procházka skleníky výstaviště flora olomouc

Procházka skleníky Procházka skleníky Výstaviště Flora OlomoucVýstaviště Flora Olomouc

Text Pavla Válová, Božena Navrátilová Text Pavla Válová, Božena Navrátilová Foto Pavla VálováFoto Pavla Válová

(Přírodovědecká fakulta UP Olomouc)(Přírodovědecká fakulta UP Olomouc)20011 -201320011 -2013

se zaměřením na morfologické zajímavosti rostlinse zaměřením na morfologické zajímavosti rostlin

Palmový skleník

postaven v letech 1927 - 1930 rekonstrukce v roce 1999výška 9-12 m, šířka 20 m, délka 78,5 mplocha 1 500 m2

- základ rostlin: palmy z původní oranžérie (1866)a ze skleníků moravských zámků

- asi 300 druhů rostlin- nejstarší rostlina: liána u vchodu do skleníku Tetrastigma voinierianum- nejstarší palma: Phoenix canariensis (cca 130 let)- ve sklenících Flóry asi 70 ks palem

2003 aquaterárium, pak ptáci, želvy

Tetrastigma voinierianum, tonkinská réva révovité (Vitaceae); Vietnamliána - popínavý stonek se stonkovými úponkylist - složený, pětičetný

Palmový skleník

Araucaria heterophylla – araukárie, blahočet„pokojový smrček“ (syn. A. exelsa)araukáriovité (Araucariaceae); ostrov Norfolk (na východ od Austrálie)větve v přeslenech, rovnoměrně rozestálé, listy jehlicovité (list úzce čárkovitý, zpravidla tuhý)v domovině mohutný strom až 60 m, v bytě jen cca 2 mrod Araucaria – podle druhu různé listy: jehlicovité nebo ploché, štítkovité

Palmový skleník

jehlicovité listy

větve v přeslenech

Palmový skleník

Bouganvillea - bugenvileanocenkovité (Nyctaginaceae); Již. Amerikaliána s trny, 3-4 m vysokávrcholičnaté květenství"květ" = barevné listeny po třechvlastní květ - srostloplátečné bílo-žluté okvětí (trubka) (šipka) u každého listenu

Palmový skleník

Hedera helix - břečťan obecnýaralkovité (Araliaceae); Evropadřevitá liána s příčepivými kořenylisty - vždyzelené, heterofylie (různolistost) - na kmeni a na nekvetoucích větvích srdčité, 3 až 5-laločnaté - na kvetoucích větvích - vejčité až kopinaté, dlouze zašpičatěléplody - černomodré bobule

3 až 5-laločnatý list na nekvetoucí větvi

jednoduchý list na kvetoucí větvi

PALMY: čeleď arekovité (Arecaceae)

- největší rozvoj v třetihorách- jednoděložné (stonek druhotně netloustne, roztroušené svazky cévní - ataktostélé)- jednoduchý štíhlý kmen bez větví (výška až 60 m - kokosovník)- jediný vrcholový pupen (palmové srdce) a chochol listů- listy - dlanité, vějířovité (folia palmata, např. Trachycarpus, Washingtonia, Chamaerops - žumara) - zpeřené (folia pinnata, např. - datlovník, kokosovník, Howea)- jizvy na kmeni po opadaných listech - květy malé (okvětí), nenápadné, latovitá květenství nebo palice - většinou jednodomé rostliny, někdy dvoudomé; opylování hmyzem i větrem - plod bobule nebo peckovice- nejtěžší semena na světě - Lodoicea maldivica (palma seychelská) až 20 kg plody dozrávají až 10 let

stromoví zástupci jednoděložných

květ: ♂* P 3+3 A3 nebo A3+3 ♀* P3+3 G (1-3)opylování větrem

PALMY

- až 200 rodů - v Evropě původní jen Chamaerops humilis - žumara (Španělsko, Itálie) a Phoenix theophrasti - datlovník krétský, jediná původní stromovitá palma v Evropě (Kréta, Turecko) Využití:

ságo (→ mouka) ze ságovníku pravého (Metroxylon sago)kopra (= sušený endosperm) z kosovníku ořechoplodného (Cocos nucifera)olej z palmy olejné (Elaeis guineensis) v oplodí a semenech - palmový olej (nekazí se v horku)datle (tj. peckovice) datlovníku obecného (Phoenix dactylifera)textilní a stavební materiálvýroba nábytku → ratan (Calamus rotang - liána až 170 m dlouhá – patří

k nejdelším rostlinám na světě)palmové víno (vzniká zkvašením mízy; nedá se skladovat)

Caryota urens - pálicha bezbranná Indielisty podobné rybím ploutvím, palmové víno, palmový cukrplody - peckovice

Palmovýskleník

Phoenix canariensis - datlovník kanárskýarekovité (Arecaceae); Kanárské ostrovy, Arábie, severní Afrika dvoudomá okrasná palma se zpeřenými listy 3-6 m dlouhélist - lichozpeřený, bazální žebra listů přeměněna v ostré trnyplod - bobule s jedním semenem, krmivo pro dobytek

Phoenix dactyliferaArábie, Severní Afrika

- plody - datle, bobule- pokojová rostlina - dá se vypěstovat z pecky

Palmový skleník

Livistona chinensis - livistonie (syn. Latania borbonica); arekovité (Arecaceae)vějířovité listy s ostře zoubkovaným řapíkemlist není dělený až dolů; konce lístků skloněné dolů

Palmový skleník

Chamaerops humilis – chamerops, žumaraarekovité (Arecaceae); původní v jižní Evropěmonotypický rod; nízká často trsnatá palma (křoviny - makchie)listy - vějířovité, hluboce dlanitě dělené

ostnitě trnité řapíky

Palmový skleník

Trachycarpus fortunei – trachykarpus (šipka)arekovité (Arecaceae); Čína, Japonskolist - vějířovitý s jemně vroubkovaným řapíkem houževnatá hnědá vlákna na kmeni - využití v textilním průmyslupoměrně mrazuvzdorná palma (až do -17 °C )

žumara

trachykarpus

Palmový skleník

Washingtonia robusta "spodničková" palma; arekovité (Arecaceae); Mexikovysoká palma s vějířovitými leskle zelenými listyřapík s ostenyodumřelé listy obrací dolů → manžeta (šipka)

Palmový skleník

Areca catechu - areka betelovábetelová palma; arekovité (Arecaceae); Malajsie (u vchodu do skleníku vpravo)lichozpeřené listy nedozrálé plody se semeny (obsahují alkaloidy) + list pepřovníku betelového + vápno + gambir = tzv. betelové sousto → exitační účinek barví zuby, rty a jazyk červeně

Palmový skleník

Veitchia arecina arekovité (Arecaceae); jv. Asiepalma se zpeřenými listysamičí rostlina; plodenství s červenými bobulemi (šipka)jizvy po opadlých listech obepínající kmen

plodenství

CYKASY: cykasovité (Cycadaceae)

- nahosemenné dřeviny podobné nízkým palmám (výška maximálně 15 m) - největší rozvoj v druhohorách - dvoudomé, opylování větrem - růžice lichozpeřených listů s tuhými lístky (list někdy nesprávně označován jako "palmová ratolest") - květy vývojově primitivní

- mikrosporofyly (2 obrvené spermatozoidy) - makrosporofyly = plodolisty s nahými vajíčky (2-8) - květy tvoří shluky nebo šišky

čeleď cykasovité – asi 20 druhů z teplých oblastí Afriky, Japonska a Austrálie

čeleď zamiovité – asi 80 druhů z Afriky, Asie a Ameriky

Palmový skleník

Ceratozamia mexicana cykasovité (Cycadaceae)samičí exemplář s makrosporofyly se dvěma nahými vajíčkylístky srpovité, čárkovitě kopinaté, bez středního žebra

samičí šištice u cykasu Dioon edule(viz Tropický skleník)

Palmový skleník- vitrína

Phalaenopsis sp. - falenopsis orchidejovité (Orchideaceae); tropy jihovýchodní Asieorchidejovité - jedna z nejpočetnějších skupin rostlin (cca 25 000 druhů)epifytická rostlina, v kultuře mnoho křížencůkvěty - okvětí - 3 vnější a 3 vnitřní tepaly (dolní tvoří pysk - labelum) (šipka) čnělka a blizna srůstá s andreceem v sloupek (columnea); pyl slepený ve 2 brylkyplod - tobolka s droboučkými semeny (k vyklíčení nutná mykorrhiza)

Palmový skleník

Eucalyptus - blahovičník myrtovité (Myrtaceae); Austrálie - eukalyptové lesylisty - střídavé, monofaciální, stejnostranné (ekvifaciální) heterofylie (juvenilní listy x starší) éterické oleje (eukalyptová silice); potrava pro koalykvět - poupě se otevírá víčkem (calyptra); v květu mnoho tyčinekplod - tobolkaE. regnans - nejvyšší strom Země - až 114 m dřevo na výrobu nábytku

na mladých prutechjuvenilní listy

Kapradiny

- původ v devonu (prvohory)

- střídání generací – sporofyt a gametofyt (vlhké prostředí)

- bylinného i stromovitého vzrůstu (výška až 20 m)

- listy jednoduché až víckrát zpeřené, střídavé postavení, svinutí listů (vernace) – spirální (circinátní) - vzhled

biskupské berly

Palmový skleník

Asplenium nidus – sleziník hnízdovitýsleziníkovité (Aspleniaceae); trop. deštné pralesy Asie, Afriky a Austrálieepifyt; listy v listové růžici - leskle zelené, podlouhlé, přisedlé,

s chobotnatým okrajem; na spodní straně listů výtrusy

Palmový skleník

Schefflera - šeflera aralkovité (Araliaceae); Tchaj-wan, Austrálie, N. Guineav přírodě epifyt; složené listy (různé u mladých a starých rostlin - heterofylie)S. actinophylla - angl. "Octopus Tree" nebo " Umbrella Tree"; jedovatá rostlina!

Palmovýskleník

Pittosporum tobira – pitosporum, slizoplodslizoplodovité (Pittosporaceae); Čína, Japonskolist – kožovitý, celokrajný, kopisťovitý až obvejčitý, na vrcholu zaokrouhlený květy v koncových chocholícíchsemena uložena v lepkavé tekutině v tobolce

klínovitá bázelistu

Palmový skleník

Philodendron selloum - filodendron(syn. P. bipinnatifidum); arónovité (Araceae); tropy stř. a již. Amerikyšplhavá liána vytvářející vzdušné kořeny (šipka) - na povrchu velamen (vícevrstevná rhizodermis nasávající vzdušnou vodu) list – dlanitodílný až dlanitosečný; samičí květenství - v palici s toulcem

výrazné jizvy na stonku- stopy po listech

Palmový skleník

Callistemon citrinus - kalistemonnitkokvět, štětkovec - myrtovité (Myrtaceae); Austráliekvětenství klasovité z dlouhých červených nitek tyčinek zvláštnost: z konce květenství vyrůstá větvička (šipky)list – tuhý, kožovitý, kopinatý, celokrajný

Palmový skleník

Brunfelsia pauciflora - brunfelsie málokvětálilkovité (Solanaceae); Brazíliemodré květy s kolovitou korunou („diskovitý“ květ)rychlé změny barvy květů (v Anglii nazývána: Yesterday-Today-And-Tomorrow) jedovatá! rostlina

Palmový skleník

Ficus microcarpa – fikus, fíkovník, gumovníkmorušovníkovité (Moraceae); trop. Asiekožovité, celokrajné listy; plod = plodenství – sykoniumčasto vysazovaný na návsích ve Středomoří kvůli stínu

Palmový skleník

Ficus religiosa – fíkovník posvátný (Buddhův strom)morušovníkovité (Moraceae); trop. Asiesrdčitý, celokrajný, dlouze zašpičatělý list, s dlouhým řapíkem (jako u nás osika) „kapací špička“ u listu brání přemokřeníposvátný strom buddhistů – vysazování u klášterů

Palmový skleník

Wollemia nobilis – wolemie vznešenáaraukáriovité-blahočetovité (Araucariaceae); Austrálie – dešťová roklina národního parku Wollemi, blízko Sydneyjehličnan s převislými jehlicemi dorůstající 40 m; zvláštní „bublinkovitá“ kůraživá zkamenělina (nejstarší fosílie 90 mil. let)vzácná – v přírodě méně než 100 kusů

detail jehličí (Google)

Palmový skleník

Nolina recurvata – nolina (šipka)(syn. Beaucarnea), agávovité (Agavaceae); Mexikona vrcholu chochol z dlouhých, úzkých, obloukovitě převisajících šedozelených listů kmen na bázi hlízovitě ztloustlý (kaudex) (šipka)s parenchymatickým pletivem poutajícím vodu

Palmový skleník

Pachystachys lutea – pachystachys, chmelníkpaznechtíkovité (Acanthaceae); Perupolokeř (při pěstování ošetření látkami brzdícími růst) "květy" = květenství (nepravé klasy): žluté listeny + bílé jazykovité postupně vykvétající květy

Palmový skleník

Passiflora caerulea – mučenka mučenkovité (Passifloraceae); J. Amerikaliána se spirálovitými úponky, list dlanitosečnýkvět – spodina kalichu a koruny srůstá v receptakulum (= číška)ze dna číšky vyrůstá věnec brv pakorunky sloupek - androgynofor (šipka) – nese tyčinky a semeníkplody - bobule (mnohosemenná bobule), u některých druhů jedlá

androgynofor (šipka)

květ paprsčitě souměrný (aktinomorfní)

Passiflora edulis - mučenka jedláplody bobule - ovoce maracuja grenadila

Španělští katolíci přirovnávají jednotlivé části mučenky s nástroji umučení Páně, a to: 3laločné listy s kopím, úponky s bičem, věnec třásní s trnovou korunou, 5 tyčinek s 5 ranami nebo též s kladivy a čnělky s hřeby.10 květních lístků s 10 apoštoly passio = utrpení, flos=květ

Palmový skleník

Hibiscus rosa-sinensis - ibišek, "čínská růže"slézovité (Malvaceae); trop. Asielist - s drobnými palisty, kosníkovitý, okraj hrubě pilovitýkvět - až 15 cm v průměru, kalich + kalíšeknitky tyčinek srostlé v trubku - jednobratré tyčinky5-ramenná čnělka s hlavatými bliznami

Palmový skleník

Abutilon sp. - mračňák, podslunečník slézovité (Malvaceae); tropy a subtropy listy - dlanitoklané, ozdobně panašované (snížená schopnost asimilace)stavba květu viz ibišek

Palmový skleník

Strelitzia reginae - strelitzieStrelitziaceae; trop. již. Afrikakvětina "kolibřík"souměrné oranžovo-modré květy ve vijanech jsou obklopeny člunkovitým listenemrostlina bez stonku, list - podlouhlá čepel na dlouhém řapíku erbovní květina Los Angeles

Palmový skleník

Strelitzia nicolaiStrelitziaceae; trop. již. Afrikabílé květenství

otevřená žilnatina (bez anastomóz)u Strelitziaceae (i u banánovníkovitých)roztřepení listů → lepší odolávání větru

Skleník sukulentů a kaktusů

Skleník sukulentů a kaktusůvybudován v 60. létech

délka 30 m, šířka 11 m, výška 4,5 m

léto: vysoká teplota, zálivka; zima: ± 5 °C, sucho

asi 3 000 kusů rostlin v cca 700 druzích, varietách a formách

- uprostřed jsou vzrostlé, převážně sloupovité kaktusy rozmanitých tvarů, barev trnů, velikosti květů i plodů, ve své domovině dosahují mnohé z nich výšky 15 až 25 m- největší ve sbírce zastoupený druh s hrozivě otrněným kmenem je Brasiliopuntia bahiensis - nad vchodem skleníku se pnoucí lianovitou „královnu noci“ Selenicereus grandiflorus, kvete pouze jedinou noc v roce a květy patří k největším a nejkrásnějším. ,

Sukulenty

název od succus (řec.) = šťavnatý, masitýrostliny z různých čeledí (cca 350), přes 6 500 druhů

- silně zdužnatělé stonky nebo listy (tlustoosé nebo tlustolisté rostliny), případně rozšířená báze stonku (nolina)- často dužnaté listy (zadržování vody)- na povrhu listů voskovitá pokožka (silná kutikula)- zanořené průduchy (omezení výparu vody)- podpovrchové paprsčité kořeny (velká plocha; rychlé jímání vody při občasných deštích)-možnost uhlíkového metabolismu typu CAM (= Crassulacean Acid Metabolism), otevřené průduchy a příjem CO2 v noci, ve dne uzavřené průduchy → úsporné hospodaření s CO2


Kristátní (malformované) formy (šipka) u sukulentních rostlin= anomální růst vznikají bizardní tvary (hřebínky)

Aeonium sp.

Crassula arborescens


Senecio rowleyanus - starčekhvězdnicovité (Asteraceae)kulovité listy plné vody příklad pozitivního geotropismu

Sedum morganianum - rozchodníktlusticovité (Crassulaceae)


Euphorbia splendens – pryšec zářivý(syn. E. milii), pryšcovité (Euphorbiaceae); jižní Afrikavrcholičnaté květenství cyathium obklopené barevnými listenymléčnice s jedovatým latexemzásobní látka - škrobová zrna tvaru kosti


Agave stricta

Aloe coccinea

Rozdíly Aloe x Agave :

Aloe - 250 druhů, čeleď Liliaceae Agave - přes 300 druhů, Agavaceae

- Afrika (Kapsko), Madagaskar - Mexiko, Již. Amerika

- kmínek, dužnaté listy - růžice tuhých listů- kvetou každoročně (polykarpické) - po odvětu odumírají (monokarpické)

(obrážejí postranními růžicemi)- barva květů: žlutá, oranž., červená - barva květů: zelená, bílá

Využití: léčivky, kosmetika Využití:Aloe vera, A. arborescens agáve sisalová - textilní vlákna

Agave americana - cukerná šťáva, získá se po odříznutí vrcholového květního pupenu; zkvašením šťávy

→ pulque (indiánské"pivo"), destilací → pálenka mezcalA. tequilana - pálenka Tequila (zajímavý způsob pití se solí a citronem)

čeleď kaktusovité, opunciovité (Cactaceae, Opuntiaceae) rozšíření: Severní, Střední a Jižní Amerika – od Kanady po Patagonii (kromě některých druhů Rhipsalis v Africe) celkem 220 rodů, asi 2 000 druhů

- listy většinou nejsou, funkci přebírají stonky (dužnaté, často žebrovité)

- podarium – bradavkovitý zbytek abortovaných listů zakončený políčkem (areola)

- areoly – pokryté měkkými chloupky – vyrůstají z nich ostny a v době dospělosti květy

- květy spirálně uspořádané (acyklické) – P ∞ A ∞ - plod - bobule - i epifytické kaktusy (Rhipsalis, Selenicereus aj.) - zvláštní tvary: kristátní formy a formy bez chlorofylu

(mutace, roubování na podnož) - obligátně uhlíkový metabolismus typu CAM - pomalý růst (omezený výdej vody blokuje fotosyntézu)

Kaktusy

Subtropickýskleník

Květ kaktusovitých (zde u fylokaktusu): pravidelný; P ∞, A ∞, G 5-mnohočetnéspirální (acyklické) uspořádání květních částí


Rhipsaliskaktusovité, opunciovité (Cactaceae,Opuntiaceae) epifytické kaktusy z trop. Ameriky a Afriky článkované stonkyvelmi mnohotvárné rostliny


Mammillaria – mamiláriekaktusovité (Cactaceae, Opuntiaceae)bohatý rod s více než 300 druhykvěty ve věnečku po obvodu kulovitého stonku s bradavkovitými výrůstky


Astrophytum "biskupské čepičky"mohutná žebra(nejstarší údajně od českého cestovatelea sběratele Alberta Friče)

Ferocactuskaktusy "rytíři" s mohutnými, často nápadně zbarvenými trny(název od lat. ferox = silně ozbrojený)


Cereus - sloupovité lodyhy

Cephalocereus senilis sloupovitý "stařeček" (šipka)bílé chlupy - ochrana proti intenzivnímu slunečnímu záření


Opuntia - nopál, smokvoveclodyha ze zploštělých, zdužnatělých a trnitých článkůpodaria (tj. zbytky po zaniklých listech) se štětinovitými háčky (špatně se odstraňují z kůže, u očí mohou způsobit slepotu!)plod - bobule (některé druhy jedlé - tzv. tana)parazit červec nopálový (ze samiček se získává přírodní barvivo karmín)


Rebutia calliantha - rebuciemalé (10 cm) kaktusyspirálně uspořádané bradavky s trnynevyžadují plné slunce


Echinocactus grusonii - echinokaktusostnaté žebernaté "zlaté koule" ze středního Mexika (ve skleníku více než 70leté)voskově žluté ostré trny


Sloupovité kaktusy u vchodu

vzadu Pachypodium (šipka) toješťovité (Apocyanaceae); Madagaskarjedovaté rostliny!!! se stonkem s trny a plochými listy, které v období sucha shazují

Tropický skleník

Tropický skleník

vybudován v 60. letech 20. století

5 propojených nádrží

stálá teplota po celý rok

vysoká vzdušná vlhkost (velké listy u rostlin, např. Calocasia, Caladium, Maranta, Calathea)

epifyti - pomocí hostitele se dostávají za světlem, neparazitují (vlastní fotosyntéza) (orchideje)

škrtiči - využití hostitele k růstu a životu (Ficus)

Tropický skleník

Platycerium sp. - parožnatkaosladičovité (Polypodiaceae); tropy jihových. Asie, Austrálie, Afrikyepifytní rostliny; heterofylie:- zelené asimilační plodné vidličnatě vykrajované listy s výtrusy (šipka)- spodní hnědé vyživovací okrouhlé (šipka) listy zachytávají vodu a humus; sterilní

Tropický skleník

Leknínyleknínovité (Nymphaceae)listy - na dlouhých řapících, čepel okrouhlá, u mnoha druhů plovoucí (průduchy na svrchní straně – epistomatický list)květ – velký s kalichem a korunou s mnoha korunními lístky; dlouhé květní stopkyaerenchym - provzdušňovací pletivo, zásobárna vzduchuidioblasty - shromažďování škodlivých látek

šáchor

kaládium

Tropický skleník

Cyperus papyrus - šáchor pravýšáchorovité (Cyperaceae); subtropybahenní až 5 m vysoká bylinatrojhranný stonek (pletivo aerenchym)první lodyžní článek velmi prodloužený, zbylé nad ním těsně sblížené v růžici - z jejich uzlin vyrůstají niťovité listy květenství heterotaktické - kružel z klásků

Tropický skleník

Caladium sp. - kaládiumarónovité (Araceae); trop. Amerikajemné ploché listy střelovitého tvaru, v kultuře různě vybarvenéjedlé kořeny (potrava Indiánů)

Tropický skleník

Medinilla magnifica – medinilaMelastomataceae; Filipínylisty vstřícné, tlusté, kožovité až 30 cm dlouhéžilnatina na rubu silně vystouplákvětenství - převisající laty nápadné růžovými listeny a fialovými tyčinkami

Tropický skleník

Codiaeum variegatum - kroton (šipka)pryšcovité (Euphorbiaceae); jv. Asievždyzelený keř; listy - různý tvar, pestře vybarvenéoblíbená pokojová rostlina; nečlánkovité mléčnice - jedovatá! rostlina

maranta

aglaonema

nidularium

kroton

Tropický skleník

Tillandsia usneoides - tilandsieluisiánský mech; ananasovité (Bromeliaceae); trop. Amerika epifyt bez kořenůšupiny na listech - poutání vzdušné vlhkosti

T. usneoides - T. šedá

T. caput-medusae

Tropický skleník

Nidularium sp. - niduláriumananasovité (Bromeliaceae); trop. Amerika (Brazílie)nálevkovité listové růžice se zásobou vody (symbióza s některými živočichy)nápadně zbarvené listeny (nenápadné 3-četné květy)

Palmový skleník

Bauhinia variegata – bauhínie pestrá orchidejový strom; sapanovité (Caesalpiniaceae); Indie, Čína, jv. Asielisty – okrouhlé na vrcholu hluboce vykrojené, schopné pohybu v kloubech

na bázi a vrcholu řapíku (natáčení ke světlu)květy – 5 obvejčitých korunních lístků, horní purpurový s tmavšími žilkami

5 nahoru ohnutých tyčinek

Tropický skleník

Vanilla planifolia - vanilovník plochývstavačovité (Orchideaceae); J. Amerika, tropy USA, Afrika, Malajsiešplhavá liána; zelenožluté květyplod – tobolka (vanilkový lusk) s vanilkovým aroma (vanilin)

Tropický skleník

Jasminum multiflorum - jasmín olivovníkovité (Oleaceae); tropy a subtr. Asie, Afriky, Ameriky liána s lichozpeřenými listykvěty - silně vonné (silice) s řepicovitou korunou v koncových vrcholících

Tropický skleník

Phyllanthus augustifolius - smuteň úzkolistápryšcovité (Euphorbiaceae); Jamaika “listy" = fylokladia (= listovitě rozšířené větévky) a na nich květy (šipka) vlastní listy zcela zakrnělé

fylokladias květy

Tropický skleník

Aristolochia elegans - podražecpodražcovité (Aristolochiaceae); J. Amerikaliána s dřevnatějícím stonkemrozbrázděná borka (příklad nerovnoměrného růstu krycích pletiv)květ - velký trubkovitě srostlý zygomorfní (souměrný) podobný láčce ("zmačkaný") ”koruna” = toulec z korunovitě zbarveného listenu

toulcovitý zygomorfní květ

Tropický skleník

Dracaena sp. - dracéna, dračinecagávovité (Agavaceae); tropy až subtropy Afriky, Asie, Kanárské ostrovy (název „dračinec“ od červeně zbarvené pryskyřice, tj. dračí krev, u některých druhů)list - dlouze kopinatý, přisedlý, obloukovitě převislý, u některých odrůd panašovaný

Tropický skleník

Laportea gigaskopřivovité (Urticaceae); tropy celého světa list – bradavkovité výrůstky s žahavými trichomy (nejžahavější)Pozor: prudce jedovatá!! (nesahat!)

Tropický skleník

Trachelospermum jasminoides - jasmínovka toješťovité (Apocyanaceae) květ - řepicovitá koruna s úzkou trubkou a šikmo postavenými klínovitými korunními cípy, silná vůně (bolest hlavy), jedovatá ! list jednoduchý; celkově pomalý růst (vhodná rostlina pro pokojovou bonsaj)

řepicovitý květs klínovitýmikorunními lístky

Subtropický skleník

- vznikl jako poslední v roce 1994, původní „izraelská zahrada“

- v zimě nemrznoucí prostředí

Hlavní zastoupení:

citrusy z čeledi routovité (Rutaceae)

Subtropický skleník

Citrus limon - citroník limonový, citrón routovité (Rutaceae); jihozáp. Asiestonek s trny list bez křídel nebo s úzce lemovaný řapíkem, eliptický, špičatý, celokrajný nebo drobně pilovitý plod - bobule (tzv. hesperidium) semena – polyembryonie

křídlatý řapíku pomerančovníku

květ - K(5) C5-8 A ∞


Feijoa sellowiana - acca, fejchoa myrtovité (Myrtaceae); Již.Amerika květ - masité korunní plátky, na rubu bílé, na líci červené,

nazpět ohnuté (šipka) (používají se na salát) tyčinek mnoho (nitky tyčinek červené) plod - bobule (vyzrálé chutnají jako ananas + jahoda), dužnina plodu podobná kiwi


Iresine herbstii - iresinelaskavcovité (Amaranthaceae); Brazíliekeřovitá rostlina, listy a stonky - červené barvivo antokyanlist - zaokrouhlený, starší listy na špici vykrojené (šipka)k růstu potřebuje hodně vody (vhodná pro pozorování turgoru)


Solanum rantonnetii - lilek Rantonetův„hořcový stromek“; lilkovité (Solanaceae); Argentinakvět - modrá kolovitá koruna se žlutým středemjedovatá rostlina!


Ficus carica - fíkovník, smokvoňmorušovité (Moraceae); Středomoří, Střední Východopadavý dvoudomý keř, v pletivech nečlánkovité mléčnicelisty - 3 až 5-laločnaté, jasně zelenékvěty - uzavřené uvnitř květenství (sykonium) ve tvaru duté hrušky vznikající zdužnatěním květního lůžka a květních stopek, ukrývající plodenství nažek(opylování květů pomocí žlabatky fíkové, tzv. kaprifikace)plody – fíky (šipka)


Kolekce masožravých rostlin Katedry botaniky UP Olomoucrod špirlice (Sarracenia)životní prostředí chudé na živiny - doplněk potravy z lapených živočichůpomocí lapacích ústrojí (přeměněné listy)

lapací ústrojí

detail květu


Actinidia chinensis - aktinídie, čnělkovec, kiwiActinidiaceae; vých. Asiedvoudomé rostliny (nutné opylení!)list - oválný, podobný lísce; plod - bobule


Diospyros kaki - tomel japonský, kaki, churmaebenovité (Ebenaceae); Čínatvrdé pevné dřevo (eben); čtyřčetný květ - K4 C4plod - bobule s vytrvalým kalichem (K 4) (šipka) - je podobný rajčeti a je jedlý ve stavu plné zralosti (obsah tříslovin)


Melaleuca sp.– kajeput, „Tea tree“ myrtovitém (Myrtaceae); Austrálie, Oceánie, Tichomořské ostrovylisty – drobné, kožovité, kopinaté, přisedlév listech aromatické silice s antibiotickým účinkem („tea tree oil“)


Ceratonia siliqua - rohovníksapanovité (Caesalpiniaceae); vých. Středomořídvoudomý strom s růžovými květy vyrůstající na kmeni (kauliflorie)list - převážně sudozpeřený, lístek kožovitý, eliptický až oválný,

okraj mírně zvlněný (chobotnatý)plod - lusk (nezralý = svatojánský chléb, prý měl v oblibě Sv. Ján), ze zralých karob -náhražka kakaa 7 % tuku, kakao 23 % semena - dříve používaná jako závaží (karát = 0,2 g; zlato, drahé kameny)

ve starověkém Egyptu a Řecku


Olea europea - olivovník evropský olivovníkovité (Oleraceae); Středozemí listy - vstřícné, kožovité, kopinaté, zašpičatělé, celokrajné květy – 4četné; plody - olivy (= dužnaté peckovice) → kvalitní olej z mezokarpu pomalu rostoucí dřevina, stáří až 2 000 let


Laurus nobilis - vavřín pravý (vznešený), bobekvavřínovité (Lauraceae); Středozemí, M. Asiestálezelený keř nebo strom, součást tvrdolistých lesů Středomořílist - kožovitý, podlouhle eliptický, okraj chobotnatý (koření - bobkový list)(laureát – název od Laurus; bakalář – odvozený od plodu – lat. bacca)


Punica granatum - granátovník obecný, marhaník granátovýmarhaníkovité (Punicaceae); Přední Asie, zdomácnělý ve Středomořístarší letorosty mají trny; listy - vstřícné, kopinaté květ - stejná barva kalichu i koruny ("pomačkaný" vzhled)plod kožovitý - bobule s vytrvalým kalichem (= granátové jablko) symbol plodnosti (velké množství semen)


Rosmarinus officinalis - rozmarýnhluchavkovité (Lamiaceae); Středomořístálezelený polokeř; listy kožovité, vstřícné, čárkovité květy pyskaté, modré, vyrůstající z úžlabí listůsilice (cineol) využití: koření (franc. a ital. kuchyně), kosmetika, lékařství, lidově „vonička“

Doporučená literatura

Bremnessová L.: Užitkové rostliny. Příroda v kostce, Knižní klub, 2004. Haager J. a kol.: Kapesní atlas pěstovaných exotických rostlin. SNP, Praha, 1982.Hendrych R.: Systém a evoluce vyšších rostlin, SNP, Praha, 1977.Jantarová I., Krügerová U.: 1000 nejkrásnějších rostlin pro zelený domov. Knižní klub, Praha, 1997.Kunte L., Zelený V.: Okrasné rostliny tropů a subtropů. Grada Publishing a.s., 2009. Lobko V., Peleška S. a kol.: Zelení ježci. Lidové nakladatelství, Praha, 1989.Mladá J., Procházka F.: Atlas cizokrajných rostlin. SZN, Praha, 1987.Nowak B., Schulzová B.: Tropické plody. Euromedia Group, k.s. – Knižní klub v Praze, 2002.Pospíšil F. Hrachová B.: Užitkové rostliny cizích zemí. Academia, Praha, 1989. Rostliny. Obrazová encyklopedie rostlin celého světa (ed. Janet Marinelli). Euromedia Group k.s. – Knižní klub v Praze, 2006.Valíček P. a kol.: Užitkové rostliny tropů a subtropů. Academia Praha, 1989, 2002.Vermeulen N.: Encyklopedie přenosných rostlin. Rebo Productions, Praha, 1998.

Články z časopisu Živa (články o palmách 2-6/1998; o sukulentech 2-6/1999)

procházka skleníky výstaviště flora olomouc

Documents