pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Pojistné na sociální Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na zabezpečení a příspěvek na

státní politiku státní politiku zaměstnanostizaměstnanosti

X Zdravotní pojištění

X Úrazové pojištění zaměstnanců

Mgr. Ilona Kostadinovová [email protected]

Sociální zabezpečení – pojistné Sociální zabezpečení – pojistné na nemocenské a důchodové na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní pojištění a příspěvek na státní

politiku zaměstnanostipolitiku zaměstnanostiÚZ – sociální pojištěníZákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na

sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění


Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanostina státní politiku zaměstnanosti

Nemocenské a důchodové pojištění jsou částí sociálního zabezpečení, které jsou financované z příspěvků účastníků těchto subsystémů, přímá účelová platba na ně je označována jako pojistné, jehož součástí je i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Tvorba zdrojů financování je upravena zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Přestože jsou systémy označeny jako pojištění, jsou přímé účelové platby na ně určené součástí státního rozpočtu, platby na důchodové pojištění jsou vedeny jako samostatná položka státního rozpočtu.


Sociální zabezpečeníSociální zabezpečení Musí se rozlišovat účast na nemocenském pojištění, účast na

důchodovém pojištění a povinnost platit pojistné. Pojistné jsou povinny platit osoby, které zákon o pojistném na

sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, z. č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyjmenovává v § 3 a které jsou zároveň účastny nemocenského pojištění.

Ne všechny osoby, které jsou účastny nemocenského pojištění, jsou povinny platit pojistné, například studenti, ženy na mateřské dovolené.

Má-li osoba příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného, je podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti povinna přispívat na úhradu výdajů nemocenského a důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti.


Účel pojistnéhoÚčel pojistnéhoI. Na zdravotní pojištění

Veřejné zdravotní pojištění je druhem zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci – z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

II. Na sociální zabezpečení a nezaměstnanost

Pojistné na sociální pojištění (včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) je určeno na úhradu výdajů na:

a) dávky nemocenského pojištění

b) dávky důchodového pojištění

c) provádění nemocenského a důchodového pojištění a státní politiky zaměstnanosti (na správní výdaje).


Účel pojistného na sociální pojištění Účel pojistného na sociální pojištění a pojistného na zdravotní pojištěnía pojistného na zdravotní pojištění

Okruh započitatelných příjmů je pro oba systémy jednotný. I. Sociální pojištění – na účet okresních správ sociálního zabezpečení, zákon č.

589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Pojistné na sociální pojištění je určeno na úhradu výdajů na:a) dávky nemocenského pojištěníb) dávky důchodového pojištěníc) státní politika zaměstnanosti – podpora v nezaměstnanosti, provádění

nemocenského a důchodového pojištění (správní výdaje)- Penále ve výši 0,05% z neplacené částky za každý kalendářní den prodlení,

promlčení po 10 letech ode dne splatnostiII. Zdravotní pojištění – na účet příslušné zdravotní pojišťovnyVeřejné zdravotní pojištění je druhem zákonného pojištění, na jehož základě je

hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci, z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

- Sankcí za neplacení pojistného nebo nesprávně zaplacené pojistné v nižší výši, resp. za pozdní placení, je ze zákona penalizace ve výši 0,05% z neplacené částky za každý kalendářní den prodlení, pojistné se promlčuje za 5 let


SAZBY POJISTNÉHO v roce 2009SAZBY POJISTNÉHO v roce 2009

Sazba Nem. poj. Důch. poj. St. pol. zam.

Zdravotní poj.

Zv 26 % 3, 3 % 21, 5% 1,2 % 9 %

Znc

Zahr.znc

11 % 0 %

1,4%

6, 5 % 0,4% 4, 5 %

OSVČ 29, 2 % je-li účastna 1, 4 %

28 % 1,2% 13, 5 %

Dobrovolně účastná na důch. poj.

28 %


Příklady, opakování:Příklady, opakování:Započtení příjmu do vyměřovacího základu:- ubytování- ošatné- plnění poskytnutá k životnímu jubileu- vstupní prohlídky- služební vozidloKlíčové pojmy:- Zaměstnavatel, OSVČ- pojistné, plátce pojistného, poplatník pojistného, promlčení pojistného- penále, sankceOkresní správa sociálního zabezpečení rozhodla platebním výměrem o povinnosti

zaměstnavatele zaplatit přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení, protože jeho výrobní zařízení nevyhovuje zdravotnickým předpisům. Zaměstnavatel se domnívá, že mu přirážka byla stanovena neprávem.

1) Může se zaměstnavatel proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení bránit?

2) Který orgán bude rozhodovat o odvolání a bude jeho rozhodnutí konečné?


Průměrný výdělek, Průměrný výdělek, hrubá mzda, superhrubá mzdahrubá mzda, superhrubá mzda

- Slouží pro výpočet tzv. náhrad mzdy za pracovní volno- Započítává se základní mzda a případné odměny, mzda z práci

přesčas, příplatek za práci v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek- Zohledňují se příjmy za poslední 3 měsíce

- Srážky: Hrubá mzda - pojistné – na sociální a zdravotní pojištění z hrubé mzdy

zaměstnance

Superhrubá mzda je součtem pojistného plus hrubé mzdy a tvoří základ pro výpočet zálohy na daň – 15%.


Příklad pro výpočetPříklad pro výpočet

Mzda 35 000, - Kč

Osobní ohodnocení 2 000, - Kč

10 hodin přesčasů – příplatek za práci přesčas činí 25%


Denní vyměřovací základ/DVZ, §§ 18 – 22 Denní vyměřovací základ/DVZ, §§ 18 – 22 zákona o nemocenském pojištění, z. č. zákona o nemocenském pojištění, z. č.

187/2006 Sb. 187/2006 Sb.


786 1178 2356 Nad

2356Nemocenské

Ošetřovné90% 60% 30 % 0%

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství

100% 60% 30 % 0%

DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍDÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

NEMOCENSKÉ - pokračování

VÝPOČET DÁVKY

z denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) – u zmců je to zjednodušeně součet hrubých příjmů za 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na

dávku, – u OSVČ součet měsíčních vyměřovacích základů pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění v

předchozím kalendářním roce, – obojí se dělí počtem kalendářních dnů s vyloučením nezapočitatelných dnů (tj. kalendářní dny omluvené

nepřítomnosti v práci, za které nenáleží příjem, dále dny, za které byly poskytovány dávky nemocenského pojištění)

redukce DVZ - do konce roku 2008 pouze 2 redukční hranice: do 550 Kč se započítává z 90 %

550 -790 Kč se započítává ze 60 % a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží

Procentní sazby pro výpočet nemocenského z redukovaného DVZ –do konce r.2008:

1. – 3. kalendářní den 25 % 4. – 30. kalendářní den 60 %31. – 60. kalendářní den 66 %a od 61. kalendářního dne 72 %

procentní výše je zaokrouhlována nahoru na celé Kč takto vypočtená denní výše nemocenského platí i pro ošetřování člena rodiny/nově ošetřovné,

pro ostatní dávky nemocenského pojištění se DVZ na 90 % neredukuje

Nemocenské – nové redukční hranice v roce 2009Nemocenské – nové redukční hranice v roce 2009NEMOCENSKÉ - pokračování

VYLOUČENÍ NÁROKU NA NEMOCENSKÉ (nelze ho poskytnout ani dobrovolně) u toho, kdo si přivodil úmyslně pracovní neschopnost u toho, komu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu v době PN u toho, kdo utekl z místa vazby nebo výkonu trestu

NÁROK NA SNÍŽENÉ NEMOCENSKÉ VE VÝŠI 50 % - má pojištěnec, jestliže si zavinil PN: zaviněnou účastí ve rvačce jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití návykových a psychotropních prostředků při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku

VÝPOČET DÁVKY

z denního vyměřovacího základu redukce DVZ: 3 redukční hranice - dle metodiky uvedené v zákoně

- pro rok 2009 (sdělení MPSV č.396/2008 Sb.): 1. redukční hranice … 786,- Kč2. redukční hranice … 1.178,- Kč3. redukční hranice … 2.356,- Kč

redukce se provede tak, že do:do 1. redukční hranice se započte 100 % DVZdo 2. redukční hranice se započte 60 % DVZdo 3. redukční hranice se započte 30 % DVZ ak části nad 3. redukční hranicí se nebude přihlížet

výše nemocenského bude činit nadále 69 % DVZ (bez ohledu na délku prac.neschopnosti)

Druhy dávek ze základního důchodového pojištění Druhy dávek ze základního důchodového pojištění – z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění– z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

I. Starobní důchod - §§ 28 – 37

II. Invalidní důchod

a) Plný - §§ 38 – 42

b) Částečný - §§ 43 - 45

III. Vdovský a vdovecký důchod - §§ 49 – 51

IV. Sirotčí důchod - §§ 52 - 53


Okruh důchodově pojištěných Okruh důchodově pojištěných osob v ČR od 1. 1. 2009osob v ČR od 1. 1. 2009

Dvě skupiny v závislosti na tom, zda účast na důchodovém pojištění je podmíněna účastí na nemocenském pojištění či nikoli.

I. Zaměstnanec - § 5 odst. 1 písm. a) – l) zákona č. 155/1995 Sb. v souladu s § 5 písm. a), bod 1. – 14 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

X Zaměstnání malého rozsahu – sjednaná částka započitatelného příjmu je nižší než rozhodný příjem = 2000,- Kč

II. Osoby, jejichž činnost nezakládá účast na nemocenském pojištění, přesto jsou za splnění podmínek účastni pojištění důchodového.


Osoby, jejichž činnost nezakládá účast na nemocenském Osoby, jejichž činnost nezakládá účast na nemocenském pojištění, přesto jsou za splnění podmínek účastni pojištění pojištění, přesto jsou za splnění podmínek účastni pojištění

důchodového.důchodového. § 5 odst. 1 písm. w) a x) zákona 155/1995 Sb. § 8 z. 155/1995 Sb., účastny důchodového pojištění v těch

měsících, ve kterých jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu (z. č. 589/1992 Sb.) pro stanovení pojistného alespoň ve výši rozhodného příjmu

Rozhodný příjem – ¼ příjmu všeobecného vyměřovacího základu (§17 odst. 2 z.155/1995 ) za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast, a přepočítacího koeficientu (§ 17 odst. 4 z. 155/1995 Sb.)

Nařízení vlády č. 365/2008 Sb. – v současné době je to minimálně 5900,- Kč – absolutní částka, která se nesnižuje

Výpočet: 21 527 x 1,0942 = 23 555 : 4 = 5889, Kč


Příklady určení důchodového věkuPříklady určení důchodového věku

Pojištěnec získal 17 let zaměstnání a dosáhl věku 64 let. Kdy vzniká tomuto pojištěnci nárok na starobní důchod?

Žena vychovala 2 děti, získala 35 let doby pojištění a věku 55 let dosáhne 10. června 2008. Stanovte její důchodový věk a datum nároku na starobní důchod.


Příklad invalidní důchodPříklad invalidní důchod

● Muž 40 let byl dnem 1. 3. 2008 uznán plně invalidní. Od skončení povinné školní docházky v roce 1982 nepřetržitě pracoval až do 31. 12.1993 . Poté odešel do ciziny a po návratu v roce 1997 od 30. 09. 1997 byl důchodově pojištěn jako OSVČ až do vzniku invalidity. Zjistěte, zda tento muž splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod.


Příklad vdovský důchodPříklad vdovský důchod

● Vdově zanikl nárok na vdovský důchod uplynutím jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí 2 let od zániku nároku na důchod začal syn studovat na vysoké škole. Ve třetím ročníku vysoké školy syn dosáhl 26 let. Ke dni dovršení 26 let bylo vdově 52 let.

Zjistěte, kdy vznikl nárok na obnovu vdoveckého důchodu, po jakou dobu tento nárok trval a kdy vdově vznikne opětovně nárok na obnovu nároku na vdovský důchod.


Příklady sirotčí důchodPříklady sirotčí důchod Dítěti zemřel otec, který ke dni smrti nesplnil

podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod ani podmínky nároku na starobní důchod a ani nebyl poživatelem žádného z uvedených důchodů a k úmrtí nedošlo následkem pracovního úrazu. Vznikne v takovém případě nárok na sirotčí důchod po otci?

Dítěti zemřeli při autohavárii oba rodiče. Matka byla poživatelkou invalidního důchodu, otec ke dni smrti splnil podmínku doby pojištění potřebnou pro nárok na plný invalidní důchod. Jaké nároky z důchodového pojištění v tomto případě vzniknou dítěti?


Děkuji za pozornost.Děkuji za pozornost.

Mgr. Ilona Kostadinovová

[email protected]

http://akilda.webnode.cz/

pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Documents