Rozvíjející větné členy a věty vedlejší

Předmět

Píšu dopis tetě. Alena uklízí byt.Naučil se mluvit.Př Pt 4.p. Pt 3.p. Po Př Pt 4.p.

1) Předmět vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, které slovesný děj zasahuje nebo kterých se týká. 2) Závisí na slovese ( příd. jménu).3) Bývá vyjádřen 1, 3, 5 (infinitivem)4) Ptáme se pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu

Př Pt 4.p.

Lupiči hrob faraona dosud nevyloupili.GRAFICKY NÁZORNI VĚTU JEDNODUCHOU: lupiči nevyloupili

hrob

faraona

dosud

=Po Př

Pt 4.p. Puč

Pk n

Vedlejší věta předmětná

Oznámil návštěvu. VJ

Oznámil, že nás navštíví. S

Př Pt 4.p.

Koho?co?+VH VV předmětná

Když se ptáme CO?+ VH: VV podmětná (VH nemá podmět)

Není nutné, aby čekal.Není nutné čekat. VV předmětná (VH má podmět, i nevyjádřený)

Nevěděl, co říká. On nevěděl, co říká.Ptáme se: pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu

Nejčastěji je uvozena spojovacími výrazy: kdo, co, kde, kam, kdy, jak, aby, že

Příklady vedlejších vět předmětných

Snažil jsem se, aby mi nic neuteklo. Slíbil, že se bude více učit.

Vím, že se ti to nelíbí.

O KOHO?CO?

Doplňujte vedlejší věty předmětné:Poraďte mi, kde najdu poštu.Rád bych věděl, proč to tak musí být.Vyprávěl nám, jak dopadl u zkoušky.Nevěděli, odkud vítr vane.Poznali jsme, kdo to udělal.Recitátor předvedl, co umí.Spisovatel nám popsal, jaké to je být slavným.Žádal nás, abychom odešli.Oznámili jsme, že se na tom nebudeme podílet.Otec synům nařídil, aby pracovali na zahradě.

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ

Honza si včera doma vesele zpíval.Pu času Pumísta Pu způsobuPo Př

1) Příslovečné určení vyjadřuje různé okolnosti děje.2) Závisí na slovese (přídavném jménu, příslovci )3) Bývá vyjádřeno příslovcem nebo podstatným jménem ( zájmenem, infinitivem)

BLIŽŠÍ URČENÍ:místa( KAM?KUDY?KDE?ODKUD?) doma 5 příčiny ( PROČ? Z JAKÉ PŘÍČINY?) z radostičasu (KDY? OD KDY? JAK DLOUHO?) včera ZPÍVAL účelu (PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM?) pro potěšení způsobu (JAK?JAKÝM ZPŮSOBEM?) vesele podmínky (ZA JAKÉ PODMÍNKY?) při práci míry (KOLIK?JAK HODNĚ?) hodně přípustky ( I PŘES CO? ROZPOR) přes zákaz

VV příslovečné nahrazují příslovečné určení VH (řídící)Ptáme se jako na příslovečné určení + VH (řídící)

místa( Odešel tam, odkud přišel. KAM?KUDY?KDE?ODKUD?+VH ) času (Když se rozednilo, postavili stany. KDY? OD KDY? JAK DLOUHO?+VH ) způsobu(Tvářil se, jako by to věděl. JAK?JAKÝM ZPŮSOBEM?+VH ) míry (Dali mu tolik, kolik chtěl. KOLIK?JAK HODNĚ?+VH ) příčiny (Dostal jedničku, protože se učil. PROČ? Z JAKÉ PŘÍČINY?+VH ) protože, poněvadž,… účelu ( Učil se, aby dostal jedničku. PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM?+VH )aby, abychom,… podmínky(Jestliže se učíš,dostaneš jedničku. ZA JAKÉ PODMÍNKY?+VH )jestliže, -li, kdyby-,…přípustky( I když jsem se učil, nedostal jsem jedničku.I PŘES CO? rozpor+VH )

ačkoli, třebaže, přestože, i když, i kdyby,…

Bližší určení:

Věty příslovečné příčinné, účelové, podmínkové a přípustkové také poznáme podle spojek.

Přívlastek

Úbočí hor se pokryla prvním sněhem.Po Pk n Pt 7.p.Př Pk s

1) Přívlastek blíže určuje význam podstatného jména.2) Bývá vyjádřen přídavným jménem ( zájmenem,

číslovkou,infinitivem, podstatným jménem, příslovcem)

Bližší určení: a)shodný b) neshodnýSHODNÝ– lesní cesta, řeka Sázava (oboje se skloňuje) ( SHODUJE SE V PÁDĚ, ČÍSLE, RODĚ )NESHODNÝ-cesta lesem (lesem se neskloňuje) ( NESHODUJE SE V PÁDĚ, ČÍSLE, RODĚ)

PŘÍVLASTEKPřívlastek postupně rozvíjející: první míčová hra (postupně zpřesňující, bez čárky, mezi členy nemůžeme vložit spojku a)Přívlastek několikanásobný: milá, ušlechtilá žena ( členy mají podobný význam, čárka, můžeme vložit a)Přívlastek volný: - stojí za podstatným jménem, je to rozvitý přívlastek shodný, základem je přídavné jméno, můžeme jej z věty vynechat, píšeme čárky Dva holubi, poletující nad hlavami, se snesli níže.Přívlastek těsný: - nemůžeme jej z věty vypustit(změnil by se smysl, nepíšeme čárky Žáci přihlášeni do kroužku přijdou v pět hodin.Přístavek: - užíváme za podstatným jménem, rozvitý přívlastek shodný, základem podstatné jméno, z obou stran oddělen čárkami. Mikoláš Aleš, vynikající český malíř, často ilustroval knihy.

Vedlejší věta přívlastkováČesáme jen zralé ovoce.

Česáme jen ovoce, které je zralé.

Pk s

Jaké ?+VH VV přívlastková

1) Věta vedlejší přívlastková nahrazuje přívlastek VH (řídící ).2) Ptáme se na ni Jaký…? Který…? +VH (řídící).3) Je závislá na podstatném jménu VH (řídící).4) VV přívlastková obvykle začíná který.

Kniha, kterou četl, byla velmi napínavá. ( vložená VV, 2 ČÁRKY)VHa VHbVV přívlastková

Doplněk

Petr přiběhl bos. Spolužák byl zvolen předsedou.

Bosý Petr přiběhl domů. Spolužák byl předsedou.

1. 5. 1. 5.

1) Doplněk vyjadřuje vlastnost nebo stav podstatného jména za určitého děje.

2) Rozvíjí podstatné jméno a sloveso zároveň (také zájmeno a sloveso).

3) Bývá na konci věty, v 1.nebo 7. pádě (zřídka ve 4.p.)4) Je vyjádřen podstatným nebo přídavným jménem( ve

jmenném tvaru)(bos-bosý), také zájmenem, číslovkou, slovesem

5) Ptáme se: JAKÝ? JAK? KDO? JAKO CO? ZA KOHO? ZAČ? KÝM? ČÍM?

Pk s

D D

přísudek jmenný se sponou

Vedlejší věta doplňková

Viděli jsme srnku, jak běžela mezi stromy.(běžící)VH VV doplňková

JAKOU SRNKU? VH KONČÍ NA PODSTATNÉ JMÉNO

Viděli jsme, jak srnka běžela mezi stromy.VH VV předmětná

KOHO, CO JSME VIDĚLI? VH KONČÍ NA SLOVESO

1) VV doplňková nahrazuje doplněk VH (řídící).2) VH (řídící) končí na podstatné jméno.3) VV často začíná jak, jako, kterak.4) Sloveso můžeme nahradit přídavným jménem –ící.

Pokud jsi dával pozor, zvládneš odpovědět na jednoduché otázky:

1) Kolik je rozvíjejících větných členů? Vyjmenuj je.2) Které větné členy: a) závisí na slovese b) rozvíjejí podstatné jméno c) rozvíjí podstatné jméno a sloveso zároveň3) Jak se ptáme na VV: a) předmětnou b) přípustkovou c) přívlastkovou4) Jakým slovním druhem jsou tvary: zvolen, zdráv, běžící ?5) Jaké je bližší určení přívlastku?