NERVOVÁ SOUSTAVANERVOVÁ SOUSTAVA (NS)(NS)

Zajišťuje nervové řízení činnosti orgánů. Základní vlastností je excitabilita (iritabilita, schopnost podráždění), generování nervových impulzů.

Rozdělení NS1. centrální nervová soustava (systema nervosum centrale) mícha (medulla spinalis) mozek (encephalon, cerebrum)a) zadní mozek (rhombencephalon) prodloužená mícha (medulla oblongata) most Varolův (pons Varoli) mozeček (cerebellum)b) střední mozek (mesencephalon)c) přední mozek (prosencephalon) mezimozek (diencephalon) koncový mozek (telencephalon)

2. periferní nervová soustava2. periferní nervová soustava (systema nervosum (systema nervosum periphericum)periphericum)

a) somatický nervový systéma) somatický nervový systém spinální nervyspinální nervy (nervi spinales)(nervi spinales) hlavové nervyhlavové nervy (nervi craniales)(nervi craniales)

b) viscerální nervový systémb) viscerální nervový systém sympatikussympatikus (pars sympathica)(pars sympathica) parasympatikusparasympatikus (pars parasympathica)(pars parasympathica)

MíchaMícha mícha je fylogeneticky starší část centrální nervové mícha je fylogeneticky starší část centrální nervové

soustavy,soustavy, uložena v páteřním kanále a svým kaudálním koncem uložena v páteřním kanále a svým kaudálním koncem

dosahuje na úroveň druhého lumbálního obratle (L2),dosahuje na úroveň druhého lumbálního obratle (L2), na úrovni míchy se realizují jednoduché nepodmíněné na úrovni míchy se realizují jednoduché nepodmíněné

reflexy.reflexy.

1. vnější stavba míchy1. vnější stavba míchy mícha je zploštělý nervový provazec asi 45 cm dlouhý a mícha je zploštělý nervový provazec asi 45 cm dlouhý a

1 – 1,5 cm široký,1 – 1,5 cm široký, po stranách vystupuje z míchy 31 párů míšních nervů, po stranách vystupuje z míchy 31 párů míšních nervů,

úsek s jedním vystupujícím párem se nazývá úsek s jedním vystupujícím párem se nazývá míšní míšní segment,segment,

středem míchy probíhá centrální kanál středem míchy probíhá centrální kanál (canalis (canalis centralis)centralis)..

2. vnitřní stavba míchy2. vnitřní stavba míchy

a) šedá hmota:a) šedá hmota: Nachází se uvnitř kolem centrálního Nachází se uvnitř kolem centrálního kanálu a má na průřezu kanálu a má na průřezu motýlovitý tvar.motýlovitý tvar. Vybíhá ve dva Vybíhá ve dva rohyrohy

1.1. přední rohypřední rohy - silnější a kratší - obsahuje motoneurony, - silnější a kratší - obsahuje motoneurony, jejichž axony tvoří odstředivé (motorické) nervové dráhy.jejichž axony tvoří odstředivé (motorické) nervové dráhy.

2.2. zadní rohyzadní rohy - tenčí a delší, na jehož neuronech končí - tenčí a delší, na jehož neuronech končí axony neuronů (uložených ve spinálních gangliích) axony neuronů (uložených ve spinálních gangliích) dostředivých (senzitivních) drah. Mezi oběma rohy dostředivých (senzitivních) drah. Mezi oběma rohy obsahuje šedá hmota obsahuje šedá hmota interneuronyinterneurony, tedy spojovací , tedy spojovací neurony.neurony.

b) bílá hmota:b) bílá hmota: Je uložena na povrchu míchy a je tvořena Je uložena na povrchu míchy a je tvořena

svazky myelinizovaných axonů.svazky myelinizovaných axonů.

Mozek Mozek (encephalon, cerebrum)(encephalon, cerebrum) je fylogeneticky mladší část CNS, je fylogeneticky mladší část CNS, na jeho úrovni se odehrávají složitější na jeho úrovni se odehrávají složitější nepodmíněné a nepodmíněné a

podmíněné reflexypodmíněné reflexy a jsou zde realizovány a jsou zde realizovány nejvyšší řídící nejvyšší řídící funkce,funkce,

je uložen v lebeční dutině, jejíž je uložen v lebeční dutině, jejíž kosti působí jako kosti působí jako ochranné pouzdro,ochranné pouzdro,

kapacita (objem) průměrně kapacita (objem) průměrně 1350 – 1450 cm31350 – 1450 cm3 (u mužů (u mužů absolutně větší, avšak relativně menší – vzhledem k absolutně větší, avšak relativně menší – vzhledem k hmotnosti těla – než u žen),hmotnosti těla – než u žen),

hmotnost je asi hmotnost je asi 1,5 kg1,5 kg..

Je velmi náročný na dodávku energie a živin. Jejich spotřeba je vzhledem k hmotnosti silně nadproporční – za 1 minutu proteče mozkem asi 1 litr krve, což představuje asi 20% minutového srdečního výdeje. Spotřeba je tedy relativně asi 10 × vyšší než ve zbytku těla.

Rozlišujeme Rozlišujeme dvě základnídvě základní komponenty mozku komponenty mozku

1. mozkový kmen1. mozkový kmen - jedná se vlastně pokračování rozšířené - jedná se vlastně pokračování rozšířené páteřní míchy uvnitř lebeční dutiny, do které vstupuje páteřní míchy uvnitř lebeční dutiny, do které vstupuje přes velký týlní otvor. Jeho součástí je přes velký týlní otvor. Jeho součástí je prodloužená prodloužená mícha, most Varolův a střední mozekmícha, most Varolův a střední mozek. .

2. mozkové hemisféry - 2. mozkové hemisféry - pravá a levá a ve střední rovině pravá a levá a ve střední rovině jsou spojeny nepárovou strukturou jsou spojeny nepárovou strukturou

Prodloužená mícha Prodloužená mícha (medulla oblongata)(medulla oblongata)

- vystupuje z ní vystupuje z ní 7 párů7 párů mozkových nervů. mozkových nervů.- centrumcentrum Retikulární formace Retikulární formace – centrum důležitých funkcí – centrum důležitých funkcí

– realizují se zde reflexy– realizují se zde reflexy- polykací,polykací,- sací,sací,- mrkací,mrkací,- kašlací,kašlací,- dávivý a řada visceromotorických reflexů, tedy pohyby dávivý a řada visceromotorických reflexů, tedy pohyby

hladké svaloviny a sekrece trávicích šťáv,hladké svaloviny a sekrece trávicích šťáv, centra srdeční centra srdeční činnosti, vazomotoriky (činnost hladké svaloviny cév), činnosti, vazomotoriky (činnost hladké svaloviny cév), dýchání a zvracení.dýchání a zvracení.

Most Varoli Most Varoli (pons Varoli)(pons Varoli)

spojuje koncový mozek s mozečkem,spojuje koncový mozek s mozečkem,

kontrolují se zde žlázy, které produkují kontrolují se zde žlázy, které produkují slinysliny a a slzyslzy..

Svými podněty aktivuje RF mozkovou kůru a udržuje ji v Svými podněty aktivuje RF mozkovou kůru a udržuje ji v bdělém stavubdělém stavu, pokud podněty ochabnou dochází ke , pokud podněty ochabnou dochází ke spánkuspánku (aktivace x inhibice). (aktivace x inhibice).

Mozeček Mozeček (cerebellum)(cerebellum) mozeček je centrem mozeček je centrem propriocepce propriocepce – přicházejí do něho – přicházejí do něho

informace z proprioreceptorů o stavuinformace z proprioreceptorů o stavu- napětí,napětí,- průběhu pohybuprůběhu pohybu v jednotlivých svalech, v jednotlivých svalech,- také informace z také informace z pohybově-rovnovážného ústrojípohybově-rovnovážného ústrojí ve ve

vnitřním uchu.vnitřním uchu.

Tyto informace jsou zde Tyto informace jsou zde vyhodnocoványvyhodnocovány a na základě toho a na základě toho mozeček mozeček zajišťuje přesnou koordinaci pohybů zajišťuje přesnou koordinaci pohybů jednotlivých svalůjednotlivých svalů tak, aby byla udržena rovnováha (k tak, aby byla udržena rovnováha (k narušení této funkce dochází například narušení této funkce dochází například pod vlivem pod vlivem alkoholualkoholu..

Střední mozek Střední mozek (mesencephalon)(mesencephalon)

SloženSložen Sylviův kanálek Sylviův kanálek – prochází středem, končí zde část – prochází středem, končí zde část

zrakového a sluchového nervu, z šedé hmoty,zrakového a sluchového nervu, z šedé hmoty, začínají zde začínají zde 2 páry okohybných nervů2 páry okohybných nervů..

Podílí na řízení Podílí na řízení pohybů očí, hlavy pohybů očí, hlavy a a celého těla celého těla směrem ke směrem ke zrakovým a sluchovým podnětům (např. otočení hlavy, zrakovým a sluchovým podnětům (např. otočení hlavy, když někdo zaklepá na dveře).když někdo zaklepá na dveře).

Přední mozekPřední mozek (prosencephalon)(prosencephalon)Mezimozek Mezimozek (diencephalon)(diencephalon)

1.1. Thalamus Thalamus - - přepojovacím místem. přepojovacím místem. Informace Informace přicházející do mozku jsou v thalamu přicházející do mozku jsou v thalamu vyhodnocenyvyhodnoceny a a je je rozhodnuto rozhodnuto o jejich důležitosti. Na základě toho jsou o jejich důležitosti. Na základě toho jsou buď buď zadrženyzadrženy, nebo , nebo přepojenypřepojeny do dalších částí do dalších částí mozku, především mozkové kůry.mozku, především mozkové kůry.

2.2. Epithalamus Epithalamus - - vystupuje z něho výběžek vystupuje z něho výběžek šišinkašišinka - - žláza produkující melatonin, který navozuje v organizmu stav klidu, spánku.

3.3. HypothalamusHypothalamus – – vybíhá z něho vybíhá z něho podvěsek mozkovýpodvěsek mozkový (hypofýza). (hypofýza). Hypothalamus řídí činnosti Hypothalamus řídí činnosti útrobních útrobních orgánůorgánů, tedy jejich , tedy jejich hladké svaloviny hladké svaloviny a a žlázžláz..

Koncový mozek Koncový mozek (telencephalon)(telencephalon)

Jsou zde uloženy Jsou zde uloženy nejvyšší řídící nejvyšší řídící funkce v těle a je tvořen funkce v těle a je tvořen především párem tzv. především párem tzv. polokoulí (hemisfér)polokoulí (hemisfér), pravé a levé., pravé a levé.

Každá hemisféra se dělí na 5 laloků:Každá hemisféra se dělí na 5 laloků: čelní lalokčelní lalok (lobus frontalis) (lobus frontalis) - - naléhá na vnitřní plochu čelní naléhá na vnitřní plochu čelní

kosti.kosti. temenní laloktemenní lalok (lobus (lobus parietalis) parietalis) - naléhá na vnitřní plochu kosti - naléhá na vnitřní plochu kosti

temenní.temenní. týlní laloktýlní lalok (lobus occipitalis) - (lobus occipitalis) - naléhá na vnitřní plochu šupiny naléhá na vnitřní plochu šupiny

týlní kosti.týlní kosti. spánkový lalokspánkový lalok (lobus temporalis) - (lobus temporalis) - naléhá na vnitřní plochu naléhá na vnitřní plochu

šupiny kosti spánkové.šupiny kosti spánkové. ostrovní lalokostrovní lalok (lobus insularis) (lobus insularis) Tzv. Reilův ostrůvek. Je Tzv. Reilův ostrůvek. Je

umístěn v jámě mezi lalokem spánkovým, čelním a temenním a umístěn v jámě mezi lalokem spánkovým, čelním a temenním a není z povrchu mozku viditelný.není z povrchu mozku viditelný.

Hemisféry jsou na povrchu rozbrázděny velkým množstvím Hemisféry jsou na povrchu rozbrázděny velkým množstvím rýh na tzv. rýh na tzv. mozkové závitymozkové závity..

1. Mozková kůra1. Mozková kůra

a)a) allocortex allocortex - - sídlo sídlo emočních reakcíemočních reakcí. Emoce se tvoří na . Emoce se tvoří na podkladě informací z vnitřního i vnějšího prostředí podkladě informací z vnitřního i vnějšího prostředí organizmu a mají životně důležitý význam jako podklad organizmu a mají životně důležitý význam jako podklad instinktů – reflexů, které zajišťují přežití jedince i rodu instinktů – reflexů, které zajišťují přežití jedince i rodu (druhu).(druhu).

b)b) neocortexneocortex

Centra související s Centra související s únikovýmiúnikovými a a obrannýmiobrannými reakcemi (řídí reakcemi (řídí stresové reakce), stresové reakce), s potravním chováníms potravním chováním, , sexuálním sexuálním chováním, péčí o potomstvo, sociálním chováním chováním, péčí o potomstvo, sociálním chováním atd.atd.

Funkční korové oblasti mozkové kůryFunkční korové oblasti mozkové kůry

Kůra koncového mozku je sídlem nejvyšších řídících funkcí Kůra koncového mozku je sídlem nejvyšších řídících funkcí lidského těla a dělí se:lidského těla a dělí se:

1. 1. motorická korová centra motorická korová centra - - neurony vydávají impulzy k činnosti svalů, neurony vydávají impulzy k činnosti svalů, především k příčně pruhované svalovině.především k příčně pruhované svalovině.

a)a) primární motorická oblast primární motorická oblast - - impulzy pro volní pohyby k jednotlivých impulzy pro volní pohyby k jednotlivých svalům v těle. Každý sval má zde svoje řídící místo a řídící oblasti svalům v těle. Každý sval má zde svoje řídící místo a řídící oblasti svalů podílejících se na pohybu v jednom kloubu zde sousedí.svalů podílejících se na pohybu v jednom kloubu zde sousedí.

b)b) sekundární (asociační) motorická oblast sekundární (asociační) motorická oblast - - podílí se na plánu podílí se na plánu (přípravě) zamýšleného volního pohybu ve spolupráci s dalšími (přípravě) zamýšleného volního pohybu ve spolupráci s dalšími částmi mozkové kůry i jiných částí mozku (bazálních ganglií, částmi mozkové kůry i jiných částí mozku (bazálních ganglií, středního mozku, mozečku atd.)středního mozku, mozečku atd.)

c)c) frontální okohybné pole frontální okohybné pole - - je uloženo v čelním laloku, ovládá je uloženo v čelním laloku, ovládá okohybné svaly (okulomotoriku) a reguluje souhru pohybů očí, hlavy okohybné svaly (okulomotoriku) a reguluje souhru pohybů očí, hlavy a těla (např. stálé směřování očí na jeden předmět při pohybech a těla (např. stálé směřování očí na jeden předmět při pohybech hlavy).hlavy).

2. senzitivní korová centra 2. senzitivní korová centra - - přijímají prostřednictvím přijímají prostřednictvím senzitivních drah informace z receptorů v senzitivních drah informace z receptorů v kůži, kůži, pohybovém systému pohybovém systému a v a v útrobních orgánech útrobních orgánech o citlivosti o citlivosti (senzitivitě). Jedná se tedy o centrum jak (senzitivitě). Jedná se tedy o centrum jak somatosenzitivity, tak viscerosenzitivity.somatosenzitivity, tak viscerosenzitivity.

a)a) primární senzitivní oblast primární senzitivní oblast - - oblast, do které se dostávají oblast, do které se dostávají informace o senzitivitě (citlivosti), které se zde primárně informace o senzitivitě (citlivosti), které se zde primárně zpracovávají. Mozek je tak informován o dění v těle,zpracovávají. Mozek je tak informován o dění v těle,

b)b) sekundární (asociační) senzitivní oblast sekundární (asociační) senzitivní oblast - - umožňují umožňují pochopení smyslu senzitivního vjemu, tzv. senzitivní pochopení smyslu senzitivního vjemu, tzv. senzitivní kognitivitu (dotykovou představu těla, např. rozeznávání kognitivitu (dotykovou představu těla, např. rozeznávání předmětů jejich ohmatáním).předmětů jejich ohmatáním).

3. senzorické korové oblasti 3. senzorické korové oblasti - - jedná se o centra jedná se o centra smyslového vnímání. Informace jsou do nich smyslového vnímání. Informace jsou do nich přinášeny z receptorů smyslových orgánů příslušnými přinášeny z receptorů smyslových orgánů příslušnými dostředivými nervy a drahami.dostředivými nervy a drahami.

a) čichová oblasta) čichová oblast

b) chuťová oblastb) chuťová oblast

c) zraková oblastc) zraková oblast

d) sluchová oblastd) sluchová oblast

e) vestibulární oblast e) vestibulární oblast - - centrum vnímání polohy a centrum vnímání polohy a pohybu hlavy. Tato oblast spolupracuje především pohybu hlavy. Tato oblast spolupracuje především s motorickými centry a systémy, hlavně s mozečkem, s motorickými centry a systémy, hlavně s mozečkem, a podílí se na udržení rovnováhy těla.a podílí se na udržení rovnováhy těla.

PERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉMPERIFERNÍ NERVOVÝ SYSTÉM(systema nervosum periphericum)(systema nervosum periphericum)

Periferní (obvodový) nervový systém je tvořen soustavouPeriferní (obvodový) nervový systém je tvořen soustavou nervů,nervů, nervových uzlin (ganglií), nervových uzlin (ganglií), které zprostředkovávají které zprostředkovávají přenos přenos

informací informací mezi CNS a periferií (kůží, pohybovým mezi CNS a periferií (kůží, pohybovým systémem a útrobními orgány).systémem a útrobními orgány).

Nerv se skládá z Nerv se skládá z nervových vláken nervových vláken a a vazivavaziva. Nervová . Nervová vlákna jsou výběžky neuronů vlákna jsou výběžky neuronů (axony). (axony). Nervová vlákna Nervová vlákna tvoří tvoří svazečkysvazečky, několik svazečků vytváří , několik svazečků vytváří nervnerv..

1. motorické nervy 1. motorické nervy - o- obsahují odstředivá (eferentní) vlákna, bsahují odstředivá (eferentní) vlákna, která vedou z CNS do efektorů (svalů nebo žláz) a která vedou z CNS do efektorů (svalů nebo žláz) a zajišťují jejich činnost. Tyto nervy vznikají v jádrech šedé zajišťují jejich činnost. Tyto nervy vznikají v jádrech šedé hmoty míchy nebo mozkového kmene. Dělíme je dále hmoty míchy nebo mozkového kmene. Dělíme je dále na:na:

a) somatomotorické nervya) somatomotorické nervy – inervují příčně pruhovanou – inervují příčně pruhovanou svalovinu,svalovinu,

b) visceromotorické nervyb) visceromotorické nervy – inervují hladkou svalovinu a – inervují hladkou svalovinu a žlázové buňky.žlázové buňky.

2. senzitivní nervy 2. senzitivní nervy - - obsahují dostředivá (aferentní) vlákna, obsahují dostředivá (aferentní) vlákna, která vedou informace z receptorů do CNS.která vedou informace z receptorů do CNS.

a) somatosenzitivnía) somatosenzitivní – vedou informace z receptorů v kůži a – vedou informace z receptorů v kůži a pohybovém systému (svalech, šlachách, periostu, pohybovém systému (svalech, šlachách, periostu, kloubních pouzdrech)kloubních pouzdrech)

b) viscerosenzitivníb) viscerosenzitivní – vedou informace z receptorů – vedou informace z receptorů v útrobních orgánechv útrobních orgánech

c) senzorickéc) senzorické – vedou informace ze senzorů (smyslových – vedou informace ze senzorů (smyslových orgánů) – orgánů) – čichového, chuťového, zrakového, čichového, chuťového, zrakového, sluchového a pohybově-rovnovážnéhosluchového a pohybově-rovnovážného

3. smíšené nervy 3. smíšené nervy - o- obsahují jak bsahují jak motorickámotorická, tak , tak senzitivnísenzitivní vlákna. Většina nervů je smíšených, pouze některé jsou vlákna. Většina nervů je smíšených, pouze některé jsou buď čistě motorické nebo čistě senzitivní.buď čistě motorické nebo čistě senzitivní.

Periferní nervový systém dělíme:Periferní nervový systém dělíme:

a) somatický nervový systém a) somatický nervový systém - inervace somatického - inervace somatického oddílu těla (kůže a pohybový systém),oddílu těla (kůže a pohybový systém),

b) viscerální nervový systém b) viscerální nervový systém - inervace viscerálního oddílu - inervace viscerálního oddílu těla (útrobní orgány a cévy)těla (útrobní orgány a cévy)

Somatický (tělní) nervový systémSomatický (tělní) nervový systém

Somatický (tělní) nervový systém inervuje Somatický (tělní) nervový systém inervuje senzitivněsenzitivně kůži,kůži, pohybový systém (svaly, šlachy, kosti, kloubní pouzdra), pohybový systém (svaly, šlachy, kosti, kloubní pouzdra),

a a motorickymotoricky příčně pruhované svalypříčně pruhované svaly..

Podle toho, z jaké části centrální nervové soustavy Podle toho, z jaké části centrální nervové soustavy somatické nervy vycházejí, je dělíme na somatické nervy vycházejí, je dělíme na míšní (spinální) míšní (spinální) aa hlavové (kraniální). hlavové (kraniální).

Míšní nervyMíšní (spinální) nervy odstupují z míchy v počtu 31 párů.Míšní (spinální) nervy odstupují z míchy v počtu 31 párů. krční nervykrční nervy (nervi cervicales)(nervi cervicales) – 8 párů – 8 párů hrudní nervyhrudní nervy (nervi thoracici)(nervi thoracici) – 12 párů – 12 párů bederní nervybederní nervy (nervi lumbales)(nervi lumbales) – 5 párů – 5 párů křížové nervykřížové nervy (nervi sacrales) (nervi sacrales) – 5 párů– 5 párů kostrční nervkostrční nerv (nervus coccygeus)(nervus coccygeus) – 1 pár – 1 pár

Každý spinální nerv vystupuje z míchy dvěma kořeny – předním a Každý spinální nerv vystupuje z míchy dvěma kořeny – předním a zadním.zadním.

přední kořeny - přední kořeny - obsahují pouze vlákna odstředivá (eferentní, obsahují pouze vlákna odstředivá (eferentní, motorická),motorická),

zadní kořeny – zadní kořeny – obsahujeobsahuje pouze vlákna dostředivá (aferentní, pouze vlákna dostředivá (aferentní, senzitivní).senzitivní).

Vlastní míšní nerv vzniká spojením předního a zadního kořene, Vlastní míšní nerv vzniká spojením předního a zadního kořene, obsahuje tedy jak dostředivá, tak odstředivá vlákna.obsahuje tedy jak dostředivá, tak odstředivá vlákna.

Hlavové nervyHlavové nervy

Hlavové (mozkové) nervy odstupují z mozku v počtu 12 párůHlavové (mozkové) nervy odstupují z mozku v počtu 12 párůI. Čichový nervI. Čichový nerv

II. Zrakový nerv

III. Okohybný nerv

IV. Kladkový nerv

V. Trojklaný nerv

VI. Odtahující nerv

VII. Lícní nerv

VIII. Předsíňohlemýžďový nerv

IX. Jazykohltanový nerv

X. Bloudivý nerv

XI. Přídatný nerv

XII. Podjazykový nerv

Autonomní (vegetativní) nervový systém

Podílí na inervaci viscerálního oddílu těla (útrobních orgánů a cév).

řídí autonomní (vegetativní) funkce, jsou ty, které probíhají nezávisle na naší vůli,

nervová vlákna jsou dvojího (funkčně protichůdného) typu

1. sympatická2. parasympatická

Žlázy a hladká svalovina téměř každého útrobního orgánu jsou tedy inervovány jak sympatikem, tak parasympatikem

Sympatikus

Sympatická vlákna vycházejí z hrudních a bederních míšních nervů. Sympatikus navozuje:

stav bdění, tzn. zvýšenou aktivitu, uplatňuje při stresových reakcích, zrychluje srdeční činnost a dýchání, způsobuje kontrakci hladké svaloviny cév v kůži a ve

vnitřních orgánech a tím zvyšuje krevní tlak (naopak koronární a svalové tepny se jeho působením naopak rozšiřují, aby byl zajištěn dostatečný přísun krve do srdečního svalu a do kosterních svalů, na něž je ve stavu stresu kladena větší zátěž),

zvyšuje hladinu krevního cukru, rozšiřuje zornice, naopak zpomaluje trávení.

Parasympatikus

vycházejí ze sakrálních nervů a z některých hlavových

nervů. navozuje útlum organizmu, zpomaluje srdeční činnost a dýchání, snižuje krevní tlak, zužuje zornice, zrychluje trávení, pocení a slinění.

Uplatňuje se především ve klidu (spánku) a v době trávení.

Reflexní oblouk

Nervový systém neustále monitoruje stav vnějšího i vnitřního prostředí organizmu pomocí receptorů, zpracovává tyto informace v CNS a vydává na základě toho pokyny, které realizují výkonné orgány – efektory.

informace z vnějšího a vnitřního prostředí těla → CNS → zpět k výkonným orgánům se nazývá reflex oblouk.

receptory dostředivé nervové dráhy centrální nervová soustava odstředivé nervové dráhy efektory

Reflex nepodmíněné – vrozené ( např. dýchání, slinění, sání,

polykání,…), jsou poměrně stálé a nemění se po celý život, patří sem i instinkty - pohlavní, potravový a obranný,

podmíněné - jsou získané, vznikají při dlouhodobém působení nebo opakování určitých podmínek, jsou nestálé, dočasné a při změně podmínek zanikají, umožňují se přizpůsobit proměnlivému životnímu prostředí ( tato schopnost se nazývá adaptace).

Princip řízení pohybu na svalové úrovniPrincip řízení pohybu na svalové úrovni čidlačidla - (receptory) - - (receptory) - proprioreceptoryproprioreceptory - uloženy ve svalech, - uloženy ve svalech,

šlachách a kloubechšlachách a kloubech - exteroreceptory- exteroreceptory - uloženy v kůži - uloženy v kůži

podnětpodnět změní místní podráždění receptorů → vzruch se šíří z změní místní podráždění receptorů → vzruch se šíří z periférie vzestupnou periférie vzestupnou – tzv. – tzv. aferentní nervovou dráhouaferentní nervovou dráhou do do centrálního nervového systémucentrálního nervového systému (CNS) → podrobení (CNS) → podrobení analýzeanalýze

reakce na podnět → pokyn pro reakce na podnět → pokyn pro odpověďodpověď je veden sestupnou – je veden sestupnou – tzv. tzv. eferentní nervovou dráhoueferentní nervovou dráhou k perifernímu výkonnému orgánu - k perifernímu výkonnému orgánu - efektoru efektoru - - sval či svalová skupina sval či svalová skupina = popsaná reakce organismu na podnět působící podráždění čidel = popsaná reakce organismu na podnět působící podráždění čidel ve svalech, šlachách, kloubech nebo v kůži → tzv. ve svalech, šlachách, kloubech nebo v kůži → tzv. reflexní obloukreflexní oblouk

Nervové dráhyNervové dráhy

1. vzestupné 1. vzestupné – ascendentní dráhy– ascendentní dráhy rozlišujeme dráhy: rozlišujeme dráhy: dráha zadních provazců dráha zadních provazců – spinobulbotalamokortikální – vzruchy – spinobulbotalamokortikální – vzruchy

z kožních čidel, svalů a šlach do kůry koncového mozku – jemná z kožních čidel, svalů a šlach do kůry koncového mozku – jemná dotyková citlivostdotyková citlivost

dráha míchohrbolová – spinotalamická dráha míchohrbolová – spinotalamická – převádí vzruchy z kožních – převádí vzruchy z kožních receptorů do šedé kůry koncového mozku, umožňuje vnímání receptorů do šedé kůry koncového mozku, umožňuje vnímání bolesti, tepla, dotyku a tlakubolesti, tepla, dotyku a tlaku

dráha míchmozečková – spinocerebelární dráha míchmozečková – spinocerebelární – zprostředkovává – zprostředkovává vedení vzruchu ze svalových, šlachových receptorů.Těch, které vedení vzruchu ze svalových, šlachových receptorů.Těch, které zaznamenávají intenzitu svalového napětí a koordinaci pohybuzaznamenávají intenzitu svalového napětí a koordinaci pohybu

2. sestupné – descendentní dráhy2. sestupné – descendentní dráhy jsou dráhy motorické. Z šedé jsou dráhy motorické. Z šedé hmoty některých oddílů, v postranních a předních míšních hmoty některých oddílů, v postranních a předních míšních provazcích a končí u motorických buněkprovazcích a končí u motorických buněk

dráha pyramidová – kortikospinální dráha pyramidová – kortikospinální – hlavní motorická dráha.Bez – hlavní motorická dráha.Bez přerušení z kůry koncového mozku k jádrům motorických částí přerušení z kůry koncového mozku k jádrům motorických částí mozkových a míšních nervůmozkových a míšních nervů

dráhy mimopyramidální – extrapyramidové dráhy mimopyramidální – extrapyramidové – ze spodinových uzlin – ze spodinových uzlin koncového mozku vedou do jader středního mozku a prodloužené koncového mozku vedou do jader středního mozku a prodloužené míchy – končí u předních míšních sloupců. Svalové napětí, ovládají míchy – končí u předních míšních sloupců. Svalové napětí, ovládají automatické a poloautomatické pohyby.automatické a poloautomatické pohyby.