci lidstva m na svdom (odhldneme - li odalkoholu) nejvce otrav tak banln slouenina jako je oxid uhelnat. Vzpomeme si jen naposledn vt tragdii v roce 1997 v Ostrav - Hrabvce, kdy do komna rodinnho domkuzapadl mrtv havran a v dsledku intoxikace oxidem uhelnatm zemely tyi eny.

K jedovatm ltkm se ve obrovsk mnostv nejrznjch historek, a u vce i mn smylench (byasto s velmi racionlnm jdrem) nebo skutench. Tak nap. podle jedn historick anekdoty krl MithridatesEupater, kter il v 1. stolet p. n. l., uval preventivn mnoho rznch jed a protijed, take se proti nim stalimunnm. Kdy jeho syn poslal vrahy, aby ho zabili, chtl se otrvit, ale jed neinkoval. Jeho eny a dtipodlehly inkm jedu, on vak musel bt zabit kopm. Proto se odolnost vi jedm dodnes nazvmithridatismus.

Prvn zmnky o jedech jsou ji v 16. stolet ped n.l., kdy pt kniha Mojova popisuje jedy hadzemskch, jedy drak apod. Star Egypt, ecko i antick m znal ji velmi dobe inky nkterch jed,stejn tak stedovk a renesance, kde byly uvny pedevm ke zloineckm elm a popravm.

Nikandros z Kolofonu napsal bse Alexifarmakon (Protijed), v n pojednv o zvecch jedech aprotijedech. Mnoho lid otrvil heraklejsk tyran Klearchos, tyran syrakusk Dionysios I., kter otrvil i svoumatku. Otrven byl Herodes Antipater, snad i Augustus, urit Britannikus, Vespasianus, Titus, Domitianus,Commodus, snad i Marcus Aurelius a dal. Mnoho lid otrvil Vilm Dobyvatel. V na historii byl mlemotrven Karel IV., jak sm l ve svm ivotopise, nkolik atentt jedem bylo podniknuto na Vclava IV. ankte historikov soud, e Ji z Podbrad dal otrvit degenerovanho a tce ovladatelnho LadislavaPohrobka - pravda je vak asi tak, e Pohrobek zemel pece jen na mor.

Ve 14. stolet se zaalo v Evrop uvat k otravm arseniku, byly jm napoutny rukavice, koile a pod.Mnoh vak patilo do sfry bj, nap. vilo se na otravu z noe na loupn ovoce, ba dokonce na otravuz vagny. Travistv doznalo nebvalho rozkvtu pedevm v Itlii (14. - 16. stolet). Znmy jsou nap. rodinyViconti della Scala, Baglioni a dal. Sm velik Leonardo da Vinci se snail pirozenou cestou pipravit otrvenovoce.

V usmrcovn odprc jedem vynikly pedevm eny. Mythologie obviuje z travistv Hekat, Medeu,Kirk a Deineiru, historickmi travikami byly Kleopatra, Theodora byzantsk, Fredegunda, Kateina Sforzov,Beatrice Cenci, Kateina Mediejsk. Dlouh seznam obt maj na svdom vtaky z blnu ernho a rulkuzlomocnho prostednictvm Livie, eny csae Augusta a Agripiny (Claudiovy eny). Augustus zejm vdl okladech sv eny a proto si veker npoje a pokrmy pipravoval sm. Livie nakonec pece jen zvtzila, kdyvstkla jed do fku na jeho osobnm strom.

Za jednu z nejvtch traviek byla povaovna Marie Madelaine markza de Brinvilliers, kter byladeviantn a pociovala pi otravovn lid pohlavn rozko. Zabila tak svho otce, sv dva bratry a adu sester,mnoho svho sluebnictva a velkou adu jinch osob. 16. ervna 1676 byla v Pai sata a jej tlo spleno.Prost ena z lidu, La Voisinov, zskala za vldy Ludvka XIV. prostednictvm jed obrovsk jmn. Brala zavradu a 50 000 frank. Piznala se e mimo jin zabila i 2500 nedonoench dt. Ludvk XIV. dal ve svptomnosti split jej soudn akta, nebo mnoho aristokrat bylo zkaznky La Voisinov, kter skonilauplenm. Tak milenka Ludvka XIV., Francoise Athenais markza de Montespan, kter mu porodila sedm dt,odstarnila jedem od La Voisinov celou adu svch soupeek v krlovsk lsce.

Vyuit jed ve vlenictv, a to od dob nejstarch a i kdy se to zrove odsuzovalo, bylo velmi vznamn.Byly vyuvny jedy jak rostlinnho, tak ivoinho pvodu. Zde meme zaadit i metn jedovatch zvat nadlku. Tak nap. Septimus Severus musel odstoupit od oblhn Atry, protoe jeho vojsko bylo zasypnondobami s hmyzem, kter bolestiv tpal. Hanibal zase pouval hlinnch hrnc naplnnch jedovatmi hady.Vyuvn jedu ve vlenictv lo tak daleko, e byly otravovny studny (nap. Manius Aquilius otravoval studnv Mal Asii a upadl proto v m v opovren) nebo i cel vodn toky (Solon).

Mnoho kmen uvalo a dosud uv nejrznjch druh otrvench zbran. Dvno je uvali Gallov,Belgov, Dkov a Dalmatinci. Nejznmj takto uvan jedy jsou jedy srden, jedy keov a jedyzpsobujc ochrnut svalstva. Ve vchodn Asii a v Africe se uvalo hlavn srdench jed (Anthiaris toxicaria,Strofant), nkdy s pimenm jedu ze korpin a stonoek. Malajsk kmeny a Kovci uvaj jedy keov, vekterch se d prokzat i strychnin. Trvanlivost tchto jed je znan, bylo nap. prokzno, e py uloen vesbrkch maj za 90 let stejnou psobivost jako erstv . Kovci uvaj t jedu z kokon brouka Diamhidia

simplex (cca 60 rozmakanch larev na jeden p). Ten psob lokln zntliv, hemolyticky, vyvolv krvavprjmy, hematurii a poruchy dchn. Amerit Indini od Amazonky a Orinoka uvaj kurare, kter bylo doEvropy pivezeno v r. 1595 nebo jedu z by Phylobates melanorrhinus, kter m obdobn inek jako hadjedy.

Jedy byly a jsou pouvny k popravm. V Egypt, n, ecku se uvalo hadho utknut (Kleopatra),vypit jedovatho npoje (Sokrates i bolehlavu) i kyanovodku uvolnnho z pecek nkterch plod. V USAse v nkterch sttech kyanovodkem popravuje dodnes. Surovost s jakou se popravovalo by dnes lidi zejmokovala. V jednom z nejlpe doloench ppadu hromadn popravy byl pouit vtaek ze stromu Antiaristoxicaria (anar nebo t upasov strom) z tropickch oblast Asie, jeho mza obsahuje kardiotonick glykosidy(viz ve pov jedy). V roce 1776 jeden z jvskch krl zavrhl tinct konkubn a dal je touto mzoupopravit. Byly pivzny ke klm s obnaenmi adry a pro aplikaci provedl kat incizi (naznut ke)nstrojem podobnm dlu. Bhem nkolika minut eny ve stralivch bolestech zemely. Vtaek z te rostlinypouvali domorodci, aby otrvili studny holandskch koloniztor.

Velk bylo a je vyuvn jed k sebevradm. Pedevm se k tomuto prostedku uchyluj eny v klamnpedstav, e otrava je nejestetitj zpsob sebevrady a e mrtvola otrven je nejmn znetvoen. Opak jevak pravdou - poleptn, zvracen, prjmy, znetvoen v keovitch stavech apod. nejsou nikterak estetick.K uit jedu je tak zapoteb nejmn energie. Ped lty to byly fosforov zpalky (sirky), kresoly (lysol),istidla (kys. avelov). Dnes jsou to svtiplyn, hypnotika, analgetika, drogy, lky nejrznjho charakteru, ale ichemiklie (cyankli, alkaloidy), vfukov plyny automobil apod.

Je nutno se zmnit i o otrav medicinln, kter me celou adu pin jako nap. intolerance pacienta k lku,pedozovn, sumerace ink rznch lk, omyl lkae i lkrnka, zmna lku apod. Tyto otravy jsou vakdnes velice vzcn.

Stle vt nrst vak maj mrt v dsledku pedvkovn drogou u toxikoman. Tato problematikaje velmi zvan, uveme jen, e celkov poet uivatel drog (vech skupin) vzrostl v R z 2470 v roce1995 na 3252 v roce 1996. Jen v roce 1996 zemelo v R dvacet narkoman na pedvkovn a z toho bylopt chlapc, kterm nebylo ani devatenct let. Ze zvislosti na drogch se lilo v r. 1996 sto edest dtdo patncti let.

Pvodcem otravy me bt i jed, kter nepedvdan vznikne v potravin. Potravina se nap. me rychlezkazit za vvoje jed. Zvlt nebezpen jsou jtra, v nich mohou po nkolika hodinch, byla - li nakrabna,vzniknout smrtc jedy. Prv proto nkter primitivn kmeny uvaj jater k vrob povch jed. Zludnostkonzerv (i zeleninovch) je rovn znm, akoliv zde jde pedevm o bakterie a bakteriln toxiny (nap.botulotoxin). Velmi nebezpen jsou nkter plsn (pedevm producenti tzv. aflatoxin), kter jsou vtinouhepatotoxick a karcinogenn. Prvn vt otrava mykotoxiny se pravdpodobn odehrla ve Velk Britnii, kdeuhynulo 120 000 krat krmench plesnivmi arady. Hlen tkch otrav (i smrtelnch) v dsledku poitplesniv potravy roste ve svt alarmujcm zpsobem.

Znmy jsou i otravy z potravin, kter obsahuj nevhodn aditiva, ppadn obsahuj ltky toxick, kter se donich dostaly v prbhu vroby, prav, skladovn apod. Vedle nevhodnch aditiv to mohou bt i neistotyrostlinnho pvodu (v obil nap. koukol i jet vce nebezpen nmel), ppadn residua nejrznjchpesticidnch ltek.

Strjcem mnoha mrt bylo (a je) pouvn nejrznjch abortivnch prostedk, vtinou rostlinnhopvodu. Je teba konstatovat, e ve skutenosti neznme dnou ltku, kter dovede plod z dlohy vypudit, anizpsob otravu.

Zvltn kapitolu otrav tvo afrodisiaka, kterch se uv jednak ke zven pohlavn vkonnosti vlastn,jednak (a to je protizkonn) aby u druh osoby vzniklo pohlavn podrdn tak, aby snadnji podlehlapartnerov uchzen. Mezi lidmi jsou znmy pedevm panlsk muky (Lytta vesicatoria, Cantarisvesicatoria) obsahujc drdiv cantharidin. Ji markz deSade zabil nkolik lid, kdy rozdval bonbnys cantharidinem ve spolenosti. Musel pak prchnou z Francie.

Pozornost zaslou i pouit chemickch bojovch ltek (BCHL) ve vlce. Ppady z prvn svtov vlky(Yper ) a hlavn Vietnam (1961 - 1973 defolianty) jsou jet velmi iv. O bojovch chemickch ltkch budejet zmnka pozdji.

Dalmi pinami otrav jsou nepozornost i nedbalost. Jsou znma mrt lid nap. pi poutn motoru vepatn vtran nebo uzaven gari. Kurizn je ppad z roku 1992, kdy na Liberecku pouil otec rodiny pihlouben studny k odstelu dna pravdpodobn smsi travexu a cukru. Po cca 10 hodinch sestoupil do studny,

8

kde se otrvil zplodinami vbuchu. Postupn se mu vydal na pomoc snoubenec jeho dcery a dv dcery. Vichnityi zstali na dn studny. Velmi zken je nenadl vznik (vtinou z nedbalosti i poruen pedpis) vysocetoxickho plynu jako je kyanovodk i sulfan. Znm je ppad z roku 1996, kdy pracovnk z olomouckchemiky vypustil do kanalizace nkolik metrk kyseliny srov. Kyselinou uvolnn sulfan zabjel av pomrn vzdlen nemocnici zcela nevinn obti.

Technick zvady jsou astou pinou smrtelnch otrav, pedevm v chemickch zvodech. Pinou mohoubt koroze, mrazy i naopak vysok letn teploty, vjezdy automobil na chodnk, kdy me dojt k poruen nap.plynovho potrub, kter bv uloeno jen mlce.

Kurizn jsou otravy, kdy nkter preparty (zvlt omamn a psychotropn ltky) zkoumali a zkoumajlkai, chemici a lkrnci na sob. U ns to byl pedevm J. E. Purkyn, kter experimentoval s kafrem,muktovm okem, opiem, terpentnem apod. Znm je tragick osud objevitele morfia lkrnka W.Sertrnera, kter vlastn zemel ve svch 58 letech pod vlivem morfia a lze jej souasn oznait za prvnhonarkomana morfiovho typu v djinch modernho lidstva.

Vty otrav, kter jsme zde dokumentovali pro zajmavost na nkterch konkrtnch ppadech by nebylpln bez zmnky o kousnut, bodnut i o pouhm kontaktu s jedovatm zvetem, ppadn o kontaktus nktermi prudce jedovatmi rostlinami, co ve me vst k otravm. Obvykle jsou vyvolvny lokln kon,nkdy i celkov toxick projevy. Byla popsna i smrt. Vzpomeme nap. pemnoen a zdivoen specilnvylechtnch vel v Severn Americe, kdy napaden jimi bylo pro mnoho lid fatln.

D se konstatovat, e pravdpodobn prvnm toxikologem, kter clevdom studovaltoxick inky ltek byl geniln alchymista i vdec 16. stolet Theophrastus AureolusPhilippus Bombastus z Hohenheimu - een Paracelsus. Jeho definice jedu je z obecnhohlediska pravdpodobn do dnenho dne nepekonan. Zn: Vechny ltky jsou jedy, nicnen nejedovat. Pouze dvka zpsobuje (je pinou), e ltka pestv bt jedem. Jakse doteme v dalch kapitolch tto uebnice je to pravdou, nebo vedle veobecn znmchjed jako je nap. botulotoxin, cyankli, strychnin i methanol, mohou na lidsk organismuspsobit jako jedy i ltky pro ivot vsostn dleit, jako sacharza, kyslk nebo kuchysksl - zle pouze na velikosti dvky.

Nicmn jako vdeck disciplna se toxikologie rod potkem 18. stolet, ale dospv ajasn se vyhrauje teprve ve stolet devatenctm.

Jak u bylo uvedeno, jedn se o interdisciplinrn vdeck obor, a proto jeho dal rozvojbyl podmnn i rozvojem jinch vdnch disciplin. Tak nap. rozvoj biochemie, fyziologie agenetiky v poslednch desetiletch umonil toxikologm orientovat se na vzkum mechanismink toxickch ltek, jeho clem by mla bt prevence, ppadn vasn odhalen otrav.Vysok rove toxikologie v souasn dob umouje na zklad svch poznatk formulovatzkony o ochran lidsk populace a prody, pedevm stanovenm nejvych ppustnchkoncentrac toxickch ltek ve vech slokch ivotnho a tedy i pracovnho prosted, stejntak jako v biologickch tknch a substrtech.

Podvejme se nyn ble na npln a pojet nkterch ve zmnnch toxikologi:

1. 1. Klinick toxikologie si vm klinickho oboru otrav, popisuje a analyzuje pznaky otravy u lovka, studuje

dynamiku inku jed na otrvench a hled, oprajc se o experimentln toxikologii,nejvhodnj terapi.

1. 2. Experimentln toxikologiezkoum inky ltek zpravidla na jinch biologickch objektech ne je lovk, pedevm

na experimentlnch zvatech. Dnen trend boje mnoha ekologickch a ochranskchiniciativ proti experimentm na zvatech vak stle vce nut experimenttory pouvat i jinpokusn objekty ne zvec, nap. mikroorganismy, urit perfundovan orgny, hmyz, houby

a pod. Experimentln toxikologie pedevm slou jako zdroj informac o tzv. biologickzvadnosti pslun ltky (nebo smsi ltek), stanovuje dle toxick dvky a koncentrace,objasuje vlastn mechanismus psoben toxickch ltek, jejich biotransformaci v organismu,ale souasn hled i ltky eliminujc nebo alespo zmrujc jejich inek. Zjiovnbiologick nezvadnosti je velmi dleit mimo jin i nap. u lk, kterm je vystaveno velkmnostv jedinc, a proto zdraznn kodlivch vedlejch ink je zcela namst.

Z vsledk experimentln toxikologie nevychz pouze hygienick a kontroln orgny, alei samotn chemick vzkum, vroba a pedevm aplikace finlnho vrobku, kter mus btvdy podzena velikosti a charakteru biologick aktivity (zvadnosti) pslun ltky.

1. 3. Prmyslov toxikologiese zabv pedevm toxikologi vech ltek vyskytujcch se v danm pracovnm prosted,

a to nejen v chemickm prmyslu, ale tak nap. v hutnictv, zemdlstv, potravinstv,vrob stavebnch hmot, polygrafii, sklstv, veterinrn a humanitrn medicn, prmyslutextilnm, doprav, koedlnm prmyslu a pod.

Prmyslov toxikologie je zce propojena s pracovnm lkastvm a hygienou prce.Zabv se identifikac, analzou, mechanismem psoben, metabolismem a vzjemnmiinterakcemi chemickch kodlivin pslunho pracovnho prosted, dle pak diagnostikouintoxikace, ale pedevm prevenc prmyslovch otrav. Pro ely prevence vyuv dvouzkladnch vzjemn se doplujcch metod kontroly.

Prvn metoda spov na stanoven limitu ppustn exposice lovka dan kodlivin, a totak, e definuje pro kadou kodlivinu jej nejvy ppustnou koncentraci v ovzdu, kterjet nevyvolv u zdravch jedinc toxick inek pi osmihodinov exposici (pracovndoba). Tato metoda pedpokld, e toxick ltka pronik do organismu pevn inhalancestou pes respiran trakt.

Druh metoda se zabv vyetovnm ji exponovanch osob a vasnm odhalovnmvych exposic, i kdy jet ne nebezpench tj. nezpsobujcch jet nevratn zmnyv organismu exponovanho. Tato metoda msto analzy pracovnho prosted analyzuje avyetuje exponovanho lovka, a to tak, e se bu stanovuje pslun kodlivina resp. jejmetabolit v biologickch substrtech pracovnka (nejastji je to mo a krev, ale mohou to bti sliny, pot, vydechovan vzduch a pod.) nebo se sleduj zmny (jet reversibiln-vratn)v biochemickch pochodech i fyziologick zmny v organismu.

Pojet prmyslov toxikologie doznalo asem uritch zmn. V prvopotku lo v podstato riziko tzv. prmyslovch otrav, pedevm pak v chemickch vrobnch. Dnes se zjemprmyslov toxikologie posouv vrazn do sfry aplikanho prmyslu a aplikacechemickch ltek. Je to dno tm, e chemick vrobny se modernizuj a zdokonaluj tak, estyk s nebezpenou ltkou je zde prakticky vylouen. Spe se s n pak dostv do stykuspotebitel pi jej aplikaci.

Prmyslov toxikologie, jak ji bylo uvedeno zkoum biologickou nezvadnost (izvadnost) vech sloek pslunho technologickho procesu. Znamen to, e studujetoxikologii nejen finlnho vrobku, ale i surovin, meziprodukt a hlavn pak odpad. Jenutno si uvdomit, e odpad z chemickho prmyslu, kterho jet bohuel bv nkdy i vcene istho produktu, me mt znan negativn dopad na ivotn prosted.

1. 4. Ekotoxikologiese zabv toxikologi ekologickch systm. Zaazujeme zde pedevm stanoven akutn a

chronick toxicity na rybch, korch a mikroorganismech ve vodnch tocch a pod. Dle se

10

provd testovn toxikologickch ink na ptactvu, zvi, hmyzu, ale i nap. na pdnchmikroorganismech. Do ekotoxikologie meme zahrnout i tzv. fytotoxikologii, kter sledujepsoben chemickch kodlivin na rostliny, ale i psoben rostlinn buky na kodlivinu,vedouc k jej biotransforman pemn. Ekotoxikologie umouje i monitorovn kodlivinve vymezench lokalitch - v ivotnm prosted.

1. 5. Jin toxikologick oboryVedle ve zmnnch obor bv toxikologie lenna do dalch obor. Podle sfry zjmu

je to nap. toxikologie psychotropnch a omamnch ltek (psoben omamnch ltek,nikotinu, alkoholu apod.), toxikologie potravin a ltek pdatnch (aditiv), toxikologieagrochemikli (pesticid, hnojiv apod.), soudn lkastv (kriminalistick, forensntoxikologie zabv se zpsoby jak prokzat otravu), farmaceutick toxikologie (toxick avedlej inky liv), vojensk toxikologie (vvoj a aplikace toxickch ltek pro vlenely, ale i vvoj dokonalejch protijed a ochrannch a indikanch prostedk), toxikologiekosmetickch ppravk atd.

Vznamn postaven m analytick toxikologie, vyuvajc metody, postupy a principyanalytick chemie pro stanoven kodlivin v nejrznjch slokch prody (voda, pda,vzduch, biologick materily, iv organismy apod.). Konen analytick vsledek je dnsprvnm soubhem celho etzce postup a faktor, ponaje sprvnm vbrem mstaodbru, provedenm odbru, transportem a pechovvnm vzork, zpracovnm vzork,vlastn analzou, statistickm vyhodnocenm a interpretac vsledk.

Z mn znmch obor toxikologie jmenujme alespo neurotoxikologii (inky ltek nanervov systm) a imunotoxikologii (ovlivnn imunitnho systmu).

Sv uplatnn m i tzv. predikn toxikologie, umoujc odhadovat toxick inky ltekbez poit pokusnch zvat. Nejrozenj je pravdpodobn odhad velikosti toxickhoinku sloueniny z jej chemick struktury (tzv. QSAR z angl. Quantitative Structure Activity Relationships).

1. 6. Definice jed, charakteristika jedovatosti ltekBylo ji zmnno, e definice jedu jsou rzn a znan nejednotn. dn z definic

uvedench v toxikologick literatue nevystihuje bezezbytku tento pojem. Ba ani zkonkyjednotlivch stt nevymezuj definici jedu stejn. Mimo jin zde sehrv svou roli i to, eltka, kter je jedovat pro jednu skupinu ivoich, nemus bt jedovat pro druhou. Nap.atropin a morfin, kter jsou prudce jedovat pro lovka, jsou jen velmi mlo nebezpen prokrlka i more. Rovn nap. otrava methanolem doprovzen pokozenm optickho traktuje znm jen u lid, nebo pro zvata (dokonce i pro opice) je methylalkohol daleko mntoxick.

Methylalkohol m jet jednu zajmavou vlastnost, kter dokld, e znan rozdly v jedovatosti ltekmohou bt i mezi jedinci stejnho biologickho druhu. Dvku methylalkoholu, kter vyvol u jednoho lovkaprudkou otravu, snese nap. jin lovk bez nejmench obt.

V obecnosti meme povaovat za jedy takov ltky, kter njakm zpsobem pokozujorganismus. Faktem vak je, e ve velkch dvkch pokozuj organismus i ltky, kterobvykle za jedy nepovaujeme. A prv tuto hranici, urujc malou nebo velkou dvku, nenmon definovat. V nkterch definicch jedu se objevuj pojmy jako mal, nepatrn iminimln dvka, resp. minimln mnostv, kter ponkud pslun definice znehodnocuj.Uveme si nkter z nich:

Jedem rozumme takovou ltku, kter vniknuv do tla v malm mnostv (nkolikmiligram nebo nejve destek gram) vyvol po vstebn charakteristick chorobn zmny,je mohou vst i k zniku organismu. (Riedl-Vondrek 1954 - toxikologick hledisko).

Nevratnost inku in z ltky jed. (Druckrey 1957)Jed je organick, nebo neorganick ltka, kter chemickm a nebo fyzikln chemickm

inkem ji v malm mnostv pokozuje zdrav nebo psob smrt lovka. (Holom a spol.1958 - soudn lkask hledisko).

Jedy jsou biologicky aktivn ltky, kter i v minimlnm mnostv po vniknut doorganismu vyvolvaj rzn tk patologick zmny, a smrt. (evk 1960).

Jed je ltka, schopn zpsobit ji v nepatrnm mnostv vn onemocnn a znikorganismu. (Naun slovnk 1963)

Jedem rozumme takovou biologicky aktivn ltku, kter i v malch dvkch (od nkolikamiliontin gramu do destek gramu) po vniknut do tla vyvol rzn tk poruchy , doasnnebo trval, a v krajnm ppad i smrt. (E. Urban 1973).

Jedy jsou takov ltky, kter zpsobuj otravy ji v malch dvkch; dl se na zvlnebezpen jedy a ostatn jedy a jsou uvedeny v seznamu tchto ltek (podle ji neplatnhonazen vldy SR 192/1988 Sb. o jedech a jinch ltkch kodlivch zdrav).

Z ve uvedench definic vyplv, e mezi jedy nepotme ltky, kter psob loklnnebo celkov fyziklnm inkem nap. sklenn stepy, kovov piliny, vrouc voda a pod. Zajedy pak nepovaujeme ani ltky, kter sice psob po vstebn celkov chemicky, ale pouzeve velmi velkch dvkch. Uveme jako pklad u zmnnou kuchyskou sl, kterouneadme mezi jedy, i kdy v dvce okolo 100g me vyvolat naruen iontov rovnovhyorganismu s nslednm pokozenm nkterch orgn a vzniku patologickch zmn.

ada autor nezaazuje mezi jedy ani ty ltky, kter psob jen lokln chemicky, jako jsounap. anorganick kyseliny a zsady, jin vak zaazuj i tyto ltky mezi jedy v irm slovasmyslu..Nkdy jsou obecn toxick ltky dleny podle zjevnch zpsob ink do tzkladnch skupin: Ltky jejich mstn inek je prakticky nevznamn a psob teprve po vstebn do organismu (alkaloidy, CS2, CO, HCN, tk kovy apod.).

Ltky psobc jen mstn (nkter anorganick kyseliny a louhy). Ltky inkujc jak mstn chemicky, tak po vstebn k nebo sliznic i celkov toxicky (kys. fluorovodkov, fenol, HgCl2, nkter prmyslov rozpoutdla apod.).

Je nasnad, e rozdlen toxickch ltek je mono provdt podle nejrznjch kriteri.Pro ns bude dleit dlen podle platnch zkonnch ustanoven, jak bude popsno v stipojednvajc o legislativnch otzkch.

Kritriem, podle kterho byly rozdleny toxick ltky, je jejich akutn jedovatost.V nsledn uveden tabulce, kter vychz z americkch pramen a byla upravenaMarholdem, byla pouita akutn toxicita pro laboratornho potkana pi perorlnm podn(sty), kter byla vyjdena hodnotou DL50 (DL50 - tzv. polovin letln dvka - takov dvkatoxick ltky, kter po podn experimentlnm zvatm jich usmrt prv 50%):

12

Tab. . I: Rozdlen toxickch ltek podle akutn toxicity (Marhold: Pehled prmyslov toxikologie, SZdN -Praha 1964) Pozn.: TEPP je tetraethylpyrofosft tj. (C2H5.O)2.PO.O.PO.(O.C2H5)2

2. Legislativn otzky souvisejc s nebezpenmi chemickmi ltkami appravky

V souasn dob uruje v R prva a povinnosti prvnickch a fyzickch osob pizjiovn vlastnost a klasifikaci chemickch ltek a chemickch ppravk a pi jejichregistraci, evidenci, oznamovn nakldn s nimi a pi jejich zavdn trh zkon 157/1998Sb. o chemickch ltkch, chemickch ppravcch a o zmn nkterch dalchzkon.Tento zkon souasn vymezuje psobnost sprvnch ad pi zajitn ochranyzdrav lovka a ivotnho prosted. Ped kodlivmi inky chemickch ltek a stanovpsobnost sprvnch orgn odbornho dozoru nad dodrovnm ustanoven tohoto zkona.Tento zkon se nevztahuje na takov chemick kategorie, kter jsou oeteny zvltnmiprvnmi pedpisy. Jsou to liva, krmiva, potraviny, kosmetick prostedky, nerosty, stelivo,vbuniny, radionuklidov zie a jadern materily, ppravky na ochranu rostlin, omamn apsychotropn ltky, chemick zbran a jejich prekurzory, ltky pokozujc oznovou vrstvuzem a na hnojiva, pomocn pdn ltky, pomocn rostlinn ppravky a substrty. Zkon serovn nevztahuje na vybran paliva, maziva a jejich smsi a jen omezen na odpady, Zkonrovn nee jakoukoliv ppravu nebezpench chemickch ltek a ppravk.

2. 1. Zkon 157/1998 Sb. o chemickch ltkch a chemickch ppravcch a ozmn nkterch dalch zkon

Tento zkon je platn od 1. 1. 1999 a nahrazuje zruen nazen vldy 192/1988 Sb ojedech a jinch ltkch kodlivch zdrav. Zkon byl novelizovn zkony 352/1999 Sb.,132/2000 Sb., 258/2000 Sb. a 458/2000 Sb.

V zkon jsou definovny zkladn pojmy vetn pojmu nebezpen ltka a ppravek, cojsou ltky a ppravky vykazujc jednu nebo vce tzv. nebezpench vlastnost. Co jsou tzv.nebezpen vlastnosti zkon rovn definuje.

Uvdme tyto pojmy alespo zjednoduen:

a) vbun extrmn reakce (i bez O2) za vzniku plynu, detonace prudkho shoen, vbuch

b) oxidujc s jinmi ltkami (nap. holavmi) vyvolvaj vysoce exotermn reakce.

c) extrmn holav bod vyplanut ni ne 0oC a b. v. ni ne 35oC anebo v parch vzntliv vevzduchu za normln teploty a tlaku.

d) vysoce holav nap. bod vzplanut ni ne 21oC (a nejsou extrmn holav), ppadn pi stykus vlhkost uvoluj holav plyny atd.

e) holav bod vzplanut 21oC a 55oC

f) vysoce toxick pi vdechnut, poit nebo proniknut k mohou i ve velmi malm mnostv zpsobitakutn nebo chronick pokozen zdrav nebo smrt

g) toxick dtto jako pedchzejc ppad, pouze mnostv nen definovno

h) zdrav kodliv dtto jako pedchzejc ppad

i) rav nic pi styku ivou tk

j) drdiv - psobc znty tkn

k) senzibilizujc vyvolvaj pecitlivlost

l) karcinogenn zvyuje etnost vskytu rakoviny

m) mutagenn zvyuje etnost genetickch pokozen

n) toxick pro reprodukci zvyuje vskyt neddinch pokozen potomk ppadn pokozenreproduknch schopnost

o) nebezpen pro ivotn prosted pedstavuj nebezpe pro ivotn prosted

Vrobce nebo dovozce dosud neklasifikovanch ltek a ppravk je povinen ovit pedjejich uvedenm na trh zda nemaj jednu nebo vce ve uvedench nebezpench vlastnost apodle vyhodnocen je zaadit do jednotlivch skupin nebezpenosti. Metody pro zjiovnnebezpench vlastnost stanov esk bsk ad (a to vlastnosti pod psmenem a)),Ministerstvo vnitra (vlastnosti pod psmeny b) a e)), Ministerstvo zdravotnictv ( f) a n)) aMinisterstvo ivotnho prosted (vlastnosti pod psmenem o) a fyzikln chemick a chemickvlastnosti).

Zkouet nebezpen vlastnosti ltek mohou pouze prvnick a fyzick osoby oprvnnk podnikn, kter jsou driteli osvden o dodrovn zsad sprvn laboratorn praxe.Toto osvden vydv Ministerstvo ivotnho prosted a seznam jejich dritel jezveejovn 2x ron ve Vstnku Ministerstva ivotnho prosted.

Kad nov ltka, kter je uvdna na trh podlh registraci, pokud nen uvedenav seznamu ltek vydanm Ministerstvem ivotnho prosted, ppadn ve srovnatelnmzahraninm registru, ppadn je distribuovna v omezenm mnostv pro speciln ely.

2. 1. 1. Nakldn s nebezpenmi ltkami a ppravkyPi nakldn (tj. zejmna vroba, dovoz, vvoz, distribuce, pouvn, skladovn, balen

oznaovn a vnitropodnikov peprava ) s nebezpenmi ltkami a ppravky podle zkona157/98 Sb. je kad povinen chrnit zdrav lovka a ivotn prosted a dit se vstranmisymboly nebezpenosti, vtami oznaujcmi specifickou nebezpenost a bezpenostnmipokyny pro nakldn.

K nakldn s nebezpenmi ltkami v mnostv vtm ne 1000kg za kalendn rok,majc jednu nebo vce nebezpench vlastnost oznaench na stran 11 12 pod psmeny a),b), c), d), f), g), i), l), m), n) a o) je poteba souhlas okresnho adu. Tento souhlas je vakvzn na udlen tzv. autorizace (viz str. 19). Fyzick osoby mohou nakldat s nebezpenmiltkami majc nebezpenosti (jednu nebo vce) oznaen jako a) f) g) i) l) m) n) pouze podovren 18-ti let a kter jsou svprvn. Osoby mlad ne 18 let, ale nad 15 let, mohoupracovat s tmito ltkami (s vjimkou bodu a)) pouze v rmci ppravy na povoln podpmm dohledem autorizovanch osob, ppadn osob prokolenmi autorizovanou osobou.

2. 1. 2. Balen a oznaovn nebezpench ltekNa trh mohou bt uvedeny jen nebezpen ltky v takovch obalech, kter pi sprvn

manipulaci znemouj jejich niku a ohroen zdrav lovka nebo ivotnho prosted.Obaly mus bt vi obsahu inertn, uzvry jsou pojitny proti samovolnmu oteven, i poopakovan manipulaci dobe tsn, ltky toxick a raviny mus mt uzvry proti otevendtmi a mus mt hmatateln vstrahy pro nevidom. Tyto vstrahy mus mt i ltky oznaenjako zdrav kodliv, extrmn a vysoce holav. Obaly nebezpench ltek se mus liit odobal poivatin, pitn vody a lk a nesm mt tvar hraek.

14

Ltky nebezpen mus bt oznaeny vrazn a iteln v eskm jazyce a mus obsahovattyto daje:

chemick resp. obchodn nzev nebezpen ltky identifikaci daje vrobce, dovozce resp. distributora ltky odpovdajc vstran symboly nebezpenosti oznaen specifick rizikovosti ltky (pslun R-vty vetn textu) pokyny pro bezpen nakldn (pslun S-vty vetn textu) nvod k pouit a pedlkask prvn pomoc (pi prodeji v maloobchod)Soust nov uveden ltky uvdn na trh je jej tzv. bezpenostn list, kter obsahuje

identifikan daje o vrobci i dovozci ltky, o vlastn ltce sam, o zkouen nebezpenltky na zvatech a daje potebn pro ochranu zdrav lovka a ivotnho prosted. Tentobezpenostn list by ml bt k dispozici vem, kte s nebezpenou ltkou mohou nakldat.Ped uvedenm na trh, mus bt bezpenostn list nebezpen ltky posln Ministerstvuzdravotnictv, kter obhospodauje databzi nebezpench ltek a ppravk pro nejirpoteby (havrie, asanan zkroky, lkask pomoc apod.).

2. 1. 2. 1. Oznaen specifick rizikovosti nebezpen ltky nebo ppravkuVstran symbol nebezpenosti zahrnuje grafick symbol nebezpenosti (piktogram),

ppadn psmenn vyjden a slovn vyjden nebezpenosti.Dle jsou uvedeny vstran symboly nebezpenosti a jejich psmenn vyjden (podle

nazen vldy R 25/1999 Sb.):

Specifickou rizikovost oznauj standardn tzv. R-vty (Risk phrases), kter se uvdj jakselnm symbolem, tak ve form textu:

16

Standardn R - vty oznaujc specifick nebezpe (Vynechan sla R-vt byla v Evropsk Unii zruena ) R-VTYR 1 V suchm stavu nebezpe vbuchu

R 2 Nebezpe vbuchu pi deru, ten, ohni nebopsobenm jinch zdroj vzncen

R 3 Velk nebezpe vbuchu pi deru, ten, ohninebo psobenm jinch zdroj vzncen

R 4 Vytv vysoce vbun sloueniny kov

R 5 Pi zahvn me dojt k vbuchu

R 6 Vbun za pstupu i bez pstupu vzduchu

R 7 Me zpsobit por

R 8 Nebezpe ohn pi styku s holavinami

R 9 Nebezpe vbuchu pi styku s holavinami

R 10 Holav

R 11 Vysoce holav

R 12 Extrmn holav

R 14 Prudce reaguje s vodou

R 15 Pi styku s vodou uvoluje vysoce holavplyny

R 16 Vbun pi smchn s oxidujcmi ltkami

R 17 Samozpaln na vzduchu

R 18 Pi pouvn me vytvet holav nebovbun smsi par se vzduchem

R 19 Me vytvet vbun peroxidy

R 20 Zdrav kodliv pi vdechovn

R 21 Zdrav kodliv pi styku s k

R 22 Zdrav kodliv pi poit

R 23 Jedovat pi vdechovn

R 24 Jedovat pi styku s k

R 25 Jedovat pi poit

R 26 Velmi jedovat pi vdechovn

R 27 Velmi jedovat pi styku s k

R 28 Velmi jedovat pi poit

R 29 Uvoluje jedovat plyn pi styku s vodou

R 30 Pi pouvn se me stt vysoce holavm

R 31 Uvoluje jedovat plyn pi styku s kyselinami

R 31.1 Uvoluje jedovat plyn pi styku s louhy

R 32 Uvoluje velmi jedovat plyn pi styku skyselinami

R 33 Nebezpe kumulativnch ink

R 34 Zpsobuje poleptn

R 35 Zpsobuje vn poleptn

R 36 Drd oi

R 37 Drd dchac orgny

R 38 Drd ki

R 39 Nebezpe velmi vnch nezvratnch ink

R 40 Mon nebezpe nezvratnch ink

R 41 Nebezpe tkho pokozen o

R 42 Nebezpe senzibilizace pi vdechovn

R 43 Nebezpe senzibilizace pi styku s k

R 44 Nebezpe vbuchu pi zaht v uzavenmobalu

R 45 Me vyvolat rakovinu

R 46 Me zpsobit ddin genetick pokozen

R 48 Pi dlouhodob expozici nebezpe vnhopokozen zdrav

R 49 Me vyvolat rakovinu pi vdechovn

R 50 Velmi jedovat pro vodn organismy

R 51 Jedovat pro vodn organismy

R 52 kodliv pro vodn organismy

R 53 Me vyvolat dlouhodob kodliv inky vevodnm prosted

R 54 Jedovat pro rostliny

R 55 Jedovat pro zvata

R 56 Jedovat pro pdn organismy

R 57 Jedovat pro vely

R 58 Me vyvolat dlouhodob kodliv inky vivotnm prosted

R 59 Nebezpen pro ozonovou vrstvu

R 60 Me pokodit reprodukn schopnost

R 61 Me pokodit plod v tle matky

R 62 Mon nebezpe pokozen reproduknschopnosti

R 63 Mon nebezpe pokozen plodu v tlematky

R 64 Nebezpe pokozen kojence mateskmmlkem

KOMBINACE R-VT

R 14/15 Prudce reaguje s vodou za uvolovnvysoce holavch plyn

R 15/29 Pi styku s vodou uvoluje jedovat avysoce holav plyn

R 20/21 Zdrav kodliv pi vdechovn a styku sk

R 20/22 Zdrav kodliv pi vdechovn a pi poit

R 20/21/22 Zdrav kodliv pi vdechovn, styku sk a pi poit

R 21/22 Zdrav kodliv pi styku s k a pi poit

R 23/24 Jedovat pi vdechovn a styku s k

R 23/25 Jedovat pi vdechovn a pi poit

R 23/24/25 Jedovat pi vdechovn, styku s k api poit

R 24/25 Jedovat pi styku s k a pi poit

R 26/27 Velmi jedovat pi vdechovn a pi styku sk

R 26/28 Velmi jedovat pi vdechovn a pi poit

R 26/27/28 Velmi jedovat pi vdechovn, styku sk a pi poit

R 27/28 Velmi jedovat pi styku s k a pi poit

R 36/37 Drd oi a dchac orgny

R 36/38 Drd oi a ki

R 36/37/38 Drd oi, dchac orgny a ki

R 37/38 Drd dchac orgny a ki

R 39/23 Jedovat: nebezpe velmi zvanchtrvalch nsledk pi vdechovn

R 39/24 Jedovat: nebezpe velmi zvanchtrvalch nsledk pi styku s k

R 39/25 Jedovat: nebezpe velmi zvanchtrvalch nsledk pi poit

R 39/23/24 Jedovat: nebezpe velmi zvanchtrvalch nsledk pi vdechovn a pi styku s k

R 39/23/25 Jedovat: nebezpe velmi zvanchtrvalch nsledk pi vdechovn a pi poit

R 39/24/25 Jedovat: nebezpe velmi zvanchtrvalch nsledk pi styku s k a pi poit

R 39/23/24/25 Jedovat: nebezpe velmizvanch trvalch nsledk pi vdechovn, stykus k a pi poit

R 39/26 Velmi jedovat: nebezpe velmizvanch trvalch nsledk pi vdechovn

R 39/27 Velmi jedovat: nebezpe velmizvanch trvalch nsledk pi styku s k

R 39/28 Velmi jedovat: nebezpe velmizvanch trvalch nsledk pi poit

R 39/26/27 Velmi jedovat: nebezpe velmivnch nezvratnch ink pi vdechovn a pistyku s k

R 39/26/28 Velmi jedovat: nebezpe velmizvanch trvalch nsledk pi vdechovn a pipoit

R 39/27/28 Velmi jedovat: nebezpe velmizvanch trvalch nsledk pi styku s k a pipoit

R 39/26/27/28 Velmi jedovat: nebezpe velmizvanch trvalch nsledk pi vdechovn, stykus k a pi poit

R 40/20 Zdrav kodliv: mon nebezpe trvalchnsledk pi vdechovn

R 40/21 Zdrav kodliv: mon nebezpe trvalchnsledk pi styku s k

R 40/22 Zdrav kodliv: mon nebezpe trvalchnsledk pi poit

R 40/20/21 Zdrav kodliv: mon nebezpetrvalch nsledk pi vdechovn a pi styku s k

R 40/20/22 Zdrav kodliv: mon nebezpetrvalch nsledk pi vdechovn a pi poit

R 40/21/22 Zdrav kodliv: mon nebezpetrvalch nsledk pi styku s k a pi poit

R 40/20/21/22 Zdrav kodliv: mon nebezpetrvalch nsledk pi vdechovn, styku s k a pipoit

R 42/43 Senzibilizace pi vdechovn a styku s kmon

R 48/20 Zdrav kodliv: nebezpe vnhopokozen zdrav po dlouhodob expozicivdechovnm

R 48/21 Zdrav kodliv: nebezpe vnhopokozen zdrav pi dlouhodob expozici stykem sk

R 48/22 Zdrav kodliv: nebezpe vnhopokozen zdrav pi dlouhodob expozicipovnm

R 48/20/21 Zdrav kodliv: nebezpe vnhopokozen zdrav pi dlouhodob expozicivdechovnm a stykem s k

18

R 48/20/22 Zdrav kodliv: nebezpe vnhopokozen zdrav pi dlouhodob expozicivdechovnm a povnm

R 48/21/22 Zdrav kodliv: nebezpe vnhopokozen zdrav pi dlouhodob expozici stykem sk a povnm

R 48/20/21/22 Zdrav kodliv: nebezpe vnhopokozen zdrav pi dlouhodob expozicivdechovnm, stykem s k a povnm

R 48/23 Jedovat: nebezpe vnho pokozenzdrav pi dlouhodob expozici vdechovnm

R 48/24 Jedovat: nebezpe vnho pokozenzdrav pi dlouhodob expozici stykem s k

R 48/25 Jedovat: nebezpe vnho pokozenzdrav pi dlouhodob expozici povnm

R 48/23/24 Jedovat: nebezpe vnho pokozenzdrav pi dlouhodob expozici vdechovnm astykem s k

R 48/23/25 Jedovat: nebezpe vnho pokozenzdrav pi dlouhodob expozici vdechovnm apovnm

R 48/24/25 Jedovat: nebezpe vnho pokozenzdrav pi dlouhodob expozici stykem s k apovnm

R 48/23/24/25 Jedovat: nebezpe vnhopokozen zdrav pi dlouhodob expozicivdechovnm, stykem s k a povnm

R 50/53 Velmi jedovat pro vodn organismy, mevyvolat dlouhodob kodliv inky ve vodnmprosted

R 51/53 Jedovat pro vodn organismy, mevyvolat dlouhodob kodliv inky ve vodnmprosted

R 52/53 kodliv pro vodn organismy, mevyvolat dlouhodob kodliv inky ve vodnmprosted

2. 1. 2. 2. Oznaen a pokyny pro bezpen zachzenPro ely bezpenho zachzen s nebezpenmi ltkami slou pedevm standardn

pokyny pro bezpen nakldn, tzv. S-vty (Safety phrases), opt podle nazen vldy R25/1999 Sb.Standardn pokyny pro bezpen zachzen - S-vty (Vynechan sla S-vt byla v Evropsk Unii zruena)S - VTY S 1 Uchovvejte pod uzamenm

S 2 Uchovvejte mimo dosah dt

S 3 Uchovvejte v chladnu

S 4 Uchovvejte mimo obytn objekty

S 5 Uchovvejte pod ....(pslunou kapalinuspecifikuje vrobce nebo dovozce)

S 5.1 Uchovvejte pod vodou

S 5.2 Uchovvejte pod petrolejem

S 5.3 Uchovvejte pod parafinovm olejem

S 6 Uchovvejte pod ....(inertn plyn specifikujevrobce nebo dovozce)

S 6.1 Uchovvejte pod duskem

S 6.2 Uchovvejte pod argonem

S 6.3 Uchovvejte pod oxidem uhliitm

S 7 Uchovvejte ndobu tsn uzavenou

S 8 Uchovvejte ndobu v suchu

S 9 Uchovvejte ndobu na dobe vtranm mst

S 12 Neuchovvejte ndobu tsn uzavenou

S 13 Uchovvejte oddlen od potravin, npoj akrmiv

S 14 Uchovvejte oddlen od ...(vzjemn sevyluujc ltky uvede vrobce nebo dovozce)

S 15 Chrate ped teplem

S 16 Uchovvejte mimo dosah zdroj vzncen -Zkaz kouen

S 17 Uchovvejte oddlen od holavin

S 18 Zachzejte s ndobou opatrn a opatrn jiotevrejte

S 20 Nejezte a nepijte pi prci

S 21 Nekute pi prci

S 22 Nevdechujte prach

S 23 Nevdechujte plyny/dmy/pry/aerosoly(pslun vraz specifikuje vrobce)

S 24 Zamezte styku s k

S 25 Zamezte styku s oima

S 26 Pi zasaen o okamit dkladnvyplchnte vodou a vyhledejte lkaskou pomoc

S 27 Okamit odlote veker kontaminovanobleen

S 28 Pi styku s k okamit omyjte velkmmnostvm .... (pslunou kapalinu specifikujevrobce nebo dovozce)

S 29 Nepipuste vniknut do kanalizace

S 30 K tomuto vrobku nikdy nepidvejte vodu

S 33 Provdjte preventivn opaten proti vznikuvboj statick elektiny

S 35 Tento materil a jeho obal mus btznekodovny bezpenm zpsobem

S 36 Pouvejte vhodn ochrann odv

S 37 Pouvejte vhodn ochrann rukavice

S 38 V ppad nedostatenho vtrn pouvejtevhodn vybaven pro ochranu dchadel

S 39 Pouvejte osobn ochrann pracovnprostedky pro oi a obliej

S 40 Podlahy a zneitn pedmty istte ....(vhodn istic prostedek specifikuje vrobce nebodovozce)

S 41 Nevdechujte zplodiny poru nebo vbuchu

S 42 Pi fumigaci nebo rozpraovn pouvejtevhodn vybaven k ochran dchadel (specifikaciochrany uvede vrobce nebo dovozce)

S 43 V ppad poru pouijte ...(druh hasivauvede vrobce nebo dovozce. Zvyuje-li rizikovoda, pipoj se "Nikdy nepouvat vodu")

S 45 V ppad razu, nebo nectte-li se dobe,okamit vyhledejte lkaskou pomoc (je-li mono,ukate tuto etiketu)

S 46 Pi poit okamit vyhledejte lkaskoupomoc a ukate tento obal nebo etiketu

S 47 Uchovvejte pi teplot nepesahujc .... C(teplotu specifikuje vrobce nebo dovozce)

S 48 Uchovvejte ve zvlhenm stavu ....(vhodnoultku na zvlhen specifikuje vrobce nebodovozce)

20

S 49 Uchovvejte pouze v pvodnm obalu(ndob)

S 50 Nesmujte s ....(specifikuje vrobce nebodovozce)

S 51 Pouvejte pouze v dobe vtranch prostorch

S 52 Nedoporuuje se pro pouit v uzavenchmstnostech na

velk plochy

S 53 Vyhnte se expozici - ped pouitm siobstarejte speciln instrukce

S 56 Tento materil a jeho obal ulote na mstouren k ukldn zvltnch nebezpench odpad

S 57 Pouijte vhodnou ndobu k zamezenkontaminace ivotnho prosted

S 59 Informujte se u vrobce nebo dodavatele oregeneraci nebo recyklaci

S 60 Tento materil a/nebo jeho obal mus btznekodovny jako nebezpen odpad

S 61 Zabrate uvolovn do ivotnho prosted.Vydejte si zvltn pokyny/vychzejte z daj,uvedench v Bezpenostnm listu

S 62 Pi poit nevyvolvejte zvracen. Okamitvyhledejte lkaskou pomoc a ukate obal nebo tutoetiketu

KOMBINACE S-VT

S 1/2 Uchovvejte uzamen a mimo dosah dt

S 3/7 Uchovvejte ndobu tsn uzavenou nachladnm mst

S 3/9/14 Uchovvejte na chladnm, dobe vtranmmst oddlen od .... (vzjemn se vyluujc ltkyuvede vrobce nebo dovozce)

S 3/9/14/49 Uchovvejte pouze v pvodnm obaluna chladnm dobe vtranm mst, oddlen od ....(vzjemn se vyluujc ltky uvede vrobce nebodovozce)

S 3/9/49 Uchovvejte pouze v pvodnm obalu nachladnm, dobe vtranm mst

S 3/14 Uchovvejte na chladnm mst, oddlenod ....(vzjemn se vyluujc ltky uvede vrobcenebo dovozce)

S 7/8 Uchovvejte ndobu suchou a tsnuzavenou

S 7/9 Uchovvejte ndobu tsn uzavenou, nadobe vtranm mst

S 7/47 Uchovvejte ndobu tsn uzavenou a piteplot nepesahujc .... C (teplotu specifikujevrobce nebo dovozce)

S 20/21 Nejezte, nepijte a nekute pi prci

S 24/25 Zamezte styku s k a oima

S 29/56 Nepipuste vniknut do kanalizace, tentomateril a jeho obal ulote na msto uren kukldn zvltnch nebezpench odpad

S 36/37 Pouvejte vhodn ochrann odv aochrann rukavice

S 36/37/39 Pouvejte vhodn ochrann odv,ochrann rukavice a ochrann brle nebo obliejovtt

S 36/39 Pouvejte vhodn ochrann odv aochrann brle nebo obliejov tt

S 37/39 Pouvejte vhodn ochrann rukavice aochrann brle nebo obliejov tt

S 47/49 Uchovvejte pouze v pvodnm balen piteplot nepesahujc .... C (teplotu specifikujevrobce nebo dovozce)

Slovn vyjden R-vt a S-vt nelze mnit!

2. 1. 2. 3. Oznaen ltek karcinogennch, mutagennch a toxickch proreprodukci Ltkm karcinogennm, mutagennm a toxickm pro reprodukci kategorie 1 a 2 se piazujegrafick symbol nebezpenosti se slovnm vyjdenm toxick a pslun R-vty:Krcg.: R-45 Me vyvolat rakovinu resp. R-49 Me vyvolat rakovinu pi vdechovnMutag.: R-46 Me vyvolat pokozen ddinch vlastnostiRepro.: R-60 Me pokodit reprodukn schopnosti resp. R-61 Me pokodit plod v tlematky Uvedenm ltkm kategorie 3 se piazuje grafick symbol nebezpenosti se slovnmvyjdenm zdrav kodliv a pslun R-vty:Krcg. a mutag.: R-40 Mon nebezpe nevratnch inkRepro.: R-62 Mon nebezpe pokozen reproduknch schopnosti resp. R-63 Monpokozen plodu v tle matky

2. 1. 3 Uvdn nebezpench ltek a ppravk na trhZkon 157/98 Sb. v ploze . 2 taxativn uruje ltky, jejich vroba dovoz a vvoz je

v R zakzn a na trh se mohou uvdt jen v mnostv do 0,1 kg od jednoho vrobce a topouze pro vdeck, vzkumn a zkuebn ely. Jsou to polychlorovan bifenyly (PCB) appravky s jejich obsahem vym ne 0,005% hm. (s vjimkou mono-a dichlorovanchbifenyl), polychlorovan terfenyly (PTC) a ppravky s jejich obsahem vym ne 0,005%hm.,monomethyltetrachlordifenylmethan (UGILEC 141), monomethyldichlordif enylmethan(UGILEC 121), monomethyldibromdifenylmethan (DBBT) a azbestov vlkna (krokydolit,amosit, anthofylit, aktinolit a tremot). Jinak, pokud je plnna dikce zkona 157/98 Sb. nejsoupro vtinu ostatnch nebezpench ltek dn omezen s vjimkou ltek, kter jsou uvedeny

22

v ploze k vyhlce 301/1998 Sb., kterou se stanov seznam chemickch ltek a chemickchppravk, jejich vroba, uvdn na trh a pouvn je omezeno. Seznam registruje celkem43 poloek. Vedle ltek, jejich uvn je u ns zcela zakzno (viz ve), jsou zdepedevm ltky, kter lze oznait jako karcinogenn, mutagenn i kodliv pro reprodukci,jako nap. vinylchlorid, benzen, azbest, polychlorovan bifenyly, 2 naftylamin,benzidin, 4-nitro- a 4-aminofenol, dle pak rtu, kadmium, arsen, nikl a jejichsloueniny, urit dehtov oleje a destilty, pentachlorfenol, chloroform,tetrachlormethan, nkter chlorovan ethany, nkter povrchov aktivn ltky atd.

Nebezpen ltky vysoce toxick, karcinogenn, mutagenn a kodliv pro reprodukci (svjimkou kategorie 3) mohou nabvat pouze osoby oprvnn k podnikn. Tyto osobymohou prodvat (darovat) ltky oznaen jako toxick i rav pouze osobm starm 18 let,zpsobilm k prvnm konm ( prodvajc je oprvnn poadovat osobn prkaztotonosti). Ltky toxick ani raviny nesm bt prodvny ve stncch, pojzdnchprodejnch, prodejnch automatech a do pinesench ndob, stejn tak nen povolen jejichsamoobslun prodej.

Skladovn nebezpench ltek a ppravk (oznaench a) f) g) i) l) m) a n)) mus bt piskladovn zajitny ped odcizenm a zmnou s jinmi ltkami. Sklady mus bt vybavenyprostedky pro pedlkaskou prvn pomoc a pro oistu osob a asanaci skladovch prostor.

2. 1. 4. Autorizace k nakldn s nebezpenmi ltkami a ppravkyK nakldn s ltkami, kter je mono klasifikovat podle zkona 157/1998 Sb. jako

vbun, oxidujc, extrmn holav, vysoce holav, vysoce toxick, toxick, rav,karcinogenn, mutagenn, toxick pro reprodukci a nebezpen pro ivotn prosted je potebatzv. autorizace, kter fyzickou osobu opravuje k provdn odbornho dohledu nadnakldnm s nebezpenmi ltkami, k nvrhm opaten k nprav ppadn zjitnchnedostatk a k provdn kolen v nakldn nebezpenmi ltkami a ppravky. Tatooprvnn mohou bt vykonvna pouze pro nakldn s nebezpenmi ltkami tchvlastnost, kter jsou uvedeny v rozhodnut o udlen autorizace.

Autorizaci udluje fyzick osob na jej dost Ministerstvo ivotnho prosted. Fyzickosoba mus splovat podmnky bezhonnosti (vpis z evidence Rejstku trest, ne star 3msc), pln zpsobilosti k prvnm konm a zdravotn zpsobilosti (posudek vydvpraktick lka, posudek nesm bt v dob podn dosti star 3 msc) a mus mt trvalpobyt na zem esk republiky.Za odborn zpsobil se povauj osoby, kter maj ukonen vysokokolsk vzdln a 3 roky praxe v pslunm oboru. Na vechny

nebezpen vlastnosti a) a o) se vztahuje absolvovn chemie, lkastv, veterinrnholkastv, farmacie, prodnch vd a zemdlstv a lesnictv. Ostatn vysok kolygarantuj odbornost jen pro nkter nebezpen vlastnosti (nap. hornictv a hutnictv -vbunost, oxidan schopnost a holavost vech stup apod.)

maj skonen stedokolsk vzdln nebo vy odborn pslunho oboru a 5 let praxev pslunm oboru. Vzdln chemick je akceptovno na vechny nebezpen vlastnosti,jin odbornost se vztahuje pouze na nkter nebezpen vlastnosti.

maj ukonen jin stedokolsk vzdln nebo vy odborn vzdln a 5 let praxe vpslunm oboru a spn sloenou zkouku odborn zpsobilosti ped komis, kteroujmenuje Ministerstvo ivotnho prosted. Pezkuuje se:

znalost prvnch pedpis k nakldn s vybranmi kategoriemi ltek

negativn inky tchto ltek na zdrav lovka a ivotn prosted

zklady ochrany zdrav a ivotnho prosted pi nakldn s tmito kategoriemi ltek

pedlkask prvn pomoc pi zasaen tmito ltkami

Autorizace se udluje na dobu 5 let s monost prodlouen.

Rozhodnut o autorizaci zanik po uplynut doby, na kterou bylo vydno (nedojde-li kprodlouen), odntm Ministerstvem ivotnho prosted i smrt fyzick osoby.

Autorizovan osoby jsou povinny zejmna: zajistit, aby autorizovanou innost vykonvaly osoby dn zakolen

aby pouvan zazen a pstroje splovaly poadavky bezpenosti a spolehlivosti

poskytnout dozorovm a kontrolnm orgnm informace o vkonu autorizovan innosti

2. 1. 5. Dovoz a vvoz vybranch nebezpench ltekDovoz a vvoz vybranch nebezpench ltek je mon pouze se souhlasem Ministerstva

P. Seznam tchto ltek je stanoven vyhlkou Ministerstva P . 302/1998 Sb.

2. 1. 6. Veden evidence a oznamovn nebezpench ltekVrobce, dovozce a distributor nebezpen ltky je povinen vst jej evidenci (druh,

mnostv a vlastnosti). Vrobce (dovozce) pi vrob (dovozu) nebezpen ltky v mnostv vtm ne 10 t za

kalendn rok je povinen psemn oznmit Ministerstvu P mnostv a druh ltky, v ppadmnostv vtho ne 1000 t za kalendn rok, t daje o vlastnostech.

Osoby oprvnn k podnikn, kter nakldaj s nebezpenmi ltkamiklasifikovanmi podle zkona jako vysoce toxick jsou povinny vst evidenci tchtoltek. Evidence vede oddlen pro kadou ltku a mus obsahovat: pijat a vydan mnostv,stav zsob a jmno osoby, kter byly ltky vydny. Tyto evidenn zznamy se uchovvajnejmn 5 let po dosaen nulovho stavu zsob tchto ltek.

Seznam ltek podlhajcch evidenci je vlastn seznamem chemickch ltek, kter se proely trestnho zkona provozuj za jedy a jsou uvedeny v ploze . 1 k nazen vldy .114/1999 Sb., a jde o vysoce toxick ltky uveden v Seznamu dosud klasifikovanchnebezpench chemickch ltek z nazen vldy 25/1999 Sb. Ploha obsahuje celkem 185poloek. ada z nich jsou inn sloky pesticid, jin jsou bn chemick ltky. Prozkladn orientaci student uvdme nkter vysoce toxick ltky z tohoto seznamu,pedevm ty ltky, s ktermi se mohou setkat v laboratoch.

Akonitin a jeho soli, arsan (arsenovodk), atropin a jeho soli, azid sodn, beryllium a jehosloueniny (s vjimkou kemiitan hlinito - beryllnatch), bis (2-chlorethyl)- a bis(chlormethyl) ether, brom, bromid borit, brucin a jeho soli, dialkyl (C1 - C5) plumbany atetraalkyl (C1- C5) plumbany, dichromany (sodn, draseln a amonn), dimethylsulft, 2,4-dinitroanilin, dinitrobenzen (sms), ethylendinitrt, fluor, fluorid borit, fluoroctan sodn,fluorovodk, fosfidy (hlinit, hoenat, vpenat, zinenat), fosfor bl, fosgen, 2-chlorethanol, chlorid borit, chlorid rtunat, chlornitrobenzen (sms), kyanidy (s vjimkoukomplexnch kyanid), kyanovodk, kys. fluoroctov a jej ve vod rozpustn soli, kyselinafluorovodkov, kyselina kyanovodkov, nikotin a jeho soli, nitrobenzen, nitroglycerin, N-nitrosodimethylamin, oxid arsenit, oxid dusin, oxid osmiel, pentachlorfenol a jeho soli,anorganick a organick sloueniny rtuti (s vjimkou sulfidu rtunatho), sulfan (sirovodk),strychnin a jeho soli, tetraethyl-difosft (TEPP), tetrakarbonyl niklu, thalium a jehosloueniny, trichlornitromethan (chlorpikrin), trimethyl - a triethylcn, trinitrobenzen, uran ajeho sloueniny.

Ohlaovac psemnou povinnost (okresnmu hygienikovi a obecnmu adu) maj osoby provdjcderatizaci, dezinfekci i dezinsekci ltkami vysoce toxickmi, toxickmi, karcinogennmi, mutagennmi itoxickmi pro reprodukci nejpozdji 48 hodin ped zapoetm tto innosti.

2. 1. 7. Vkon sttn sprvy pi nakldn s nebezpen ltkami appravky

Sttn sprvu v oblasti registrace, oznamovn, klasifikace a nakldn s nebezpenmiltkami a ppravky vykonvaj Ministerstvo P, Ministerstvo zdravotnictv, esk inspekce

24

ivotnho prosted, okresn ady, celn orgny a okresn hygienik. Jejich kompetence jsoupodrobn stanoveny zkonem.

2. 1. 8. Kriteria hodnocen nebezpench ltek na zklad toxikologickchvlastnost

Metody zkouen toxikologickch vlastnost ltek a ppravk jsou podrobn popsny vevyhlce Ministerstva zdravotnictv . 251/1998 Sb.

Kriteria hodnocen nebezpench ltek na zklad toxikologickch vlastnost je dnanazenm vldy R . 25/1999 Sb. Klasifikace vychz jak z akutnch, tak z dlouhodobchink vyvolanch jednou expozic, nebo opakovanou i dlouhodobou expozic.

Strun lze shrnout, e ltka je klasifikovna jako vysoce toxick jestlie se proke, e je: LD50 orln , potkan: 25mg.kg-1 mn ne 100% peit pi 5 mg.kg-1orln, potkan pi pouit metody fixn dvky LD50 dermln potkan nebo krlk: 50 mg.kg-1 LC50 inhalan potkan (aerosoly nebo stice): 0,25 g.l-1 za 4 hod. LC50 inhalan, potkan (plyny nebo pry): 0,5 g.l-1 za 4 hod. nebezpe vnch nevratnch ink - uvedenmi dvkami jsou pravdpodobn trval

vn pokozen (jin ne genotoxick)

Ltka je klasifikovna jako toxick jestlie se proke, e je LD50 orln, potkan: 25 < LD50 200 mg.kg-1 diskriminan dvka (je ji mono podat, ani by dolo k hynu), orln potkan, 5mg.kg-1:

100% peit, ale evidentn intoxikace LD50 dermln, potkan nebo krlk 50 < LD50 400 mg.kg-1 LC50 inhalan, potkan (aerosoly a stice): 0,25< LC50 1mg.l-1 za 4 hod. LC50 inhalan, potkan (plyny a pry): 0,5 < LC50 2 mg.l-1 za 4 hod nebezpe nevratnch ink (jinch ne genotoxickch) a monost vnho pokozen

pi dlouhodob expozici.

Ltka je klasifikovna jako zdrav kodliv, jestlie se proke, e je LD50 orln, potkan: 200 < LD50 2000 mg.kg-1 diskriminan dvka, orln potkan, 50 mg.kg-1: 100% peit, ale evidentn toxicita mn ne 100 % peit pi 500 mg.kg-1 orln, potkan metodou fixn dvky LD50 dermln, potkan nebo krlk: 400 < LD50 2000 mg.kg-1 LC50 inhalan, potkan (aerosoly a stice): 1< LC50 5 mg.l-1 za 4 hod. LC50 inhalan (plyny nebo pry): 2 < LC50 20 mg.l-1 za 4 hod. je-li nebezpe nevratnch ink (jinch ne genotoxickch) zpravidla ve ve uveden

oblasti dvek, ppadn pi dlouhodob expozici

Ltka je klasifikovna jako rav, jestlie pi nanesen na zdravou neporuenou ki zvetedojde k naruen ke v cel vrstv tkn alespo u jednoho zvete pi pedepsan zkoucedrdivosti.

Ltka je klasifikovna jako drdiv, jestlie pi pedepsan zkouce drdivosti na krlkapsob vznamn znt ke, petrvvajc nejmn 24 hodin po skonen 4hodinovexpozice.Ltka je klasifikovna jako drdiv (nebezpen pokozen o) pro oi, jestlie po aplikacina oko zvete psob vznamn pokozen oka, k nmu dochz do 72 hodin po expozici akter petrvv nejmn 24 hodin.

Ltka je klasifikovna jako senzibilizujc, jestlie jsou praktick dkazy, e ltka mevyvolat specifickou senzibilizan pecitlivlost a jsou k dispozici pozitivn vsledky zkouekna zvatech, ppadn epidemiologick studie.

2. 1. 9. Kriteria hodnocen na zklad specifickch ink na zdravlovka

Nazen vldy 25/1999 rozdluje ltky karcinogenn, mutagenn a ltky toxick proreprodukci do t kategori.2. 1. 9. 1. Karcinogenn ltky (karcinogeny)

S pihldnutm k souasnmu stavu znalost se tyto ltky dl do t kategori:Karcinogeny kategorie 1: Ltky, o nich je znmo, e jsou karcinogenn pro lovka.

Existuje prkazn souvislost mezi exposic lovka a vzniku rakoviny.Karcinogeny kategorie 2: ltky, na n je teba pohlet, jako by byly karcinogenn pro

lovka. Existuj dostaten dkazy dovolujc zvan pedpoklad, e exposice lovka ltceme mt za nsledek vznik karcinomu, obvykle na zklad:

pslunch dlouhodobch studi na zvatech

jinch zvanch informac

Karcinogeny kategorie 3: Ltky, kter mohou u lid vyvolat obavy vzhledem k monmkarcinogennm inkm, u kterch vak jsou dostupn informace o karcinogenitnedostaujc pro uspokojiv posouzen. Existuj nkter dkazy na zklad pslunch studina zvatech, nejsou vak dostaujc pro zaazen ltky do kategorie 2.

Zaazen ltky do kategorie 1 se provd na zklad epidemiologickch daj; zaazen dokategori 2 a 3 je zaloeno pedevm na pokusech na zvatech.

V dalm jsou uvedeny karcinogeny kategorie 1 podle nazen vldy . 25/1999 Sb.:4-aminobifenyl a jeho soli, azbest, benzen, benzidin a jeho soli, bis-(chlormethyl) ether,

hydrogenarseninan olovnat, chlormethyl (methyl) ether, chroman draselno - zinenat,chroman zinenat, kyselina arsenin a jej soli, 2 - naftylamin a jeho soli, oxidy: - arsenin,arsenit, chromov, nikelnat, niklit, nikliit, sulfidy: - nikelnat, niklit, vinylchlorid a 12rznch poloek destilt ropy, uhl apod.

Seznam karcinogen kategorie 2 obsahuje okolo 300 poloek, dle jsou uvedeny nkter zeznmjch slouenin:

Akrylonitril, 4-aminoazotoluen a -benzen, benzo(a)antracen, benzo(a)pyren, benzo (b)fluorantren, benzo(k)fluorantren, beryllium a jeho sloueniny (mimo kemiitan hlinito -beryllnat), brominan draseln, 1,2-dibromethan, 3,3'-dichlorbenzidin, dichroman (amonn,sodn, draseln), 3,3'-dimethylbenzidin a soli, hydrazin a jeho soli, diazomethan,dimethylsulft, etylenoxid, epichlorhydrin, HCB, chlorid kademnat, sloueniny CrVI(mimoBaCrO4), oxid kademnat, safrol, sran kademnat a dehtrensk destilan produkty (oleje,rzn frakce), produkty z ropy apod. (celkem cca 200 poloek).

Z vybranch poloek karcinogen kategorie 3 uveme alespo:acetaldehyd, anilin a jeho soli, auramin a jeho soli, benzylchlorid, DDT, formaldehyd,

HCH, hydroxid nikelnat, nikl, sran nikelnat, sulfid kademnat, tetrakarbonyl niklu,uhliitan nikelnat, chloroform, jodmethan, pentachlorfenol, perchlorethylen, thiomoovina aada rznch ropnch produkt.

26

2. 1. 9. 2. Mutagenn ltky (mutageny)S pihldnutm k souasnmu stavu znalost se tyto ltky dl do t kategori:Mutageny kategorie 1: Ltky o nich je znmo, e jsou mutagenn pro lovka.Mutageny kategorie 2: Ltky na n je teba pohlet, jako by byly mutagenn pro lovkaMutageny kategorie 3: Ltka kter mohou vyvolat u lovka obavy vzhledem k monm

mutagennm inkm .Mutageny kategorie 1 mus mt positivn dkazy z epidemiologickch studi mutace u lid.

Pklady tchto ltek podle na legislativy nejsou v souasn dob znm.Mutageny kategorie 2 a 3 mus vykazovat pozitivn vsledky ady test na mutagenitu.

Podle Seznamu dosud klasifikovanch nebezpench chemickch ltek (naz. vldy . 25/1999 Sb.) jsou zaazeny mezi mutageny kategorie 2 nap.:

akrylamid, aziridin (ethylenimin), benzo(a)pyren, diethylsulft, dichroman amonn (sodn,draseln), chlorid chromylu (chromylchlorid - CrO2Cl2), oxiran a dal.

Mezi mutageny kategorie 3 pat mimo jinch nap. 2-aminofenol, 4-aminofenol, chromandraseln, 1,2-dibrom-3-chlorpropan a dal.

2. 1. 9. 3. Ltky toxick pro reprodukciPojem toxick pro reprodukci zahrnuje jak nepzniv ovlivnn musk a ensk plodnosti

(fertility), tak vznik neddinho pokozen plodu (fetln toxicita). Pod pojmem nepznivinky na reprodukn schopnost mu a en se zahrnuj nepzniv inky na libido, sexulnchovn, aspekty tvorby a vvoje spermi a vajka, ovlivnn hormonln aktivity afyziologick odezvy, kter by mohly interferovat s rozmnoovac kapacitou, samotnmoplodnnm nebo vvojem oplodnnho vajka, vetn implantace.

Fetln toxicita zvauje v nejirm slova smyslu takov inky, kter mohou zasahovat donormlnho vvoje jak ped narozenm, tak po narozen (inky projeven prenatln resp.postnatln). Jsou to pedevm inky na embryo nebo plod (nap. snen hmotnost,retardace rstu a vvoje, toxicita pro orgny, mrt, potrat, strukturln defekty (teratogenita),funkn vady, peri- a postnatln vady a pokozen postnatln duevn nebo fyzick vvoj, apo normln pubertln vvoj. Ltky tohoto inku se dl stejn jako v pedchzejcchppadech na ti kategorie.

Ltka toxick pro reprodukci kategorie 1: Ltky o nich je znmo, e pokozuj fertilituresp. jsou pinou fetln toxicity u lovka.

Ltky toxick pro reprodukci kategorie 2: Ltky, se ktermi je teba zachzet, jako bypokozovaly fertilitu resp. byly pinou fetln toxicity u lovka.

Ltky toxick pro reprodukci kategorie 3: Ltky, kter vyvolvaj obavy u lovka zhlediska pokozen fertility i z hlediska mon fetln toxicity.

Zaazen do kategorie 1 mus bt podloeno epidemiologickou studi, kategorie 2 a 3 jsouurovny pevn na zklad daj zskanch na zvatech.

V dalm jsou uvedeny pklady tchto ltek podle Seznamu dosud klasifikovanchnebezpench ltek zveejnnm v nazen vldy . 25/1999 Sb.

Do kategorie 1 jsou zaazeny nap.azid olovnat, bis(fosorenan)triolovnat, C. I. Pigment Yellow 34, dialkyl-(C1-C5) a

tetraalkyl (C1-C5) plumbany, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, hexafluorokemiitan olovnat,hydrogenarseninan olovnat, chroman olovnat, methansulfonan olovnat, octan olovnat,zsadit octan olovnat, sloueniny olova, oxid uhelnat, 2,4,6-trinitroresorcin olovnat sl.

Mezi ltky toxick pro reprodukci kategorie 2 jsou zaazeny nap.:

benzo(a)pyren, bis(2-methoxyethyl)-ftalt, N,N-dimethylforamid, 2-ethoxyethanol a-acett, tetrakarbonyl niklu /Ni(CO)4/ a dal.

Kategorii 3 tto skupiny tvo nap. C. I. Direck Black 38, C. I. Direck Blue 6, 2,6-dibrom-4-kyanfenyl-oktanot, kys. 2-ethoxylhexanov, sirouhlk a dal.

2. 1. 10. Kriteria hodnocen na zklad ink na ivotn prostedZkladnm clem klasifikace chemickch ltek a ppravk nebezpench ivotnmu

prosted je upozornit uivatele na nebezpe plynouc z ptomnch ltek pro ekosystmy.Uveden kriteria se vztahuj na vodn ekosystmy nebo urit ltky mohou simultnn neboalternativn ovlivovat jin ekosystmy, jejich sloky mohou sahat od pdn mikroflry poprimty. Pouvan metodiky mohou bt mnny a doplovny z pohledu novch poznatk adaj.2. 1. 10. 1. Vodn prosted

Kriteriem je nap. akutn toxicita, nap. pro ltky vysoce toxick (dlouhodob nepznivinky) pro vodn organismy je to: LC50 (96 hod, ryby) 1mg.l-1, nebo EC50 (48 hod, dafnie) mg.l-1, nebo IC50 (72 hod, asy) mg.l-1 Kriteriem je i biokumulan schopnost ltky a nesnadn rozloitelnost.

2. 1. 10. 2. Ostatn prostedDo tto skupiny se zaazuj ltky na zklad dostupnch daj o jejich incch a

toxicit. Jedn se pedevm o ltky toxick pro rostliny, ivoichy, pdn organismy, vely,ltky vyvolvajc nebezpe nepznivmi dlouhodobmi inky v ivotnm prosted a ltkynebezpen pro oznovou vrstvu Zem. Zde podrobnj kritria pro zaazovn chemickchltek a ppravku nebyla dosud stanovena.

Do skupiny ltek ohroujcch ivotn prosted je podle Seznamu dosudklasifikovanch nebezpench chemickch ltek (nazen vldy . 25/1999 Sb.) zaazenookolo 300 poloek. Dle jsou uvedeny nkter vybran pklady:

Acetokyanhydrin, Aldrin, allylalkohol, allylamin, 3- a 4- aminofenol, amoniak, anilin a jeho soli, arsan,auramin a soli, aziridin, benzidin a soli, bifenyl, brombenzen, brommethan, bromoform, DDT, 1,2- dibromethan,dieldrin, N,N-diethylanilin, difenylamin, chloraniliny, 1,2- a 1,3- dichlorbenzen, 3,3 - dichlorbenzidin a soli, 2,4-dichlorfenol, dichromany (amonn, draseln, sodn), N,N-dimethylanilin, 2,4- dinitroanilin, dinitrobenzen,endrin,, o- (m- a p-) fenylendiamin, fenylhydrazin, heptachlor, heptachlorepoxid, hexachlorbenzen,, HCH,hydroxylamin, chlor, chloranil, chlorbenzen, chlorid chromylu, 3- chloropren, chlortolueny, CrVI , kys.chloroctov, N- methylanilin, 2- a 4- methylbenzen- 1,3- diamin, naftalen- 1,5- diamin, 1- a 2- naftylamin a soli,N- nitrosodimethylamin, N- nitrosodipropylamin, 2- a 4- nitrotoluen, nitrotoluidin, oxid chromov, parathion,pentaethylenhexamin, pentachlorbenzen, pentachlorethan, pentachlorfenol, pentachlornaftalen,polyethylenpolyaminy, PCB, sirovodk, tetraethyl- difosft, tetraethylenpentamin, tetrachlor- 1,4- benzochinon,tetrachlorethan (-ethen, -methan), thiomoovina, o-, m- a p- toluidin, 1,1,1- trichlorethan, 2,4,5- trichlorfenol,trikresylfosft, xylidin,

2. 2. Smrnice o hygienickch zsadch pro prce s chemickmi karcinogeny.K zajitn jednotnho postupu orgn hygienick sluby v oblasti prce s chemickmi

karcinogeny byly vydny Smrnice o hygienickch zsadch pro prce s chemickmikarcinogeny, ministerstva zdravotnictv SR a hlavnho hygienika SR . 64 /1984 sb.Hygienick pedpisy. Tyto smrnice upravuj zkladn hygienick poadavky na ochranuzdrav pro prce s chemickmi ltkami, kter zpsobuj nebo mohou zpsobit onemocnnrakovinou nebo nemoc z povoln (dle jen chemick karcinogeny) u pracovnkvystavench jejich psoben. Tyto smrnice byly doplnny nktermi dalmi vnosy (HEM-340.2-6.2.90, HEM-340.2-8.7.91, met.nvod 10/1992 Vst.Mzd R).

28

2. 2. 1. Zkladn pojmy chemickch karcinogen a obecn ustanovenSmrnice definuje nkter zkladn pojmy, kter se ponkud li od definic podle zk.

157/98 Sb.:

Prokzan chemick karcinogen: Chemick ltka, kter prokazateln mes vysokou pravdpodobnost vyvolat zhoubn ndory u pracovnk vystavench jejichpsoben v souvislosti s vykonvanou prac. Pro ely smrnic se za takov povauj ltkyuveden v ploze . 1 smrnic:

Ploha . 1 - smrnice . 64/1984 sb.Hyg. pedp.:

1. 4 - aminobifenyl 2. benzidin3. bis(chlormethyl)ether4. 2 - naftylamin5. vinylchlorid (monomer)

6. vechny ltky, smsi nebo vrobky obsahujc vce ne 0,1% ltek uvedench pod body 1 -5.

7. azbestPracovn procesy s rizikem chemick karcinogenity: Pracovn procesy pi

nich je podle provedench epidemiologickch studi, nebo dlouhodobch zkuenost apoznatk, vetn poznatk o genotoxicit pracovnho prosted, zven rizikoprofesionlnho onemocnn rakovinou ve spojen jen s uritm druhem prce nebotechnologie, piem forma a struktura uritho karcinogennho agens nemus bt znma. Proely smrnice za takov povauj pracovn procesy uveden v ploze . 2 smrnice.

Ploha . 2 - smrnice . 64/1984 sb. Hyg. pedp.: 1. vroba arzenu a jeho slouenin2. zpracovn nebo opracovn vrobk a sms obsahujcch azbest, jestlie pi tchto

pracch expozice azbestu pevyuj hodnotu 1 respirabiln vlkno /cm33. vroba auraminu4. vroba a prmyslov zpracovn benzenu5. vroba beryllia a jeho slouenin6. vroba slouenin estimocnho chromu7. vroba a zpracovn oxidu kademnatho8. vroba isopropylalkoholu sulfonanm zpsobem9. zpracovn niklovch rud, vroba kovovho niklu a jeho itn, rafinace kovovho

niklu, vroba a zpracovn oxidu a uhliitanu nikelnatho10. koksrensk a koksochemick zpracovn ernho uhl a pm zpracovn

ernouhelnho dehtu a smoly a tlakov zplyovn hndho uhl vetn jehomeziprodukt, zpracovn primrnch meziprodukt a vedlejch produkt, nap.chlazen a itn surovho plynu, zpracovn fenolovch vod, hndouhelnho dehtu aexpedice vedlejch produkt

Podezel chemick karcinogeny: Chemick ltka, kter prokazateln vyvolvndory u pokusnch zvat nebo vykazuje genotoxick potencil v testech genotoxicity. dajeo vlivu psoben tchto ltek na vznik zhoubnch ndor u lovka nejsou dostatenprkazn. Pro ely smrnic se za takov povauj ltky uveden v ploze . 3 smrnic:

Ploha . 3 - smrnice . 64/1984 sb. Hyg. pedp.:

1. aflatoxiny

2. akrylonitril

3. diazomethan

4. 1,2-dibromethan

5. 3,3-dichlorbenzidin

6. dimethylsulft

7. epichlorhydrin

8. ethylenoxid

9. fenylhydrazin

10. methyljodid

11. 4-nitrobifenyl

12. N-nitrosodimethylamin

13. -propiolakton14. tetrachlormethan

15. cytostatika

16. vechny ltky, smsi nebo vrobky

obsahujc vce ne 1% ltek

uvedench ad 1 15

17. polychlorovan bifenyly

Prmrn msn spoteba podezelch chemickch karcinogen vyadujc ji zzenkontrolovanho psma:

Pro ltky: aflatoxiny, 3,3,-dichlorbenzidin, 4- nitrobifenyl a N-nitrosodimethylamin nen stanovena spoteba -vdy je teba pracovat v kontrolovanm psmu.

Pro nkter dal je msn spoteba, vyadujc ji zzen kontrolovanho psma, nsledujc:

1. akrylonitril 500g 5. ethylenoxid 200g

2. diazomethan 100g 6. fenylhydrazin 200g

3. dimethylsulft 100g 7. methyljodid 200g

4. epichlorhydrin 200g 8. -propiolakton 200g

9. tetrachlormethan 2000gZ obecnch ustanoven je teba zdraznit ustanoven, e chemick karcinogeny nelze

pouvat, jestlie je mono nahradit je mn kodlivmi ltkami.Chemick karcinogeny si mohou jakkoli pedvat pouze organizace pro plnn svch

kol. Stejn tak pouze organizace mohou mt dovoleno vyrbt, pipravovat, zpracovvat,dovet, prodvat a skladovat chemick karcinogeny; mus vak mt vytvoeny podmnky prozdravotn nezvadn zachzen s nimi a kladn zvazn posudek pslunho orgnuhygienick sluby.

2. 2. 2. Povolovn prce s chemickmi karcinogenyVechny organizace, s vjimkou zdravotnickch zazen pouvajcch cytostatika

k lebnm elm, mus mt povolen pro prce s chemickmi karcinogeny. Toto povolen(tzv. zvazn posudek) vydvaj na dost organizace orgny hygienick sluby. dost musobsahovat:

a) seznam pracovi, kde se bude s chemickmi karcinogeny zachzetb) poet exponovanch pracovnkc) vet chemickch karcinogen (ppadn rizikovch pracovnch proces a jejich

pedpokldan mnostv pouvan v jednotlivch mscch roku a popis prced) opaten na ochranu pracovnk a pokyny pro pracovit

30

e) nezvadn zpsob likvidace nepotebnch zsob, obal, odpad a kontaminovanchzazen a pomcek

f) nrt stavebn situaceg) nvrh na rozsah kontrolovanho psma

Na zklad ve uveden dosti vydv pslun orgn hygienick sluby zvaznposudek (povolen) zpravidla zvl ke kadmu chemickmu karcinogenu poppadk pracovnmu procesu s rizikem chemick karcinogenity.

2. 2. 3. Kontrolovan psmaVechna pracovit, kde se zachz s prokzanmi karcinogeny a pracovit s procesy

s rizikem chemick karcinogenity jsou kontrolovanmi psmy. Do tchto psem mohou bt,podle povahy karcinogenu, zaazeny i hygienick zazen pracovit i nkter jejich sti.

V laboratoch se vytvej kontrolovan psma tam, kde sea) pracuje s prokzanmi chemickmi karcinogenyb) pracuje s podezelmi chemickmi karcinogeny, pokud jejich mnostv pekro

hodnotu urenou touto smrnicc) tam, kde se podvaj chemick karcinogeny pokusnm zvatm (pedevm v

inhalanch a krmivovch pokusech); podle charakteru chemickho karcinogenu se mohou dokontrolovanho psma zahrnout prostory pro likvidaci vech odpad vzniklch piexperimentech.

Jestlie pracovit zachz s ltkami (procesy), kter nejsou uvedeny v tto smrnici, ale okterch lze pedpokldat, e maj vlastnosti prokzanch chemickch karcinogen (proces),jsou tato zaazena rovn do kontrolovanch psem.

Kontrolovan psmo mus bt dn vyznaeno, a to symbolem (podle SN 01 8012 je to. 19) - jin nebezpe a pomocnmi tabulkami.

Do kontrolovanho psma maj pstup pouze osoby, kter zde pracuj nebo vykonvajdozor. Je zde vyhlen zkaz jdla, pit, kouen s vjimkou msta k tomu urenho.

Kontrolovan psmo a jeho rozsah schvaluje pslun orgn hygienick sluby. Tatopsma podlhaj zvenmu hygienickmu dozoru. Pedevm se sleduje;

druh chemickch karcinogen jejich spoteba a skladovan mnostv hodnocen celkov exposice pracovnk

2. 2. 4. Povinnosti organizaceVeker snaha organizace, kter zachz s chemickmi karcinogeny (rizikovmi procesy

chemick karcinogenity) by mla smovat k zajitn ochrany pracovnka a ivotnhoprosted, a to i v ppad havrie. Z tohoto hlediska jsou organizace povinny:

a) zizovat kontrolovan psma pouze v prostorch, do nich je pstup mon jen urenmi akontrolovanmi msty

b) vymezovat, vyznaovat kontrolovan psma, povolovat vstup pouze osobm oprvnnma dobu jejich pobytu evidovat

c) udrovat istotu a pokud je to mon, automatizovat pracovn postupy ppadn hermetizovatzazen

d) vybavit pracovit dokonalm filtroventilanm podtlakovm zazenm, zaruujcm dokonalvyitn odsvanho vzduchu z pracovit - toto vzduchotechnick zazen mus bt oddleno odvzduchotechnickch zazen pro ostatn pracovit

e) vybavit pracovit pomckami a zazenm pro zmenen rizika kontaminace pracovnhoprosted - tj. odsvan boxy, digestoe, snadno dekontaminovateln stoly, podlahy a stny,mechanick pipety a pod

f) poskytovat pracovnkm osobn ochrann pomcky a denn je dekontaminovat

g) vst dokumentaci o exposicch pracovnk, preventivnch a prbnch prohldkch,zznamy o zasaen (kontaminaci) pracovnka chemickm karcinogenem (nebo ji