redfield james - desáte proroctvi

7/31/2019 Redfield James - Deste Proroctvi

1/83

JAMES REDFIELDDEST PROROCTV

Vnuji sv en a inspiraciSalle Merrill Redfieldov

PODKOVNDkuji vem, kte se podleli na tto knize, zejmna Joann Davisov a AlbertuGauldenovi za jejich moudr rady.Dkuji tak svm ptelm z Blue Ridge Mountain, kte udruj ohe bezpenho

toit.

Autorova poznmkaStejn jako 'Celestinsk proroctv' je i toto pokraovn dobrodrunou alegori,pokusem ilustrovat duchovn transformaci, kter se odehrv v na dob. V oboutchto knihch jsem se pokusil sdlit to, co bych mohl nazvat obecnm obrazemprovanm portrtem novho zpsobu vnmn, novch pocit a jev, kter zanajcharakterizovat n ivot na sklonku druhho tiscilet.Myslm, e nam nejvtm omylem je povaovat lidskou duchovnost za ncopochopenho a ustlenho.Jestlie ns historie nco u, pak je to skutenost, elidsk kultura a poznn se neustle vyvjej. Pouze nzory jedinc jsou pevn adogmatick.Pravda je mnohem dynamitj a nae radost ze ivota spov v uvolnn, v

nachzen individuln pravdy a v pozorovn synchronickho zpsobu, jakm se tatopravda vyvj a projevuje prv ve chvli, kdy ji nejvce potebujeme.Kad generace stav na vsledcch generace pedel, vichni spolen nkam jdeme,pedureni k cli, jej si dokeme jen nejasn uvdomit. Vichni se postupnprobouzme a otvrme tomu, m opravdu jsme, a tomu, co jsme sem pili vykonat,co je asto velmi obtn. Pesto pevn vm, e jestlie budeme vdy integrovatto nejlep z naich tradic a uvdomovat si cel tento proces, budeme schopnivyeit vechny nov koly a pekonat vechny nepjemnosti.Nechci podceovat nesmrn problmy, ped ktermi lidstvo stoj, chci jenupozornit, e kad z ns se mus podlet na jejich een. Jestlie si uvdommehlubok tajemstv ivota, pochopme, e jsme se narodili do toho pravho mstaabychom zmnili svt k lepmu.

JRJaro 1996

..vzhldl jsem a uzel dvee oteven v nebi: a prvn hlas, kter jsem uslyel, bylzvuk trubky, kter mi kala, Poj sem a j ti uku, co mus bt v ptm ivot.A okamit jsem se ocitl v krlovstv ducha: a uzel jsem trn postaven v nebi akolem trnu byla smaragdov zelen duha. A kolem trnu bylo tyiadvacet idl: ana idlch jsem spatil tyiadvacet naich pedk v blch atechA vidl jsem nov nebe a novou zemi: nebo prvn nebe a prvn zem pominuly.

Zjeven

VIZUALIZACE CESTYDoel jsem na okraj ulovho pevisu a hledl jsem na krajinu pod sebou. Pede mnou

leelo neuviteln krsnAppalask dol, piblin deset kilometr dlouh a osm kilometr irok. Po celjeho dlce se vinula klikat eka, kter protkala otevenmi loukami a hustmibarevnmi lesy - starmi, vysoko poloenmi lesy.Podval jsem se na primitivn mapu, kterou jsem drel v ruce.Vechno v dol se s nrtem pesn shodovalo: pkr vyvenina, na kter jsemstl, cesta do dol, cel krajina i eka a vzdlen pedho. Muselo to bt onomsto, kter Charlene nartla na zprvu nalezenou v kanceli. Pro to udlala? Apro tak nhle zmizela?Uplynul ji msc od t doby, kdy Charlene naposled mluvila se svmispolupracovnky ve vzkumnm stavu, kde pracovala.Kdy Franka Simse, jednoho z jejch koleg, napadlo, aby zavolal mn, byl u zjevn


2/83

velmi znepokojen.Charlene asto nkam odjd, ekl mi. Ale nikdy pedtm nebyla pry tak dlouho,a u vbec ne, kdy mla sjednan schzky se svmi dlouhodobmi klienty. Nco nenv podku.Jak vs napadlo zavolat mn? zeptal jsem se.Vysvtlil mi, e v jej kanceli nael dopis, kter jsem j poslal ped nkolikamsci a ve kterm jsem j psal o svch zitcch z Peru. K dopisu byl pipojentrek papru, s mm jmnem a telefonnm slem.Telefonuji vem, kdo s n byli ve styku, dodal. Zd se vak, e o n nikdo nicnev. Po peten vaeho dopisu m napadlo, e jste jej ptel. Doufal jsem, evm ekla, kde bude.

To m mrz, odpovdl jsem. Ale nemluvil jsem s n u tyi msce.Kdy jsem to kal, nemohl jsem uvit, e u to bylo tak dlouho. Krtce poobdren mho dopisu mi Charlene telefonovala a nechala mi v zznamnku dlouhouzprvu, v n projevila vzruen nad Celestinskmi poznnmi a zmnila se orychlosti, jakou se roziuj. Jej zprvu jsem vyslechl nkolikrt, ale mysleljsem si, e j zavolm pozdji, teba ztra nebo pozt, a budu pipraven. Vdljsem, e j budu muset vysvtlit vechny podrobnosti tkajc se Rukopisu apoteboval jsem vc asu, abych dobe strvil vechno, co se mi v Peru pihodilo.Ve skutenosti mi nkter sti proroctv stle unikaly. Neztratil jsem siceschopnost spojovat se s vnitn duchovn energi, co pro m bylo velkou tchou porozchodu s Marjori. Trvil jsem nyn spoustu asu o samot a mnohem lpe ne kdypedtm jsem si uvdomoval intuitivn mylenky a sny i przranost mst a krajin.Ale sporadick opakovn koincidenc mi dlalo pote.Obas jsem se naplnil energi, soustedil se na svou souasnou ivotn otzku aobvykle zskal jasnou pedtuchu, co udlat nebo kam jt, abych dostal odpov - alekdy jsem to udlal, asto se nestalo nic dleitho. Nedostal jsem dnou zprvu,neuvdomil si dnou koincidenci.Tak tomu bylo zejmna tehdy, kdy mi intuice radila, abych se obrtil na nkterhoze svch znmch nebo spolupracovnk. Obas jsme se shodli na novch spolenchzjmech, ale prv tak asto byla m iniciativa naprosto odmtna nebo, a to bylojet hor, zaala nadenm jen proto, aby se nakonec vymkla kontrole a skonilavbuchem neoekvanch emoc a nepjemnost.Takov nespchy m neodradily, ale uvdomil jsem si, e nco postrdm, pokud setk dlouhodobho uplatovn jednotlivch Poznn. V Peru jsem jednal spontnn sjakousi vrou zplozenou zoufalstvm. Kdy jsem se vak vrtil dom, do svhoobvyklho prosted, kde jsem byl asto obklopen naprostmi skeptiky, pestvaljsem vit, e m pedtuchy nkam povedou. Patrn jsem nco dleitho zapomnl

nebo jsem to snad nikdy ani neobjevil.Nevm, co mm te udlat, pokraoval Frank Sims. Charlene m sestru nkde v NewYorku. Nevte, jak se s n spojit? Nebo s kmkoli, kdo by mohl vdt, kde je?To bohuel nevm, ekl jsem. Charlene a j prv obnovujeme star ptelstv.Nevzpomnm si na dn jej pbuzn a nevm, s km se v souasn dob stk.Myslm, e jej zmizen ohlsm na policii, pokud ovem nemte lep npad.To nemm. Myslm, e by to bylo rozumn. Mte jet njak jin informace?Jen jaksi nrtek, mohl by to bt popis njakho msta. Tko ct.Pozdji mi nafaxoval celou zprvu, kterou nael v jej kanceli, vetn hrubhonrtku protnajcch se pmek a slic s nejasnmi poznmkami na okraji strnky.Kdy jsem je pak porovnal s selnm oznaenm silnic v 'Atlasu jinch stt', tomsto jsem nael. Pak se mi v mysli objevila jasn podoba Charlene, t podoba,kterou jsem vidl v Peru, kdy jsem se dovdl o existenci Destho poznn. Mlosnad jej zmizen njakou spojitost s Rukopisem?Na tvi jsem uctil slab zvan vtru a opt jsem pohldl do dol pod sebou.Daleko nalevo, na zpadn stran, jsem rozeznal adu stech. To muselo bt msto,kter Charlene na map oznaila. Stril jsem mapu do kapsy, vrtil se na silnici anasedl do dpu.Bylo to mal msto s dvma tisci obyvatel, jak to oznamovala nvtvnkm tabuleped prvn a jedinou kiovatkou s dopravnm semaforem. Vtina budov lemovalajedinou ulici, kter vedla podl eky. Projel jsem kiovatkou, zahldl motelpobl vjezdu do Nrodnho parku a zaparkoval na parkoviti ped restaurac.Do restaurace prv vchzelo nkolik lid vetn vysokho sndho mue s ernmivlasy, kter nesl velk batoh. Mu se na m podval a nae pohledy se na okamiksetkaly.Vystoupil jsem z auta a zamkl je, pak m intuitivn napadlo jt nejdve do


3/83

restaurace, ne se ubytuji v motelu. Uvnit bylo poloprzdno - jen nkolik turistu baru a pr dalch lid, kte pili pede mnou. Vtina z nich si m nevmala,ale jak jsem se rozhlel po mstnosti, opt se mj pohled stetl s pohledemvysokho mue, kterho jsem vidl venku, tm nepatrn se na m usml, okamik semi dval do o a potom vyel zadnm vchodem ven.el jsem za nm. Stl asi est metr od restaurace a shbal se nad svm batohem.Ml na sob dny, kostkovanou koili a vysok boty a vypadal tak na padest.Slunce za nm vrhalo dlouh stny mezi vysokmi stromy a trvou, patnct metr odemne proudila eka, kter tu zanala svou cestu do dol.Mu se nejist usml a podval se na m. Dal poutnk? zeptal se.Hledm jednu ptelkyni, odpovdl jsem. Ml jsem pocit, e byste mi mohl

pomoci.Kvl hlavou, zatmco velmi peliv studoval mou postavu. Pak ke mn pistoupil,pedstavil se jako David Osaml Orel a zaal mi vysvtlovat, jako by m to mlozajmat, e je potomkem Indin, kte dve ili v tomto dol. Viml jsem sitenk jizvy, kter se mu thla od levho obo a po bradu.Nechcete trochu kvy? zeptal se m. V restauraci maj dobrou minerlku, alemizern kafe. Ukzal na mal stan mezi temi vysokmi topoly pobl eky.Prochzelo tam nkolik destek lid, nkte z nich mili k mostu vedoucmu doNrodnho parku.Vechno vypadalo bezpen.Rd, odpovdl jsem. To by mi pilo vhod.U stanu zaplil mal plynov vai a postavil na nj vodu.Jak se vae ptelkyn jmenuje? zeptal se nakonec.Charlene Billingsov.Zadval se na m a jak jsme tak zrali jeden na druhho, uvidl jsem ped svmduevnm zrakem jeho jasnou podobu z jin doby. Byl mlad, ml na sob jelenicovkalhoty a sedl u velkho ohn. Tv ml pomalovanou vlenmi barvami. Kolem nhosedlo nkolik Indin a dva bloi, jedna ena a jeden velk mu.Se zpalem o nem hovoili. Nkte ze skupiny chtli bojovat, ostatn si pliusmen. Skoil jim do ei a zaal se vysmvat tm, kte chtli mr. Jak mohoubt po tolika zradch tak naivn?Bloka mu zejm rozumla, ale dala ho, aby ji vyslechl.Tvrdila, e se vlce lze vyhnout a e dol lze ubrnit, bude-li duchovn medicnadostaten siln. On vak jej argumenty naprosto odmtl, pokral celou skupinu,nasedl na kon a cvlal pry. Za nm pak odjela vtina ostatnch.Mte dobr instinkty, poznamenal David a peruil tm mou vizi. Rozprostel nazem deku a nabdl mi msto. Vm o n. Podval se na m tzav.

Mm o ni starost, ekl jsem. Nikdo o n u dlouho neslyel a j se chcipesvdit, zda je v podku. A musm s n mluvit.O Destm poznn? zeptal se s smvem.Jak to vte?Je to jen dohad. Mnoho lid, kte pichzej do tohoto dol, sem nepilkala jenjeho krsa. Jsou zde proto, aby hovoili o Poznnch. Domnvaj se, e tu nkdenajdou Dest. Nkte dokonce tvrd, e vd, co se v nm k.Otoil se a ponoil do vac vody vajko naplnn kvou. Nco v tnu jeho hlasumi napovdlo, e m zkou, e chce zjistit, zda jsem tm, za koho se vydvm.Kde je Charlene? zeptal jsem se.Ukzal prstem na vchod. V Nrodnm parku. Nikdy jsem s va ptelkyn nemluvil,ale zaslechl jsem, jak ji jednoho veera nkdo v restauraci nkomu pedstavoval, apak jsem ji jet nkolikrt vidl. Ped nkolika dny jsem ji vidl znovu, la samado dol a podle toho, co mla s sebou, bych ekl, e tam jet je.Podval jsem se tm smrem. dol odtud vypadalo obrovsk, zdlo se, e se thnedonekonena.Nevte, kam la? nalhal jsem.Chvli m pozoroval. Pravdpodobn do Sipseyho kaonu.Tam je jeden z otvor. Zkoumal mou reakci.Jeden z otvor?Tajemn se usml. Ano. Otvor do jin dimenze.Naklonil jsem se k nmu, pipomnaje si svj zitek z Celestinskch zcenin. Kdoo tom vem v?Velmi mlo lid. Je to vtinou zaloeno na povstech, nepesnch informacch aintuici. Jet nikdo dn rukopis nevidl. Vt ina lid, kte tu hledaj Destpoznn, m pocit, e je nco vede, a sna se dodrovat vech devt Poznn, ale


4/83

stuj si, e je koincidence vedou jen do urit doby a pak prost pestanou.Zasml se potlaovanm smchem. Ale tak jsme na tom vichni, e ano? Destpoznn ns u chpat vzrstajc duchovn vdom na Zemi - u ns uvdomovat sitajemn koincidence z hlediska vych dimenz, abychom pochopili, pro dochz ktto promn, a abychom se tohoto procesu mohli lpe astnit.Jak to vte? zeptal jsem se.Podval se na m pronikavm a nhle rozzlobenm pohledem.Vm to!Na okamik ml vn vraz a pak se jeho tv uvolnila. Nalil kvu do lk a jedenmi podal.Moji pedkov ili v tomto dol nkolik tiscilet, pokraoval. Vili, e

tento les je posvtnm mstem mezi vym a prostednm svtem na tto Zemi.Zachovvali psty a hledali v tomto dol specifick schopnosti, lky a cestu, pokter by v tomto ivot mli jt.Ddeek mi vyprvl o jednom amanovi, kter pochzel ze vzdlenho kmene a kteruil m pedky hledat to, emu kal stav oitn. Vysvtloval jim, e musejvyjt prv z tohoto msta, jen s noem, a e musej jt tak dlouho, dokud jimzvata neukou cestu, kter je dovede k posvtnmu otvoru do vyho svta.Tvrdil jim, e budou-li toho hodni, zbav-li se nich emoc, bude jim dovoleno dootvoru vstoupit, setkat se s pedky a rozpomenout se nejen na svou vlastn vizi,ale na vizi celho svta.Samozejm e to vechno skonilo, kdy piel bl mu. Mj dda si nepamatoval,jak se to dl, a ani j si to nepamatuji. Musme na to pijt jako vichniostatn.Hledte Dest poznn, e ano? zeptal jsem se.Ovem samozejm! Ale zd se, e se jen trestm za svou zapomntlivost. Optzvil hlas a zdlo se, e hovo sp k sob ne ke mn. Kdykoli se snam hnoutse z msta, st mho j nedoke pekonat nenvist a zlost nad tm, co se stalomm pedkm. A nijak se to nezlepuje. Jak mohlo dojt k tomu, e nm ukradli naizemi a zniili n zpsob ivota? Jak jen jsme to mohli dovolit?Byl bych rd, kdyby se to nebylo nikdy stalo, ekl jsem.Sklopil zrak a opt se zasml potlaovanm smchem. Tomu vm. Ale pesto mmvztek, kdy pomyslm na to, jak je toto dol zneuvno.Vidte tuhle jizvu, dodal a ukzal na svou tv. Mohl jsem se rvace vyhnout.Pr opilch kovboj z Texasu. Mohl jsem odejt, kdyby nebylo hnvu, kter nosm vsob.Nen dnes vt st dol pod ochranou Nrodnho parku? zeptal jsem se.Piblin jen polovina, na sever od eky, ale politikov neustle vyhrouj, e

dol prodaj nebo e povol vstavbu.A co druh polovina? Kdo ji vlastn?U dlouhou dobu ji vlastn jednotlivci, ale te se objevila jaksi cizspolenost, kter se pokou pdu koupit. Nevme, kdo za tm je, ale nktermmajitelm byly nabdnuty ohromn sumy, aby sv pozemky prodali.Na okamik se podval stranou a pak ekl: Mj problm spov v tom, e bych sipl, aby se posledn ti stolet odehrla jinak. Nelb se mi, e Evropan zaaliosdlovat tento kontinent bez nejmench ohled na lidi, kte tu ili ped nimi.Pl bych si, aby se to bylo stalo jinak, jako kdybych mohl zmnit minulost. Nzpsob ivota byl pro ns dleit. Uili jsme se, jak podstatn je nezapomnat. Tobylo velkm poselstvm mch pedk Evropanm, kdyby jen bvali ochotni poslouchat.Zatmco mluvil, vklouzl jsem do dalho snu. Dva lid - jinIndin a t bl ena - spolu hovoili na behu njakho potoka.Za nimi byl hust les. Po chvli se kolem nich shromdili dal Indini, abyslyeli jejich rozhovor.To vechno meme napravit! tvrdila ena.Obvm se, e toho jet dost nevme, ekl Indin tnem, z nho bylo zejm, esi eny velmi v. Vtina ostatnch nelnk ji odela.Pro ne? Pemlej o tom, o em jsme u mluvili. Ty sm jsi kal, e kdybychommli dostatek vry, mohli bychom ve napravit.Ano, odpovdl. Ale vra je jistota pochzejc z poznn, jak by vechno mlobt. Nai pedkov to vdli, ale vtina z ns to nev.Dnes je vak mon tohoto poznn doshnout, ekla ena.Musme se snait!Viml jsem si nkolika mladch pslunk Lesn sprvy, kte se pibliovali knjakmu starmu mui na most. To m vytrhlo z mch mylenek. Mu ml nakrtko


5/83

osthan ed vlasy, elegantn kalhoty a nakrobenou koili. Zdlo se, e lehcekulh.Vidte toho mue s lesnky? zeptal se David.Ano, odpovdl jsem. Co m bt?Bhem poslednch dvou tdn jsem ho tu nkolikrt vidl.Myslm, e se jmenuje Feyman. Ale jeho pjmen neznm. David se ke mn naklonil az jeho tnu poprv zaznla dvra. Poslyte, dje se tu nco velmi podivnho.Poslednch nkolik tdn pot Lesn sprva turisty, kte sem pichzej. Nikdypedtm to nedlali a vera mi nkdo ekl, e vchodn strana parku byla plnuzavena. Nkter msta v t oblasti jsou patnct kilometr od nejbli silnice.Umte si pedstavit, jak mlo lid se odv tak daleko. Nkte z ns odtamtud

posledn dobou sly podivn zvuky.Jak zvuky?Disonantn zvuky. Vtina lid je vak nesly.Nhle vstal a zaal skldat svj stan.Co to dlte? zeptal jsem se.Nemohu tu zstat, odpovdl. Musm jt do dol.Po chvli svou innost peruil a opt se na m podval. Poslyte, ekl. Ncovm musm svit. Ten Feyman. Nkolikrt jsem ho vidl s va ptelkyn.A co dlali?Jen spolu hovoili, ale km vm, e tu je nco v nepodku.Pak zaal opt balit.Chvli jsem ho mlky pozoroval. Nevdl jsem, co si mm myslit, ale ml jsem pocit,e m pravdu, kdy k, e Charlene je nkde v dol. Skom si jen pro svvci, ekl jsem. Rd bych el s vmi.Ne, odsekl rychle. Kad mus dol projt a poznat sm.Nemohu vm nijak pomoci. Musm najt svou vlastn vizi. V jeho tvi jsem vidlbolestn vraz.Mete mi pesn vysvtlit, kde je ten kaon?Jdte asi ti kilometry podl eky. Pijdete k mal ce, kter se do n vlv zeseveru. Podl n jdte asi pl druhho kilometru.Zavede vs pmo do Sipseyho kaonu.Podkoval jsem mu a otoil se k odchodu, ale on m chytil za ruku.Poslyte, ekl. Kdy zvte svou energii na vy rove, mete svouptelkyni najt. V tomto dol jsou msta, kter vm pomohou.Otvory do vych dimenz?Ano. Tam mete objevit perspektivu Destho poznn, ale abyste ta msta nael,muste dokonale porozumt svm intuicm a muste si je umt udret. Tak pozorujte

zvata a pak si vzpomenete, co v tomto dol dlte a pro jsme tu vichnispolen. Ale dvejte si dobr pozor, a vs nikdo nevid vstupovat do lesa. Naokamik se zamyslil. V lese je jeden mj ptel, jmenuje se CurtisWebber. Jestlie ho potkte, eknte mu, e jste se mnou mluvil a e ho brzyvyhledm.Nepatrn se usml a vrtil se ke skldn stanu.Chtl jsem se ho zeptat, co ml na mysli, kdy hovoil o intuicch a o pozorovnzvat, ale on se vyhnul mmu pohledu a vnoval se sv prci.Dky, ekl jsem.Jen lehce mvl rukou.Tie jsem zavel dvee motelu a vyel do msnho svitu.Otsl jsem se chladem a naptm. Pro to dlm? Neml jsem dn dkaz, eCharlene je jet v dol, ani e Davidovo podezen je pravdiv. M intuice mivak napovdala, e nco nen v podku. Pedtm jsem nkolik hodin pemlel otom, e zavolm mstnmu erifovi. Ale co bych mu byl ekl? e m ptelkyn jepoheovna, e ji nkdo vidl, jak jde sama o sv vli do lesa, ale e se tammon dostala do nesnz, a to vechno na zklad zprvy nalezen stovky kilometrodtud? K prohledn tto divoiny by bylo teba nkolika set lid a mn bylo jasn,e takovou akci by nikdo nezahjil bez zvanjho podezen.Zastavil jsem se a podval se na msc ve tet tvrti vychzejc nad lesem.Rozhodl jsem se, e pekrom eku na vchod od stanice Lesn sprvy a pak pjdu pohlavn cest do dol. Pedpokldal jsem, e mi msc bude svtit na cestu, aleneekal jsem, e bude tak jasn. Vidl jsem nejmn na vzdlenost sta metr.Proel jsem kolem restaurace k mstu, kde odpoledne stanovalDavid. Vechno tam bylo uklizen. David dokonce rozprostel po zemi list a borovjehli, aby zahladil stopy sv ptomnosti.


6/83

Abych mohl pejt eku tam, kde jsem si naplnoval, musel jsem projt asi tyicetmetr v dohledu stanice Lesn sprvy, kterou jsem te jasn vidl. Za jednm oknemstanice se bavili dva jej pslunci. Jeden vstal ze idle a zvedl telefon.Skril jsem se, dal si batoh na zda a vydal se po psen naplavenin, kterlemovala eku. Pak jsem vstoupil do vody a zaal se brodit mezi hladkmi nmikameny a nkolika ztrouchnivlmi kldami. Kolem m vybuchla symfonie ab a cvrk.Opt jsem se podval na lesnky: ti pokraovali ve svm rozhovoru a neuvdomovalisi m kradm ponn. V nejhlubm mst eky mi voda sahala po stehna, ale bhemnkolika vtein jsem se dostal na druh beh mezi nzk borovice.Opatrn jsem se prodral lesem, ne jsem narazil na turistickou cestu do dol. Navchod se ztrcela v temnot a kdy jsem se podval tm smrem, napadaly m dal

pochybnosti. Co byl ten tajemn zvuk, kter Davidovi dlal takov starosti? Na comohu v t temnot narazit?Potlail jsem strach. Vdl jsem, e musm pokraovat, ale udlal jsem kompromis ael dl jen dal kilometr. Tam jsem zael do hust zalesnnho msta, abych sipostavil stan, zul si mokr boty a strvil tam zbytek noci. Bude moudejpokraovat za dennho svtla, uvaoval jsem.Kdy jsem se za svtn probudil, vzpomnl jsem si na Davidovu tajemnou zmnku oudrovn intuic. Jak jsem tak leel ve spacm pytli, pemlel jsem o Sedmmpoznn, zejmna o tom, jak se provn synchronismu d uritm dem. TotoPoznn k, e jakmile se zbavme svch dramat z minulosti, meme identifikovatjist otzky, kter definuj nai ivotn situaci, otzky, kter se tkaj nakariry, vztah, msta, kde bychom mli t, a toho, jak bychom mli pokraovat nasv ivotn cest. Kdy si pak udrme pln vdom, nae intuice a pedtuchy nmnazna, kam mme jt, co mme dlat a s km mme mluvit, abychom dostali odpov.Potom m ovem dojt k njak koincidenci, kter nm odhal, pro jsme byli nucenikret uritm smrem, poskytne nm nov informace ohledn na otzky a povede nsv naem ivot. Jak nm me udrovn intuic pomoci?Pomalu jsem vylezl ze spacho pytle a vyhldl ven ze stanu.Kdy jsem nevidl nic neobvyklho, vylezl jsem ven na erstv podzimn vzduch a elk ece, kde jsem si oplchl obliej ve studen vod. Pak jsem sbalil stan a vyrazilna vchod. Pitom jsem ukusoval okoldovou tyinku a snail se jt nepozorovnmezi vysokmi stromy, kter lemovaly eku. Asi po pti kilometrech chze jsempoctil jaksi strach, nervozitu a navu, sedl jsem si na zem, opel se zdy ostrom a snail se soustedit na sv okol, abych zskal energii. Obloha byla jasna rann slunce tanilo mezi stromy a na trv kolem m. Asi ti metry ped seboujsem uvidl mal zelen ke se lutmi kvty a soustedil se na jeho krsu.V pmm slunenm svtle vypadal najednou jasnj a zelenj.

Uctil jsem jeho vni, kter se msila se zatuchlm pachem list a ern zem.Zrove jsem ze strom dle na severu uslyel krkn vran.Ten syt zvuk m pekvapil, ale nemohl jsem urit, odkud pichz. Jak jsem taksoustedn poslouchal, zaal jsem pln vnmat destky jednotlivch zvuk, ktertvoily rann chr: ptci ve vtvch strom nade mnou, melk mezi sedmikrskami nabehu eky, voda zurc mezi kameny a spadlmi vtvemi a pak nco jinho, sotvaslyitelnho, jaksi hlubok, disonantn hukot. Vstal jsem o rozhldl se kolem. Coto bylo za zvuk?Zvedl jsem batoh a pokraoval na vchod. Protoe mi pod nohama praskaly vtve alist, musel jsem se obas zastavit a pozorn naslouchat, abych ten hukot slyel.Neustval. Pak jsem vyel z lesa na velkou, asi kilometr dlouhou louku, plnoulunch kvtin a vysok hust trvy, kter se vlnila ve vtru. Kdy jsem dorazil nakonec louky, uvidl jsem vedle padlho stromu ostruink. Byl to nesmrn krsnke, el jsem k nmu, abych se na nj lpe podval, a pedstavoval jsem si, e budepln ostruin.Najednou jsem ml velmi siln pocit 'dj vu'. Cel okol mi najednou pipadalovelmi znm, jako bych tady u nkdy byl, jako bych tam v minulosti jedl ostruiny.Jak to bylo mon? Posadil jsem se na kmen padlho stromu. Vtom se ped mmduevnm zrakem zjevil obraz przran istho jezrka s nkolika vodopdy vpozad. Ten obraz mi pipadal stejn znm. Opt jsem poctil zkost.Z ostruin nhle vybhlo jaksi mal zve. Lekl jsem se. Zve belo asi estmetr na sever a pak se zastavilo. Bylo skryt ve vysok trv a j jsem nevdl,co to je, ale mohl jsem sledovat jeho stopu. Po nkolika minutch se nhle rozbhloa belo pr metr na jih, tam se opt zastavilo a nkolik minut zstalo nehybn,potom opt vyrazilo a belo asi pt metr zptky na sever a tam zstalo stt.Napadlo m, e to je krlk, pestoe zpsob, jakm bhal, mi pipadal velmi


7/83

podivn.Asi pt nebo est minut jsem se dval do msta, kde zve naposled zmizelo, a pakjsem se vydal tm smrem. Kdy jsem se k nmu piblil tak na pl druhho metru,zve nhle zaalo utkat na sever. Ne se ztratilo v dlce, uvidl jsem na okamikbl ocsek a zadn nohy velkho krlka.Usml jsem se a pokraoval po cest na vchod, na konec louky, kde jsem vstoupil dohustho lesa. Tam jsem uvidl asi pl druhho metru irok potok, kter se z levstrany vlval do eky. Napadlo m, e to mus bt ka, o kter mluvil David. Mljsem pokraovat na sever. Tm smrem nanetst nevedla dn cesta a behy potokabyly porostl hustm mlzm a trnitmi kei planch r. Musel jsem se vrtit nalouku a najt schdnj cestu.

el jsem tedy po louce podl lesa a hledal njakou mezeru v hustm podrostu. Kesvmu pekvapen jsem narazil na krlkovu stopu v trv, a tak jsem se j drel,a jsem opt doel k potoku. Tam byl podrost id, take jsem se jm prodral dolesa, kde rostly vt stromy, mezi nimi jsem mohl sledovat potok na sever.Asi po kilometru chze jsem v dlce uvidl psmo hor zvedajcch se na oboustranch potoka. Po chvli jsem si uvdomil, e tyto kopce tvo strm stny kaonua e pede mnou je do nj jedin vstup.Kdy jsem k nmu dorazil, sedl jsem si pod velk strom a zkoumal okol. Zhruba stometr na obou stranch ky se zvedaly asi patnctimetrov vpencov tesy, kterse pak roziovaly a tvoily obrovsk kaon tvaru msy, piblin ti kilometryirok a est kilometr dlouh. Prvn kilometr kaonu byl dce zalesnn aporostl trvou. Vzpomnl jsem si na onen tajemn hukot a pt a deset minut jsempozorn naslouchal. Ale zdlo se, e ustal.Pak jsem vyndal z kapsy mal butanov vai a zaplil hok.Do mal pnve jsem nalil vodu, nasypal do n obsah balku suen zeleniny apnviku poloil na vai. Nkolik minut jsem pozoroval, jak z n stoup pra amiz ve vtru. Ve svm zasnn jsem opt spatil jezrko s vodopdy, jenetentokrt jsem byl astnkem scny a vypadalo to, jako kdybych k nkomu el, abychho pivtal. Snail jsem se ten obraz zahnat. Co se to dlo? M pedstavy bylystle jasnj. Nejdv David v jin dob a te tyhle vodopdy.V kaonu se cosi pohnulo. Pozoroval jsem potok a pak asi edest metr vzdlenoputn strom, na nm nebylo u skoro dn list. Byl obalen nm, co vypadalojako velk vrny, nkolik se jich sneslo na zem. Napadlo m, e to jsou tytvrny, kter jsem slyel u pedtm. Jak jsem je sledoval, vechny nhle vzltly azaaly vzruen krouit kolem stromu. Zrove jsem uly el jejich krkn, alehlasitost jejich kiku opt neodpovdala vzdlenosti, kter m od nich dlila,zdlo se, e jsou mnohem ble.

Bubln vody a syen pry odvedlo mou pozornost zptky k vaii. Vc zeleninapetkala do ohn. Uchopil jsem pnviku do runku a druhou rukou jsem vypnulplyn. Kdy se voda pestala vait, poloil jsem pnviku zpt na vai a znovupozoroval vzdlen strom. Vrny byly pry.Rychle jsem se najedl, umyl ndob, sbalil si vci a vydal se do kaonu. Kdy jsempotom prochzel mezi tesy, viml jsem si, e vechno m jasnj barvy neobvykle. Trva byla pekvapiv zlat a vude jsem vidl stovky lunch kvtin -blch, lutch a oranovch. Od tes na vchodn stran pinel vtr vni cedra borovic.Pokraoval jsem podl potoka na sever a pitom jsem pozoroval vysok strom, kolemkterho ped chvli krouily vrny. Kdy byl strom pesn na sever ode m, vimljsem si, e se potok nhle roziuje. Proel jsem mezi nkolika vrbami a uvdomilsi, e jsem se dostal k malmu jezrku, kter napjelo nejen mj potok, ale jetjin, pramenc trochu dl na jihovchod. Zpotku m napadlo, e je to onojezrko, kter jsem vidl ve sv mysli, ale nebyl tu dn vodopd.ekalo m dal pekvapen: na sever od jezrka potok pln zmizel. Odkud tekla tavoda? Pak jsem pochopil, e jezrko i ku napj siln podzemn pramen, kter vtomto mst vychz na povrch. Asi patnct metr vlevo bylo mal nvr, na nmrostly ti platany, jejich kmeny mly pes pl metru v prmru - bylo to mstojako stvoen k pemlen. el jsem k nim, sedl si na zem a opel se o kmenjednoho z nich. Druh dva byly necel dva metry ode m, vlevo jsem vidl strom vrana vpravo potok. Otzka byla, kam odtud jt. Mohl jsem prochodit dlouh dny, anibych potkal Charlene. A co znamenaly ty obrazy?Zavel jsem oi a snail se pivolat zpt obraz jezrka s vodopdy, ale nedailo semi vybavit si podrobnosti. Nakonec jsem se toho vzdal a opt pozoroval trvu alun kvtiny a pak ty dva platany ped sebou. Jejich kmeny byly upinatou kol


8/83

tmav ed a bl kry s jantarov lutmi a svtle hndmi pruhy. Jak jsem sesoustedil na krsu t scny, vechny barvy se stvaly zivjmi. Opt jsem sezhluboka nadechl a pozoroval louku a kvtiny.Zdlo se, e nejjasnj je strom vran.Vzal jsem batoh a zamil k nmu. V duchu jsem okamit uvidl obraz jezrka svodopdy. Tentokrt jsem se snail si cel obraz zapamatovat. Jezrko, kter jsemvidl, bylo pomrn velk, asi pes tvrt hektaru, a pitkala do nj voda znkolika stupovitch vodopd. Dva men vodopdy vzadu nahoe stkaly asi zptimetrovch kaskd, zatmco tet padal z vysokho, mon desetimetrovho tesupmo do jezrka. A opt se zdlo, jako bych se tam s nkm setkval.Vtom jsem zaslechl zvuk auta. Ukryl jsem se za nkolika malmi kei. Z lesa po m

lev ruce jel pes louku ed dp. Vdl jsem, e soukrom vozidla nemaj vNrodnm parku co dlat, a proto jsem oekval, e na dvech dpu uvidm oznaenLesn sprvy. K mmu pekvapen tam dn npis nebyl. Asi patnct metr pede mnoudp zastavil. Skrze list jsem vidl ve voze jedinho mue, kter dalekohledemzkoumal krajinu. Lehl jsem si na zem a pln se skryl. Kdo byl ten mu?Dp se rozjel a rychle zmizel mezi stromy. Posadil jsem se a snail se zaslechnoutonen hukot. Nic jsem vak neslyel. Pemlel jsem o tom, e se vrtm zptky domsta a pokusm se najt Charlene njakm jinm zpsobem. Ale v hloubi due jsemvdl, e nemm na vybranou. Zavel jsem oi a znovu pemlel o Davidovinstrukci, abych udroval sv intuice, a konen se mi podailo vybavit si pesnobraz jezrka a vodopd. Vstal jsem a zatmco jsem se vracel ke stromu vran,snail jsem se v mysli udret podrobnosti cel scny.Vtom jsem uslyel ostr kik jinho ptka, tentokrt to byl sokol. Jeho tvar jsemst mezi stromy rozeznal. Sokol letl rychle na sever. Pidal jsem do kroku,abych ho udrel v dohledu, jak dlouho to bude mon.Zdlo se, e mi jeho objeven dodalo energii, kdy po chvli zmizel za obzorem, eljsem dalch nkolik kilometr pes kamenit nvr smrem, kterm letl. Navrcholu tetho kopce jsem se opt zarazil, kdy jsem uslyel dal zvuk v dlce,zvuk podobn zvuku tekouc vody. Ne, byl to zvuk padajc vody.Opatrn jsem sestoupil z kopce a proel jsem hlubokou rokl, kter ve mn znovuvyvolala pocit 'dj vu'. Vystoupil jsem na dal vrcholek a tam jsem spatiljezrko a vodopdy, kter vypadaly pesn tak, jak jsem si je pedstavoval - veskutenosti vak byly mnohem vt a krsnj. Jezrko mlo tm hektar, byloskryt mezi obrovskmi balvany a jeho voda se mode zrcadlila pod odpolednoblohou. Nalevo i napravo stlo nkolik velkch dub, obklopench rznobarevnousms mench javor, ambron a vrb.Vzdlen beh byl zahalen vodn tt a mlnm oparem, vc voda pod vodopdy se

bouliv pnila. Uvdomil jsem si, e z jezrka neodtk dn potok. Voda odtudtie proudila pod zem a tryskala na povrch jako velk pramen pobl stromu vran.Jak jsem pozoroval krsu celho vjevu, mj pocit 'dj vu' slil.Zvuky, barvy, pohled z kopce - to ve mi pipadalo velmi znm.Byl jsem tu u dve. Ale kdy?Sestoupil jsem na beh jezrka, abych ochutnal vodu, pak jsem ho obeel, vystoupilna terasovit kopec, abych ctil vodn tt vodopd, vylezl jsem na obrovskbalvany, kde jsem se mohl dotkat vtv strom. Chtl jsem s tm mstem plnsplynout. Nakonec jsem se nathl na jednom plochm balvanu asi est metr nadhladinou a dval se se zavenma oima do zapadajcho slunce, abych ctil jehopaprsky na sv tvi. V tom okamiku jsem ml dal znm pocit - naplnilo mjaksi teplo a zjem, je jsem nectil u nkolik msc. Ve skutenosti jsem naten pocit a do tohoto okamiku pln zapomnl, ale nyn jsem jej jasnrozpoznval. Otevel jsem oi a rychle se otoil, byl jsem si naprosto jist, kohouvidm.

REKAPITULACE CESTYNa skle nade mnou, sten schovn za pevisem, stl Wil s rukama v bok a seirokm smvem v tvi. Vidl jsem ho trochu rozmazan a proto jsem nkolikrtzamrkal, soustedil se a jeho rysy se trochu vyjasnily.Vdl jsem, e sem pijde, ekl, prun slezl z pevisu a skoil na sklu vedlem. ekal jsem.Pohldl jsem na nho s posvtnou ctou a on m objal, jeho obliej a ruce mipipadaly trochu luminiscentn, ale jinak vypadaly normln.Nemohu uvit, e jsi tady, zakoktal jsem. Co se stalo, kdy jsi tenkrt v Peruzmizel? Kde jsi byl?


9/83

Posunkem mi naznail, abych se posadil naproti nmu.Vechno ti povm, ekl, ale nejdv mi vyprvj o sob. Co t pivedlo do tohotodol?Podrobn jsem mu popsal, jak Charlene zmizela, zmnil jsem se tak o map dol a osetkn s Davidem. Wila velmi zajmalo, co kal David, a tak jsem mu vylilvechno, co jsem si pamatoval.Wil se ke mn naklonil a zeptal se: ekl ti, e Dest poznn ns u chpatduchovn renesanci na Zemi z hlediska vych dimenz? e ns u uvdomovat siskutenou povahu naich intuic?Ano, odpovdl jsem. A je to pravda?Na okamik se zamyslil a pak se m zeptal: Co jsi proil od chvle, kdy jsi piel

do tohoto dol?Okamit jsem zaal vidt obrazy. Nkter byly z jinch dob, ale pak jsem zaalmt opakovan vize tohoto jezrka. Vidl jsem vechno: balvany, vodopdy i to, etu nkdo ek, by jsem nevdl, e jsi to ty.A kde jsi byl v t vizi ty?Vypadalo to, jako bych k tob pichzel.Take to byla vize tv potenciln budoucnosti.Podval jsem se na nho: Nejsem si jist, zda ti rozumm.Prvn st Destho poznn ns u lpe chpat nae intuice.V prvnch devti Poznnch provme intuice jako prchav tuen a nejasnpedtuchy. Ale jak se s tmito jevy ble seznamujeme, chpeme jasnji jejichpovahu. Vzpome si na Peru. Neml jsi intuice jako obrazy toho, co bylo pedureno,jako obrazy sebe samho i druhch pi urit innosti a v uritch mstech?Nedovdl ses prv tmto zpsobem, kdy m jt do Celestinskch zcenin?Tady v dol se dje tot. Vybavil se ti obraz potenciln udlosti - e najdevodopdy a nkoho potk - a byl jsi schopen to prot a pivodit koincidenciskutenho objeven vodopd a naeho setkn. Kdyby sis toho obrazu nevmal nebopestal vit, e vodopdy najde, unikla by ti synchronicita a tvj ivot by bylnudn. Ale ty jsi bral ten obraz vn, udroval jsi jej ve sv mysli.David hovoil o tom, e se musme nauit ,udrovat' intuice, dodal jsem.Wil kvl hlavou.A co ty ostatn obrazy, zeptal jsem se, scny z dvjch dob? A co ta zvata?Hovo Dest poznn o tom vem? Vidl jsi Rukopis?Mvnutm ruky Wil zamtl m otzky. Nejdv mi dovol, abych ti popsal svzkuenosti z druh dimenze, z dimenze, kter km 'posmrtn'. Kdy jsem si tehdy vPeru byl schopen udret svou energetickou rove, pestoe vy ostatn jste dostalistrach a ztratili jste sv vibrace, ocitl jsem se v neuviteln krsnm svt

istch forem. Byl jsem ve stejnm mst, ale vechno bylo jin.Svt byl przran a hrzn takovm zpsobem, kter stle jet neumm popsat.Dlouho jsem v tom neuvitelnm svt jen tak chodil a vibroval dokonce jetrychleji ne pedtm, ale pak jsem objevil nco asnho. Mohl jsem se dostat nakterkoli msto na svt prost tak, e jsem si ho pedstavil. Cestoval jsem,kamkoli jsem si zamanul, hledal jsem tebe a Julii a ostatn, ale nemohl jsem vsnajt.Nakonec jsem zaal odhalovat dal schopnost. Kdy jsem si pedstavil przdn pole,mohl jsem opustit tuto planetu a dostat se do sfry istho mylen. Tam jsem bylschopen vytvoit vechno, co jsem chtl. Tvoil jsem oceny a hory a ndhernscny, obrazy lid, kte se chovali tak, jak jsem si pl, prost vechno mon. Akad detail se zdl bt tak skuten jako cokoli na Zemi.Ale nakonec jsem si uvdomil, e takov vykonstruovan svt m neuspokojuje. Tatoimpulzivn tvorba mi neposkytovala vnitn uspokojen. Po njak dob jsem zaalpemlet o tom, co chci vlastn dlat. V t dob jsem byl jet schopen zvitsvou hustotu natolik, e jsem dokzal hovoit s lidmi na vy rovni vdom. Mohljsem jst a spt, ale nepoteboval jsem to. Nakonec jsem si uvdomil, e jsemzapomnl na to, jak vzruujc je rozvjen a provn koincidenc. Protoe jsembyl u tak lehk, myln jsem se domnval, e udruji sv vnitn spojen, ale veskutenosti jsem se pokouel vechno ovldat a ztratil jsem svou cestu. Na ttovibran rovni je to velmi snadn, protoe je nesmrn jednoduch vytvet vechnosvou vlastn vl.A co se stalo potom? zeptal jsem se.Soustedil jsem se do svho nitra a zaal hledat spojen s bo energi pesntak, jak jsme to vdycky dlali. A to pln stailo, m vibrace se jet zvily aj opt zaal dostvat intuice. Pak jsem vidl tvj obraz.


10/83

A co jsem dlal?To nevm, ten obraz byl trochu nejasn. Kdy jsem vak o t intuici pemlel audroval ji ve sv mysli, zaal jsem se dostvat do nov oblasti posmrtn sfry,kde jsem byl schopen vidt ostatn due, nebo spe skupiny du, a pestoe jsem snimi nedokzal mluvit, mohl jsem nejasn st jejich mylenky.Ukzaly ti Dest poznn? zeptal jsem se.Namhav polkl a podval se na m, jako by ml shodit bombu. Ne, Dest poznnnebylo nikdy napsno.Coe? Nen tedy st pvodnho Rukopisu?Nen.A existuje vbec?

Ale ano, existuje. Ale ne v pozemsk dimenzi. Toto Poznn se jet nedostalo namateriln rove. Existuje jen na rovni posmrtn. Teprve a jej dost lid na Zemiintuitivn pochop, stane se ve vdom kadho dostaten skutenm, aby jej nkdomohl napsat. Prv tak tomu bylo s prvnmi devti Poznnmi. Tak tomu ostatn bylov ppad vech duchovnch text vetn naich nejposvtnjch knih. Takovinformace vdycky existuj nejdve v posmrtn rovin a teprve pak je nkdointuitivn pochop v rovin materiln a nape o nich. Proto kme, e takovtexty jsou inspirovny Bohem.A pro to trv tak dlouho, ne nkdo intuitivn pochop Dest poznn?Wil vypadal rozpait. To nevm. Zd se, e skupina du, s n jsem komunikoval,to vdla, ale dobe jsem jim nerozuml.M energetick rove nebyla dost vysok. M to nco spolenho se Strachem, kterse objev v kultue, je prochz transformac z materiln reality do realityduchovn.Take m dojem, e se Dest poznn u brzy projev?Ano, nkter skupiny du je vidly pichzet do celho svta, nebo lidstvopostupn zskv vy perspektivu, kter vychz z poznn posmrtnho ivota.Abychom pekonali Strach, mus je vak pochopit dostaten mnostv lid, prv takjako tomu bylo s prvnmi devti Poznnmi.V o em pojednv zbytek Destho poznn?Vm. A uvdomuji si, e znt prvnch devt nesta. Musme pochopit, jakrealizovat tento osud. Takov poznn vyplv z pochopen zvltnch vztah mezimateriln a posmrtnou dimenz.Musme pochopit proces zrozen a konen cl lidsk historie.Nhle m nco napadlo. Moment. Vidl jsi kopii Devtho poznn? Co je v nm oDestm?Wil se ke mn naklonil. Prav se v nm, e prvnch devt Poznn popisuje realitu

duchovnho vvoje, jak osobnho, tak kolektivnho, ale k uskutenn tchto Poznnje teba hlubho pochopen tohoto procesu - tedy Destho poznn. Toto Poznnnm uke realitu pozemsk duchovn transformace nejen z hlediska pozemsk dimenze,nbr tak z hlediska dimenze posmrtn. k, e lpe porozumme, pro tyto dimenzesjednocujeme, pro musme doshnout svho historickho cle, a prv totopochopen, jakmile je jednou integrujeme do na kultury, zajist tento konenvsledek. Pojednv se v nm tak o Strachu, o tom, e zatmco se rod novduchovn vdom, dochz k protikladn polarizaci, kter se sna zmrnovlivovat budoucnost prostednictvm novch technologi - jet nebezpenjch,ne je technologie nuklern - kter jsou v souasn dob vyvjeny. Dest poznnpekonv tuto polarizaci.Nhle se odmlel a ukzal k vchodu. Sly to?Poslouchal jsem, ale slyel jsem jen vodopdy.Co? zeptal jsem se.Ten hukot.Slyel jsem ho u pedtm. Co to je?Nevm. Ale je to slyet i v druh dimenzi. Due, kter jsem vidl, ten hukot velmiznepokojoval.Zatmco Wil mluvil, jasn jsem v duchu uvidl tv Charlene.Mysl, e ten hukot m nco spolenho s novou technologi, o kter jsi prvmluvil? zeptal jsem se ponkud neptomn.Wil neodpovdl. Viml jsem si neptomnho vrazu v jeho tvi.Ta ptelkyn, kterou hled, ekl, m svtl vlasy? A velk oi velmizvdav?Ano.Prv jsem vidl jej tv.


11/83

Zral jsem na nho. J taky.Otoil se a na okamik pozoroval vodopdy, podval jsem se tam tak. Bl pna avodn t tvoily velkolep pozad pro n rozhovor. Ctil jsem, jak se mizvyuje energie.Nem jet dostatek energie, ekl Wil. Ale protoe tohle msto je tak mocn,myslm, e kdy ti pomohu a kdy se oba soustedme na tv tv ptelkyn,dostaneme se do duchovn dimenze a mon zjistme, kde je a co se dje v tomtodol.Jse si jist, e to doku? zeptal jsem se. Mon e bys ml jt sm a j tu natebe pokm. Jeho tv se mi nhle ztrcela.Wil mi poloil ruku na k, pedval mi energii a pitom se usmval. Copak si

neuvdomuje, e tu nejsme nhodou? Lidstvo zan chpat posmrtn ivot a Destpoznn. Myslm, e mme pleitost prozkoumat posmrtnou dimenzi spolen. Mmpocit, e jsme k tomu pedureni.V tu chvli jsem v pozad i pes hluk vodopd uslyel znm hukot. Vlastn jsemjej ctil v solrnm plexu.Ten hukot je stle silnj, ekl Wil. Musme jt. Charlene me bt vnesnzch.Co budeme dlat? zeptal jsem se.Wil se ke mn naklonil, stle se dotkaje mho ke. Musme znovu vytvoit obraztv ptelkyn.A udret jej?Ano. Jak u jsem ti vysvtlil, ume se rozpoznvat sv intuice na vy rovni aume se dvovat jim. Vichni chceme, aby koincidence pichzely dslednji, alepro vtinu z ns je toto vdom nov a jsme obklopeni kulturou, kter funguje vrmci starho skeptickho nzoru, take ztrcme vru. Ale pesto si zanmeuvdomovat, e kdy jsme pozorn, kdy zkoumme detaily potenciln budoucnosti,kdy udrujeme v mysli sv pedstavy a kdy clevdom vme - kdy tohle opravdudlme - pak se vechno, co si pedstavme, stane snadnji.Znamen to, e si to vynucujeme svou vl?Ne. Vzpome si na mou zkuenost z posmrtn dimenze. Tam me vytvoit vechno jentm, e si to peje, ale to ti nedv dn uspokojen. Stejn je tomu v ttodimenzi, ale tady se vechno dje mnohem pomaleji. Na Zemi meme chtt a memevytvoit tm vechno, co si pejeme, ale skuten uspokojen pichz, teprvekdy poslouchme svj vnitn hlas a Bo veden. Teprve pak uvme sv vle kdosaen potenciln budoucnosti, kter nm byla zjevena. V tomto smyslu vytvmebudoucnost spolen s Bom zdrojem. Chpe, jak tmto porozumnm zan Dest poznn? Ume se uvat sv pedstavivosti stejnm zpsobem, jak se uv v

posmrtnm ivot, a kdy to dlme, dostvme se do souladu s posmrtnou dimenz. Tonm pomh sjednotit Nebe a Zemi.Dokonale jsem tomu rozuml. Wil se nkolikrt zhluboka nadechl, pitlail mi rukuna k a podal m, abych si vybavil detaily Charleniny tve. Chvli se nicnedlo, ale pak jsem nhle uctil pval energie, kter urychlila moupedstavivost.Letl jsem fantastickou rychlost jakmsi mnohobarevnm tunelem. Byl jsem pi plnmvdom a bylo mi divn, e nemm strach, ctil jsem naopak hlubok uspokojen aklid, jako bych tu ji nkdy byl. Kdy jsem se pestal pohybovat, bylo kolem mtepl, bl svtlo. Podval jsem se, kde je Wil, a uvdomil si, e stoj vlevo zamnou.A jsme tady, ekl s smvem. Nepohyboval rty, ale j jsem jasn slyel jeho hlas.Pak jsem si viml vzezen jeho tla. Vypadal naprosto stejn, ale zdlo se, e jezvnitku osvtlen.Nathl jsem se, abych se dotkl jeho ruky, a viml jsem si, e m tlo vypad stejnjako jeho. Kdy jsem se ho dotkl, ctil jsem silov pole nkolik centimetr nadjeho rukou. Zeslil jsem tlak, ale tm silovm polem jsem nemohl proniknout, jenjsem od sebeWila odstril.Wil ml nesmrnou radost. Tvil se tak komicky, a jsem se zaal smt.asn, e? ekl.Tohle jsou vy vibrace ne znme z Celestinskch zcenin, odpovdl jsem.V, kde jsme?Wil se mlky rozhlel kolem. Byli jsme v jakmsi rozlehlm prostoru a uvdomovalisi, kde je dole a nahoe, ale vzneli jsme se ve vzduchu a nevidli obzor. Blsvtlo mlo vude konstantn intenzitu.


12/83

Nakonec Wil ekl: Tohle je pozorovac stanovit. Byl jsem tu chvli, kdy jsem sipoprv pedstavoval tvou tv. Tehdy tady bylo vc du.A co dlaly?Pozorovaly lidi, kte sem pili po smrti.Coe? Chce ct, e tohle je msto, kam lid pichzej po smrti?Ano.A pro jsme tu my? Stalo se nco Charlene?Otoil se ke mn. Ne, to si nemyslm. Vzpome si, co se pihodilo mn, kdy jsemsi t zaal pedstavovat. Proel jsem mnoha rznmi msty, ne jsme se nakonecsetkali u vodopdu. Pravdpodobn je tu nco, eho bychom si mli vimnout, nenajdeme Charlene. Pokejme tu chvli, abychom vidli, co se stane s tmito duemi.

Ukzal doleva, kde se ve vzdlenosti asi deseti metr zaalo zjevovat nkolikbytost podobajcch se lidem.Byl jsem velmi opatrn. Wile, jak poznme, e maj ptelsk mysly? Co kdy nschtj ovldnout nebo nco podobnho?Vn se na m podval. Jak pozn, e t nkdo na Zemi chce ovldat?Vyctm to. Poznm to z jeho chovn.A co jet?Myslm, e by mi takov lovk bral energii. Ctil bych se oslaben, nejist ahloupj.Sprvn. Takov lovk by se nedil Poznnmi. Vechny tyto principy psobstejn v obou dimenzch.Zatmco se bytosti nabvaly uritjho tvaru, zstval jsem ve stehu. Ale nakonecjsem zaal ctit lskyplnou energii, je vyzaovala z jejich tl. Na jejich tve avlastnosti nebylo mon hledt pmo. Ani jsem nemohl spotat, kolik jich bylo.Tanily kolem ns jako svtelkujc, jantarov lut formy a stdav se objevovalya mizely. Chvli jsem vidl ti nebo tyi, pak est a potom zase ti.Vechny dohromady vypadaly jako iv svtlkujc mrak jantarov barvy na blmpozad.Po nkolika minutch se v blzkosti ostatnch zaala materializovat dal forma,tato postava byla zetelnj a zdlo se, e m ziv tlo, podobn jako Wil a j.Byl to mu stednho vku, divoce se rozhlel kolem sebe, ale kdy uvidl skupinudu, zaal se uklidovat.Ke svmu pekvapen jsem zjistil, e kdy se na nho lpe soustedm, vnmm jehopocity a mylenky. Podval jsem se na Wila, kter kvnutm hlavy pisvdil, ejeho reakce tak vnm.Opt jsem se na mue soustedil a uvdomil jsem si, jak ho okuje zjitn, ezemel. Ped pouhmi nkolika minutami trnoval jako kad den a kdy se pokouel

vybhnout do dlouhho kopce, dostal infarkt. Bolest trvala jen nkolik vtein a pakse zaal vznet nad svm tlem, piem pozoroval kolemjdouc, jak se k nmusbhaj, aby mu pomohli. Brzy pijela sanitka a zdravotnci se ho snaili vzksit.Kdy sedl v sanitce vedle svho tla, s hrzou uslyel, jak ho hlavn zdravotnkprohlsil za mrtvho. Zoufale se snail komunikovat, ale nikdo ho neslyel. Vnemocnici lka potvrdil, e jeho srdce doslova vybuchlo, nikdo ho nemohlzachrnit.st jeho j se snaila skutenost pijmout, druh se tomu brnila. Jak mohl btmrtv? Zavolal o pomoc a okamit se ocitl v barevnm tunelu, kterm se dostal tam,kde nyn stl. Zdlo se, e si zan uvdomovat ptomnost du, a kdy se k nmpiblil, jeho podoba se rozostila a on vypadal vce jako ony.Pak se sthl zptky k nm a kolem nho se najednou objevila jaksi kancel, plnpota, nstnnch diagram a ednk.Vechno vypadalo naprosto skuten, jen stny kancele byly sten prhledn,take jsme vidli, co se dje uvnit, a obloha nad kancel nebyla modr, alepodivn olivov.Sna se oklamat sm sebe, poznamenal Wil. Pokou se znovu vytvoit kancel,ve kter pracoval na Zemi, a pedstr, e neumel.Due se k nmu zaaly pibliovat, pak pichzely dal, a jich tam bylo tucet, avechny svtlkovaly v jantarovm svtle a chvlemi se nm ztrcely. Zdlo se, emu poslaj lsku a jaksi informace, kterm jsem nerozuml. Postupn se kancelzaala rozplvat, a nakonec zmizela pln.Mui zstal v tvi vraz rezignace a opt se piblil k dum.Pojme s nimi, navrhl Wil. Zrove jsem na svch zdech uctil tlak jeho ruky,nebo sp tlak energie jeho ruky.Jakmile jsem vnitn souhlasil, zaal jsem vnmat jaksi pohyb a vidl jsem mue i


13/83

due osteji. Due te mly ziv tve jako j nebo Wil, ale jejich ruce a nohybyly pouhm svtelnm zenm. Byl jsem nyn schopen soustedit se na ty entity podobu ty a pti vtein, ne se mi ztratily. Pak jsem musel vdy zamrkat a znovuje najt.Uvdomil jsem si, e skupina du a zesnul mu pozoruj intenzivn bod ostrhosvtla, kter se k nm pibliovalo. Nakonec se z nj stal mohutn paprsek, jenvechno zaplavil svtlem.Protoe jsem se nemohl dvat pmo do svtla, otoil jsem se tak, abych vidlsiluetu zesnulho, kter se do nj dval bez nejmench pot.Opt jsem vnmal jeho mylenky a pocity. Svtlo ho naplovalo nepedstavitelnoulskou a klidem. Kdy se ho tyto pocity pln zmocnily, jeho vdom se tak

rozilo, e byl schopen vidt svj ivot z neuviteln irokho hlediska.Okamit vidl sv narozen a jednotliv detaily svho dtstv.Narodil se jako John Donald Williams, jeho otec byl duevn zaostal a matka se munevnovala, nebo se pli zabvala spoleenskmi zleitostmi. On sm byl vdtstv pln zloby a nesouhlasu a stal se hloubavm lovkem, kter se snail svtudokzat, e je gniem, jen doke zvldnout vdu a matematiku. Ve dvaadvacetiletech obdrel doktort ve fyzice a poslze pednel na tyech vznamnchuniverzitch, ne zaal pracovat na ministerstvu obrany, odkud pozdji odeel dojaksi dleit korporace.Do poslednho zamstnn se vrhl s takovou vervou, e pln zapomnl na sv zdrav.Po letech sedavho ivota a nepravideln stravy se dovdl, e m chronickousrden vadu. Jeho snaha svj zdravotn stav zlepit pli agresivnm cvienm semu stala osudnou. Zemel ve vku osmapadesti let.V tomto bod se Williamsovo vdom zmnilo a on si zaal vytat, jakm zpsobemil. Uvdomil si, e jeho dtstv a rodina jen poslily jeho vrozen sklony kelitstv. Jeho hlavnm nstrojem bylo zesmovn a kritizovn schopnost aosobnosti druhch. Ale te si uvdomil, e v jeho ivot byla spousta uitel,kte by mu byli pomohli pekonat jeho nejistotu. Vichni se objevili v ten pravas, aby mu ukzali jin zpsob, ale on je naprosto ignoroval.Msto toho el slep za svou omezenou viz a do samho konce. Dostal vechnaznamen k tomu, aby si pelivji volil sv zamstnn, aby zpomalil. Jeho vzkumnovch technologi v sob skrval mnoh nebezpe, o kterch odmtal pemlet.Dovolil svm zamstnavatelm, aby ho krmili novmi teoriemi a dokonce neznmmifyziklnmi principy, ani se kdy tzal po jejich pvodu. Tento proces fungoval ato bylo ve, co ho zajmalo, nebo to vedlo k spchu, vdnosti a uznn. A nynpodlehl sv poteb bt uznvn znovu. Mj Boe, kal si, selhal jsem stejn jakopedtm.

V mysli se nhle penesl do jin doby, do sv dvj existence. Byl ve vojenskmtboe v Appalaskch horch v devatenctm stolet. Ve velkm stanu se nkolikmu sklnlo nad mapou.Lampy vrhaly mihotav stny na stny. Vichni ptomn dstojnci doli kjednohlasnmu zvru: neexistovala u dn nadje na mr. Vlka byla nevyhnutelna praktick vlen principy diktovaly zatoit, a to rychle.Jako jeden ze dvou hlavnch generlovch poradc byl Williams nucen souhlasit sostatnmi. kal si, e nem na vybranou, nesouhlas by ukonil jeho kariru. Kromtoho by ostatn nepesvdil, ani kdyby chtl. Vdl, e k toku dojde a e to budepravdpodobn posledn velk bitva ve vlce proti Indinm.Poradu peruil strn pinejc generlovi zprvu. Chtla pr s nm mluvitjaksi ena. Oknem stanu vidl Williams kehkou, asi ticetiletou bloku, v jejtvi byl patrn vraz zoufalstv. Pozdji se dovdl, e to byla dcera misione,kter pila generla informovat o novm mrovm nvrhu Indin, jej s velkmrizikem pomohla osobn vypracovat.Ale generl s n odmtl mluvit a kdy na nho pak z venku kiela, nechal ji vyvstz tbora, ani se dovdl, co mu vlastn chtla ci a ani se to chtl dovdt.Williams opt mlel. Uvdomoval si, e jeho velitel je pod velkm tlakem, nebo jislbil, e cel oblast bude otevena ekonomickmu rozvoji. Vlka byla nutn,jestlie mlo dojt k uskutenn viz politik a jejich spojenc. Nebylo v jejichzjmu dovolit farmm a Indinm, aby si vytvoili vlastn kulturu. Podle jejichnzoru musela bt budoucnost utvena a manipulovna v zjmu tch, kte zajiujbezpenost a prosperitu svta. Bylo by dsiv a naprosto nezodpovdn nechatrozhodovn na obyejnch lidech.Williams vdl, e vlka pot eleznin a uheln barony a prv vznikajcskupinu nafta a e zajist tak jeho vlastn budoucnost. Stailo jen mlet a


14/83


15/83


16/83

a vydal se ke mn.Kdy ke mn doel, nejist se usml a ekl: Myslm, e jsem zabloudil. Mohl bystemi poradit, jak se dostanu zptky do msta?Vysvtlil jsem mu, aby el na jih a k ece a pak podl n na zpad a ke staniciLesn sprvy.Uklidnil se. Jin odtud jsem potkal njakou enu, kter mi ekla, jak se dostanuzptky, ale musel jsem nkde patn odboit.Jdete tak do msta?Ve vrazu jeho tve jsem postehl smutek a zlost.Ne, zavrtl jsem hlavou. Hledm jednu ptelkyni. Jak vypadala ta ena, kteroujste potkal?

Mla svtl vlasy a jasn oi, odpovdl. Mluvila rychle. Peslechl jsem jejjmno. Jak se jmenuje vae ptelkyn?Charlene Billingsov. Mete mi o t en povdt jet nco jinho?Mluvila o Nrodnm parku a ml jsem dojem, e pat mezi ty hledask typy, ktese tu posledn dobou potloukaj. Ale nejsem si jist. Radila mi, abych opustildol. kala, e se mus vrtit pro sv vci a e pak tak odejde. Myslila si, eje tu nco v nepodku a e vichni jsou v nebezpe. Chovala se zhadn. Upmneeno moc jsem j nerozuml. Z jeho tnu jsem vyctil, e je zvykl mluvit pmo.Co nejpteltji jsem ekl: Vypad to, e ta ena, se kterou jste mluvil, bymohla bt m ptelkyn. Kde pesn jste ji potkal?Ukzal na jih a vysvtloval, e ji potkal asi ti tvrt kilometru odtud. Byla samaa la na jihovchod.Pjdu s vmi a k prameni, ekl jsem.Zvedl jsem svj batoh a kdy jsme vyrazili, mu se m zeptal:Jestlie to byla vae ptelkyn, kam myslte, e asi la?Nevm.Mon do njakho mystickho prostoru. Hledala utopii. Cynicky se usmval.Uvdomil jsem si, e si m dobr. Mon, ekl jsem. Vy nevte v monostutopie?Oveme ne. Je to neolitick mylen. Pli naivn.Podval jsem se na nho unaven a snail se rozhovor ukonit.To je otzka nzoru.Zasml se. Ne, to je fakt. dn utopie nepijde. Vechno jde od deseti k pti.Hospodstv se zan vymykat kontrole a nakonec vechno vybuchne.Pro si to myslte?Je to jednoduch otzka demografie. Po vt st tohoto stolet byla v zpadnchzemch poetn stedn vrstva, vrstva, kter propagovala d a rozum a vila, e

ekonomick systm bude spravedliv.Ale tento systm se dnes zan hroutit. Je to vidt vude. Stle mn lid v nsystm v a stle mn lid dodruje pravidla.A to proto, e stedn vrstva zanik. Technick pokrok sniuje hodnotu prce arozdluje spolenost na dv skupiny: majetn a nemajetn. Pidejte k tomu selhnkolstv a uvidte rozsah celho problmu.To zn dost cynicky, ekl jsem.Je to realistick. Je to fakt. Pro vtinu lid je stle obtnj pet. Vidljste vsledky przkum stresu? Pli napt. Nikdo se nect bezpen a tonejhor jet ani nazaalo. Lid na svt pibv a s rozvojem techniky se jetzvt propast mezi vzdlanmi a nevzdlanmi. Majetn budou stle vce ovldatsvtov hospodstv, zatmco nemajetn se obrt k drogm a zloinnosti.A co si myslte, e se stane v nevyvinutch zemch? pokraoval. U dnes je velkst Stednho Vchodu a Afriky v rukou nboenskch fundamentalist, jejich clemje zniit organizovanou civilizaci, kterou povauj za belsk imprium a kterouchtj nahradit jakousi perverzn teokraci, kde budou mt nboent vdcineomezenou moc odsoudit k smrti kdekoli na svt kadho, koho povauj za kace.Kdo by souhlasil s takovm masakrovnm ve jmnu duchovnosti? A pesto je takovchld stle vc. Napklad v n dodnes zabjej novorozence enskho pohlav.Vil byste tomu?km vm: zkon a podek a cta k lidskmu ivotu jsou na stupu. Mentalita svtadegeneruje v mentalitu lzy. A tento svt pln nenvisti a pomstychtivosti vedouprohnan arlatni, a je pravdpodobn u pli pozd nco zmnit. Ale vte co?Nikoho to opravdu nezajm. Nikoho! Politikov nic nedlaj. Jedin, co je zajm,je zachovn sv osobn moci. Svt se mn pli rychle.Nikdo nesta dret krok a proto se vichni sna urvat, co mohou, dokud nen


17/83


18/83

Pemlejte napklad o tom, co se vyprv o tomto dol, pokraoval. A prvtakov nesmysly jsem dve poslouchal. Tohle je obyejn dol pln strom a kejako kad jin. Poloil ruku na velk strom, kter jsme prv mjeli. Myslte,e tenhle Nrodn park peije? Na to zapomete. Kdy vezmete v vahu, jak lidzneiuj oceny a cel ekosystm, jakou spoustu deva konzumuj, uvdomte si, etohle dol se stane smetitm jako vechno ostatn. Stromy dnes nikoho nezajmaj.Pro si me stt dovolit stavt tady silnice za penze daovch poplatnk a pakprodvat devo pod trn cenou? Jak to, e si me dovolit vymovat tynejkrsnj oblasti za oblasti znien jen proto, aby udlal radost mocnmkorporacm?Pravdpodobn si myslte, e se v tomhle dol odehrv nco mystickho. A pro ne?

Kadmu by se lbilo, kdyby se tu nco takovho opravdu dlo, zejmna kdy vezmemev vahu stle klesajc kvalitu ivota. Ale skutenost je takov, e se tu nicezoterickho nedje. Jsme jen zvata, bytosti natolik inteligentn a neastn,abychom si uvdomili, e ijeme a umeme, ani kdy pochopme smysl ivota. Memepedstrat a pt si vechno, co chceme, ale zkladnm existencilnm faktemzstv - e nic pochopit nememe.Opt jsem se na nho podval. Nevte v dn druh duchovnosti?Zasml se. Jestlie existuje Bh, mus to bt nesmrn krutBh. Nen mon, e na svt psob njak duchovn sla! Jak by to bylo mon?Podvejte se na n svt. Jak Bh by mohl stvoit tak krut svt, kde dti umrajnsledkem zemtesen, nesmyslnho zloinu a hladovn, zatmco restaurace vyhazujtuny jdla kad den?Pak dodal: Mon e to tak m bt. Mon e je to Bo mysl. Mon e zastnciteorie 'konce asu' maj pravdu. Domnvaj se, e ivot a historie jsou jenzkoukou vry, aby se ukzalo, kdo si zaslou bt spasen a kdo ne. Tito uenciv, e je to Bo pln, jeho clem je zniit civilizaci a oddlit vc odnevcch. Pokusil se usmt, ale kdy se opt ponoil do svch mylenek, smv serychle vytratil.Pak pidal, aby se mnou udrel krok. Prv jsme pichzeli na louku, odkud jsem asipl kilometru ped nmi vidl strom vran.Vte vbec, co si tito uenci opravdu mysl, e se dje? zeptal se. Pednkolika lety jsem o nich dlal studii, jsou fascinujc.Skuten? ekl jsem a kvl hlavou, aby pokraoval.Studuj proroctv skryt v Bibli, zejmna v Apokalypse. V, e ijeme v dob,kter kaj posledn dny, v dob, kdy se vechna proroctv napln. V podstatv, e dozrl as, aby se vrtil Kristus a na Zemi bylo nastoleno Krlovstvnebesk. Ale ne k tomu dojde, zem mus projt adou vlek, prodnch katastrof a

dalch apokalyptickch udlost pedpovzench v Bibli. Tito uenci znaj vechnypedpovdi a proto velmi pozorn sleduj svtov dn a ekaj na kadou ptudlost.Co je ta pt udlost? zeptal jsem se.Mrov dohoda na Stednm Vchod, kter umon pestavbu jeruzalmskho chrmu.Potom dojde k hromadnmu nanebevzet, pi kterm budou skuten vc odneni donebe.Zastavil jsem se a podval se na nho. Domnvaj se, e tito lid zanou mizet?Ano, tak je to psno v Bibli. Pak pijde sedm let utrpen pro vechny, ktezstali na Zemi. Vechno se m rozpadnout: ohromn zemtesen zni hospodstv,oceny vystoup z beh a zni mnoho mst, pak pijdou povstn, zloin a vechnoostatn. Potom se objev njak politik, pravdpodobn v Evrop, kter navrhne plnobnovy, pokud mu ovem bude dna veker moc.Soust takovho plnu bude centralizovan elektronick systm, kter budekoordinovat obchod na celm svt. Aby se toho vak nkdo mohl zastnit a aby mohlvyuvat modern automatizace, bude muset sloit psahu vrnosti tomuto vdci anechat si voperovat do ruky elektronick implantt, skrze kter bude dokumentovnaveker ekonomick aktivita.Tento Antikrist nejdve chrn Izrael a pomh pi dosaen mrov dohody, teprvepak zato, m vyvol tet svtovou vlku, do kter budou postupn zataenyislmsk nrody, Rusko a nakonec na. Podle tchto proroctv tsn ped pdemIzraele sestoup na Zemi Bo andl, vyhraj vlku a nastol duchovn utopii,kter bude trvat tisc let.Odkalal si a podval se na m. Jdte se podvat do njakho knihkupectv snboenskou literaturou a rozhldnte se kolem, police jsou pln koment a romno tchto proroctvch a stle nov knihy se vydvaj.


19/83

Myslte, e tito uenci maj pravdu? zeptal jsem se.Nemyslm. Jedin proroctv, kter se v tomto svt napluje je lidsk chamtivost azkaenost. Je mon, e pijde njak dikttor a chop se moci, ale jedin proto,aby vyuil veobecnho chaosu ve svj prospch.Myslte, e se to stane?To nevm, ale mohu vm ct jedno. Jestlie i nadle bude ubvat stednch vrstev,jestlie chud budou chudnout a ve mstech bude pibvat zloinnosti, kter sezane roziovat i na pedmst, a jestlie krom toho veho dojde k ad velkchprodnch katastrof a cel hospodstv se na as zhrout, budou ulice naich mstpln tlup hladovch marodr okrdajcch lidi a vyvolvajcch veobecnou paniku.Kdy se pak objev nkdo, kdo navrhne njak een a slb, e vechno uvede do

podku, a bude dat, abychom se vzdali nkterch obanskch svobod, nepochybuji otom, e to udlme.Zastavili jsme se a napili se vody z m poln lahve. Asi padest metr ped nmistl strom vran. Napicoval jsem ui, v dlce jsem zaslechl slab disonantn hukot.Joel m soustedn pozoroval. Co to slyte?Otoil jsem se k nmu. Je to takov podivn zvuk, jaksi hukot, kter posledndobou slyme. Myslm, e je to njak experiment.Jak experiment? Kdo jej provd? Jak to e ten zvuk neslym?Chtl jsem mu vysvtlit vc, kdy vtom ns vyruil jin zvuk.Pozorn jsme poslouchali.Je to njak auto, ekl jsem.Ze zpadu se k nm pibliovaly dva ed dpy. Schovali jsme se za vysok kov,zatmco dpy projely asi sto metr od ns, ani zastavily. Jely na jihovchod,stejnou cestou jako ten prvn.To se mi nelb, mrail se Joel. Kdo to byl?Nebyla to Lesn sprva, ale nikdo jin tu nesm jezdit. Myslm, e to byli lid,kte maj nco spolenho s tm experimentem.Joel vypadal vyden.Jestli chcete, ekl jsem, mete jt do msta krat cestou.Jdte na jihozpad, tam k tomu vzdlenmu nvr. Asi kilometr odtud dojdete kece, a kdy pjdete podl n na zpad, dojdete do msta. Myslm, e se tamdostanete ped soumrakem.A vy tam nejdete?Te ne. Jdu k ece a tam budu chvli ekat na svou ptelkyni.Joel svratil elo. Ti lid by nemohli dlat dn experimenty bez vdom Lesnsprvy.To vm.

Asi s tm nic nemete dlat, e ano? Bude to nco velkho.Neodpovdl jsem, aludek se mi sevel strachem.Joel chvli poslouchal a pak se rychlm krokem vydal do dol. Jednou se jetotoil a kvl hlavou.Dval jsem se za nm, dokud nepeel louku a nezmizel v lese na druh stran. Pakjsem vykroil na jih a opt pemlel o Charlene. Co tam asi dlala? A kam la?Neml jsem dn odpovdi.Asi za ticet minut jsem dorazil k ece. Slunce skryly mraky na zpadnm obzoru asoumrak vrhal na lesy zlovstn ed stn. Byl jsem unaven a pinav a uvdomovalsi, e rozhovor s Joelem a objeven dp mi zhorily nladu. Ml jsem te snaddost dkaz, abych se obrtil na ady, mon e bych tm Charlene pomohl nejlpe.Napadlo m nkolik monost, z nich vechny byly dvodem, abych se vrtil domsta.Les na m stran eky byl dk, a tak jsem se rozhodl, e se pebrodm na protjbeh, akoli jsem vdl, e je to soukrom pozemek.Jakmile jsem byl na druh stran, uslyel jsem dal dp a zaal jsem utkat.Patnct metr za ekou se zvedala kamenit vyvenina. Rychle jsem vylezl nahoru apidal do kroku, pak jsem sklouzl na hromadu velkch kamen, kter jsem chtlpeskoit.Kdy jsem dopadl na horn kmen, zaal se sesouvat, podrazil mi nohy a cel hromadase dala do pohybu. Spadl jsem do jaksi strouhy. Nkolik kamen asi metr v prmruse valilo pmo na mou hru. Stail jsem se jen otoit na lev bok a zvednout ruce,ale vdl jsem, e nemohu uniknout.Pak jsem koutkem oka zahldl jakousi mlhavou blou formu, kter se postavila pedem. Najednou m napadlo, e se mi kameny njakm zpsobem vyhnou. Zavel jsem oi aslyel, jak dopadaj po obou stranch kolem m. Pomalu jsem oi otevel, setel si


20/83

z tve hlnu a trk a podval se skrze prach. Kameny leely hledn naskldanvedle m. Jak se to mohlo stt? Co byla ta bl forma?Chvli jsem se rozhlel a nhle jsem za jednm kamenem zaslechl slab zvuk.Vylezlo odtamtud mal rys mld a dvalo se mi pmo do o. Vdl jsem, e jedost velk, aby uteklo, ale ono tam stlo a zralo na m.Slc zvuk pibliujcho se auta nakonec mld zahnal do lesa.Vyskoil jsem a bel nkolik metr, ne jsem neikovn dopadl na dal kmen.Uctil jsem pulzujc bolest v lev noze. Spadl jsem na zem a odplazil se tchnkolik poslednch metr do lesa mezi stromy. Pevalil jsem se za ohromn dub, autozatm pijelo k ece, tam na nkolik minut zpomalilo a nakonec zamilo najihovchod.

S bucm srdcem jsem se posadil a zul si botu, abych se podval na kotnk. Ten uzaal otkat. Pro tohle? Kdy jsem se otoil, abych nohu nathl, uvidl jsemnjakou enu, kter m pozorovala ze vzdlenosti asi deseti metr. Ztuhl jsem, kdyse ke mn zaala pibliovat.Jste v podku? zeptala se starostlivm, ale opatrnm hlasem. Byla to vysok, asityicetilet snd ena a mla na sob teplky a tenisky. Prameny ernch vlas jvlly ve vtru. V ruce drela mal zelen chlebnk.Sedla jsem tu a vidla vs padat, ekla. Jsem lkaka. Chcete, abych se vm natu nohu podvala?To bych byl rd, kvl jsem a nemohl uvit t shod okolnost.Klekla si vedle mne a jemn nohou pohnula, zatmco se nepestvala dvat k ece.Jste tu sm?ekl jsem j, e hledm Charlene, ale o niem jinm jsem se nezmnil. Odpovdla,e nevidla nikoho, kdo by odpovdal tomu popisu. Kdy se po nkolika minutchhovoru pedstavila jakoMaya Ponderov, byl jsem pesvden, e je naprosto dvryhodn. ekl jsem j, jakse jmenuji a kde bydlm.J jsem z Asheville, ale nkolik kilometr odtud mme s partnerem kliniku. Jepln nov. Tak vlastnme patnct hektar hned tady vedle Nrodnho parku,vysvtlovala a ukzala na msto, kde jsme sedli. A dalch patnct hektar na tomkopci jin odtud.Vyndal jsem z batohu poln lahev.Chcete se napt? zeptal jsem se.Ne, dkuji, jet trochu vody mm. Vyndala svou vlastn lahev a odroubovalauzvr. Ale msto aby se napila, namoila mal runk a zabalila mi nohu, zkiviljsem tv bolest.Pak se mi podvala do o a ekla: Mte vyvrtnut kotnk.

Je to vn? zeptal jsem se.Zavhala: Co myslte?Nevm. Zkusm se postavit.Chtl jsem vstt, ale zadrela m. Pokejte, zarazila m. Ne se pokuste vstt,analyzujte svj postoj. Jak vn si myslte, e jste zrann.Co tm myslte?Chci tm ct, e doba potebn k uzdraven velmi asto zvis na tom, co si myslsm pacient, nikoli j.Podval jsem se na kotnk. Myslm, e je to dost patn. Jestlie ano, budu senjak muset dostat do msta.A co potom?Nevm. Nebudu-li schopen chze, budu muset najt nkoho jinho, aby naelCharlene.Vte pro se vm to stalo?Ne, co na tom zle?Protoe v postoj k tomu, pro k razu dolo, velmi asto ovlivuje vaeuzdraven.Pozorn jsem se na ni podval a uvdomil si, e se brnm.st mho j mi kala, e na takov rozhovor nemm te as.Zdl se mi pli osobn. Pestoe hukot u pestal, musel jsem pedpokldat, eexperiment pokrauje. Vechno mi pipadalo nebezpen a byla u skoro tma aCharlene mohla mt problmy.Tak jsem ml hlubok pocit viny vi Maye. Pro jsem se ctil vinen? Snail jsemse toho pocitu zbavit.Na jak obor lkastv se specializujete? zeptal jsem se a trochu se napil vody.Usmla se a poprv jsem uctil, e se jej energie zvila. Zaala mi tak


21/83

dvovat.Dovolte mi, abych vm vysvtlila, na jak obor se specializuji, ekla. Lkaskvda se mn, a to velmi rychle. Dnes u nepovaujeme tlo za stroj, jeho soustise opotebovvaj a asem se mus vymnit. Zanme si uvdomovat, e nae tlesnzdrav je do velk mry zvisl na naich duevnch procesech: na tom, jak sedvme na ivot a zejmna na sebe, a to jak na vdom, tak na nevdom rovni.Je to zsadn zmna. Tradin nzor povaoval lkae za odbornka a litele, apacienta za pasivnho pjemce, kter douf, e lka vechno zn. Dnes vak vme,e vnitn postoj pacienta je rozhodujc. Klovmi faktory jsou strach a stres azpsob, jakm je zvldme. Obas si svj strach uvdomujeme, ale velmi asto jejpotlaujeme.

Tohle je hrdinsk, chlapsk postoj: poprat problm, odsunout jej stranou nebo sivymyslit njak hrdinsk program. Jestlie takov postoj zaujmeme, strach ns budeurat nevdom. Pozitivn postoj je velmi dleit pro zachovn zdrav, ale musbt vdom a lskypln.Jsem pesvden, e nae nevysloven obavy blokuj proudn energie v naem tle aprv tyto bloky nm zpsobuj problmy. Strach a obavy se projevuj stle silnji,dokud se jimi nezaneme zabvat.Tlesn problmy jsou poslednm stadiem. Zablokovanou energi bychom se mlizabvat preventivn, ne dojde k onemocnn.Take vy vte, e vem nemocem lze preventivn zabrnit nebo e je lze vylit?Ano, vm. Rzn lid se doij rznho vku, co pravdpodobn zle naStvoiteli, ale nikdo nemus bt nemocn a nemus mt tolik raz.Vy se tedy domnvte, e se to tk razu, jako je napklad mj vron, stejnjako nemoc?Usmla se: Ano, tak je tomu v mnoha ppadech.Byl jsem zmaten. Poslyte, prv te na tohle nemm as.Mm opravdovou starost o svou ptelkyni. Nco musm udlat!To je mi jasn, ale nemyslm, e tenhle rozhovor bude trvat dlouho. Budete-lipospchat a ignorovat, co vm vysvtluji, nemuste pochopit vznam tto zejmkoincidence. Podvala se na m, aby se pesvdila, zda jsem pochopil jej narkuna Rukopis.Vte o Celestinskch poznnch? zeptal jsem se.Pikvla.Co pesn bych ml podle vaeho nzoru dlat?Znm velmi innou techniku: snate se rozpomenout na sv mylenky tsn pedzdravotnm problmem - ve vaem ppad ped vyvrtnutm kotnku. O em jstepemlel? Jak strach vm tento problm odhaluje?

Chvli jsem pemlel a pak jsem odpovdl: Ml jsem strach, ctil jsem senejist. Situace v tomto dol mi pipadala mnohem hrozivj, ne jsem myslil. Bljsem se, e ji nezvldnu. Na druh stran jsem vdl, e Charlene potebuje pomoc.Byl jsem zmaten a nevdl, co dlat.A tak jste si vyvrtnul kotnk?Naklonil jsem se k n. Chcete mi snad tvrdit, e jsem se mysln snail vyhnoutnjak akci? Nen to pli jednoduch?To muste vdt vy, ne j. Ale velmi asto to jednoduch je.Krom toho je dleit neztrcet as obhajovnm nebo dokazovnm. Jen o tompemlejte. Snate se vzpomenout si, odkud v problm piel. Pokuste se na topijt sm.A jak to mm udlat?Muste uklidnit svou mysl a pijmout tu informaci.Intuitivn?Intuitivn, skrze modlitbu nebo jakmkoli zpsobem, kter vm vyhovuje.Opt jsem se brnil, nebyl jsem si jist, zda jsem schopen uvolnit se. Nakonec jsemzavel oi, na okamik jsem pestal pemlet a pak m zaaly napadat vzpomnky naWila a na pedel den.Nechal jsem je pichzet a vyistil svou mysl. Okamit jsem vidl sm sebe ve vkudeseti let, jak kulhm z fotbalovho hit a pedstrm, e se mi nco stalo. Ano!napadlo m. Dlval jsem to, simuloval jsem vrony, abych se vyhnul njakmujednn pod tlakem. Dvno jsem na to zapomnl! Uvdomil jsem si, e jsem to pakdlal dost asto v rznch situacch. Jak jsem o tom pemlel, vybavila se midal vzpomnka: bylo to v jin dob, pracoval jsem v temnm, svkou osvtlenmpokoji, byl jsem sebevdom, arogantn a impulzvn, najednou se rozletly dvee anco m celho vydenho nkam thlo.


22/83


23/83

Co se stalo? zeptal jsem se.Myslm, e bolest m jet dal funkci krom toho, e ns upozoruje, e je ncov nepodku. Je mon, e nm pesn ukazuje, kde je problm, take ji memesledovat jako signln svtlo a soustedit se na pesn msto. Je to, jako bybolest a nae pozornost nemohly bt zrove ve stejnm mst. Samozejm e vppad siln bolesti meme ut anestetik, i kdy si myslm, e je dobr uritoubolest si ponechat, abychom j mohli ut jako signlu.Odmlela se a podvala se na m.A co te? zeptal jsem se.Nyn vdom peneste vy bo energii do msta, kde ctte bolest, apedstavujte si, jak lska obnovuje fungovn bunk.

Zral jsme na ni.Zkuste to, ekla. Obnovte sv vnitn spojen. Povedu vs.Kdy jsem byl pipraven, kvl jsem hlavou.Vnmejte bolest celou svou bytost, zaala, a nyn si pedstavujte, jak vaelska pichz pmo do jdra bolesti a zvyuje energii atom v tom mst.Pedstavujte si, jak se atomy mn v istou energii, kter je jejich optimlnmstavem. Vnmejte paliv pocit, zatmco se vibrace v tom bod zvyuje.Pak se na minutu odmlela a znovu pokraovala. Ani zmnte ohnisko soustedn,zante si pedstavovat, jak se energie pohybuje vzhru vaima nohama do bok dobicha a hrudi a nakonec do krku a hlavy. Vnmejte, jak se cel vae tlo chvjevymi vibracemi. Pedstavujte si, jak vechny vae orgny funguj s optimlninnost.Pesn jsem se dil jejmi instrukcemi a za nkolik minut jsem se ctil leh aenergizovanj. Udroval jsem se v tom stavu po dobu asi deseti minut a pak jsemotevel oi a podval se na Mayu.Maya s baterkou v ruce stavla mj stan na plochm mst mezi dvma borovicemi.Ctte se lpe? zeptala se.Kvl jsem hlavou.Rozumte tomu procesu?Myslm, e ano. Penesl jsem do msta bolesti energii.Sprvn, ale to, co jsme dlali pedtm, bylo stejn dleit. Zante tm, e sesnate najt smysl zrann nebo nemoci, e se snate najt njak strach, kterse projevuje v tle a psob vm problmy. To odstrauje bloky a otvr cestu vavizualizaci.Kdy jste uvolnil zablokovanou energii, mete ut bolesti jako signlu a zvitvibraci v t sti a pak v celm tle. Ale najt pvod strachu je ivotn dleit.Je-li pvod nemoci nebo razu velmi hlubok, asto je teba hypnzy nebo odbornho

len.ekl jsem j o sv pedstav, v n jsem vidl, jak se rozletly njak dvee ankdo m nkam odthl.Vypadala zamylen. Nkdy je pina zablokovan energie v dvn minulosti. Alekdy ji zkoumte a odhalujete strach, kter vs brzd, obvykle lpe pochopte, kdojste a co je smyslem va existence na Zemi. A to pipravuje pdu pro posledn - aj vm, e pro ten nejdleitj - krok v procesu len. Nejdleitj jedvat se dostaten hluboko, abyste se rozpomenul, jak chcete se svm ivotemnaloit. Ke skutenmu vylen dochz, kdy si dovedeme pedstavit novouvzruujc budoucnost. Inspirace udruje nae zdrav. Lid se nevyl proto, abyse dvali vce na televizi.Chvli jsem se na ni dval a pak jsem ekl: Tvrdila jste, e tak modlitba jeinn. Jak se nejlpe modlme za nkoho, komu nen dobe?Na to se stle jet sname pijt. Bude to mt nco spolenho s procesemvysln energie a lsky z boho zdroje lovku, ktermu chceme pomoci, a zroves tm, e si pedstavujeme, e si ten lovk vzpomene, co chce v ivot vykonat.Nkdy si takov lovk uvdom, e je na ase pejt do vy dimenze. Je-li tomutak, musme to pijmout.Maya u postavila stan a dodala: Nesmte vak zapomnat, e proces, kterdoporuuji, je teba spojit s nejlepmi metodami tradinho lkastv. Kdybychombyli blzko m kliniky, vzala bych vs tam a dkladn bych vs prohldla, aleprotoe tomu tak nen, navrhuji, abyste tu pes noc zstal. Bude lep, kdy senebudete pli pohybovat.Pak zaplila mj butanov vai a postavila na nj plechovku zeleninov polvky.Te pojedu zptky do msta. Potebuji sehnat dlahu na v kotnk a jet njakdal vci a ztra se na vs pijdu podvat. Pivezu tak vyslaku pro ppad, e


24/83


25/83


26/83

Kdy ses nauil udrovat sv intuice, nael jsi m u vodopd a j jsem tipotvrdil, e udrovn intuic je operativnm zpsobem v posmrtn dimenzi a e se ktto dimenzi lid pibliuj. Krtce potom jsme pozorovali rekapitulaci Williamsovaivota, jeho utrpen pramenc z jeho neschopnosti rozpomenout se na nco, co chtludlat - toti sejt se s jistou skupinou lid a pomoci pekonat Strach, kterbrzd nae duchovn probuzen.Pak jsi potkal enu, kter zasvtila svj ivot len. Jej zpsob len spovv tom, e usnaduje lidem odstraovat zablokovan strach tm, e jim pomhrozpomenout se, pro jsou na Zemi. Toto rozpomnn mus bt klem.Nhl pohyb zaujal nai pozornost. Asi ticet metr od ns se zaala vytvet dalskupina du.

Jsou tu pravdpodobn proto, aby nkomu pomohly s jeho sny, ekl Wil.Podval jsem se na nho, Tyto due nm pomhaj snt?Ano, v jistm smyslu. Kdy se ti vera zdl tvj sen, byly tu njak jin due.Jak ses dovdl o mm snu?Kdy jsi by vren zpt do materiln dimenze, snail jsem se t najt, alenedailo se mi to. Pak jsem zaal vidt tvou tv a piel jsem do tohoto msta.Kdy jsem tu byl pedtm, dobe jsem nechpal, co se dje, ale te si myslm, e urozumm tomu, co se dje, kdy snme.Nerozuml jsem mu.Wil ukzal na due. Je zejm, e se to vechno odehrv synchronicky. Tytobytosti sem pily stejn jako j shodou okolnost a te pravdpodobn ekaj, abyvidly, kdo se objev v jejich sncm tle.Hukot zeslil a j nemohl odpovdt. Byl jsem zmaten. Wil mn opt poloil ruku nazda. Zsta tu se mnou! ekl. Musme to z njakho dvodu vidt.Snail jsem se proistit si hlavu a pak jsem si viml, jak se v prostoru vedle duzan materializovat njak forma. Zpotku jsem si myslil, e se objevuj daldue, ale pak jsem si uvdomil, e tato nov forma je mnohem vt ne cokoli, cojsem dosud vidl: ped nmi se promtala cel scna, nco jako hologram, zrove spostavami, djitm i dialogy. Uprosted stl jaksi mu, kter mi byl povdom. Pochvli jsem si uvdomil, e to je Joel.Zatmco jsme scnu sledovali, dj se zaal rozvjet jako filmov zpletka. V hlavjsem jet neml jasno a dobe jsem nechpal, co se dje. Jak dj pokraoval adialog se stval intenzivnjm, due se piblily k Joelovi. Po nkolika minutchdrama skonilo a vechno zmizelo.Co se tu dlo? zeptal jsem se.Mui uprosted scny se zdl sen, odpovdl Wil.Byl to Joel, ten novin, o kterm jsem ti vyprvl, ekl jsem.

Wil se ke mn pekvapen otoil. Jse si jist?Ano.Rozuml jsi tomu snu, kter se mu prv zdl?Nerozuml. Co se stalo?Byl to sen o vlce. Mu prchal z njakho msta, kolem nho padaly bomby a on sesnail zachrnit si ivot. Kdy se mu podailo uniknout a dostat se na jakousihoru, odkud se dval dol na msto, vzpomnl si, e se ml setkat se skupinouvojk, kterm ml pedat tajnou soust inn zbran, kter by vyadila zinnosti neptelsk sly. S hrzou si uvdomil, e protoe to neudlal, vojci acel msto bylo nyn ped jeho oima systematicky nieno.Zl sen, ekl jsem.Ano, ale m smysl. Kdy se nm nco zd, podvdom pechzme na tuto rove sn,kde nm pomhaj ostatn due. Nezapomnej, jakou funkci maj sny: ukazuj nm, jakzvldat nae souasn ivotn situace. Sedm poznn ns u interpretovat sny tm,e je srovnme se svou souasnou ivotn situac.Podval jsem se na Wila. Ale jakou roli v tom hraj due?Vtom jsme se zaali opt pohybovat. Wil mi drel ruku na zdech. Kdy jsme sezastavili, svtlo se mnilo v tmav zelenou barvu, ale kolem ns se pohybovalykrsn vlny jantarov luti. Jak mile jsem se pozorn soustedil, jantarov vlny sezmnily v jednotliv due.Podval jsem se na Wila, kter ml v tvi astn smv. Atmosfra tohoto mstabyla radostnj. Jak jsem scnu pozoroval, nkolik du ped nmi utvoiloskupinu. Mly irok a usmvav oblieje, i kdy bylo obtn soustedit se na n.Jsou tak lskypln, ekl jsem.Sna se od nich nco nauit, poradil mi Wil.Kdy jsem se na due s tmto myslem pozorn dval, uvdomil jsem si, e maj


27/83

uritou spojitost s Mayou. Byly naden jejm nedvnm sebepoznnm, zejmna tm,e pochopila, jakm zpsobem ji matka a otec pipravili na ivot. Jako by vdly,e Maya proila plnou rekapitulaci svho ivota, jak o tom pojednv estpoznn, a e se brzy rozpomene, pro se narodila.Podval jsem se na Wila, kter mi potvrdil, e obrazy tak vid.V tu chvli jsem opt slyel znm hukot, aludek se mi sthl.Wil mi pevn svral ramena. Kdy zvuk ustal, m vibrace rychle klesly a j sesnail otevt svou mysl a spojit se s energi du, abych poslil energii vlastn.K mmu pekvapen se mi due ped oima rozmazaly a vzdlily se dvakrt tak daleko,ne byly pedtm.Co se stalo? zeptal jsem se.

Snail ses s nimi spojit, abys zvil svou vlastn energii, odpovdl Wil, mstoaby ses soustedil do svho nitra a spojil se pmo s Bo energi. Tak jsem tojednou udlal. Due ti nedovol, aby sis je pletl s Bom zdrojem. Vd, e tonepomh tvmu vvoji.Soustedil jsem se do svho nitra a energie se mi vrtila. Jak je dostanemezptky? zeptal jsem se.Jakmile jsem promluvil, due se vrtily tam, kde byly pedtm.Pohldli jsme s Wilem jeden na druhho a on se pak zaal dvat soustedn apekvapen na skupinu du.Co vid? zeptal jsem se.Kvl hlavou smrem k nim, ani je pestal sledovat, a j se na n tak soustedil asnail se nco se od nich dovdt. Za nkolik vtein jsem uvidl Mayu. Bylaobklopen zelenou barvou. Rysy jej tve se trochu zmnily a jasn zily, ale jsi byl naprosto jist, e je to ona. Kdy jsem se soustedil na jej tv, objevilse ped nmi holografick obraz - obraz Mayi v dob vlky z devatenctho stolet,stla v njak chat a vzruen hovoila s nkolika dalmi lidmi o ukonen vlky.Zdlo se, e si uvdomuje, e doshnout neho takovho lze jedin tehdy, kdy sivzpomeneme, jak nabt energie. Vila, e to lze udlat, jedin kdy se spojvhodn lid, kte maj spolen cl.Nejpozornj byl jaksi mlad mu v krsnch atech. Poznal jsem, e to byl tenvelk mu, kter s n byl pozdji zabit. Dj se rychle penesl k jejmu nespnmupokusu setkat se s generlem a pak do divoiny, kde ona i mlad mu zahynuli.Pozorovali jsme ji, jak se po smrti probudila v posmrtn dimenzi, kdezrekapitulovala cel svj ivot a zhrozila se, jak naivn se snaila ukonit vlku.Vdla, e mnoho jinch mlo pravdu: as k tomu jet nenazrl. Lid nevdli dosto posmrtn dimenzi, aby byli neho takovho schopni. Jet ne.Po rekapitulaci svho ivota pela do zelenho prosted, kde ji obklopila t

skupina du, kter stla te ped nmi. Vechny due mly ve tvi stejn vraz.Na urit rovni, pod svmi individulnmi rysy, se vechny podobaly Maye.Podval jsem se tzav na Wila.Tohle je jej skupina du, ekl.Co tm mysl? zeptal jsem se.Je to skupina du, kter maj podobnou vibraci, vysvtloval vzruen. Je todokonale srozumiteln. Na jedn sv cest, ne jsem t nael, jsem se setkal sjinou skupinou, kter vypadala jako ty. Myslm, e to byla tv skupina.Ne jsem mohl odpovdt, viml jsem si jakhosi pohybu uvnit skupiny ped nmi.Opt se zaal objevovat obraz Mayi.Byla stle obklopena svou skupinou v zelenm prosted, ale zdlo se, e stoj pedostrm blm svtlem, podobnm svtlu, kter jsme ji vidli pi rekapitulaciWilliamsova ivota. Uvdomovala si, e se dje nco velmi dleitho. Jejschopnost pohybovat se v posmrtn dimenzi se snila a jej pozornost se zaalaopt sousteovat na Zemi. Vidla, jak jej matka, kter se prv vdala, sed naverand a peml o tom, zda je dost zdrav, aby mohla mt dt.Maya si zaala uvdomovat, jakho pokroku by doshla, kdyby se mla narodit ttomatce. ena si dlala velk starosti o sv vlastn zdrav, co by velmi brzypiblilo problematiku zdrav mysli dtte. Bylo by to ideln msto pro rozvinutzjmu o lkastv a len a kdyby vyrostla s touto enou zskala by mnohem vc nerozumov, teoretick znalosti, nepotvrzen praktickou ivotn zkuenost. Maya siuvdomovala, e ona sama m tendenci dvat se na ivot nerealisticky a reagovatimpulzivn a e za to u draze zaplatila. To by se ji neopakovalo, zvl dkynevdomm vzpomnkm na to, co se stalo v devatenctm stolet, kter jpipomnaly, aby byla velmi opatrn. Ne, postupovala by mnohem rozvnji, vce byse izolovala a prosted vytvoen touto enou by bylo ideln.


28/83

Wil se na m podval. Sledujeme, co se stalo, kdy zaala pemlet o svmsouasnm ivot.Maya si nyn pedstavovala, jak by se mohl vyvjet jej vztah k matce. ila by vptomnosti matiny negativity, obav a tendenc obviovat lkae, co by probudilojej zjem o vztah mezi mysl a tlem a o pacientovu zodpovdnost za len, apouila by matku, kter by se pak aktivn podlela na svm vylen. Jej matka bybyla jejm prvnm pacientem a pozdji hlavnm pvrencem vynikajcm pklademblahodrnho vlivu novho lkastv.Maya te soustedila svou pozornost na svho otce, kter sedl vedle eny nahoupace. Obas se ho ena na nco zeptala a on j odpovdl jednou vtou. Nechtlose mu mluvit, chtl jen sedt a pemlet. Jeho mysl doslova petkala vzkumnmi

monostmi a exotickmi biologickmi otzkami, kter nikdy nebyly poloeny- zejmna otzkami vlivu inspirace na imunitn systm. Maya si uvdomovala pednostjeho rezervovanosti. S nm by byla schopna pekonat svou tendenci k sebeklamu,musela by od samho zatku myslit realisticky sama za sebe. Nakonec by s otcemmohla komunikovat na vdeck bzi a on by j poskytl mnostv technickchinformac, kter by j pomohly zdokonalit jej nov metody.Uvdomila si tak, e jej narozen tmto rodim by bylo vhodn i pro n. Zatmcoby stimulovali jej zjem o len, ona by jim byla tak npomocn: matce bypomhala pijmout zodpovdnost za jej len a otci pekonat jeho sklony skrvatse ped druhmi a t jen sm se sebou.Zatmco jsme pozorovali, jej vize se penesla do dtstv. Vidla velk mnostvlid, kte se objevovali v jejm ivot v prav as, aby stimulovali jej vvoj.Na lkask fakult se setkala s tmi pravmi pacienty a lkai, kte probudilijej zjem o alternativn metody len.Nyn se jej vize penesla do doby, kdy se setkala se svm lkaskm partnerem avypracovala nov model len. Pak odhalila jet nco jinho: bude pomhatgloblnjmu osvcen. Vidli jsme, jak objevila Celestinsk poznn a jak sespojila s jednou z mnoha nezvislch skupin, kter se zanou vytvet na celmsvt. Tyto skupiny se rozpomenou, m jsou na vy rovni, a pomohou pekonatpolarizaci Strachu.Vidli jsme, jak hovo s njakm muem. Byl to mu velk, atletick postavy a mlna sob vojenskou uniformu. S pekvapenm jsem si uvdomil, e Maya v, e to jet mu, s nm byla zabita v devatenctm stolet. Pozorn jsem se na nhosoustedil a byl jsem okovn. Byl to t mu, kterho jsem vidl v rekapitulaciWilliamsova ivota, byl to jeho kolega, kterho Williams nedokzal probudit.A tady jej vize pekroila hranice mho chpn a jej tlo splynulo s oslnivmsvtlem v pozad. Chpal jsem jen, e jej osobn vize je soust ir vize,

kter obsahovala minulost i budoucnost celho lidstva. Zdlo se, e Maya vid svjmon ivot z hlediska vvoje lidstva. To ve jsem jen ctil, ale nevidljednotliv obrazy.Nakonec jej vize skonily a opt jsme ji vidli v zelenm prosted, uprosted svskupiny du. Due te pozorovaly jakousi scnu na Zemi. Mayini rodie se zejmopravdu rozhodli zplodit dt a prv byli uprosted milostnho aktu, kter mlzaruit jej poet.Skupina du, kter te zeslila svou energii, vypadala jako velk ziv vrjantarov lut barvy, kter erpal svou intenzitu z jasnho svtla v pozad. Smjsem tu energii ctil, tm jako orgasmickou rove lsky a vibrace. Dole na Zemise mileneck pr objal a v okamiku orgasmu do nich ze svtla obklopujcho due aMayu zaala proudit jasn zelen energie. S orgasmickou rychlost pronikla jejichtly a osudov spojila vajko a spermii.Vidli jsme okamik poet a zzran spojen dvou bunk v jednu. Buky se zpotkupomalu a pak rychleji zaaly rozdlovat a rozliovat, a nakonec vytvoily tvarlidskho zrodku. Kdy jsem se dval na Mayu, vidl jsem ji stle nejasnji. A jakzrodek rostl, Maya se mi pln ztratila. Zstala jen jej skupina du.Mohl jsem se dovdt jet vc, ale ztratil jsem koncentraci a dal informace miunikly. Pak nhle zmizela i skupina du a my s Wilem jsme zrali jeden na druhho.Zdlo se, e Wil je velmi vzruen.Co jsme to vidli? zeptal jsem se.Byl to cel proces Mayina zrozen do jejho souasnho ivota, odpovdl Wil,jak je zachovn ve vzpomnkch jej skupiny du. Vidli jsme vechno: jak siuvdomuje sv budouc rodie, co si mysl, e me doshnout, a nakonec zpsob,jakm byla vtaena do materiln dimenze v okamiku poet.Kvnutm hlavy jsem Wilovi naznail, aby pokraoval.


29/83

Milostn akt otvr brnu z posmrtn dimenze do dimenze pozemsk. Skupiny dujsou ve stavu extrmn, tm orgasmick lsky, jak my nejsme schopni. Vyvrcholenpohlavnho aktu nm otvr dvee do posmrtn dimenze a to, co provme jakoorgasmus, je jen nahldnutm do posmrtn rovn lsky a vibrace, zatmco energieproud a potenciln pin novou dui. Vidli jsme, jak se to dje. Pohlavnspojen je posvtnm okamikem, v nm energie proud z Nebe na Zemi.Kvl jsem hlavou, zatmco jsem pemlel o dsledcch toho, co jsme vidli, a pakjsem ekl: Zdlo se, e Maya v, jak se bude vyvjet jej ivot, kdy se narodtmto rodim.Ano, ped narozenm m kad z ns vizi, kter nm ukazuje, jak se bude vyvjetn ivot a jak budeme mt rodie, vidme sv tendence k uritm ovldacm

dramatm i to, jak tato dramata pekonme prv s tmito rodii, abychom doshlitoho, co chceme.Vtinu jsem vidl, ekl jsem, ale pipadalo mi to divn.Z toho, co mi Maya ekla o svm skutenm ivot, soudm, e jej pvodn vize bylamnohem lep ne to, co se stalo - napklad jej vztahy k rodim. Nebyly pesntakov, jak si pla. Jej matka j nikdy nerozumla a nikdy se nepokusila litsama sebe a jej otec byl tak rezervovan a vzdlen, e teprve po jeho smrtizjistila, m se zabval.Ale to je dokonale srozumiteln, ekl Wil. Tato vize nm ukazuje, eho chce naenejvy j v ivot doshnout, ukazuje nm, jak by se vechno vyvjelo, kdybychomse dili svmi intuicemi. Skutenost je pouze piblinou kopi tto vize, je tmnejlepm, eho meme doshnout za skutench okolnost. Ale tohle vechno jsouinformace Destho poznn o posmrtn dimenzi, kter nm objasuje nae duchovnzkuenosti na Zemi, zejmna nae vnmn koincidenc a synchronismu.k-li nm njak sen nebo intuice, abychom za nm li, pak zane dochzet kuritm udlostem, kter nm pipadaj jako zzran shody okolnost. Ctme seplni ivota a vzruen. Zd se, e takov udlosti jsou peduren osudem, jako byse mly stt.To, co jsme prv vidli, zaleuje tohle vechno do irho kontextu. Intuice neboobraz mon budoucnosti je vlastn zbleskem vzpomnky na Vizi zrozen, na to, cojsme chtli udlat se svm ivotem v tom bod na cesty. Mon e to nen pesn,nebo lovk m svobodnou vli, ale kdy se stane nco, co je velmi blzk napvodn vizi, ctme se inspirovni, protoe si uvdomujeme, e jsme na osudovcest, kterou jsme vdycky chtli jt.Ale co s tm m spolenho nae skupina du?S tmito duemi jsme spojeni. Tyto due ns znaj. Sdlej s nmi nai Vizizrozen, doprovzej ns po cel ivot a zstvaj s nmi, kdy rekapitulejeme

vechno, co jsme proili. Jsou rezervorem naich vzpomnek a udruj nae vdomtoho, m jsme, zatmco se vyvjme.Na okamik se odmlel a podval se mi pmo do o. A kdy jsme v posmrtn dimenzia jedna z du se narod do dimenze materiln, my se k n chovme stejnmzpsobem. Staneme se soust skupiny du, kter ji podporuje.Take kdy jsme na Zemi, ekl jsem, nae skupina du nm dv intuice aveden?Ne, vbec ne. Podle toho, co jsem se nauil od skupin du, s nimi jsem sesetkal, pichzej intuice a sny z hlubho spojen s Bohem. Skupiny du nm jendodvaj energii a povznej ns uritm zpsobem - zpsobem, ktermu jet dobenerozumm.Tm, e ns povznej, nm pomhaj rozpomenout se na to, co jsme ji znali.Byl jsem fascinovn. Take to vysvtluje, co se dlo s mm a Joelovm snem.Ano. Kdy mme njak sen, spojujeme se se svou skupinou du a to nm pomhrozpomenout se, co jsme chtli udlat v souasn ivotn situaci. Vidme zbleskynaeho pvodnho zmru. Kdy se pak vrtme do materiln dimenze, tyto vzpomnkysi udrujeme, i kdy jsou nkdy vyjdeny symbolicky. V ppad tvho snu, protoejsi otevenj duchovnmu vznamu, pamatoval sis informace ze snu velmi doslovn.Vzpomnl sis, e tvm pvodnm myslem bylo opt se se mnou sejt, jakmile sipedstav mou tv, a proto se ti to skoro pesn tak zdlo.Na druh stran Joel byl mn oteven a proto jeho sen byl zmatenj a vcesymbolick. Jeho vzpomnky byly mlhav a jeho vdom mysl vyjdila poselstv snusymbolismem vlky, co mu dalo jen obecn porozumn, e ve sv Vizi zrozen chtlzstat v dol a pomoci se souasnm problmem. Tak pochopil, e kdyby utekl,pozdji by toho litoval.Take nae skupiny du nm vdy dvaj energii, ekl jsem,


30/83

a doufaj, e se rozpomeneme na svou Vizi zrozen?Sprvn.A proto byla Mayina skupina tak astn?Wil se zatvil vn. Jej skupina byla astn, protoe seMaya rozpomenula, pro se narodila svm rodim a jak ji jej ivotn zkuenostipipravily na lkaskou kariru. Ale to byla jen prvn st jej Vize zrozen.Mus se rozpomenout jet na nco jinho.Vidl jsem, jak se v tomto ivot setkala s muem, s nm byla zabita vdevatenctm stolet. Ale ostatnm stem jsem nerozuml. emu vemu jsi rozumlty?Vemu ne. Bylo tam vc o vzrstajcm Strachu. To potvrzuje, e Maya je lenem

skupiny sedmi, kterou Williams vidl pichzet nazpt. A uvdomila si, e jejskupina je schopna rozpomenout se na jistou vt vizi, kter je za naimiindividulnmi mysly, co je nutn, jestlie mme pekonat Strach.Wil a j jsme se dlouho dvali jeden na druhho, pak jsem uctil dal vibraci. Vtom okamiku jsem spatil obraz toho velkho mue, s nm se Maya setkala. Kdo tobyl?Prv jsem o tom chtl ci Wilovi, kdy mn svrav bolest v aludku vyraziladech. Dal pronikav zvuk m odhodil dozadu. Prv tak jako pedtm i te jsem senathl po Wilovi, ale vidl jsem, jak mi miz. Jet jednou jsem se pokusil honajt, ale pak jsem pln ztratil rovnovhu a zaal jsem padat.

OTVRN SE POZNNLeel jsem na plochm kameni, jeho drsn povrch m tlail do zad.K sakru, ekl jsem si, jsem opt u eky. Dlouho jsem se dval na edou oblohu,kter hrozila detm, a poslouchal zvuk proudc vody. Zvedl jsem se na lokti arozhldl kolem sebe. Okamit jsem poctil stejnou navu a thu vlastnho tla,jakou jsem ctil, kdy jsem se minule vrtil z druh dimenze.Nemotorn jsem se postavil, uvdomil slabou pulzujc bolest v kotnku a odkulhalzptky do lesa. Nael jsem svj batoh a pomalu a bezmylenkovit si pipraviljdlo. Zatmco jsem jedl, m mysl byla pekvapiv przdn jako po dlouh meditaci.Pak jsem se nkolikrt zhluboka nadechl a pomalu zaal zvyovat svou energii. Nhlejsem opt uslyel hukot. Jak jsem poslouchal, objevil se mi dal obraz. el jsemna vchod ve smru zvuku a hledal jeho zdroj.Ta mylenka m dsila a poctil jsem svou starou potebu utci.Zvuk okamit ustal, za sebou jsem uslyel ustn list. Otoil jsem se a uvidlMayu.Objevujete se vdycky v prav as? zakoktal jsem.

Objevuji? Zblznil jste se? Hledala jsem vs vude kolem. Odkud jste piel?Byl jsem dole u eky.Tam jste nebyl, hledala jsem vs tam. Chvli se na m dvala a pak ukzala na mounohu. A co v kotnk?Podailo se mi usmt. Je v podku. Poslyte, musm s vmi o nem mluvit.J s vmi taky. Dje se tu nco podivnho. Na cest do msta jsem potkala jednohopslunka Lesn sprvy a ekla jsem mu o vs. Zdlo se, e to chce udret vtajnosti, a chtl pro vs dnes rno poslat vz. Popsala jsem mu, kde jste, aslbila, e s nm rno pojedu. Nco v jeho hlase se mi vak nelbilo a tak jsem serozhodla, e pi

redfield james - desáte proroctvi

Documents