oka = bulbu onch adnex zrakovho nervu

pvod

rinnogenn odontogenn dermatogenn metastatick

anatomick lokalizace

preseptln epiperiorbitln intraorbitln kostn slzn stroj

(subperiostln) (postseptln) (ostitick)

(souborn oznaen jako orbitln / onicov komplikace neodpovd anatomii)

Prostory pedonicov a onicov

preseptln

extrakonln a intrakonln periorbita

prostor

Septum orbitale je pokraovnm periorbity smrem do vek

k tarzlnm plotnkm, piem pibr v hornm vku i

vlkna z m. levator palpebrae superioris. Ve, co je ped

septum orbitale, je preseptln prostor. Ve, co je uvnit od

uvedench struktur, le intraorbitln, postseptln, konln.

Drobn dehiscence jsou cestami prniku infekce z prostoru

preseptlnho do intraorbitlnho. Periorbita je fasciln

vstelka onice, pechzejc na margo orbitalis v periost a ve

hrotu onice v dura mater. trbina mezi touto vstelkou a

kost onice je epiperiorbitln prostor (analogicky

epidurln, subperiostln, periodontln). Konick prostor

orbity je pak rozlenn tymi pmmi svaly, kter jsou

vzjemn propojenmi neplnmi fasciemi, na prostor

intrakonln a extrakonln.

1 septum orbitale

2 corpus adiposum orbitae

3 lacha m. levator

palpebrae sup., povrchov

hlubok list

4 a 8 vagina bulbi

5 latium episclerale

6 m. levator palpebrae sup.

7 fasciae musculares

9 periorbita

10 tarsus sup.

11 tarsus inf.

12 lig. palpebrale lat.

13 lig . palpebrale med.

preseptln prostor

(preorbitln)

Preseptln typ = orbitocellulitis: je

nejastj rinogenn on komplikac,

kterou charakterizuje: Mkk otok a zarudnut vek s malou

palpan bolestivost, konjunktivitidou bez

chemzy spojivky, nen proptza,

okohybnost je dobr, vzne otevrn on

trbiny. Zntliv infiltrace se tvo jednak

jako projev prostupu toxin (cellulitis),

vraznji pak jako mikrobiln infekce. Pak

jde o flegmnu nebo absces s bolestivost a i

monou chemzou spojivky.

Epiperiorbitln typ zntu. Znt se

nejastji z etmoidlnch sklpk, jejich

kostn pedl je tvoen jemnou lamina

orbitalis s etnmi neurovaskulrnmi

prostupy. Vzcnji se z eln dutiny

v mstech pmho vztahu jejho dna se

stropem onice. Mezi periorbitou a

ichovmi sklpky se vytv absces, analo-

gick abscesm subperiostlnm.

Mstn se projevuj :

nrstem otoku a zarudnutm vek

proptzou a dislokac bulbu a

chemzou spojivky

zevn a vnitn oftalmoplegi

zhorenm zraku a slepotou

vraznou spontnn a zejmna

palpan bolestivost, celkov pak

horekou a seps a

postupem infekce do intrakrania

(viz nitrolebn komplikace)

Po prniku infekce do orbity

orbitln flegmna, ze kter

generuj dle asto i vceetn

orbitln abscesy, majc velmi

dramatick pznaky.

absces ve

vku

abscesy v extra a intra-

konlnch prostorch

Phlegmona orbitae je z hlediska

patologicko anatomickho difznm

hnisavm zntem v dkm pojivu onice,

kter vznik nejastji prostupem infekce

pes periorbitu v mstech lamina orbitalis

ossis ethmoidei, vzcn posttraumaticky.

(Metastaticky v prbhu sepse z jin

lokalizace zntu je krajn vzcn.) Tento

proces, pokud nen rychle zvldnut

antibiotiky a chirurgickou dren, me vst

k tromboflebitid onicovch il s dalm

postupem pak do sinus cavernosus (s

kontralaterlnm enm) a nebo plexus

pterygoideus. Dehiscencemi vznikaj vechny

typy intrakranilnch komplikac s astmi

obrnami n. II., IV., V., VI. a orbitlnho

sympatiku.

Mikrobiologicky bv zjiovn

mimo ve uveden Streptococcus

pyogenes a Staphylococcus aureus.

Lba antibiotiky vede k ohranien asto i nkolika loisek

a vytvoen absces jak v prostorech extrakonlnch tak

intrakonlnch. Abscesy vech lokalizac se l neodkladn

chirurgicky. Dsledkem flegmny a absces zstv asto

slepota a trval zevn a vnitn oftamoplegie.

Poznmky

1. Poznmka: Problmem je, e mezi onicov komplikace jsou

zaazeny i takov, kter se odehrvaj preorbitln, tj. v prostoru ped

septum orbitale. Tedy klinick pojem orbita neodpovd obsahem

anatomickmu termnu.

2. Poznmka: V minulosti byla vypracovna cel ada klasifikac

onch komplikac znt dutin, ke oblieje a znt indukovanch

razem. Star vit termn orbitocellulitis byl pvodn chpn jako

prvn stupe en zntu z dutin do epiperiorbitlnho prostoru

s nslednou toxickou a nebo septickou bunnou reakc v dkm pojivu

preseptlnho prostoru. Americk pojet termnu orbitocellulitis je

ir, ale nerozliuje aseptick a septick znt (kter maj diametrln

rozdlnou lbu). Pro zntlivou infiltraci ve vku byl zvolen termn

preseptln cellulitis (I). Difzn zachvcen mkkch tkn orbity

zntem pak dostv oznaen orbitln cellulitis (II). Absces mezi kost

orbity a periorbitou je oznaovn jako subperiostln absces (III),

v orbit jako abscesy intraorbitln (IV). Do klasifikace je piazen i

intrakraniln se odehrvajc tromboflebitida sinus cavernosus (V).

3. Poznmka: zvltn druh zntu dutin je znt mykotick, kter se

vyskytuje jednak v podob mycetomu, jednak v podob tzv. hlenov

mykotick eozinofiln (alergick) rinosinusitidy (t prezentace 15.4.2).

Posledn jmenovan se nechov agresivn vi okolnm tknm, i kdy

pedstavuje z hlediska imunologie obtn liteln stav. Tak mycetomy

se stvaj agresvnmi a za uritch podmnek, zpravidla pi selhn

imunity a vznikl onicov komplikace, podobn jako intrakraniln,

mohou bt znan devastujc a ivot ohroujc. Z patogen jako

nejastj jsou uvdny mukormykosis (viz MR 4.10.5), phycomycosis a

Aspergillus a jako formy jsou popisovny akutn nebo chronick,

charakterizovan tvorbou granulom v onici: v obou ppadech

nemocn zpravidla oslepne, m poruenou okohybnost a lba, vedle

antimykotick, me bt i krajn radikln chirurgick s exenterac

onice. Ta me odvrtit dal postup do intrakrania a zachrnit ivot

nemocnho.

4.Poznmka: Osteitis (nikoliv pm bakteriln ostitis nebo osteomyelitis), doprovzejc chronick rinosinusitidy (CHRS),

histologicky asi u 50 % onemocnn, je zvaovna jako dal mon

etiologick faktor pi en infekce z dutin do onice. U CHRS se

nachz asto okrsky nepravidelnho kostnho ztlutn a zhutn

na CT obraze. Jde o reakci na znt sliznice, kryjc kost, podobn,

jako je tomu u chronickch stedounch znt v oblasti

pneumatizace.

Histolologicky je osteitis charakterizovna rznm stupnm osteoklasticko-osteoblastick aktivity, kter vede k rozpadu

organizovan lamelrn kosti a k novotvorb nezral pletivov kosti.

Dochz i ke vstupu zntlivho infiltrtu do systmu Haverskch

kanlk, co zptn podporuje sliznin znt. Osteitida nen toton

s ostitidou a osteomyelitidou, u n je pm bakteriln invaze na

povrch nebo do nitra kosti.

znt

Znty dutin mohou pokodit n. opticus s nslednou slepotou:

- toxiny neuritis n. optici

- pmo infekc pi flegmn a tvorb intraorbitlnch absces,

- vemi procesy, kter vedou k rychleji narstajc protruzi a dislokaci bulbu s

napnnm n. opticus , tak retrobulbrn krvcen.

Epiperiorbitln absces

onice (orbitocellulitis)

pi akutn etmoiditid u 3letho dtt. Mimo protruzi

bulbu je patrn i kontakt

procesu s optickm nervem.

Chirurgicky oeteno, bez

oftalmologickch nsledk.

Naopak reakce v preseptlnm

prostoru je mal.

Podobn nlez jako ve u 9letho

dtte pi pansinusitid. Kolaterlnm

zntem a otokem je postien i m.

rectus medialis.

Ve vech demonstrovanch pkladech

byl v ohroen i n. opticus, a byla

pokozen okohybnost.

Absces onice, vs vznikl po nesprvn proveden punkci elistn dutiny

u ptiletho dtte. Mimo protruzi bulbu je patn akumulace plynu pi

snti. Chirurgicky neodkladn oeteno. Dsledkem zntu vznikla

trval vnitn i zevn oftalmoplegie. Vrazn je i preseptln cellulitis.

Epiperiorbitln absces (subperiostln absces onice) vznikl pi

vleklm zntu eln dutiny vlevo u mladistvho. Periorbita stle

ohraniuje znt od intraorbitlnho prostoru, i kdy absces svm

objemem vznamn dislokuje bulbus laterln a do protruze.

Bubliny plynu a dutiny destruovanch etmoidlnch sklpk. Zejm

je preseptln cellulitis.

K pedchozmu CT:

Souasn u nemocnho probh v hornm vku

preseptln cellulitis. Nlez me imponovat jako

flegmona onice, ale palpace na onici nen vraznji

bolestiv. Tak narstajc kolaterln otok vpravo me

imponovat jako trombza kavernznch splav. Chyb

vak pznaky sepse a meningelnho drdn, nen

vraznj proptza a chemza spojivky z mstnn

v orbitlnch ilch.

Vechny ve uveden stavy mohou vak v trombzu

kavernznch sin vystit.

Flegmna oblieje, kter vznikla

po kosmetickm oetenm pleti. ila se do

dolnho vka a zejmna k vnitnmu onmu

koutku, podobn, jako to nachzme u

furunkl nosnch vchod.