regionální věda 3 případová studie

Regionální věda 3Regionální věda 3případová studiepřípadová studie

5RE904 Regionální věda5RE904 Regionální věda

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Název projektu: Kvalitní vzdělání je efektivní investice do lidského kapitálu – cesta k uplatnění absolventů VŠE na trhu práce; CZ.2.17/3.1.00/32102

Optimalizace právního a ekonomického prostředí pro rozvoj a Optimalizace právního a ekonomického prostředí pro rozvoj a zvýšení efektivnosti výkonu územnízvýšení efektivnosti výkonu územní

veřejné správyveřejné správyUrčení typů elementární mikroregionální struktury vhodné pro optimalizaci Určení typů elementární mikroregionální struktury vhodné pro optimalizaci

výkonu veřejné správy podle konkrétních vlastností sídelní sítěvýkonu veřejné správy podle konkrétních vlastností sídelní sítě

V České republice je vyvinuta dvoustupňová mikroregionální organizace:

mikroregiony 1. a 2. stupně, vzácně se objevují tři stupně.

Vztahy mezi bydlištěm, pracovištěm a komplexem základních služeb

jsou na mikroregionální úrovni zcela dominantní.

Mikroregiony se mohou stát velmi vhodným základním podkladem při

stanovování jakékoliv nové územně správní struktury nižšího stupně.


Pro určení typů elementární mikroregionální struktury vhodné Pro určení typů elementární mikroregionální struktury vhodné pro optimalizaci výkonu veřejné správy mají do určité míry pro optimalizaci výkonu veřejné správy mají do určité míry

inspirativní charakter následující kritéria:inspirativní charakter následující kritéria:

• přiměřené reflektování historických a historickogeografických aspektů,

• zohlednění fyzickogeografických charakteristik (jde o přírodní bariéry, reliéf, průběh vodních toků, lesní

komplexy apod.),

• zejména regionální, politické, kulturní a sociální vztahy v území v jejich historicky podmíněné souvislosti s určitými

"přirozenými" centry a jejich mikroregiony.


Poznámky k určení typů elementární mikroregionální Poznámky k určení typů elementární mikroregionální struktury vhodné pro optimalizaci výkonu veřejné správy: struktury vhodné pro optimalizaci výkonu veřejné správy:

Při hodnocení vhodnosti územně podmíněných zařízení a jejich územních obvodů pro určení typů elementární mikroregionální struktury této studie) byly vzaty do úvahy obce pověřené státní správou (II. stupně), obvodní oddělení policie, stavební úřady, matriky, finanční úřady, úřady práce (včetně jejich detašovaných pracovišť) akontaktní místa státní sociální podpory.


Přenesená působnost obcí je dekoncentrovaná státní správa svěřená obcím, přičemž se rozlišují tři stupně přenesené působnosti:

• Na místní úrovni vykonávají působnost matriky a v podstatě tvoří velmi specifickou avšak nejnižší hierarchickou úroveň.

• Na místní úrovni rovněž působí stavební úřady, které již představují nejnižší mikroregionální úroveň s mnohdy nevhodně stanovenými územními obvody.

• Mezi stanovenou tzv. místní úrovní přenesené působnosti a přenesenou působností II. stupně (pověřenými obecními úřady) je výrazný hierarchický skok.


Z rozborů vyplývá, že jako nevhodné pro určení elementární mikroregionální úrovně pro výkon veřejné správy se jeví obce s rozšířenou působností (přenesená působnost III. stupně), finanční úřady, úřady práce, kontaktní místa státní sociální podpory a do určité míry i obvodní oddělení policie. Rovněž matriky jsou pro naše účely nevyhovující, zejména pro jejich vysokou četnost a lokalizaci ve značném počtu obcí, a to i poměrně malých. Do určité míry lze akceptovat počet, nikoliv však lokalizaci, stavebních úřadů.


Na základě analýzy lze konstatovat, že všechny

pověřené obecní úřady (II. stupně) a část

obecních úřadů, které vykonávají působnost

stavebního úřadu, mohou sloužit po určité

korekci (i příp. doplnění) jako základ vyššího

stupně elementární mikroregionální struktury pro

optimalizaci výkonu veřejné správy.


Současný stav správní struktury v ČR je do značné míry dán sídelními poměry. Vysoká hustota obcí jako správních celků je do značné míry dána vysokou hustotou relativně malých a blízko sebe ležících sídel na většině území ČR. Z této skutečnosti vyplývá nezbytnost mimořádně citlivého přístupu k otázkám typologie elementární mikroregionální struktury vhodné pro optimalizaci výkonu veřejné správy.


Vazba sídelní a správní struktury je spojena s potřebou zachování identity sídel i ve správním směru (i na úrovni subobecní).

Vytváření elementární mikroregionální struktury musí, pokud se má vztahovat k záležitostem veřejné správy, splňovat určitá kritéria na celém území ČR.


Vytváření elementární mikroregionální struktury

v záležitostech veřejné správy bude zřejmě

možné realizovat ve dvou úrovních. Vyšší

úroveň představují města a jejich spádové

obvody, v takovém případě by zřejmě

existovala značná diferenciace ve velikosti

územních obvodů


Nižší elementární mikroregionální strukturaNižší elementární mikroregionální struktura by by mohla představovat takové územní obvody, ve mohla představovat takové územní obvody, ve kterých by bez problémů mohly být vykonávány kterých by bez problémů mohly být vykonávány základní funkce samosprávy, popř. menší okruh základní funkce samosprávy, popř. menší okruh dalších funkcí. V tomto případě by mohla být dalších funkcí. V tomto případě by mohla být jádrem spolupráce i větší obec řádově s 1-2 tisíci jádrem spolupráce i větší obec řádově s 1-2 tisíci obyvateli, přičemž velikost celého územního obyvateli, přičemž velikost celého územního obvodu by se pohybovalamezi dvěma a pěti tisíci obvodu by se pohybovalamezi dvěma a pěti tisíci obyvatel. obyvatel.


Současné poznatky empirické povahy i dílčí analýzy ukazují, že vyšší stupeň elementární mikroregionální struktury by se mohl realizovat řádově v 600 – 700 jednotkách, řádově tedy v úrovni odpovídající dnešním stavebním úřadům, ovšem v odlišných územních obvodech.


Zásadní otázkou nepochybně je, v jakém

územním rozsahu mají být uvažované typy

elementární mikroregionální struktury

vhodné pro optimalizaci výkonu veřejné

správy vymezeny, přičemž tyto struktury

musí být koncipovány podle konkrétních

vlastností sídelní struktury.


Při určení typů elementární mikroregionální struktury vhodné pro optimalizaci výkonu veřejné správy jsme se snažili o přiměřené respektování

fyzickogeografických charakteristik (jako přírodních bariér, reliéfu, průběhu vodních toků, lesních komplexů apod.),

historických a historickogeografických aspektů a dále

mikroregionálních,

kulturních a

sociálních vztahů v území.

S tím souvisí i zohlednění historicky podmíněných vztahů v sídelním systému, to znamená "přirozených" center a jejich mikroregionů. K tomu přistoupila jako další kritérium populační velikost obce, kterou považujeme za jeden ze základních atributů oprávněnosti jejího ustanovení jako centra elementární mikroregionální struktury vhodné pro optimalizaci výkonu veřejné správy.


Návrh optimální územní struktury pro základní Návrh optimální územní struktury pro základní sdružování při výkonu veřejné správysdružování při výkonu veřejné správy

(návrh optimální struktury za území celé ČR) (návrh optimální struktury za území celé ČR)

Při vytváření elementární mikroregionální struktury v záležitostech veřejné správy jsme se zaměřili na vyšší ze dvou uvažovaných úrovní, a to vyšší úroveň.

Vyšší úroveň představují města a jejich přirozené spádové obvody.


Na základě stanovených kritérií bylo do

vyššího stupně elementární

mikroregionální struktury zařazeno 603

obcí (bez Prahy), přičemž z tohoto počtu

67 obcí nemá stavební úřad. Celkem 80

obcí se stavebním úřadem nebylo do této

úrovně zařazeno.


Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost


regionální věda 3 případová studie

Documents