Omyly Waltera Onga ve světle indické orality

Download Omyly Waltera Onga ve světle indické orality

Post on 26-Oct-2014

131 views

Category:

Documents

10 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Svt literatury 17.36 (2007): 214-248(Pipojen pdf soubor nen konen verse textu.)The Fallacies of Walter Ong in the Light of Indian Orality (written in Czech)

TRANSCRIPT

<p>Omyly Waltera Onga ve svtle indick orality</p> <p>Omyly Waltera Onga ve svtle indick orality Lubomr Ondraka Je teba pivtat kad vn a poctiv pokus vybudovat v jakmkoliv humanitnm oboru celostn, zobecujc teorii, je by byla aplikovateln na vechna lidsk spoleenstv a vechny doby. Je to loha nron, nevdn a jen mlokdy spn zavren. Nron, protoe od autora vyaduje nesmrn rozshl a encyklopedick znalosti z nejrznjch oblast svta, a nevdn, ponvad tm vdy se vyroj kritick hlasy specialist poukazujc na rzn nepesnosti, chybn interpretace i pmo omyly. Literrn teoretik Walter Ong se do takovhoto obtnho projektu pustil a na pomrn malm prostoru pedloil ucelenou teorii o procesech, kter se odehrvaj ve spolenosti a v lidskm vdom pi pechodu od orln slovesnosti k psemn zachycenmu textu.1 Po ptadvaceti letech od prvnho vydn tto publikace je zejm, e Ongv pokus byl velmi spn. Jak uvd na zadn stran oblky jeden z recenzent eskho pekladu Petr A. Blek, kniha se hned po svm vydn v roce 1982 stala klovm a takka kanonickm textem pro literrnteoretick, komparativn a mediln studia v anglofonnch zemch a pozdji i ve zbytku svta (dosud byla peloena do 12 jazyk). Dalo by se tedy oekvat, e i esk peklad tto vznamn publikace bude zahrnut chvlou potvrzujc jej ve zmnnou klovost a kanonicitu. Nsledujc dky vak budou velmi kritick a budou se snait ukzat, e Ongova teorie je myln, jeliko nedostv svmu nroku na univerzln platnost. Jak toti zhy uvidme, vechny zkladn hypotzy o oralit, na nich Ong vybudoval svou teorii, je v popperovskm smyslu a neekan snadn falzifikovat a prokzat tak neplatnost jeho teorie jako celku. 1. Walter Ong a indick oralita Ong se dopustil jedn neomluviteln a tko pochopiteln metodologick chyby: pi svm zkoumn vztah mezi oralitou a gramotnost nevzal v potaz nejvznamnj orln kulturu na svt vbec, toti kulturu indickou. Pro je prv indick oralita tou nejpozoruhodnj na svt, je zejm: traduje zdaleka nejvt objem literatury, pokrv nejvt geografick zem, trv neperuen po nejdel dobu, a zejmna, jak jet podrobnji uvidme dle, Indov vyvinuli nesrovnateln nejvt sil, aby onen obrovsk korpus literatury zachovali naprosto pesn. Je tedy vskutku zarejc, e akoliv Ong zn odborn studie1</p> <p>k oralit prakticky z celho svta (viz zejm. s. 38) a nezdka jimi podpr sv argumenty, vlastnosti indick orality pi formulovn sv teorie zcela ignoruje. Vysvtlen je ale mon snadn: kdyby se Ong s indickou oralitou seznmil a pokusil se ji zahrnout do svch hypotz, nemohl by tuto knihu nikdy napsat, ponvad indick materil by mu vyvrtil vechny klov teze, na nich jeho publikace stoj. V em je problm? Ong pijm a rozvj teorii M. Parryho o homrskch eposech, podpoenou adou souasnch antropologickch vzkum, zejmna pak pracemi A. Lorda o jihoslovanskch bardech. Podle tchto pedstav je zkladn charakteristikou orln skladby to, e je vystavna z tzv. formul, co jsou ustlen slovn obraty, spojen, ren, frze, jaksi prefabrikovan dly (s. 33), je pvec i pednae spojuje, sev do pevn danho tematickho rmce (zejm. s. 4347). Samotn pednes tedy spov v dovednosti umnho poskldn formul do mnemotechnickho schmatu: pednejc si tud nepamatuje skladbu pesn slovo od slova, to toti podle Onga nap. u dlouhch epos ani lidsk pam neumouje, nbr vdy znovu a znovu skld formule do ustlenho rmce. Nutnm dsledkem je, e kad pednes je originln: nelze dvakrt naprosto pesn zopakovat tent text, akoliv pednejc pochopiteln tvrd opak a trv na tom, e jeho pednes je doslovn a nemnn. Tady jist kad indolog, student indologie i jen laick zjemce o Indii zbyst a zapochybuje: copak se v kad knce o hinduismu nepe o tom, kterak byla vdsk slovesnost po tisce let tradovna stn a do posledn hlsky pesn? Byl to snad omyl, v nm indologie ila po destky let a jen se dky Ongovi podailo odstranit? Nen nic snazho, ne nahldnout do nkolika modernch uebnic a pehled hinduismu, napsanch renomovanmi autory a vydanch v prestinch akademickch nakladatelstvch v poslednch letech. Ve vech ono tvrzen o doslovnm tradovn vdsk slovesnosti nalezneme.2 Je tedy zjevn, e nzory Onga a indolog spolu nejsou sluiteln. Ong si toho byl vdom a ve sv publikaci se s indickm materilem vypodal na necelch dvou stranch svrznm zpsobem, jen stoj alespo za stenou citaci (s. 78):asto se objevuj tvrzen, e se v Indii praktikovalo doslovn stn memorovn vdskch hymn zejm zcela nezvisle na jakchkoli textech. Pokud vm, dn takov tvrzen dosud nebylo posouzeno z hlediska vsledk Parryovch a Lordovch vzkum. ... Typick odkazy svdc o tom, e se lid uili vdy slovo od slova2</p> <p>Ong, W. J. Orality and Literacy: The Technologizing of the Word. London New York : Methuen, 1982. V tto studii odkazujeme vhradn na esk vydn: Technologizace slova: Mluven a psan e. Pel. P. Fantys. Praha : Karolinum, 2006.</p> <p>Flood, G. An Introduction to Hinduism. Cambridge : Cambridge University Press, 1996, s. 35; Michaels, A. Der Hinduismus. Mnchen : C. H. Beck, 1998, s. 6869; Witzel, M. Vedas and Upanisads. In The Blackwell Companion to Hinduism. Ed. G. Flood. Oxford . : Blackwell Publishing, 2003, s. 6869; Patton, L. Veda and Upanisad. In The Hindu . World. Eds. S. Mittal G. Thursby. New York London : Routledge, 2004, s. 39; Rodrigues, H. Introducing Hinduism. New York London : Routledge, 2006, s. 38.</p> <p>214</p> <p>215</p> <p>Lubomr Ondraka</p> <p>Omyly Waltera Onga ve svtle indick orality</p> <p>nazpam, a kter se v dnen dob stle jet cituj, pochzej z let 1906 nebo 1927 ..., tedy z doby, kdy dosud nebyly ukoneny Parryovy vzkumy; ppadn z roku 1954 ..., kdy jet nebyly publikovny prce Lorda (1960) a Havelocka (1963).</p> <p>pravdpodobnost psmem vbec nebylo.5 Pro ns je podstatn vdt, kdy poznala psmo vdsk kultura. 2.1 Od kdy zn vdsk Indie psmo? Prvnm hmatatelnm a nezpochybnitelnm dkazem ptomnosti psma na indick pd jsou a skaln a sloupov npisy panovnka Aky z poloviny 3. st. p. o. l. v psmu zvanm brhm.6 To je pekvapiv velmi pozdn doklad, take badatel se snaili na zklad nepmch svdectv ukzat, e znalost psma v Indii je mnohem star. Nejvlivnj prac na tomto poli zstvala tm po sto let Bhlerova studie z r. 1895.7 Jej autor byl pesvden, e psmo brhm je odvozen z psma foinckho a e na indickm subkontinentu bylo znmo a uvno ji v 8. st. p. o. l. Tato teorie sice byla v nslednch desetiletch do rzn mry opravovna,8 nicmn jako celek nebyla nikdy spn zpochybnna, take ve vdeck obci panoval konsensus o tom, e sta Indov pouvali psmo nkolik set let ped Akovmi npisy.9 Tento konsensus byl nabourn a potkem devadestch let minulho stolet,10 kdy Oskar von Hinber11 a Harry Falk12 publikovali sv pevratn5</p> <p>Jinmi slovy: Ong smetl ze stolu vce ne stolet konsensus indologick obce poukazem na homrsk a dal staroeck studie a na prci k jihoslovanskm bardm, ani by pedloil jedin vcn argument. Ong zkrtka tvrzen o doslovnm tradovn vd nev: lid v orlnch kulturch mohou sice s istm svdomm tvrdit, e jednotliv podn se slovo od slova opakuj, nicmn skutenost me bt zcela jin (s. 79). Jak se s tmto Ongovm postojem vypodali indologov? Strun eeno nijak. Pro kadho indologa tm spe pro vdskho specialistu jsou takovto nzory na indickou oralitu natolik zjevn nesmysln, e nen dvod na n vbec reagovat. Pesnji eeno, ono ani nen s m polemizovat, protoe argument typu srbsk bard tvrd, e si pamatuje skladbu doslova, to ale nen pravda, z toho plyne, e kdy tot tvrd indick brhman, tak to t neme bt pravda nepat do vdeck literatury. Nen tedy divu, e zejm neexistuje jedin odborn lnek z pera indologa, jen by se namhal vyvrtit Ongovy nzory. I tato nae kritika je primrn urena literrnm vdcm a rozvj zejmna zkladn informace o tradovn vdsk slovesnosti, obsaen i v esk indologick literatue.3 Vedle toho se ale sna pedstavit zkladn vlastnosti indick orality vbec. 2. Psmo v Indii Ong nazv primrn oralitou takov kulturn prosted, je je nedoten znalost psma (s. 14 a 19). A jeliko sv stedn teoretick teze, je budou nsledn pedmtem na kritiky, formuluje prv pro primrn orln kulturu (s. 47), je pro ns otzka, kdy se v Indii zaalo pouvat psmo, nanejv dleit. Natst meme ponechat stranou problematiku psma v tzv. protoindick civilizaci, je je sice povaovna za nejrozshlej psemnou kulturu starovku, nicmn dky novm poznatkm bude zejm nezbytn pepsat uebnice djepisu, nebo to, co bylo v uplynulch 130 letech povaovno za psmo neznmho jazyka kter se ovem nikdy nepodailo rozlutit4 s nejvt3</p> <p>4</p> <p>Viz nap. Zbavitel, D. Vacek, J. Prvodce djinami staroindick literatury. Teb : Arca JiMfa, 1996, s. 1415. Pesnji eeno: nvrh na rozlutn bylo pedloeno vce ne sto, dn ale nebyl vdeckou obc pijat. Dokonce i prof. Hrozn publikoval jeden takov pokus a ponkud si tak poramotil svou mezinrodn presti (esky je shrnut v kap. Nejstar djiny Indie: Pokus o rozlutn npis proto-indickch v jeho knize Nejstar djiny Pedn Asie, Indie a Krty. 3. roz. a pepr. vyd. Praha : Melantrich, 1948, s. 155196).</p> <p>Farmer, S. Sproat, R. Witzel, M. The Collapse of the Indus-Script Thesis: The Myth of a Literate Harappan Civilization. Electronic Journal of Vedic Studies, 2004, ro. 11, . 2, s. 1957. Dal informace lze nalzt na webovch strnkch jednoho z autor: www.safarmer.com. 6 V etin mme k dispozici peklad tchto npis (krom aramejsko-eck bilingvy z Kandahru a nkolika mench aramejskch npis) v publikaci Filipsk, J. Vacek, J. Aka. Praha : Svoboda, 1970, s. 192215. 7 Bhler, G. On the Origin of the Indian Brahma Alphabet. In Sitzungsberichte der philosophisch-historischen Classe der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften zu Wien, 1895, ro. 132, . 5. Jet v r. 1982 pe Richard Salomon v recenzi na sbornk citovan ne v pozn. 10: Akoliv je pravda, e Bhlerovo pojednn nen zdaleka pln i dokonal, skutenost zstv, e do dnench dn nemme nic lepho. Journal of the American Oriental Society, 1982, ro. 102, . 3, s. 554. 8 Tak nap. za pravdpodobnj vzor brhm bylo navreno aramejsk psmo, datace brhm byla posunuta ble do souasnosti, za star psmo zaalo bt povaovno druh ze staroindickch psem, tzv. kharth, pouvan na severozpad Indie, apod. 9 K tomuto nzoru se klon i autoi zejm nejlep modern uebnice djin Indie: badatel v, e [ob psma, brhm i kharth,] mohla vzniknout v 5. st. p. o. l.. Kulke, H. Rothermund, D. A History of India, 3 rd ed. London New York : Routledge, 1998 (1st ed. 1986), s. 51. 10 Pravdpodobnm impulsem k novmu pehodnocen Bhlerovch tez byla ale star sta - S. R. Goyala Brahmi: An Invention of the Early Mauryan Period. In The Origin of Brahmi- Script. Eds. P. Gupta K. S. Ramachandran. Delhi : D. K. Publications, 1979, s. 1 52. 11 Hinber, O. von. Der Beginn der Schrift und frhe Schriftlichkeit in Indien. Abhandlungen der Geistes- und Sozialwissenschaften Klasse, 1989, Nr. 11, Mainz : Akademie der Wissenschaften und der Literatur; Stuttgart : Franz Steiner Verlag, 1990. 12 Falk, H. Schrift im alten Indien: Ein Forschungsbericht mit Anmerkungen. Tbingen : Gunter Narr Verlag, 1993. Oproti drobnj Hinberov prci je Falkova monumentln studie velmi detailn a dkladn. Cenn je zejmna v podrobn referenci dl a nzor pedchozch badatel.</p> <p>216</p> <p>217</p> <p>Lubomr Ondraka</p> <p>Omyly Waltera Onga ve svtle indick orality</p> <p>monografie. Oba autoi doli nezvisle ke stejnmu zvru: psmo brhm nen vsledkem njakho dlouhho pedchozho vvoje, ale bylo umle vytvoeno za vldy Maurj, dost mon a v Akov dob. Oba autoi se t shoduj jednak v tom, e psmo kharth je jen o nco mlo star ne brhm (zde se v argumentaci i zvrech mrn li), ale zejmna t v tom, e vechna nepm svdectv o ran existenci psma v Indii citovan Bhlerem jsou neprkazn.13 Jeliko byly tyto nov nzory badateli pzniv pijaty,14 meme konstatovat, e jet ve 4. st. p. o. l. bylo indick prosted primrn orln. 2.2 Kdy byl psemn zachycen sanskrt? Pro nai debatu je vak vznamn jet jedna otzka: kdy zaalo bt v Indii psmo pouvno k zpisu jazyk vdsk literatury, tedy vdtiny a sanskrtu? Jak toti sprvn upozoruje Sheldon Pollock: Zatmco studenti obvykle vd, e psan texty se v Indii poprv objevuj s Akou, nejsou si vdy vdomi toho, e tyto texty jsou sloeny nikoliv v sanskrtu, nbr v rznch stedoindickch dialektech, nkdy oznaovanch jako prkrty.15 A Pollock se dle pt: Jak vysvtlit skutenost, e nebyl nalezen dn doklad veejnho sanskrtu z nsledujcch ty i vce stolet a tm jist ani dn nevznikl, zatmco npisy ve stedoindickch jazycch jsou hojn?16 Shrme strun Pollockovu odpov, kterou podrobn rozvj na nsledujcch stranch sv knihy. Sanskrt byl podle nj natolik zce spjat s vdskm ritualismem a vdskou slovesnost, e jet nkolik stolet po zaveden psma v Indii nebylo mysliteln pout tento jazyk boh k veejnmu zpisu svtskch zleitost. Toto tabu prolomily a dynastie ak a Kun, cizinc ze severozpadu, kte v 2. st. o. l. ovldli severozpadn a znanou st severn Indie. A byli postupem asu do rzn mry brhmanizovni, jejich vazba k vdskmu ritualismu byla slab a umonila poruen mnohasetletho tabu veejnho zpisu sanskrtu.1713</p> <p>Znamen to tedy, e sanskrt zaal bt bn zapisovn a v tto dob? Nikoliv, nebo Pollock ukazuje18 (a prv to je jedno z dleitch tmat jeho monumentln studie), e vznik sanskrtsk svtsk literatury, zvan kvja, pmo souvis se zpisem sanskrtu, jen vak byl narozdl od veejnch npis soukrom. Oproti epigrafickmu materilu, kter zpravidla obsahuje pesn asov uren, je ale mnohem obtnj urit dobu, kdy se tak stalo. Pro nae ely nen nutn podrobn reprodukovat Pollockovu pesvdivou argumentaci, dleit je jeho zvr: prvn zpis sanskrtskch text a tedy i vznik kvje se odehrl nejsp a na sklonku prvnho tiscilet p. o. l. 3. Vdsk slovesnost Pro n dal vklad bude uiten nejprve si pipomenout nkter zkladn vlastnosti korpusu vdsk slovesnosti.19 Pedn je dleit povimnout si, e vdsk literatura je literaturou nboenskou, dokonce ji meme pesnji oznait alespo v jej naprost vtin za literaturu ritualistickou: a u v tom smyslu, e se ritulem pmo zabv, nebo proto, e jsou tyto texty bhem ritulu tak i onak pouvny. Dle je podstatn dvoj lenn vdskho knonu.20 Na jedn stran rozliujeme rzn typy i nry text, je velmi zhruba odpovdaj i chronologii jejich vzniku. Zkladem jsou tyi tzv. sbrky (samhity): Rgvdasamhit, Atharvavdasamhit, Jadurvdasamhit a Smavdasamhit, piem nkter z nich se dochovaly ve vce recenzch, podobn jako i nsledujc texty, je na samhity navazuj: brhmany, ranjaky a upaniady. Tato st vdskho korpusu se jako celek nazv ruti (slyen), co, jak uvidme dle, je velmi signifikantn oznaen. Dal vdsk texty se oznauj jako smrti (pamatovan). K nim nle zejmna literatura zabvajc se velkmi vdskmi rituly (rautastry), domcmi rituly (grhjastry), pedpisy praktickho ivota (dharmastry) i geometri vdskch ritul (ulvastry). Druh zpsob lenn postupuje podle tzv. vdskch kol, dosl. vtv (kh). Prakticky to znamen, e k urit recenzi samhity nle konkrtn brhmany, ranjaky, upaniady a patin stry. Takovto soubor pak tvo vdu t kter konkrtn koly.18 19</p> <p>S nzory obou autor se shoduj t vsledky francouzskho badatele Grarda Fussmana, kter strun pedstavil v lnku Les premiers systmes dcriture en Inde. Annuaire du Collge de France 19881989: Rsum des cours et travaux, s. 507514. Zamlen podrobnj rozpracovn (critures indiennes in Arnaud, D. Histoire de lcriture), kter cituje Falk, Schrift im alten Indien na s. 31 jako v tisku, zejm nikdy nevylo. 14 Viz nap. recenzn lnek epigrafickho specialisty Richarda Salomona (odkud pebrme adu informac): On the Origin of the Early Indi...</p>