podzim 2011

Jo NesbøHarry Hole #5 Pentagram

Lovec hlav (film a kniha)

Pentagram V Oslu začíná období prázdnin a dovolených a město zasáhla vlna letních veder. V jednom bytě nedaleko hřbitova

Našeho Spasitele začíná ze stropu něco kapat do hrnce s vařícími se bramborami. Ve vodě se tvoří drobné černé chuchvalce.

Ve svém bytě v Sofiině ulici leží tou dobou na zemi Harry Hole – opilý, opuštěný a suspendovaný. Ve zběsilém, ale

neúspěšném honu za usvědčením svého policejního kolegy Toma Waalera z vraždy zradil všechny své blízké. Za čtyři týdny

bude bez práce. Vtom zvoní telefon. Šéf oddělení vražd povolává Harryho k podivnému nálezu – zavražděná žena

s odseknutým prstem. Harry Hole dostává svůj poslední případ. Bude na něm pracovat společně s jediným kolegou, který

právě nemá dovolenou, s Tomem Waalerem, jenž Harrymu učiní jistou nabídku. Vzápětí zmizí beze stopy Lisbeth, manželka

známého producenta Willyho Barliho, který chystá premiéru muzikálu My Fair Lady, v němž měla jeho žena hrát hlavní roli.

A na policii dorazí v obálce useknutý prstem. Stojí za Lisbethiným zmizením její manžel, jak tvrdí tzv. Holeův první zákon,

anebo někdo jiný? Brzy se ukáže, že policie má co do činění se sériovým vrahem. Dokáže Harry rozluštit vzkazy a symboly,

které vrah zanechává na místech činu, a dokáže zabránit dalším vraždám? Přijme nabídku Toma Waalera? A podaří se mu

vrátit svůj osobní život k normálu? Harrymu začíná být pořádně horko...

Lovec hlav Ve svém dalším románu autor bestselleru Nemesis uvádí na scénu nového hrdinu. Roger Brown je podle svého

vlastního názoru nejlepší a nejhůře placený lovec hlav (headhunter) v Norsku, má příliš krásnou ženu a příliš drahou vilu,

a proto si musí přivydělávat krádežemi uměleckých děl. K tomu využívá kontaktů, které získává při své práci. Clas Greve je

dokonalý kandidát na jakoukoli vrcholnou pozici. Ženám připadá okouzlující, a navíc vlastní jeden Rubensův obraz

stomilionové hodnoty. Dokáže-li Roger Brown tento obraz získat, vyřeší se tím jeho ekonomické potíže a navždy získá svou

ženu Dianu. Když se však Brown dostane do Greveho bytu, zjistí něco, co vědět ani nechtěl. Roztáčí se nečekaný kolotoč

událostí. Náhle se lovcem hlav stává někdo jiný, Brownovi jde o život a mění se ve štvanou zvěř. Začíná zběsilý hon a boj

o přežití, ve kterém může zvítězit jen jeden... Yellow Bird Productions (společnost, která natáčela také Larssonovo Millennium)

právě dokončila filmovou adaptaci knihy. Film má premiéru v srpnu 2011 v Oslua v říjnu bude uveden v českých kinech.foto: Stian Andersen

Michel FaberNěkdy prostě prší

Ve své první povídkové sbírce prokázal Michel Faber výjimečně živou fantazii, lásku k jazyku i podivuhodnou všestrannost.

Jeho povídky jsou hravé a zároveň hluboce dojemné, satirické a přitom upřímně lidské. Setkáme se v nich s Bohem, který

najde Zemi na skládce, s láskou v sexshopu i s rybami, které plují ve vzduchu a číhají v uličkách. Michel Faber bývá

přirovnáván k Ianu McEwanovi či Roaldu Dahlovi, ale už touto první sbírkou dokázal, že je to spisovatel naprosto originální.

Michel Faber (1960) se narodil v Holandsku, s rodiči se přestěhoval do Austrálie a nyní žije na Skotské vysočině. Po studiích

na Melbournské univerzitě pracoval jako ošetřovatel, balič, uklízeč a pokusný králík pro lékařský výzkum. Dlouhá léta si psal

romány a povídky jen do šuplíku, pro svět ho objevila až jeho žena, která koupila dopis, známku a poslala jeho povídku Někdy

prostě prší do soutěže Iana St. Jamese. Tu soutěž Faber hned na první pokus vyhrál. Následovala další úspěšná díla – sbírka

povídek Někdy prostě prší, román Pod kůží, osmisetstránkový opus z viktoriánské Anglie The Crimson Petal and the White,

sbírka povídek The Apple a zatím poslední román The Gospel of Fire.

přeložil Viktor Janiš

Stephen WeeksDaniela

připravuje se filmové zpracování

Strhující historický román a zároveň neobyčejně poutavý milostný příběh Daniela zavede čtenáře do nacisty

okupované Prahy v době před koncem války. Vzpomínky vypravěče, starého správce památníku v bývalém

německém zajateckém táboře - v povědomí Čechů úplně jinak zapsané - slezské Zaháni, ale obsáhnou mnohem

delší časový oblouk a zahrnou téměř celý středoevropský prostor. Jak si s životy jednotlivců zahrála doba, v níž se

dějiny psaly krví milionů? Sledujeme životní peripetie muže, který jako modrooké blonďaté dítě vyrostl v židovské

rodině na Ukrajině, jako příslušník Hilfswillige se zúčastnil bitvy o Stalingrad, se štěstím unikl z obležení, jako zajatec

otročil na statku v Polsku, opět uprchl a v listopadu 1944 v uniformě německého důstojníka přijíždí do Prahy. Zde se

znovu setká s Danielou, německými důstojníky vyhledávanou prostitutkou, která se stane jeho životní láskou. Avšak

jako Nikolaj není tím, za koho se vydává, tak i Daniela skrývá, jakou odpovědnost na sebe vzala. Daniela je prvním

dílem zamýšlené trilogie Century Trilogy (Století). Druhý, již dokončený díl, White Horses (Bílí koně), se odehrává v

post komunistické Praze roku 1993. Dosud nedokončený závěrečný díl Legion of Snows (Sněhová legie), se

odehrává v letech 1918-1919 na Sibiři a opět v Praze. Všechny tři romány, které spojují osudy tří židovských rodin

žijících ve střední Evropě, představují silné příběhy kromobyčejné lásky na pozadí převratných událostí dvacátého

století.

Stephen Weeks pochází z anglického hrabství Hampshire. Jeho vysoký tvůrčí potenciál a hluboký zájem o historii

a památky předurčily jeho profesionální dráhu. Ta se vyvíjí ve dvou souběžných liniích: je scénáristou, filmovým

režisérem a producentem, spisovatelem a publicistou, zároveň se ale celoživotně věnuje ochraně památek,

rekonstrukcím historických budov a interiérů. Jako filmař má na svém kontě hrané filmy Meč statečných (1984)

s Seanem Connerym, Já, netvor (1971) s Christopherem Lee a Peterem Cushingem, oceněný a nyní znovu objevený

horor Ghost Story (1974), a řadu dokumentárních filmů. Daniela je jeho prvním skutečným románem, jeho druhým

románem je Hraběnka v nesnázích (česky MF 2007).foto: David Vaughan

Annelies VerbekeZáchrana ryb

Nový román vlámské autorky Annelies Verbeke Záchrana ryb je milostným příběhem o bolesti nad ztracenou láskou, kterou se

hlavní hrdinka snaží přebít pokusem o záchranu ryb jakožto druhu. Monique Champagne je mladá spisovatelka, která svou

literární kariéru rázně ukončí ve chvíli, kdy ji opustí partner. Aby zahnala zoufalství, vrhne se se vší rozhodností do boje

o záchranu ryb. Píše plamenné články do novin, v nichž kritizuje nadměrný rybolov. Obráží jeden vědecký kongres ichtyologů

za druhým, spolupracuje s „rybími“ aktivisty, prokousává se sáhodlouhými výzkumy. Zkrátka dělá vše proto, aby zachránila

moře a jeho obyvatele, neboť ho považuje za prazačátek všeho, ze kolébku života na této planetě. Věří, že skrze ryby může

vlastně spasit před záhubou celé lidstvo.Velkou otázkou ovšem zůstává, jestli tím dokáže zachránit i sama sebe.

Belgická autorka Annelies Verbeke (1976) vystudovala na univerzitě v Gentu obor germánské jazyky a literatura a později

absolvovala kurz scénického psaní v Bruselu. Vedle mimořádně úspěšné románové prvotiny „Slaap!“ (Spi!, Kniha Zlín 2010), je

autorkou několika scénářů, které rovněž došly řady ocenění, ať už samy o sobě nebo v podobě filmů, které byly podle nich

natočeny. Román získal četné literární a kulturní ceny a pracuje se na jeho filmové podobě.

autorka úspěšné knihy Spi!

foto: Stephan Vanfleteren

Shaun TanPříběhy z konce předměstí

držitel Oscara za nejlepší krátký animovaný film roku 2011

Příběhy z konce předměstí (2008) jsou antologií patnácti velmi krátkých ilustrovaných povídek – humorných, poetických, dojemných, vážných, lehce děsivých, melancholických či jen hravě absurdních. Každá z nich se zabývá podivnou situací či událostí, která se odehraje v jinak důvěrně známém předměstském světě, ať již jde o návštěvu

maličkého zahraničního studenta, dobrodružnou expedici dvou bratrů na samý konec předměstí, obrovského

dugonga záhadně vyvrženého na trávník u sousedů, objev tajemného pokoje uvnitř domu, zlověstný stroj

nainstalovaný ve veřejném parku nebo o moudrého buvola obývajícího prázdnou parcelu na konci ulice. Skutečným

obsahem každého příběhu je spíše to, jak na tyto záhadné úkazy a absurdity reagují obyčejní lidé, do jaké míry je jejich

význam odhalen, ignorován či zcela nepochopen. Mnohovrstevnatá kniha není určena zdaleka jen dětem nad 12 let,

třebaže právě v kategorii knih pro děti a mládež za ni mladý australský autor a ilustrátor posbíral řadu prestižních

ocenění.

Shaun Tan (1974) vyrůstal na předměstí australského Perthu. Vystudoval výtvarné umění a anglickou literaturu. Začínal

jako ilustrátor hororových a sci-fi povídek, později ho proslavily vlastní ilustrované knihy, v nichž spojuje společenská, politická i historická témata se surrealistickým, snovým viděním světa. Jeho knihy, např. The Red Tree (Červený stromek), The Lost Thing (Ztracenec) a kritiky oceňovaný The Arrival (Příjezd), pozoruhodný stodvacetiosmistránkový

příběh beze slov, mu získaly řadu ocenění a čtenáře všech věkových kategorií nejen v anglicky mluvících zemích, ale také v Evropě, Asii a Jižní Americe. Příběhy z konce předměstí (Tales from Outer Suburbia, 2008) jsou zatím autorovou poslední knihou a kromě cen v Austrálii a USA byly také zvoleny nejlepší německou knihou pro děti a mládež roku 2009. V současné době pracuje Shaun Tan jako nezávislý umělec, spisovatel a režisér se sídlem v Melbourne.

Joanna KavennaZrození lásky

autorka úspěšné knihy Ostuda ostudná

foto: David Fisher

Co mají společného zneuznaný lékař, nastávající matka, autor bestselleru a rebelové na útěku? V novém

románu Joanny Kavenny Zrození lásky je to různě silný a vyprofilovaný vztah k rození dětí

a neoddiskutovatelnému významu tohoto momentu v lidském životě. Ve čtyřech paralelních příbězích hrají

plodnost, těhotenství, porody a porodnice ústřední roli, přestože převažují mužské postavy a děj se odehrává

od 19. století až do ne příliš vzdálené budoucnosti. Autorka formou povídkového eseje zkoumá hranice emocí

propukajících v mezních okamžicích, s citem a do hloubky pátrá v lidských duších, klade si řadu otázek

a přináší jen málo odpovědí – zato spoustu lásky. Její nová kniha ani zdaleka nepatří do rukou jen ženám;

dotýká se totiž celé lidské existence.

Joanna Kavenna (1974) je autorkou tří knih. The Ice Museum (Ledové muzeum, 2005) originálním způsobem

kombinuje prvky cestopisu s literární kritikou a studiem severských mýtů. Za román Ostuda ostudná (The

Inglorious, 2008, Kniha Zlín 2011), mapující v směšnohrdinském duchu příběh zhroucení úspěšné moderní

ženy, získala Orange Award pro nové objevy za rok 2008. Třetí titul a druhý román, Zrození lásky (The Birth of

Love, 2010) začala psát v době, kdy byla těhotná se svým druhým dítětem a zamýšlela se nejen nad

obrovskými změnami vnímání během těhotenství, ale také nad prožíváním příchodu dítěte na svět v ženském

a mužském světě. Kavenna žije s partnerem a dvěma malými dětmi v britském Lake District a kromě

romanopisectví také píše o literatuře např. do Guardianu, London Review of Books, The International Herald

Tribune či The New York Times.

Leanne Shapton

Doolanové a Harolda Morrise. Knihy, oblečení, šperky atd.

Významné artefakty a osobní předměty ze sbírky Lenore

práva na filmové zpracování zakoupil Brad Pitt

Aukční katalog toho o člověku dokáže říct hodně – o jeho vášních a marnivosti, poklescích i cítění. O tom

lepším i horším, čím prochází. Leanne Shaptonová s úžasnou vynalézavostí sestavila katalog věcí, které

zbyly po vztahu Lenore Doolanové a Harolda Morrise. Mezi fotografiemi předmětů, které jsou na

dražbách běžně k vidění (šperky, umělecká díla nebo vzácný nábytek), ale i zdánlivě bezcenných věcí

(pyžamo, vzkazy, ohmatané knihy) se vynořuje příběh lásky jednoho fotografa a jedné novinářky.

Leanne Shaptonová je americká ilustrátorka, spisovatelka a vydavatelka. Žije a působí v New Yorku.

Jejím knižním debutem byl v roce 2003 soubor kreseb nazvaný Toronto. V letech 2008 a 2009 pracovala

v redakci deníku New York Times jako umělecká vedoucí, v současné době přispívá pravidelným

sloupkem do jeho magazínu zaměřeného na módu, design, jídlo a cestování.

Keith HarringDeníky

pouliční kultura New Yorku 80. let

foto: Jeannette Montgomery Barron

Svazek nabízí čtenáři sebrané deníky amerického výtvarníka Keitha Haringa. Časově deníky

pokrývají období od roku 1977 až do podzimu 1989, tedy do doby několika měsíců před

umělcovou smrtí. Haring v nich zaznamenává svou uměleckou činnost, své pocity, nejistoty,

názory, ale skrze subjektivní perspektivu i vývoj newyorské výtvarné scény v osmdesátých

letech dvacátého století, kdy byl po úmrtí Andyho Warhola právě Haring její vůdčí osobností.

Keith Harring (1958) se narodil v Readingu ve státě Pensylvania. Od útlého dětství se zajímal

o výtvarné umění, které poté v letech 1976 až 1978 studoval na výtvarné škole v Pittsburghu.

V devatenácti letech odešel do New Yorku, kde studoval na Akademii výtvarných umění.

Začal se věnovat pouličnímu grafitti, které ho velice silně inspirovalo, proslavil se právě

kresbami v newyorském metru. V New Yorku se seznámil s Andy Warholem a stal se

výraznou postavou newyorské kulturní scény. Keith Haring zemřel v únoru 1990 na zdravotní

komplikace související s chorobou AIDS, jež byla u Haringa diagnostikována v roce 1988 a jež

byla posledním velkým tématem jeho díla.

Lou Reed

nové zpracování Poeova Havrana

Lou Reed, legenda The Velvet Underground a jeden z nejinovativnějších umělců posledních

tří desetiletí, vždy nabízel velmi barvitý pohled na život ve velkoměstě. Prozkoumal životní

extrémy temnoty a světla a Edgara Alllana Poea považuje za svého duchovního otce. Lou

Reed přebásnil jeho dílo Havran. Těšit se můžete zejména na výborné grafické zpracování.

Lewis Allen „Lou“ Reed nebo jen Lou Reed (1942) je americký rockový zpěvák a kytarista,

známý jako jeden z hlavních členů skupiny The Velvet Underground, později i jako sólový

interpret. Je autorem písní Perfect Day nebo Walk on the Wild Side. Reed spoluvytvářel

základy rocku, do kterého pomohl vnést intelektuálnější myšlenky. Reedovy texty byly často

o tématech, která byla tabu, jako byl například sadomasochismus (Venus in Furs),

transvestitismus (Sister Ray), prostituce (There She Goes Again) nebo narkomanie (I'm

Waiting for the Man, White Light/White Heat, Heroin). Při hře na kytaru používal zkreslení,

zpětné vazby nebo nestandardní ladění. Reed prožil téměř celý život v New Yorku a jeho

hudba je New Yorkem (a jeho podsvětím) do značné míry inspirovaná.

Havran

foto: Richard Dumas

Andy WarholFilozofie Andyho Warhola, od A k B a zase zpět

neformální autobiografie

Filozofie Andyho Warhola vyšla poprvé v roce 1975. Slavný americký malíř, grafik, filmový tvůrce, nakladatel a především

vůdčí osobnost a ikona pop-artu ve své neformální autobiografii filozofuje o lásce, sexu, penězích, práci, kráse, slávě,

úspěchu, umění, jídle i smrti a ani na chvíli nepřestává být zábavný. Jeho postřehy mají často formu aforistických

bonmotů a oscilují mezi provokativní nadsázkou a odzbrojující upřímností. Není divu, že právě této knize jako jedné

z mála vyjádřil svůj obdiv Truman Capote, další brilantní stylista a velký chameleon a enfant terrible americké kultury

dvacátého století. Kromě dnes tak často citovaných výroků však kniha nabízí i hlubší vhled do autorova dětství a do

kvasu americké pop-kultury šedesátých a první poloviny sedmdesátých let. Dozvíme se více jak o Warholových

československých (rusínských) kořenech, dospívání v přistěhovalecké pittsburské čtvrti a uměleckých začátcích, tak

o jeho pozdější spolupráci s hvězdami a celebritami umělecké scény (od Elizabeth Taylorové a Marilyn Monroe přes

Velvet Underground až po Rolling Stones). Kniha vychází v českém překladu podruhé, v nakladatelství Kniha Zlín poprvé.

Andy Warhol (1928 – 1987), slavný americký malíř, grafik, filmový tvůrce a spisovatel, se narodil v Pittsburghu jako

Andrej (Andrew) Warhola rusínským přistěhovalcům z vesničky Miková v dnešním severovýchodním Slovensku. Jeho

výtvarný talent byl zřejmý od dětství – v Pittsburghu vystudoval design a stal se bakalářem výtvarných umění, poté se

přestěhoval do New Yorku, kde začal kariéru jako reklamní ilustrátor. V „divokých“ šedesátých letech dvacátého století

se proslavil jako ikona pop-artu: fascinovala ho americká masová kultura, metodou sítotisku často zobrazoval typické

americké produkty – plechovky od Coca-Coly a Campbellovy polévky, dolarové bankovky, celebrity typu Marilyn Monroe

či Elizabeth Taylorové. Jako zakladatel uměleckého studia The Factory („Továrna“) byl obklopen skupinou bohémů –

umělců, hudebníků, spisovatelů i undergroundových celebrit. Spolupracoval se skupinou The Velvet Underground a

zpěvačkou Nico, navrhl také obaly dvou desek Rolling Stones. Je autorem několika knih. Zemřel v roce 1987 po banální

operaci žlučníku. Navzdory svému známému výroku o „patnácti minutách slávy“ z ůstává Warhol více než dvacet let po

své smrti stále kontroverzní a uhrančivou postavou, objektem řady výstav, biografií, vzpomínkových knih.

T. Hülswitt, R. Brinzanik Budeme žít věčně?

Přírodovědecké výzkumy na téma život, inteligence a hmota dosáhly v současné době revoluční výsledky, které provokují naše dosavadní

pojetí přírody, lidského těla a ducha. Vynálezce a futurolog Ray Kurzweil odvodil z možných technologických aplikací těchto poznatků vizi

blízké budoucnosti, ve které umělá inteligence překoná lidskou ve všech oblastech, člověk splyne s inteligentní technikou, stárnutí a nemoci

budou pokořeny využitím genové techniky a nanomedicíny a nakonec už nikdo nebude muset zemřít přirozenou smrtí.Co je na těchto vizích

věda, co náboženský příslib, co pouhé sci-fi? Spisovatel Tobias Hülswitt a fyzik Roman Brinzanik diskutovali s významnými vědci, mezi jinými

s nositelem Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehnem, vědcem v oboru výzkumu kmenových buněk Hansem R. Schölerem a vědcem

v oboru výzkumu mozku Wolfem Singerem. Chtěli zjistit, jaký je současný stav přírodních věd a jak vypadají seriózní scénáře budoucnosti.

Vedle toho se snažili z rozhovorů s prezidentem Max-Plankova institutu Peterem Grussem, demografem Jamesem W. Vaupelem a etikem

Bertem Gordijnem vysondovat sociální důsledky nových technologií a případného radikálního prodloužení lidského života. S páterem

Friedhelmem Mennekesem SJ, spisovatelem Hans-Ulrichem Treichelem, filozofem Aaronem Ben-Ze’evem a dalšími mluvili autoři o tvárnosti

lidské identity a o vztahu umění k technice, trudomyslnosti a pomíjivosti.

Roman Brinzanik (1969) se narodil v Československu, studoval fyziku a filosofii ve Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Po dokončení

doktorandské práce z oboru komplexních systémů a nanofyziky přešel k výpočetní biologii a pracoval ve Weizmannově vědeckém institutu

v Izraeli. Dnes je vědcem v Max- Plankově institutu pro molekulární genetiku v Berlíně a bádá v oboru systémové biologie, předmětem jeho

výzkumu jsou mimo jiné molekulární příčiny rakoviny a obezity. Je členem Korsakowa institutu pro nelineární kulturu vyprávění.

Tobias Hülswitt (1973) se narodil v německém Hannoveru, je spisovatelem na volné noze. Napsal jednu dětskou knihu a několik románů, ten

poslední se jmenuje Dinge bei Licht (2009). Pracuje jako docent na Univerzitě umění v Berlíně, na Akademii umění v Mnichově a jako hostující

profesor v Německém literárním institutu v Lipsku. Spolu s dokumentaristou Florianem Thalhoferem založil a provozuje Korsakowův institut

pro nelineární kulturu vyprávění.

foto: Juliane Henrich

další novinky v edici TEMA

foto: Charlotte de Botton

Loel Zwecker: Co se dosud stalo

Ole Høystad: Historie srdce, Alain de Botton: Náboženství pro ateisty

Oliver James: How Not To F*** Them Up

Poučná i zábavná je tato roadmovie dějinami lidstva – odstartuje ve starověkém Egyptě, přivede ke zjištění, že římská říše, to byly vlastně

antické Spojené státy, vysvětlí, jak se mísily kultury v období stěhování národů, představí první mediální revoluci v renesanční epoše i zrod

veřejného mínění za osvícenství, zaskočí konstatováním, že v 19. století svět prožil globální pubertu a dnes podlehl totální ekonomizaci. Pět

tisíc let v dějinách lidstva plných osudových zvratů a fascinujících změn.

Michel Faber: Někdy prostě prší Nicholas Shakespeare: Dědictví Christopher Isherwood: Berlínské povídky Jo Nesbo: Pentagram Jo Nesbo: Lovci hlav

Boris Filan: Klimtův polibek

Jerzy Pilch: Město utrpení

Jerzy Pilch: Pod padlým andělem

Stephen Weeks: Daniela

Gunther Geltinger: Člověk Anděl

Nick Laird: Gloverův omyl

Catherine O´Flynnová: Zprávy o tobě

Peter Pišťanek: Rivers of Babylon II.

Andrew Crumey: Mobius Dick

Kristýna Vorlíčková: Flying foxes Deborah Kay Davies: Jaká jsem

Joanna Kavenna: Zrození lásky zima Pavel Bohdan: DuplikátIlja Bojašov: Mourkova cesta

Andrus Kivirähk: Muž, který rozuměl hadí řeči Natalka Sňadanko: Sbírka vášní Oksana Zabužko: Muzeum opuštěných tajemství Annelies Verbeke: Záchrana ryb Matthieu Jung: Princip předběžné opatrnosti

přehled novinek druhého pololetí

Karel C. Grig: Třetí kaple Shaun Tan: Příběhy z konce předměstí Shaun Tan: Eric

Leanne Shapton: Important artefacts...

Keith Harring: Deníky

Andy Warhol: Filozofie Andyho Warhola

Lou Reed: Raven

Petra Strachoňová Fingerland: Volání Lva

Alan Macfarlane: Japonsko za zrcadlem

Tobias Hülswitt, Roman Brinzanik: Budeme žít věčně?

Loel Zwecker: Co se dosud staloOle Høystad: Historie srdce

Alain de Botton: Náboženství pro ateistyOliver James: How not to f* them up