ramadan al-jibaly

8/9/2019 Ramadan al-Jibaly

1/36

1

As Sijm

Pst v ramadnu

ejch Muhammad al-Dibl

Peloil: Abdullh Lhoan a KarimaOdborn korektura: Munb Hassan

2003


2/36

2

Ve jmnu Allha Milosrdnho, Slitovnho.

Pedmluva eskho pekladatele

Ramadn je msc pln poehnn. Pst v ramadnu je jednm s pil Islmu a dleitmaktem uctvan Allha. Tato mal brourka se pokou pedstavit eskm muslimm, jak byml probhat msc ramadn v jejich ivot.

Nech Allh poehn na prci, smiluje se nad muslimy a pome nm doshnou jednoty. Pane svt, odpus nm nae chyby a hchy, smiluj se nad nmi a pijmi nai prci. Naimmyslem bylo init ve k Tv spokojenosti.

Pedmluva: Msc pln poehnn

Spolu s pchodem msce ramadnu napluj srdce muslim pocity pln nadje. Nadje,zaloen na radostn zprv od Allha a Jeho Posla (nech mu Allh ehn a dopeje mu mr),na velk poehnn a nekonenou spokojenost, kterou meme v tomto msci zskat.

Allh nm slbil, e hchy tch, jejich pst se zakldal pouze na ve (mn), upmnosti aoekvn odmny od Allha (ihtisb), budou smazny.

Tak nm bylo slbeno, e budou odputny hchy tm, kte po dobu celho msce konajnon modlitby (qijm) za stejnch podmnek mn (vry) a ihtisb. Bylo nm zjeveno, e vtomto msci je noc (lajlatu l-qadr) probdl v upmnch modlitbch k Allhovi lep (vodmn) ne tisc msc nonch modliteb, a e tomu, kdo strv tuto noc vykonvnmmodliteb qijm s mn a ihtisb (oekvn odmny od Allha), budou odputny vechnyhchy. Tak bychom mli vdt, e blov jsou v tomto msci spoutni etzy, brny pekla

jsou zaven a brny rje oteven. Vme, e Allh uvoln (od hchu) kad noci v ramadnujednoho ze svch sluebnk, vysly prosby (duca) lovka, kter se post a kon duca v aseveernho ukonen pstu (iftr). Je tak znmo, e Allh rozmno nai odmnu do takovhomnostv, e si to nejsme ani schopni pedstavit. A lovk, kter se sprvn postil budeasten, a se shled se svm Pnem. A jak ekl Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mumr): Zpach z st postcho je pro Allha lep ne vn mousu.

Vichni bychom mli doufat, e budeme patit k tm, kte se postili sprvn a budeme za to

poehnan odmnni. Nae hchy budou odputny a budeme moci konat vce dobra apemhat sv slabosti. Budeme mezi tmi, kte zskaj dary rje. Pokome naeho neptele(Satana) odmtnutm jeho podvodnch pokus. Budeme mezi tmi, kterm budou odputnyna konci ramadnu jejich hchy. Budeme patit mezi ty, kte budou dky svmu pstuastn, kdy se setkaj se svm Pnem. Musme doufat, e to, co inme, se bude lbitAllhovi a On nm umon doshnout vtzstv a slituje se nad nmi.

Krom toho, e budeme mt tuto nadji, je tak na povinnost dbt o to, aby v naich srdcch byla pevn vra- mn a ihtisb (oekvn odmny jen od Allha). To jsou dv nezbytnpodmnky k tomu, aby n pst byl pijat.

Musme si tak uvdomit n mysl a dvod, pro se postme. Je tm dvodem nae vra vAllha nebo touha ztratit pr kil, zskat oblibu mezi pteli nebo jen nevyvolvat spory s


3/36

3

partnery? A i kdy si myslme, e jsme splnili vechny podmnky pstu, stle si musmeuvdomovat, e nemus bt u Allha pijat z dvodu chyb a omyl, kter jsme pehldli nebosi je nechtli uvdomit. Takov je cesta Posla a jeho druh a jejich nsledovnk. Oni, jak sevypravuje, kali: Nebudeme se ctit v bezpe i kdybychom vidli jednu svou nohu v rjidokud se v nm neocitnou ob nae nohy.

Prosme Allha, aby nm usnadnil pst a aby nm jej umonil vykonat nejvhodnjmzpsobem, kter jej uspokoj, aby ns odmnil vemi svmi poehnnmi, kter nm pislbil,aby islmsk umma (spolenost) zvtzila a stala se vldnouc a aby den, kdy se setkme sAllhem, byl nam nejmilejm a nejastnjm. Prosme Allha, aby se smiloval nad naimi

bratry v eensku, Palestin, Kamru a vude tam, kde to potebuj.mn

1. Al-hill (uzen srpku novho Msce)

Kdy se bl poehnan msc ramadn, objevuj se kadoron obavy a neustl diskuseohledn sprvnho uren data jeho zatku a konce. Setkvme se z mnostvm nzor natoto tma. Nkdo vyaduje potvrzen astronomickmi menmi, jedni sleduj fze Msce v

jednotlivch zemch, jin vytvej rzn psma a ostatn zase povauj zem severnAmeriky a Afriku za jednu oblast!

Na nkter z tchto nzor m vliv vztah a politika mezi jednotlivmi regiony a stty. Zcelajist se k tomu vztahuje varovn Posla Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr), kterekl: Nen z ns ten, kdo vzv k dlen na skupiny/nrody. Dal se zase opraj o rychl a

pochybn vsledky vydan na zklad dostupnch dkaz.

Al-hill uruje islmsk datum

Allh poukzal na msn fze jako na jedin znamen k uren dat rznch islmskchudlost, jako jsou cd nebo hadd. V Kornu k:

A budou se t ptt na novolun. Odpovz: To jsou znamen asu pro lidi a pro stanovenpout. 2:189

Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) jasn stanovil, e uren potku akonce ramadnu je nutn podle fz Msce. Mnoho z jeho spolenk (sahba) vyprvlo, e

Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl:Zani se postit, kdy uvid al-hill. Jestli jej nevid, nech msc (a cbn) dovr 30 den.Ukoni pst, kdy uvid al-hill. Jestli jej nevid, nech pst trv 30 dn. (al-Buchr aMuslim)

Prorok (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) kladl draz na pesn uren zatku msceacbn, jeliko je mon napotat 29 dn a pozorovnm Msce urit zatek ramadnu nebo

bude mt acbn 30 dn a pak teprve zane pst. cAia (nech v n Bh nalezne zalben) ekla:Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) kladl draz na pesn uren potkumsce acbn a to vce ne u jinch msc. A pokud nebyl Msc spaten, dokonil 30. den a

zaal se postit. (Ahmad a Abu Dwd)


4/36

4

Poteba svdk k uren zatku msce

Uenci se shodli na tom, e ke stanoven zatku msce spatenm Msce, sta dvadvryhodn svdci. Je to zaloeno na mnoha zprvch (hadth) zprostedkovanchProrokovmi druhy (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr), kte ekli: Posel Allha (nech

mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Pokud dva spravedliv muslimov dosvd (e tovidli), tak zante nebo ukonete svj pst. (Al-Darqutni a Ahmad) Ovem mnoho jinchuenc si mysl, e k uren zatku msce sta svdectv jedn dvryhodn osoby.

Zakldaj svj nzor na vyprvn Ibn Mura (nech v nm Bh nalezne zalben): Lidoekvali vchod Msce (aby zaali ramadn). ekl jsem Prorokovi, e u jsem ho vidl.(Nsledujcho dne) se postil a nadil pst ostatnm lidem. (Abu Dwd)

Astronomick dkazy

Nkte lid si mysl, e pro uren vchodu Msce, je teba pout vlun nebo sten

astronomii. Nen to vc nov, ji v islmsk minulosti i v dob Proroka existovaly takovnzory. Ibn cUmar (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Posel Allha (nech mu Bhehn a dopeje mu mr) ekl:

Jsme negramotnm nrodem. Nepouvme psmo a astronomick vpoty (k uren dobypstu). Msc trv tolik (a ukzal sv prsty tikrt, a potet schoval palec, co je 29 dn) nebotolik (a ukzal sv prsty tikrt, co je 30 dn). (al- Buchr, Muslim a tak Abu Dwd)

Ve zprv od Abu Dwda se objevuje st: Proto tak Ibn cUmar (nech v nm Bh naleznezalben) ml ve zvyku ukonit svj pst spolu s ostatnmi lidmi, bez ohledu na astronomickvpoty.

To jasn ukazuje, e Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) chtl, aby pst, jakoforma uctvan Allha, byl jednoduch a dostupn rovni obyejnch lid, daleko od vlivu akontroly, kterou nm vnucuje specializovan vda (jist nebo pochybn). To ukazuje, jak eklIbn Tajmjja, e popsn nroda jako negramotnho, in tento nrod nezvislm na

jakmkoliv komplikovanm systmu pi vykonvan zkladnch akt uctvni. Kdokolivodvrhuje tuto pravdu, ve skutenosti pekrauje idmc (konsensus) uenc a ni krsu a

jednoduchost tohoto nboenstv a co je hor, protiv se Poslu Allha (nech mu Bh ehn adopeje mu mr).

Chybn pojet: skuten zatek msce ramadnuVelmi astm nepochopenm a starost, se kterou se setkvme u mnoha lid, je potebapotvrdit (astronomickm dkazem nebo jinm zpsobem) svdectv tch, kte tvrd, e vidliMsc. Obvaj se, e neptomnost takovho dkazu je plin riziko, nebo patnvykonan pst znehodnot nkter nae akty uctvan. Takov pstup je odvren z nkolikadvod:

1. Zpsobuje, e je vren stn pochybnost na dvryhodn muslimy a to je zakzno jak vKornu tak v sunn.

2. Je to v protikladu k Prorokov praxi (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr), kter jednal

okamit na zklad svdectv lid a bez porovnvni jejich svdectv s astronomi.


5/36

5

3. Takov chovni pipomn chovni id, kte sob sami inili tkosti. Proto je Allhpotrestal tm, e jim dal jet tvrd zkony. Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mumr) ekl: Vyvarujte se pehnn ve ve. Vskutku ti, kte byli ped vmi, byli znieni kvli

jejich pehnn ve ve. (an-Nisi)

4. Ukazuje to na neznalost toho, kdy ve skutenosti zan islmsk msc. Tento bodvysvtlil Ibn Tajmjja nsledujcm zpsobem: Mnoho lid si mysl, e spolu s Mscem,kter se objev na nebi, bez ohledu na to, jestli jej lid spatili nebo ne, zan prvn nocmsce. Ovem to je pohled nesprvn! Al-hill se mus ukzat lidem a oni ho mus uvidt,aby mohli zat nov msc. Proto Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl:(Prav) pst zan v den, kdy ty zane. To znamen, e je to den, o kterm v, e jeasem pstu. Pokud to nev, nem to pro tebe dnou kodu. (al-Fatawa 5/203 )

Tento pohled nm vysvtluje nsledujc vyprvn Abu al-Buhturiho (nech v nm Bhnalezne zalben): Konali jsme malou pou (cumra) a uvidli jsme al-hill ramadnu u DhatuIrq. Vypadal jako dvou- nebo tdenn. Po njak dob jsme potkali Ibn cAbbse (nech v nm

Bh nalezne zalben) a ekli jsme mu o tom. Ibn cAbbs (nech v nm Bh nalezne zalben)nm ekl, e Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Allh ukzal naobjeven se Msce jako na znamen zatku ramadnu. Proto ramadn zan t noci, kdy houvid a pokud ho nevid, potom dovri dny. (Muslim)

Co se ovem dje, kdy ti, kte kaj, e spatili Msc. Oni lou nebo se ml? Dokud jsoupovaovni za dvryhodn muslimy, musme pijmout jejich svdectv a zat nebo ukonitsvj pst. Nemme absolutn dn prvo zavrhnout jejich svdectv bez jasnch a silnchdkaz (zaloench na zpsobech potvrzench sunnou, jak jsme uvedli ve). Pokud se stane,e skuten lhali, pak tento hch bude pouze jejich dlem, a my budeme odmnni, d-liAllh, za to, e jsme se dreli sunny.

Uren msta pozorovn

Ve uveden vroky (hadth) sebou nesou jasn doporuen pro vechny muslimy, abyoekvali objeven se Msce. Ve stejnm duchu Abu Hurajra (nech v nm Bh naleznezalben), cAia (nech v n Bh nalezne zalben) a jin ekli: Posel Allha (nech mu Bhehn a dopeje mu mr) ekl: (Prav) pst zan, kdy ty zane. (Prav ) fitr (cd al-fitr) jev den, kdy ty kon svj pst. (Prav) adh (ili svtekcd al-adh) je v den, kdy ty obtujesvou ob. (Abu Dwd a at-Tirmidh)

V souvislosti s tm, kdy je Msc spaten kdekoliv na zemi alespo jednm dvryhodnmmuslimem, je to jako by ho vidla cel umma (spoleenstv). Na zklad ve uvedenhohadthu jsou lenov ummy povinn pozorovat nebe, aby vidli al-hill, a to tak dlouho, dokudho neuvid nebo nedostanou informace, v rozumnm asovm intervalu, o zatku novhomsce.

Na tuto otzku maj uenci rzn nzory:

ejch Ibn cUthajmn pe: Na tuto otzku existuje mezi uenci a est rznch nzor.Pedstavm zde pouze dva hlavn pohledy:


6/36

6

Prvn je nzor, e kad je povinen vidt Msc ve sv vlastn zemi, a zem, kde je Mscviditeln ve stejnou dobu, maj povinnost jt svou cestou (zat a konit pst podle nj).Dvodem je fakt, e doba, kdy se objevuje Msc je rzn a zle na mst pozorovan.

Druh nzor je, e za elem stanoven potku novho msce sta potvrzen jakkoliv

islmsk zem. Pokud byl Msc spaten v kterkoliv zemi, je povinnost vech muslimpodle toho zat pst v ramadnu a nebo jej ukonit. Podle tohoto pohledu, pokud je Mscspaten v Saudsk Arbii, je povinnost vech muslim ve vech zemch svta zat pst, kdyzan msc ramadn, a ukonit pst, kdy zan msc awwl. Toto je nejrozenjnzor mezi uenci prvn koly imma Ahmada Ibn Hanbala.

Ovem prvn pohled je sprvnj z ohledem na dkazy v Kornu a sunn a dvodu analogie.

Allh seslal v Kornu:

Postnm mscem je msc ramadn, v nm Korn byl sesln jako veden sprvn pro lidi a

jako vysvtlen tohoto veden i jako spsn rozlien. Kdo z vs spat na vlastn oi Msc,nech se post! 2:185

Posledn vta je vta podmnn, piem zsada v tto podmnce se tk kadho, kdospluje tuto podmnku a netk se nikoho, kdo tuto podmnku nespluje. Take vrok: Kdoz vs spat na vlastn oi Msc, nech se post! naznauje, e kad, kdo nen svdkem,nech se nepost.

Ze veobecn astronomie vme, e as, kdy vychz Msc, se mn podle msta. Je monvidt Msc na jednom mst a na jinm ne. Proto na zklad pedelho vere, ten kdonevidl Msc, nem povinnost se postit.

Co se te sunny, Prorok (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Jestli uvidte (al-hillramadnu) postte se, a jestli uvidte (al-hill awwlu), ukonete pst. Jestli ale bude Mscskryt, dokonete 30 dn.

Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Jestli uvidte, spojil tedy pkaz suzenm Msce, a kdy je pkaz spojen s faktickou pinou, pak je tento pkaz zruen,

jakmile pina pomine.

A co se tk analogie, jsme toho nzoru, e stejn jako as zahjen a zakonen pstu

kadho dne se rzn podle msta, tak stejn potek a konec msnho pstu se rzn.Napklad zde v Rijdu kad den zanme a konme pst ped lidmi v Hidzu. Je na povinnost se zat postit, kdy oni jet jed. A na konci dne my ji jme, ale oni se jetpost. Z tohoto pohledu kad msto podlh vlastnm pravidlm, a to na zklad vchodu azpadu Slunce, a tedy jsou i rozdly pi vchodu a zpadu Msce.

Take odpov na tuto otzku je jasn. Tvou povinnost je postit se podle pozorovni Mscev tom mst, kde se nachz. (ejch Muhammad Ibn Slih al- cUthajmn: al-Aqallijt al-Muslima, str.84, . 23)

Podobn napsal uenec Ibn Dibrn, kdy mu byla poloena tato otzka: Pokud muslimov

vidli al-hill msce ramadnu v jedn zemi, co lid v jin zemi se maj tak zat postit?Jeho odpovd bylo: Nemme pochybnost ohledn vchodu Msce a v rozdlech v dob


7/36

7

jeho spaten mezi zemmi. Mnoho uenc je toho nzoru, e kad zem mus vidt al-hill,pokud je mezi nimi rozdl v jeho spaten.

Dvodem je historie Kurajba (nech v nm Bh nalezne zalben), sluebnka Ibn cAbbse(nech v nm Bh nalezne zalben), kdy ramadn zaal v dob, kdy on byl v mu (oblast

dnen Palestiny, Srie a Jordnska). Lid v mu zaali s pstem v ptek. V Medn byl aleMsc viditeln teprve v ptek v noci. Kurajb (nech v nm Bh nalezne zalben)informoval Ibn cAbbse (nech v nm Bh nalezne zalben), e Mucwija (nech v nm Bhnalezne zalben) a lid v mu se zaali postit ji v ptek. Ibn cAbbs (nech v nm Bhnalezne zalben) ekl: My se zaneme postit a uvidme Msc. Tak nm nadil PoselAllha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr). (Uenec Ibn Dibrn: Fatwa Ramadntom.1, Fatwa . 54. Fatwa al-Sijm li Ibn Dibrn str.21)

Shrnut

Ve uveden povdn meme shrnout v nkolika bodech:

1. Potek islmskho msce me bt uren (s clem zat nebo ukonit msc ramadn,pou a jin islmsk svtky) pouze pozorovnm okem bez pouit pomcek, a bu Mscspatme nebo dokonme 30. den msce acbn (msc ped ramadnem).

2. K uren zatku msce nebo ke kontrole svdectv dvryhodnch muslim nesm bt pouity astronomick dkazy. Podobn vpoty, kter se asto ukzaly bt nesprvn avyvolvaly spory a dlen mezi muslimy, nesm bt pouity k tomuto elu.

3. Pokud je Msc spaten kdekoliv na zemi, lid na vech mstech, ke kterm se dostane tatoinformace v rozumnm asovm psmu, jsou povinn to pijmout jako zklad k zahjeni

pstu.

4. Msc ramadn zan, kdy uvidme al-hill, bez ohledu na to, je-li vidt ped nebo poase, kdy byl oekvn.

Musme jet dodat, e sjednocen muslim a jejich nzor je jednm z naich hlavnch cl.Je to velmi dleit povinnost, kterou nesm dn muslim odmtat. Ovem skuten jednotaneme bt dosaena jinak, ne na cest uren Kornem a sunnou a vedenm naichspravedlivch pedk. Jakkoliv jin zklady jednoty jsou nereln a krtkodob.

Vyzvme vechny muslimy, aby se vnovali aktm uctvn, kter jim umon doshnoutpoehnn msce ramadnu, msto toho, aby marnili svj as a energii v neplodnch sporecha stetech. Nech nm Allh umon jt cestou sunny v na ve a naich inech.

2. Kdo je osvobozen od povinnho pstu? (Allh svm sluebnkm ulehuje anepituje)

2.1. Cestujc


8/36

8

Allh ve sv dokonalosti a milosrdenstv dal postcmu se lovku, kter cestuje, na vbr zdase bude postit nebo svj pst peru. Allh prav v Kornu:

Ten z vs, kdo je nemocen nebo na cestch, nech post se stejn poet dn pozdji, Allh sipeje vm to usnadnit a nechce po vs obtn. 2:185

Hamza bin Amr al-Aslami (nech v nm Bh nalezne zalben), kter asto cestoval, se zeptalPosla: Musm se postit v dob cesty? Posel odpovdl: Pokud chce, posti se a pokudchce, peru pst. (al-Buchr a Muslim)

Anas bin Malik (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Cestoval jsem s Poslem Allha(nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) v dob ramadnu. Ti, kte se postili, nevytali nictm, kte se nepostili. A ti, kte se nepostili, nevytali nic tm, kte se postili. (al-Buchr aMuslim)

Tedy stejn jako Korn, tak i tradice Posla Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr)

ukazuj jasn a zeteln na to, e lid na cestch maj na vbr, zda se budou postit nebonikoliv. Ve uveden hadthy nekaj, kter varianta je lep. Ovem z nsledujcho hadthuPosla Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) vyplv, e je lep po dobu cesty pst

peruit. Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Vskutku, Allh m rd ty, kdo pijmaj jeho doporuen (ulehen), stejn jako nenvid ty, kdo jsou neposlun. (Ahmad,Ibn Hibbn)

Nepostit se v dob cesty je vhodnj pro toho, kdo si pozdji me pst bez problmnahradit. Je tak poteba ci, e pst slabho poutnka nen dobrm inem. A to na zkladvroku Posla Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr), kdy ekl: Nen dobrm inem

postit se, kdy cestujete. (al-Buchr a Muslim)

Pozor: Nkte lid si mysl, e v dnen dob, kdy je cestovni jednodu a pohodlnj,nemaj zsady ulehujc pst sv opodstatnn. To je ale velk omyl, jeliko Allh stanovilSv doporuen pro vechny doby a msta. k v Kornu:

Pn mj (Allh) se neml ani nezapomn! 20:52

Poznmka eskho pekladatele: Minimln vzdlenost, jakou mus mt cesta, aby bylo monoperuit pst, je 80 km.

2.2. NemocnAllh projevil sv milosrdenstv i vi slabm a nemocnm a osvobodil je od pstu. Mus sevak jednat o nemoc, u kter by pst zhoril jej prbh nebo prodlouil dobu len. A Allhv nejlpe.

2.3. Menstruujc eny a eny po porodu

Uenci se jednomysln shodli v tom, e menstruujc ena nebo ena s poporodnm krvcenmse nesm postit. Je jej povinnost pst peruit a nahradit jej pozdji. Uenci se tak shodujv tom, e kdyby se ena v takov situaci postila, nebude za to odmnna.

2.5. Lid ve vysokm vku


9/36

9

Mudhid vyprv, e Ibn cAbbs recitoval: A ti, kdo se mohou postit, ale nein tak, ti nechse vykoup nakrmenm jednoho chudho (2:184), a komentoval to: Tk se to osob vevysokm vku, kter nejsou schopny se postit. Je jejich povinnost za kad den pstunakrmit jednoho chudho lovka polovinou sc zrn (mrn jednotka, 1 sc = asi dv hrsti, tj.

asi 2 kg).

Abu Hurajra (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Kdokoliv doshne vysokho vku anen ve stavu se postit v ramadnu, nech za kad den, kdy se nepostil, d mudd penice (1mudd = asi 1 litr). (ad-Drim)

2.6. Thotn a kojc eny

Velkm milosrdenstvm od Allha pro slab je jejich uvolnn od pstu. Do kategorie slabchspadaj tak thotn nebo kojc eny. Anas bin Malik (nech v nm Bh nalezne zalben)ekl: Kon Posla (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) se blily k nm, el jsem tedy k

nmu a vidl jsem, jak j jdlo. ekl: Poj bl a jez se mnou. Odpovdl jsem: Postm se.On (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Poj bl a dovol, abych ti ekl nco o

pstu. Vskutku Allh zkrtil modlitbu pro cestujcho na polovinu a osvobodil od pstuthotn a kojc eny... (at-Tirmidhi a an-Nisi)

3. Pravidla tykajc se pstu v ramadnu

Muslimov si mus uvdomit, e nikdy nebudou tit z poehnn spojench s tmto zvltnmmscem, dokud nepochop pravidla stanoven Allhem a Poslem (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) a budou je pouvat tak, jak je pouval Posel (nech mu Bh ehn a dopejemu mr ) a nai zbon pedci. Proto se budeme v naem vysvtlen tchto pravidel snait o to,abychom se co nejvce omezovali na dva zdroje znalost o Islmu, to znamen na Korn asunnu a to podle interpretace prvnch t generac muslim a tch, kdo je nsleduj. Nechnm Allh pome bt spravedlivmi vi jeho ve.

3.1. Potn dn msce acbnu

V souvislosti s ppravami na msc ramadn, je povinnost spoleenstv muslim zvltn pe o potn dn msce ac bnu. Takov byla i praxe Posla (nech mu Bh ehn adopeje mu mr). Je to zvl dleit, nebo islmsk msc me mt 29 nebo 30 dn. Msc

zan spatenm srpku Msce (al-hill), ale pokud je zataeno a Msc nen viditeln, tehdyse odpot 30 dn msce acbn a ramadn zan nsledujc den.

Allh uril lidem pro stanoven msc a let fze Msce. Z toho vyplv, e muslimskmsc nem nikdy vce ne 30 dn. To je potvrzeno i v Prorokov sunn (nech mu Bh ehna dopeje mu mr).

Abu Hurajra (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Posel (nech mu Bh ehn a dopejemu mr) ekl: Zani pst, jakmile ho spat (al-hill) a ukoni pst jakmile ho spat (al-hill). Jestli je ped vmi skryt (z dvodu oblanosti) odpotej 30 dn acbnu. (al-Buchr aMuslim)


10/36

10

cAbdullh bin cUmar (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Posel Allha (nech mu Bhehn a dopeje mu mr) ekl: Nezanej pst (v ramadnu ), dokud neuvid Msc a nekoni

pst (v ramadnu) dokud ho neuvid. Jestli nen vidt (z dvodu oblanosti), tehdy uri(msc napotnm 30. dne). (al-Buchr a Muslim)

Adi Ibn Htim (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Posel Allha (nech mu Bh ehna dopeje mu mr) ekl: Kdy pijde ramadn, drte pst 30 dn, (perute) jedin e bystepedtm uvidli al-hill. (at-Tahawi, Ahmad a at-Tirmidh)

3.2. Kdo se post v nejist den, je neposlun vi Abu Qsimovi (Muhammadovi)

Vzhledem k tomu nen muslimm doporuen dobrovoln pst v poslednch dvou dnechmsce acbn, jako zpsob opatrnosti, jedin pokud by se jednalo o dny, ve kterch se lovk

pravideln post.

Abu Hurajra (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Posel Allha (nech mu Bh ehn a

dopeje mu mr) ekl: Je poteba vyvarovat se pstu den nebo dva ped ramadnem.Vjimkou je lovk, kter se post pravideln a jeho pst se sbh s tmito dny. Takov seme postit. (Hadth je hasan)Brati a setry v Islmu, uvdomte si, e pst v nejist den je znakem neposlunosti vi Poslu(nech mu Bh ehn a dopeje mu mr). cAmmr ibn Jsir (nech v nm Bh naleznezalben vyprvl, e Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) pravil: Kdokoliv se postv nejist den (30. acbn), je vskutku neposlun vi Abu Qsimovi (nech mu Bh ehn adopeje mu mr). Abu Qsim je Muhammad (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr). (an-

Nisi, at-Tirmidh a Abu Dwd)

3.3. Uren zatku msce vyaduje svdky

Potek a konec msce ramadanu je stanoven, kdy i jeden jedin dvryhodn muslimdosvd, e vidl al-hill. Objeven se Msce je stanoveno, kdy to dosvd dvadvryhodn muslimov. Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Zante

pst, kdy ho uvidte (Msc), a ukonete pst, kdy ho uvidte (Msc). Ale pokud jezataeno, dokonete 30. den. Jestli dva svdci (ho uvid) zante s pstem nebo jej ukonete.(an-Nisi a ad-Drim)

Krom toho, e tento hadth stanov, e jsou zapoteb dva svdci, neznamen to, e svdectvjednoho lovka neme bt pijato. Nsledujc hadth vysvtluje tento problm: Ibn cUmar

(nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Lid oekvali uzen msce, informoval jsemtedy Posla Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr), e jsem ho vidl. On zaal spstem a nadil ho lidem. (Abu Dwd a ad-Drim)

3.4. Nja - mysl

Mt mysl, nja, konat povinn pst ped modlitbou fadr, je wdib (povinn).

Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Kdo se nerozhodne postit se pedfadrem, ten nebude mt pst (tj. jeho pst nebude pijat). (an-Nisi, at-Tirmidh a AbuDwd)


11/36

11

Tak ekl: Kdokoliv nepijme mysl vykonat pst jet v noci, nebude mt dn pst. (an-Nisi, al-Bajhaqi a Ibn Hazm)

Pozor:

1. Mstem myslu je srdce a jeho vysloven nahlas je bidc

a (novota), i kdy to mnoho lidpovauje za nco dobrho.

2. Pojmout mysl postit se ped modlitbou fadr je nutn pouze v ppad povinnho pstu.Co se te nepovinnho pstu je mon pojmout mysl kdykoliv. Obas, ne v msciramadnu, pichzel Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) k cii (nech v nBh nalezne zalben) a ptal se j: M nco k jdlu? Jestli ne, tak se budu postit. (Muslim)

Je tak potvrzeno, e i spolenci (sahba) Proroka (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr),napklad Abu ad-Dard, Abu Talha, Ibn cAbbs, Abu Hurajra (nech v nich Bh naleznezalben) a jin, to v praktikovali v ppad nepovinnho pstu.

3.5. Vykonn povinnho zvazku zle na monosti ho vykonat

Pokud se nkdo dozvdl bhem dne, e ramadn u zaal, bez ohledu na to, jestli u pedtm jedl nebo pil, mus okamit zat s pstem a peruit jakoukoliv innost, kter pst ru.Pokud tak uin, nemus tento den nahrazovat. V tomto ppad nen povinnosti pojmout nja(mysl) postit se ped modlitbou fadr, protoe to nebylo mon. Je to zaloeno na zsadfiqhu (prvn vdy): Aby bylo nco povinnost plnoprvnho muslima, mus mt monost toudlat. Mus mt monost povinnost splnit a bt si ji vdom. V ppad, e nevdl, e je psta ve chvli, kdy se to dozvdl, okamit peruil ve, co ru pst a zaal se postit, nen to

jeho vina a nem za to, e se nepostil, kdy o tom nevdl, dn hch. Takov je vleAllha.cia (nech v n Bh nalezne zalben) ekla: Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopejemu mr) pikzal lidem, aby se postili v den car (10. muharram). Ale od chvle, kdy se stal

pst v ramadnu povinnost, tehdy (v den car) se postil, kdo chtl, a kdo nechtl, nepostilse (al-Buchr a Muslim )

Salma bin al-Akwac (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Posel (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) nadil lovku z Aslam, aby ekl lidem, e kdokoliv u jedl, je jeho

povinnost se postit po zbytek dne, a pokud nkdo nejedl, a se tak post, nebo je to dencar (10. den msce muharramu). (al-Buchr a Muslim )

Zde je teba ci, e Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) tak uinil v dob, kdy to byl pst povinn a neuinil nsledujc den dnem povinnho pstu, jeliko nemli myslpostit se. Ramadan je tak povinn a stejn zsady plat i pro nj. Jakmile zane a lovk otom nev, hned jak se o tom dozv, mus se zat postit a mus peruit ve, co pst ru, a jeho

pst tak bude pijat. A Allh v nejlpe.

3.6. Doba trvn pstu

Allh prav v Kornu:Jezte a pijte, a rozeznte blou nit od ern nit na svitu. (2:187)


12/36

12

Z vkladu Kornu je zejm, e se tm rozum den a noc. Zakld se to i na tradici PoslaAllha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr).

cUdajj ibn Htim (nech v nm Bh nalezne zalben) vyprvl: Kdy byl sesln veuveden ver, umstil jsem pod svou poduku ern a bl provzek. Dval jsem se na n

bhem noci, ale nedokzal jsem je rozeznat. Proto jsem spchal za Poslem (nech mu Bhehn a dopeje mu mr) a ekl jsem mu o tom. On (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr)ekl: Vskutku, tk se to ern noci a blho dne. (al-Buchr a Muslim)

Sahl ibn Sacad (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Potom, kdy byl sesln tento ver: ... Jezte a pijte, a rozeznte blou ni od ern nit, kdo se chtl postit, pivazoval si ke svnoze blou nit a ernou nit a jedl, pil, dokud je nemohl rozeznat, proto Allh seslal: ...osvitu. Od t doby si byli vdomi, e to znamen noc a den.

Pozor: Musme rozeznvat dva druhy fadru (svitu).

a) falen fadr - v t dob nen dovoleno modlit se modlitbu fadr, ale je dovoleno jst lidem,kte se chtj postit.

b) skuten fadr lovk, kter m zmr postit se, tehdy nesm jst a je jeho povinnostperuit jdlo a zat s modlitbou fadr. Je to vysvtleno v hadthu Posla Allha (nech muBh ehn a dopeje mu mr). Ibn cAbbs (nech v nm Bh nalezne zalben) vyprv, ePosel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Jsou dva fadry (svity). Co se tk

prvnho, ten nebrn jst (postcmu se) a nedovoluje modlitbu (fadr). Co se tk tohodruhho ten, zakazuje jst a povoluje modlitbu. (Ibn Chuzajma a al-Hakm)

3.7. Konec pstu

Pst kon ve chvli, kdy z vchodu pichz noc, den ustupuje na zpad a Slunce ji zapadlo.cUmar (nech v nm Bh nalezne zalben) vyprvl, e Posel Allha (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) ekl: Kdy noc pichz odtud a den ustupuje odtamtud a Slunce zapadlo,

potom mus postc se peruit svj pst. (al-Buchr a Muslim )

Pkaz, kter jasn vyplv z tchto hadth, uruje okamik peruen pstu, u v moment,kdy Slunce zapadlo za horizont, i kdy je jet viditeln svtlo. Nkte lid si mysl, e nocnenastv hned potom, co zapadne Slunce. Mysl si, e noc nastv ve chvli, kdy tma obejmezpad i vchod. Takto to chpali nkte z Prorokovch spolenk, dokud jim to neobjasnil.

Abdullh ibn Abi cAuf (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Byli jsme s Poslem (nechmu Bh ehn a dopeje mu mr) na cest a on se postil (bylo to v dob ramadnu). Kdyzapadlo Slunce, ekl njakmu lovku (v jinm vyprvn ekl: Bille): B a

pichystej pro ns jdlo z peenho jemene. On odpovdl: Posle Allha, mohl bys pokat do veera (a se trochu setm)? Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr)zopakoval: B a pichystej pro ns jdlo z peenho jemene. Bill odpovdl: Pecemme jet den. Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) zopakoval jet jednou: Ba pichystej pro ns jdlo z peenho jemene. On tedy el a pichystal pro n jdlo. Posel senapil. Potom ukzal svou rukou (podle al-Buchrho: ukzal prstem na vchod) a ekl: Kdyuvid, e noc pichz z tohoto smru, je to doba, kdy by ml postc se peruit svj pst.

(al-Buchr, Muslim a Ahmad)


13/36

13

Je potvrzeno, e spolenci Proroka (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) se dreli tohotodoporuen. Vyprv se, e Abu Sacd al-Chudr (nech v nm Bh nalezne zalben)

peruoval svj pst, jakmile slunen kotou zapadl za horizont. (al-Buchr a Ibn Abiajbah). Proto lovk, kter se post, mus vdt, e zatek a konec pstu jsou ureny veuvedenm zpsobem a neekat na adhn (voln k modlitb), aby se zaal postit nebo pst

ukonil, jedin e by byl provdn v nleitm ase. Pokud vme, e adhn k modlitb jeopodn, potom postc se lovk na nj nem ekat, ale peruit pst v nleitm ase. Velmiast praxe v nkterch komunitch je tak ekn na dokonen adhnu (pokud je adhnkonn v dob peruen pstu) a pak teprve peru pst. Takov chovn nem dnou oporuv arca (islmskm prvu), a nemli bychom to dlat. A Allh v nejlpe.

4. Suhr (jdlo ped svitem v ramadnu)

4.1. Uitek ze suhru

Allh nm nadil, abychom se postili, stejn jako to nadil lidem Knihy (ahl al-kitb).

V Kornu se k:Vy, kte vte, pedepsn vm jest pst, tak jako byl ji pedepsn tm, kdo ped vmi byli -snad budete bohabojn! 2:183

V potenm obdob en Islmu, byl pst ve shod s tm, co Allh zjevil lidem Knihy.Zkaz jdla, pit a sexulnho styku byl povinn pro lovka, jakmile usnul. Kdy nkdousnul, nemohl konat dnou ve uvedenou innost, a to a do nsledujc noci. Co znamen,e nejedli suhr (jdlo ped svitem).

Ale potom, co byly ve zmnn zsady zmnny, Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mumr) nadil muslimm jst suhr, aby se n pst liil od pstu lid Knihy. cAmr ibn al-cs(nech v nm Bh nalezne zalben) pravil: Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mumr) ekl: To, co odliuje n pst od pstu lid Knihy, je jdlo ped svitem (suhr).(Muslim)

4.2. Poehnn (baraka) suhr

Salman (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mumr) ekl: Ve tech vcech se nachz poehnn (baraka): Dama (shromdn), as-saryt(druh jdla ) a v suhr (jdle ped svitem). (at-Tabrn, Abu Nacm )

Abu Hurajra (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Posel Allha (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) ekl: Vskutku, Allh umstil baraka (poehnn) do suhr (jdla pedsvitem) a spravedlivch vah. (a-airazi)

Hrith vyprvl, e jeden ze spolenk (sahba) Posla (nech mu Bh ehn a dopeje mumr) ekl: Veel jsem do Prorokova domu (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr), kdy jedlsuhr a on ekl: Vskutku je to (suhr) poehnn od Allha, proto se ho nezbavuj. (an-Nisia Ahmad)

Poehnn suhr je zejm, nebo:

a) je to sunna


14/36

14

b) je to leva pro osobu konajc pstc) tato leva zvyuje touhu lid po konn pstud) je to druh odlien se od lid Knihy, jeliko oni maj suhr zakzn

Z toho dvodu Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) nazval suhr poehnanm

jdlem.

4.3. Allh a andl seslaj sal na osoby povajc suhr (jdlo ped svitem)

Nejvtm poehnnm suhr je snad to, e Allh obdaruje ty, kdo ho j, Svm odputnm,projev jim Sv milosrdenstv, zatmco Jeho andl Ho pros o odputn a milosrdenstv prolovka, kter se post.

Abu Sacd al-Chudr (nech v nm Bh nalezne zalben) vyprvl, e Posel (nech mu Bhehn a dopeje mu mr) ekl: Jeden suhr je poehnnm. Nezanedbvej ho, i kdybys (v tdob) ml vypt jen lok vody, jeliko Allh a jeho andl pinej poehnn pro ty, kdo se

astn jdla ped svitem. (Ahmad)

Je velmi dleit, aby se muslimov zbyten nezbavovali poehnn svho Pna.

4.4. Co je nejvhodnj jst pi suhr?

Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Nejlep suhr pro vc jsou datle.(Abu Dwd, al-Bajhaqi a Ibn Hibbn)

Pozor: Pokud nkdo nem jdlo, posta vypt lok vody, tak jak to je uvedeno vpedchzejcm hadthu.

4.5. Odkldan suhr

Je doporueno, aby se suhr odloil a do posledn mon chvle ped svitem. Zajd IbnThbit (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Jedli jsme suhr spolu s Poslem (nech muBh ehn a dopeje mu mr) a pot jsme vstali k modlitb. Zeptal jsem se: Jak byl as meziadhnem a suhr? Odpovdl: as potebn k recitaci 50 ver (ja). (al-Buchr aMuslim )

Musme vdt, e je dovoleno jst, pt a mt styk sexuln s naimi enami tak dlouho, dokud

mme pochyby a nejsme si jisti, e zaal svit. Allh a jeho Posel (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) nm vysvtlili kritria potebn ke stanoven asu fadr a toho se musmedret.

4.6. Zsady suhr

Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) nadil, aby kad, kdo m zmr sepostit, konal suhr. ekl: Kad, kdo m zmr postit se, nech sn nco k suhr. (Ibn Abiajbah, Ahmad a jin)

ekl tak: Jezte suhr, nebo v suhr je baraka (poehnn). (al-Buchr a Muslim)


15/36

15

Tak zakzal muslimm, aby suhr zanedbvali. ekl: Tm, co odliuje n pst od pstulidi Knihy, je suhr.( Ibn Abi ajbah, Ahmad )

Autoi shrnuj: Na zklad tech aspekt je jasn, e Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mumr) nm doporuil jst suhr:

a) je to jeho doporuenb) je to dleit soust pstu muslim a odliuje pst muslima od pstu jinch lidc) zakzal nm jeho zanedbvn

Vechny ti dvody stoj na pevnm zklad a shoduj se na jednom, a to je nutnost jst suhr.

5. al-Iftr (jdlo po zpadu slunce, jen ukonuje denn pst)

5.1. Kdy lovk kon denn pst

Allh seslal v Kornu:Potom dodrujte pln pst a do noci. 2:187

Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) nm vysvtlil, e slovo noc, ve ve uvedenmveri, znamen ukonen dne a pchod noci, tedy moment, kdy slunce zapadne za horizont.

5.2. Spch pi al-iftr (ukonen dennho pstu)

vy, kte vte! Je dleit rychl ukonen dennho pstu, ihned jakmile slunce zapadne zahorizont, protoe takov byla praxe Posla (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) a jehospolenk.

cAmr Ibn Majmn al-cAwd ekl: Spolenci Proroka nejrychleji z lid konili denn pst(hned po zpadu slunce) a jako posledn jedli suhr (oddalovali jdlo do posledn monchvle). (cAbdurrazq v Mussanaf )

Rychl iftr m vhody, napklad:

5.3. Rychl iftr pin dobro (chajr)

Sahl Ibn Sacad (nech v nm Bh nalezne zalben) vyprv, e Posel Allha (nech mu Bh

ehn a dopeje mu mr) ekl: Lidem se povede dobe, dokud budou rychle konit svj pust.(al-Buchr a Muslim)

5.4. Rychl iftr je sunna (nsledovnm) Proroka (nech mu Bh ehn a dopeje mumr)

Kdyby muslimov spchali pi iftru, pomohlo by jim to udrovat sunnu a nsledovali bycestu svch zbonch pedk, kte to praktikovali. Je znmo, e lovk, kter se dr sunnynikdy nezbloud. Sahl Ibn Sacad (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Posel Allha(nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Mj nrod se bude dret m sunny, dokudnebude ekat na vchod hvzd ped koncem dennho pstu. (Ibn Hibbn)


16/36

16

5.5. Rychl iftr je odlienm se od tch, na kter je Allh rozzloben (id) a tch, kdobloud (kesan)

Kdy lid zstanou pi tom, co je dobr tak, e se budou dret sunny Posla Allha (nech muBh ehn a dopeje mu mr) a nsledn poru tuto praxi a pjdou cestou kesan a id,

ztrat jist mnoho vhod. Hovo o tom jeden hadth. Abu Hurajra (nech v nm Bh naleznezalben) ekl: Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Vra (ad-dn),bude nejdleitj tak dlouho, dokud budou lid spchat na iftr - jeliko id a kesan seopouj. (Abu Dwd a Ibn Hibbn)

Na zklad ve uvedenho hadthu si ovem nesmme myslet, e pouze praktikovnmtohoto hadthu zajistme, e pro ns bude vra (ad-dn) nejdleitj. Tento hadth musmechpat v kontextu s Kornem a jinmi hadthy Proroka (nech mu Bh ehn a dopeje mumr), kter hovo o odliovn se od nevcch.

5.6. Ukonen pstu ped modlitbou maghrib

Vyprv se, e Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) konil pst pedmodlitbou maghrib. (Ahmad a Abu Dwd)

Abu ad-Dard (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Ti znaky jsou od Posla (nech muBh ehn a dopeje mu mr), rychl ukonen pstu, pozdn suhr a dren prav ruky nalev pi modlitb. (at-Tabrn)

5.7. Co je doporueno jst pi ukonen pstu?

Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) asto doporuoval konit pst datlemi av ppad jejich nedostatku vodou.

Anas Ibn Malik (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Posel (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) obvykle peruoval pst ped modlitbou erstvmi datlemi. Jestli je nemluval datle suen. A jestli je neml, tak polkl nkolik lok vody. (Ahmad a Abu Dwd)

5.8. Co mme ci, kdy konme pst?

Osoba, kter se postila, mus vdt, e Allh sly jej duc (prosby) a odpovd na n.

Abu Hurajra (nech v nm Bh nalezne zalben) vyprvl, e Posel Allha (nech mu Bhehn a dopeje mu mr) ekl: Prosby ti skupin lid nejsou odmtnuty: duc postcho selovka, kdy kon pst, duc spravedlivho vldce-imma a duc utiskovanho. (at-Tirmidh a Ibn Mdah a Ibn Hibbn)

Proto by ml postc se lovk zuitkovat dobu, kdy kon pst k tomu, aby prosil Allha ove, co uin jeho ivot jednoduchm na tomto i na Onom svt. Pestoe me btk Allhovi vzneseno jakkoliv duc, Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) kal jednuspecifickou prosbu. Mli bychom se ujistit, e i my ji pronme mezi jinmi prosbami, kterv t dob k Allhovi smujeme.


17/36


18/36

18

6.3. Vyplachovn nosu a st

Nkdy se stvalo, e Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) si v dob pstu istil staa nos, ale varoval, aby to postc se nepehnl. kval: A podn si vyplchni nos zvjimkou doby pstu. (Abu Dwd a at-Tirmidh)

6.4. Polibky a mazlen (pro toho, kdo kontroluje svou touhu)

cia (nech v n Bh nalezne zalben) ekla: Nkdy se stvalo, e Posel (nech mu Bhehn a dopeje mu mr), kdy konal pst, polbil svou enu nebo se s n mazlil. On nejlpekontroloval svou touhu. (al-Buchr a Muslim)

cAmr Ibn al-cs (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Byli jsme z Poslem (nech muBh ehn a dopeje mu mr), kdy se piblil mlad lovk a zeptal se ho: Posle Allha(nech mu Bh ehn a dopeje mu mr), mu polbit svou enu? On (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) ekl: Ne. Pot piel star lovk a zeptal se na stejnou otzku. On (nech

mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Ano. Vymnili jsme si pohledy. Posel Allha (nechmu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Star lovk se doke ovldat. (Ahmad)

6.5. Krevn testy a okovn s vjimkou tch urench k viv (infze)

Tyto innosti neru pst.

Al-hidma (poutn ilou z hlavy nebo jin sti tla jako lkask metoda): Tento innejprve ruil pst, ale pozdji to bylo odvolno. Ibn cAbbs (nech v nm Bh naleznezalben) ekl: Prorok (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) podstupoval hidma bhemsvho pstu. (al-Buchr)

6.6. Ochutnvn jdla tak, e se nespolkne

Ibn cAbbs (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Nen nic nesprvnho ve zkouen octanebo jakhokoliv jinho jdla v dob pstu, pod podmnkou, e se to nespolkne. (Ibn Abiaiba a al-Bajhaqi)

6.7. Polvn si hlavy studenou vodou nebo celkov koupel (ghusl)

Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ml ve zvyku polvat si hlavu vodou v

dob svho pstu, z dvodu zn nebo velkho vedra. (Abu Dwd a Ahmad)6.8. Pouvan kuhlu (barviva na oi) a onch kapek a kapek do nosu, i kdyby byla ctit

jejich chu v hrdle.

Imn al-Buchr ve svm dle Sahh napsal, e: Anas, al-Hassan a Ibrhm nevidli nicpatnho na tom, e postc se pouv kuhl.

7. Kdy je mon peruit pst?

7.1. Otzka: V jakm ppad je mono peruit pst?

Odpov: Ne jsou uvedeny situace, za kterch meme peruit pst:


19/36

19

1. Nemoc2. Cestovn3. Thotenstv bhem nho ena ct, e pst je pro n pli obtn nebo me ublit jejmudtti.

4. Kojen, bhem kterho m ena stejn pocity jako v bod 3.5. St6. Tk nedobrovoln fyzick prce, bhem kter me pst znamenat ohroen zdrav

postcho se.

lovk, kter pat do nkter z ve uvedench skupin, mus doplnit svj pst, jak nejdve je to mon (vykonat qad) - den za den. Pokud by se vak ve zmnn situace neustleprodluovaly (podle mnoha muslimskch uenc nap. v ppad thotenstv a kojen u en),je mon msto nahrazovn pstu zaplatit almunu za kad den.

7.2. Otzka: Kdy je nutn peruit pst?

Odpov: Pst je nutn peruit (nem vznam se postit, a u Allha za pokraovn v pstunemme dnou odmnu), kdy ena uvid krev pochzejc:

1. z menstruace2. z fyzick nmahy nebo porodu

ena je v tomto ppad povinn nahradit svj pst (vykonat qad) za kad den nebo i stdne, kdy se nepostila.

7.3. Otzka: Jak iny ru pst?

Odpov: Nsledujc iny, vykonan mysln bhem pstu v ramadnu, ru pst. Kromtoho, e jsou to velk hchy v Islmu, je osoba, kter se jich dopustila, povinn dokonit pst

po zbytek dne a zrove ne popsanm zpsobem odinit svj hch.

1. Vyvolvn zvracen2. Mylen bhem pstu na jeho peruen3. Povzbuzovn se bez pohlavnho styku a k ejakulaci.

Osoba, kter se dopustila nkterho z ve popsanch in (1.-3.), mus vykonat qad - postit

se den za kad peruen den pstu.4. Pohlavn styk

Kad lovk, kter poru pst pohlavnm stykem, mus nejen vykonat qad (postit se den zaden), ale tak kaffra, tj. materiln trest. Me to bt proputn otroka, postit se dva mscenebo nakrmit edest lid. Co je dleit, pi volb zpsobu vykonn kaffra, je nutn

postupovat v poad udanm hadthem.

5. mysln jeden, pit, kouen nebo vputn ehokoliv do aludku.

Pes veobecn rozen nzor, pst peruen tmto zpsobem nen mono nahradit stejnmzpsobem, jako v ppad pohlavnho styku. Ba navc ani pst po cel zbytek ivota nedoke


20/36

20

nahradit takto peruen pst. Jedinm zpsobem vykoupen se, je spolu s vykonnm qad,skuten ltost a siln pesvden, e se tohoto inu nikdy vce nedopustme.

7.4. Otzka: Co neru pst?

Odpov: Pes nkter chybn pesvden neexistuje jakkoliv dkaz, na zklad kterho bybylo mon tvrdit, e nsledujc iny ru pst (i kdyby nkter mohly zmenit odmnu zapst).

1. Mazlen, i kdyby vedlo k uvolnn preejakulan tekutiny2. Mimovoln ejakulace, nap. mokr sny3. Injekce pedepsan lkaem, kapky do o a u, masti na rny4. Krev z nosu nebo hrdla, krvcen zpsoben vytrenm zubu5. Mimovoln zvracen6. Nadmrn umvn nosu a st bhem wud7. Polykn vlastnch slin

8. Ochutnvn jdla (bhem vaen), pokud nen polknuto9. Koupn se nebo plavn10. Opodn ghusl - rituln koupel oiujc od stavu dunb (po pohlavnm styku, mokrmsnu nebo menstruaci) a po fadru.11. Jeden nebo pit z dvodu opomenut nebo donucen12. Pouvn siwku (dvko na itn zub bez zubn pasty)13. Pouvn kuhl (tuka na oi) nebo parfmu14. Jeden ped maghribem (zpad Slunce) nebo po fadr (po svitu) z dvodu patnhostanoven asu iftr a suhr15. Krvcen

8. eho se mme vyvarovat bhem pstu?

lovk, kter se post, m chrnit vechny sti svho tla od hchu, jazyk od lhan, vulgaritya vech typ fale a svj aludek od jdla a pit. Proto kdy nkdo mluv, nesm kat nic, co

by sniovalo hodnotu jeho pstu. Pokud nkdo nco dl, nem dlat to, co by naruovalo jeho pst. Jeho mluva a je sprvn a jeho iny dobr. Pedepsan pst nen pouze obvyklodepen si jdla, pit a tueb, ale postc se lovk se mus tak zdret vech innost, kter bymohly snit hodnotu jeho pstu nebo ho dokonce zruit. Jen takovm zpsobem me postcse lovk doshnout odmny za svj pst a bude mt taqwa (bohabojnost), jak nm Allh kv Kornu:

Vy, kte vte, pedepsn vm jest pst, tak jako byl ji pedepsn tm, kdo ped vmi byli-snad budete bohabojn! 2:183

Taqwa - bohabojnost, me bt dosaena pouze lovkem, kter se zdruje vekerho zla,by sebemenho.

Abu Hurajra (nech v nm Bh nalezne zalben) traduje, e Posel Bo (nech mu Bh ehna dopeje mu mr) ekl: Kdo se nevyhb pomlouvn a podobnch vc, Allh od njned, aby zanechal jdla a pit. (al-Buchr)

Abu Hurajra (nech v nm Bh nalezne zalben) traduje, e Posel Bo (nech mu Bh ehna dopeje mu mr) ekl: Pst nen (pouze) zanechn jdla a pit, ale tak zanechn planho


21/36

21

tlachn a nevhodnho chovn. Proto kdyby t nkdo urel nebo choval se k tobnevhodn, ekni: Postm se, postm se. (al-Buchr)

Proto Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) zavrhl ty, kte se chovaj tmtohanebnm zpsobem. ekl: Nkte lid ze svho pstu nezskaj nic, krom hladu a zn.

(Ibn Mdah, ad-Drim)

9. Co ru pst?

Je mnoho vc, kterm by se ml postc lovk vyhnout bhem dne v ramadnu, protoe rupst a zvtuj jeho hchy. Ne jsou vyjmenovny innosti, kter ru pst:

9.1. mysln jeden a pit

Allh ekl:Jezte a pijte a do chvle, kdy od sebe rozeznte blou a ernou nit na svitu, potom dodrujte

pln pst a do noci. 2:187

Ve uveden fragment vere ukazuje, e pst znamen zdren se jdla a pit. Proto ten, kdomysln poru tento zkaz, ru svj pst. Ovem pokud nkdo nco sn nebo vypijemimovoln, omylem nebo z donucen, jeho pst neztrc na hodnot a nen poteba jejnahrazovat. Mluv o tom nsledujc hadth:

Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Pokud nkdo zapomene a ncosn nebo vypije, nech dl pokrauje ve svm pstu, protoe to Allh jej nakrmil a napojil.(al-Buchr a Muslim)

A tak ekl: Vskutku Allh osvobodil mou ummu od dsledk omyl, zapomnn a toho,co in z donucen. (al-Hakim, ad-Drqutn)

Pozor: Qad (odinn dne pstu) v ppad myslnho jeden nebo pit je nutn.

9.2. mysln zvracen

Pokud nkdo zvracel, je jeho pst nadle platn a m v nm pokraovat a do konce dne.Pokud ovem nkdo zvracel mysln, potom jeho pst nebude pijat. Je to zaloeno nansledujcm hadthu: Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Kdokoliv

nechtc zvrac, nech nenahrazuje tento den. Kdokoliv zvrac mysln, nech nahrad tentoden. (Abu Dwd, Ibn Mdah, Ahmad)

Pozor: Qad je nutn za kad peruen den.

9.3. Menstruace a estinedl

Pokud en zan menstruace nebo estinedl v ase ramadnu, mus peruit pst bezohledu na okamik, kdy se tak stalo. Po ukonen ramadnu mus nahradit vechny dny, kdyse nepostila. Pokud by se rozhodla pokraovat ve svm pstu, nebude od n pijat. Prorok(nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) se jednou zeptal: .... Nen to tak, e kdy j zan

menstruace, nepost se a nemodl se? Odpovdli jsme: Ano. On (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) ekl: Proto je to defekt v jej ve (kdyby pokraovala v pstu).


22/36

22

Zeptali se cii (nech v n Bh nalezne zalben): Pro kdy m ena menstruaci vykonvqad za pst, kter vynechala a nevykonv qad za zamekan modlitby? Odpovdla:Takov chovn by bylo pehnn a nm je pikzno vykonvat qad za pst a ne zamodlitbu.

Pozor: Za kad vynechan den pipad jeden den pstu v jinm termnu.

9.4. Kdy pokrm nevchz pes sta

Tak toto ru n pst, protoe to zastupuje jeden a pit (nap. bhem infuze). Tato zsada seopr o qijs (analogie).

Pozor: Za kad vynechan den pipad jeden den pstu v jinm termnu.

9.5. mysln pohlavn styk

Je to zaloeno na verch Kornu:Jest vm dovoleno piblit se v noci postn k manelkm svm 2:187

Tyto vere kaj, e pohlavn styk je bhem dennho pstu zakzn. Kdokoliv peru svjpst tmto zpsobem, mus vykonat qad a kaffra, jak popisuje nsledujc hadth:

Abu Hurajra (nech v nm Bh nalezne zalben) traduje, e k Poslu Allha (nech mu Bhehn a dopeje mu mr) veel lovk a ekl: Posle Allha, jsem ztracen. Posel Allha(nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) se ho zeptal: Co t zahubilo? On odpovdl: Ml

jsem pohlavn styk s manelkou bhem ramadnu. Prorok (nech mu Bh ehn a dopejemu mr) ekl: Me uvolnit otroka? Odpovdl: Ne. Prorok (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) se ho zeptal: Me se postit dva nsledujc msce (v celku)? Odpovdl:Ne. Prorok (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) se zeptal. Me nakrmit edestchudk? On ekl: Ne. Prorok (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Sedni si.Ten lovk si sedl a nkdo pinesl ko s datlemi. Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mumr) ekl: Rozdej to mezi chud. ekl: Nikdo nen vt chudk ne j. Vyprav ekl:Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) se zaal smt, a bylo vidt jeho stoliky aekl: B a nakrm tm svou rodinu. (Skupina)

10. Non modlitba (tarwh)

10.1. Ustanoven non modlitby bhem ramadnu

V arca je stanoveno, e tato modlitba byla vykonvna Prorokem (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) ve skupin (damca).

cia (nech v n Bh nalezne zalben) vyprv: Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mumr) odeel jednou pozd v noci, aby se modlil v meit. Nkolik lid se modlilo spolu s nm.

Nsledujc den se zvst o tom roznesla mezi lidmi a zaalo se jich modlit stle vce. Dalden se o tom zase mluvilo a tet den veer jich pilo jet vce. Posel (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) odchzel a oni vichni se modlili spolu s nm. tvrtou noc nebyla meita

schopna pojmout takov mnostv lid, kte pili, ale Posel Bo nepiel. Piel a na rannmodlitbu (fadr). Po zakonen modlitby se obrtil k lidem, pronesl ahdu a ekl: Vdl


23/36

23

jsem o va situaci, ale obval jsem se, e se stane povinnost (non modlitba) a vy nebudeteschopni pokraovat v jejm provdn. (al-Buchr)

Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) zemel a zsady tkajc se non modlitbyponechal nezmnn (tj. doporuoval ji a provdl ve skupin). Bylo tomu tak, protoe obavy

z toho, e by ji lid povaovali za povinnou po jeho smrti ji byly zaehnny. Chalfac

Umaribn al-Chattb (nech v nm Bh nalezne zalben) se zaslouil o oiven sunny doporuujcmodlitbu tarwh ve skupin.

cAbdurrahmn traduje: Jedn noci bhem ramadnu jsem el do meity s cUmarem (nech vnm Bh nalezne zalben). (V meit) byli lid rozdleni na skupiny. Mohl bys vidt jak se

jeden lovk modl sm, zatmco jin, modlc se vedle, se modl s ostatnmi. cUmar (nech vnm Bh nalezne zalben) tehdy ekl: Vidm, e kdy sloum ty lidi a udlm z nich jednuskupinu vedenou jednou osobou, bude to lep. Tak se rozhodl to udlat: shromdil je avybral Ubajju ibn Kacba za jejich imma. Po urit dob, jinou noc, jsem s nim el znovu (domeity) a lid se ji modlili za immem. cUmar (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Tak

je to dobe (al-Buchr)

10.2. Poet rakca v modlitb tarwh

Uenci se li v nzorech na poet rakca bhem non modlitby v ramadnu. Pesto je sprvnpoet stanoven Prorokem (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr), kter vykonval osm rakcaa ti rakca modlitby witr.

cia (nech v n Bh nalezne zalben) vyprv: Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mumr) nikdy nepekraoval jedenct rakca v ramadnu nebo bhem jinho msce (v nonmodlitb). (al-Buchr)

Chyb dkazy, na zklad kterch by bylo mono potvrdit, e Posel (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) vykonval zrove modlitbu tahaddud a tarwh bhem tch 4 noc (tkase to vye uvedenho hdisu) (pokud pijmeme, e modlitby tahaddud a tarwh jsourznmi modlitbami). Vechny rzn nzvy jako tahaddud, tarwh, qijmu l-lajl se tkajosmi rakca a t rakca witr, kter Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ml vezvyku modlit se v ramadnu nebo jinm msci, jak objasuje cia (nech v n Bh naleznezalben).

Dbir ibn cAbdullh (nech v nm Bh nalezne zalben) potvrzuje vpov cii (nech v

n Bh nalezne zalben), kdy k: Kdy se jedn noci v ramadnu Prorok (nech mu Bhehn a dopeje mu mr) modlil s lidmi, modlil se osm rakca a nakonec vykonal witr. (IbnHibbn)

Kdy cUmar (nech v nm Bh nalezne zalben) oivil praktikovn tarwh ve skupin podvedenm Ubaji ibn Kacba, doporuil vykonvat osm rakca tak, jak to praktikoval Posel Allha(nech mu Bh ehn a dopeje mu mr). Sacd Ibn Jazd (nech v nm Bh nalezne zalben)k: cUmar ibn al-Chattb (nech v nm Bh nalezne zalben) pikzal, aby Ubajja ibnKacab (nech v nm Bh nalezne zalben) a Tamm ad-Dr (nech v nm Bh naleznezalben) vykonvali jedenct rakca ve skupin. Imm obvykle recitoval stovky ver a my

jsme mli ve zvyku oprat se o nae hole z dvodu jejich dlouhho trvn. Nepestvali jsme

a do potku modlitby fadr. (al-Muwatta imma Mlika)


24/36

24

Ve je uvedena nejautentitj vpov tkajc se potu rakca, kterou stanovil cUmar(nech v nm Bh nalezne zalben). Jakkoliv jin vpovdi tkajc se potu rakca v nonmodlitb (vtina z nich se tk cUmara (nech v nm Bh nalezne zalben)), jsou slab.

Navc jsou v rozporu s tm, co jednoznan ustanovil Posel Allha (nech mu Bh ehn adopeje mu mr).

11. al-Ictikf (pebvn v meit)

11.1. Vznam al-Ictikf

Ictikf znamen stav izolace. lovk, kter se rozhodne zstat v meit uritou dobu v izolaci,se nazv muctakif (to je nkdo, kdo vstoupil do stavu ictikf).

11.2. Pravidla

Jedn se o doporuen bhem msce ramadnu, ale tak v jinch mscch bhem

muslimskho roku. Vme, e Prorok (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) vykonvalictikf v meit bhem poslednch deseti dn msce awwl. (al-Buchr, Muslim)

cUmar (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl Prorokovi (nech mu Bh ehn a dopeje mumr): Sloil jsem psahu v dob dhilje (ped islmem), e vykonm ictikf jednu noc vmeit al-Harm (meita v Mekce-Kacaba). On (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl:Spl svou psahu (a on ji splnil). (al-Buchr, Muslim)

Ictikf bhem msce ramadnu je mnohem vznamnj, protoe to byla pravideln praxeProroka Muhammada (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr). Abu Hurajra (nech v nmBh nalezne zalben) traduje: Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ml vezvyku vykonvat ictikf bhem kadho ramadnu deset dn, ale v roce sv smrti vykonalictikf dvacet dn. (al-Buchr)

Nejlep je provdt ictikf poslednch deset dn v ramadnu, protoe: Prorok obvyklevykonval ictikf poslednch deset dn ramadnu, a do sv smrti. (al-Buchr)

11.3. Podmnky

Nen povoleno vykonvat ictikf v jinm mst, ne je meita. Allh k v Kornu:A nesoulote s nimi, zatmco se zdrujete zbon v modlitebnch! 2:187

Podle vyprvn cii (nech v n Bh nalezne zalben) se m osoba bhem ictikf (pes den)postit. Ictikf se nem vykonvat v jakkoliv meit. Tvrzen Posla (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) vymezuje poet vhodnch meit na ti. ekl: Nen ictikf krom t meit.(Kacaba, Prorokova meita v Medn a Bajt al-Maqdis v Jeruzalm).

Zde maj uenci rzn nzory. ejch al-Albn pe: Podle toho, s m jsem se setkal, mezisalaf (zbonmi pedky), kte byli toho nzoru, e ictikf je mono vykonvat pouze v tchtotech meitch, byli Hudhaifa ibn al-Jamn (nech v nm Bh nalezne zalben), Sacd ibn al-Musajjib (nech v nm Bh nalezne zalben) a cAt (nech v nm Bh nalezne zalben). cAt(nech v nm Bh nalezne zalben) nejmenoval meitu al-Aqs. Jin se domnvaj, e se to

tk kad meity, kde se vykonv spolen pten modlitba, bez vjimky. Jin se jetdomnvaj, e ictikf se me vykonvat v mstnosti v dom, kter je uren pro modlitbu.


25/36

25

Nen pochybnosti, e mme postupovat podle toho, co bylo zmnno v hadthu. A Allh,Vzneen a Pochvlen, v nejlpe. (Imm Muhammad Nasruddn al-Albn, Qijmramadn)

ejch Ibn al-cUthajmn povauje vak tento hadth za slab a mlo dvryhodn, protoe Ibn

Masc

d (nech v nm Bh nalezne zalben) ho oznail za slab, kdy ho slyel od Hudhaifyibn al-Jamna (nech v nm Bh nalezne zalben). Druhm dvodem je to, e ja (ver), vekterm se hovo o ictikfu v Kornu (2:187) ho neomezuje pouze na tyto ti meity, ale mluvo meitch veobecn. Proto ictikf nen omezen na tyto ti meity, ale je omezen na meity

ptench modliteb. Pesto vak je ictikf vykonvan v tchto tech meitch dokonalej alep, nebo i modlitba v tchto meitch je lep a vce ohodnocena. (ejch Muhammad ibnSlih al-cUthajmn, a-arh al-Mumtaca cal Zd al-Mustaqnaca)

11.4. Co je dovoleno bhem ictikfu

lovk me bhem ictikfu opoutt meitu, pokud je to nutn. cia (nech v n Bh

nalezne zalben) k: On (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) bhem ictikfu nechodildom, s vjimkou, kdy to bylo nutn. (al-Buchr, Muslim).

lovk bhem ictikfu me vystrkovat hlavu z meity z dvodu nap. umyt nebo uesn.cia (nech v n Bh nalezne zalben) k: Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr)nkdy bhem ictikfu vsunul svou hlavu do mho domu. Nkdy jsem esala jeho vlasy. (al-Buchr, Muslim)

Poznmka pekladatele: Prorok to mohl dlat, nebo jeho dm byl v bezprostedn blzkostimeity.

lovk bhem ictikfu me v meit vykonvat wud (omvn). Posel (nech mu Bhehn a dopeje mu mr) vykonval v meit lehk wud. (Ahmad)

Me si tak pro svj ictikf postavit mal stan v zadn sti meity. Me tak pouvatmatraci jako lko, tak jak to bylo stanoveno Prorokem (nech mu Bh ehn a dopeje mumr).12. Noc peduren (lajlatu l-qadr)

Uitek z tto noci je skuten obrovsk pro kadho vcho lovka, kter se modl, pros avzpomn na Allha s upmnost a douf v Jeho odmnu. Pro muslimy, kte se d sunnou

Proroka Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) nen pro tuto zvltn nocdoporuovno nic zvltnho. Mus se pouze pedstihovat v uctvn Allha se skutenouvrou (mn) v srdci a nadj na Jeho odmnu.

12.1. Poehnn Noci peduren

1. Sta si vzpomenout na jedinou vhodu, toti e Noc peduren je lep ne tisc msc, jak Allh k v Kornu:Vskutku jsme jej seslali v noci radku. V ty vbec, co je to noc radku? Noc radku netisc msc je lep, v n podle Pna svho dovolen andl a duch sestupuj kvli kadmuzjeven. A a do vchodu jitnch ervnk je mr v n. 97:1-5

2. Tto noci jsou ureny osudy lid pro dal rok. Allh k v Kornu:


26/36

26

Pi Psmu zetelnm! Vru seslali jsme je, abychom byli varovateli, v noci poehnan, v n jsou rozdlovna vechna zjeven moudr podle rozkazu od Ns vychzejcho. A My vrujsme tmi, kdo posly vyslaj. 44:2-5

12.2. Jej as

Na zklad sunny bylo zjitno, e vdomosti o tto blahoslaven noci byly umm odebrnykvli sporu mezi dvma spolenky (sahba) Proroka Muhammada (nech mu Bh ehn adopeje mu mr). cUbadah ibn Smid (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Prorok (nechmu Bh ehn a dopeje mu mr) piel (se znalostmi) o Noci peduren; dva mui mezimuslimy se hdali, kdy ekl: Vskutku, piel jsem vm vyprvt o Noci peduren, aletento a tento lovk se hdali a bylo mi to vdn odebrno. Mon je to pro vs lep. Pesto,hledejte ji v devtm, sedmm a ptm. (al-Buchr)

Nejautentitj odkaz na toto tma hovo, e Noc peduren mme hledat bhem poslednchlichch noc ramadnu. cia (nech v n Bh nalezne zalben) vyprv, e Prorok (nech muBh ehn a dopeje mu mr) ml ve zvyku konat ictikf bhem lichch poslednch deset dn

ramadnu a ekl: Hledejte tuto noc bhem lichch z poslednch deseti noc v ramadnu. (al-Buchr a Muslim)

Pokud muslim nem slu nebo nen schopen hledat tuto noc bhem poslednch deseti noc, mto zkusit alespo bhem poslednch sedmi noc.

Ibn cUmar (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl, e Posel Allha (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) ekl: Hledejte tuto noc v poslednch deseti nocch. Pokud je vak nkdoslab nebo toho nebude schopen, snate se alespo poslednch sedm noc. (al-Buchr aMuslim)

Souhrn: Existuj rzn nzory na to, kdy nastv Noc peduren, ale nejlep pro muslima,kter je upmn ve svm hledn, je oekvat ji bhem poslednch deseti noc. Pokud tohonen schopen nebo je slab, ml by bt vzhru alespo 25., 27. a 29. noc. A Allh Vzneenv nejlpe.

12.3. Jak by ml muslim strvit tuto noc?

Tato poehnna noc by mla bt nm, co upmn muslim hled, oekv lich noci s vrou(mn), vykonv modlitby a usiluje o milosrdenstv Allha. Pokud se o to sna, tehdy budouvechny jeho pedel hchy odputny, jak dokld nsledujc hadth:

Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Kdokoliv se modl v Noci peduren s vrou (mn) a douf v odmnu, Allh mu odpust jeho pedchoz hchy. (al-Buchr a Muslim)

Bhem tto noci se doporuuje vykonvat co nejvce duc (proseb k Allhovi). Vyprvlacia (nech v n Bh nalezne zalben): Zeptala jsem se: Posle Allha, kdy budu vdt,kter noc je Noc peduren, co mm kat? On odpovdl: kej: Boe ty odpout a tymiluje odputn, tak mi odpus. (Ahmad, Ibn Mdah, at-Tirmidh)

Kdy oekvme Noc peduren, mme bdt poslednch deset noc a oivovat je cibda

(uctvnm), zdrovat se svch en, povzbuzovat svou rodinu, aby vykonvala to sam a btjak nejvce poslunmi Allha.


27/36

27

cia (nech v n Bh nalezne zalben) ekla: Kdy pichzelo poslednch deset nocramadnu, Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ml ve zvyku nestkat se sesvmi enami a v noci bdl. Budil svou rodinu, aby dlala to sam. (al-Buchr a Muslim)

Tak ekla: Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) byl zvykl snait se bhemramadnu vce ne v kterkoliv jin msc. (Muslim)

12.4. Znamen Noci peduren

Posel Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) popsal rno Noci peduren tak, abymuslimov byli schopni poznat, kter noc to byla.

Ubajj (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Rno po Noci peduren vychz Slunce bezpaprsk. (Muslim)

Abu Hurajra (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Hovoili jsme o Noci peduren pedProrokem (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr), na co on ekl: Kdo z vs si pamatuje,

jak msc vychz a vypad jako mistika.

Ibn cAbbs (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl, e Posel Allha (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) ekl: Noc peduren je noc tdrosti a tst, nen ani tepl ani studen.Slunce toho rna vychz slab, naervenal. (at-Tabrn, Ibn Chuzajma, Bazzr)

13. al-Qad - nahrazovn dn

13.1. Nahrazovn dn, kdy byl pst peruen, nen povinn (wdib) ihned po skonenramadnu

Povinnost nahradit si tyto dny zvis na monostech danho lovka, nap. podle cii (nechv n Bh nalezne zalben), kter ekla: Obvykle jsem mla nahrazovat nkolik dn pstu zramadnu, ale nebyla jsem schopna se postit a do nsledujcho ac bnu. (al-Buchr aMuslim)

Al-Hfiz ibn Hadr (nech v nm Bh nalezne zalben) k: V tomto hadthu se nachzdkaz, e je povoleno odloit dobu nahrazen pstu na neurito bez ohledu na pinu. Pesto

je vak doporueno, aby byly tyto dny nahrazeny jak nejdve je to mon, s ohledem na

mnoho dkaz, kter poukazuj, e muslim by ml pospchat s konnm dobra a neodkldat tona pozdj dobu. Allh ekl:

Pospchejte k milosti od Pna svho a k zahrad, jej ka se rovn nebesm a zemi a jepipravena je pro bohabojn. 3:133

A tak:ti vichni se pedhnj v konn dobrch skutk a jako prvn jich dosahuj. 23:61

13.2. Nen povinnost nahrazovat tyto dny po sob

Allh ekl v Kornu:Ten z vs, kdo je nemocen anebo na cestch, nech post se stejn poet dn pozdji. 2:184


28/36

28

Ibn cAbbs (nech v nm Bh nalezne zalben) traduje: Nen v tom nic patnho, kdynkdo oddluje (dny, kter se post jako nhradu povinnho pstu). (ad-Drqutn)

Islmt uenci se shoduj v nzoru, e pokud nkdo nen schopen se postit, mus nakrmit

jednoho chudka za kad zanedban den a e se bhem jeho ivota za nj nikdo nem postit(nahrazovat pst za nj).

Pokud ale lovk zeme a chyb mu postit se urit poet dn, potom jeho wal (zstupce nebopotomek) je povinen postit se za nj jeho jmnem. Tato zsada je zaloena na slovech PoslaAllha (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr), kter ekl: Kdy nkdo zeme a zstaly mudni pstu, kter se nepostil, pak nech se jeho wal post za nj. (al-Buchr a Muslim).

Kdokoliv zeme a chyb mu splnit chybjc dni pstu, je dovoleno, aby se to stejn mnostvlid postilo stejn poet dn, jak mu chybly vyplnit.

14. Kaffra (trest za peruen pstu) a fidja (vykoupen za neschopnost postit se)

14.1. Kaffra (trest za peruen pstu)

1. Ve jsme zmnili hadth od Abu Hurajry o lovku, kter ml mysln pohlavn styk bhem msce ramadnu. Na jeho zklad byla stanoveno, e takov lovk mus nahradittento den a tak vykonat kaffra (trest). Kaffru je mono vykonat nkolika zpsoby:

a) Proputn otroka.

b) Pokud to nen mon (bod a) pak pst po dobu dvou nsledujcch msc.

c) Pokud ani to nen mon (bod b) pak nakrmit edest chudch lid (miskn).

Bylo tak eeno, e druh kaffra v ppad myslnho poruen pstu v ramadnu pohlavnmstykem, si meme vybrat mezi temi ve zmnnmi monostmi. Vtina uenc si vakmysl, e typ trestu je v tomto ppad jasn uren a pouze pokud bod a) nen mon, teprve

potom vstupuje do hry bod b) a pak bod c). Tento druh nzor se zd bt autentitj.

2. Kad, kdo m vykonat kaffra a neme udlat nic z toho, co bylo uvedeno v hadthu, tzn.e neme propustit otroka, postit se dva msce nebo nakrmit edest chudch nenese

dnou zodpovdnost, nebo nen ve stavu tak uinit. Zsada uplatnn v tomto ppad k,e nejsme zodpovdn za to, co nen v nach silch. Allh k:Allh neklade na dnou dui, vce ne unese2: 286

Tato zsada je obsaena tak ve zmnnm hadthu, kdy ten lovk odpovdl, e nenschopen vykonat nic z toho, co Prorok (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) d.

3. Kaffra nen povinnost en, jeliko situace, kter nastala v tomto vyprvn, nastala mezimuem a enou a Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) nadil kaffra pouze mui.A Allh v nejlpe.

14.2. al-Fidja (vykoupen)


29/36

29

1. Zsady pstu pro thotn a kojc eny jsou stejn. Jestli se nkter z nich obv o svzdrav nebo o zdrav dtte, me peruit pst a za kad den, kter se nepostila, nakrmit

jednoho chudka (miskn).

Ibn cAbbs (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Kdy byl sesln ver: kdokoliv z

vs rozpozn al-hill nech se post, eny a mui v pozdnm vku neschopn konat pst,stejn jako thotn a kojc eny, obvajc se o sv dt, mohli v ramadnu jst, ale muselinakrmit jednoho chudka za kad den, kdy se nepostili.

2. Mui a eny v pozdnm vku mohou jst bhem ramadnu, ale mus nakrmit jednohochudho lovka za kad den, kdy se nepostili.

15. cd al-fitr

Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl Abu Bakrovi (nech v nm Bh naleznezalben): Kad nrod m njak svtek, tento (cd) je n svtek. (al-Buchr a Muslim)

Oznaen n svtek, je velmi dleit, nebo to ukazuje, e je to svtek muslim a jezaloen vhradn na muslimskm prvu (arca). Protoe svtky jsou povtinou zaloeny nanboensk tradici, je dleit, abychom bhem naeho svtku demonstrovali nai velkouspolenou radost, abychom ctili, e je to n svtek a e je odlin od svtk murik(polyteist). Nesvtme ciz svtky, jako nap. Bo narozen nebo Chanuka. Nai vdnostsmujeme pouze k Allhu.

Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) v mnoha vpovdch naizoval, abychom seodliovali od polyteist. Zvlt co se tk naich dvou svtk (cd) chtl, abychom se jasnodliili. Kdy piel Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) do Medny a vidlobyvatele msta slavit dva svtky ekl: Allh dl vm lep ne tamty (pohansk svtky): ato cd al-adh (svtek obti) a cd al-fitr (svtek zakonen pstu). (Ahmad, Abu Dwd a an-

Nisi)

cd al-adh je na konci hadde (pout do Mekky) a cd al-fitr pichz na konci ramadnu.Mli bychom je siln a veejn oslavit. Na zklad tchto jasnch fakt kladou muslimtuenci velk draz, bhem oslav naich svtku, na odlien se od murikn (polyteist).

Ano, tak to mu je, protoe vechny obady maj velk vliv na nai mysl a chovn. Odlien sev oslavch naich svtk tak znamen, e bychom se nemli astnit obad murikn bhem

jejich svtk.

c

Umar (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Neute se jazyky murikn,pokud to nen nutn, ani nevchzejte do jejich svatyn bhem jejich svtk, vdy je dosahujehnv Allha . (al-Bajhaqi)

Muslimov se mohou postit ve dnech, kdy murikn svt sv svtky. Umm Salama (nech vn Bh nalezne zalben) ekla, e Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ml vezvyku postit se v sobotu a nedli. Kdy byl otzn na dvod, odpovdl: Jsou to dva svtendny murikn, a j bych chtl bt vi nim v opozici. (Ahmad a an-Nisi)

Abychom mohli sprvn pochopit odliovn se od murikn, je velmi dleit (pokud se odnich chceme skuten odliit v naich obadech zpsobem popsanm Prorokem (nech mu

Bh ehn a dopeje mu mr), pouvat sunnu doslovn. Tak zarume, e budeme skutenminsledovnky Proroka (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr).


30/36

30

A pokud chceme bt jeho nsledovnky, musme se vyhbat bidca (inovacm) v tchtoobadech. Inovace se objevuje na kor sunny a zastupuje ji. Ibn Tajmja ekl: V srdci nenmsto pro sunnu i pro bidca. (al-Iqtid). Mysl se tm, e v srdci nemohou bt spolu sunna a

bidca. Bu je tam sunna nebo bidca.

Allh seslal:Rci: Milujete-li Boha, pak mne nsledujte a Bh vs za to bude milovat a odpust vm vinyvae, vdy Bh je odpoutjc, slitovn. 3:31

Nyn uvedeme nkter praktiky ze sunny Posla Allha (nech mu Bh ehn a dopeje mumr) tkajc se cdu, kter by mli muslimov dodrovat. Uvdme tak nkter z bidca(inovac), kterm je teba se vyhnout. Je velmi dleit praktikovat sunnu cdu, nebo na tomzle, zda se nae svtky budou skuten liit od svtk murik.

15.1. Sunna svtk

1. Sunnou je vzt si ve dnech cdu nejlep obleen, jak mme. Praktikovali to ji spolenciPosla (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr), napklad Ibn cUmar (nech v nm Bhnalezne zalben). (Fath al-Br)

2. Je povinnost (wdib) vykonat modlitbu cd al-fitr. Poslu Allha (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) a jeho spolenkm se nikdy nestalo, e by ji nevykonali. A lid se na tutomodlitbu shromaovali spolu s enami, dtmi i starmi lidmi. (Muslim a al-Buchr)

3. Je sunnou snst ped odchodem na modlitbu datle, na dkaz toho, e se ji nepostme.Posel ml ve zvyku neodejt na modlitbu dve ne sndl nkolik datl. (Ahmad a al-Buchr)

4. Sunna je tak hlasit recitovan takbru po odchodu z domu na modlitbu cdu. Posel (nechmu Bh ehn a dopeje mu mr) ml ve zvyku recitovat takbr a do zatku modlitby. (al-Buchr a Muslim)

5. Neexistuje dn hadth, kter by jasn popisoval, co Posel Allha (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) recitoval cestou na modlitbu, ale Ibn Mascd (nech v nm Bh naleznezalben) v dob takbru recitoval nsledujc text:

Allhu akbar (dvakrt) (Allh je nejvt) l ilha il-allh (nen bostva hodnho uctvn

krom Allha) Allhu akbar (dvakrt) wa li-llhi l-hamd (cel chvla nle jen Allhovi).(vyprvl Ibn Abi ajbah )

6. Je sunnou vykonat modlitbu cd al-fitr v musalle (na otevenm mst) a nikoliv v meit.Posel se nikdy nemodlil modlitbu svtku v meit. Abu Sacd (nech v nm Bh naleznezalben) ekl: Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ml ve zvyku jt v den cd al-fitr a cd al-adh do musally a prvn vc, kterou vykonal byla modlitba. (al-Buchr aMuslim)

7. Ped modlitbou cdu se nekon ani adhn ani iqma. (Muslim)


31/36

31

8. Ibn cAbbs (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Posel (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) se modlil v dob svten modlitby dv rakca nemodlil se ani ped ani

potom. (al-Buchr)

9- Dbir (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl: Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu

mr) ml ve zvyku vracet se ze svten modlitby jinou cestou, ne kterou na ni piel. (al-Buchr).

10. Je dovoleno poslouchat ve dnech svtku psn (bez hudby), zvlt pro dti. (al-Buchr aMuslim)

15.2. Bidca (inovace) svtk

1. Oholen si vousu speciln na cd. Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) nmnadil nosit vousy. Je ostuda, e v ten velk den, ve kterm je povinnost muslim odliovatse od murikn, si nkte lid hol vousy a tmto zpsobem je napodobuj.

2. Podobat se svm chovnm a obleenm murikn a podvat ruku enm. Posel (nech muBh ehn a dopeje mu mr) ekl: Je lep pro mue bodnut jehlou do hlavy ne dotyk eny,kter je pro nj zakzna. (Silsilat al-ahadth as-sunna)

3. Poslouchn hudby v dob svtku. Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Vm umm budou lid, kte budou povaovat cizolostv, hedvbn obleen pro mue, pitalkoholu a hudebn nstroje za povolen. (al-Buchr, Abu Dwd a al-Bajhaqi)

4. Neoblkn si hidbu enami v den svtku. Odvrenm hidbu, co je velk hch, seoslavuje svtek!

5. Navtvovn hrob speciln ve svtek. Je povoleno navtvovat hroby po cel rok anemlo by se to dlat speciln ve svtek.

6. Marnotratnost v penzch a jdle, msto pomoci chudm.

Prosme Allha, aby nm pomohl uniknout bidca a ukzal nm cestu v dodrovn sunnyPosla (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr).

16. Jak platit zakt al-fitr

Ramadn, devt msc islmskho kalende, je mscem vznamnm dky:

1. Pstu (sijm), ili zdren se jdla, pit, pohlavnho styku, a naprostho vyhbn se lm,klevetn, pomluvm, przdnho tlachn, boje, kter nen na cest Allha atd. Stejn jakoabstinenci kouen, hudby, film, zbytenho sledovni televize, proklnn a tak dle a tood svitu do zpadu Slunce.

2. Modlitbm tarwh, kter zastupuj non modlitby tahaddud, a maj bu dv rakca nebovce, ale ne vce ne osm rakca.

Krom intenzivnho praktikovni taqwa (bohabojnost a uvdomovn si Allha), zbaven sena pr hodin nkolika ivotnch zvyklost a vt citlivosti, existuje jet nkolik dalch akt


32/36

32

uctvn, kter se praktikuj v ramadnu. Nejlechetnjm z nich je zakt al-fitr, zvan taksadaqa al-fitr. Fitr znamen ukonen pstu, zakt je almuna nboensk da, a doslovnznamen oitn, nrst, a sadaqa znamen vklad nebo dar. Zaplacen zaktu al-fitr je

povinnost pro kadho muslima.

16.1. Kdo je povinen platit zakt al-fitr

Ibn cUmar (nech v nm Bh nalezne zalben) ekl, e Posel Allha (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) nadil platit zakt al-fitr kadmu muslimovi: nevolnkovi, svobodnmulovku, mui, en, mladm i starm.(al-Buchr 1/579 a Muslim 2149 a Abu Dwd 1608)

Hlava rodiny me zaplatit cel zakt al-fitr za celou domcnost. Sadaqa al-fitr je dokoncepovinnost i pro lovka, kter pijal Islm v poslednch sekundch ramadnu.

Podobn situace nastv, kdy ena porod dt. A stejn, kdy nkdo zeme ped koncemramadnu, nemus jeho ddici zakt al-fitr platit.

16.2. Doba, kdy je splatn

Zakt al-fitr mus bt zaplacen ped svten modlitbou a pokud to nkdo bezdvodnnestihne, pak se jeho zakt pot jako bn sadaqa. Nafi vyprv, e cUmar (nech v nmBh nalezne zalben) ml ve zvyku platit zakt den nebo dva ped svten modlitbou. (al-Buchr, Muslim a Abu Dwd). Kdo zaplat a po svten modlitb, neobdr odpovdajc

poehnn (baraka), ale pouze poehnn odpovdajc bn sadaqa. (Abu Dwd 1605)

Zvlt se doporuuje zaplatit zakt al-fitr ped modlitbou, nebo to oisuje postcho odhchu a nevhodnho chovn i slov v dob ramadanu, stejn jako jej odevzdn v dobsvtku vhodnm lidem. (Abu Dwd 1605 )

16.3. Hodnota zakt al- fitr

Hodnotu zakt al-fitr uruje jednotka jednoho sc (jsou to dv hrsti) datl, jemene, hrozinek,penice. (viz Muslim 2151 a 2154). Nkte uenci tvrd, e kad vc, kter slou k jdluv dan oblasti, me bt pouita jako zakt al-fitr. Napklad: mouka, mlet hovz nebomlko ve Spojench sttech.

16.4. Zpsob platby zakt al-fitr

Vci, kter nejsou potravinami (napklad: penze, obleen atd.) nemohou byt odevzdvnyjako zakt al-fitr, protoe je to v rozporu s nazenm Posla Allha (nech mu Bh ehn adopeje mu mr) a vl Allha. Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: Kdokoliv

pid cokoliv k na vci (dn ve), bude to od nj odmtnuto. (al-Buchr 3/861, Muslim4266, Abu Dwd 4589)

Zaplacen zakt al-fitr je aktem uctvn, a kad akt uctvn je popsn v Kornu a autenticksunn. Proto pidn ehokoliv, odmtnut nebo pozmnn jakhokoliv aktu uctvn jeinovace (bidca) a kad inovace vede do ohn. (Abu Dwd 4590)

Placen zakt al-fitr penzi je sunna al-turkia (konn, jeho zanechn je sunnou Proroka). Vdob Proroka (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) byly pouvny penze, ale on ani jeho


33/36

33

spolenci (sahba) ani nstupci (sahba tbicn) neplatili zakt al-fitr penzi. Posel Allha(nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) urit byl, je a vdy bude nejlep z vcch a jehosahba a nsledujc generace tbicn jsou nejlepmi generacemi, kter chpaly a praktikovalyIslm. (viz sra 4:115 a 3:110 a al-Buchr 3 a 5 a Abu Dwd 4586). A jestli on a jehonsledovnici neplatili zakt penzi, pro by to mli dlat jin?

17. Kon ramadn spolu s cd al-fitr?

Vtina muslim by na otzku, zda ramadn kon s cd al-fitr, odpovdla kladn. Co se tkdoporuen zanechn jdla, pit a pohlavnho styku s naimi manelkami, to je zejm a je tozaloeno na Kornu a sunn. Ovem kdy se podvme na nkter dvody, kter in ramadn

poehnanm mscem zjistme, e lekc, kter si odnme, se musme dret po cel rok.

Zaprv fakt, e po cel den od svitu do zpadu slunce si odprme bn poteby a pjemnosti tohoto svta ns upevuje a vychovv k discipln. Umouje nm to (d-li

Allh) rozvjet nejcennj ctnost a tou je trplivost. Allh seslal v Kornu:Vy, kte vte, hledejte pomoc v trplivosti a v modlitb, vdy Bh je vru s trplivmi.2:153Pamatujte, e musme poslouchat pkazy Allha a uvdomovat si n cl v ivot, kterspov v neustlm uspokojovn Allha. Ramadn nm pomh udrovat nae poteby v

podzenosti Allhu a uvdomovat si, e Jeho pkazy jsou pro ns nejvtm milosrdenstvm.Allh seslal v Kornu: lid, nyn vm pilo od Pna vaeho varovn a uzdraven toho, co v hrudch je skryto, isprvn veden a milosrdenstv pro vc. Rci: Nech raduj se z dobrodin a milosrdenstvAllha a z toho veho a to lep je ne to, co shromauj. 10:57-58

V dob ramadnu si nejen uvdomujeme, e poslunost Allhovi je nejvt radost, ale takto provme a dosvdujeme velmi intenzivnm zpsobem, vzdleni od naich kadodennchtueb v dob poehnanho msce. Poslunost k Allhu naplnn lskou a pokorou, co jedruh uctvni, se stv bodem, na kter se sousted n ivot. Proto kdy se ptme na konecramadnu, vimnme si, e jeho duch vskutku nikdy nekon a mus trvat a vyplovat nivot po cel rok. Uvdomme si, e je to milnk na cest islmu, kter byl ustanoven proto,aby nm pomohl doshnout naeho cle v tomto ivot. A ramadn dky trplivosti,soustedn naich tueb a poteb na pkazy a milosrdenstv Allha, harmonickmu rozvjenna vle k uctvn Allha, v ns krystalizuje druh potebnch vlastnost, kter nm pomohouudret se pevn na Allhov stezce. Snaha udret se na Jeho stezce, neboli jinmi slovy

dihd, se mus dotkat kadho aspektu naeho ivota. Allh seslal v Kornu:Ti, kdo uvili a vysthovali se a bojovali na cest Allha majetky i osobami svmi, tidoshnou u Allha hodnosti nejvy a takov budou spn. 9:20

Ale dihd to nen slep vrhn se do vru vlky nebo podzen se nerozvn vni. Naimhlavnm clem, udrenm se na Allhov stezce, mus prostupovat lekce zskan v ramadnu.Potebujeme trplivost a zdrenlivost, potebujeme vdn ohledn nazen a zkaz Allha,kter uil a praktikoval Jeho Posel (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr). Musme bt

poslun vi Allhovi a jeho Poslu upmn a vrn a nespadat do vstelk, kter mohou bt produkty naich vn. Proto se spolu s koncem ramadnu nezbavujme tohoto velkhopoehnn a nemysleme si, e kdy ramadn skon, meme se vrtit zpt do svch starch

kolej. Udrme si, inllh, tyto pkazy a milosrdenstv Allha, sousteme svj ivot okolonich a stame se lidmi hodnch oznaen muslimov!


34/36

34

Dodatek: Pst en

ejch Dr. Slih al-Fawzn, len Kibr al-ulama a vboru pro vdeck bdn a nboenskzsady. Pevzato z Tanbht cal ahkm tachtassu bil-mumint (str. 62-87).

Pst bhem msce ramadnu, devtho msce islmskho kalende, je povinnost prokadho muslima, jak pro enu, tak mue. Je to jeden z pil islmu. Allh seslal v Kornu:Vy, kte vte, pedepsn vm jest pst, tak jako byl ji pedepsn tm, kdo ped vmi bylisnad budete bohabojn! 2:183

Slovo kutiba (pedepsn) zde znamen furida (povinn). Povinnost pstu se vztahuje nakadou muslimskou enu, kter doshla pohlavn dosplosti (znamenm je prvn menstruace).Od tto chvle ji bude Allh soudit za jej skutky. Musme poznamenat, e menstruace seme objevit u dvky ve velmi brzkm vku (napklad v 9 letech). Musme si vak uvdomit,ran vk nezakld prvo na vmluvy. ena m povinnost dret pst od sv prvn

menstruace, bez ohledu na vk, kdy se objev. Nkter dvky se nepost, protoe soud, e jsou jet pli mlad a tak jejich rodie jim nenaizuj pst, protoe nemaj v tto oblastiznalosti. Toto zanedbvn je vak velkm hchem, protoe nen naplnna jedna z povinnostmuslima. Pokud se nco takovho stalo, je povinnost eny nahradit vechny zamekan dny

pstu od chvle, kdy dostala prvn menstruaci, i kdyby to bylo dlouh doba. (Tato situace setk muslimek od narozen, pokud ena pijala Islm v pozdjm vku, bere se jako potekislmskch povinnost den, kdy pijala Islm.)

Kdo se mus postit bhem ramadnu?

Jakmile zane msc ramadn, jsou vichni muslimov, eny i mui, kte 1. doshli pohlavndosplosti, 2. jsou zdrav a 3. pobvaj v mst svho domova (tj. nejsou na cestch) povinnidodrovat pst. Pokud je nkdo bhem ramadnu nemocn nebo cestuje, me peruit svj

pst, ale mus si jej pozdji nahradit. Allh k v Kornu:Ten z vs, kdo je nemocen nebo na cestch, nech post se stejn poet dn pozdji... 2:185

Podobn sta lid nebo trpc dlouhodobou nemoc, u kter nelze stanovit jej konec, senemus postit a msto toho mohou nakrmit potebn polovinou sc (dv hrsti obil) za kadnevykonan den pstu.Ti, kdo mohou se postit, vak nein tak, ti nech se vykoup nakrmenm jednoho chudho.2:184

Ibn cAbbs objasuje: Tento ver se tk starch lid, kte ji nemaj nadji na vylen.(al-Buchr). Vztahuje se tak na nemocn trpc nevylitelnmi chorobami. S ohledem nafakt, e tyto osoby nejsou schopn vykonvat pst, nen v tomto ppad nutn nahradit tytodny pozdji.

Zde jsou ppady, ve kterch je ena osvobozena od pstu s podmnkou, e nahrad ztracendny v jinm termnu:

Menstruace a poporodn krvcen

ena se nesm postit, kdy je v jednom z ve uvedench stav. Mus ovem nahraditzamekan dny pstu, ale nemus nahrazovat modlitby. Je to zaloeno na dvou sahh zprvch


35/36


36/36

Jestli ena, kter se nachz v jednom z uvedench stav, peru pst v ramadnu, je jej povinnost perueny pst nahradit v dob mezi ramadnem, ve kterm pst peruila ansledujcm ramadnem. Doporuuje se vak nahrazen tchto dn jak nejrychleji je tomon tak, aby nov ramadn nezanala s nkladem zanedbanch dn. Ale pokud by se tostalo a nezapinila to njak zsadn pekka, mus nahradit tyto dny a zrove nakrmit

jednoho potebnho lovka za kad vynechan den. Pokud ale mla njak vn dvod,sta nahradit zanedban dny. To se tk tak osob, kter peruily pst z dvodu cesty nebonemoci.

3. ena nesm vykonvat dobrovoln pst bez svolen manela

en nen povoleno, aby konala doporuen pst (pst vyplvajc ze sunna, tedy jin pstne je pst v ramadnu), pokud nedostane svolen svho mue (kdy je manel ptomen). Jeto zaloeno na tom, co vyprvli al-Buchr a Muslim od Abu Hurajry (nech v nm Bhnalezne zalben), e Prorok (nech mu Bh ehn a dopeje mu mr) ekl: ena nesm konat

pst, kdy je s n manel, jedin s jeho svolenm. A v nkolika vpovdch Ahmada a Abu

Dwda je jet fragment: s vjimkou ramadnu.

ena sm konat pst v nsledujcch situacch:1. Kdy zsk souhlas mue2. Kdy je mu neptomen3. Kdy je ena bez mue (svobodn, rozveden, vdova)Tk se to pedevm tchto dn: vech pondlk a tvrtk, t dn uprosted msce, esti dnv msci awwl, destho dne msce dh l-hidda - dne Arafat a dne car a tak dne

ped a po car. A tak by nemla vykonvat dobrovoln pst, pokud dosud nem nahrazenyzamekan dny z ramadnu. A Allh v nejlpe.

4. Kdy menstruace kon bhem ramadnu

ena normln pokrauje v pstu, mus ovem nahradit ty dny, kdy se nepostila z dvodumenstruace. Pokraovni v pstu po skonen jej menstruace je povinn.

ramadan al-jibaly

Documents