PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍZS 2011-12

UNIVERZITA JANA AMOSE KOMENSKÉHO PRAHA

Ilona Kostadinovováilda@seznam.czhttp://akilda.webnode.cz/

Termíny výuky: 18.09.2011 – D101 29. 10. 2011 – A 301

Úvod do práva sociálního zabezpečení, pojem, předmět, systém a prameny práva sociálního zabezpečení

Organizace a řízení v sociálním zabezpečení v ČR a v EU.

Zdravotní pojištění Nemocenské pojištění Důchodové pojištění. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku

zaměstnanosti Státní sociální podpora Sociální pomoc a péče Zápočtový test

PŘEHLED VÝUKY V ZS 2011/2012

Spirit, M. a kol. : Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR, Nakladatelství a vydavatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2009

Klíma, K. a kol. : Komentář k Ústavě ČR a Listině základních práv a svobod, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o. , Plzeň 2009, zejména část k Listině základních práv a svobod – sociální práva

Klíma, K. a kol.: Státověda, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., Plzeň 2006, část 17. Sociální funkce státu (hospodářská a sociální práva), akt. 2010

Další doporučená literatura a prameny práva viz samostatná příloha

DOPORUČENÉ UČEBNÍ POMŮCKY

www.mpsv.cz www.cssz.cz www.euroskop.cz www.osn.cz www.vzp.cz

INTERNETOVÉ ZDROJE

http://akilda.webnode.cz

ÚVOD DO PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

SOCIÁLNÍ POLITIKA POJEM: cílevědomá činnost státu a jiných subjektů

směřující k zajištění optimálních životních a pracovních podmínek občanů a rozvoje jejich osobnosti.Zároveň je to jedna z funkcí státu

DO JEJÍHO OBSAHU SPADÁ: péče o práceschopné, ekonomicky aktivní obyvatelstvo, o jeho pracovní a životní podmínky, ale také o uspokojování jejich základních potřeb – potřeby bydlení, péči o rodinu a děti, zdravotní péči,  dále zabezpečení dočasně práce neschopných, nezaměstnaných a jejich zpětné zařazení do pracovní činnosti, tvorbu a ochranu životního prostředí, pomoc občanům v některých tíživých situacích, péče o občany invalidní, zdravotně znevýhodněné, staré.

REALIZUJE SE prostřednictvím různých nástrojů, z nichž hlavním nástrojem je právo. Právní úprava zasahuje různá právní odvětví, právo ústavní, právo sociálního zabezpečení, pracovní, ale i právo správní, občanské a rodinné.

NEZAMĚŇOVAT se záchrannou sociální sítí – ta je jen jedním z nástrojů SZ; jde o soustavu soc. dávek k zabezpečení živ. minima občanů a soc. služeb, kt. mají pomoci v soc. či existenční krizi

ÚVOD DO PRÁVA SZ

Sociální práva jako významná součást celého komplexu lidských práv jsou předmětem nejen vnitrostátní regulace, ale i práva mezinárodního:

lidskými právy se zabývala především Charta OSN; konkrétní výčet lidských práv však přinesla Všeobecná deklarace lidských

práv přijatá rezolucí Valného shromáždění OSN dne 10. 12. 1948. k realizaci jejich cílů přispívají důležité úmluvy, např. Mezinárodní pakt o

hospodářských, sociálních a kulturních právech a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech.

K sociálním právům občanů, která jsou v Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech zakotvena, patří především:

rovná práva občanů bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické a jiné názory, národnostní a sociální původ, majetek, narození či jiné postavení

právo na práci, tj. právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí svou prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme

právo každého člověka na spravedlivé a příznivé pracovní podmínky, které zajišťuje zejména odměna, bezpečné a zdravotně nezávadné podmínky, stejná příležitost pro všechny dosáhnout v zaměstnání povýšení na odpovídající vyšší úroveň, apod.

Právo na odpočinek, volno a rozumné omezení pracovní doby, periodická placená dovolená, jakož i placené státem uznané svátky

právo každého na odborové organizování, právo na stávku právo na zabezpečení při dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz,

právo matek na zabezpečení v těhotenství a mateřství, právo na zabezpečení v případě invalidity, ve stáří, při smrti živitele i právo na pomoc při výchově dětí v rodině.

REALIZUJÍ SE především v pracovně právních vztazích a dále v právních poměrech sociálního zabezpečení pomocí institucí, zařízení a opatření spadajících do SZ.

ÚVOD DO PRÁVA SZ – POKRAČOVÁNÍ

V důsledku průmyslového rozvoje narůstají pro jednotlivé občany sociální rizika (prac.úrazy, nemoci z povolání, autonehody, riziko ztráty zaměstnání, prodlužování lidského života,…) - často nemožné, aby jednotlivec nesl důsledky různých sociálních rizik nebo aby je nesl plně, a proto se na důsledcích těchto jevů podílí společnost, stát svou sociální politikou, jejímž předmětem ovšem není jen nést důsledky rizik, ale též jejich prevence.

Sociální rizika, sociální příhody nebo sociální události mají zpravidla za následek tíživou sociální situaci

Nejčastěji užíván pojem SOCIÁLNÍ UDÁLOST = právem uznaná událost, s níž právo spojuje vznik, změnu nebo zánik práv a povinností, pomocí nichž lze předejít, zmírnit nebo překonat tíživou životní situaci způsobenou takovou událostí.

POJEM A PŘEDMĚT PRÁVA SZ

Prostředkem k uskutečňování cílů a úkolů sociální politiky je sociální zabezpečení = soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje sociální politika

Sociální zabezpečení poskytuje lidem pomoc v případě – nemoci, nezaměstnanosti, zdravotního poškození a invalidity, pracovního úrazu a nemoci z povolání, stáří, mateřství, rodičovství a úmrtí živitele, či jiné zákonem předpokládané tíživé životní situaci

jedním z prostředků je právo sociálního zabezpečení, v objektivním smyslu soubor právních norem upravujících společenské vztahy, které vznikají při poskytování hmotného zabezpečení či jiné pomoci ze společenských prostředků nebo na jejich účet občanům, kteří takovou pomoc potřebují vzhledem k jejich sociální situaci.

POJEM A PŘEDMĚT PRÁVA SZ – POKRAČOVÁNÍ

Předchůdci pojmu „sociální zabezpečení“ byly historicky pojmy: Chudinská péče, kt. představuje soustavu komunálních a státních opatření na pomoc

chudým, jimiž nejprve obec a pak stát navázal na církevní filantropickou charitu v době, kdy feudalismus přecházel do své poslední, tržní fáze a chudých velmi rychle přibývalo.

Chudinská správa a později sociální správa představovala soustavu státní administrativy (včetně obecních) organizující a poskytující chudinskou pomoc. Sociální správa vykonávala 2 základní fce:

mocenskou, když dozírala na dodržováním právních předpisů chudinou služební, když chudině poskytovala azyl a jiné služby (jídlo) a spravovala rozdělování

státních prostředků získaných z poplatků a daní Sociální péče je pojem, kterým se koncem 19. století a počátkem 20. Století

označovala soustavná péče státu a obce o sociálně slabší občany. Pojem sociálního zabezpečení byl modifikován teorií sociálního státu/“social

welfare state“, Belveridge (1942). Social welfare se v soc.státě zpravidla uskutečňuje sociálním a zdravotním pojištěním, st. podporami a sociální pomocí občanům.

Poslední fází terminologického vývoje je zavedení pojmu sociální ochrany na půdě EU (social protection). Sociální ochrana v širším významu zahrnuje social welfare, zdravotní a sociální prevenci, pracovněprávní ochranu (včetně bezpečnosti práce) a ochranu prostředí (ekologie).

Dnes se stírá rozdíl mezi ochranou pracovních podmínek a ochranou při sociálních událostech. Vývoj směřuje k integraci pracovního práva a práva sociálního zabezpečení v sociální právo poskytující sociální ochranu občanům jako reflexe jejich nezadatelných lidských práv.

POJEM A PŘEDMĚT PRÁVA SZ – POKRAČOVÁNÍ

Za hl. funkce sociálního zabezpečení lze pokládat: sociálně kurativní péče související s tradičním posláním

sociálního zabezpečení, jejímž úkolem je překonávat nepříznivé důsledky vlivů negativně ovlivňujících sociální integraci člověka. Mohou to být vlivy objektivní (stáří, smrt živitele apod.) nebo subjektivní (např. sociálně patologické jevy: alkoholismus, kriminalita)

sociálně preventivní funkce usiluje o předcházení nepříznivým sociálním vlivům (např. snaha předcházet zdravotnímu ohrožení občanů atp.)

stimulační funkce usiluje o vytváření takového vztahu mezi zájmy jednotlivců (skupin) a zájmy společenskými, který je příznivý pro rozvoj ekonomiky i společnosti (populační vývoj, podpora zaměstnanosti)

homogenizační funkce přispívá ke sjednocení podmínek pro všechny občany (skupiny) v sociálním zabezpečení.

FUNKCE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

u nás uznáváno jako samostatné právní odvětví OBSAHEM tohoto právního odvětví je zejména právní režim vzniku

právních poměrů sociálního zabezpečení, obecné právní postavení subjektů vztahů, charakter stanovení práv a povinností (= obsah právních poměrů sociálního zabezpečení) a způsob ochrany práv a prostředky zabezpečující plnění povinností.(Obsah SZ poprvé vymezila úmluva č. 102 z roku 1952 přijatá Mezinárodní konferencí práce, na kterou navazují další úmluvy a charty, včetně dokumentů Rady Evropy a Evropské unie.)

Působnost práva sociálního zabezpečení:i. věcná působnost – představuje okruh společenských vztahů, na

které se aplikují normy práva sociálního zabezpečení. Určujícím činitelem je přítomnost sociální události, resp. její důsledky, a předcházení takovým sociálním událostem. Sociální událost, popř. sociální potřebnost z jiných důvodů dává společenským vztahům sociálního zabezpečení zvláštní kvalitu, která způsobuje také jejich věcnou rozdílnost. Jde o vztahy preventivní a léčebné péče, o vztahy nemoc. pojištění a důchodového pojištění, o vztahy, v nichž se poskytují služby sociální péče. Věcná působnost se někdy ztotožňuje s věcným rozsahem sociálního zabezpečení, který představuje okruh právních forem sociálního zabezpečení (poskytování dávek nebo jiných plnění ze sociálního zabezpečení).

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

ii. Osobní působnost – představuje okruh subjektů, na které se normy práva sociálního zabezpečení aplikují. Je stanovena na různých úsecích sociálního zabezpečení různě. Osobní působnost se v podstatě překrývá s osobním rozsahem úseků sociálního zabezpečení, který představuje okruh občanů, kteří se mohou stát subjekty právních vztahů sociálního zabezpečení.

iii. Časová působnost znamená časový úsek, v němž normativní akt má právní účinnost.

iv. Prostorová = vymezení území, na němž se právní předpis aplikuje.

PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ - POKRAČOVÁNÍ

vychází zpravidla ze způsobu financování, typu sociální události a s nimi spojených dávek, charakteru účasti osob v daném systému, převažujících principů, na kterých je vybudováno a dalších hledisek.

Podle jednotlivých nástrojů (pilířů) dělíme sociálního zabezpečení následovně:

a) sociální pojištěníb) sociální zaopatření (podpora)c) sociální pomoc (péče)

Z jiného hlediska můžeme dělit sociální zabezpečení na systémy základní a doplňkové, které lze dělit na nárokové (obligatorní) a dobrovolné (fakultativní).

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Ad a) Sociální pojištění= povinný systém, kterým se občan sám nebo někdo jiný občana povinně

zajišťuje (formou pojištění) pro případ budoucí sociální události - nemoci, těhotenství a mateřství, ošetřování nemocného člena rodiny, pro případ dosažení stanoveného věku (stáří), invalidity a ztráty živitele

systém sociálního pojištění zahrnuje nemocenské a důchodové pojištění

Ad b) Sociální zaopatření (podpora)= systém poskytování peněžitých dávek v případech definovaných zákonem

nebo smlouvou, tedy finanční převody ve prospěch těch, kdo splnili podmínky vzniku nároku, aniž by předtím do systému nutně museli přispívat.

v současné době se forma sociálního zaopatření používá v systému státní sociální podpory, kde zajišťuje především ženy v souvislosti s porodem, dále rodiny, které pečují o nezaopatřené děti a rodiny v souvislosti se ztrátou živitele.

Ad c ) Sociální pomoc (sociální péče, služby) tento systém je určený osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi nebo jiné

zpravidla nepříznivé životní situaci, kterou nejsou schopny řešit vlastními silami.

Platná právní úprava používá termín sociální péče.

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ – POKRAČ.

Systém penzijního připojištění existuje od roku 1994 a zajišťuje osoby zejména pro případ dosažení

stanoveného věku, invalidity a ztráty živitele jde o doplněk základního důchodového pojištění, který je od sociálního pojištění

oddělen. Jedná se o typ soukromého pojištění s veřejnoprávními prvky. Penzijní připojištění je dobrovolné.

Samostatné úrazové pojištění pro případ pracovních úrazů a nemocí z povolání

přijat nový zákon o úrazovém pojištění – zák. č. 266/2006 Sb. – vyjma části, která nabyla účinnosti už v červenci 2006, by měl tento zákon nabýt účinnosti teprve od 1. 1. 2013. Do té doby platí: Dojde-li v důsledku úrazu ke krátkodobé neschopnosti pracovat, je osoba zabezpečena

v rámci nemocenského pojištění příslušnou dávkou Dojde-li k dlouhodobé neschopnosti pracovat, je osoba zajištěna důchodem částečným

invalidním nebo plným invalidním. Problematika pracovních úrazů a nemocí z povolání je řešena v souvislosti s odpovědností zaměstnavatele za škodu v zákoníku práce. Zabezpečení při pracovní neschopnosti a ve stáří a zaměstnávání po návratu do práce je upraveno v §§ 365 a násl., z. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Hmotné zabezpečení zaměstnanců při neschopnosti k práci v důsledku nemoci, úrazu, těhotenství a mateřství upravují předpisy o nemocenském pojištění.

DALŠÍ SYSTÉMY SZ

PRAMENY PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Základní prameny PSZ najdeme v:

ÚZ, Sociální pojištění ÚZ, Sociální zabezpečení ÚZ, Zdravotní pojištění a zdravotní péče

PRAMENY PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Organizace a systém sociálního zabezpečení

zákon č. 100/1998 Sb. , o sociálním zabezpečení,  v platném znění

zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

Pojistné na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění

PRAMENY PSZ – POKRAČOVÁNÍ

Nemocenské pojištění Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském

pojištění, účinnost 1. 1. 2009 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,

náhrada mzdy po dobu prvních 14 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, od 1. 1. 2009

Úrazové pojištění

Zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, účinnost 1. 1. 2013

PRAMENY PSZ – POKRAČOVÁNÍ

Důchodové pojištění

zák.č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění

zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, v platném znění

zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního připojištění z členských států Evropské unie nebo jiných států, které jsou smluvní stranou Dohody o EHP, na území ČR, …

PRAMENY PSZ – POKRAČOVÁNÍ

Zdravotní pojištění

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění

zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších právních předpisů

zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, v platném znění

zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, v platném znění

zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění

zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, v platném znění

zákon č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, v platném znění

PRAMENY PSZ – POKRAČOVÁNÍ

Podpora v nezaměstnanosti zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,

v platném znění

Státní sociální podpora a sociální péče zákon č. 117/1995 Sb. , o státní sociální

podpoře,  v platném znění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon č. 110/2006 Sb., o životním a

existenčním minimu zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné

nouzi

PRAMENY PSZ – POKRAČOVÁNÍ

ÚZ – Evropské právo základní dokumenty – primární právosmlouva o založení Evropského společenství

- Čl. 39 a násl. - volný pohyb osob a služeb, právo usazování- Čl. 17 občanství unie

smlouva o přistoupení ČR a dalších zemí k EU (sdělení č. 44/2004 Sb.m.s.)

Sekundární prameny – nařízení a směrnice

.

PRAMENY EVROPSKÉHO PRÁVA SZ

nařízení Rady EHS č.1408/71,

o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby

zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci

Společenství

nařízení Rady EHS č.1408/71,

o aplikaci soustav sociálního zabezpečení na osoby

zaměstnané, samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci

Společenství

Nařízení Evr. parlamentu a Rady (ES) č.

883/2004

o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

(od 1. 5. 2010)

Nařízení Evr. parlamentu a Rady (ES) č.

883/2004

o koordinaci systémů sociálního zabezpečení

(od 1. 5. 2010)

nařízení Rady (EHS) 574/72 stanovící postup

provádění Nařízení 1408/71

nařízení Rady (EHS) 574/72 stanovící postup

provádění Nařízení 1408/71

Nařízení Evr. parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí

pravidla k nařízení č. 883/2004

Nařízení Evr. parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí

pravidla k nařízení č. 883/2004

nahrazuje

nahrazuje

prováděcí

prováděcí