nové výzvy pro auditorskou profesi - kacr.cz · nové výzvy pro auditorskou profesi...

mimořádná příloha časopisu Auditor č. 8/2008

Mezinárodní odborná konference Komory auditorů České republiky

Praha, 12.-13. června 2008Hotel Dorint Don Giovanni

Nové výzvy pro auditorskouprofesi

Mimořádná příloha časopisu Auditor č. 8/2008.© Komora auditorů České republiky.

Nové výzvy pro auditorskou profesi

Mezinárodní odborná konference Komory auditorů ČR

Praha, 12.-13. června 2008Hotel Dorint Don Giovanni

Mimořádná příloha časopisu Auditor č. 8/2008.

OBSAH

strana

3 Slovo úvodem Libuše Müllerová, předsedkyně redakční rady časopisu Auditor

4 Nový zákon o auditorechMartin Šabo, zástupce ředitele odboru účetnictví a auditu Ministerstva financí ČR

4 Co očekává ČNB jako regulátor trhu od auditorůMiroslav Singer, viceguvernér ČNB

7 Vazby 8. směrnice na další směrnice Evropských společenstvíTomáš Chudý, úřad vlády ČR

8 Vztah mezi investorem a auditoremKamil Ziegler, finanční ředitel AAA auto

9 Jak jsou využívány výstupy práce auditora z hlediska finančního řediteleMilan Slavík, finanční ředitel IBM

10 Spolupráce externího a interního auditoraJan Voříšek, prezident Českého institutu interních auditorů (ČIIA)

11 Využití výstupů práce auditorů při rozhodování měst a obcíMiroslav Bernášek, náměstek primátora města Kladna

12 Veřejný sektor a úloha externího a interního auditoraFrantišek Dohnal, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu

13 Hlavní aspekty 8. směrnice o statutárním audituJan Robberecht, Evropská komise, direktorát pro vnitřní trh

14 Předpokládaný vývoj finančního výkaznictvíJacques Potdevin, prezident Evropské federace účetních (FEE)

16 Auditorská profese a dohled v NěmeckuVolker Schnepel, generální rada Německé komory auditorů (WPK)

17 Současná situace v účetnictví a auditu v Evropě a ve světěStig Enevoldsen, předseda Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví EFRAG

18 Aplikace mezinárodních auditorských standardů ISA v České republiceMarkéta Jindřišková,vedoucí oddělení metodiky Komory auditorů ČR

19 Aplikace ISA v malých a středních auditorských společnostechVladimír Králíček, Audit Plus/Nexia

20 Implementace 43. směrnice EU v PolskuGrzegorz Skrzeszewski, viceprezident polské komory auditorů KIBR

21 Veřejný dohled nad auditorskou profesí na SlovenskuIvan Bošela, prezident Slovenské komory auditorů (SKAU)

22 Implementace 8. směrnice v MaďarskuJudit Ladó, technická viceprezidentka Maďarské komory auditorů

23 Mezinárodní standard pro řízení kvality ISQC 1Pavel Kulhavý, PricewaterhouseCoopers

25 Praktická aplikace ISQC 1 v auditorské společnostiMagdalena Souček, partner, Ernst & Young

27 Praktické problémy řízení kvality auditu a poznatky z dohledu nad auditoryStanislav Staněk, předseda Dozorčí komise Komory auditorů ČR

Nové výzvy pro auditorskou profesi

Mezinárodní odborná konference Komory auditorů ČR

3

Součástí oslav 15. výročí založení Komory auditorů ČR bylo pořádání konference na téma „Nové výzvy pro auditorskou profesi“

(v hotelu Dorint Don Giovanni) v Praze ve dnech 12.-13. června 2008. Na konferenci vystoupila řada domácích i zahraničních odborníků

jak s aktuálními tématy, která v současné době významně mění podmínky auditorské profese, tak s vlastními zkušenostmi z této oblasti.

Konferenci zahájil prezident KAČR Petr Šobotník, který v úvodním slově krátce připomněl dosavadní vývoj a současné nejdůležitější

úkoly profese i očekávanou nejbližší budoucnost. Jednání konference mělo pracovní charakter a bylo rozděleno do čtyř bloků formou

panelových diskusí.

První panelová diskuse byla tématicky orientovaná na „Aktuální otázky regulace auditu v ČR“. Uvedl ji zástupce ředitele odboru pro

účetnictví a audit Ministerstva financí ČR Martin Šabo, který představil zásadní změny nového zákona o auditorech, zejména zvýšení

nároků na kvalitu auditu a vytvoření systému veřejného dohledu zřízením Rady pro veřejný dohled. Velký zájem diskutujících vyvolalo

vystoupení viceguvernéra České národní banky Miroslava Singera, který hovořil o tom, co centrální banka očekává od auditorů. Trojici

úvodních vystoupení doplnil Tomáš Chudý z Úřadu vlády, který uvedl auditorskou profesi do souvislostí s dalšími směrnicemi Evropské

unie. V další části pak vystoupili na téma „Jak jsou využívány výstupy práce auditora“ finanční ředitel AAA Auto Praha Kamil Ziegler,

finanční ředitel IBM Milan Slavík, náměstek primátora města Kladna Tomáš Bernášek a prezident Nevyššího kontrolního úřadu

František Dohnal. O spolupráci interního a externího auditora hovořil Jan Voříšek z Českého institutu interních auditorů.

Ve druhé panelové diskusi s tématem „Nové výzvy pro auditorskou profesi“, si účastníci vyslechli videovzkaz prezidenta IFAC Fermína

del Valle, který se pro pracovní zaneprázdnění nemohl konference osobně zúčastnit. Na předpokládaný vývoj finančního výkaznictví, bu-

doucnost EFRAG a projekt zjednodušení pravidel pro malé a střední podniky zaměřil své vystoupení prezident FEE Jacques Potdevin.

Hlavní aspekty nové směrnice o statutárním auditu shrnul ve svém vystoupení Jan Robberecht z direktorátu Evropské komise pro

vnitřní trh a služby. O organizaci auditorské profese a o zkušenostech Rady pro veřejný dohled v Německu informoval Volker

Schnepel, člen generální rady Německé komory auditorů. Další část byla věnována finančnímu výkaznictví, ke kterému zajímavou

prezentaci přednesl předseda EFRAG Stig Enevoldsen. K aplikaci mezinárodních auditorských standardů ISA v České republice vystoupila

Markéta Jindřišková z Komory auditorů ČR a Vladimír Králíček ze společnosti Audit Plus/Nexia, který své vystoupení zaměřil na

aplikace ISA ve středně velké auditorské firmě.

Druhý den konference prezentovali své zkušenosti zahraniční účastníci - zástupci KIBR (Polsko), SKAU (Slovensko) a MKVK (Maďarsko)

v panelové diskusi nazvané „Regulace auditorské profese v zemích střední Evropy“. Informovali účastníky o změnách v jejich národní

legislativě týkající se auditu a o veřejném dohledu nad auditorskou profesí. V závěrečné části věnované „Praktickým problémům řízení

kvality auditu“ vystoupili se svými zkušenosti z praxe auditoři Pavel Kulhavý ze společnosti PricewaterhouseCoopers, Magdalena

Souček ze společnosti Ernst & Young a na úplný závěr předseda Dozorčí komise Komory auditorů ČR Stanislav Staněk s poznatky

z dohledu nad auditory.

Konference se zúčastnila kromě převážně domácích auditorů a odborníků také řada zahraničních odborníků (Bulharsko, Finsko, Francie,

Maďarsko, SRN, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Ukrajina), zástupci mezinárodních organizací i zástupci úřadů a institucí v České repub-

lice. Z jednání na konferenci byl pořízen zvukový záznam jednotlivých vystoupení a z něho pak písemný přepis, který je obsahem tohoto

sborníku. Jeho cílem je připomenout některé zajímavé myšlenky těm, kteří se konference zúčastnili, a poskytnout informaci všem audi-

torům, kteří se z různých důvodů konference zúčastnit nemohli.

Za redakční radu časopisu Auditor

Libuše Müllerová

Slovo úvodem

Martin Šabo z odboru účetnictví a auditu Mi-nisterstva financí omluvil neúčast náměstkaministra financí Petra Chrenka z důvodunemoci a přednesl místo něj příspěvek za-měřený na nový zákon o auditorech.

Důvody, které vedly k vypracování návrhuzcela nového zákona o auditorech:

• požadavek EU na zapracování 8. směrnice do českého právního řádu,

• respektování zavedených a fungujících struktur organizace auditorské profese,

• zapracování dílčích změn jiných právních předpisů,

• zachování přehlednosti a srozumitelnosti, které by nemuselo být novelizací zajištěno.

Ustanovení 8. směrnice stanovuje požadavky na:

• zajištění maximální nezávislosti a objektivity auditorů,

• zřízení systému veřejného dohledu, který v ČR nebyl dosud zaveden,

• zajištění spolupráce orgánů veřejného dohledu v rámci členských států Evropských společenství,

• definici subjektů veřejného zájmu a stanovení speciálních požadavků na audit těchto subjektů (např. zřízení výboru pro audit v těchto subjektech),

• efektivní systém kontroly a sankcí, který by zahrnoval vznik nového orgánu veřejného dohledu nad auditorskou profesí.

Rada pro veřejný dohled nad auditemOrgánem zajišťujícím veřejný dohled nad au-ditorskou profesí bude nově zřízená Rada proveřejný dohled nad auditem (dále jen Rada)se statutem právnické osoby. Jejím výkon-ným orgánem by mělo být prezidium sestá-vající se ze šesti členů, přičemž pět členů byměli být odborníci stojící mimo auditorskouprofesi, nominováni Ministerstvem financí ve

spolupráci s Českou národní bankou a dalšímiinstitucemi, které jsou zainteresovány nakvalitě auditorské profese, a šestým členemauditor nominovaný Komorou auditorů. Dočela prezidia bude jmenován prezident. Mezi hlavní úkoly Rady bude patřit dohlednad kontrolou dodržování ustanovení zákonao auditorech, Mezinárodních auditorskýchstandardů, etického kodexu a vnitřních před-pisů Komory auditorů, dále správa systémukontroly kvality auditorské činnosti a prů-běžného vzdělávání auditorů prováděnéhoKomorou a ukládání disciplinárních a sank-čních opatření podle návrhu zákona o audi-torech při řízeních s auditory. Náklady spojené se zřízením a fungovánímRady by měly být financovány ze státníhorozpočtu z důvodu naplnění požadavku 8.směrnice na systém nezávislého a průhled-ného financování veřejného dohledu stojícíhomimo vliv auditorů a auditorských spo-lečností. Minoritním zdrojem financování byse měly stát příjmy z pokut uložených Radou.

Vymezení subjektů veřejného zájmuUstanovení návrhu zákona o auditorechv souladu se zněním 8. směrnice definuje sub-

jekty veřejného zájmu, mezi které patřínapříklad společnosti, jejichž cenné papíryjsou přijaty k obchodování na regulovanémtrhu kteréhokoliv členského státu EU, banky,pojišťovny, zdravotní pojišťovny, penzijnía investiční fondy, obchodníci s cennými pa-píry a také obchodní společnosti či družstvanebo konsolidující účetní jednotka, pokudu nich průměrný přepočtený stav zaměst-nanců za předcházející účetní období převýšil4000. V případě konsolidující účetní jednotkyje kriteriem průměrný přepočtený stav za-městnanců za konsolidační celek. Na subjekty budou kladeny vyšší nároky,mezi něž bude nově náležet povinnost zříditvýbor pro audit, který by měl např. dohlížetna postup sestavování účetní závěrky, hod-notit účinnost vnitřní kontroly společnostia spolupracovat s auditorem resp. audi-torskou společností.Vyšší nároky budou rovněž kladeny na audi-tora subjektu veřejného zájmu v podoběpovinnosti vyhotovit tzv. zprávu o průhled-nosti a splnit další požadavky nezávislosti. Au-ditor, resp. auditorská společnost subjektuveřejného zájmu bude podléhat četnějšímkontrolám kvality a přísnějším sankcím.

4

Nový zákon o auditorechMartin Šabo, zástupce ředitele odboru účetnictví a auditu Ministerstva financí ČR

V souvislosti se zřízením Rady bude v novémzákonu o auditorech upravena i mezinárodníspolupráce orgánů veřejného dohledu.

Používání mezinárodních standardů audituDalšími oblastmi nově nebo detailněji up-ravenými navrhovaným zákonem o audi-torech jsou povinnost používání Mezi-národních auditorských standardů, systémkontroly kvality, systém sankcí a metodikaauditorské zkoušky, která by již neměla mítústní část. Dále pan Šabo informoval o postupu přípravynávrhu zákona o auditorech, kterého seúčastnili nejen pracovníci Ministerstva financi,ale i členové Komise pro akční plán v oblastiúčetnictví a auditu, zástupci Komory auditorůa další odborníci. Momentálně (pozn. red. kedni konání konference) je návrh zákona o au-ditorech po jistých komplikacích v legislativní

radě vlády projednáván Poslaneckou sně-movnou ČR.Závěrem: Přínos návrhu zákona o auditorechby měl být ve zkvalitnění práce auditorů a au-

ditorských společností a tím následně i vezvýšení důvěry uživatelů v informace, kteréposkytují auditované účetní závěrky.

5

Co očekává ČNB jako regulátor trhu od auditorůMiroslav Singer, viceguvernér ČNB

Viceguvernér České národní banky zaměřilsvůj příspěvek na čtyři části:• Co očekává ČNB od auditorů• Návrh zákona o auditorech• Koncept vymezení povinných osob• Regulace auditu

Auditoři by podle ČNB měli:• působit v regulovaných společnostech, což

znamená odhalovat nedostatky dříve, než dojde k „průšvihu“,

• být garanty správnosti účetní závěrky,• nestranně upozorňovat regulátora trhu na

zjištěné nedostatky,• být nezávislými ověřovateli tam, kde ČNB

nebude provádět kontrolu na místě,• prezentovat bankovnímu dohledu svoje

postupy a způsoby auditu účetní závěrky,• poskytovat ministerstvu financí a ČNB

zpětnou vazbu a konzultovat s nimi v případě nejasností.

• eliminovat možnost dostat se do konfliktu zájmů,

• být kontrolováni a případně sankcionováni (Komora auditorů, Rada pro veřejný dohled nad auditory).

Česká národní banka považuje výrok auditoraza důležité a užitečné sdělení a očekáváposun ve směru vnímání auditu jakožtopřínosu pro subjekt samotný i pro to, jakbude tento subjekt vnímán trhem. Cílem bymělo být, aby si společnost objednávala au-ditora, protože má důvěru v jeho práci, anikoliv proto, že musí. ČNB podporuje ob-měnu auditora jako užitečnou věc pro za-jištění kvality auditorské práce. ZkušenostČNB totiž ukazuje, že pravidelná obměna au-

ditora napomáhá kvalitě a objektivitě auditu.Prostřednictvím zákona o auditorech se taképrosazuje propracovanější dohled nad sub-jekty veřejného zájmu.

Návrh zákona o auditorechV připomínkovém řízení k dřívější verzinávrhu zákona o auditorech ČNB měla tytopožadavky a doporučení, které by měly býtzapracovány do nového zákona o auditorech:

• Podporovat variantu financování orgánu veřejného dohledu nad auditory, která splní požadavky nezávislosti na auditorské profesi, tj. financování Rady pro veřejný dohled nad auditory ze státního rozpočtu.

• Rozšíření okruhu subjektů veřejného zájmu, které mají povinný audit účetních závěrek (původně:emitenti kótovaných cenných

papírů, banky a pojišťovny) o obchodníky s cennými papíry, spořitelní a úvěrová družstva, zajišťovny, centrálního depozitáře, provozovatele vypořádacího systému, investiční společnosti a investiční fondy a instituce elektronických peněz.

• ČNB by měla mít možnost vyžádat si od externího auditora informace o průběhu auditu (dosud měl auditor povinnost informovat ČNB jen v případě zákonem přesně vymezených negativních zjištění).

• Členy prezidia Rady pro veřejný dohled nad auditory bude jmenovat a odvolávat ministr financí po dohodě s ČNB.

• S Radou pro veřejný dohled nad auditory může ČNB spolupracovat ve věci dohledu nad auditory provádějícími auditorskou činnost pro osoby podléhající dohledu ČNB.

• ČNB je oprávněna požadovat od Komory

auditorů sdělení výsledku kontroly kvality u auditora, který provádí povinný audit účetní jednotky podléhající dohledu ČNB.

• ČNB je rovněž oprávněna podat Komoře auditorů návrh na zahájení kárného řízení s auditorem.

• Kontrola kvality se u subjektů veřejného zájmu provádí nejméně jednou za tři roky (jinak nejméně jednou za 6 let).

Vymezení povinných osob• Bankovní dohled ČNB podporuje odstranění rozdílů mezi účetními standardy používanými regulovanými osobami a navrhuje uplatnění mezinárodní standardů finančního výkaznictví (IFRS) nejen u emitentů kótovaných cenných papírů, ale i u dalších regulovaných osob.

• ČNB navrhla sjednotit okruh osob

s povinným auditem (podle zákona o auditorech) s okruhem osob s povinností vést účetnictví podle IFRS.

• Tato úprava by zajistila srovnatelné podmínky v oblasti účetnictví i auditu u všech regulovaných osob finančního trhu; zároveň by odstranila problémy, které způsobuje rozdílný přístup v účetnictví a auditu u konsolidačních celků, jejichž součástí jsou různé osoby finančního trhu.

Regulace auditu V různých oborových zákonech finančníhotrhu je nyní regulace auditu upravovánarůzně. Bylo by vhodné zastřešit tuto rozp-týlenou právní úpravu jedinou zákonnou nor-mou, např. zákonem o dohledu nadfinančním trhem. Sjednocená norma by us-nadnila komunikaci mezi auditory, ministers-tvem financí a ČNB a zlepšila výkon dohleduČeskou národní bankou.

Z následné diskuse s panem Singerem vy-plynulo, že:• Ustanovení návrhu zákona o auditorech, která stanovují povinnost jmenování auditora na valné hromadě, mohou způsobit účetním jednotkám komplikace v dodržení jiných právních předpisů, např. zákona o zadávání veřejných zakázek.

• Není připraven speciální postup Rady pro dohled při rozhodování případů, kdy klientem auditora je státní podnik nebo podniky se státní účastí, aby nehrozil střet zájmů mezi Radou, kterou jmenuje ministr financí a která provádí dohled, a subjektem, jenž je podřízen ministerstvu financí.

6

Tomáš Chudý se ve svém příspěvku zaměřilna vzájemnou vazbu mezi 8. směrnicío povinném auditu ročních a konsoli-dovaných účetních závěrek a ostatnímisměrnicemi Evropských společenství.

Koncepce 8. směrnice Ustanovení 8. směrnice se nevztahují pouzena členské státy Evropské unie, ale také naostatní členské státy evropského hospo-dářského prostoru (Norsko, Island a Lichten-štejnsko). Podobná úprava se vztahuje naprávo obchodních společností. Koncepce 8. směrnice umožňuje členskýmstátům EU jít nad rámec požadavků sta-novených touto směrnicí a zavést některépožadavky přísnější. Návrh zákona o audi-torech projednávaný v Poslanecké sně-movně mnoho požadavků nad rámec 8. směrnice nezavádí.Profese auditora je regulovaným po-voláním, u něhož je zájem na dodržováníurčitých standardů i na vnitřním trhu,a proto byla přijata zvláštní právní úprava,tzv. sektorová, která je speciální k obec-nému systému uznávání odborných kvali-fikací (směrnice č. 2005/36/ES) a ke směr-nici o službách (směrnice č. 2006/ 123/ES).Směrnice o službách má ve vztahu k 8.směrnici pouze doplňkový charakter.

Uznávání odborné kvalifikace auditorů z jiných členských států EUPožadavky na uznávání odborné kvalifikaceauditorů z jiných členských států EU jsouharmonizovány úpravou v 8. směrnicía zároveň je členským státům ponechánoprávo schvalovat auditory pro svoje území.Tato úprava je přísnější a podrobnější oprotiobecnému principu svobody usazovánía svobody poskytování služeb a blíží seúpravě jiných povolání např. architektů,lékařů. Proto je zahrnována do systémuuznávání odborných kvalifikací, ačkoliv jeupravena samostatně.

Splnění harmonizovaných požadavků podlesměrnice o uznávání kvalifikace se považujeza dostačující i pro ostatní členské státy, cožusnadňuje poskytování těchto služeb a svo-bodu usazování. Přezkoumávání rozdílův kvalifikaci auditorů se může týkat různěrozsáhlého penza znalostí. Obecně všakplatí, že by rozdílová zkouška neměla jít nadrámec již složených zkoušek a měla by býtvykonána, pokud by nebylo možné doložitznalost dotčených oblastí praxí, což se týkápouze znalosti právních předpisů České re-publiky vztahujících se ke statutárnímu au-ditu. Rozdílová zkouška je v českém jazyce.

Auditorská profese a volný pohyb služeb Auditorem poskytované služby je třeba předaplikací příslušné směrnice ES rozdělit na ty,které jsou upraveny komunitárním právemtj. statutární audit, a na ty, kdy auditorposkytuje ostatní služby, jež mohou býtposkytovány podle směrnice o službách.Návrh zákona o auditorech však volí jednot-nou úpravu pro všechny typy služeb posky-tovaných auditorem. Některé oblasti však 8.směrnice neupravuje, ty pak budou podléhatúpravě ve směrnici o službách, například

správní zjednodušování (jednotná kontaktnímísta, uznávání dokladů), svoboda usazování(směrnice o službách se uplatní pouzečástečně tam, kde to není upraveno 8. směr-nicí, zároveň jsou respektovány judikátyEvropského soudního dvora), kvalita služeb(informace pro příjemce služeb o poskyto-vatelích služeb, jejich službách a o řešenísporů) a správní spolupráce (výměna infor-mací mezi příslušnými orgány dohledu jed-notlivých členských zemí EU).

Povinnosti auditora v rámci opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnostiV současné době je do českého právníhořádu prováděna směrnice č. 2005/60/ESo předcházení zneužití finančního systémuk praní peněz, která ukládá auditorovi oz-namovací povinnost, pokud při výkonu svéprofese zjistí, že došlo nebo dochází k praníšpinavých peněz. Nový zákon proti lega-lizaci výnosů z trestné činnosti a financo-vání terorismu, který je před podpisemprezidenta, zavádí pojem povinného sub-jektu, ke kterým patří i auditor. Nově budedefinován rozsah jeho povinností a způsobplnění informační povinnosti.

7

Vazby 8. směrnice na další směrnice Evropských společenstvíTomáš Chudý, úřad vlády ČR

Auditor je partnerem top managementu,a to zejména vzhledem ke komplexnímupohledu auditora na podnik. Výstupy práceauditora však využívají také akcionáři, ma-jitelé společností, věřitelé, banky, jiné fi-nanční instituce, regulátoři (v jejich případěse jedná o velmi úzkou spolupráci s audi-torem), analytici finančních trhů, novinářii veřejnost.

Pro investory je práce auditora důležitá zaprvé proto, že výstupy auditorů jsou kom-plexní a přesné a jakákoliv tvrzení, která setam objeví, jsou ověřená a auditor si za nimistojí díky velmi tvrdým pravidlům pro zpra-cování takových informací. Klíčová je dálenezávislost informací.

Velmi důležité je, že tyto výstupy jsouzpravidla velmi dobře strukturovány, za-měřují se na klíčové oblasti a jsou zpraco-vány velmi profesionálně. Důležité je, abyauditor měl porozumění pro daný byznys,tj. aby auditor byl schopen postihnoutdůležité a klíčové momenty, tak musí

rozumět jádru byznysu společnosti, kterouaudituje.

V čem je přínos auditoraPřínosem auditora je, že se umí zaměřita zaměřuje se na speciální oblasti, jako jsounapříklad oblasti řízení rizik, vnitřní kontrolnísystémy, předcházení zpronevěrám, ne-správnému chování atd. Důležité také je, ževýstupy jsou flexibilní, a to jak z hlediskatermínů, tak z hlediska vypracování různýchspeciálních zpráv a dokumentů, které in-vestoři vyžadují apod.

S prací auditora se investor setkává v řadězvláštních případů. Za prvé se jedná o běžnéportfoliové investice, kde požadavky na výs-tupy auditora jsou standardní, to znamená,jde o standardní ověření závěrky, výrok apod.

Jiná situace už nastává v momentě, kdy jdeo fúze a akvizice (mergers and acquisitions),kdy je role auditora nezastupitelná, protožev takovém případě jsou vyžadoványspeciální zprávy, tzv. due diligence, analýzy

portfolií, analýzy obchodních vztahů,vnitřního řídicího systému apod.

Velmi speciálním druhem je transakce, kdyspolečnost vstupuje na burzu (tzv. Initial Pub-lic Offering, IPO) a kdy je role auditora na-prosto unikátní. Zkušenosti auditora s těmitotransakcemi jsou často pro společnost a jejívedení naprosto nezastupitelné. V takovýchpřípadech se lze přesvědčit i o tom, že mnohdyauditor zná historii společnosti opravdu nejlépe, protože bez auditora není možnévypracovat různé proforma výkazy, různásrovnání do minulosti za nějaké virtuální celkya zohlednit tam v podstatě všechny důležitéaspekty. Jedná se o velmi komplexní přístup,kdy manažer emise vyžaduje velmi podrobnépodklady, vyžadují se různé speciální dopisy,speciální analýzy apod.

Auditor sehrává i klíčovou úlohu při dalšíchtransakcích na finančních trzích, jako jeemise dluhopisů nebo při různých derivá-tových transakcích apod., což je podobnárole jako v případě IPO.

Pro kvalitu výstupů auditora je důležitákvalita dat, která je schopen dostat odklienta, a samozřejmě kvalita lidskýchzdrojů, které s ním spolupracují.

Podle Zieglera jsou čtyři velké auditorskéfirmy na trhu málo. Existují transakce, kdy sevšechny čtyři mohou vzájemně dostat dostřetu zájmů.

Negativní zkušenosti s auditorem spočívajív tom, že na počátku zakázky bývajínasazeni kvalitní lidé, ale postupně sev týmu objevují čím dál tím víc juniorskéúrovně, dokud si klient nestěžuje.

Proti rotaci auditora není námitek, jde spí-še o délku cyklu, než o to, zda má rotace existovat.

8

Vztah mezi investorem a auditoremKamil Ziegler, finanční ředitel skupiny AAA Auto

Milan Slavík prezentoval očekávání ma-nagementu ohledně auditu z pohledu me-zinárodní společnosti, která je vlastněna zeSpojených států, a také z pohledu člověka,který pracoval jako auditor a posléze jakofinanční ředitel.

Pro využití práce auditora v účetní jednotceje velmi důležité vytvoření konstruktivníhopracovního vztahu mezi auditorem a oso-bami pověřenými řízením účetní jednotky.Auditor má sice podle mezinárodního stan-dardu 260 Předávání informací o záleži-tostech auditu osobám pověřeným řízenímúčetní jednotky, ale bez nastolení dobréhovztahu mezi auditorem a v podstatě celýmtýmem vedení nedochází k možnosti využítdobře výstupy práce auditora.

Auditor je vždy využíván také pro to, abypřinesl druhý pohled na věc a jakousimožnost offline zkonzultovat některé účetnía controllingové problémy.

V analýzách, kdy auditor používá své ana-lytické postupy, se velmi často stává, žeklienta upozorní na některé vývojové trendya pomáhá identifikovat některé záležitosti,za které může „provozní slepota“.

Ohledně identifikace potenciálních podvodůnedochází podle pana Slavíka k tomu, že byauditor při statutárním auditu objevil náznakypodvodu, resp. že by se z nějakého případuvyklubalo, že to opravdu podvod byl. Tamjsou výstupy auditora velmi omezené, pokudse tedy nejedná o forenzní audit, kde se toočekává.

Identifikace významných rizikAuditor předává informace o identifiko-vaných významných rizicích. Auditor by mělznát účetní jednotku a její obchodní rizika.Trend, kdy se auditor snaží radit firmám, jakmají podnikat a jak mají obchodovat, kde

mají slabá místa v byznys plánu, se opouštía nefunguje. Pan Slavík se nesetkal s tím, žeby dostal nějakou radu, která by byla opravdupoužitelná pro byznys.

V případě informací o případných identi-fikovaných nejistotách ohledně událostía podmínek s možným dopadem na účetnízávěrku se od auditora očekává konzul-tování, protože jeden náhled má vedeníspolečnosti a finanční ředitel, druhý náhledmůže mít auditor a jde o to, aby se názorysjednotily a v podstatě došlo ke konsensua nevznikl v budoucnu problém.

Využití práce interního audituAuditor podává informace o významnýchnedostatcích vnitřní kontroly a možnostivyužití práce interního auditu. Pro podnikmůže mít význam hlubší prověření něk-terých dohodnutých oblastí interních kon-trolních systémů nebo jakýchkoliv jinýchoblastí, třeba zásob. Lze se dohodnout s au-ditorem, aniž by to bylo považováno za

jakési poradenství, aby se podíval hlouběji,než třeba je standardní materialita, kterou sistanoví na některé oblasti a do dopisu ve-dení popsal nálezy. Toto by bylo oceněnomnoha finančními řediteli, kdyby to bylotřeba i jako bonus k práci statutárního au-ditora a každý rok by to teoreticky mohlorotovat a oblast by se mohla měnit. To sekonec konců dá i naplánovat, pokud auditorve společnosti pracuje více let, tak i pro nějje dobré, že prověří některé oblasti hloubějina základě nějakého buďto náhodnéhovýběru nebo dohody s finančním ředitelem.

Společnost také zajímá názor auditora nadodržování zákonů a nařízení, i kdyžsamozřejmě nelze očekávat, že by auditorpodal ujištění o tom, že firma stoprocentnědodržuje zákony a nařízení.

Standardním očekáváním od auditu jeposkytnutí vysoké míry jistoty, že účetnízávěrka je ve všech významných ohledechv souladu s rámcem účetního výkaznictví.

9

Jak jsou využívány výstupy práce auditorůz hlediska finančního řediteleMilan Slavík, finanční ředitel IBM

Jan Voříšek se ve svém příspěvku zabývalpodobnostmi a rozdíly interního a externíhoauditu a využitím práce interního auditorapro externí audit.

Cílem externího auditu je umožnit auditorovivýrok, zda finanční výkazy jsou sestavenysprávně a zda ve všech ohledech správněodrážejí finanční stav v dané organizaci. Práceinterního auditora má většinou širší rozsah.

Účelem interního auditu je zhodnotitspolehlivost a integritu finančních a provoz-ních informací, které daná organizace pro-dukuje, zhodnotit účinnost a efektivnostprocesů v dané organizaci, ochranu aktiva v neposlední řadě také dodržování zákonůa různých dalších vnitřních předpisů v danéorganizaci a i smluv, kterými je daná orga-nizace vázána. V tom je tedy rozsah značněširší než rozsah externího auditu.

U externího auditora jde především o zjištěníshody, zda informace jsou opravdu správnéa jsou v souladu s účetními předpisy. Narozdíl od tohoto interní auditor samozřejmětuto ujišťovací činnost poskytuje také,nicméně jeho činnost se velice orientuje i dokonzultační činnosti, a správný interní audi-tor je tedy zároveň vnitřním konzultantempro danou společnost.

Od interního auditu se očekává přidanáhodnota dané organizaci na úrovni po-radenské činnosti, kdežto u externího audi-tora je to víceméně vedlejším produktem.

Nezávislost interního a externího audituObě dvě tyto funkce – jak interní, tak ex-terní audit by měly být funkcemi nezávis-lými. U externího auditu nezávislost jevelice důležitá, nicméně i u interního audituje nezávislost vyžadována, je vyžadovánastandardy interního auditu.

Co se týká porozumění procesům v rámciorganizace, interní audit je zaměřen přede-vším procesně. V popisu práce interního au-ditu je tedy porozumět veškerým procesůmv dané organizaci, kdežto u finančního au-ditu je nutné především porozumění pro-cesům, které, ať už jakýmkoliv způsobem,ovlivňují finanční informace, které jsou pro-dukovány danou společností.

Jak může externí auditor využít práceinterního auditora?Spolupráce je možná ve dvou oblastech, a tojak ve využití výsledků interního auditu, topopisují i auditorské standardy, tak ve využitízaměstnanců interního auditu. A efektivní in-terní audit určitě může externímu auditorovivelice pomoci ve snížení rozsahu procedur,které externí auditor provádí, a k využití syn-ergií. Nicméně tady je třeba mít na pamětijeden základní fakt, že ten, kdo podepisuje au-ditorský výrok, je stejně nakonec externí au-ditor, a proto výhradní odpovědnost zavýstup nese externí auditor, i když využívá vs-tupů interního auditu. Co by tedy externí au-ditor měl provést, aby výstupy interního

auditora používat mohl? Především by seměl ujistit, že interní auditor provádí svojičinnost v souladu s nějakými standardy a žejeho procedury, které provádí, jsou důvěry-hodné.

Při takovém posouzení by se externí audi-tor měl především přesvědčit, že práce,kterou interní auditor prováděl, bylaprováděna osobami s přiměřenou kvali-fikací, a že práce a závěry, které interní au-ditor vydal, jsou opravdu podloženydostatečnými a spolehlivými informacemia informace byly dostatečně prověřeny.A v neposlední řadě se přesvědčit, ževšechny výjimky a nějaké neobvyklosti, sekterými se interní auditor setkal, jsouvyřešeny.

Co se týče využívání práce interních audi-torů a zaměstnanců interního auditu, je tatooblast většinou omezena, protože odděleníinterních auditů v České republice většinounejsou až tak velká a jejich kapacita nebývázrovna dostatečná, aby ještě mohli býtvyužiti externím auditorem.

10

Spolupráce interního a externího auditoraJan Voříšek, prezident Českého institutu interních auditorů (ČIIA)

Externí auditoři se stávají dost významnýmpartnerem města pro to, aby město hospo-dařilo správně, aby efektivně využívalo svézdroje a mohlo předstupovat před zastupitel-stvo a skládat účty.

Přezkoumáním, tedy kontrolou auditorem jeověřeno dodržování povinností uloženýchzákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtovýchpravidlech územních rozpočtů, dále souladvedení účetnictví se zákonem č. 563/1991Sb., o účetnictví, a právními předpisy vy-danými k jeho provedení. A dále se externíauditor, který provádí audit obce, řídízákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumáníhospodaření územních samosprávných celkůa dobrovolných svazků obcí, ve zněnípozdějších předpisů.Zpráva auditora se skládá z několika částí.První část je příjmová a výdajová částrozpočtu. Tato část má ve zprávě auditoravíceméně „konstatující“ charakter, protožepříjmy, výdaje, a jejich saldo jsou průběžněkontrolovány a zpracovávány pracovníkyobce a je o nich každodenní přehled. Auditorpouze zkonstatuje výsledný stav.

Evidence nakládání s majetkemDruhá část – nakládání s majetkem a jeho evi-dence, je zajímavější a auditor často přivedepředstavitele obce k některým překvapivýmzjištěním. Na základě doporučení auditu bylyprováděny důsledně inventarizace nedo-končených investic a na základě analýzymožné využitelnosti je prováděn odpis něk-terých položek nedokončeného majetku. Uve-dené položky jsou noční můrou mnoha obcí.

Odpis zmařených investicJde o to, že v případě předkládání žádostio dotace musí město nechat zpracovat doku-mentaci, kterou zaplatí, a ve chvíli, kdy nenítato žádost úspěšná, je dokumentacenepoužitelná, tudíž se jedná o zmařenou in-vestici kterou je nutné odepsat. Tento odpis

musí schvalovat zastupitelstvo města neboobce a zmařené investice mohou jít v něk-terých případech do milionů i do desítek mi-lionů. Nechuť představitelů města jít předzastupitele s tak velkou částkou tak, aby seodepsala, je zřejmá, a potom nastává kumu-lace zmařených investic do velkých částek.

V tuto chvíli přichází úkol pro externího audi-tora, aby jako nezávislá osoba jednoznačněprosadil nutnost pravidelného odpisuzmařených investic ve chvíli, kdy je jasné, žetyto uvedené investice se prokazatelně ne-budou realizovat. Dále z druhé části zprávy seprokazuje i důsledná fyzická inventarizacemajetku, což se také v mnoha obcích neděje,a při externím auditu je na to upozorňovánoa většinou je zjednána rychle náprava.

Sledování účtů rozpočtového hospodařeníTřetí část – účty rozpočtového hospodaření,stejně jako ta první část – příjmy rozpočtuapod. jsou pravidelně sledovány a ve zprávěauditora v podstatě fungují pouze jako kon-trola správnosti průběžného zpracovánítěchto účtů a zaúčtování.

Pohledávky a závazky ÚSCDalší část zprávy je již konkrétnější a více vy-povídá o trendech vývoje hospodaření obce.Podle ustanovení zákona č. 420/2004 Sb.,o přezkoumání hospodaření územních samo-správných celků a dobrovolných svazků obcí,v závěru zprávy auditora musí být uvedeni podíl pohledávek a závazků na rozpočtuúzemního celku a podíl zastaveného majetkuna celkovém majetku územního celku.Zlepšení ukazatele v meziročním srovnání jei důsledkem pokynu externího auditorak razantnějšímu postupu při vymáhánípohledávek, což jsou pro města a obcepohledávky za poplatky za komunální odpad,za poplatky ze psů, za pokuty. Kumulacítěchto malých částek totiž narůstají obrovskésumy.

Další ukazatel je podíl závazků na rozpočtu.V tomto případě zpráva auditora dává jasnouinformaci i o vývoji platební morálky obce.Zákon bohužel nepožaduje, aby závazky bylyčleněny před a po splatnosti, což by přineslojasnější obraz o skutečném stavu závazků.

Podíl zastaveného majetku obceTřetí ukazatel je podíl zastaveného majetku nacelkovém majetku obce. V souvislosti s tímtoukazatelem se potom musí využít i přehleda vývoj úvěrového zatížení obce, který jasnědokreslí příčinu změny ukazatele podíl zas-taveného majetku na celkovém majetku.Obce bohužel majetek neodepisují. V důs-ledku toho jsou významné investice, přede-vším z dotací, sice realizovány, ale nikde neníplán oprav. To je problém předevšímu malých obcí, protože tyto obce jsouschopny dosáhnout na vysoké dotace, kterédesetkrát i dvacetkrát převyšují jejichrozpočty a ve chvíli, kdy zrealizují investice,dál vůbec nepřemýšlí o tom, jak budou tentomajetek udržovat. Do budoucna by bylodobré, kdyby se podařilo získat nějaký ukaza-tel nutnosti jakéhosi fondu reprodukce, fonduoprav, aby obce musely toto uvádět a ob-jevovalo se to v auditu tak, aby bylo vidět, zdaobce dobře hospodaří se svým majetkem.Co se týče špatných zkušeností, není dobré,když auditor nezabrzdí vedení města, abynedělalo něco špatně.

11

Využití výstupů práce auditorů při rozhodování měst a obcíMiroslav Bernášek, náměstek primátora města Kladno

František Dohnal ve svém vystoupení ho-vořil o tom, v čem vidí úlohu externího i in-terního auditora v oblasti veřejné správy.

Role dohledu nad tím, co se odehrává veveřejném sektoru v České republice, je narozdíl od řady jiných zemí rozdělena. PoziceNejvyššího kontrolního úřadu ČR je podleústavy omezena pouze kontrolou hospo-daření se státním majetkem, tedy nikolivveřejným majetkem. Znamená to mj., žekontrola hospodaření např. samospráv nebokontrola hospodaření jiných subjektů, kterémají charakter třeba veřejnoprávních kor-porací, není vykonávána vůbec, nebo jesvěřena některým jiným institucím.

Přezkum hospodaření obcíKontrolou hospodaření nebo jinak řečenopodle zákona přezkumem hospodaření jed-notlivých obcí v ČR jsou pověřeny dvě in-stituce. Hospodaření obcí může být jednakpřezkoumáno pracovníky krajského úřadu,jednak některé obce mají možnost využítpráce externích auditorů. Pro srovnání, předřádově 15 lety obce nekontroloval nikdo.

Přezkumem hospodaření musí projít i tzv.dobrovolné svazky obcí a také kraje. U krajůpřezkum hospodaření nyní zajišťuje Minis-terstvo financí. Při vzniku krajů ovšem tutoroli plnili externí auditoři a většina krajůpravděpodobně trpce lituje této změny.Výstupy práce jsou trošičku jiné než u spolupráce s externím auditorem.

Přezkum hospodaření samosprávných celkůnelze bohužel srovnat s finančním auditem,ani s auditem legality. Je to dáno několikakomplikacemi: Jednak jde o kvalitu kon-trolorů, kteří samotný přezkum vykonávají.Nejsou to lidé, kteří mají kvalifikaci auditoraa bohužel jejich znalosti účetnictví se mno-hdy odvíjejí z jejich bývalé praxe na okres-ních úřadech, řada z nich je také ve věku,kdy už se obtížně získávají nové poznatky,obtížně se adaptují. Úroveň tohotopřezkumu hospodaření je různá v různýchkrajích.

Druhým problémem je množství těchto lidí,kteří vykonávají kontrolu. Jde o 400 nebo500 lidí. V ČR ovšem máme v této chvíli

6245 obcí a několik málo tisíc dobrovolnýchsvazků obcí, což znamená, že na jednu kon-trolovanou osobu, na jeden kontrolovanýsubjekt připadá zlomek kontrolora, který máještě ke všemu omezenou kvalifikaci. Zna-mená to, že přezkumy hospodaření zdalekaneplní to, co by měly.

Role interního auditoraTřetí věcí je role interních auditorů. Pokud bykaždá obec měla interního auditora, tak by toznamenalo zhruba 6 tisíc lidí, kteří se zabývajíinterním auditem, a to je počet kvalifiko-vaných interních auditorů, kterého nenímožné dosáhnout. Kdybychom připustili, žeinterní auditor nemusí být v každé obci, takpořád obcí, které mají řádově 500 obyvatela více, tak je odhadem 1500-2000. A k tomubychom měli připočíst ovšem i příspěvkovéorganizace, které jednotlivé obce zřizují, a těch je zase řádově několik tisíc. Ve chvíli,kdy si NKÚ dělal průzkum, co by znamenalonasazení celého systému kontroly samospráv,dobrovolných svazků obcí a jejich příspěv-kových organizací, dopočítal se zhruba k 18titisícům subjektů, u kterých by bylo potřebaprovést audit. A to je skutečně úkol, který v této chvíli není řešitelný ani jednou insti-tucí, ani jedním systémem. Zřejmě to budevyžadovat další vývoj.

Role externího auditoraDalší část příspěvku byla věnována auditustátních organizací a roli externího auditora,ať už jím je auditor podle zákona o audi-torech, nebo Nejvyšší kontrolní úřad.

Ačkoliv ve většině evropských zemí kontrolaúčetnictví a toho, zda finanční výkazy zo-brazují věrně hospodářskou situaci kon-trolovaného subjektu, probíhá standardně amnohde jsou třeba i finanční výkazy kon-trasignovány nejvyšší kontrolní autoritoupřed projednáváním výsledků hospodařenív Parlamentu, tak v ČR se s kontrolami typu

12

Veřejný sektor a úloha externího a interního auditoraFrantišek Dohnal, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu

finančního auditu začalo zhruba až v roce2002, kdy se na Nejvyšším kontrolnímúřadu začala vytvářet skupina lidí, kteří bylipostupně schopni vykonávat kontroly typufinančního auditu.

Znamená to tedy, že minimálně do roku2002, ale u zdrcující většiny státních organi-zací i do současné doby, žádná kontrola účet-nictví neprobíhala. Výsledky kontrolních akcíNKÚ typu finančního auditu tomu odpoví-dají. Dnes kontrolou typu finančního audituprochází téměř 70 procent výdajů státníhorozpočtu. Ale ve chvíli, když do kteréhokolivministerstva, do kterékoliv organizační složkystátu, přesněji ke každému správci kapitolystátního rozpočtu přijde poprvé kontrola typufinančního auditu, jsou výsledky naprostotragické. Prakticky vždy lze konstatovat, že

rozsah nalezených chyb je natolik závažný, žefinanční výkazy nevypovídají o hospodářskésituaci jednotky. Chyby jsou řádově v de-sítkách procent a jedná se o záležitosti, kteréjsou naprosto neuvěřitelné. Je vidět, že tétooblasti byla v minulosti věnována minimálnípozornost.

Také státnímu závěrečnému účtu ČR, kterýje předkládán každoročně ke schválení Par-lamentu, je věnována minimální pozornost.Parlament státní závěrečný účet podleplatné legislativy neschvaluje, pouze hobere na vědomí, to znamená, že i když čísla,která jsou předkládána poslancům, nejsoupravdivá, tak faktický dopad je praktickynulový. To samo o sobě svědčí o tom, jakmálo důležitosti se této oblasti přikládá i zestrany politické reprezentace.

Komerční auditoři v oblasti státní správy v budoucnu sehrají svou roli, byť v tétooblasti samozřejmě panuje řada omezení.Komerční auditoři se v Evropě typickypodílejí např. na auditu centrální bankynebo se podílejí na kontrole finančníchvýkazů a účetnictví menších státních sub-jektů, zatímco velké části státního rozpočtudělá vždycky národní kontrolní instituce.Důvody jsou velmi jednoduché – otázkaobrany, bezpečnosti, řekněme speciálníchslužeb apod., to je vždycky vyhrazenojenom státu. Nejedná se o příští rok nebo o příští dva roky, ale představa, že by stávající stav měl dlouhodobě pokračovat,je nepřijatelná. Finanční audity nebo kon-troly typu finančního auditu by se mělydělat každý rok a u všech státních organi-zací.

13

Hlavní aspekty 8. směrnice o statutárním audituJan Robberecht, Evropská komise, direktorát pro vnitřní trh a služby

Ve vystoupení Jana Robberechta mimo jinézaznělo, že většinu hlasovacích práv v audi-torských firmách musí mít auditoři. Je možné,aby to byli i auditoři jiných členských států,ale to záleží na vnitrostátní právní úpravě.Směrnice také stanoví, že většina členů ve-dení, až 70 %, musí být auditoři toho člen-ského státu, kde auditorská firma sídlí.

Podle směrnice auditor skupiny nese plnouzodpovědnost za zprávu ke konsolidovanézávěrce. Pokud byla část prací provedenajinými auditory, musí tuto práci zdokumen-tovat. Pokud by jiný auditor pocházel z třetízemě, jejíž vnitrostátní právní úprava byztížila či znemožnila tomuto auditorovi pře-dat odpovídající informace, auditor skupinymusí doložit, že udělal vše pro to, aby infor-

mace získal. Dále, auditorská zpráva musí býtpodepsána fyzickou osobou, ne auditorskouspolečností.

Nezávislost auditoraCo se týče nezávislosti, auditor musí zdoku-mentovat jakékoliv ohrožení své nezávislostia také jaké pojistky byly použity ke zmírněnítěchto hrozeb.

Externí kontrola auditoraExterní kontrola auditora se musí provádětminimálně každých šest let, ale u auditůspolečností veřejného zájmu se jedná o třiroky. Vydá-li dohled doporučení, je potřebaje do 12 měsíců realizovat. V případě auditůspolečností veřejného zájmu musí auditorskáfirma vydat zprávu o transparentnosti a ta

musí být zveřejněna na webových stránkách.Auditorský výbor u subjektů veřejného zájmuAuditorský výbor je předepsán u společnostíveřejného zájmu. Tento orgán doporučuje au-ditora a tomuto orgánu auditor nahlásíjakékoliv závažné nedostatky, které zjistíběhem své činnosti.

Působení auditorů ze třetích zemíAuditoři a auditorské firmy ze třetích zemísmí působit na území členského státu. Titoauditoři a auditorské firmy se však musízaregistrovat a v rejstříku musí jasně stát, žese jedná o subjekty z neevropského státu.Systém dozoru nad auditory ze třetích zemíse ovšem teprve buduje.Mezi regulátory auditu v rámci EU existujespolupráce a v budoucnu půjde i o spolupráci

na mezinárodní úrovni, např. v oblastivýměny auditní dokumentace. To ovšembude vyžadovat, aby třetí země splnily evrop-ská kritéria na utajování a předávání doku-mentů.

Zajišťování kvalityVeřejný dohled bude hodnotit systém za-jišťování kvality auditorské firmy. Půjdeo kontrolu systému kontroly vnitřní kvalitya prověrku vybraných spisů. Co se týčevýsledků inspekcí, pokuty se zveřejňují a takése zveřejňuje, proč byly uděleny a komu.

Omezení odpovědnosti auditoraOmezená odpovědnost by se neměla apliko-vat, pokud došlo k úmyslnému porušenípravidel auditorem. Třetí strany by měly mítprávo zažalovat auditorskou firmu a také majíprávo na spravedlivé odškodné. Co se týčeomezení odpovědnosti, ponechává se naúvaze členských států, aby se rozhodly, kterýpostup bude nejlepší. Komise vypracovala vy-hodnocení dopadů, z něhož vyplynulo, že ne-existuje jedno řešení, které by se hodilo navšechny státy.

Mezinárodní standardy audituCo se týče mezinárodních auditorských stan-dardů, komise jasně stanovila, že je bude hod-notit začátkem příštího roku. V současnédobě komise zadala dvě studie: za prvé sejedná o analýzu nákladů a přínosů, za druhéo porovnání rozdílů mezi mezinárodnímia americkými auditorskými standardy. Evrop-

ská komise uvažuje o budoucím otevřenímezinárodního auditního trhu. Již je prove-dena studie o dopadu možného vlastnictvíauditorských firem neauditory. Jde o otevřenítrhu pro kótované firmy, kdy dnes jsou větši-nou v rukou velké čtyřky. Komise počítá s tím,že tato změna bude možná, auditoři seovšem obávají o nezávislost auditu.

14

Předpokládaný vývoj finančního výkaznictvíJacques Potdevin, prezident Evropské federace účetních (FEE)

Pan Jacques Potdevin se ve svém vystoupenízaměřil zejména na předpokládaný vývoj fi-nančního výkaznictví, budoucnost EFRAGa projekt zjednodušení.

Finanční výkaznictvíFEE důrazně podporuje sbližování finančníhovýkaznictví, které by mělo sloužit zájmůmevropské ekonomiky. Nicméně se nejednáo jednostranný a jednosměrný proces,a proto je nutné pokračovat opatrně, aby bylazajištěna skutečná vyrovnanost. Proces sbli-žování v žádném případě neznamená stej-nost, neboť standardy musejí akceptovat

skutečnost, že se ekonomika v mnoha zemíchliší. A nejen to, je také třeba od sebe odlišitpotřeby velkých, kótovaných společností,státních podniků a malých a středních pod-niků.

Budoucnost EFRAGEFRAG byl založen v roce 2001 se záměremposkytnout technickou podporu Evropskékomisi v oblasti mezinárodních standardůa interpretací a aktivně zasahovat do působ-nosti Rady pro mezinárodní účetní standardy(International Accounting Standard Board,IASB). Dalším úkolem je slaďování evropských

standardů finančního výkaznictví s americ-kými. Americká komise pro cenné papíry(SEC) přijala rozhodnutí o možnosti aplikaceIFRS pro zahraniční společnosti kótované naamerické burze a zamýšlí povolit je jako al-ternativu k US GAAP i pro americkéspolečnosti. S tím souvisí i její snaha o vliv naIASB. Snahu o zachování evropského vlivuv IASB by měl zastřešovat EFRAG. Proto jenezbytné, aby EFRAG spolupracoval s Evrop-skou komisí, ale i s těmi, kdo vytvářejí národnístandardy tak, aby byl nalezen efektivní způ-sob předkládání evropských tvůrčích myš-lenek IASB. Evropská komise a Evropský

parlament doporučily dodatek ke způsobu or-ganizace IASB. Jedním z důvodů je i sku-tečnost, že IASB je ovládána několika zeměmia není odpovědná žádnému veřejnémudohledu.

Projekt zjednodušení Rada pro mezinárodní auditorské a ověřovacístandardy (International Auditing and Assur-ance Standards Board, IAASB) je blízkodokončení projektu zjednodušení (ClarityProject), na kterém se FEE významně podílelavčetně snahy učinit je vhodným pro auditmalých společností, protože Evropská komisepožaduje pouze jeden systém standardů provšechny typy auditů. To znamená, že musíbýt založen na jednotných principech a ap-likovatelný i při auditu malých společností.

Evropská komise se rozhodla provést revizicelé řady směrnic týkající se práva obchod-ních společností za účelem zjednodušenípravidel pro malé společnosti a snížení ad-ministrativní zátěže. Ukazuje se, že 4. směr-nice se třemi úrovněmi požadavků byla dobřenavržena, aby odpovídala požadavkům růz-ných kategorií společností. Evropská komisese zamýšlela rovněž nad vyloučení mikropod-niků z požadavků 4. směrnice včetně auditu.FEE nesouhlasí s názorem Evropské komise,že audit je pouze další administrativní zátěží.Naopak audit je důležitým nástrojem řízení.

Tato problematika i nadále zůstává důležitýmúkolem. Evropská komise prověřovala mož-nosti zjednodušení a sladění již existující leg-islativy. V prvním kroku byly představenyněkteré malé dodatky ve vykazování. Oče-kává se však plná revize směrnic.

Transpozice 8. směrnice EUKonečný termín pro transpozici 8. směrniceEU je stanoven na červen 2008. Ústřednímbodem je zavedení orgánu veřejnéhodohledu. Je známo, že členské státy EU majík tomuto bodu velmi odlišné přístupy.I nadále je důležité pokračovat v diskusio tom, že:• hlavní odpovědnost neznamená přímou regulaci prostřednictvím dohledu,

• komory mají stále nezastupitelnou roli, neboť jsou nejlépe vybaveny, aby se vyrovnaly s formalitami,

• všichni investoři musejí být adekvátně zastoupeni v systému veřejného dohledu.

Auditoři se musejí naučit spolupracovats orgány veřejného dohledu, které budou hrátdůležitou roli v dalším rozvoji regulace auditu.Orgány veřejného dohledu koordinují své ná-zory a aktivity v Evropské skupině orgánůveřejného dohledu nad auditem (EuropeanGroup of Audit Oversight Bodies – EGAOB).FEE zastupuje auditorskou profesi na něk-terých jednáních EGAOB. Dále existuje naglobální úrovni Mezinárodní fórum nezávis-lých regulátorů v oblasti auditu (InternationalForum of Independent Audit Regulators –IFIAR), u něhož je ještě příliš brzy na hodno-cení jeho vlivu.

Přijetí ISA v rámci EUK přijetí mezinárodních standardů auditu ISAv rámci Evropské unie nedojde před rokem2009. Pokud mají být zjednodušené ISA uve-deny do praxe, je nezbytné zajistit jejichpřeklady.

Zajištění kvality audituFEE se rovněž účastnil diskusí k doporučením,jež se týkají zajištění kvality. Výsledkem je, žezajištění kvality musí být organizovánonezávisle na kontrolovaném auditorovi a pod-řízeno dohledu s tím, že:• orgán veřejného dohledu (public oversight body – POB) musí mít konečnou odpovědnost,

• FEE hájila různé systémy provádění dohledu, které by měly být chápány jako rovnocenné (včetně inspekcí), například delegovatelnost inspekce a možnost využití kontroly jiným auditorem (peer review) pod dohledem orgánu veřejného dohledu,

• ve společnostech veřejného zájmu musí být kontrola prováděna výhradně orgánem veřejného dohledu nebo ve spolupráci s další vhodnou institucí, kterou může být např. profesní sdružení,

• je potřeba vytvářet propracované a vyvážené zprávy z inspekcí tak, aby se zabránilo negativnímu ovlivnění důvěry investorů na kapitálových trzích z důvodu uvádění zbytečných podezření.

Rozsah systému zajištění kvality musí pokrýt:• návrh plánu interních kontrol ve společnosti,• ověření shody a revizi dokumentace,• ve společnostech veřejného zájmu i ověření zprávy o transparentnosti.

Zpráva o přezkumu by měla být vydávánavčetně doporučení, přičemž:• ve společnostech veřejného zájmu musí být závěry zprávy diskutovány s auditorem. Pokud by doporučení vyplývající ze zprávy nebyla do 12 měsíců realizována, musí společnost zveřejnit hlavní nedostatky;

• zveřejnění musí zabránit riziku porušení požadavků důvěrnosti ve vztahu ke sporným problémům klienta.

Pokud výše zmíněná doporučení nebudouauditorem dodržena, může být vystavensankcím v podobě disciplinárního řízenía pokut.

Dne 6. června vydala Evropská komise do-poručení týkající se odpovědnosti auditora.Členským státům EU bylo doporučeno, abyomezily odpovědnost auditora vhodnouvýpočtovou metodou korespondující s jejichprávním prostředím.

Další úkoly FEEFEE není aktivní pouze v oblasti finančníhovýkaznictví a auditu, ale i v mnoha dalšíchoblastech jako:• uznávání profesní kvalifikace, kde FEE organizuje diskusi s vládami členských států,

• organizace výročních kongresů pro malé a střední společnosti SME/SMP.

15

Pan Volker Schnepel se ve svém příspěvku za-měřil na organizaci auditorské profesea dohledu v Německu.

Právní rámec auditorské profeseNěmecko již téměř plně transponovalo 8.směrnici prostřednictvím zákona o účetnícha auditorech a obchodního zákoníku, na kterédále navazují vyhlášky vydávané Komorouauditorů. Zákon o auditorech upravujeodpovědnost Komise pro dohled nad audi-tory a Komory auditorů, udělování licence,registrace, auditorské zkoušky, nezávislost,etiku, zajištění kvality, disciplinární řízení. Ob-chodní zákoník reguluje účel a rozsah auditu,výroky a zprávy auditora, nezávislost a odpo-vědnost auditora.

Klíčoví hráči regulace Klíčoví hráči regulace v Německu jsou dva:Komise pro dohled nad auditory (AOC)a Komora auditorů (Wirtschaftsprüferkam-mer, WPK). WPK byla založena v roce 1961jako společnost podléhající veřejnému právu.Je řízena aktivními auditory, ale zaměstnávápouze neaktivní auditory. Jejím úkolem je organizovat zkoušky, vydávat licence, registrovat auditory, provádět kontroly a kon-troly kvality a vést disciplinární řízení, cožznamená, že je spíše administrátorem nežveřejným dohledem.

AOC je z pohledu dohledu nad auditorskouprofesí klíčovým hráčem číslo jedna. Byla za-ložena v roce 2005 se sídlem v Berlíně a jevedena pouze nezávislými profesionály sto-jícími mimo auditorskou profesi. Je nezávis-lým orgánem dohledu s absolutní odpo-vědností a rozhodovací pravomocí pro veš-keré činnosti dohledu nad auditory včetněWPK.

Pravomoci AOC:• zahájit proces, instruovat. příp. rušit rozhodnutí WPK,

• přístup ke všem informacím v záležitostech dohledu,

• účastnit se jakékoliv činnosti týkající se dohledu.

V případě porušení profesionálního chovánís přeshraničním dopadem je odpovídajícímpartnerem obdobných orgánů v zahraničí. AOC podléhá spolkovému Ministerstvu proekonomiku a technologii a její kompetencepřesahují pouhý státní dohled, protože vešk-eré aktivity dohledu nad WPK podléhajíschválení AOC.AOC je řízena 6-10 nezávislými profesionály,kteří byli auditory alespoň pět let před zv-olením. Musí být odborníky na ekonomiku, fi-nance, právo, příp. jsou akademiky čivysokoškolskými učiteli. Pracují zdarma a jsoujmenováni na čtyři roky. V současné doběmá AOC osm členů, v čele stojí předsedaSpolkového soudu.

Nový systém inspekceNový systém inspekce přejímá doporučenítýkající se zajištění kvality, která vyšlav letošním roce. Inspekci podléhají auditoři,kteří auditují společnosti, jejichž akcie jsoukótovány na regulovaných trzích, i auditoři,kteří auditují společnosti ze třetích zemí, s je-jichž akciemi se obchoduje na regulovanýchtrzích v Německu (celkem asi 100). Rytmus inspekce je závislý na počtu rele-

vantních auditorských zakázek za rok. Pokudjich auditor provede více než 25, podléhá in-spekci každý rok, pokud jich provede méně,provádí se inspekce jednou za tři roky. In-spekce se také provádí namátkově nebo nazákladě pokynu AOC. Podnětem nemusí býtprofesionální pochybení. Inspekce může býtrovněž provedena více než jednou.Obsah inspekce lze rozdělit do dvou částí na:• inspekci a vyhodnocení vnitřního systému kontroly kvality s důrazem na způsob vedení, honoráře, odměňování společníků, strukturu, politiky, dokumentaci apod. ,

• inspekci a kontrolu vybraných auditorských zakázek, kde se pozornost zaměřuje na soulad s profesními předpisy (auditorské standardy, problémy týkající se etiky včetně nezávislosti) .

Inspekce je prováděna inspekčním týmempřímo u auditora. Inspektoři hovoří s audi-torem/pracovníky auditorské společnosti,shromažďují a kontrolují materiály a zakázky.Auditor je o kontrole informován asi 4-6týdnů před návštěvou inspekčního týmu a jepožádán o předložení informací o soběa svých zakázkách. Inspektoři informují audi-tora zhruba tři dny předem, které materiálya zakázky budou kontrolovat. Doba inspekcezávisí na velikosti auditorských zakázek popř.počtu zakázek zpracovávaných auditorema velikosti auditora/auditorské společnosti.Výsledek inspekce je shrnut ve zprávě o in-spekci. Jak zpráva o inspekci, tak jednotlivénálezy jsou auditorovi prezentovány a jevyzván k nápravě případných nedostatků. Au-ditor je povinen vypracovat strategii ná-pravných opatření, která bude realizovat.Jejich provedení bude předmětem zkoumánípři další inspekci. Porušení profesních před-pisů je předmětem disciplinárních sankcípodle rozhodnutí AOC. Informace o zjiš-těných nedostatcích týkajících se efektivnostia systému kontroly kvality jsou předány vedení.

16

Auditorská profese a dohled v NěmeckuVolker Schnepel, generální rada Německé komory auditorů (WPK)

Stig Enevoldsen, předseda Evropské poradnískupiny pro účetní výkaznictví EFRAG vesvém příspěvku podal informaci o současnésituaci v účetnictví a v auditu v Evropě a vesvětě.

Účetnictví malých a středních podnikůV Evropě v zásadě existují dva druhy účet-nictví – účetnictví pro kótované společnostia účetnictví pro malé a střední podniky.Evropská komise pracuje na zjednodušenípředpisů upravujících povinnosti v oblastiúčetnictví a výkaznictví malých a středníchpodniků s cílem snížení administrativního za-tížení. Rada IASB vydala návrh standardu promalé a střední podniky (IFRS for SMEs).EFRAG vyjádřil souhlas s vydáním standardutohoto druhu a vyjádřil zejména následujícípřipomínky:

• standard by měl být zcela samostatný a měl by odrážet skutečné uživatelské potřeby malých a středních podniků,

• standard měl být jednodušší a stručnější,• název „standard pro malé a střední podniky„ (IFRS for SMEs) není vhodný a měl by být změněn,

• Rada IASB by neměla klást omezení na použití tohoto standardu (např. pouze na nekótované společnosti),

• malé a střední podniky by měly mít větší možnost využívat vzorová a alternativní řešení,

• mělo by být znovu zavedeno odepisování nehmotného majetku včetně goodwillu,

• měl by být podstatně zjednodušen koncept reálné hodnoty,

• ocenění finančních nástrojů by nemělo být založeno pouze na principu reálné hodnoty.

Pokud jde o návrh Evropské komise nazjednodušení a snížení administrativní zátěže,směrnice upravující oblast účetnictví proza-tím nedoznaly významných změn, ačkoli před

rokem se situace jevila tak, že většinazjednodušení bude právě v této oblasti. Ad-ministrativní náročnost požadavků na vedeníúčetnictví a účetní vykazování byla tedy zře-jmě přeceněna. Kótované společnosti v Evropské unii přešlyv roce 2004 na vykazování podle standardůIFRS. Do procesu sjednocení účetních před-pisů se zapojily i USA v rámci projektusbližování IFRS a US GAAP. Komise pro cennépapíry v USA v loňském roce odstranila poža-davek na sesouhlasení účetní závěrky dle IFRSna účetní závěrku sestavenou v souladu s USGAAP. Tato komise též vydala diskusní doku-ment zaměřený na možnost využívání IFRSspolečnostmi kótovanými v USA. Je možné,že v nejbližších dnech se rozběhne diskuseo této možnosti, což reprezentuje význam-nou změnu v pohledu na používání IFRSv USA.V případě, že by i v USA byly přijaty stan-dardy IFRS, mělo by to zřejmě významný vlivna tvorbu standardů IFRS a řízení celého pro-cesu. V současné době Evropská unie výz-namnou měrou ovlivňuje tvorbu standardů,otázkou je, jaký vliv by si po případném přijetístandardů IFRS přály mít USA (ale napříkladtaké Čína, Indie a jiné státy, které by tytostandardy přijaly). Toto je třeba velmi pečlivězvažovat.

Standardy a interpretace přijaté Evropskou uniíMezi standardy dosud nepřijatými pro použitív Evropské unii byl zmíněn zejména upravenýstandard IAS 23 Výpůjční náklady. Úpravyvedou k dalšímu sbližování mezi standardy IFRSa US GAAP, není však kladně vnímán Evrop-ským parlamentem. Dalšími kontroverznímistandardy a interpretacemi jsou interpretaceIFRIC 12 Dohody o poskytování licenčníchslužeb a upravený standard IFRS 3 Podnikovékombinace. Proces přijímání standardů IFRSpro použití v Evropské unii je velmi komp-likovaný a podílí se na něm Evropská komise,EFRAG, Výbor pro regulaci účetnictví ARC,SARG, Rada ministrů a Evropský parlament.

Činnost EFRAGHlavním cílem činnosti EFRAG je aktivně přis-pět k procesu tvorby a přijímání standardůIFRS a interpretací IFRIC, koordinovat aktiv-ity v této oblasti v rámci Evropy a poskytovatnázor na vhodnost přijetí standardu či inter-pretace Evropské komisi. EFRAG na svých in-ternetových stránkách vyzývá k připomínkámke svým komentářům k přijímaným stan-dardům a interpretacím. EFRAG dále spolupracuje s tvůrci národníchúčetních standardů v rámci tzv. projektuPAAinE (proaktivní účetní v Evropě).

17

Současná situace v účetnictví a auditu v Evropě a ve světěStig Enevoldsen, předseda Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví EFRAG

Příspěvek byl zaměřen na implementaci me-zinárodních auditorských standardů ISA v ČRa na nové výzvy související s implementací.

Standardy ISA jsou v České republicepoužívány již tři roky. Auditorské směrnicevydávané Komorou auditorů ČR do roku2004 byly založeny na standardech ISA,nicméně je přesně nekopírovaly a nebylypravidelně aktualizovány. Proto Rada KA ČRrozhodla v roce 2004 o přechodu na me-zinárodní auditorské a ověřovací standardya standardy pro související služby, a to jakv oblasti provádění auditu, tak v oblastiprovádění všech ostatních ověřovacích za-kázek a souvisejících služeb. Tyto standardyjsou používány v závislosti na ověřovanémobdobí, standardy pro provádění auditu jsoupovinné pro účetní závěrky za období končící31. prosincem 2005, což znamená, že směr-nice vydané KA ČR zůstávají v platnosti, alejsou stále méně využívány.

Co bylo nutné udělat pro implementacistandardů ISA v České republice?Všechny standardy ISA i standardy pro os-tatní ověřovací zakázky a související službymusely být Komorou auditorů ČR přeloženy.Byla ustanovena redakční rada pro překladstandardů a po získání souhlasu IFAC s překla-dem byly provedeny překlady. Příručka ISA jepředávána auditorům jak v tištěné podobě,tak elektronicky. Překlad příručky za rok 2007byl vydán pouze elektronicky, a to vzhledemk tomu, že účinnosti nabylo jen minimálnímnožství standardů a jejich úprav. Příručka jek dispozici jak na internetových stránkách KAČR, tak na kompaktním disku, který obdrželivšichni auditoři. Došlo také k analýze rozdílů mezi požadavkyISA a mezi požadavky kladenými českou le-gislativou. Rada KA ČR vydala několik národ-ních aplikačních doložek, které reagují nazjištěné rozdíly. Prozatím vydané aplikačnídoložky reagují pouze na zjištěné požadavky

národní legislativy, které jdou nad rámecpožadavků ISA. Národní aplikační doložkavšak může být vydána i v souvislosti s tím, ženěkterá část určitého ISA nemůže být v Českérepublice aplikována. Dalším logickým krokem při implementaciISA bylo vyškolení auditorů. Komora auditorůzorganizovala celou řadu školení zaměřenýchna tuto oblast a v časopise Auditor byly pub-likovány články na toto téma.

Současný stavV současné době jsou v České republice im-plementovány všechny účinné standardy proauditorské, ověřovací a související služby.Účinný je též standard pro řízení kontrolykvality ISQC 1. Účinnost většiny nově vy-daných standardů ISA je stanovena proúčetní závěrky za období končící 15. pro-sincem 2009.V rámci implementace ISA v České republicevydala Komora auditorů též příručku proprovádění auditu u podnikatelů, která je za-měřena na audit malých a středních podniků.Proběhla i řada školení zaměřených na prak-tické použití této příručky. KA ČR pořádápravidelná školení zaměřená na nejnovějšívývoj v oblasti ISA. Na internetových strán-kách komory www.kacr.cz a v časopise Audi-tor jsou poskytovány informace o nejnověj-ším vývoji v této oblasti. V současné době probíhá projekt IFAC za-měřený na zvýšení srozumitelnosti stan-

dardů, tzv. Clarity Project, v jehož rámci jsouformálně přepracovávány všechny standardyISA. Projekt by měl být ukončen v letošnímroce, prozatím bylo přepracováno devět stan-dardů. Přepracované standardy jsou rozdě-leny na dvě základní části, v první z nichž jestručně shrnuto, co je cílem standardu, jakéjsou použité definice a co jsou povinnosti au-ditora. V druhé části jsou detailně rozpracov-ány jednotlivé odstavce části první. Některé z přepracovaných standardů bylyzměněny i po obsahové stránce. Jednímz takto upravených standardů je i standardISA 600 který se zabývá auditem konsoli-dované účetní závěrky. Tento standardnavazuje na požadavky novelizované směr-nice o povinném auditu a velmi detailněpopisuje povinnosti auditora skupiny s ohle-dem na spolupráci s auditorem složky. Audi-tor skupiny je plně zodpovědný za auditkonsolidované účetní závěrky.

Očekávání do budoucnaV oblasti standardů ISA dochází ke změnámpokud jde o jejich strukturu, zejména u stan-dardů, které se zabývají zprávou auditora.Účinným se stane standard ISA 706 zabýva-jící se problematikou odstavce zdůrazňujícíhovýznamnou skutečnost, která byla dosudřešena v rámci standardu ISA 705 řešícíhomodifikace zprávy auditora. Vzniká též stan-dard ISA 265, který se zabývá problematikoudosud neřešenou, a to významnými ne-dostatky ve vnitřních kontrolách. Poté, cobude ukončen projekt zvýšení srozumitelnostistandardů, Evropská komise bude rozhodovato jejich přijetí jako závazných standardů propoužití v rámci Evropské unie. Výzvy pro auditorskou profesi v oblasti ISAlze shrnout takto:• Pravidelně se seznamovat s novinkami v oblasti ISA.

• Zajišťovat kvalitní překlad standardů ISA.• Zaměřit se na standardy pro jiné ověřovací zakázky a související služby.

18

Aplikace mezinárodních auditorských standardů ISA v České republiceMarkéta Jindřišková, vedoucí oddělení metodiky Komory auditorů ČR

Vladimír Králíček, partner společnosti AuditPlus s.r.o./Nexia a bývalý prezident KA ČR, seve svém vystoupení zaměřil na problematikumalých a středních auditorských společností.

Definice malé a střední auditorské společnostiDefinici malé a střední auditorské společnostije obtížné nalézt. Z minulosti si jistě mnozípamatují, že v rámci auditorských firem pů-sobila velká osmička, pak velká šestka, velkápětka, pak velká čtyřka. Tento vývoj seodehrál v průběhu zhruba 25 let. V některýchstátech, například v Německu, se používápojem velká pětka, která zahrnuje i BDO,celosvětově ovšem trh vede již zmíněná velká čtyřka. Velkou čtyřku auditorskýchspolečností následují „mid tier audit firms“ –jinak řečeno auditorské firmy z druhého patra.Otázkou je, které společnosti do této skupinypatří. Je to široká škála od společností za-členěných do globálních sítí, přes společnostina národní úrovni až po samostatné auditory.

Na základě informací zveřejněných v časopisuInternational Accounting Review je podíl jed-notlivých auditorských firem na světovýchtrzích následující:- 20 % PriceWaterhouse Coopers, - 18 % Deloitte,- 16 % Ernst & Young,- 15 % KPMG,- 31 % malé a střední auditorské společnosti.

V České republice, na základě informací o tzv.pohyblivém příspěvku, který kopíruje výnosyz poskytnutých auditorských služeb, činí podílmalých a středních společností na trhu vícenež ve světě, zhruba 45 %. Jedním z možnýchdůvodů, proč je tento podíl v České republicevýrazně vyšší než ve světě, může být menšíkoncentrace trhu. Druhým možným vysvět-lením je ovšem možnost, že pohyblivýpříspěvek nezohledňuje jiné než auditorskéslužby poskytované auditorskými společnos-tmi. Na doplnění je třeba uvést, že celosvě-

tový obrat účetních a auditorských spo-lečností za rok 2007 činil 130 miliard dolarů.V České republice obrat za auditorské službyčinil přibližně 3,9 miliardy Kč, částka je opětodvozena od pohyblivého příspěvku.

Společnost AUDIT PLUS s.r.o. je členem sítěNexia International. Byla založena v roce1993 v podobě dva společníci a sedm za-městnanců. V roce 2004 došlo ke strukturálnízměně, společnost má nyní 5 společníků a 25zaměstnanců. Společnost je typickou středníauditorskou společnosti a podle dostupnýchstatistik se pohybuje v první patnáctce audi-torských firem v České republice. Střední au-ditorská společnost pracuje v určitémhierarchickém uspořádání, tj. po linii auditor –manažer zakázky – asistent senior – asistentjunior, případně v kombinacích tohoto us-pořádání. Tržby společnosti za rok 2007 činily27 mil. Kč za audit, 8 mil. Kč za poradenstvía 1,5 mil. Kč za účetnictví.

V následujícím přehledu je možné naléztněkolik poměrových ukazatelů ve srovnánís podobnými auditorskými společnostmi. Jenutné zdůraznit, že údaje za podobné audi-torské společnosti uvedené v závorce jsouhrubě orientační a založené pouze na infor-macích uváděných v obchodním rejstříku.

Kvalitní a efektivní auditPlatí pravidlo, že audit musí být provedenkvalitně i efektivně zároveň. Není možné, abybyl kvalitní a neefektivní, nebo nekvalitnía efektivní.

Kvalita je de facto zjišťována řádnou péčío zakázku a o výsledek auditu. Výsledek au-ditu nebo kvalita je determinována souladems auditorskými standardy. Efektivita je určenazejména trhem práce, jak kvalitní lidi je audi-torská společnost schopna získat a jak tito lidédokáží provést úkony, které jsou v souladu sestandardy. Efektivitu samozřejmě ovlivňuje

19

Aplikace ISA v malých a středních auditorských společnostechVladimír Králíček, Audit Plus/Nexia

AUDIT PLUS, s.r.o. Rozpětí u podobných firem

Tržby na společníka 6 mil. Kč 5 – 30 mil. Kč

Tržby na zaměstnance 1 mil. Kč 1 – 2,7 mil. Kč

i schopnost auditorské společnosti své za-městnance dále vzdělávat a proškolovat.Předpisy v oblasti provádění auditu jsourozsáhlé a zahrnují, mimo jiné, zákon o au-ditorech, mezinárodní auditorské standardyvčetně aplikačních doložek a interní manuálauditorské společnosti. Dále jsou auditořipovinni se řídit etickým kodexem a stan-dardem pro řízení kvality. Každá úroveň

v rámci hierarchického uspořádání audi-torské společnosti se zaměřuje primárně najinou úroveň předpisů, přičemž samozřejměu všech se předpokládá základní znalostvšech předpisů. Kvalitu práce auditora může kontrolovatprofesní organizace, v budoucnu orgán proveřejný dohled nad prací auditorů, v případěspolečností, které jsou součástí sítě, také

tato síť, protože i ona chce získat jistotuo kvalitně provedené práci. Za velmi nesnadné u malé a střední audi-torské společnosti lze považovat:• schopnost udržet si klienty,• shopnost získat, vychovat a udržet zaměstnance, odborníky a asistenty auditorů,

• být v souladu se všemi profesními předpisy.

20

Implementace 43. směrnice EU v PolskuGrzegorz Skrzeszewski, viceprezident polské komory auditorů (KIBR)

Národní komora auditorů v Polsku (KrajowaIzba Bieglych Rewidentów) byla založenav roce 1992. Je samosprávnou organizacísdružující všechny statutární auditory v zemia členství v ní je povinné. V Polsku je celkem7700 členů zaregistrovaných v komoře,z toho je 3700 individuálních auditorů a 1900auditorských společností.

Kalendář implementace směrnice v Polsku29. června 2006 – 43. směrnice EU nabýváúčinnosti (termín pro implementaci je 29. 6.2008)Červenec 2007 – První návrh nového zákonao auditu vypracovaný ministerstvem financíListopad 2007 – Parlamentní volby v Polsku(nová vláda)Květen 2008 – Nový návrh zákona o audituvypracovaný ministerstvem financí29. června 2008 – Předložení zákona parla-mentu (Do té doby neproběhla žádná veřej-ná debata, kterou polské zákony vyžadují předpřijetím zákona).

Veřejný dohled nad auditemPodle požadavků 43. směrnice Evropskéunie by měl vzniknout nový orgán veřej-ného dohledu - Komise pro dohled nad au-ditem (KNA), v jejímž čele bude státsekretariát sestávající z osmi členů - dva z ministerstva financí, dva zástupci komoryauditorů a po jednom z ministerstva spra-vedlnosti, regulátora kapitálových trhů,sdružení emitentů a burzy.Prověrky kvality budou jménem Komise pro

dohled nad auditem provádět noví inspek-toři, kteří budou doprovázeni pozorovatelijmenovanými ministerstvem financí. Firmyprovádějící audit společnosti ve veřejnémzájmu budou kontrolovány orgány, kterénajme KNA za účelem těchto prověrek.Tyto inspekce budou prováděny týmemnominovaným KNA bez účasti členů ko-mory auditorů.

Subjekty veřejného zájmuCo se týče definice organizací veřejnéhozájmu, jde o kótované firmy, banky, včetněpoboček v zahraničním vlastnictví, pojišťovacía zajišťovací společnosti a některé firmyzabývající se elektronickým převodem peněz.Velké státní podniky nebyly zařazeny meziorganizace veřejného zájmu.Výše dozorových poplatků pro auditorskéfirmy bude určena komorou auditorů, alemaximálně to mohou být dvě procentaobratu auditorské firmy, pouze z povinnýchauditů. Z toho 20 % přejde na KNA. Toovšem není v souladu s doporučením Evrop-

ské unie z května 2008, kde stojí, že profesníorgán by neměl stanovovat tento poplatek.

Nezávislost dohleduPokud jde o nezávislost dohledu, zde je prob-lém konfliktu zájmů v tom směru, že sekre-tariát Komise pro dohled nad auditem budesídlit v oddělení účetnictví ministerstva fi-nancí a bude vůči zaměstnancům minister-stva financí v pozici pozorovatele i kon-zultanta. Tady vzniká konflikt zájmů, kdy min-istr financí zaměstnává daňové inspektory,a tak by se vlastně mohly jménem KNA kon-trolovat i auditorské dokumenty, což můževést k úniku informací směrem k daňovýmúřadům a na úkor klientů auditu.

Nový zákon a audituNávrh nového polského zákona o auditu,který byl koncem června 2008 předloženparlamentu, hovoří o přijetí mezinárodníchauditorských standardů ISA až poté, co jeschválí Evropská komise. Všechny organi-zace veřejného zájmu budou muset jmeno-vat svůj auditorský výbor.O odpovědnosti statutárních auditorů sev návrhu zákona o auditorech nehovoří. Min-isterstvo financí se domnívá, že stávajícízákon poskytuje dobrý základ pro omezeníodpovědnosti, a kvantifikace maximálníodpovědnosti by pravděpodobně nebyla při-jímána pozitivně.Výměna auditorů a rotace je omezena pouzena partnery firem provádějících statutární, tj.povinný audit po 7 letech, je tedy v souladus požadavky směrnice Evropské unie.

21

Ivan Bošela se ve svém příspěvku zaměřil nasystém veřejného dohledu na Slovensku, kdejiž byla na začátku roku 2008 ustavena Radapro veřejný dohled.

Slovensko – základní informace:• Slovensko má 5,5 mil. obyvatel.• HDP činí 46 mld Kč.• Asi 67 000 obchodních společností.• Asi 250 000 individuálních podnikatelů.• IFRS - uplatněny asi u 250 – 300 účetních jednotek.

• Asi 300 – 400 konsolidovaných účetních jednotek podle IFRS při splnění dvou ze tří kriterií:- celkový obrat min. 700 mil. SKK,- majetek min. za 350 mil. SKK,- počet zaměstnanců vyšší než 250.

• Audit podle ISA:- soukromý sektor – asi 15-20 000

účetních jednotek, - všechny finanční instituce (banky,

pojišťovny, penzijní fondy apod.),- všechny akciové společnosti,- společnosti s ručením omezeným po

splnění dvou ze tří kriterií (celkový obrat min. 40 mil. Kč, majetek min. 20 mil. Kč,

počet zaměstnanců min. 20),- veřejný sektor – asi 4-7 000 účetních jednotek,

- veškerá lokální státní správa (města, obce),- vybrané neziskové organizace,- politické strany (se státním příspěvkem).

Veřejný dohled na Slovensku byl ustanovenzákonem č. 540/2007 Zb., který je účinný od1. ledna 2008. Rada (výbor pro veřejnýdohled) má šest členů v následující struktuře:

• 2 zástupci - Ministerstvo financí,• 1 zástupce – SNB,• 1 zástupce – Komora auditorů • 1 zástupce – Bratislavská burza• 1 zástupce – asociace zaměstnavatelů.

Zástupci mimo Ministerstvo financí jsounominováni svými institucemi a ministr fi-nancí je pouze jmenuje do funkce v Radě, cožznamená nezávisle na Ministerstvu financí.

Vnitřní organizace RadyRada je členěna na funkci generálníhoředitele, který je současně povinně zaměst-nancem Ministerstva financí, výbor dohledu

a komise. K dnešnímu dni má Rada již gen-erální ředitelku a dva až tři zaměstnance.Celkově se počítá celkem s deseti zaměst-nanci. Rada bude dohlížet i na záležitosti IFRSna Slovensku, což výrazně ulehčí Ministerstvufinancí.

Celkově bude tedy Rada odpovědná za:• ISA – dohled nad auditem, zpřístupnění auditorských standardů auditorům i slovenské veřejnosti ve formě legislativy ve slovenštině,

• IFRS,• zajištění kvality,• disciplinární řízení.

Způsob financování Rady:• státní rozpočet, • příspěvek společností veřejného zájmu kalkulovaný z výše základního kapitálu společnosti se stanoveným maximálním horním limitem,

• poplatky (zkoušky, auditorské licence aj.).

Rada přebírá i zodpovědnost za organizovánízkoušek, což ji poněkud posunuje od dohledusměrem k operativnímu řízení. Zkouškybudou financovány z vybraných poplatků odúčastníků zkoušek. Bude se tedy jednat o uza-vřený samofinancující se systém.

Úkoly Komory auditorůKomora auditorů je i nadále organizována tak,že má prezídium, dozorčí radu, disciplinárníkomisi. Stále vede seznamy auditorů, abyneztrácela přehled o velikosti členské zák-ladny. K hlavním úkolům bude patřit kontin-uální profesní vzdělávání a kontrola kvality,kterou bude obtížné zajistit, protože Komoraauditorů na ni v současné době nenípřipravena finančně ani materiálně ani per-sonálně. Bude obtížné zajistit dostatečnýpočet vysoce kvalifikovaných pracovníků seznalostí anglického jazyka například pro kon-troly společností „velké čtyřky“.

Veřejný dohled nad auditorskou profesí na SlovenskuIvan Bošela, prezident Slovenské komory auditorů (SKAU)

Příspěvek Judit Ladó by zaměřen na imple-mentaci 8. směrnice a na nový zákon ustavu-jící Maďarskou komoru auditorů a systémveřejného dohledu.

Implementace 8. směrnice je v Maďarskudokončena. Byl přijat nový zákon č. LXXV2007 (dále jen nový zákon), který ustavujeMaďarskou komoru auditorů, činnost audi-torů a zároveň upravuje otázky veřejnéhodohledu nad auditory. Zákon nabyl s drob-nými výjimkami účinnost dne 1. ledna 2008.V souvislosti s novým zákonem bude nutnénovelizovat zákon o účetnictví, zákono kapitálových trzích a dalších sedm zákonů.

Nový zákon vychází z 8. směrnice, začleňujevšechny kapitoly, ale v jiné struktuře. Dále ob-sahuje další ustanovení přijatá v souvislostis dalšími platnými maďarskými zákony.

Systém veřejného dohleduSystém veřejného dohledu je rozdělen dodvou institucí:• Výbor pro veřejný dohled nad auditory (Auditor´s Public Oversight Committee se zkratkou APOC – dále jen APOC)

• Maďarská komora auditorů (Magyar Könyvvizsgálói Kamara, dále jen MKK)

Veřejný dohled je prováděn společně a před-mětem dohledu jsou všichni auditoři a audi-torské společnosti. Ministerstvo financíprovádí ze zákona dohled nad MKK, ale nemápravomoc dohlížet na APOC.

Ministerstvo financí vyhlásilo v roce 2007výběrové řízení na pozice členů APOC, kterýmá sedm členů, z toho jsou čtyři neauditoři(zástupci kótovaných společností, finančníchinstitucí, ekonomů a dozoru) a tři auditoři,kteří zaštiťují odborné znalosti. Předseda jeneaktivním auditorem a v současnosti je tozástupce velké maďarské společnosti, která jekótována na maďarské burze. APOC byl us-

tanoven k 1. lednu 2008 a okamžitě zahájilsvou činnost.

Úkoly výboru pro veřejný dohledMezi úkoly APOC patří:• schvalování a registrace statutárních auditorů a auditorských společností,

• přijímání profesních standardů týkajících se etiky, interní kontroly kvality auditu i auditorských společností,

• profesní vzdělávání,• zajištění kvality, dohled a disciplinární řízení.

Nový zákon upravuje organizační strukturua působení komory auditorů, která podléháveřejnému dohledu APOC. Statutární auditje povinný v případě účetní jednotky z třetízemě, jejíž akcie jsou kótovány na ma-ďarských trzích. Zpráva auditora ze třetí zeměje chápána jako rovnocenná zprávě auditoraz Maďarska, pokud je auditor ze třetí zeměregistrován u Maďarské komory auditorů.Nicméně pouhá registrace v komoře neo-pravňuje auditora k výkonu auditorské pro-fese v Maďarsku.

Subjekty veřejného zájmuSubjektem veřejného zájmu jsou všechnyspolečnosti, jejichž akcie jsou obchodoványna veřejných trzích v Maďarsku. Auditor jepovinen sestavovat zprávu o průhlednosti,zveřejnit ji každý rok a trvale spolupracovats výborem pro audit ustanoveným klientem.Pro povinnou rotaci statutárního auditora jestanovena pětiletá perioda s následnoudvouletou odkládací lhůtou. Pravidla o rotacistatutárních auditorů se vztahují pouze nafyzické osoby nikoliv na auditorské spo-lečnosti.

Článek 41 nového zákona upravuje spoluprácivýboru pro audit ustanoveného klientems auditorem, jmenování auditora společností.Ostatní vztahy jsou upraveny zákonemo kapitálovém trhu.

Systém zajištění kvalitySystém zajištění kvality je úkolem komoryauditorů a je financován prostřednictvímfondu pro zajištění kvality, který je vydělenz ročního rozpočtu komory. Prověrka seprovádí u auditora každých šest let, u audi-torů společností veřejného zájmu každé třiroky. Pokud výsledky prověrky nejsou us-pokojivé, následují další kroky (např. povinnáúčast na kontinuálním vzdělávání, upo-zornění, disciplinární řízení).

KvalifikaceVzdělávání a kvalifikace jsou podřízeny velmipřísným očekáváním a požadavkům. Jevyžadována kvalifikace na bázi státní certi-fikace či obdobné rovnocenné kvalifikace zezahraničí a praxe v auditu. Což znamená, žepouze vysokoškolské vzdělání samo o soběnestačí. Kvalifikace získaná dlouhodoboupraxí není akceptována.

Od 1. ledna 2008 není statutární audit po-vinný pro společnosti, jejichž obrat ne-převyšuje 100 milionů forintů (400 tisíceur) a průměrný počet zaměstnanců nepře-sahuje 50.

22

Implementace 8. směrnice v MaďarskuJudit Ladó, technická viceprezidentka Maďarské komory auditorů

Příspěvek byl zaměřený na mezinárodní stan-dard pro řízení kvality 1 (dále jen ISQC 1),jeho požadavky a postupy nutné k jeho do-držení.

ISQC 1 má být v implementován u auditorůjiž dva roky, což znamená, že by auditoři jižměli mít vytvořeny a zavedeny systémy kval-ity. Odborné články různých autorů na tototéma neustále vycházejí v časopise Auditor.Rovněž byla vydána metodická příručka, kteráukazuje praktické příklady, jak implemento-vat požadavky ISQC 1.

ISQC 1 se týká všech auditorů bez rozdílu přičinnostech, jakou jsou:- audity,- prověrky historických finančních informací,- ostatní ověřovací zakázky,- související služby.

Cílem ISQC 1 je stanovit základní principya postupy řízení kvality, poskytnout audi-torské společnosti/auditorovi fyzické osobě(dále jen společnost) návod v souvislostis jeho odpovědností za systém řízení kvality,který zaručí, že jsou společností a jejími za-městnanci dodržovány všechny příslušnépředpisy a že jsou vydány odpovídající zprávy.

Systém řízení kvalitySystém řízení kvality společnosti je tvořenšesti základními prvky:• odpovědnost vedení společnosti za kvalitu,• etické požadavky,• přijetí a pokračování vztahů s klientem,• lidské zdroje,• provedení zakázky,• průběžné monitorování.

Odpovědnost vedení společnosti za kvalituOdpovědnost za systém řízení kvality mávýkonný ředitel nebo řídící orgán společnosti(nebo jejich ekvivalent). Strategie společnosti

zcela podléhá nutnosti dosažení kvalityu všech zakázek, z čehož vyplývá, že kvalitamá přednost před komerčním hlediskem.I hodnocení pracovníků musí být provázánoprimárně na kvalitu, ne např. na tržbu za za-kázku. Zároveň však bude společnost neus-tále vystavována tlaku, aby našla soulad meziefektivitou při poskytování služeb a za-jištěním kvality, které vždy bude vyžadovatdostatečné zdroje.

Etické požadavkyZde se ISQC 1 velmi překrývá s Etickýmkodexem. Hlavními etickými profesními prin-cipy jsou: bezúhonnost, objektivita, odbornázpůsobilost a náležitá péče, zachování dů-věryhodnosti informací a profesionální jed-nání. Společnost v souladu s ISQC 1 musízavést takové zásady a postupy, které zajistídodržování etických požadavků.

Hlavní etickou zásadou je, aby osobyodpovědné za zakázky poskytly společnostirelevantní informace pro vyhodnocenínezávislosti. Každý pracovník by měl mítmožnost snadno zjistit, zda se nedostal dokonfliktu s požadavky na nezávislost a pokud

se tak stalo, jak má postupovat (koho a jakinformovat), aby mohly být přijaty odpoví-dající kroky. Tyto informace by měly býtk dispozici jak v rámci společnosti, tak v rámciskupiny. Takový postup nestačí pouze do-držovat, ale měla by být k dispozici i doku-mentace a příp. následně dokázat, že sevšechny požadavky plní.

Minimálně jednou ročně by měl každý pra-covník poskytnout společnosti písemnéprohlášení, že dodržuje zásady a pravidlav oblasti nezávislosti.

Dalším významným rizikem v ohrožujícímnezávislost je vytvoření tzv. „úzkého vztahu“mezi klientem a pracovníky, kteří pracují nazakázce dlouhou dobu. Zde je nutné dbát nato, aby docházelo k rotaci pracovníků,prověrkám řízení kvality apod. Speciálnípravidla platí samozřejmě pro společnosti, je-jichž akcie jsou kótovány na veřejně ob-chodovatelných trzích.

Přijetí a pokračování vztahů s klientemSpolečnost naváže pouze takové vztahys klientem a bude v nich pokračovat, pokud

23

Mezinárodní standard pro řízení kvality ISQC 1Pavel Kulhavý, auditor, PricewaterhouseCoopers (PwC)

posoudila bezúhonnost klienta (např. dobréjméno vlastníků, obchodní praktiky klienta,důvody pro ukončení vztahu s předcházejícímauditorem aj.), je způsobilá zakázku provést,což znamená, že má dostatečné zdrojea odpovídající schopnosti. Poslední pod-mínkou je, že splňuje etické požadavky.Splnění všech výše uvedených podmínek jerovněž nezbytné zdokumentovat.

Lidské zdrojeSpolečnost zajistí dostatečný počet pracov-níků s potřebnými schopnostmi, způsobilostí,oddaných etickým principům k provedení za-kázek v souladu se všemi relevantními před-pisy. Konkrétně je uvedeno, že společnostmusí zajistit odborné vzdělání, nepřetržitýprofesní růst včetně školení, dostatečné pra-covní zkušenosti a vedení zkušenějšími pra-covníky. V oblasti dlouhodobého profesníhovzdělávání plní důležitou úlohu Komora au-ditorů.

Provedení zakázkySpolečnost musí stanovit zásady a postupy,aby zajistila, že zakázky jsou prováděnyv souladu s odbornými standardy, předpisya následně jsou vydány odpovídající zprávy.Tyto zásady a postupy musí být bez-výjimečně aplikovány na všechny zakázkyvčetně dalších ověřovacích, bez ohledu na je-jich velikost či rizikovost. Většina společnostítoto řeší prostřednictvím manuálů, soft-warových nástrojů, standardizovanou doku-mentací atd. Rovněž je nutné zajistit systémkonzultací a jejich dokumentaci, systémprověrek řízení kvality, požadavky na doku-mentaci zakázky. Další podrobné informacelze nalézt i v přeloženém manuálu,včetně

příkladů, zveřejněném na stránkách Komoryauditorů.

Prověrka řízení kvality je povinná pro audityvšech společnosti, které mají akcie kótoványna veřejných trzích, a opět musí být jejíprovedení zdokumentováno. Ověření řízeníkvality u ostatních zakázek si společnoststanovuje dle vlastních vnitřních postupůa kriterií. Prověrka zahrnuje např. posouzení:nezávislosti, auditorských rizik a reakcí na ně,konzultací, dokumentace, přiměřenosti zprá-vy, opravených a neopravených nesprávností,komunikace s vedením společnosti aj.Prověrka musí být provedena před vydánímzprávy.

Dokumentace zakázky musí být podlenového ISQC 1 dokončena do šedesáti dnůod data vydání zprávy auditora. ISQC 1 takéřeší situaci, kdy je nejprve zpracována zprávapro potřeby skupinového auditora a teprve

následně je dokončen statutární audit. ISQC1 stanovuje, že budou muset být vyhotovenya dohotoveny dvě dokumentace vždyv souladu s termínem 60 dnů od data vydáníkaždé konkrétní zprávy auditora. Společnost musí stanovit pravidla pro za-chování důvěrnosti, celistvosti, bezpečnéhouložení, přístupnosti a možnosti vyvolánídokumentace zakázky. Opět je třeba vypra-covat dokumentaci, zaznamenat, kdo ji vy-hotovil, kdo ji kontroloval, a zabránitneoprávněným změnám v dokumentaci za-kázky.

Průběžné monitorováníSpolečnost musí zajistit, že její systém řízeníkvality:• je přiměřený,• funguje efektivně,• je v praxi dodržován.

To v praxi znamená nepřetržité posuzovánía hodnocení systému řízení kvality spo-lečnosti včetně opakujících se kontrol vy-braných a již dokončených zakázek.

Dokončené zakázky se kontrolují zpravidla pe-riodicky, což by mělo přinejmenším zname-nat kontrolu nejméně jedné zakázky zakaždého partnera/auditora odpovědného zazakázky v průběhu tří let. Opět je kontrolunutno zdokumentovat.

Vyhodnocení nedostatků, přijetí opatřenía odpovídající komunikace s příslušnýmipracovníky je nutné provádět minimálníjednou ročně.

24

Paní Magdalena Souček svůj příspěvek za-měřila na praktickou aplikaci ISQC 1 v audi-torské společnosti (dále jen společnost)a navázala tak na předchozí příspěvek panaPavla Kulhavého, který se zabýval teoretick-ými východisky ISQC 1 při tvorbě systémuřízení kvality v auditorské společnosti nebou auditora fyzické osoby.

Odpovědnost vedení společnosti za kvalitu jevýchozím momentem, od kterého se musívšechno odvíjet. Pokud kvalita nebude jednouz významných priorit vedení společnosti, nes-tane se součástí firemní kultury a nebudevyvíjen tlak na její dodržování shora, pak neb-ude ve společnosti ani efektivně prováděna.V logu naší společnosti je tento cíl již shrnut:„Quality in everything we do“.

Firemní etický kodexEtické požadavky vycházejí z nařízení IFACa jsou dále rozpracovány a upřesněny v in-terním dokumentu společnosti Ernst &Young, ve firemním etickém kodexu. Firemníetický kodex je jen velmi útlý a je zevšeobec-něním všech důležitých esencí. Základnímikameny jsou:• spolupráce v rámci Ernst & Young v praxi znamená vzájemnou důvěru a respekt,

otevřenou komunikaci mezi pracovníky, konzultace, zpětnou vazbu, ale i kontinuální vzdělávání;

• spolupráce s klienty a dalšími subjekty znamená profesionalitu, kvalitu, profesionální standardy, ale i odmítnutí klientů, kteří tyto požadavky nesplňují, a odmítnutí nesprávného jednání;

• čestné a poctivé jednání zahrnuje jak oblast profesní tak i konkurenty a klienty v případě vyčíslování honorářů, které jsou následně fakturovány;

• objektivita a nezávislost znamená dodržování profesních postupů, odmítání tlaku na nezávislost a profesionální skepticismus;

• ochrana duševního vlastnictví v oblasti ochrany dat jak klientů tak společnosti samé.

Každý zaměstnanec musí podepsat sezná-mení s tímto kodexem a soulad jednání s ním.

Kodex je zakončen osmi otázkami, kteréshrnují výše uvedené:1. Konzultoval/a jsem danou záležitost

dostatečně s kolegy?2. Je mé jednání v souladu se zákonem

a respektuje příslušné profesní standardy?3. Neohrožuji vlastní čestnost a poctivost

či čestnost a poctivost společnosti Ernst & Young a klientů?

4. Hájím hodnoty vyznávané společnostíErnst & Young?

5. Chovám se k ostatním tak, jak chci, aby se oni chovali ke mně?

6. Zvolil/a jsem tu nejetičtější ze všech možných alternativ? Mám ze své volby dobrý pocit?

7. Je pravděpodobné, že případná kontrola můj postup i s ním související dokumentaci schválí?

8. Nepoškodí mé jednání pověst společnosti Ernst & Young?

Významným etickým požadavkem je ne-závislost, kdy je třeba posoudit, zda sespolečnost řídí předpisy IFAC, vnitřními před-pisy společnosti Ernst & Young a příslušnýmipředpisy konkrétní země. Nezávislost lzerozdělit do tří základních oblastí:• osobní – ve společnosti je prováděno internetové školení s výsledným certifikátem v písemné podobě, každý pracovník musí každoročně potvrzovat nezávislost, každý partner/manažer musí deklarovat investice a může být předmětem specifického auditu zaměřeného na jeho nezávislost (tzv. global independence audit);

• firemní - všechny obchodní vztahy jsou monitorovány, aby byla zajištěna nezávislost a zamezilo se obchodním vztahům s auditovanými klienty (např. vztahy s bankami, nákupy atd.); řídící partner každé země a partner pro nezávislost musí deklarovat svou nezávislost, dále je prováděn pravidelný firemní audit nezávislosti globálním nezávislým týmem;

• klientská – u každé zakázky je před přijetím kontrolován její vliv na nezávislost (conflict check); je nutné ověřit, zda je daná služba v souladu s nařízeními o nezávislosti; jakákoliv služba poskytovaná auditorským klientům musí být schválena globálnímpartnerem klienta.

25

Praktická aplikace ISQC 1 v auditorské společnostiMagdalena Souček, partner, Ernst & Young

Vyhodnocování rizikPro přijetí a pokračování vztahů s klientemspolečnost Erst & Young disponuje centrali-zovanou databází – CEAC (automatické vy-hodnocování rizika klienta a zakázky), kterázahrnuje formou dotazníku celou řadu otázektýkajících se klienta jako například integrityvedení klienta, vlastnické struktury, finančnístability klienta, dobrého jména klienta. Poté,co je dotazník vyplněn, obdrží každý klientvyhodnocení rizika ve třístupňové škále nízké-střední-vysoké. Vysoká míra rizika automat-icky neznamená odmítnutí zakázky, ale jejípřijetí je spojeno s vyšším dohledem a mon-itorováním. Vyhodnocení je předmětemschválení partnerem zakázky, vedoucím přís-lušného oddělení a řídícím partneremodpovědným za kvalitu v případě jiného nežnízkého rizika. Tento schvalovací postup jeu každého klienta opakován každý rok. Navíckaždá zakázka pro daného klienta podléhádalšímu schválení. Mezi další posuzovaná kri-teria patří prověření dostatečnosti zdrojů, za-jištění patřičných expertů.

Pro všechny zakázky s vyšším vyhodnocenýmrizikem než „nízkým“ je nutný nezávislý part-ner. Mezi zakázky s větším než „nízkým“rizikem patří:• prvoroční zakázky,• zakázky v kótovaných společnostech,• zakázky v regulovaných sektorech (banky, energetika),

• problémy s předpokladem další existence společnosti,

• společnosti zvýšeného zájmu veřejnosti.

Lidské zdrojeV oblasti lidských zdrojů klade společnostErnst & Young primárně důraz na správnýprofil nových zaměstnanců a rozsáhlé úvodníškolení (cca 6 týdnů). Následně je zaměst-nanec zařazen do systému kontinuálního pro-fesního vzdělávání dle školící osnovy (pře-depsané kurzy na každé pozici ACCA). Výz-namným prvkem vzdělávacího systému jei vedení zakázek zkušenými pracovníky (onthe job training), kteří mají vždy v týmunováčky, kteří sbírají další zkušenosti při prak-tické provádění zakázky.

Jednotná metodologiePro provádění zakázky společnost Ernst &Young disponuje globální jednotnou me-todologií podpořenou globálním softwaro-vým programem. Znovu je využívána pyra-midová struktura, která zajišťuje dostatečnoukontrolu. Partner musí na zakázce strávit 5-10 % času, manažer 10-20 % času. Platí

pravidlo, že co není zdokumentováno, neníuděláno. Každý dokument musí být schválennejméně jednou další osobou. Existují i výz-namné (předdefinované) dokumenty, kterémusí být vždy schváleny partnerem popř.nezávislým nebo expertním partnerem. Dálejsou systémem generovány předdefinovanékonzultace s příslušnými odborníky pro pří-padné konkrétní situace.

Průběžné monitorování kvality audituPrůběžné monitorování je ve společnostiErnst & Young označováno jako AQR (auditquality review). Jedná se o globální programpod záštitou řídícího partnera kvality a rizika.Každý partner je kontrolován jednou za třiroky. Pokud však výsledky kontroly nejsou us-pokojivé, provádí se kontrola častěji. Shrnutíje vždy zaneseno do globální databázea společnost Ernst & Young vyhodnocujevýsledky všech partnerů i zemí. Kontrolnítýmy jsou vždy z jiné země a sestávají sez partnera a senior manažera. Snahou jepokrýt prostřednictvím aplikace AQR alespoň15% zakázek kanceláře (za každého partneradvě zakázky). Výsledky kontrol jsou samozřej-mě spojeny s odměňováním partnerů. Průběžné monitorování zabírá zhruba 24-30hodin ze zakázky v rozsahu 1000 auditovýchhodin. Dotazník obsahuje 100-110 konkrét-ních všeobecných otázek (auditorskámetodologie a firemní předpisy a postupy)a další specifické otázky podle profilu klienta(např. pro banky, pojišťovny, kótovanéspolečnosti). Na otázky se odpovídá formouano – ne. Hodnocení je stupňováno jako veškole od jedničky (velmi málo drobnýchchyb) do trojky (závažné chyby). Hodnocenístupněm dva (více drobných chyb) a stup-něm tři vyžaduje plán partnera na zlepšenís vazbou na odměňování partnera.

26

Dozorčí komise je voleným orgánem Ko-mory auditorů ČR a z principu nemůže býtobjektivní, protože bude postupovat tak, jaksi přeje členská základna. Dozorčí komiseproto musí balancovat mezi tím, copožadují standardy, pokud by byly do „pís-mene“ dodržovány, a představami něk-terých členů členské základny.

Funkcí dozorčí komise není být hledačemchyb, ale prevencí předcházet jejích vzniku.Dozorčí komise má 11 členů a spolupracujes ní 5 zaměstnanců referátu dohledu. Pokudmá dodržet plán dohlídek, jsou počty povin-ných dohlídek poměrně vysoké.

Poznatky z dohlídek lze rozdělit do čtyřskupin:1. Plánování auditu – téměř všichni audi-toři audit nějakým způsobem plánují (for-málně), protože ví, že by se to mělo dělat a založit do spisu, ale příliš se nezabývají tímhlavním, což je identifikace rizik, kontrolníprostředí a rizika podvodů.2. Povedení auditu – zde převažuje účetníkontrola nad skutečným auditem, kterázahrnuje kontrolu zaúčtování na příslušnýúčet a podvojnost. Neobsahuje již za-myšlení na smyslem celé transakce. Velmičasto jsou kontrolovány všechny účetnídoklady, čímž lze otestovat nadhodnoceníurčitých položek, ale tímto způsobem nenímožné odhalit, že něco chybí a vytvořitnapř. rezervu. Dalším podstatným prob-lémem je dokumentace auditu, ze kterénení často možné pochopit provedené pos-tupy a testy. Nelze tedy posoudit, co audi-tor viděl nebo neviděl a jaké z toho vyvodilzávěry. Neexistuje můstek mezi plánem,ověřovacími pracemi, závěry a zprávou au-ditora. 3. Závěr auditu – neobsahuje shrnutí pracíse závěrem podporující výrok. Chybí posu-zování principu nepřetržitého trvání účetníjednotky, následných událostí, závěrečné

posouzení závěrky a není zdokumentovánanávaznost na účetnictví.4. Uplatnění ISQC 1 – je velmi zřídka, větši-nou je standard aplikován u mezinárodníchauditorských společností, které již mají vypra-cována pravidla, ale samostatní auditoři, jakvyplývá ze zkušenosti dohlídek, nevzali jehoexistenci a požadavky příliš na zřetel.

Hlavním důvodem nedostatků je příliškrátká historie auditorské profese v Českérepublice. Chybí možnost čerpat zkušenostiod služebně starších kolegů s mnohaletoupraxí. Komora auditorů slaví teprve 15 letsvé existence a dosáhla tak věku „plnole-tosti“. Většina auditorů přešla do profese z účetní praxe. Samozřejmě na počátku 90. let bylo možno vstoupit do auditorsképrofese na základě vykonání teoretické zkoušky a doložené účetní praxe, která všakbývala nedostatečná.

Dalším důvodem nelepšícího se stavu je ipasivita auditorů, kteří stále očekávají, ženěkdo přijde a řekne, co je třeba dělat. Au-ditoři by měli postupovat samostatně nazákladě vlastního úsudku a ne čekat na„rukolapné“ pomůcky Komory auditorů,které by jim jednoznačně řekly, co mají,resp. nemají dělat.

Jako skutečnost, která má pozitivní vliv naauditorskou praxi, byla vyhodnocena roleKomory auditorů v kontinuálním profesnímvzdělávání auditorů školením prioritního té-matu mezinárodních auditorských stan-dardů. Řada auditorů na základě informacíze školení prioritního tématu zavedla do svépraxe určité standardy, protože jim to za-čalo dávat smysl.

Dalším momentem, který kvalitu audituzlepšuje, jsou nálezy z dohlídek, protožeteprve po ní si auditor často začne uvědo-movat, jaké je nutno dodržovat postupy a jaké kroky proto zvolit. Ukazuje se, že k růstu kvality přispívá a i spolupráce audi-torů nebo spojování auditorů do sdružení,neboť lze využít synergických efektů zeznalostí a zkušeností více lidí. Závěrem shrnutí hlavních bodů, které vidímjako výzvy pro auditorskou profesi přispíva-jící k růstu její kvality:osvětová činnost Komory auditorůnapříklad volbou prioritního tématu, povinných školení,

• sdružování auditorů jakoukoliv formou do větších celků,

• vznik orgánu veřejného dohledu, který bude zcela nezávislý na členské základně.

27

Praktické problémy řízení kvality auditu a poznatky z dohledu nad auditoryStanislav Staněk, předseda Dozorčí komise, Komora auditorů ČR

28

Pohled na budovu hotelu, kde se konala konference (foto vlevo). Konferenci zahájil prezident Komory auditorů Petr Šobotník (foto vpravo).

Panelovou diskusi věnovanou novým výzvám pro autorskou profesi moderoval Petr Kříž, viceprezident FEE a bývalý prezident KA ČR (foto vlevo).Ladislava Langr, člen rady Komory auditorů v diskusi se Stigem Enevoldsenem z EFRAG (foto uprostřed). Záběr do kongresového sálu (foto vpravo).

Účastníci konference obdrželi podkladové materiály (foto vlevo). Jedním z moderátorů panelové diskuse byl i Ladislav Mejzlík, člen rady KA ČR (na pravémsnímku vlevo).

www.kacr.cz

nové výzvy pro auditorskou profesi - kacr.cz · nové výzvy pro auditorskou profesi...

Documents