Hodnocení znalostí žáků

Přehled a metodika

Philippe Claus, generální školní inspektorPraha, 24. listopadu 2011

Přehled hodnocení

Kdo?Odbor evaluace, prognostiky a výkonnosti (DEPP, Direction de l’Evaluation, de la Prospective et de la Performance)– Statistické oddělení Ministerstva školství, statistické

zpracování, znalecké posudky, hodnocení

Vrchní ředitelství školního vzdělávání (DGESCO, Direction générale de l’enseignement scolaire)– Zavádění a hodnocení školské politiky stanovené

Ministrem

Ústřední školní inspektorát (IGEN, Inspection générale de l’éducation nationale)– Znalecké posudky, podněty a oživení

Nástroje hodnocení (1)• Soubor „CEDRE“ :

– soubor hodnocení jednotlivých předmětů prováděný na vzorku žáků 5. a 9. tříd ZŠ

– hodnocení jednoho určitého předmětu zvoleného pro daný rok prováděné od roku 2003, opakované každých 6 let

– ovládání jazyka/obecné dovednosti, cizí jazyky, postoje k životu ve společnosti, dějepis-zeměpis/občanská výchova, experimentální vědy, matematika, četba z elektronických médií (lecture sur support électronique, L.S.E)

• „LOLF“ ukazatele : (LOLF = Organický zákon o financování státní správy, Loi organique relative

aux lois de finances) – Zvládání základních dovedností ve francouzštině a v matematice v

5. a 9. třídě ZŠ (od roku 2007)– Zvládání dovedností společného rámce (test je sestavován)

• Longitudinální komparace: – Sledování ročníku žáků nastoupivších do 6. třídy ZŠ v roce 2007– Sledování ročníku žáků nastoupivších do 1. třídy ZŠ v roce 2011

Nástroje hodnocení (2)• Zevrubná hodnocení

– Hodnocení 2. třídy ZŠ/5. třídy ZŠ od roku 2009 (DGESCO), specifická práce zaměřená na časovou porovnavatelnost

– Test zaměřený na četbu zákona „Den obrany a občanství“ (Journée défense et Citoyenneté, JDC, ex-JAPD), prováděno u mladých sedmnáctiletých Francouzů od roku 1998

• « Historická » porovnávání: – « Čtení, psaní, počty » v 5. třídě ZŠ (1987-2007) – Problémy se čtením na začátku 6. třídy ZŠ (1997-2007)

Metodický rámec

Etapy1. Cíle a referenční rámec:

cíle: co chceme měřit? tabulka kompetencí / dovedností charakteristiky nástroje (formát jednotlivých cvičení, typy

nosičů, atd.)2. Vytváření jednotlivých cvičení3. Experimentace s rozsáhlým souborem cvičení4. Vytváření definitivní podoby testu na základě výsledků

experimentace 5. Kampaň k definitivní podobě testu6. Model měření, vytváření měřítka7. Analýzy a interpretace výsledků

Principy• Platné hodnocení :

– Měří to, co měřit má• Věrné hodnocení:

– Hodnota měření je spolehlivá a přesná• Standardizované hodnocení:

– Minimalizace omylu měření každé jednotlivé etapy analýzy

• Porovnavatelné hodnocení:– V čase: porovnavatelnost různých testů– V prostoru: porovnavatelnost mezi jednotlivými

jazykovými/kulturními skupinami

Skládání testů• Standardizace:

– přesné pokyny– «správce testu» není učitelem hodnoceného předmětu

(2. stupeň ZŠ = collège)– jeho možnost zasahovat je omezená– žáci nemají stejné sešity („oběžné“ sešity), což

zamezuje opisování• Motivace žáků:

– žáci nemají žádný zvláštní zájem na osobním nasazení při testu

– jak podnítit motivaci? (danými pokyny, výběrem atraktivních nosičů, přizpůsobením náročnosti, atd.)

Opravy testů• Úskalí spjatá s opravami otázek

– kulturní zvyklosti a stupeň náročnosti opravujících – vliv pořadí, „oslnění“, opravných zkoušek

• Centralizace oprav• Program tele-oprav (AGATE) :

– „odhmotnění“ (výhody správa/cena)– opravy podle cvičení– kontrola kvality oprav – několikanásobné opravy

Vytvoření měřítka• Stejné měřítko pro studenty i pro cvičení

Rozdělení žáků(θ) Rozdělení cvičení (b)

10

5

7

6 9

2 11

8

1 3

4

12

Nejlepší žáci Náročná cvičení

Snadná cvičeníNejslabší žáci

Příklad měřítka• Ukázka ze souboru

hodnocení jednotlivých předmětů DEPP, hodnocení předmětu dějepis-zeměpis na konci 9. třídy ZŠ (rok 2006)

• Průměrný výsledek je stanoven na hodnotě 250, typová odchylka činí 50

• Skupiny 0 a 1: 15%, Skupina 5: 10%

• Určení rozhraní: stanovení «standardního nastavení» pro ukazatele společného rámce

Zajištění porovnavatelnosti

Jedinečnost úkolu• Každé cvičení má svou obtížnost:Příklad (5. třída ZŠ)

Porovnat dvě čísla nacházející se na stejném řádku s použitím odpovídajícího znaménka: <(menší než) ; > (větší než) ; = (rovné)

12 250 1 250

140,5 155

0,8 1,4

15 300 1 532

234,8 238

0,6 1

Úspěšnost: 76 % Úspěšnost: 66 %

Princip• Ilustrace celostátního hodnocení žáků 5. tříd ZŠ:

– V 2009, 15,3% žáků dosáhlo výsledků ≤ 13/20 – V 2010, 26,2% žáků dosáhlo výsledků ≤ 13/20– Vzrostlo skutečně procento žáků, kteří «nemají

dostatečné znalosti», během jednoho roku o 11 procentních bodů?

– Jiné vysvětlení: zkouška z roku 2010 je náročnější nežli zkouška z roku 2009

• Potřeba ukotvení:– Prostřednictvím cvičení absolvovaných všemi žáky– Prostřednictvím žáků, kteří absolvují všechna

cvičení• Cíl:

– Oddělit náročnost cvičení a úroveň žáků

Ilustrace na výsledcích

Časové porovnávání• 5. třída ZŠ 1987-2007• Čtení-porozumění:

– v roce 2007 mělo potíže 20% žáků oproti 10% v roce 1987

– Nárůst sociálních nerovností: pokles se dotýká především dětí ze sociálně znevýhodněných rodin

• Pravopis:– Diktát textu o délce několika řádků, nárůst počtu chyb

(z 11 na 15)– Pokles se týká všech žáků bez rozdílu sociálního

původu– Narůstá především počet gramatických chyb

Informační poznámka 08.38

Časové porovnávání (pokračování)

Výkonnost 1997 2007

Rychlost 22,5% 24,1%Fonologie 21,7% 21,6%Morfologie 17% 17,6%Běžná slova 19,6% 19,9%Málo používaná slova 24,2% 30,7%Pravopis 23,1% 33,6%Formulace 28,4% 33,6%

• Tyto tři veličiny nejvíce korelují se školními výsledky

• 6. třída ZŠ 1997-2007

Informační poznámka

Dokumenty

Sbírka CNDP/DEPP