nervová soustava

Click here to load reader

Download Nervová soustava

Post on 03-Feb-2016

89 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Nervová soustava. Základní charakteristika. řídí, ovládá přímo či nepřímo činnost všech orgánů v těle, komunikuje s okolním světem. ŘÍDÍCÍ FUNKCE NS. Řízení kosterního svalstva. Řízení vnitřních orgánů. Vyšší nervová činnost = složité děje – komplexní ovládání tělesných - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

  • Nervov soustava

  • Zkladn charakteristikad, ovld pmo i nepmo innost vech orgn v tle, komunikuje s okolnm svtem

    DC FUNKCE NSzen kosternhosvalstvazen vnitnch orgnVy nervov innost = sloit dje komplexn ovldn tlesnch soustav instinkt, emoce, pam, uen

  • 1. Zkladn jednotka NS= NEURON tvorba a penos nervovch signlfyzikln podstata = pohyb iont (elektrick dje)integrace nervovch signl vznik odpovdi ns = povely k innosti orgnNEURON = FUNKCE signln a integran

  • 2. Reflexn oblouk= nejjednodu nervov oblouk (soustava neuron)tvo jej st perifern a centrln

  • 3. Centrln st nervov soustavy = MOZEK + MCHAvvojov rzn star drhystar struktury jsou podzeny vvojov novjm oddlm = nejsloitj nervov funkce = PRINCIP HIERARCHIE

  • 4. SOMATICK A VEGETATIVNNERVOV SYSTMkostern sval d somatickm nsinnost trobnch orgn vegetativn ns

  • Stavba neuronuBunn tlo = somaIniciln segment vznik aknch potencilNervov zakonen=vstupvstup

  • Signln funkce neuronusignly ns = elektrick djeelektrick nboj vytvoen tokem iont (ne elektron) nap plazmatickou membrnou neuronuMEMBRNOV POTENCILKlidov membrnov potencil (KMP):mezi vnitkem buky a vnjm prostedm existuje rozdl elektrickho potencilu = tento rozdl = KMP (od 40-90mV) pipojujeme znamnko Pro tento rozdl?U vech ivch bunk uvnit je mal pevaha zporn nabitch iont (aniont), ve vnjm prosted naopak pevaha kationt- Jde vlastn o membrnov napt

  • Vznik KMPDva oddly A,BNepropustn membrnaV oddlu A ionty obou typmembrna je propustn jen pro K+tyto kationty se pohybuj po koncentranm spdu do doby, ne na n zane psobit nov sla elektricktato sla vznik tm, e se v oddlu A sn poet kationt, proto anionty budou zpt pitahovat katonty z oddlu B-dojde k vytvoen ROVNOVHY mezi obma silami z oddlu A unikne jen st kationtmezi oddly A a B se vytvo membrnov potencil

  • V ivoinch tknchuvnit tkovch bunk je vt mnostv K+, ale celkov zde mrn pevauj zporn nboje (stice molekul blkovin, anionty fosforenan) velk nepropustn pro membrnukationty draslku jsou mal mohou proniknout ven, ale zporn stice je drpro vznik KMP je teba, aby jen mal st K+ vystoupila ven z buky, obsah iont v buce se nemus vrazn mnitKMP tedy vznik, kdy je uvnit buky mal pevaha aniont(zporn nboj) a vn nboj kladn membrna se tm stv polarizovanou

  • Jak to vypad v neuronech?nervov buky reaguj na zmnu KMPreaguj na zmny propustnosti membrny pro ionty Na+ a K+toto zpsobujeotevrn a zavrniontovch kanl v membrn

  • innost iontovho kanluv klidu je vtina kanl pro Na+ uzavenapi stimulaci nervu se tyto kanly na nkolik milisekund otevraj pohyb tchto kationt dovnit neuronu vchylka MP = synaptick a akn potencilyprincip penosu signlu proto zvis na ptomnosti elektrickch a chemickch gradient (rozdly v koncentracch) mezi vnjm a vnitnm prostedm neuronugradienty se mus v neuronu neustle udrovat aktivnm transportem iont (pedevm odstraovn Na+ z buky) = spoteba E z metabolismu = sodkov, sodko-draslkov pumpa

  • Synaptick potencily, synapsesynapse = spojen dvou neuron (smyslov buky a neuronu)neurony se pmo nedotkaj je mezi nimi mezera = synaptick trbina

  • Penos signluelektrick signl vytvoen v jednom neuronu se pen na dal neuron v podob chemickho signlu pomoc ltky = neurotransmiteru ta na dalm neuronu vytvo synaptick potencilpo vylit do synaptick trbiny vyvolaj mal zmny propustnosti membrny pro ionty sodku otevrn kanlu vstup Na+ do neuronudochz k excitaci =stav podrdnexcitan neurotransmitery acetylcholin, noradrenalinpi opan polarizaci dochz k inhibici nervovho systmu = stav tlumu

  • Integrace nervovch signlsynaptick spojen je mnoho u jednoho nervu ( u mnho nervu 15000 synaps) je jimi neuron spojen s dalmi neuronyintegran innost neuronu = synaptick potencily se mohou vzjemn stat a odetat ----me se mnit povaha penen informaceInformace se tedy pi pestupu z jednoho neuronu na dal transformuj (digitln signl pemnn v analogov, kter se dle opt pemuje na digitln)

  • Nervov obvody, reflexns = pjem, zpracovn, ukldn a vydvn informacneurony v seskupen = nervov obvodynervov obvod se skld ze sloek CNS, PNS nebo jejich kombinacea) PNS

    b) CNS = interneurony jen uvnit CNS Neurony senzorick = smyslov= aferentn (dostediv)Neurony motorick = hybn=eferentn (odstediv)

  • Reflexn oblouk= nervov obvod sloen ze senzorickho a motorickho neuronu, spojen pmo nebo pomoc interneuronuReflex = nervov dj, kter se pen po nervovm oblouku- je odpovd organismu na drdn receptor

  • Druhy reflexObrann mn reflexy probhaj rychle bez asti mozku nap. vyvolan bolestivm podntem okamit odpovVrozen reflexy=nepodmnn drhy jsou ji v genetickm kdu podmnn reflexy spojen podmnnho podntu s nepodmnnm reflexem (zvonek slintn) I.P. Pavlov- tyto podnty asem vyhasnaj ale nezmiz, pouze je utlumen

  • CNS jej sticentralizace neuron = vytven nervovch center ( v ptei a v hlav obratlovci)

  • Somatick a vegetativn nervov soustavaSomatick d kostern svalstvo ovldme vlVegetativn(autonomn) d hladk svalstvo neovldme vl

  • zen kosternho svalstvaJednoduch pohyby(reflexn dje), sloit lokomoceTi rovn zen motorick innosti:MCHA:motorick drhy pmo aktivuj kostern svaly = motorick neurony ve ventrlnch mnch rozchb) MOZKOV KMEN (prodlouen mcha+stedn mozek):d motorickou innost z mozku, podzen neokortexu (koncov mozek)c) MOZKOV KRA- nevy oblast zen motorick innosti eln lalok koncovho mozku

  • zen kosternho svalstvaeln lalok motorick neurony v me = PM DRHA jednotliv nervov vlkna vedou k motorickm neuronm v me bez peruen = pyramidov drha z kad hemisfry vychz jedna drha = 1 milion nervovch vlken (clen motorika jemn, pesn, zrun svalov pohyby)NEPM DRHA=mimopyramidov je tvoena ve svm prbhu vce neurony del doba penosu signlu k mnm motoneuronm (nemysln pohyby pi postoji, poloze tla)

  • Ken drahMotorick drhy vychzejc z mozkov kry se k v prodlouen me ne vstoup do mchyZ lev na pravou a naopak porucha lev hemisfry (mrtvice) se projev poruchou na prav sti tlaMozeek = koordintor a kontrolor funkce motorickch innost porovnv, co svaly maj dlat (z mozku) a co opravdu dlaj (ze smyslovch receptor ve svalech)

  • zen innosti vnitnch orgnvegetativn (autonomn) nervov systm d innosti hladkho svalstva, lz a srdcenezvisle na na vlidva velk oddly eferentnch (sestupnch) drah: PARASYMPATIKUS A SYMPATIKUSeferentn drhy je vdy sloena ze dvou neuron spojen synaps v gangliu

  • eferentn drhy vychzej z hrudn a bedern mchysynapse sympatiku v ganglich kolem ptee = sympatick kmeneferentn drhy vychzej z jader mozkovho kmene a kov oblasti mchy synapse v ganglich parasympatiku v tsn blzkosti inervovanho orgnu

  • Parasympatikus a sympatikusvtina orgn je inervovna obma druhy nervovch vlken nkdy psob jako antagonist (sympatikus zrychluje innost srdce, parasympatikus zpomalujejindy pevld jeden nebo druh druh

  • zen innosti p a s regulan rovn1. jednoduch reflexn aktivita mcha centra reflex (vyprazdovn moovho mche, stev a pohlavn reakce)2. sloitj funkce prodlouen mcha a mostu V. ivotn dleit funkce3. hypotalamus nejvy nervov centrum vegetativn soustavy pomh integrovat ivotn dleit funkce ad2)- pjem potravy, vody pocit zn, hladu+ hypofza ovlivovn hormonln

  • Onemocnn NSCMP = cvn mozkov phoda-mrtvice odumen mozkov tkn pokozen cvy ucpaninou = trombus trombza, penesen z jin cvy = embolus embolie- hemoragie = vron krve do mozku- aneurisma = vdut cvn stnytato rizika se stupuj pi: hypertenzi, cukrovce, strava s obsahem tuk, kouen, mlo tlesnho pohybuporuchy hybnosti, ei, bezvdom, ochrnut, smrtrehabilitace obnoven funkc pevezmou jin nepokozen sti mozku

  • Onemocnn NS2) SKLERZA tvrdnut mozkovch tepen zuovn mozkovch tepen slab prokrven mozkov tkn zhoren pam nedvnch dj a zhoren mluvenho projevu

    NEVRATN POKOZEN MOZKU = BEZ KRVE NA 3-4 MINUTY

  • Onemocnn NS3) MENINGITIDA znt mozkovch nebo minch plenvyvolny bakteriemi, viry, prvokyhoreka, bolesti hlavy, tuhnut sval jelumbln punkce (mozkomin mok) stanoven diagnzy lba: siln dvky antibiotik

  • Onemocnn NS4)KLOV ENCEFALITIDA klov znt mozku - virov pvod pznaky 1-2tdny po napaden nejprve chipkov charakter, pechodn zlepen, pot siln horeky, bolesti hlavy, tes, obrna, poruchy vidnlba: okovn

  • Onemocnn NS5) BORELIZA penos klaty, hmyzembakteriev mst kousnut erven skvrna, kruhovit se zvtuje (vce ne 10 cm v prmru), pot mizpznaky podobn chipce mizpozdji pote nervovho, cvnho, kloubnho systmulba: antibiotika

  • Onemocnn NS6) ROZTROUEN SKLERZA MOZKOMIN (RS) chronick onemocnnibv myelinovch obal axon tvrdnut (sklerze) pokozench mstdle pokozen uritch vlken poruchy chze, ei, citlivosti, zraku, tk obrny)RS se vyvj od mladho vku cykly hor a lep stavylba neexistuje, pouze zmrnn prbhu

  • Onemocnn NS7) PARKINSONOVA NEMOC porucha na bazlnch ganglich porucha metabolismu nkterch neurotransmiterpznaky: npadn klidov tes, ztuhlost sval, omezen pohyb, maskovit obliej a zmnnou e a chz8) EPILEPSIE ddin nemoc, porannm hlavy, ndory v mozkuPeriodicky se opakujc zchvaty:a) mal zchvaty dti 3.-12.rok =zkuby nkterch svalovch skupin bez ztrty vdomb) silnj zchvaty ztrta vdom, kee, ztrta kontroly zadren moi a stolice

  • Onemocnn NS9) ALZHEIMROVA NEMOC neurodegenerativn povaha vy vkPznaky: poruchy pamti, poznvac funkce, citov a motivan strnky osobnostiPiny: molekulrn zmny na rovni neuron, dny geneticky defekt jednoho chromozomu (21)

  • Onemocnn NS10) Creutzfeldtova-Jakobova nemoc (CJN) neurodegenerativn onemocnn bytek mozkov tkn- objevena ve 20.letech 20.stoletgeneticky podmnnastar lidi dost vjimendemence, smrtNov varianta CJN = nCJN postihuje i mlad lidi lidsk obdoba nemoci lench kravpenos na lovka z hovzho dobytka trpcho BSEprojevuje se:depresemi, zkost, ztrta pamti, poruchy rovnovhy, po 8.-15.msci

View more