Omyly Waltera Onga ve svtle indick orality

Download Omyly Waltera Onga ve svtle indick orality

Post on 26-Oct-2014

117 views

Category:

Documents

10 download

DESCRIPTION

Svt literatury 17.36 (2007): 214-248(Pipojen pdf soubor nen konen verse textu.)The Fallacies of Walter Ong in the Light of Indian Orality (written in Czech)

TRANSCRIPT

Omyly Waltera Onga ve svtle indick oralityOmyly Waltera Onga ve svtle indick orality Lubomr Ondraka Je teba pivtat kad vn a poctiv pokus vybudovat v jakmkoliv humanitnm oboru celostn, zobecujc teorii, je by byla aplikovateln na vechna lidsk spoleenstv a vechny doby. Je to loha nron, nevdn a jen mlokdy spn zavren. Nron, protoe od autora vyaduje nesmrn rozshl a encyklopedick znalosti z nejrznjch oblast svta, a nevdn, ponvad tm vdy se vyroj kritick hlasy specialist poukazujc na rzn nepesnosti, chybn interpretace i pmo omyly. Literrn teoretik Walter Ong se do takovhoto obtnho projektu pustil a na pomrn malm prostoru pedloil ucelenou teorii o procesech, kter se odehrvaj ve spolenosti a v lidskm vdom pi pechodu od orln slovesnosti k psemn zachycenmu textu.1 Po ptadvaceti letech od prvnho vydn tto publikace je zejm, e Ongv pokus byl velmi spn. Jak uvd na zadn stran oblky jeden z recenzent eskho pekladu Petr A. Blek, kniha se hned po svm vydn v roce 1982 stala klovm a takka kanonickm textem pro literrnteoretick, komparativn a mediln studia v anglofonnch zemch a pozdji i ve zbytku svta (dosud byla peloena do 12 jazyk). Dalo by se tedy oekvat, e i esk peklad tto vznamn publikace bude zahrnut chvlou potvrzujc jej ve zmnnou klovost a kanonicitu. Nsledujc dky vak budou velmi kritick a budou se snait ukzat, e Ongova teorie je myln, jeliko nedostv svmu nroku na univerzln platnost. Jak toti zhy uvidme, vechny zkladn hypotzy o oralit, na nich Ong vybudoval svou teorii, je v popperovskm smyslu a neekan snadn falzifikovat a prokzat tak neplatnost jeho teorie jako celku. 1. Walter Ong a indick oralita Ong se dopustil jedn neomluviteln a tko pochopiteln metodologick chyby: pi svm zkoumn vztah mezi oralitou a gramotnost nevzal v potaz nejvznamnj orln kulturu na svt vbec, toti kulturu indickou. Pro je prv indick oralita tou nejpozoruhodnj na svt, je zejm: traduje zdaleka nejvt objem literatury, pokrv nejvt geografick zem, trv neperuen po nejdel dobu, a zejmna, jak jet podrobnji uvidme dle, Indov vyvinuli nesrovnateln nejvt sil, aby onen obrovsk korpus literatury zachovali naprosto pesn. Je tedy vskutku zarejc, e akoliv Ong zn odborn studie1k oralit prakticky z celho svta (viz zejm. s. 38) a nezdka jimi podpr sv argumenty, vlastnosti indick orality pi formulovn sv teorie zcela ignoruje. Vysvtlen je ale mon snadn: kdyby se Ong s indickou oralitou seznmil a pokusil se ji zahrnout do svch hypotz, nemohl by tuto knihu nikdy napsat, ponvad indick materil by mu vyvrtil vechny klov teze, na nich jeho publikace stoj. V em je problm? Ong pijm a rozvj teorii M. Parryho o homrskch eposech, podpoenou adou souasnch antropologickch vzkum, zejmna pak pracemi A. Lorda o jihoslovanskch bardech. Podle tchto pedstav je zkladn charakteristikou orln skladby to, e je vystavna z tzv. formul, co jsou ustlen slovn obraty, spojen, ren, frze, jaksi prefabrikovan dly (s. 33), je pvec i pednae spojuje, sev do pevn danho tematickho rmce (zejm. s. 4347). Samotn pednes tedy spov v dovednosti umnho poskldn formul do mnemotechnickho schmatu: pednejc si tud nepamatuje skladbu pesn slovo od slova, to toti podle Onga nap. u dlouhch epos ani lidsk pam neumouje, nbr vdy znovu a znovu skld formule do ustlenho rmce. Nutnm dsledkem je, e kad pednes je originln: nelze dvakrt naprosto pesn zopakovat tent text, akoliv pednejc pochopiteln tvrd opak a trv na tom, e jeho pednes je doslovn a nemnn. Tady jist kad indolog, student indologie i jen laick zjemce o Indii zbyst a zapochybuje: copak se v kad knce o hinduismu nepe o tom, kterak byla vdsk slovesnost po tisce let tradovna stn a do posledn hlsky pesn? Byl to snad omyl, v nm indologie ila po destky let a jen se dky Ongovi podailo odstranit? Nen nic snazho, ne nahldnout do nkolika modernch uebnic a pehled hinduismu, napsanch renomovanmi autory a vydanch v prestinch akademickch nakladatelstvch v poslednch letech. Ve vech ono tvrzen o doslovnm tradovn vdsk slovesnosti nalezneme.2 Je tedy zjevn, e nzory Onga a indolog spolu nejsou sluiteln. Ong si toho byl vdom a ve sv publikaci se s indickm materilem vypodal na necelch dvou stranch svrznm zpsobem, jen stoj alespo za stenou citaci (s. 78):asto se objevuj tvrzen, e se v Indii praktikovalo doslovn stn memorovn vdskch hymn zejm zcela nezvisle na jakchkoli textech. Pokud vm, dn takov tvrzen dosud nebylo posouzeno z hlediska vsledk Parryovch a Lordovch vzkum. ... Typick odkazy svdc o tom, e se lid uili vdy slovo od slova2Ong, W. J. Orality and Literacy: The Technologizing of the Word. London New York : Methuen, 1982. V tto studii odkazujeme vhradn na esk vydn: Technologizace slova: Mluven a psan e. Pel. P. Fantys. Praha : Karolinum, 2006.Flood, G. An Introduction to Hinduism. Cambridge : Cambridge University Press, 1996, s. 35; Michaels, A. Der Hinduismus. Mnchen : C. H. Beck, 1998, s. 6869; Witzel, M. Vedas and Upanisads. In The Blackwell Companion to Hinduism. Ed. G. Flood. Oxford . : Blackwell Publishing, 2003, s. 6869; Patton, L. Veda and Upanisad. In The Hindu . World. Eds. S. Mittal G. Thursby. New York London : Routledge, 2004, s. 39; Rodrigues, H. Introducing Hinduism. New York London : Routledge, 2006, s. 38.214215Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralitynazpam, a kter se v dnen dob stle jet cituj, pochzej z let 1906 nebo 1927 ..., tedy z doby, kdy dosud nebyly ukoneny Parryovy vzkumy; ppadn z roku 1954 ..., kdy jet nebyly publikovny prce Lorda (1960) a Havelocka (1963).pravdpodobnost psmem vbec nebylo.5 Pro ns je podstatn vdt, kdy poznala psmo vdsk kultura. 2.1 Od kdy zn vdsk Indie psmo? Prvnm hmatatelnm a nezpochybnitelnm dkazem ptomnosti psma na indick pd jsou a skaln a sloupov npisy panovnka Aky z poloviny 3. st. p. o. l. v psmu zvanm brhm.6 To je pekvapiv velmi pozdn doklad, take badatel se snaili na zklad nepmch svdectv ukzat, e znalost psma v Indii je mnohem star. Nejvlivnj prac na tomto poli zstvala tm po sto let Bhlerova studie z r. 1895.7 Jej autor byl pesvden, e psmo brhm je odvozen z psma foinckho a e na indickm subkontinentu bylo znmo a uvno ji v 8. st. p. o. l. Tato teorie sice byla v nslednch desetiletch do rzn mry opravovna,8 nicmn jako celek nebyla nikdy spn zpochybnna, take ve vdeck obci panoval konsensus o tom, e sta Indov pouvali psmo nkolik set let ped Akovmi npisy.9 Tento konsensus byl nabourn a potkem devadestch let minulho stolet,10 kdy Oskar von Hinber11 a Harry Falk12 publikovali sv pevratn5Jinmi slovy: Ong smetl ze stolu vce ne stolet konsensus indologick obce poukazem na homrsk a dal staroeck studie a na prci k jihoslovanskm bardm, ani by pedloil jedin vcn argument. Ong zkrtka tvrzen o doslovnm tradovn vd nev: lid v orlnch kulturch mohou sice s istm svdomm tvrdit, e jednotliv podn se slovo od slova opakuj, nicmn skutenost me bt zcela jin (s. 79). Jak se s tmto Ongovm postojem vypodali indologov? Strun eeno nijak. Pro kadho indologa tm spe pro vdskho specialistu jsou takovto nzory na indickou oralitu natolik zjevn nesmysln, e nen dvod na n vbec reagovat. Pesnji eeno, ono ani nen s m polemizovat, protoe argument typu srbsk bard tvrd, e si pamatuje skladbu doslova, to ale nen pravda, z toho plyne, e kdy tot tvrd indick brhman, tak to t neme bt pravda nepat do vdeck literatury. Nen tedy divu, e zejm neexistuje jedin odborn lnek z pera indologa, jen by se namhal vyvrtit Ongovy nzory. I tato nae kritika je primrn urena literrnm vdcm a rozvj zejmna zkladn informace o tradovn vdsk slovesnosti, obsaen i v esk indologick literatue.3 Vedle toho se ale sna pedstavit zkladn vlastnosti indick orality vbec. 2. Psmo v Indii Ong nazv primrn oralitou takov kulturn prosted, je je nedoten znalost psma (s. 14 a 19). A jeliko sv stedn teoretick teze, je budou nsledn pedmtem na kritiky, formuluje prv pro primrn orln kulturu (s. 47), je pro ns otzka, kdy se v Indii zaalo pouvat psmo, nanejv dleit. Natst meme ponechat stranou problematiku psma v tzv. protoindick civilizaci, je je sice povaovna za nejrozshlej psemnou kulturu starovku, nicmn dky novm poznatkm bude zejm nezbytn pepsat uebnice djepisu, nebo to, co bylo v uplynulch 130 letech povaovno za psmo neznmho jazyka kter se ovem nikdy nepodailo rozlutit4 s nejvt34Viz nap. Zbavitel, D. Vacek, J. Prvodce djinami staroindick literatury. Teb : Arca JiMfa, 1996, s. 1415. Pesnji eeno: nvrh na rozlutn bylo pedloeno vce ne sto, dn ale nebyl vdeckou obc pijat. Dokonce i prof. Hrozn publikoval jeden takov pokus a ponkud si tak poramotil svou mezinrodn presti (esky je shrnut v kap. Nejstar djiny Indie: Pokus o rozlutn npis proto-indickch v jeho knize Nejstar djiny Pedn Asie, Indie a Krty. 3. roz. a pepr. vyd. Praha : Melantrich, 1948, s. 155196).Farmer, S. Sproat, R. Witzel, M. The Collapse of the Indus-Script Thesis: The Myth of a Literate Harappan Civilization. Electronic Journal of Vedic Studies, 2004, ro. 11, . 2, s. 1957. Dal informace lze nalzt na webovch strnkch jednoho z autor: www.safarmer.com. 6 V etin mme k dispozici peklad tchto npis (krom aramejsko-eck bilingvy z Kandahru a nkolika mench aramejskch npis) v publikaci Filipsk, J. Vacek, J. Aka. Praha : Svoboda, 1970, s. 192215. 7 Bhler, G. On the Origin of the Indian Brahma Alphabet. In Sitzungsberichte der philosophisch-historischen Classe der kaiserlichen Akademie der Wissenschaften zu Wien, 1895, ro. 132, . 5. Jet v r. 1982 pe Richard Salomon v recenzi na sbornk citovan ne v pozn. 10: Akoliv je pravda, e Bhlerovo pojednn nen zdaleka pln i dokonal, skutenost zstv, e do dnench dn nemme nic lepho. Journal of the American Oriental Society, 1982, ro. 102, . 3, s. 554. 8 Tak nap. za pravdpodobnj vzor brhm bylo navreno aramejsk psmo, datace brhm byla posunuta ble do souasnosti, za star psmo zaalo bt povaovno druh ze staroindickch psem, tzv. kharth, pouvan na severozpad Indie, apod. 9 K tomuto nzoru se klon i autoi zejm nejlep modern uebnice djin Indie: badatel v, e [ob psma, brhm i kharth,] mohla vzniknout v 5. st. p. o. l.. Kulke, H. Rothermund, D. A History of India, 3 rd ed. London New York : Routledge, 1998 (1st ed. 1986), s. 51. 10 Pravdpodobnm impulsem k novmu pehodnocen Bhlerovch tez byla ale star sta - S. R. Goyala Brahmi: An Invention of the Early Mauryan Period. In The Origin of Brahmi- Script. Eds. P. Gupta K. S. Ramachandran. Delhi : D. K. Publications, 1979, s. 1 52. 11 Hinber, O. von. Der Beginn der Schrift und frhe Schriftlichkeit in Indien. Abhandlungen der Geistes- und Sozialwissenschaften Klasse, 1989, Nr. 11, Mainz : Akademie der Wissenschaften und der Literatur; Stuttgart : Franz Steiner Verlag, 1990. 12 Falk, H. Schrift im alten Indien: Ein Forschungsbericht mit Anmerkungen. Tbingen : Gunter Narr Verlag, 1993. Oproti drobnj Hinberov prci je Falkova monumentln studie velmi detailn a dkladn. Cenn je zejmna v podrobn referenci dl a nzor pedchozch badatel.216217Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralitymonografie. Oba autoi doli nezvisle ke stejnmu zvru: psmo brhm nen vsledkem njakho dlouhho pedchozho vvoje, ale bylo umle vytvoeno za vldy Maurj, dost mon a v Akov dob. Oba autoi se t shoduj jednak v tom, e psmo kharth je jen o nco mlo star ne brhm (zde se v argumentaci i zvrech mrn li), ale zejmna t v tom, e vechna nepm svdectv o ran existenci psma v Indii citovan Bhlerem jsou neprkazn.13 Jeliko byly tyto nov nzory badateli pzniv pijaty,14 meme konstatovat, e jet ve 4. st. p. o. l. bylo indick prosted primrn orln. 2.2 Kdy byl psemn zachycen sanskrt? Pro nai debatu je vak vznamn jet jedna otzka: kdy zaalo bt v Indii psmo pouvno k zpisu jazyk vdsk literatury, tedy vdtiny a sanskrtu? Jak toti sprvn upozoruje Sheldon Pollock: Zatmco studenti obvykle vd, e psan texty se v Indii poprv objevuj s Akou, nejsou si vdy vdomi toho, e tyto texty jsou sloeny nikoliv v sanskrtu, nbr v rznch stedoindickch dialektech, nkdy oznaovanch jako prkrty.15 A Pollock se dle pt: Jak vysvtlit skutenost, e nebyl nalezen dn doklad veejnho sanskrtu z nsledujcch ty i vce stolet a tm jist ani dn nevznikl, zatmco npisy ve stedoindickch jazycch jsou hojn?16 Shrme strun Pollockovu odpov, kterou podrobn rozvj na nsledujcch stranch sv knihy. Sanskrt byl podle nj natolik zce spjat s vdskm ritualismem a vdskou slovesnost, e jet nkolik stolet po zaveden psma v Indii nebylo mysliteln pout tento jazyk boh k veejnmu zpisu svtskch zleitost. Toto tabu prolomily a dynastie ak a Kun, cizinc ze severozpadu, kte v 2. st. o. l. ovldli severozpadn a znanou st severn Indie. A byli postupem asu do rzn mry brhmanizovni, jejich vazba k vdskmu ritualismu byla slab a umonila poruen mnohasetletho tabu veejnho zpisu sanskrtu.1713Znamen to tedy, e sanskrt zaal bt bn zapisovn a v tto dob? Nikoliv, nebo Pollock ukazuje18 (a prv to je jedno z dleitch tmat jeho monumentln studie), e vznik sanskrtsk svtsk literatury, zvan kvja, pmo souvis se zpisem sanskrtu, jen vak byl narozdl od veejnch npis soukrom. Oproti epigrafickmu materilu, kter zpravidla obsahuje pesn asov uren, je ale mnohem obtnj urit dobu, kdy se tak stalo. Pro nae ely nen nutn podrobn reprodukovat Pollockovu pesvdivou argumentaci, dleit je jeho zvr: prvn zpis sanskrtskch text a tedy i vznik kvje se odehrl nejsp a na sklonku prvnho tiscilet p. o. l. 3. Vdsk slovesnost Pro n dal vklad bude uiten nejprve si pipomenout nkter zkladn vlastnosti korpusu vdsk slovesnosti.19 Pedn je dleit povimnout si, e vdsk literatura je literaturou nboenskou, dokonce ji meme pesnji oznait alespo v jej naprost vtin za literaturu ritualistickou: a u v tom smyslu, e se ritulem pmo zabv, nebo proto, e jsou tyto texty bhem ritulu tak i onak pouvny. Dle je podstatn dvoj lenn vdskho knonu.20 Na jedn stran rozliujeme rzn typy i nry text, je velmi zhruba odpovdaj i chronologii jejich vzniku. Zkladem jsou tyi tzv. sbrky (samhity): Rgvdasamhit, Atharvavdasamhit, Jadurvdasamhit a Smavdasamhit, piem nkter z nich se dochovaly ve vce recenzch, podobn jako i nsledujc texty, je na samhity navazuj: brhmany, ranjaky a upaniady. Tato st vdskho korpusu se jako celek nazv ruti (slyen), co, jak uvidme dle, je velmi signifikantn oznaen. Dal vdsk texty se oznauj jako smrti (pamatovan). K nim nle zejmna literatura zabvajc se velkmi vdskmi rituly (rautastry), domcmi rituly (grhjastry), pedpisy praktickho ivota (dharmastry) i geometri vdskch ritul (ulvastry). Druh zpsob lenn postupuje podle tzv. vdskch kol, dosl. vtv (kh). Prakticky to znamen, e k urit recenzi samhity nle konkrtn brhmany, ranjaky, upaniady a patin stry. Takovto soubor pak tvo vdu t kter konkrtn koly.18 19S nzory obou autor se shoduj t vsledky francouzskho badatele Grarda Fussmana, kter strun pedstavil v lnku Les premiers systmes dcriture en Inde. Annuaire du Collge de France 19881989: Rsum des cours et travaux, s. 507514. Zamlen podrobnj rozpracovn (critures indiennes in Arnaud, D. Histoire de lcriture), kter cituje Falk, Schrift im alten Indien na s. 31 jako v tisku, zejm nikdy nevylo. 14 Viz nap. recenzn lnek epigrafickho specialisty Richarda Salomona (odkud pebrme adu informac): On the Origin of the Early Indian Script. Journal of the American - Oriental Society, 1995, ro. 115, . 2, s. 271279; i Scharfe, H. Kharosti and Brahmi. ..Journal of the American Oriental Society, 2002, ro. 122, . 2, s. 391393. 15 Pollock, S. The Language of the Gods in the World of Men: Sanskrit, Culture, and Power in Premodern India. Berkeley : University of California Press, 2006, s. 60. 16 Tamt, s. 61. 17 Tamt, s. 6174.Tamt, zejm. s. 75114. Nejuitenjm pehledem vdsk slovesnosti zejmna z literrnho hlediska jsou stle jet djiny indick literatury z pera Morize Winternitze. Z rznch vydn a peklad je nejlep anglick autorizovan peklad A History of Indian Literature, vol. 1, pt. 1: Introduction and Veda, transl. by S. Ketkar. Calcutta : University of Calcutta, 1926. V etin nejlpe viz Zbavitel Vacek. Prvodce djinami staroindick literatury, s. 1272, ppadn Vavrouek, P. K vdsk literatue, mytologii a kultu. In Vdsk hymny. 3. roz. a rev. vyd. Praha : DharmaGaia, 2000, zejm. s. 113125 a 136151 (s dobrou bibliografi na s. 179192). 20 Pehlednou tabulku tohoto tdn uvd nap. Witzel, Vedas and Upanisads, s. 100101. .218219Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick orality3.1 Rozsah Pestoe se nedochovaly zdaleka vechny texty vech kol a ada lini vymizela zcela, i to, co mme dnes k dispozici, pedstavuje ctyhodn objem materilu, jen ns opravuje k ve uvedenmu konstatovn o nejrozshlej orln tradici na svt. Udlat si pedstavu o tomto rozsahu nen snadn, ale pokusme se o nsledujc piblen. Michael Witzel kdysi odhadl poet slabik jednotlivch text ruti. 21 Seteme-li tyto jednotliv daje, zskme celkov slo 5 554 400 slabik. Vezmeme-li za zklad dalho srovnvn nejvznamnj samhitu, text Rgvdu s jeho 397 265 slabikami, dojdeme k vsledku, podle nho m dochovan korpus ruti objem necelch trncti text Rgvdu. To u je slo, s nm lze dle pracovat. Elektronick verze Rgvdu m 1 090 838 bajt,22 take celkov objem ruti in 15 251 660 bajt. Srovnme-li tento daj nap. s eskm pekladem Bible (3 183 456 bajt),23 pak vidme, e tato st vdskho knonu m objem odpovdajc tm ptinsobku (4,79) rozsahu Bible. Podobn srovnn meme uinit i s homrskmi eposy: Rgvd je jen o nco mlo krat ne Odysseia a lias dohromady (ty maj 1 197 971 bajt)24 a korpus ruti je tm tinctinsobkem (12,73) obou epos. 3.2 Datovn Jak je tento knon vdsk slovesnosti star? Na tuto pirozenou otzku nen vbec snadn odpovdt, co souvis s obecnm problmem datovatelnosti ehokoliv ve starovk Indii, tedy nejen text, nbr i vznamnch historickch udlost a postav.25 Natst alespo piblinou odpov dnes u podat21lze, a to zejmna dky mnohaletmu systematickmu bdn Michaela Witzela, v dnen dob zejm nejvznamnjho vdskho specialisty vbec. Witzelovi se pedevm podailo na zklad podrobn filologick analzy urit relativn chronologii jednotlivch vrstev vdskho knonu, a to vetn jejich geografick distribuce,26 a popsat spoleensko-historick okolnosti i zpsob formovn tohoto korpusu.27 Pro nai debatu je ale samozejm mnohem vznamnj absolutn datace vdsk literatury, a k n Witzel k, e vcelku obdob ty vd zejm spad zhruba do let 1500500 p. o. l.,28 piem jednotliv jazykov vrstvy zaazuje do uritch asovch dob.29 Rozhodujc pro cel systm datace je pochopiteln stanoven dat Rgvdu, nejstarho z vdskch text. Podle Witzelova nzoru pochz vtina Rgvdu asi z 15. st.,30 ovem redakce celho textu do jeho definitivn podoby probhla nkdy kolem r. 1200 v souvislosti s politickmi zmnami v severn Indii, pesnji eeno s nstupem nov dynastie Kuru. Tato udlost mla nejen dalekoshl dsledky na politick scn, ale zapinila t dkladnou promnu sociln a zejmna nboenskou,31 jejm vsledkem byla mj. prv redakce rgvdskho textu. Do tohoto obdob ad Witzel i ostatn samhity: Atharvavd,32 Smavd a tzv. mantrick sti rzHeinzem Bechertem (The Date of Buddha Reconsidered. Indologica Taurinensia 1982, ro. 10, s. 2936) vtina buddholog posouv Buddhova data zhruba o sto let ble souasnosti, nkte dokonce jet o nkolik desetilet vce. 26 Klov je jeho obshl studie Tracing the Vedic Dialects, s. 97264 (viz zejm. s. 120130); strun souhrn relativn chronologie je nap. v jeho lnku Early Indian History: Linguistic and Textual Parametres. In The Indo-Aryans of Ancient South Asia: Language, Material Culture and Ethnicity. Ed. G. Erdosy. 1 st Indian ed. New Delhi : Munshiram Manoharlal, 1997, s. 9597. 27 The Development of the Vedic Canon and its Schools: The Social and Political Milieu - (Materials on Vedic akhas, 8). In Inside the Texts, Beyond the Texts: New Approaches to the Study of the Vedas: Proceedings of the International Vedic Workshop, Harvard University, June 1989. Ed. M. Witzel. Cambridge (Mass.) : Department of Sanskrit and Indian Studies, Harvard University, 1997, s. 257345. 28 Indocentrism: Autochthonous Visions of Ancient India. In The Indo-Aryan Controversy: Evidence and Inference in Indian History. Eds. E. F. Bryant L. L. Patton. London New York : Routledge, 2005, s. 342. V pozn. 7 na s. 380 Witzel dodv, e prvn krajn datum lze posunout maximln do r. 1900, le nepovauje to za pravdpodobn. 29 Tracing the Vedic Dialects, s. 237239 a 249251; k absolutn dataci viz t Early Indian History, s. 9798. 30 To, jakm zpsobem Rgvd odr tuto nejstar historii, pedstavil M. Witzel ve stati Rgvedic History: Poets, Chieftains and Polities. In The Indo-Aryans of Ancient South . Asia. Ed. Erdosy, s. 307352. 31 Popis a analzu tchto proces zpracoval M. Witzel ve sv studii Early Sanskritization: Origins and Development of the Kuru State. Electronic Journal of Vedic Studies, 1995, ro. 1, . 4, s. 126; strunji a v dalch souvislostech pak v The Development of Vedic Canon and its Schools, s. 262268. 32 Jazyk Atharvavdu je sice bezpochyby mlad ne jazyk Rgvdu, jak ale upozoruje Witzel (The Development of the Vedic Canon and its Schools, s. 275 a pozn. 77 naWitzel, M. Tracing the Vedic Dialects. In Dialectes dans les littratures Indo-Aryennes. d. C. Caillat. Paris : Institut de Civilization Indienne, 1989, s. 130132. V pozn. 71 na s. 131 autor vysvtluje problmy s tmto odhadem. Z upaniad jsou zahrnuty jen dv nejstar: Brhadranjaka a hndgja. 22 Za zklad tohoto vpotu byla pouita elektronick verze publikace Nooten, B. A. van Holland, G. B. Rigveda: A Metrically Restored Text. Cambridge (Mass.) : Department of Sanskrit and Indian Studies, Harvard University, 1994. Uveden vsledek pedstavuje rozsah holho textu, tedy po odstrann vekerho slovn hymn a ver, oznaen konce ver apod. 23 Pro zskn tohoto daje jsme pouili esk ekumenick peklad cel Bible obsaen v programu BibleWorks. Pro pesnj vsledek bylo podobn jako v ppad Rgvdu z textu odstranno veker slovn, interpunkce, uvozovky apod. (s interpunkc je objem 3 305 715 bajt). V rznch jazycch a verzch se dlka Bible pochopiteln rzn (kralick je nap. o pt procent del ne ekumenick), nicmn ze srovnn s jinmi jazykovmi verzemi v tomto programu vyplv, e obvykl rozsah Bible je 33,5 mil. bajt, take tento daj me hodnovrn slouit pro nae srovnvac ely. 24 Vpoet byl proveden z text v databzi Thesaurus Linguae Graecae po odstrann vech znak oznaujcch dlky a pdechy. Po tchto pravch je ist velikost Odysseie 522 845 a liady 675 126 bajt. 25 Dobrou ilustrac tchto obt je nap. datace Buddhy: po mnoho desetilet se badatelsk konsensus klonil nejastji k letm 563463 p. o. l., dnes vak dky debat vyvolan220221Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralitynch recenz Jadurvdu. lenn a datovn dalch jazykovch vrstev vd uvdt nemusme,33 podstatn je to, e podle Witzelova mnn byl cel knon ruti (krom mladch upaniad) uzaven nejpozdji v 5. st. p. o. l. Dosud jsme veker daje o dataci vd erpali vhradn z prac Michaela Witzela, je tud nutn se ptt, nakolik jsou vsledky jeho bdn pijmny ostatnmi specialisty. Meme konstatovat, e naprost vtina filolog s Witzelem souhlas, nkte archeologov vyjaduj urit vhrady,34 existuje ale i skupina vraznch odprc. Ti zastvaj tzv. autochtonn teorii o pvodu rj. Jinmi slovy se domnvaj, e indoevropsk jazyky nebyly na indick subkontinent importovny odkudsi ze zpadu, nbr prv naopak: pravlast Indoevropan je podle nich Indie.35 I kdybychom snad pijali toto krajn nepravdpodobn tvrzen, pro nai debatu o oralit vd se tm mnoho nemn, nebo jedinm dsledkem by bylo, e bychom museli posunout dataci vdsk slovesnosti do hlubokho dvnovku, podle vtiny zastnc tto teorie nkam do roku 5000 p. o. l.36 Nicmn i obezetn Edwin Bryant, jen bere velmi vn argumenty obou stran, nakonec konstatuje, e communis opinio kladouc data Rgvdu nkam do rozmez 19001200 p. o. l. m silnou oporu,37 take Witzelovu dataci povaujeme i my za dobe pijatelnou. 4. Vrn tradovn vdsk slovesnosti Zatm jsme doli ke dvma mezivsledkm: (1) psmo se v Indii objevuje ve 3. st. p. o. l. a (2) redakce Rgvdu se odehrla kolem r. 1200 p. o. l., redakce vtiny ostatnch samhit pak krtce nato. Z toho plyne jednoduch zvr: nejs. 275276), mnoh men magick obady zachycen v Atharvavdu jsou star ne Rgvd a nkter z nich zejm pat k praindoevropskmu ddictv. Viz t Vavrouek, K vdsk literatue, mytologii a kultu, s. 171173 a literaturu v pozn. 100103. 33 Zejm nejjasnji se k nmu Witzel vyslovil v Autochthonous Aryans? The Evidence from Old Indian and Iranian Texts, Electronic Journal of Vedic Studies, 2001, ro. 7, . 3, s. 1115 v 3. Dates na s. 56. 34 Dobrou pedstavu o debat mezi filology a archeology si lze udlat z pspvk ve sbornku editovanm Georgem Erdosym, The Indo-Aryans of Ancient South Asia. 35 Obhajoba tohoto nzoru m el asto siln politick a nacionalistick motivace. Nejvyvenj souhrn tto kontroverzn debaty s podrobnm vysvtlenm jejho kontextu nabdl Edwin Bryant ve sv monografii The Quest for the Origins of Vedic Culture: The IndoAryan Migration Debate. New Delhi : Oxford University Press, 2001. 36 Viz nap. S. S. Misra, The Date of the Rigveda and the Aryan Migration. In The IndoAryan Controversy. Eds. Bryant Patton, s. 181233. Misrovu tezi vyvrtil v te publikaci Witzel, Indocentrism, s. 341404. Cel tento sbornk je zajmav tm, e pin pspvky obou nzorovch tbor. 37 Bryant, E. F. Concluding Remarks. Tamt, s. 494. Strun Bryantovo shrnut problematiky datace vd pin oddl The Dating of the Veda, tamt, s. 494500; podrobnji pak kapitola The Date of the Veda v jeho The Quest for the Origins of Vedic Culture, s. 238266.star vrstva vdsk slovesnosti byla tradovna zhruba tisc let v primrn orlnm prosted. To je tko vyvratiteln fakt a Ongova pochyba, zda vdy v prosted zcela nezvislm na textech vbec existovaly (s. 79) jen prokazuje jeho hrubou neznalost materilu, o nm mluv. Nm dle zbv prokzat dvoj: za prv, e tato orln tradice zachovala vdskou slovesnost vrn, a za druh, e zstala orln i v prosted, je psmo znalo, a to po dal dva tisce let, tedy a do souasnosti (viz st 4.5). Podvejme se nejprve, co ke zpsobu tradovn vd k ji mnohokrt citovan M. Witzel:Vdsk texty byly sloeny stn a tradovny bez pouit psma v neperuen ad pedvn od uitele k kovi, je bylo zhy formalizovno. To zajistilo bezvadnou textovou tradici, dokonalej ne u klasickch text ostatnch kultur: ve skutenosti se jedn o cosi jako nahrvku z let cca 1500500 p. o. l. A do souasnosti byla zachovna nejen samotn slova, ale dokonce i dvno ztracen hudebn (tonln) pzvuk.38Witzel je tedy pesvden o tom, e stn tradovn vd dokzalo zabezpeit nejen textovou vrnost v dokonalosti, kter nem ve svt obdoby, ale navc zachycuje i pesnou zvukovou podobu, kterou trefn nazv nahrvkou (tape-recording).39 Takovto tvrzen zn vcelku samozejm kadmu, kdo je obeznmen s indickm nboenskm prostedm. Kdo vak tento kontext nezn, me spolu s Ongem pochybovat, zda je vbec nco takovho mon.40 Pokusme se tyto pochyby vyvrtit tm, e nazname nkolik dvod, pro je ona Witzelova citace vstin. 4.1 Piny snahy o pesn tradovn vd Abychom dokzali porozumt motivaci, je Indy vedla k tm obsesivn snaze o dokonal zachovn vdsk slovesnosti, je dleit pochopit postaven vd v indickm prosted. Podle staroindickch pedstav byl kosmos uspodn obt a obt je t udrovn v chodu. Vdsk ritul je tud jakmsi meso38 39Vedas and Upanisads, s. 6869. . O vdech jako nahrvkch starch 3000 let mluv Witzel opakovan v ad svch prac: Early Indian History, s. 91; Autochthonous Aryans?, s. 4; The Development of the Vedic Canon and its Schools, s. 258; Indocentrism, s. 341. 40 Zejmna komparatist jen s velkou nechut pijmaj skutenost, e nkde me bt nco zcela jinak ne ve zbytku svta. Skvlou ilustrac takovto nedvry byla ohniv debata na indologick e-mailov konferenci v beznu 2000 (viz archiv na indology.info), kdy komparatista S. Farmer vznesl pochyby o monosti pesnho tradovn vd, piem jednm z jeho argument bylo, e to nem ve svt obdoby. Reakce indolog (vetn Witzela) byla drtiv zporn.222223Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralitykosmem, jen ovld makrokosmos (cel Vesmr) a zabezpeuje i nleit fungovn mikrokosmu (lidskho jedince). A vdy (dosl. vdn) nejsou nic jinho ne vdnm onoho mesokosmu, tedy znalost ritulu a jeho vazeb s makro- a mikrokosmem. Toto vdn, vdsk korpus ruti, kdysi od boh vyslechli starodvn zeci, riov. Meme to chpat tak, e bohov lidem pedali pod kontrolu vekerenstvo spolu s jakmsi nvodem na jeho pouit. Dal sprvn fungovn Vesmru, ba jeho samotn existence, je v rukou vdskho obadnka. Jeliko je kosmos mimodn sloit a citliv mechanismus, komplikovan a kehk je i s vazeb mezi nm a ritulem. Sebemen chybika v ritulu me zpsobit dalekoshl neblah nsledky. patn vysloven slovo, chybn dlka voklu, nepesn vka tnu, i jakkoli jin odchylka od pesn zvukov podoby vdskch ver se nesm bhem ritulu vyskytnout. A prv tady le kl k pochopen dvod dokonalho tradovn vdsk slovesnosti. Z pohledu brhmanskho obtnka je toti pesn proveden ritulu otzkou byt a nebyt. Te u ns tedy nepekvap, e Indov vynaloili nepedstaviteln sil k bezchybnmu zachovn obrovskho korpusu vdsk literatury: lo jim toti o ivot. 4.2 Vuka vd To, e byli Indov v sil o vrn tradovn vd spn, je dno pedevm dvma faktory. Jednak se tradovn vd vnovalo znan mnostv brhman na celm indickm subkontinentu, kte od ranho dtstv a do smrti nedlali nic jinho. Ji nejstar dharmastry jasn stanovily ivotn npl brhmana: studovat a vyuovat vdy, obtovat a za proveden obady pijmat dary.41 V ranch dobch vuka probhala uvnit rodiny (otec uil syna), pozdji bylo bn, e k mohl vyhledat uitele i mimo vlastn rodinu.42 Minimln penzum vuky pedstavovalo jednu kompletn vdu, tedy jednu vdskou kolu od samhity po rituln stry. k se ale mohl rozhodnout ve studiu pokraovat a nauit se vce vd, ti nejschopnj dokzali obshnout vechny tyi.43 Jak se dozvdme z text, osvojen si jedn vdy trvalo 12 let, take komu se podailo zvldnout tyi, strvil studiem plnch 48 let.44 Tato dsiv dlka je zpsobena nejen ohromnm mnostvm ltky, kterou se k musel nauit, ale t41velmi nronou technikou studia. A prv sloit technika vuky je onm druhm faktorem, dky nmu se podailo dokonale tradovat vdskou slovesnost. 4.3 Techniky zachovn pesn podoby textu Propracovan zpsob vuky zajistil, e se student nauil jeden text v nkolika rznch, na sob nezvislch podobch, kter ale vzjemn potvrzovaly sprvn tvar zkladnho textu. Ukame si na jednom pkladu, co tm mme na mysli. Vezmme rgvdsk ver z hymnu oslavujcho bohyni Noc: rvapr amartj nivat dvjudvatah,45 kter v pekladu Oldicha Frie zn Viny, dol er / daleko iroko pln. / Nesmrteln bosk dcera.46 Takto ver zazn bhem ritulu a tato podoba se nazv samhitptha, spojen recitace. Onm spojenm se mn vazba mezi jednotlivmi slovy, tzv. sandhi. V sanskrtu toti existuje soubor pravidel, podle nich se mn posledn a prvn hlsky slov uvnit vty i vere. Kdy n ver rozpojme na jednotliv slova a lomtkem ozname rozloen sandhi, dostaneme: / uru / aprh / amartj / ni-vatah / dv / ut-vatah (schematicky: 1 / 2 / 3 / 4 ...). Vidme tedy, e nap. prvn st vere, rvapr, se ve skutenosti skld ze t slov: + uru + aprh. Takovto rozbor se nazv padaptha, recitace slovo po slovu, a je nesmrn pnosn pro uren sprvnho vznamu, nebo asto je mon tvary samhitpthy rozloit nkolika rznmi zpsoby.47 Tet nejbnj forma textu se nazv kramaptha, recitace krok po kroku, a m podobu: 1 2 / 2 3 / 3 4 / ..., tedy: ru / urvaprh / apr amartj / ... (1 + 2 = + uru = ru / 2 + 3 = uru + aprh = urvaprh / 3 + 4 = aprh + amartj = apr amartj).48 Tyto ti podoby textu se souhrnn oznauj jako pirozen (prakrti), nebo nemn poad slov ve veri. Krom nich ale existuje jet dalch osm zpsob, nazvanch zmnn (vikrti), nebo v nich se ji poad slov pehazuje.49 Prvnm je datptha (spleten recitace): 1 2 2 1 1 2 / 2 3 3 2 2 3 / ..., tedy: rvurvru / urvapr pr44pastamba 2.10.4, Gautama 10.12, Baudhjana 1.18.2, Vasitha 2.1314. Podrobnji k povinnosti brhman studovat a vyuovat vdy viz nap. Kane, P. V. History of Dharmaastra, vol. 2, pt. 1, 3rd ed. Pune : Bhandarkar Oriental Research Institute, s. 105109, kde jsou t odkazy na star texty. 42 Modern a vtenou prac ke zpsobu vzdlvn ve star Indii je publikace Scharfe, H. Education in Ancient India. Leiden : Brill, 2002. K oralit viz zejm. s. 837, kde vyvrac i nzory W. Onga o Indii a kritizuje jeho zpsob indukce (s. 23). 43 I v dnen Indii jsou dosud bn brhmansk jmna odvozen od potu nastudovanch vd: Dvivd, Trivd a aturvd.pastamba 1.2.1117, Gautama 2.4546, Baudhjana 1.3.12. Mon, e schopn studenti mohli studovat rychleji, nebo nap. Gautama k (2.4647), e kdo se chce nauit vechny vdy, ten studuje kadou dvanct let, nebo dokud je nezvldne. Je ovem mon i opan vklad, toti e 48 let nemus postaovat. 45 Rgvd 10.127.2ab. Pklad i nsledn rozbor je pevzat z Staal, F. The Science of Language. In The Blackwell Companion to Hinduism. Ed. Flood, s. 349351. 46 Vdsk hymny, s. 31. 47 Tak nap. tvar sututaitu (Rgvd 8.100.11d) lze rozloit jako su-stut tu (nech dobe veleben [bohyn ei] odejde) nebo jako su-stut tu (nech dobe veleben [bohyn ei] pijde). V tomto ppad je i z kontextu hymnu jasn, e sprvn je druh monost, je ale ada ppad, kter bychom bez pomoci padapthy nedokzali rozhodnout. Filliozat, P.-S. The Sanskrit Language: An Overview. Varanasi : Indica, 2000, s. 1920. 48 Tento n zpis je oproti skutenosti znan zjednoduujc, nebo nezaznamenv slovn pzvuk a jeho zmny pi rozkldn a spojovn slov. 49 Nkte autoi (nap. ve citovan Staal, s. 350) povauj ji kramapthu za vikrti. K tto otzce srov. Devasthali, G. V. The Krama-patha Unit. In Amrtadhara: Professor R. N. . . --224225Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralityurvurvaprh / ... ( + uru + uru + + + uru / uru + aprh + aprh + uru + uru + aprh), dal je ghanaptha (hutn recitace): 1 2 2 1 1 2 3 3 2 1 1 2 3 / 2 3 3 2 2 3 4 4 3 2 2 3 4 / ..., a nsledujcch est forem je jet komplikovanjch.50 Pro ns je dleit zjitn, e student se u jednotliv podoby recitace zcela nezvisle na sob jako samostatn texty.51 Nepostupuje tedy tak, e by se naped nauil nap. padapthu a z n pak skldal dal formy. Vsledn objem zapamatovanho materilu je tud nkolikansobkem rozsahu samotnho textu. Dvod tchto jedencti zpsob recitace je zejm: fixovat zkladn text naprosto spolehlivm zpsobem. Ongova pedstava o znovuskldn textu z prefabrikovanch formul je v tomto ppad zcela nepouiteln: kad ze zmnnch recitac pedstavuje naprosto nesmysln shluk slov, kde vak patin pozice kadho slova je nkolikansobn jitna, take o sprvn podob samhitpthy neme bt pochyb. 4.4 Archaick jazyk Dalm argumentem, kter dokld vrnost tradovn vdsk slovesnosti, je samotn jazyk text. Sanskrt byl kodifikovn zhruba v 5. st. p. o. l.,52 a to natolik pevn a detailn, e od t doby je prakticky nemon stanovit st textu na zklad podoby jazyka. Pedchozch tisc let se nicmn staroinditina vyvjela pirozenm zpsobem, take rozdl v jazyce text stojcch na opanch plech tohoto asovho spektra je obrovsk.53 Tak nap. jazyk Rgvdu tvo zcela samostatnou jazykovou vrstvu s ojedinlou slovn zsobou i gramatikou, take ani dobr znalec sanskrtu nedoke Rgvdu snadno porozumt a mus pouvat speciln jazykov pomcky.54 Je zejm, e ji nkolik mlo set let po kodifikaci Rgvdu mu vdt obadnci pestali pln rozumt,Dandekar Felicitation Volume. Ed. S. D. Joshi. Delhi : Ajanta, 1984, s. 105113, zejm. pozn. 1 a 2. Plnou podobu jednoho rgvdskho vere v tchto pti recitanch formch ukazuje Filliozat, The Sanskrit Language, s. 2122. Podrobn rozbor vtiny dnes uvanch - zpsob recitace pedvedl Wayne Howard ve sv prci Veda Recitation in Varanasi. Delhi . : Motilal Banarsidass, 1986. Jeho kniha obsahuje i notov zznam jednotlivch zpsob recitace, kter tedy zachycuje i vku a dlku tn. 51 e jde o nezvisl texty a ne pouze o mechanick odvozovn ukazuje i jejich porovnn, dky nmu nachzme zvltn ppady vynechvn takovch st textu (tzv. galita), je se uritm zpsobem opakuj v textu samhitpthy. O pesnch pravidlech tchto vynechvek se vedou dosud spory. Srov. Falk, H. The Galitas in the Rgveda Padapatha: On the . . Origins of the Samhitapatha and the Padapatha. In The Pandit: Traditional Scholarship in . . - -. India. Ed. A. Michaels. New Delhi : Manohar 2001, s. 181202. 52 Ong se v uren st sanskrtu spletl o tisc let (s. 132), co jen dokazuje jeho naprosto povrchn znalosti o Indii. 53 Jednotliv jazykov vrstvy rozebr i alespo charakterizuje M. Witzel v kad z jeho ve citovanch prac. 54 Existuj samostatn gramatiky vdskho jazyka, speciln slovnk ke Rgvdu apod.50a uili se tud text v jazyce, kter pro n byl do znan mry ciz. Na zklad filologick analzy je nepochybn, e vdsk slovesnost se dochovala ve sv archaick podob navc v dobe odliitelnch jazykovch rovinch netknut jakmikoli pozdjmi jazykovmi zsahy. To me u orln literatury znt pekvapiv, ale jak jsme vidli ve, z pohledu vdskho Inda je to zcela logick, ba nutn. Tento fakt dobe ilustruje i pstup domc vkladov tradice. Akoliv pozdj komenttoi nareli ve vdskch textech na tvary a slova, kterm nerozumli, nikdy si nedovolili je sebemenm zpsobem pozmnit i nahradit.55 4.5 Vdy v dnen Indii Pokud by nkdo i po peten ve uvedench argument nadle pochyboval o tom, e Indov dokzali tradovat vdskou slovesnost po tiscilet naprosto pesn, lze mu nabdnout dal pesvdiv dkaz: vsledky vzkum vdsk tradice v dnen Indii. Zpadn i indit badatel bhem uplynulch sto padesti let publikovali adu studi k rozlinm aspektm souasn vdsk orln tradice v nejrznjch stech Indie. Dky dnes ji padestiletmu systematickmu zjmu Fritse Staala je nejlpe zdokumentovna tradice nambudiriovskch brhman v Krale.56 V roce 1975 Staal spolu s tmem zpadnch vdc a technik zachytil jeden z nejsloitjch vdskch ritul, zvan agniajana, jeho ppravy trvaj nkolik msc a samotn ritul dvanct dn.57 Vdskou recitaci ve Vrnas studoval adu let Wayne Howard,58 komunitu vdskch brhman v ndhrapradi David Knipe59 atd. Ze vech tchto vzkum plyne jednoznan zvr: vdt brhmani po cel Indii recituj vdsk textyO jazykov obtnosti Rgvdu svd i to, e dosud nebyl pozen modern peklad do dnho svtovho jazyka, take badatelsk obec stle pouv Geldnerv nmeck peklad, jeho zklad pochz z roku 1923. 55 Podobnou pokoru vi vdskm textm zpotku nesdleli zpadn badatel, kte do svch edic el zhusta dodnes uvanch zanesli adu oprav. Bhem dalho filologickho vzkumu se prokzalo, e naprost vtina tchto zsah byla myln a e je lep dvovat indick tradici. Pro upaniadov texty se tmto tmatem zabval Patrick Olivelle. Unfaithful Transmitters: Philological Criticism and Critical Editions of Upanishads. Journal of Indian Philosophy, 1998, ro. 26, s. 173187. 56 Prvn Staalovou knin publikac je Nambudiri Veda Recitation. The Hague : Mouton, 1961, v n zpracoval sv nahrvky z roku 1957; vnuje se zde ale i zpsobu recitace tamilskch brhman (s. 2130). Tato kniha vyla dvacet let ped Ongovou studi, a je tud s podivem, e jej existenci Ong nezaznamenal. 57 Vsledkem tohoto vzkumu je monumentln dvoudln publikace AGNI: The Vedic Ritual of the Fire Altar. Berkeley : Asian Humanities Press, 1982, dle hodinov film Altar of Fire (reie R. Gardner a F. Staal, 1976) a osmdest hodin zvukovch nahrvek. - -. 58 Howard, W. Veda Recitation in Varanasi. Ji pedtm tento autor publikoval rozshlou a detailn analzu smavdov tradice, je se znanou mrou oprala o vsledky jeho ternnch vzkum: Samavedic Chants. New Haven London : Yale University Press, 1977. 59 Knipe, D. Becoming a Veda in the Godavari Delta. In India and Beyond: Aspects of226227Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralityv naprosto toton podob.60 Dje se tak pochopiteln bez pomoci psanch text, nebo aby byla tradice autentick, smyslupln a plnila svou funkci, mus bt ist orln.61 teme-li popisy ivota dnench vdskch brhman, mme pocit, e jsme se vrtili o nkolik tisc let nazpt. Je zjevn, e cel tato tradice je nesmrn konzervativn a ije v souladu s pedpisy starmi dvaapl tisce let, akoli se prosted i nboensk scna kolem nich za tu dobu vrazn promnily. Uveme si pro ilustraci nkolik informac o jedn takov komunit v ndhrapradi.62 Tito brhmani nle k jedn z jadurvdovch tradic (taittirja) a znaj tedy zpamti svoji samhitu, brhmany, ranjaku, upaniady a rituln stry, ili pln penzum jedn vdsk koly. Samhitu se u i v rznch pozmnnch podobch (vikrti). Nkte si pibraj jet dal samhitu, nejastji Rgvd, ppadn Atharvavd, ale to ji bez vikrti. Studiu, recitaci a vuce se vnuj od tlho dtstv (obvykle od sedmi let) a do smrti. Uitelem je vtinou otec i dd. Piln student se samhitu nau za osm let, obvykl doba je deset a dvanct let, ale vzdlvn pokrauje cel ivot, nebo k vdm jsou dle pibrny a memorovny texty dalch obor: pomocnch vdskch discipln, filosofickch kol, poetiky apod. Dnen star generace m ve zvyku studiem trvit 1718 hodin denn. Svtskho vzdln se vdskmu studentu dostane velmi pozd, kolu zane navtvovat a ve svch estncti letech. Tehdy se tak prvn setk s psanm textem a nau se st a pst: do t doby je negramotn a ve se dozvd jen od svho uitele. Ale i ve kole se nau st a pst pouze ve sv matetin, v telugtin, sanskrtsk tradin vuka zstv i nadle stn. Podobnch komunit jsou po cel Indii destky, zejmna na drvidskm jihu. Jejich bytek za poslednch sto i dv st let je natolik rapidn, e cel tradice asem zejm vymiz. Jejich nboenstv, zpsob ivota i mylen pedstavuje v modern Indii jakousi fosilii, kter nem pli velkou anci na peit. Nicmn zatm plat to, co k Michael Witzel: souasn tradice vdsk recitace nm vskutku poskytuje nahrvky star ti tisce let.5. Indie verbomotorick kultura Ong nazv verbomotorickmi takov kultury, kter ji sice nejsou primrn orln, ale pesto se v nich natolik uchovala orln vrstva, e v kontextu vzjemnho osobnho psoben vnuj pozornost spe slovm ne pedmtm (s. 81). Jinmi slovy jde o gramotn prosted, v nm vak dominantn lohu hraje oralita, e, zvuk. My jsme se dosud vnovali vhradn vdsk slovesnosti a zabvali jsme se pedevm tm, pro a jak byla vrn tradovna v primrn orlnm prosted. Nyn pedmt naeho zjmu rozme a ukeme si, e v tomto ohledu nepedstavuje vdsk slovesnost na indick pd nic vjimenho. Uvidme, e i po dvou tisciletch uvn psma v Indii m v tradinm nboenskm a kulturnm prosted vyen slovo vt vhu ne zapsan text. Indie tud je verbomotorickou kulturou,63 zrove ale vyvrac Ongovu pedstavu o protikladu verbomotorick kultury a kultury technologicky vyspl. 5.1 Vznam eenho e se v Indii od nepamti tila mimodnmu postaven. Ji ve Rgvdu byla zbotna jako bohyn V, byla povaovna za poten kosmogonick princip (eeno jazykem eck filosofie: logos coby arch), jako soust ritul udrovala svt v chodu apod.64 Toto jej postaven se postupem asu jen posilovalo. Nezbytnost naprosto pesnho provdn vdskch ritul dala vzniknout estici tzv. pomocnch vdskch discipln, z nich tyi se zabvaly jazykem: fonetika, metrika, etymologie a gramatika. Posledn jmenovan gramatika (vjkarana) se pozdji etablovala jako samostatn filosofick kola, je peovala o sprvn uvn jazyka, a navc vypracovala soteriologickou nauku, podle n bylo mon nleitm pouvnm ei dojt vysvobozen z etzce nekonenho perozovn.65 Pedstava o kosmogonick loze ei nezstala omezena na vdy toto pojet pozdji detailn rozpracovvaj nkter hinduistick koly, zejmna tantrick ivaismus.66 Z tto nauky je pro nai debatu63Literature, Meaning, Ritual and Thought: Essays in Honour of Frits Staal. Ed. D. van der Meij. London New York : Kegan Paul, 1997, s. 306332. Seznam vdskch brhman z cel Indie, kte nejene recituj vdsk texty, ale t konaj velk obady, je obsaen v Kashikar, C. G. Parpola, A. rauta Traditions in Recent Times. In AGNI, vol. 2, s. 199251. 61 Viz kapitolu Oral Traditions ve Staalov publikaci Ritual and Mantras: Rules Without Meaning, 1st Indian ed. Delhi : Motilal Banarsidass, 1996, s. 369385. 62 Knipe. Becoming a Veda in the Godavari Delta, s. 310313.60Pro pesnost musme dodat, e tu mme na mysli ostatn jako v cel tto stati indickou kulturu a nboenstv nesen sanskrtem. V tamilskm prosted, kter si uchovalo politickou nezvislost na severn Indii, byl od samho potku vztah k psmu jin, mnohem pznivj. Tto zajmav skutenosti se tu el nememe vnovat. Podrobn je zpracovna v vodnch stech knihy Mahadevan, I. Early Tamil Epigraphy: From the Earliest Times to the Sixth Century A. D. Cambridge (Mass.) : Department of Sanskrit and Indian Studies, Harvard University, 2003. 64 Tyto rzn vznamy a funkce ei ve vdsk Indii shrnuje publikace Pingle, P. M. The Concept of Vac in the Vedic Literature. New Delhi : Sri Satguru, 2005. 65 Coward, H. G. Raja, K. K. Encyclopedia of Indian Philosophies, vol. 5: The Philosophy of Grammarians. Delhi : Motilal Banarsidass, 1990, s. 4450. 66 Nejlep analzu pojet ei v tantrismu zpracoval Andr Padoux ve sv francouzsk disertaci z roku 1964, jejm revidovanm anglickm pekladem je kniha Vac: The Concept of the Word in Selected Hindu Tantras. Albany : State University of New York Press, 1990.228229Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralityo verbomotorick kultue Indie dleit koncept, podle nho se kosmogonie odehrv v jednotlivch emananch rovinch jakmsi zahuovnm fonm. To znamen, e materiln svt je jen hrub formou jeho zvukov podoby. Jinak eeno: slovo, zvuk, e je vdy ist, vy, jemnj ne vc, o n mluv a kterou oznauje. A tento pohled na vztah mezi slovem a pedmtem je prakticky celoindick, a bv podloen rznmi naukami. V Indii tedy meme hovoit o propracovan teologii zvuku.67 Vidli jsme, e vdy jsou podle indick tradice vdnm, je dvn zeci vyslechli od boh a v tto slyen podob (ruti) bylo dle uchovvno a tradovno. Jene tato pedstava neplat pouze pro vdy, ale vztahuje se t na ostatn vdn, tedy i na bn svtsk znalosti a dovednosti. Podle hinduistickho pojet je veker vdn preexistujc,68 ve sv plnosti a dokonalosti je majetkem boh. Ti jej na potku sdlili lidem, a od t doby zaal proces souboje s postupnm zapomnnm, co je v souladu s hinduistickou pedstavou pirozenho padku celho svta. Z tohoto pohledu neme existovat nco jako objev, nov poznn, vdeck pokrok. Veker nae poznatky bu tradujeme z minulosti, nebo je njak znovuobjevujeme, znovupoznvme. Idelem tud nen progrese, nbr regrese k dokonalmu potku, co je ovem obtn kol. Na povinnost tedy je snait se pvodn vdn uchovat co nejdokonaleji a nejdvryhodnji. Jene spolu s degradac svta kles i nae schopnost tuto znalost zachovat, take vtina pvodnch rozshlch nauen se stv stle kratmi a kratmi.69 Aby bylo mon njak uen povaovat za autentick a vrohodn, mus prokzat, e je soust nepetrit linie stnho pedvn z uitele na ka. Takovto linie m svj potek bu v mytickm dvnovku, kdy bohov pedvali vdn lidem, nebo u dla, jeho autorovi obsah textu sdlil nkter z boh.70 Odtud plyne mimodn vznam postavy uitele gurua a uence pandita. Osobn kontakt mezi uitelem a kem je naprosto klov: platn je vhradn to vdn, je student vyslechne z uitelovch st. Pokud by si tut informaci peetl v knize, nebude mt dn vznam, protoe nen soust linie pedvn.71 Indick vzdlanec se tedy nebude holedbat tm, e nco67vymyslel a na nco originlnho piel, jeho lohou je pedvat pedchoz uen, pochopiteln spolu s nleitm vkladem.72 Pro nai debatu o oralit je dleit, co charakterizuje tradinho gurua a pandita:73 veker sv vdn vyslechl od svch uitel, pamatuje si je a dl ho pedv stn.74 stedn roli zde tedy hraje pam, kter byla v Indii vdy velebena75 a dsledn trnovna, take by ns nemlo pekvapit, e na tomto poli doshli Indov ctyhodnch vsledk.76 Ongova skepse vi monostem pamti uchovvat vrn rozshlej texty (s. 7075) pro indick prosted rozhodn neplat.77 5.2 Vztah k psemnmu textu Z ve eenho je zejm, e vztah hinduistick Indie k psemnmu zznamu byl vdy krajn odmtav. Jak se dovdme z jednoho vdskho textu, psan bylo dokonce povaovno za rituln zneisujc.78 Pro vdsk texty pak exisinformace, kterou o sob lovk sdluje, je jmno jeho uitele i u koho veho studoval. Autorita tchto uitel ho pak opravuje k tomu, aby se k nemu vyslovil nebo aby sm vyuoval. Indov by tko pipustili to, co znme z naich vysokch kol, kde u lid, kte jsou vlastn sebevzdlanci: pednej to, co vytou v knihch. Z indickho pohledu takov lovk nem oprvnn (adhikra) vyuovat. 72 Jak ale sprvn Pollock upozoruje (tamt, s. 515516), nesmme zskat dojem, e Indov byli njak intelektuln zapouzden a neinvenn. Jejich samotn pohled na bezesporu nov mylenky a objevy byl vak ten, e bu jen nco znovupoznvaj, nebo osvtluj i vykldaj pedchoz uen. Zkrtka: aby bylo v Indii nco pijato, nesm si to nrokovat originalitu, ale naopak mylenkovou starobylost a prokazatelnou nvaznost na pedchoz uen. Z tohoto dvodu m i vtina sanskrtsk vdeck literatury formu koment starch text. 73 Postavu gurua v indickch nboenstvch (s pihldnutm k indoevropskm kontextm) zpracoval Jan Gonda v kapitole The Guru. In Change and Continuity in Indian Religions, 1st Indian ed. New Delhi : Munshiram Manoharlal, 1985, s. 229283. loha a funkce pandita je obsahem ji citovanho sbornku Michaels (ed.). The Pandit. Vstinou charakteristiku pandita podal i Filliozat, The Sanskrit Language, s. 70102 (kapitola The sanskrit man of letters, or pandit). 74 Michaels, A. Traditional Sanskrit Learning in Contemporary India. In The Pandit, s. 11; Aklujkar, A. The Pandits from a pinda-brahmanda Point of View, tamt s. 45; Filliozat, .. .. The Sanskrit Language, s. 8589. 75 Uctvej pam! ns nabd hndgjpaniad 7.13.1 (v pekladu Duana Zbavitele, Upaniady. Praha : DharmaGaia, 2004, s. 182). 76 Viz Filliozat, The Sanskrit Language, s. 8992. Staal poznamenv (Ritual and Mantras, s. 383384), e pro zpadn psychology zabvajc se fenomnem pamti by bylo pnosn nauit se sanskrt, aby mli monost studovat pandity a jejich zpsoby, dky nim si dok zapamatovat pro ns nepedstaviteln objemy text. 77 Kdyby se dnes vechny rukopisy a knihy ztratily, tak by to rozhodn nezpsobilo zmizen indick literatury z povrchu zemskho, nebo jej velkou st by bylo mon vyvolat z pamt vdc a recittor. Winternitz. A History of Indian Literature, vol. 1, pt. 1, s. 29. Zkusme si pedstavit, co by se v takovm ppad stalo s literaturami jinch jazyk. 78 Aitarjranjaka (5.3.3) vypotv situace, kdy k z dvodu ritulnho zneitn nesm studovat vdy. V jedn vt uvd pozen masa, spaten krve i mrtvoly, soulo a psan.Funkc ei a zvuku v rznch hinduistickch tradicch se zabv Beck, G. Sonic Theology: Hinduism and Sacred Sound. Columbia (S. C.) : University of South Caroline Press, 1993. Pollock, S. The Theory of Practice and the Practice of Theory in Indian Intellectual History. Journal of the American Oriental Society, 1985, ro. 105, . 3, s. 499519, zejm. s. 499 a 512. 69 Snad kad nr sanskrtsk literatury popisuje tento neblah proces, podle nho na potku existoval nesmrn rozshl text, jaksi bosk prototyp, asto tajc mnoho set tisc ver, jen se bhem generac redukoval na dnes znmou dlku. Pollock, tamt, s. 512514. 70 Pollock, tamt, s. 514515. 71 Tento pstup plat i v souasn Indii, zejmna v humanitnch vdch a v umn. Prvn68230231Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralitytoval explicitn zkaz zpisu, take kdy nkdy koncem 10. stolet jeden kamrsk brhman tento zkaz poruil, byla to udlost hodn zaznamenn perskm kronikem.79 V ppad vdskch text je zkaz psemnho zachycen naprosto pochopiteln: vdy nebyly pro kde ui. ruti smli vyslechnout pouze mut pslunci t nejvych stav indick spolenosti. Pedstava zapsanho textu, jen by se mohl dostat kdekomu do ruky, je pro vdskho brhmana dodnes dsiv.80 Pro vdy zkrtka jednoznan plat, e jejich jedin skuten autoritativn zpsob tradovn je stn.81 Z tchto dvod je pochopiteln, e rukopis vdskch text je poskrovnu a ty nejstar dochovan jsou a z 11. stolet.82 Na druhou stranu nkte dnen mn striktn vdt brhmani, stoj-li ped dilematem plnho vymizen dosud stn tradovanho textu a jeho zapsnm, vol radji druhou monost.83 Negativn vztah k psemnmu textu ovem nen omezen pouze na vdsk prosted. Jak jsme vidli, zkladn charakteristikou indickho uence je to, e si obrovsk penzum text pamatuje a nen odkzn na knihy.84 Ak Akludkar v tto souvislosti cituje populrn ren: Vdn, kter je v knihch a [vlastn] bohatstv v rukch nkoho jinho nastane-li poteba, nen to vdn, nen to bohatstv.85 Pandit, jen by hledal odpovdi v knihch,86 by nemo79hl mt dnou autoritu. Koneckonc psemn zznam je jen hrubohmotnj a tm i ni formou zvukov podoby slova. A jak zdrazuje ada autor, v indickm ppad i formou mn spolehlivou. Nejde jen o to, e v indickm podneb prakticky dn materil, na nj se texty psaly, nemohl petrvat del dobu, take ty musely bt neustle a asto opisovny.87 Pokud toti vezmeme v potaz tuto nezbytnou frekvenci opisovn rukopis, bude zejm, e kvli mnostv chyb do nich zanench je propracovan stn tradice mnohem spolehlivjm a jistjm zdrojem.88 5.3 Buddhismus Aby jet vce vyvstal celoindick vznam mluvenho slova, opusme na okamik vdsk a hinduistick prosted a podvejme se na vztah orality a indickho buddhismu. Nikdo snad nepochybuje o tom, e buddhistick literatura byla nkolik prvnch stalet tradovna vhradn stn.89 O em panuje mezi badateli spor je otzka, nakolik vrn. Pod vlivem Parryho a zejmna Lordovch vzkum, kter Ong pokld v kontextu studia orality za zlomov, vyslovil buddholog L. S. Cousins nzor, e podobn jako srbt bardov ani ran buddhist nedokzali uchovat Buddhovo uen v doslovn podob.90 Jeho pohled ada pednch buddholog odmtla a dnes se zd pevaovat nzor, e i buddhist tradovali sv uen pomrn velmi pesn, by jist ne v takov dokonalosti jako tomu bylo u vdskch text.91 Dleit je, e ani v dob, kdy v Indii zanalo bt uvn psma stle bnj, buddhist jako celek tuto novou technologii nepijali a vtina buddhistickch obc zstala u vhradn stnho pedvn text.92 Nicmn st mnich se z tohoto vtinovho proudu vymkla a buddhistick texty nejen zapsali, ale i samotn rukopis se pro n stal pedmtem cty. Tento nov pstupse indickou lingvistikou) mohli jen pihlet, ponvad oba pandit v debat citovali mnostv mst z rznch koment, kter znali zpamti. Karttunen odhaduje prmrnou maximln ivotnost rukopisu v obvyklch podmnkch na 300400 let. Orality vs. Written Texts: Mediaeval Developments in Vedic Ritual Literature, s. 115116. 88 Karttunen, tamt; Winternitz, A History of Indian Literature, vol. 1, pt. 1., s. 32. 89 Viz nap. Gethin, R. The Foundations of Buddhism. Oxford New York, 1998, s. 3839. Autor dodv: Pro ns v modernm svt je svdn bt skeptick ke spolehlivosti tohoto zpsobu tradovn, ve star Indii vak byl normou. 90 Cousins, L. S. Pali Oral Literature. In Buddhist Studies: Ancient and Modern. Eds. P. Denwood A. Piatigorski. London : Curzon Press, 1983, s. 111. 91 Tto velmi zajmav debat se tu el nememe podrobnji vnovat. Jej souhrn podal Wynne, A. The Oral Transmission of Early Buddhist Literature. Journal of the International Association of Buddhist Studies, 2004, ro. 27, . 1, s. 97127. Sm autor uvd vcelku pesvdiv argumenty pro vysokou spolehlivost stn buddhistick tradice. 92 Collins, S. Notes on Some Oral Aspects of Pali Literature. Indo-Iranian Journal, 1992, ro. 35, . 23, s. 121135.87E. C. Sachau (ed.). Alberunis India. Repr. New Delhi : Munshiram Manoharlal, 1992, s. 126. K otzce zpisu vd viz Witzel, The Development of the Vedic Canon and its Schools, pozn. 7 na s. 259. 80 Wayne Howard popisuje problmy, s nimi se setkal u smavdovch brhman ve Vrnas: nkte vbec odmtli ped cizincem vdy zpvat, mnoz se pak obvali toho, e by se jeho nahrvka mohla dostat do rdia, odkud by ji slyely miliony nepovolanch u. - -. Veda Recitation in Varanasi, s. 207208. 81 Karttunen, K. Orality vs. Written Text: Mediaeval Developments in Vedic Ritual Literature, Folklore: Electronic Journal of Folklore, 1998, ro. 8, s. 114126, na s. 115. K tto vt Karttunen doplnil poznmku (. 4 na s. 123124) o tom, e nzory na oralitu neindologickch badatel jako Parry, Lord a Ong nelze brt v potaz, ponvad se tkaj epickch text, tud [p]padu naprosto odlinho od kanonizovanch nboenskch text. K tomuto dleitmu postehu se vrtme v zvru pi analze Ongovch chyb (7.2). 82 Witzel, The Development of the Vedic Canon and its Schools, s. 259; Witzel, Early Indian History, s. 91. 83 Jeden takov konkrtn ppad zaznamenal nap. Staal, Ritual and Mantras, s. 383. 84 Indov stavj do opozice privilegovan vdn, kter je doslova umstn v hrdle (kanthastha), proti vdn obsaenmu v knize (granthastha); Pollock, The Language of the Gods in the World of Men, s. 82. Pollock zde t rozebr rozdl tohoto pojet od idelu, jm v evropskm stedovku byl vzdlanec, litteratus (s. 8183). 85 - .. Aklujkar, The Pandits from a pinda-brahmanda Point of View, pozn. 10 na s. 45 (vetn .. sanskrtskho originlu). Viz t Malamoud, C. By Heart: Notes on the Interplay Between Love and Memory in Ancient Indian Poetry, in Cooking the World: Ritual and Thought in Ancient India. New Delhi : Oxford University Press, 1998, s. 247258, zejm. s. 256. 86 Sm jsem ml pleitost konzultovat nkter pomrn speciln otzky s nkolika pandity, a ti mi po krtkm ptrn ve sv pamti sdlili, v kterch textech a kde se hledan pojem i koncept vyskytuje. Podobn jsem zail debatu dvou pandit (a zrove profesor sanskrtu na americkch universitch), j ostatn astnci (zpadn profesoi zabvajc232233Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralityk psanmu slovu zce souvis se vznikem mahjnovho buddhismu.93 Nechceme tm ci, e by vznik mahjny byl pmo zapinn pijetm psma, je vak zjevn, e tento faktor sehrl pi formovn mahjnovho buddhismu klovou roli.94 Na druhou stranu i buddhismus nm poskytuje doklady toho, e ne vdy mus bt stn tradice spn. Tak jako zanikly nkter vdsk koly a s nimi i veker jejich texty, podobn vymizelo znan mnostv ran buddhistick literatury. Rozhodujc je zejm poet tradent: je-li text tradovn dostatenm mnostvm lid, pak je stn pedvn spolehlivj ne psemn.95 Klesne-li poet tradent pod jist kritick mnostv, text nenvratn miz. To je el i osud tm vech ranch buddhistickch knon, take dnes mme dochovn knon jedin, plijsk.96 Podobn nespch s stnm pedvnm velkho objemu text zaili i dinist, kte v Indii vdy pedstavovali nepoetnou meninu. Ti dnes u z vtiny svho pvodnho, stn tradovanho korpusu text znaj pouze nzvy a obsahy jednotlivch dl.97 Dinist vak vynikali nesmrnou pragmatinost a racionalitou, take se z tohoto nespchu rychle pouili: narozdl od ostatnch indickch nboenstv se zhy piklonili k zapisovn svch text.98 Vsledkem je nejenom obrovsk mnostv dochovan dinistick literatury, ale dky dinistm, kte v Indii vdy patili mezi intelektuln elitu s nesmrn irokmi zjmy, se nm v dinistickch knihovnch dochoval t znan poet filosofickch, vdeckch i literrnch rukopis nejrznjch nboen- Gombrich, R. How the Mahayana Began. In The Buddhist Forum. Ed. T. Skorupski. Vol. 1, London : School of Oriental and African Studies, 1990, s. 2130. McMahan, D. Orality, Writing, and Authority in South Asian Buddhism: Visionary Lite rature and the Struggle for Legitimacy in the Mahayana. History of Religions, 1998, ro. 37, . 3, s. 249274; Lopez, D. Authority and Orality in the Mahayana. Numen, 1995, ro. 42, . 1, s. 2147. Lopezova studie je pro ns zajmav tm, e si jako jeden z mla buddholog i indolog vbec vm Ongovch (s. 3031) a zvlt Goodyho (s. 3133) teori o oralit, pochopiteln s kritickm odmtnutm. 95 I v ppad buddhistickho knonu je podle nzoru L. Cousinse stn tradice spolehlivj ne psemn. Zdvoduje to tm, e buddhistick knon byl tradovn a recitovn hromadn, take byl nutn souhlas velkho mnostv mnich s uritou podobou textu. Rukopis oproti tomu me bt snadno pozmnn jedinm opisovaem. Cit. in McMahan, Orality, Writing, and Authority in South Asian Buddhism, s. 254. 96 Williams, P. Buddhist Thought: A Complete Introduction to the Indian Tradition. London New York : Routledge, 2000, s. 3032. 97 Podle jednoho z dinistickch proud, digambar, je dokonce star dinistick literatura nenvratn ztracena jako celek. S tm vak nesouhlas druh dinistick vtev, vtmbarov, kter tvrd, e se j zbytek knonu podailo uchovat. 98 Problematikou ranch dinistickch text, zejmna otzkou, nakolik meme dinistick korpus povaovat za knon, se v ad studi zabval Kendall W. Folkert. Tyto a dal jeho prce pozdji sebral John Cort do sbornku Scripture and Community: Collected Essays on the Jains. Atlanta : Scholars Press, 1993.93 94skch tradic a kol. Nicmn dinist ve svm vztahu k psemnmu textu nepedstavuj na indick pd nic ne pozoruhodnou vjimku. 6. Kritika tez W. Onga Sv klov teze o oralit, na nich pak stoj dal sti jeho knihy, formuluje Ong ve tet kapitole nazvan Nkter psychodynamick vlastnosti orality (s. 4191). My nyn probereme tyto jednotliv teorie a strun si na vybranch pkladech ukeme, e pro indick primrn orln prosted neplat dn z nich. 6.1 Formule coby stavebn kameny stn slovesnosti Jak u jsme konstatovali v vodu, podle Onga je zkladn vlastnost orln skladby to, e je vdy znovu skldna z ustlench formul do pevnho rmce, take kad jej pednes je nutn neopakovateln originl. Z naeho nstinu nkterch vlastnost vdsk slovesnosti je patrn, e pro vdy je toto pojet nepedstaviteln.99 Cel koncept ruti je postaven na doslovnm a pesnm tradovn textu a vidli jsme t, jak komplikovan techniky Indov vymysleli, aby tuto bezchybnou tradici zabezpeili. Dosud jsme ale nezmnili zpsob uit text v ritulu, jen je velmi neobvykl a je dalm vnm argumentem proti tto Ongov tezi. Akoliv je nap. Rgvd sloen z hymn, bhem ritulu rgvdsk brhman nerecituje hymny cel, ale pouze kombinace jednotlivch ver i jejich skupin. Sloitj obad je pak doprovzen stovkami ver vybranmi z destek rznch hymn, pi rznch pleitostech navc recitace doznv drobnch obmn, kter mus mt brhman perfektn zvldnut.100 Frits Staal k tomu poznamenv:Pedpokladem tradinho studia ritulu je, e student zn svoji vdu zpamti. Mus ji znt dokonale, od zatku do konce. Je-li mu udna urit skupina slov, mus bt schopen v recitaci od tohoto msta pokraovat. Je-li dobr i m-li zlibu v hrtkch, doke ji recitovat pozptku, recitovat kad druh slovo, dlat se slovy cokoliv, co by dokzal naprogramovan pota: vybrat je i potat jejich vskyty, spojovat je podle uritch kritri, zkrtka provdt pesn ten druh cvien, jeho jsou zmnn recitace (vikrti) pouze jednoduchmi pklady. Na tomto zklad se me nauit,99To ovem neznamen, e by vdsk slovesnost vbec neobsahovala ustlen obraty i formule. Viz nap. Jamison, S. Formulaic Elements in Vedic Myth. In Inside the Texts, Beyond the Texts. Ed. Witzel, s. 127138. 100 Tak nap. na potku jedenctho dne agniajany se odehrv sloit recitace Avinm (vinaastra), skldajc se z jednoho tisce rgvdskch ver, je je nesmrn komplikovanm zpsobem odvozena z rann litanie (prtaranuvka) o 360 verch. Staal, AGNI, vol. 1, s. 683685 a Staal, Rituals and Mantras, s. 377378.234235Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralityjak mnit obvykl poad, je si zapsal do pamti, a zde vidme potek tch mimodnch vkon, je jsou chlebem a mslem i r a gh vdskho ritulu.101O njakm skldn formul do rmce tu neme bt e, ponvad dn takov rmec aktuln neexistuje. Jak Staal dle upozoruje, vsledn kombinace ver pi ritulu nedvaj dn smysl, nevyprvj dn pbh, udlost apod., a my netume, jak k sob pat. Netu to ani recittor, a navc ho to vbec nezajm. Veker jeho sil smuje k vyvoln sprvnho vere z pamti ve sprvn okamik.102 Je zejm, e pi tom s pamt pracuje pln jinak, ne bard recitujc njakou baladu i epos. To, e indick pam funguje mnohem vce jako zpis na disku potae ne jako bsnkova tvr pam, by bylo mon doloit adou dalch pklad, ale uveme alespo jeden. ekli jsme si, e jazyk vdskch text je natolik archaick, e dnen brhmani mu ani zcela nerozum, nato aby byli schopni tyto texty njak pozmovat. Dnen Indie ale poskytuje jet podivuhodnj doklad toho, e je mon pesn uchovat v pamti cosi, emu lovk vbec nerozum. Chris Fuller studoval tradin brhmansk koly v dnen jin Indii a zjistil jednu pozoruhodnou vc:103 dti v tchto kolch jsou schopn perfektn se nauit obshl sanskrtsk a vdsk texty, akoliv jim tm vbec nerozum. Jejich matetinou je tamiltina a zklady sanskrtu, kter v tto kole dostanou, jsou natolik chab, e jim umon sotva zskat alespo jaksi pont o obsahu nauenho textu. Tyto koly vychovvaj chrmov knze, od nich se oekv libozvun recitace text (vetn sprvn vdsk intonace), ale ji ne jejich pochopen i vklad. Jde zkrtka opt o sprvn zvuk, kter mus znt. Fuller dodv, e akoliv nm pipad nesmrn obtn nauit se zpamti nco, emu nerozumme, ve skutenosti to tak nron nen, a je to ve svt celkem bn, nebo schopnosti pamti na pochopen pamatovanho nutn nezvis.104101Tato monost naprostho oddlen pamatovn a rozumn je naprosto zsadn pro nae pochopen toho, jak funguje indick oralita.105 k se vdy nejprve dokonale nau zpamti cel text, ani by mu rozuml. V nkterch vjimench ppadech jako u ve zmnnch tamilskch dtek na tto rovni tak zstane. Obvykle ale samozejm nsleduje vklad textu. Nkdy posta velmi zkladn a povrchn vysvtlen, jako nap. u vdskch text, kde v centru pozornosti nen jejich obsah, ale pesn recitace. V jinch disciplnch, jako je gramatika, filosofie apod., je vklad naopak nesmrn dkladn. Znovu ale zdraznme poad vuky: k se nejprve nau text, ktermu nerozum, a teprve po jeho naprosto dokonalm vtpen do pamti me ve svm vzdlvn pokraovat vysvtlovnm a rozborem textu. Z toho ovem plyne, e pro njakou improvizaci a znovuskldn textu z formul zde nen pradn msto. 6.2 Spe aditivnost ne podazovn Pro indick mylen a literaturu je od samho potku typickm rysem hierarchick strukturace, tedy prav opak linern aditivnosti, jak ji ukazuje Ong (s. 4749). Je to zcela logick: vidli jsme, e vdsk texty odrej nesmrn sloitou s vazeb mezi rznmi rovnmi kosmu a sna se popsat, jak tato s funguje.106 Seznm-li se nezasvcen pozorovatel s indickmi texty rznch nr, mus zhy zskat dojem, e Indov byli pmo posedl snahou ve detailn klasifikovat a uspodat do komplikovanch hierarchickch struktur. A neplat to jen pro vdskou ritualistickou literaturu, kter je exemplem takovto strukturace.107 Stejn dkladnou klasifikaci najdeme v buddhistickm knonu, ve staroindickch eposech, ve svtskch naunch pojednnch apod. A tento rys je zachovn i v pozdjch psanch textech. Promylen uspodn ostatn ukazuje u samotn redakce Rgvdu: 1017 hymn je rozdleno do deseti knih, piem prvn a posledn kniha maj shodn poet hymn. Uvnit knihy jsou hymny seazeny nejprve podle potu hymn zasvcench jednotlivm bohm. Hymny tmu bostvu jsou seazeny podle dlky od nejdelho k nejkratmu, v ppad shodnho potu ver rozhoduje metrum: del metrum m pednost. Atharvavd je naproti tomu uspodn ve zjevn opozici k textu Rgvdu. Ani zde tedy Indov nedopustili njak nahodi105Staal, Ritual and Mantras, s. 376. Pipomeme si, e tato pamov ekvilibristika se dje s textem, jen m rozsah odpovdajc tm obma homrskm eposm dohromady. Skutenou nronost vdskho ritulu zde nememe ani nastnit. Ve je toti dle komplikovno tm, e obadu se astn nkolik obtnk a kad z nich provd jednotliv kony v pedepsanm poad, take se mus soustedit nejen na svou roli, ale bedliv sledovat i ponn ostatnch, piem ada udlost se odehrv souasn. Sloitj vdsk ritul si tedy meme pedstavit jako jaksi koncert, kdy hudebnci hraj zpamti, bez dirigenta, a jet sleduj party ostatnch koleg. 103 Fuller, C. Orality, Literacy and Memorization: Priestly Education in Contemporary South India. Modern Asian Studies, 2001, ro. 35, . 1, s. 131. 104 Jako pklady Fuller uvd memorovn Kornu v nearabskch zemch i plijskho knonu v buddhistickch zemch (s. 2223). Autor dokonce cituje prce dokldajc mnohaletou ist orln vuku Kornu, kdy ci i po osvojen celho textu zstvaj zcela negramotn (s. 2528). Fuller t vzpomn na sv koln lta, kdy se uil zpamti obshl latinsk pase, kterm rozuml jen chab.102Viz t Karttunen, Orality vs. Written Texts: Mediaeval Developments in Vedic Ritual Literature, s. 117. Dobrou pedstavu o tomto aspektu indickho mylen a o tom, jak se odr v textech brhman, si lze uinit z publikac Smith, B. K. Reflections on Resemblance, Ritual, and Religion. New York : Oxford University Press, 1989; t, Classifying the Universe. New York : Oxford University Press, 1994. 107 Strukturalistickou analzu vdskch text a ritul pedvedl v mnoha svch pracech Frits Staal. Srov. nap. The Science of Ritual. Poona : Bhandarkar Oriental Research Institute, 1982, podrobnji rozpracovno v Ritual and Mantras.106236237Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralityl piazovn. Koneckonc i samotn slovo upaniad klov pojem pozdn vdskho obdob oznauje podle nzoru ady badatel smantick okruh vznam jako je korelace, vztah, hierarchick souvztanost apod.108 6.3 Spe kumulativnost ne analza Podle Onga [t]ato vlastnost zce souvis s tm, e v orln kultue je pam zvisl na formulch (s. 49) a e [b]ez systmu psanho jazyka je rozbjen mylen tedy analza velmi riskantnm postupem (s. 51). Jednak jsme ale ji ukzali, e orln kultura me dobe fungovat i bez formul, navc vak tak vme, e v indickm primrn orlnm prosted byla analza ritulu opt od samho potku hlavnm objektem mylenkovho sil. Vsledkem je soubor tzv. pomocnch vdskch discipln (vdnga), jen F. Staal zcela oprvnn povauje za vdu v modernm slova smyslu a nazv ji science of ritual, tedy vdou o ritulu, ritualistikou i rituologi.109 Druh proud analzy ritulu vedl opanm smrem: k jeho zvnitnn v lidskm jedinci. Msto propracovvn vnjch obad byl ritul promtnut do mikrokosmu. Tato mylenkov linie dala vzniknout introspektivnm textm upaniad. Bezesporu nejpdnjm argumentem proti tto Ongov tezi a souasn i proti nkolika dalm je ale existence jednoho z nejgenilnjch text, kter kdy vbec vznikl a dky nmu i my mme modern lingvistiku: Pniniho gramatiky sanskrtu. Pnini dokzal v necelch tyech tiscovkch krtkch pouek zvanch stry dokonale popsat fonetiku a gramatiku tak sloitho jazyka, jakm je sanskrt. Uinil to zpsobem, nad nm zstv dodnes rozum stt,110 a akoliv pesn datace tohoto autora je neznm (jako pravdpodobn se jev asi 5. st. p. o. l.), jedno je jist: je to dlo, kter vzniklo v orlnm prosted a svm charakterem je i pro orln prosted ureno. Chceme-li tedy z nj mt uitek i dnes, nejlep cestou je nauit se jej zpamti, jak to in dosud indit pandit, ponvad zapsno se stv naprosto nepehlednm a prakticky nepouitelnm. Systm metapravidel, pouek a jejich vzjemnch odkaz a vztah je vystavn tak, e je teba je mt vechny narz v hlav listovn v knize pochopen a uit pravidel vrazn komplikuje. Pnini musel bt bezesporu geniln myslitel, na druhou stranu vak meme konstatovat, e byl produktem sv doby, pesnji eeno produktem systematickho a usilovnho zjmu Ind o analzu jazyka, kter sledujeme u108od nejranjch vdskch text. Znovu zdraznme, e tato analza jazyka se odehrvala v primrn orlnm prosted. A nejen to: jej ohromujc vsledky byly tmto prostedm umonn. To v minulosti ukzala ada autor a jejich poznatky nedvno shrnul F. Staal: Indick jazykovda nevznikla pes neptomnost psan, nbr dky n.111 6.4 Redundantnost i mnohomluvnost Ong se domnv, e [n]adbytenost charakterizuje orln mylen (s. 51). Kad vdsk specialista by jist uvtal, kdyby tomu tak skuten bylo, le v ppad vdsk literatury je pravda pesn opan. Vdsk texty jsou tak obtn srozumiteln prv kvli sv strunosti a lakoninosti. Jan Gonda dokonce povaoval elipsu za jednu z nejcharakteristitjch vlastnost vdsk poezie.112 Dle zde Ong k: Stdm linern i analytick mylen a e jsou umlmi vtvory, jejich struktura je dna technologi psan. K vraznmu omezen redundantnho vyjadovn je nutn technologie, kter omez psoben asu. Touto technologi je psan. K vyvrcen tohoto omylu by mohla poslouit opt Pniniho gramatika, uveme ale obecnj pklad, toti cel nr indick literatury, jen je pmm protikladem redundantnosti. Je jm tzv. strov styl, zejm jedinen zpsob redukce objemu informac na nejmen monou mru pi zachovn informan hodnoty.113 Pvod tohoto nru je opt ve vd o ritulu. Vdsk ritul se postupem asu stal natolik komplikovanm, e bylo nezbytn vymyslet zpsob, jak vechny potebn daje k jeho sprvnmu proveden zhustit do co nejstrunj podoby. Vsledkem byly rautastry: sbrky kratikch pravidel k provdn velkch vdskch ritul, kter byly snadno zapamatovateln. Byla to uiten pomcka, by pochopiteln vyadovala vklad uitele. Strov styl se v orlnm prosted rychle ukzal jako nesmrn praktick nstroj k uchovn ohromnho mnostv daj ve strun podob, take se zhy rozil: nejprve na dal odvtv rituln vdy (nap. geometrii), na gramatiku (Pniniho gramatika je jednm z nejdokonalejch pklad), na filosofick texty apod. Svou popularitu si uchoval i dvno po zaveden psma v Indii. Je tedy jasn, e k vraznjmu omezen redundantnho vyjadovn psmo rozhodn poteba nen.111Brereton, J. Upanishads. In The Approaches to Asian Classics. Eds. W. T. de Barry I. Bloom. New York : Columbia University Press, 1990, s. 115135. 109 Staal, The Science of Ritual a Ritual and Mantras, zejm. s. 349367. 110 Alespo zkladn pedstavu si lze udlat z popisu Zbavitelova: Prvodce djinami staroindick literatury, s. 111114, i Staalova (The Science of Language. In The Blackwell Companion to Hinduism. Ed. Flood, s. 152156). Uvdomme si, e sanskrt je jazyk jet o nco obtnj ne klasick etina, s n m adu spolench rys.Staal, F. The Science of Language, s. 352. Viz t Staal, The Sanskrit of Science. Journal of Indian Philosophy, 1995, ro. 23, . 1, s. 73127, na s. 103. Gonda, J. Ellipsis, Brachylogy and Other Forms of Brevity in Speech in the Rgveda. Amsterdam : Noord-Hollandsche Uitgeves Maatschappij, 1960. Viz t Gonda, J. Vedic Literature. Wiesbaden : Harrassowitz, 1975, s. 236239. 113 Staal, F. Sutra. In Kalatattvakoa: A Lexicon of Fundamental Concepts of the Indian Art. Ed. B. Bumer. Vol. 2: Concepts of Space and Time. New Delhi : Indira Gandhi National Centre for the Arts and Delhi : Motilal Banarsidass, 1992, s. 303314.112238239Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick orality6.5 Konzervativnost i tradicionalismus Podle Onga mus orln spolenosti vynakldat obrovskou energii a neustle si pekvat, co se za cel vky velmi pracn nauily. V dsledku tto poteby vznik velmi tradicionalistick a konzervativn zpsob mylen, kter z dobrch dvod potlauje intelektuln experimenty (s. 5253). Sta se podvat na tisc let primrn orlnho indickho prosted abychom vidli, e o njakm potlaovn intelektulnch experiment neme bt e. Jist, indick prosted bylo velmi tradin a konzervativn, a jak u jsme konstatovali, veker vdn povaovalo za preexistujc. Z tohoto sebepochopen ale nikdy neplynula njak mylenkov strnulost i zptenictv. Intelektuln vkony upaniadovch myslitel, Pniniho, Buddhy, Mahvry a mnoha dalch postav hovo samy za sebe a rozhodn nevykazuj njakou omezenost kvli neznalosti psma. Ba co vc, i proti tto Ongov tezi bychom nali v Indii mnostv pklad, kter by ji doslova postavily na hlavu: Dokud se njak mylenkov tradice vyvjela v orlnm prosted, vykazovala inorodost a intelektuln experimentovn. Jakmile byla zapsna, ustrnula a asem vymizela.114 6.6 Blzkost pirozenmu svtu Ong je pesvden o tom, e [v] orlnch kulturch chyb propracovan analytick kategorie, jejich existence zvis na psanch textech, kter jim umouj strukturovat vdn v uritm odstupu od provan zkuenosti (s. 54).115 Znovu sta pipomenout indickou vdu o ritulu a je jasn, e pedstava o pzemnosti a vazb na kadodenn provn orlnch kultur pro Indii neplat. Vdsk ritualistika toti byla skutenou teoretickou vdou, nikoliv pouhou deskripc ritul. Vypracovala analytick kategorie, abstraktn pojmy, strukturn analzu ritulu apod. Vsledkem tchto abstrakc za pouit rekursivnch pravidel byly i jaksi nekonen rituly (zvan sattra), tedy ist teoretick kategorie, kter byla pouze produktem domlen hraninch monost naplnn urit struktury.116 Takovto vsledek byl na hony vzdlen kadodenn zkuenosti.114Blzkost pirozenmu svtu Ong dle dokld tvrzenm, e [t]akov neutrln prostedek, jakm je seznam, orln kultura nem. Jene v Indii kam pohldneme, tam narme na seznamy veliehos. Je to logick a oekvateln: pedstava hierarchicky uspodanho kosmu a sloitch vazeb mezi jeho rznmi rovnmi nutn vedla k poteb jednotliv prvky kosmu jasn uspodat.117 Ve vdsk literatue dokonce mme pro takovto texty vylenn samostatn nr zvan anukraman (seznam, katalog),118 z nho se nm dochovalo nkolik dl, nejastji nleejcch Rgvdu.119 Tato dla obsahuj seznamy ri, rgvdskch meter, bostev apod. Existuje i text nazvan Seznam veho (Sarvnukraman), jen pro kad rgvdsk hymnus zachycuje jeho prvn slova, poet ver, jmno rodiny, do n pat ri autor hymnu, bostvo, jemu je hymnus zasvcen, a metrum hymnu.120 V podobnm duchu Ong na jinm mst k, e [o]ralita nezn seznamy tabulek a sel (s. 116). Staroindick oralita pochopiteln seznamy tabulek a sel zn, nebo co jinho zbvalo v takovch oborech, kter se bez podobnch seznam neobejdou? Indit matematikov a zejmna astronomov tedy vypracovali nkolik zpsob pevodu sel na hlsky a slova.121 Tyto pevodn systmy vznikaly i v dob, kdy v Indii bylo ji psan bn, protoe byly mnohem praktitj ne zapsan tabulky. Vidli jsme, e autorita indickho uence je mimo jin zaloena na tom, e sv vdn m v hlav. To se tk i pro ns tak obtn pedstavitelnch daj, jakmi jsou matematick tabulky. Seznmme-li se vak s dmyslnm zpsobem, dky nmu toho byli Indov snadno schopni, musme uznat vhodu jejich pstupu. Zapamatovat si nap. tabulku sinusovch hodnot o tyiadvaceti dcch je opravdu takka nemon, je-li vak pevedena do esti slok, lze se ji nauit za pr minut.122117To byl osud i jedn z nejvznamnjch indickch filosofickch kol, snkhji. V orlnm prosted toti me fungovat jaksi prodn vbr mylenek. Ty ivotaschopn peij a jsou dle rozvjeny, slep uliky vymiz beze stopy. Jakmile je vak jednou njak text zapsn, stv se nemnnou pravdou. Jan Houben je pesvden, e prv psemn zachycen snkhjovch text se nakonec stalo tto tradici osudnm. Viz ,Verschriftlichung and -. the Relation Between pramanas in the History of Samkhya. In La Rationalit en Asie. . d. J. Bronkhorst. Lausanne : Facult des Lettres de lUniversit de Lausanne, 2001, s. 165194 = tudes des Lettres 3 (2001). 115 V podobnm duchu je i dal Ongova teze nazvan Spe empatie a astenstv ne objektivn odstup (s. 5758). Jeliko je zce spojena s tez o blzkosti pirozenmu svtu, nebudeme se j samostatn vnovat. 116 Staal, Ritual and Mantras, s. 8889 a 361362.Pknou ilustrac tto snahy je Smithova publikace Classifying the Universe. Indick posedlost ve seadit a uspodat vede k takov oblbenosti rozlinch vt v nejrznjch oblastech lidskho mylen a konn, e je asto obtn ubrnit se dojmu a jaksi nsilnosti a nepirozenosti nkterch takovchto seznam a postulovanch vztah mezi jejich leny. 118 Winternitz, A History of Indian Literature, vol. 1, pt. 1, s. 249251 (v nmeckm originlu Winternitz nazv tyto texty Verzeichnisse, Listen, Indices); Gonda, Vedic Literature, s. 3435 (s odkazy na dal literaturu). Datovat tyto texty je obtn, Gonda uvd rozpt 5.3. st. p. o. l. Otzka pesn datace pro ns nen dleit. Podstatn je, e vznikly v primrn orlnm prosted a byly tradovny stn. 119 Dva seznamy mme i pro Atharvavd. Jejich podrobn obsah zprostedkoval nap. Modak, B. R. The Ancillary Literature of the Atharva-Veda: A Study with Special Reference to the Pariistas. New Delhi : Rashtriya Veda Vidya Pratishthan, 1993, s. 153175. .. 120 Jan Gonda nzev tohoto textu pekld trefn jako General Index (Winternitz jako Verzeichnis von allen Dingen) a datuje ho do poloviny 4. st. p. o. l., Vedic Literature, s. 35. 121 Yano, M. Oral and Written Transmission of the Exact Sciences in Sanskrit, Journal of Indian Philosophy, 2006, ro. 34, . 12, s. 143160. 122 Yano, Oral and Written Transmission of the Exact Sciences in Sanskrit, s. 152153.240241Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralityDle zde Ong uvd, e [o]rln kultura rovn nem nic, co by se podobalo praktickm prukm pro jednotliv emesla, nebo [p]rimrn orln kultura m pramal zjem na tom, aby uchovvala znalosti o jednotlivch dovednostech v podob abstraktnho a sobstanho korpusu (s. 5455). Tko bychom v Indii hledali njak obor lidsk innosti, jen by neml svoji pruku i uebnici. I pro tento typ text m indick literatura osobit nr zvan stra. Je sice pravda, e vtina dochovanch text ve sv konen podob pochz a z doby, kdy bylo v Indii znmo psmo, ada argument vak svd pro to, e tento nr byl rozvinut ji v primrn orlnm prosted.123 6.7 Agonistick tn Zde Ong ponkud opatrnji konstatuje, e [t]m vechny orln kultury ... pipadaj gramotnm lidem ... velmi bojovn (s. 55). Samozejm e i ve vdsk literatue najdeme adu mst, kter vykazuj bojovnho ducha,124 jeliko je vak vdsk slovesnost pedevm ritualistick, nememe ji jako celek oznait za agonistickou. Navc vme, e jednm z stednch etos staroindick spolenosti bylo nensil (ahims). Badatel se sice dodnes neshodli na pvodu tto doktrny,125 pesto je zejm, e zhy pronikla celm indickm mylenm, vetn ritulu.126 A to, e pro buddhismus a jet vraznji dinismus je nensil od samho potku naprosto klovm pojmem cel nauky, snad neteba zdrazovat. 6.8 Homeostza Ong ukazuje, jak orln spolenosti ij do znan mry v ptomnosti, kter sama sebe udruje v rovnovze, neboli v homeostze, tm, e se zbavuje vzpomnek, kter ji pro ptomnost nemaj dn vznam (s. 58). Ji nkolikrt123jsme vidli, e v Indii takovto pstup nen mon. Indick orln spolenost vynaloila ohromn sil prv k tomu, aby uchovala sv vzpomnky. Koncept preexistujcho vdn je pmo vzvou k souboji s pamt a pro indick mylen je vsledek tohoto souboje otzkou samotn dal existence i neexistence. Ong tuto tezi dokld neexistenc slovnk v orlnch kulturch: Kultury tisku vynalezly slovnky, [o]rln kultury samozejm dn slovnky nemaj, a pokud jde o smantick rozpory, maj jich jen velmi mlo (s. 59). Existence staroindick etymologie vak dokld prav opak. Text samhit zaal bt po nkolika stech letech od jejich vzniku vdskm brhmanm nesrozumiteln. Jednm z pokus o een tto situace byl vznik specilnch slovnk (nighantu) a jejich nsledn vklad, jen se stal zkladem jedn z pomocnch vdskch discipln etymologie (nirukta i nirvaana).127 Z tchto nejstarch slovnk se nm dochoval jedin:128 obsahuje seznamy synonym,129 seznam slov s vce ne jednm vznamem, seznam gramaticky nejasnch a jinak obtnch slov a konen i seznam vdskch bostev. Nejstar a nejslavnj etymologick dlo, Jskova Nirukta, je pak komentem tohoto glose. Zvltnm typem slovnku jsou seznamy slovesnch koen (dhtuptha) s uvedenm vznamu. Nejstar takov seznam je jakousi plohou Pniniho gramatiky. Obsahuje vechny znm slovesn koeny, rozlenn do deseti td. 130 Synonymickm vkladovm slovnkem v pravm slova smyslu a zdaleka nejpopulrnjm dlem svho nru pro klasick sanskrt je Amaraka, Amaruv slovnk. Ten sice vznikl a v pozdjm obdob,131 ale by se nm to me zdt sebevc podivn, nezbytnou soust zkladnho tradinho vzdln bylo nauit se tento slovnk zpamti.132 6.9 Spe situanost ne abstraktnost Vysvtlen tto teze Ong vnuje pomrn mnoho prostoru (s. 6170), jej vstin souhrn nicmn nalezneme na s. 67: Orln kultura se prost nezabv127O funkci a postaven ster v indickm mylenkovm prosted pojednv ji jednou citovan Pollock, The Theory of Practice and the Practice of Theory in Indian Intellectual History. 124 George Thompson se dokonce domnv, e ve Rgvdu vldne poetika, je je v zkladu agonistick. Toto tvrzen uvd v souhrnu svho lnku, nicmn jeho samotn obsah tento pomrn siln vrok nedokld, by poukazuje na vznamn agonistick prvky v textu Rgvdu. The brahmodya and Vedic Discourse. Journal of the American Oriental Society, 1997, ro. 117, . 1, s. 1337. 125 Debatuje se o tom, zda jej pvod hledat vn i uvnit vdskho ritualistickho prosted. Zkladn studi k tto otzce, je diskusi odstartovala, je Schmidt, H.-P. The Origin of . Ahimsa. In Mlanges dIndianisme la mmoire de Louis Renou. Paris : ditions de Boccard, 1968, s. 625655 (sm autor argumentuje pro jej vdsk pvod). Nejlep . pehled cel debaty podal Bodewitz, H. Hindu ahimsa and Its Roots. In Violence Denied: Violence, Non-Violence and the Rationalization of Violence in South Asian Cultural History. Eds. J. Houbeen K. van Kooij. Leiden : Brill, 1999, s. 1744. 126 Tull, H. W. The Killing that is not Killing: Men, Cattle, and the Origin of Non-Violence (ahimsa) in the Vedic Sacrifice. Indo-Iranian Journal, 1996, ro. 39, . 3, s. 223244. . -Potky staroindick etymologie shrnuje Kahrs, E. Indian Semantic Analysis: The nirvacana Tradition. Cambridge : Cambridge University Press, 1998, s. 1354. Tamt, s. 2829; Winternitz, A History of Indian Literature, vol. 1, pt. 1, s. 251252; Gonda, Vedic Literature, s. 3233. Datovat tento text je obtn, vtina autor odhaduje 6.5. st. p. o. l. 129 Poet synonym nkterch vraz je ctyhodn. Tak nap. pro vodu jich je 101 a pro sloveso jt 122. Winternitz, tamt. 130 Zatmco samotn seznam je jist Pniniho dlem, piazen vznamy slovesnch koen jsou patrn o nco pozdjm dodatkem. Scharfe, H. Grammatical Literature. Wiesbaden : Harrassowitz, 1977, A History of Indian Literature, vol. 5, fasc. 2, s. 101102. K dalm podobnm seznamm piazench k Pniniho gramatice viz s. 102105. 131 Urit pesn data je nemon, pravdpodobn se zd 6. st. o. l.; Vogel, C. Indian Lexicography. Wiesbaden : Harrassowitz, 1979, A History of Indian Literature, vol. 5, fasc. 4, s. 309313. 132 Deshpande, M. M. Pandit and Professor: Transformations in the 19th Century Maharashtra, in Michaels (ed.), The Pandit, s. 139.128242243Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralitynm takovm, jako jsou geometrick obrazce, abstraktn tdn, formln logick mylenkov postupy, definice nebo dokonce komplexn popisy i slovy pesn vyjden sebeanalza tedy nm, co se neodvozuje pouze z mylen, ale z mylen utvenho textem. Jak jsme vidli v naem dosavadnm vkladu, vechny tyto prvky v primrn orlnm indickm prosted nalezneme. Jedin, co jsme dosud nezmnili, je logika, jej existenci Ong na nkolika mstech spojuje s psanm: Vme, e formln logiku vynalezla eck kultura pot, co v n dolo k zvnitnn technologie alfabetickho psma (s. 65), sylogismus se tud podob textu, ..., logika m chirografick zklad (s. 66), samotn logika se vyvj z technologie psan (s. 192). Nen tomu tak: indick formln logika m sv koeny v hlubokm orlnm dvnovku ve formalizovanch debatch na nejrznj tmata zprvu ritualistick, pozdji filosofick.133 Indick logika doshla zhy tak pozoruhodnch vsledk, e dnes je bnou soust pojednn o djinch logiky.134 7. Zvr Na vybranch pkladech jsme si ukzali, e dn z Ongovch tez o oralit neplat v indickm prosted. Vidli jsme, e falzifikace Ongovch hypotz je pro badatele obeznmenho s indickou oralitou pomrn triviln zleitost: nen teba njak sofistikovan protiargumentace, sta vhodn zvolit z nepebern nabdky doklad, kterou indick prosted poskytuje. Tato skutenost pochopiteln vyvolv adu otzek. Polome si alespo ti z nich: kde udlal Ong chybu, pro je pesto jeho kniha tak vysoce cenna a jak to me mt dsledky. 7.1 Ongovy chyby Hlavn Ongovou chybou je, e zobecuje na zklad znalosti velmi zkho materilu. Toto zen je pedevm geografick a nrov. Nkter oblasti svta Ong ze svho zetele prakticky vynechal. V ppad Indie to bylo opominut fatln, ale pojednno nap. nen ani prosted idovsk orality,135 akoliv po133skytuje pebohat materil (zmime alespo koncept stn Try), kter by rovn bylo velmi obtn do Ongovch tez zakomponovat. A specialist na dal kultury by se jist mohli oprvnn podivovat, pro ani jejich region nebyl vzat v potaz a jak se to odrazilo na obsahu knihy. Ongovy znalosti jsou zkrtka znan vbrov, a kdy se nkdy vyslov k oblastem pro nj neznmm, dopout se hrubch chyb, jako v ppad jedin zmnky o buddhismu na s. 123: Psan umouje existenci velkch introspektivnch nboenskch tradic buddhismu, judaismu, kesanstv a islmu.136 Podobn neastn je omezen nrov: sv zobecnn Ong vyvodil prakticky z jedinho druhu slovesnosti, z bardsk poezie. Zd se, e na takovouto slovesnost jsou Ongovy hypotzy zvlt ta o skldn formul obvykle dobe aplikovateln. Bylo by tud zajmav sledovat, nakolik by platily i pro tu staroindickou literaturu, kter m v bardsk poezii svj zklad, tedy pro eposy Rmjanu a Mahbhratu. Na toto tma existuje poskrovnu dlch studi, jejich vsledky jsou vak velmi rozporupln, a to zejmna z toho dvodu, e se badatel neshodnou na samotn definici pojmu formule. asto ji pojmaj pli iroce, take pak nezbytn tm kad orln poezie skuten vypad jako sestaven z formul.137 V kadm ppad je ale zejm, e staroindick eposy se v ad ohled vymykaj jinm nm znmm eposm a e v jejich ppad by Ongovy teze nejsp pli neobstly.138 Zstv nezodpovzenou otzkou, pro Ong vbec nevzal v potaz studie k tmto staroindickm eposm, kdy nap. kritick edice Rmjany shromdila nejplnj zznamy o fzch narstn a rozvoje rozshl stn epick tradice kdekoliv na svt.139 Ong si je pitom vdom, e v jinch nrech orln slovesnosti mon funguj ponkud jin mechanismy, a pipout, e me existovat nco takovho jako doslovn memorovn: Novj vzkumy vak vynesly na svtlo nkte136K indick logice existuje nepebern mnostv literatury, je je vak pro nespecialistu obvykle velmi obtn srozumiteln. Pomrn vstcn napsanm pojednnm je: Ganeri, J. Hinduism and the Proper Work of Reason. In The Blackwell Companion to Hinduism. Ed. Flood, s. 411446. 134 Bocheski, J. M. Formale Logik. Freiburg Mnchen : Karl Alber, 1956, s. 481517; Ganeri, J. Indian Logic. In Handbook of the History of Logic. Eds. D. M. Gabbay J. Woods, vol. 1: Greek, Indian and Arabic Logic, Amsterdam : Elsevier North Holland, 2004, s. 255332. 135 Krom nkolika zmnek o hebrejtin a ponkud komicky formulovanho poznatku o pednesu Talmudu: Pestoe Talmud je text, ortodoxn id, jejich spoleenstv si zachovv vysoce orln charakter, pi jeho hlasovm (sic) pednesu, jak jsem ostatn sm vidl, stle jet maj ve zvyku kvat trupem (s. 80).Autor doslovu k eskmu vydn tuto vtu z jakhosi zhadnho dvodu petransformoval tak, e nahradil buddhismus hinduismem: Ong vid dkaz v tom, e hinduismus, idovskokesansk tradice a islm jako ,velk introspektivn nboensk tradice jsou zaloeny prv na psanm textu (s. 205). 137 e takovto pstup me vst k absurdnm vsledkm ukzal pro ppad Rmjany - L. A. van Daalen (Valmikis Sanskrit. Leiden : Brill, 1980, pozn. 10 na s. 257260). Autor je pesvden, e pi rozumn irokm pojet formule je v textu Rmjany jejich podl pekvapiv velmi mal. V tto poznmce je t uvedena dal literatura k tomuto problmu. 138 Pollock upozoruje na to, e Rmjana byla tradovna zcela jinm zpsobem ne nap. srbsk i starofrancouzsk epika a e tud zvry Lordovch studi nejsou na toto dlo dobe aplikovateln. Je toti zjevn, e propracovan uchovvn vdskch text vrazn - - . ovlivnilo i zpsob tradovn indick epiky. Pollock, S. The Ramayana Text and the - - - . Critical Edition. In Goldman, R. P. The Ramayana of Valmiki: An Epic of Ancient India, - -. . New Jersey : Princeton University Press, 1984, s. 8293, pozn. 13 na vol. 1: Balakanda. s. 87. 139 Tamt, pozn. 9 na s. 85.244245Lubomr OndrakaOmyly Waltera Onga ve svtle indick oralityr pklady pesnj doslovn pamti v orlnch kulturch (s. 75). Pro ns je zajmav, e jako doklady pesn recitace uvd Ong texty spojen s ritulem (s. 7578), take nakonec konstatuje, e: [m]emorovn v orlnch kulturch si bezesporu zaslou rozshlej a pelivj studium, zvl pokud jde o ritul (s. 77). S tm lze jist souhlasit, my bychom ale mli dodat, e pelivj studium si v prvn ad zaslou literatura k tomuto tmatu ji publikovan. 7.2 Ongova popularita Je vskutku zarejc, e pes zjevnou problematinost zkladnch Ongovch hypotz se jeho kniha stala klovm a takka kanonickm textem. Jak je to mon? Podle naeho nzoru to svd pedevm o uzavenosti a mal prostupnosti jednotlivch humanitnch obor. Vtina badatel sleduje vhradn produkci ve sv oblasti a jen mlokte jsou schopni irho rozhledu a dkladnjho proniknut do jinch obor a kultur. V tomto konkrtnm ppad le nezpochybniteln podl viny i na indologick obci. Msto toho aby se indologov pokusili serizn zpochybnit Ongovy nzory v literrnvdnch a komparatistickch asopisech, omezuj se na obasn nezdka tm posmn poznmky v indologickch pracch, kter tou opt zase jen indologov. Vsledkem jsou zcela mimobn nzory, kter se nemaj kde stetnout. Dalm monm dvodem kladnho pijet Ongovy knihy mohla bt skutenost, e se svm vyznnm zaadila do irho proudu pohled na vztah orality a gramotnosti. Je toti nutn upozornit na to, e Ong nen ve svch nzorech osamocen. Zatmco jeho vliv je nejpatrnj na poli literrn vdy, v antropologickch kruzch jsou proslul prce Jacka Goodyho, jeho teorie siln souzn s Ongovmi (ostatn oba autoi se ve svch dlech navzjem asto cituj).140 Pro ns je zajmav, e Goody se na rozdl od Onga pokusil s tvrzenm o doslovnm tradovn vdsk slovesnosti argumentan vypodat a v jedn ze svch publikac zasvtil tomuto tmatu celou kapitolu.141 Ani on vak pedstav o doslovnosti vd nev a je pesvden o tom, e vdsk literatura musela vzniknout a bt tradovna v prosted, kter psmo znalo.142 Toto nesmysln konstatovn vyprovokovalo k odpovdi Harryho Falka,143 jen nemalou st svho badatelskho ivota zasvtil prv studiu psma v Indii.140Postupn vvoj Goodyho pedstav o gramotnosti coby nezbytn podmnce logickho a analytickho mylen pedvedl Halverson, J. Goody and the Implosion of the Literacy Thesis, Man (N. S.), 1992, ro. 27, . 2, s. 301317. Jak u napovd nzev lnku, autor zde ukazuje jaksi vnitn zhroucen tto teze. 141 Oral composition and oral transmission: the case of the Vedas, in Goody, J. The Interface Between the Written and the Oral. Cambridge : Cambridge University Press, 1987, s. 110122. 142 Strun souhrn Goodyho argument a jejich problm podal Lopez, Authority and - Orality in Mahayana, s. 3133. 143 Falk, H. Goodies for India: Literacy, Orality, and Vedic Culture. In Erscheinungsformen7.3 Dsledky (ne)platnosti Ongovch tez Z naeho pojednn by nemlo vyplynout, e je nezbytn zavrhnout Ongovu knihu jako celek. To jist ne: adu dlch posteh tkajcch se evropskho prosted (nap. dsledk zaveden tisku) lze s dvrou pijmout. Na druhou stranu mnoho jinch nzor a zejmna teoretizujcch vah je nutn podrobit velmi kritickmu zkoumn. Teprve potom uvidme, e nkter teze meme s nejvy opatrnost akceptovat, mnoh dal je vak nutn odmtnout. Ve svtle na kritiky jednotlivch vlastnost orln literatury tud neobstoj ani Ongova zkladn charakteristika orlnho mylen, je se proln celou jeho knihou (viz nap. s. 46). Indick materil nm toti dokld, e povaha orlnho mylen nemus bt zdaleka tak odlin od mylen gramotnho, jak se ns Ong sna pesvdit. Je zkrtka teba mt stle na pamti to, co u jsme konstatovali ve: Ong formuluje sv nzory na zklad znalosti pomrn zkho materilu. O zajmavj jsou tedy prce, kter stav na mnohem irm zklad, jako nap. ji nkolikrt citovan obshl Pollockova studie.144 Primrnm zjmem tohoto autora samozejm je indick prosted, nicmn pi analze literrnch, jazykovch a kulturnch proces v Indii bohat vyuv sv irok znalosti evropskho materilu, take i ten srovnn s materilem indickm pak vyvstv v novm svtle a v pozoruhodnch souvislostech. V porovnn s touto Pollockovou knihou pak Ongova prce psob ponkud plochm a omezenm dojmem. Tento pklad jen dokld obecnj problm: zatmco vtina orientalist je dobe obeznmena s eenm srovnatelnch otzek v zpadnm kulturnm prosted, opan ppady jsou spe vjimen a jen mlokte badatel, zabvajc se nap. zpadn literaturou, maj dkladnj znalosti o mimoevropskm svt. Dodejme: k vlastn kod. Pijet Ongovch hypotz by ale mohlo vst k mnohem vnjm dsledkm. Spatujeme v nich toti nebezpe jakhosi vdeckho imperialismu. Co tm mme na mysli? Zhruba to, co se nkdy oznauje jako badatelsk evropocentrismus. V tomto konkrtnm ppad jde o to, e se za mtko vdeckosti, racionality, analyticky pesnho mylen, logiky apod. vezme evropsk model a to, co nespluje jeho kritria, neme si takovto oznaen nrokovat. A jeliko je v Evrop vda spojena se znalost psma, plyne z toho, e mimoevropsk orln kultury nemohly a nedokzaly rozvinout vdeck racionln mylen. Ong se tu vrac a k pslovenm starm ekm: Sta ekov a man psan znali a zvlt ekov ho vyuvali k rozvoji filozofickhokultureller Prozesse. Hrsg. W. Raible. Tbingen : Gunter Narr Verlag, 1990, s. 103120. Falk naprosto jasn a pesvdiv ukazuje Goodyho omyly, nepochopen a nekorektn zpsob jeho argumentace. 144 The Language of the Gods in the World of Men.246247Lubomr Ondrakaa vdeckho poznn (s. 123). Koneckonc Ong svoji pozici k tto otzce jasn formuluje ji v samotnm vodu:Gramotnost, jak jet uvidme, je naprosto nezbytn nejen pro rozvoj prodnch vd, ale tak djepisu, filozofie, interpretace literatury a jinch umn a tak pro vysvtlovn samotnho jazyka (vetn mluven ei) (s. 23).Orientln krajiny ve francouzsk prze 19. stolet Ppad Chateaubriandovy Cesty do Jeruzalma Zdeka Kostik ubrovTakovto tvrzen nejene je neplatn, navc je i skuten nebezpen, nebo vede k pehlivmu pohledu na mylenkov vsledky orlnch kultur. Je tedy nutn se proti nmu ohradit, o co jsme se v na studii pokusili, piem jsme se snaili alespo na nkolika pkladech ukzat, v em a pro se Walter Ong ml.The Fallacies of Walter Ong in the Light of Indian OralityThe aim of this study is to show that the general characterization of primary oral societies as proposed by Walter Ong in his book Orality and Literacy (1982, the Czech translation 2006) is not valid for ancient Indian society. First it is proved that the Vedic society was primary oral for at least one thousand years. Then the essential characteristics of the Vedic orality are introduced and it is argued that the transmission of Vedic texts was literal and absolutely faithful. Even in later times India could be called a verbo-motor culture preferring orality to literacy. All the Ongs main general theses on orality are discussed in the next part of the study. It is demonstrated that none of them could be valid in Indian culture and all of his theses are refuted. In the conclusion some possible reasons for Ongs popularity in spite of obvious defects of his many arguments are suggested and the reader is warned not to accept the alleged relation between literacy and rationality. Za laskav peten stat a cenn pipomnky dkuji Lucii Valentinov a Duanu Zbavitelovi.Oproti esk pravopisn kodifikaci (Akademick slovnk cizch slov. Praha : Academia, 1997) je na autorovu dost slovo guru skloovno (pozn. red.).Sledujeme-li tematickou (topologickou) i nmtovou zkladnu francouzsk przy bhem 19. stolet, nememe si nepovimnout role, ji v tomto obdob hrl Orient a orientln atributy. Pokud pijmeme hypotzu, e pro vznik a vvoj literrnho nmtu je asto mono nalzt vnj piny, je vak literrn nmt postupn opout, aby pozvolna zaal t svbytnm ivotem, pak prv 19. stolet se stalo momentem, kdy se ony vnj podmnky pro vznik a ivot orientlnho tematickho knonu propojily, a to hned na nkolika rovinch: zatmco vnjm impulsem byla bezpochyby velkolep vprava Napoleona Bonaparte do Egypta v roce 1798, aktulnost orientlnho svta je v prbhu celho stolet udrovna na politick a sociln rovin francouzskmi kolonilnmi taenmi v Alrsku (1830), Maroku (1844), Libanonu (1860) a Tunisku (1881). Francouzsk (nejen) umleck spolenost vnm tuto novou situaci veskrze pozitivn konen je tern pro vpravy do barbarskho zem zabezpeen a tvo v podstat soust domcho zem. Nen proto vhodnjho okamiku k uskutenn expedic zprvu s dokumentrnmi, poslze pevn s umleckmi zmry. Bhem 19. stolet dochz po literrn strnce k velmi dleitmu posunu: zatmco souasnci Napoleonovy vpravy chpali svou cestu do Egypta a okolnch zem jako posln s hlavnm clem informovat tene v co nejobjektivnjm slova smyslu,1 s vvojem fotografie a postupnm vytvenm rozshlch popisnch dl nedoceniteln dokumentaristick hodnoty, jsou spisovatel-cestovatel postaveni ped zdnliv nesluiteln poadavky: jak ukzat zitek z cesty nov a pitaliv, a zrove neprotieit vem dve napsanm dlm? S postupem asu tak vznik postup, kter bude mt klovou roli mimo jin pro literaturu nadchzejcho stolet: cestopis ne jako vrn odraz vidn reality, nbr jako jej variace, obmna. Kad spisovatel vytvoil, d se ci, vlastn metodu, jak realitu uchopit a petvoit. Flaubert vyuv metodu vseku, kter vlastn jako by imitovala princip fotografie: msto komplexnch popis vybr zlomky svta, tak, jak se mu stav ped oi a smysly. Chateaubriand vnm orientln krajinu jako zdroj biblickch topoi, hodnot a srovnv zpadn a vchodn hodnoty. Pro Balzaka, de Vignyho i pozdji Lotiho je orientln krajina pedevm kulisou, exotizujcm hrem v celm textu. Motiv1Viz nap. Vivant Denon, zsti tak Maxime du Camps.248249