nižší rostliny – řasy
DESCRIPTION
Nižší rostliny – řasy. Obecná charakteristika a systém řas. podříše : NIŽŠÍ ROSTLINY ( Protobionta, Thallobionta) oddělení: Ruduchy ( Rhodophyta) oddělení: Hnědé řasy ( Chromophyta) třída: Zlativky třída: Rozsivky třída: Chaluhy - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Nižší rostliny – řasy
Obecná charakteristika a systém řas
podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY ( Protobionta, Thallobionta)
oddělení: Ruduchy ( Rhodophyta)oddělení: Hnědé řasy ( Chromophyta) třída: Zlativky třída: Rozsivky třída: Chaluhyoddělení: Skrytěnky (Cryptophyta)oddělení: Obrněnky (Dinophyta)oddělení: Chloromonadophytaoddělení: Krásnoočka ( Euglenophyta)oddělení: Zelené řasy ( Chlorophyta) třída: Zelenivky ( Chlorophyceae) třída: Spájivky ( Conjugatophyceae) třída: Trubicovky ( Bryopsidophyceae) třída: Parožnatky ( Charophyceae)
Obecná charakteristika řas
- eukarytní, jedno- i mnohobuněčné organismy
- tělo tvořeno parenchymatickými buňkami, které neztrácí schopnost dělení
- tělo je tvořeno stélkou (Thallus)
- cévní svazky a pletiva chybějí
- většina autotrofní
- vodní i suchozemské, i žijící v symbióze /lišejníky/
Význam řas
- producenti kyslíku /zejména mořské řasy ovlivňují ovzduší celé planety/
- potrava živočichů a člověka /př. chaluhy/
- průmyslová surovina
- čištění odpadních vod
- některé indikátory čistých vod
- průkopníci života - lišejníky
Rozmnožování řas
Pohlavní - anizogamie – anizogamety
- izogamie – izogamety
- oogamie – oosféra /vaječná buňka/ a spermatozoid
Nepohlavní – pomocí spor: nepohyblivé aplanospory a pohyblivé zoospory
Některé řasy mají rodozměnu /metagenezi/ -
- střídaní gametofytu a sporofytu
Typy stélek - jednobuněčné1) BIČÍKATÁ STÉLKA ( MONADOIDNÍ)- nejčastěji kapkovitého tvaru, tělo je kryté pelikulou, celulózní buněčnou stěnou nebo je
nahé, - bičíky - může být vyvinuta pelikula /šroubovitě vinuté bílkovinné proužky – umožňuje
proměnlivost tvaru- když je v buňce plastid je zde i světločivná skvrna ( stigma) - sladkovodní druhy obsahují pulzující vakuolu - př.: krásnoočko, skrytěnka, obrněnka 2) MĚŇAVKOVITÁ STÉLKA ( RHIZOPODOVÁ)- jednobuněčná, jednojaderná nebo mnohojaderná - pohyb pomocí panožek, povrch je krytý periplastem ( obal plazmatická membrána +
mikrotubuly) - u sladkovodních v cytoplazmě pulzující vakuoly, v plastidech stigma- vyskytuje se u zlativek 3) STÉLKA KOKÁLNÍ- jednobuněčná, jednojaderná, na povrchu buněčná stěna - nejsou pulzující vakuoly ani stigma - v mladých buňkách chloroplast miskovitě zakřiven, ve starých pokrývá celý prostor pod
BS kromě malého otvoru - zelenivka4) TRUBICOVITÁ ( SIFONÁLNÍ) STÉLKA- vláknitá nebo vakovitá - tvořena jedinou velkou mnohojadernou buňkou opatřenou buněčnou stěnou- trubicovky –lazucha
Typy stélek - mnohobuněčné4) STÉLKA TRICHÁLNÍ - VLÁKNITÁ- vláknitá, mnohobuněčná, z jednojaderných buněk s BS - vlákna jsou buď nevětvená nebo jednoduše větvená - kadeřnatka, šroubatka5) STÉLKA SIFONOKLADÁLNÍ- vláknitá nebo vakovitá - větvená nebo jednoduchá, mnohobuněčná, mnohojaderné - žabí vlas 6/ STÉLKA HETEROTRICHÁLNÍ- nestejnoměrně rozvětvená jednojaderná vlákna- některé ruduchy i zelené řasy7) PLETIVNÁ STÉLKA - mnohobuněčná - odvozena od stélky trichální - tvořena kauloidem, rozlišeným v delší buňky článkové a kratší buňky
uzlinové z nich přesleny bočních větvíček /fyloidy/, k podkladu přirůstá pomocí rhizoidů
- parožnatka
Odd.:Ruduchy /Rodophyta/• jedny z nejstarších rostlin na Zemi /příbuzné sinicím/ • mají jednobuněčnou nebo mnohobuněčnou stélku • chlorofyl a, d je překryt červeným fykoerytrinem a
modrým fykocyaninem, β-karoten • podle poměru barviv mají různou barvu modrozelená
červená • žijí převážně v teplých mořích • k fotosyntéze mohou využívat i malé množství světla =)
mohou žít i ve velkých hloubkách • z řasy rosolenky /Gelidium/ se získává AGAR využívá
se v potravinářství, výroba papíru, živná půda pro mikroorganismy
• Potěrka žabí símě – rašeliniště, horké potoky• Korálovka /Corallina/ - ložiska dolomitu ze schránek
/útesy – riffy/
Korálovka a rosolenka
Potěrka žabí símě
Odd.:Chromophyta
• barviva: chlorofyl a, c, fukoxantin /hnědý karotenoid/, xantofyly, β-karoten
• zásobní látky – chrysolaminaran, laminaran, někdy olej
Tř.: Zlativky /Chrysophycae/
• jednobuněčné řasy s bičíkem• hlavně sladkovodní čisté vody, jsou
součástí jarního planktonu• při přemnožení znehodnocují kvalitu vody• u některých druhů se vytvářejí panožky
umožňují fagocytózu ( pohlcování) např. bakterií =) mohou se - vyživovat i heterotrofně
• za nepříznivých podmínek tvoří cysty
Dinobryon /zlativka/
Tř.: Rozsivky /Bacillariophycae/
• jednobuněčné, drobné řasy• dvoudílná křemičitá schránka uvnitř je uzavřena buňka• rozmnožují se nepohlavně – dělením, vždy doroste
menší schránka• při přemnožení voda zápáchá • sladkovodní – fytoplankton, v půdě, na vodních
rostlinách a kamenech• mořské horotvorný význam z odumřelých schránek
vzniká rozsivková zemina = KŘEMELINA - výroba skla, izolace, dynamit, broušení čoček v optice
• př.: diatoma, člunovka, Asterionella, Pinnularia
Pinnularia – přemnožení v mořích bohatých na N a P, bez koupámí
Diatomy
Asterionella a člunovka /Navicula/
Tř.: Chaluhy /Phaeophycae/
• mořské řasy mnohobuněčné stélky, vláknitě rozvětvené nebo pletivné stélky až několik metrů dlouhé /až 50 m/; tělo složeno z fyloidů, kauloidu a rhizoidů, někdy plovací měchýře
• rodoměna izomorfní nebo heteromorfní• ve stélkách se hromadí jód• krmivo, hnojivo, potravina, získávání jódu +
potaš ( jedlá soda)• př.: hroznovice, bobulák, chaluha
Bobulák /Macrocystis/ -sev. moře, až 70 m, 100 kg
Hroznovice /Sargassum/ - Sargassové moře, pl. měchýře
Chaluha /Fucus/
Odd.: Krásnoočka /Euglenophyta/
• jednobuněčná bičíkatá stélka /2 nestejné bičíky/ • chlorofyl a,b, karoteny, xantofyly • na povrchu těla pelikula, mají stigmu a
stažitelnou vakuolu • rozmnožují se podélným dělením • chloroplast se 3 membránami• zásobní látka paramylon• hlavně sladkovodní• př.: krásnoočko zelené, krvavé, štíhlé
Krásnoočko zelené /Euglena viridis/ - eutrofní vody
Krásnoočko štíhlé /E. gracilis/
Krásnoočko krvavé /E. sanguinea/
Odd.: Zelené řasy /Chlorophyta/
• chlorofyl a,b, karoteny, xantofyly
• chloroplasty – 2 membrány, pyrenoid, stigma uvnitř plastidu
• zásobní látka škrob
• vícevrstevná buněčná stěna, celulózní
• počátek větve zelených rostlin
Tř.: Zelenivky /Chlorophycae/
• jednobuněčná nebo mnohobuněčná stélka• žijí jednotlivě, v koloniích nebo cenobiích• KOLONIE = soubor buněk, držících pohromadě
slizovými obaly jedna nebo několik generací• CENOBIE = složitější buň. soubory, pravidelně
uspořádané, jedna generace• jednobuněčné stélky mají:• př.: pláštěnka, koulenka,Eudorina, váleč,
zelenivka, řetízovka, Pediastrum,Trebouxia, zrněnka, kadeřnatka, porost locikový, Trentepohlia
Pláštěnka /Chlamydomonas/ - ve sladkých vodách
Koulenka /Pandorina/ - cenobium 8 -16 buněk
Eudorina – 32 buněčné cenobium
Váleč /Volvox/ - tvoří dutou kouli až s 2000 jedinci
Zelenivka /Chlorella/ - někdy symbioza s nezmarem, houbami a bezobratlými
živočichy
Řetízovka /Scenedesmus/ - 4–16b. cenobia v řetízcích, plankton
Pediastrum – 4 -128buněčná hvězdicovitá cenobia , plankton
Trebouxia – v lišejnících
Zrněnka /Chlorococcum/ - na skalách, na kůře, v půdě
Kadeřnatka /Ulotrix/ - prstencovitý chloroplast, na jaře na kamenech
Porost locikový /Ulva lactuca/ - mořský salát
Trentepohlia – přechod na souš
Sítěnka /Hydrodyction/ - tvoří sítě, kde oka mají až 0,5 cm
Tř.: Spájivky /Conjugatophceae/
• jednobuněčné nebo vláknité řasy
• rozmnožování: SPÁJENÍ = obsah jedné buňky se přelije do druhé - opouzdří se - ZYGOSPORA - přečkává nepříznivé podmínky - vyklíčí v nové vlákno ( redukce chromozomu)
• nepohlavně rozpadem stélek
• př.: šroubatka, krásivka, jařmatka
Šroubatka /Spirogyra/ - šroubovitý chloroplast
Jařmatka /Zygnema/ - hvězdicovité chloroplasty
Krásivka /Cosmarium/ - zaškrcené buňky
Tř.: Trubicovky /Bryopsidophyceae/
• sifonokladální nebo trubicovité stélky
• sladkovodní i mořské
Žabí vlas /Cladophora/
Caulerpa taxifolia – v teplých mořích přirostlá k podkladu
Tř.: Parožnatky /Charophyceae/
• pletivné stélky inkrustují CaCO3, tvarem připomínají přesličky – kauloidy /stonky/, fyloidy /lístky/, rhizoidy /kořínky/
• chybí jim nepohlavní rozmnožování pomocí spor vytváří pohlavní orgány /gametangia/
• ve sladkých a brakických vodách, v moři se nevyskytují
• př.: parožnatka, skleněnka
Parožnatka /Chara/ - stélka je často inkrustována vápencem
Skleněnka /Nitella/ - nemá kolem sebe obal, vypadá jako skleněný, plovoucí