Lee

Fros

t – N

aučt

e se

foto

graf

ovat

dob

ře s

FILT

RY

4

Originally published as THE PHOTOGRAPHER‘S GUIDE TO FILTERS, first published in the UK in 2002, first UK paperback edition 2004, reprinted 2004.Copyright © Lee Frost, David & Charles, 2002.

Původně vydáno jako THE PHOTOGRAPHER‘S GUIDE TO FILTERS, první vydání v UK 2002, první brožované vydání 2004, dotisk 2004.

Copyright © Lee Frost, David & Charles, 2002.

Naučte se fotografovat dobře s FILTRY

Autor: Lee Frost

Copyright © ZONER software, s.r.o. První vydání roku 2006. Všechna práva vyhrazena.

Zoner Press

KATALOGOVÉ ČÍSLO: ZR511

Zoner software s.r.o.Nové sady 18, 602 00 Brno

© Překlad: V. Babka

Odpovědný redaktor: Ing. Pavel Kristián

© Grafická úprava českého vydání: Ing. Pavel Kristián

© Všechny fotografie autor, s výjimkou:Simon Stafford, str. 29 (vlevo, obě), str. 30 (nahoře vlevo, obě), str. 38, str. 66 (nahoře); Joe Cornish, str. 44 (vše); Chris Rout, str. 93 (vše); Sandy Furniss, str. 96; Tom Mackie, str. 106; Roger Howard, str. 107 (obě), str. 109, 111, 112, 113 (nahoře), str. 115 (hlavní); Billy Stock, str. 116 (vše), str. 117, 138 (dole), str. 139.

© Příloha (text i fotografie): Tomáš Cihelka, www.paladix.cz

Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení bylo sice postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb.

Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývajících důsledků.

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována jakýmkoliv způsobem nebo prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele, s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Veškeré dotazy týkající se distribuce směřujte na:

Zoner Press ZONER software, s.r.o. Nové sady 18, 602 00 Brno

tel.: 532 190 883, fax: 543 257 245 e-mail: knihy@zoner.cz http://www.zonerpress.cz

ISBN 80-86815-33-1

Věnování:Mým dětem, Noahovi a Kitty, a mé ženě Julii.

� ANSE SOURCE D‘ARGENT, LA DIGUE, SEYCHELLESTuto nádhernou tropickou pláž jsem vyfotografoval na Seychelách. Použil jsem polarizační filtr, abych zlepšil podání moře a zesílil modrou oblohu. Sám tento filtr může úplně proměnit obrázek, když ho správně použijete.Pentax 67, objektiv 45 mm, polarizační filtr, stativ, Fujichrome Velvia, 1/4 sekundy, clona f/22.

Strana 1:DUNA 45, NAMIBIE Grafickou jednoduchost téhle dobře tvarované písečné duny a stromu u jejího základu jsem vylepšil polarizačním filtrem, kterým jsem zesílil modř oblohy a zvýšil barevné nasycení.Nikon F90x, transfokátor 80—200 mm, polarizační filtr, Fujichrome Velvia, 1/15 sekundy, clona f/8.

5

OBSAH

1 Volba systému filtrů 9

2 Polarizační filtry 23

3 Přechodové filtry 39

4 Barevně vyvažující filtry 53

5 Neutrální filtry 77

6 Filtry pro černobílou fotografii 83

7 Změkčující filtry 91

8 Používání barevných filtrů 101

9 Filtry pro speciální účely 109

10 Filtry pro detaily – předsádkové čočky 119

11 Filtry pro infračervenou fotografii 125

12 Kombinování filtrů 135

Příloha: Digitální filtry 143

Rejstřík 159

8

jete, co udělá, proč si ho zvolit a kdy ho použít. Kapi-tolu za kapitolou se budeme dívat na polarizační filtry, přechodové filtry, filtry vyvažující barvy, neutrální fil-try s různou hustotou, filtry pro černobílou fotografii, změkčující filtry, barevné filtry, filtry pro dosažení speciálních efektů, filtry pro záběry zblízka, neboli před sádkové čočky, filtry pro infračervenou fotografii, a podíváme se i na kombinace filtrů.

Všechny kapitoly obsahují obrázky sloužící k porov-návání, takže ihned můžete vidět, jaký přesný účinek konkrétní filtr může mít. Kniha přináší rovněž mnoho inspirativních obrazů, které vám ukáží, jak mohou fil-try vylepšit snímek, když je pozorně použijete.

Ale před tím vším se musím zabývat mnohem důle-žitějším faktorem – výběrem systému filtrů. Toto téma se často přehlíží, ale setkal jsem se s mnoha fotografy,

kteří bez rozmyslu investovali do drahých filtrů, aby pouze zjistili, že nejsou kompatibilní s určitými objek-tivy nebo systémy fotografických přístrojů.

Druhou skupinu tvoří fotografové, kteří nemají vů-bec žádnou představu, jak filtry použít. Často jsou na vině výrobci a obchodníci s fotografickým příslušen-stvím, protože je často zajímá více obchod než poskyt-nutí korektní rady zákazníku. Ale vy musíte převzít iniciativu a dokázat klást otázky.

Až si tuhle knihu přečtete, doufám, že budete vědět, na co se ptát, a vyhnete se nákladným chybám. Také doufám, že kniha vás bude inspirovat ke zkoumání fascinujícího světa fotografických filtrů a budete moci používat filtry k pořizování lepších obrázků – což je koneckonců (alespoň doufám) hlavní cíl, pro který se filtry navrhují.

� BENÁTSKÉ MASKYFiltry pro dosažení různých efektů musíte používat opatrně; na správném objektu mohou zapracovat velmi dobře. Tady jsem použil změkčující filtr, abych vylepšil jednoduchý záběr dvou masek, které visely venku na výkladu obchodu v Benátkách.Pentax 67, objektiv 300 mm, filtr Cokin Diffuser 1, stativ, Fujichrome Provia 400, 1/125 sekundy, clona f/11.

10

� Ačkoli šroubovací filtry se již vyskytují déle, nemohou soutěžit se zasouvacími filtry ve všestrannosti. Jestliže si usmyslíte používat pravidelně dva nebo více filtrů dohromady, zasouvací filtry budou daleko příhodnější a také vynaložení nákladů bude efektivnější.� Šroubovací filtry

Zasouvací filtry �

� FISHGUARD BAY, PEMBROKESHIRE, ANGLIETeleobjektivy jsou méně náchylné k vinětaci díky svému omezenému zornému poli. Jestliže budete používat šroubovací filtry, znamená to, že můžete bez problémů kombinovat dva nebo více filtrů. Byly by vhodné menší zasouvací filtry – za předpokladu, že zakoupíte adaptérové kroužky, které jsou dostatečně velké pro závit vpředu na objektivu. Filtry udržujte v čistotě, abyste v podobných scénách zamezili přesvětlení.Pentax 67, objektiv 300 mm, oteplující filtr B1C, stativ, Fujichrome Velvia, 1/30 sekundy, clona f/11.

VOLBA SYSTÉMU FILTRŮFiltry k zasunutí, nebo našroubování?První rozhodnutí, které musíte udělat, spočívá ve volbě, zda investovat do sady tradičních kulatých filtrů, které se šroubují na objektiv, nebo do modulárního zásuvného systému. Filtry k našroubo-vání se přímo upevňují na přední stranu objektivu, zatímco zasouvací filtry se zasazují do držáku filtrů připevněného na objektiv.

Upřímně řečeno, rozhodnout se musíte podle povahy každého ze systémů. Šroubovací filtry jsou praktické pro určité typy filtrů, které používáte pravidel-ně (viz strana 20), nebo je využíváte jako ochranu vstupní čočky objektivu (viz strana 82). Obecně platí, že čtvercové za-souvací filtry jsou daleko všestrannější.

Velkým přínosem zasouvacích filtrů je, že můžete použít stejné filtry a držák na všechny své objektivy (pokud zakoupíte ten správný systém), stačí investovat do sady adaptérových kroužků, které vyhovují různým velikostem závitů různých objektivů. Můžete také používat spolu dva nebo více filtrů, aniž byste se vystavili riziku vinětace (viz vedle). Tak můžete kombinovat různé technické i tvůrčí filtry a tím dosahovat růz-ných efektů (viz strany 136–141).

11

KONTROLA VINĚTACE

Vážné případy vinětace (ztmavnutí rohů obrázku) jsou obvykle zřejmé, když se podíváte hledáčkem kamery, ale některé hledáčky ukazují větší plochu obrazu než jiné, takže nepředpokládejte, že když vinětaci nemůžete vidět, tak neexistuje.

Chcete-li zkontrolovat tento problém, nastavte na objektivu clonu f/16 nebo f/22, zaměřte objektiv na volnou oblohu nebo na bílou zeď a pak aktivujte kontrolu hloubky ostrosti. Jestliže se pozorně podíváte hledáčkem, měli byste být schopni zjistit všechny známky ztemnění směrem do rohů hle-dáčku. Můžete také zkusit otáčet držákem filtru a přitom se dívat do hledáčku. Tak uvidíte, zda při diagonální poloze filtru (když se okraje filtru na stranách držáku dostanou do rohů hledáčku) vznikne vinětace. To je obecný problém široko-úhlých objektivů. Často se mu lze vyhnout tak, že použijete čtvercové úchyty filtrů.

Tohle je závěrečný tip, jak se vyhnout vinětaci: když používáte obdélníkový film, jinak řečeno, každý film jiného formátu než je 6x6 cm, zmen-šíte nebezpečí vinětace otáčením filtru tak, aby úchyty držáku filtru zaujaly vodorovnou polohu nahoře i dole namísto obvyklé svislé polohy po stranách. To nelze udělat, když používáte pře-chodové filtry a obrázky snímáte s kamerou v poloze „landscape – krajina“, tedy formát na ležato, protože úchyty držáku musí být svisle po stranách objektivu. Pro ostatní typy filtrů to u ši-rokoúhlých objektivů vyzkoušejte.

� ŘEKA BRATHAY, LAKE DISTRICT, ANGLIE

Tady je zachycena vinětace – můžete ji vidět skrz hledáček, ale řada aparátů zobrazuje pouze 80 až 90 % celkové plochy obrázku, tak si jí můžete nepovšimnout.

Na druhé straně, šroubovací filtry se vyrábějí se specifickou velikostí závitu – 49 mm, 52 mm, 77 mm atd. Pokud všechny vaše objektivy mají na své přední straně stejnou velikost závitu, což je vysoce nepravdě-podobné, nevznikne žádná obtíž. Mnohem pravděpo-dobnější však je, že máte tři nebo čtyři různé velikosti filtrového závitu v sadě svých objektivů – více, když používáte střední formát, a rovněž tak 35mm vybavení – což vám přinese problémy s kompatibilitou závitů.

Jednu cestu z toho dává nákup takových filtrů, aby se hodily na objektiv s největším filtrovým závitem, řekněme 77 mm nebo 82 mm. Pak můžete použít pře-chodové kroužky se sestupně dimenzovaným závitem, které využijete jako adaptér filtrů na objektivy s men-ším filtrovým závitem. Tyto kroužky lze lehce pořídit

a nejsou drahé. Jsou rovněž k dispozici v širokém rozsahu filtrových závitů. Ale – vždy se objeví nějaké to ale – jestliže využijete tuto volbu, počáteční výdaje budou velké, když potřebujete sadu filtrů s průměrem 77 mm nebo 82 mm. Také musíte pamatovat na to, a to dokonce i v případě filtrů velkých průměrů, že existuje mez – obvykle dva, zřídkakdy více než tři fil-try – abyste je mohli použít popsaným způsobem spo-lu, aby nedošlo k vinětaci způsobené kombinovanou hloubkou filtrových kroužků zasahující do zorného pole objektivu.

Když je vše zváženo, pak je systém zasouvacích filtrů připraven, aby z dlouhodobého hlediska poslou-žil vašim potřebám mnohem lépe. Vše, co potřebujete rozhodnout, je který…

24

JAK PRACUJE POLARIZAČNÍ FILTR Světlo různých vlnových délek se šíří všemi směry – nahoru a dolů, ze strany na stranu a všemi možnými úhly. Když takové světlo do-padne na nějaký povrch, některé vlnové délky se od povrchu odrazí, jiné povrch pohltí. Vlnové délky, které byly odraženy, definují barvu povrchu, na který dopadly. Například červené auto je červené, protože nátěr, který mu dává barvu, pohlcuje všechny vlnové délky dopadajícího světla, vyjma červených, které od-razí. Stejné je to s listím – na jaře a v létě vypadá zele-né, protože listí pohlcuje světlo všech vlnových délek, vyjma těch zelených, které se na listí odrážejí. Některé vlnové délky, které se na povrchu odrazí, budou po-larizované, což znamená, že se šíří pouze v jednom směru. Jsou to právě tyto vlnové délky, které způsobují oslnění a odrazy a způsobují, že barva povrchu se zdá méně intenzivní.

Polarizační filtr blokuje toto polarizované světlo. K tomu využívá speciální fólii sendvi-čovitě vloženou mezi dvě skleněné destičky. Přední část polarizačního filtru je otočná, tak-že orientace vložené fólie se mění. Otáčením můžete měnit množství polarizovaného svět-la, které polarizační filtr blokuje a tak ovládat dosaženou úroveň polarizace.

Nejlépe to vysvětlím pomocí následující jednoduché analogie. Představte si dvě děti, z nichž každé drží jeden konec lana a mávají s ním, takže lano se pohybuje a tvoří řadu vln. Řekněme, že to dělají vertikálně ve směru od-shora dolů. Pohyb lana napodobuje způsob, jak se šíří vlny polarizovaného světla. Jestli-že pak protáhnete jeden konec lana svislou mezerou v plotě a požádáte děti, aby pokra-čovaly v pohybování lanem nahoru a dolů, vlny vytvořené na laně budou pokračovat jako předtím.

Kdyby se vám pak podařilo onu svislou mezeru otočit do horizontální polohy, pohyb lana bude blokovaný mezerou, která teď bude nad a pod lanem. A přesně to samé dělá pola-rizační filtr. Nemáte žádné povědomí o tom, kterým směrem se polarizované světlo šíří, ale

otáčením polarizačního filtru nakonec najdete polohu, ve které je většina světla nebo veškeré světlo zabloko-váno polarizační fólií ve filtru.

Nejlepším způsobem, jak určit tuto polohu, je upev-nit polarizační filtr na objektiv fotoaparátu, pak pozor-ně otáčet přední částí filtru a zároveň pozorovat obraz ve hledáčku vašeho fotografického přístroje. Jak otáčí-te polarizující fólií, můžete vidět, jak se intenzita barev

� Polarizační filtry přicházejí na trh ve všech velikostech a nejrůznějších konstrukcích, které je umožňují našroubovat přímo na objektiv fotografického přístroje nebo zasunout do držáku filtrů. Polarizační filtry zobrazené zde jsou (zleva doprava) Kaseman, Hoya, Cokin P a Cromatek. Co se týče vzhledu, nejsou nepodobné šedým filtrům (viz strany 77 a 78).

� ŘECKÝ KOSTELV jasném slunečném počasí bude polarizační filtr téměř trvalým příslušenstvím na vašem objektivu, protože může tak účinně napomáhat vaší snaze vytěžit co nejvíce ze snímané scény – jako v tomto případě barevného kostelíka na řeckém ostrově Spetse.Olympus OM4-Ti, objektiv 21 mm, stativ, polarizační filtr, Fujichrome RFP50, 1/30 sec., clona f/8.

zvyšuje a potom snižuje, vznikají odrazy a zase mizí a modrá obloha tmavne a pak se rozsvětluje. Poloha, ve které přestanete otáčet, odpovídá poloze, ve které pociťujete účinek jako nejsilnější.

Když používáte fotoaparát SLR ( Single Lens Re-flex, jednooká zrcadlovka) s automatickým zaostřová-ním a během zaostřování se otáčí i přední částí objek-

tivu s polarizačním filtrem, polarizační účinek se mění. Abyste tomuto jevu zabránili, nejprve zaostřete objek-tiv a pak správně natočte polarizační filtr. Kdybyste po-třebovali aretovat zaostření, když jste správně natočili polarizační filtr, budete asi muset nastavit jeho úhel natočení znovu před expozicí snímku. (Pozn.: u nových

objektivů je tento problém již většinou vyřešen.)

� DEAD VLEI, NAMIBIEPoužívejte polarizační filtr správně, v těch pravých podmínkách, a tento filtr může podat významný rozdíl v sytosti barev, jasnosti a značně tak ovlivnit fotografii. Tady jsem použil polarizační filtr primárně kvůli prohloubení modré barvy nebe, ačkoli právě to způsobilo, že kostra stromu výrazně vystoupila díky svému světlejšímu tónu a rovněž se zdůraznila oranžová barva vzdálených písečných dun.Pentax 67, objektiv 45 mm, polarizační filtr, stativ, Fujichrome Velvia, 1/8 sekundy, clona f/16.

25

40

PŘECHODOVÉ FILTRY NEUTRÁLNÍ HUSTOTYNeutrální šedé přechodové filtry jsou navrženy tak, aby zajistily ztmavení oblohy, aniž by se změnila její přirozená barva. Filtry neutrální hustoty zeslabují všechny barvy spektra o stejné množství, takže výsled-ný účinek je zcela neutrální. Filtry získávají šedé za-barvení namáčením nebo barvením. Konvenční šedé filtry typu ND (Neutral Density, neutrální hustota, viz strana 77) mají pokrytí na celé ploše, zatímco neutrál-ní přechodové filtry jsou částečně průzračné a částeč-ně zabarvené. Přitom přechodová zóna, kde obě ob-lasti přecházejí jedna v druhou, je umístěna uprostřed plochy filtru.

Některé levnější sady filtrů, určené pro amatéry, mohou obsahovat přechodové ND filtry, které nejsou zcela neutrální, takže oblasti snímků ovlivněné zabar-venou částí filtru mohou dostat barevný nádech. Pro-fesionální přechodové filtry ND se vyrábějí ve vyšší kvalitě a procházejí pečlivou kontrolou, aby výrobce zajistil, že rovnoměrně pohlcují světlo napříč celým viditelným spektrem. Nejlépe se toho dociluje ručním

ponořováním jednotlivých filtrů a pozvolným vytváře-ním zabarvení.

Profesionální přechodové filtry přicházejí na trh s různými hustotami – hodnotami denzity. Používá se logaritmická stupnice, takže nejobvyklejší filtry mají denzitu 0,3, 0,6 a 0,9, které snižují světlo na polovinu, čtvrtinu a osminu, tedy o 1, 2 a 3 expoziční stupně. Některé soustavy používají také denzity 0,45 (snižuje na třetinu, tj. o 1,5 expozičního stupně) a 0,75 (snižu-je na šestinu, tj. o 2,5 expozičního stupně).

� Prodávají se různé hustoty neutrálních přechodových filtrů, kterými můžete snížit úrovně jasu oblohy nebo jiných částí scenerie o určité množství.

� BRENTOR, DEVON, ANGLIEFiltr s tvrdou přechodovou oblastí má výraznější efekt, než měkký přechod, takže se lépe hodí pro snímání jasné oblohy nad obzorem. Zde jsem použil přechodový filtr 0,6 s tvrdým přechodem, abych ztlumil oblohu, když slunce vycházelo nad vzdálenými kopci.Pentax 67, objektiv 45 mm, přechodový filtr 0,6 ND (Hitech), stativ, Fujichrome Velvia, 1/2 sekundy, clona f/16.

0.6

0.9 0.45

0.3

Pro každodenní použití shledáte pravděpodobně jako nejužitečnější hustoty 0,6 a 0,9. Hustota 0,3 je tak slabá, že by neposkytla mnoho účin-ku, ale má cenu ji zařadit do své sbírky filtrů, neboť ji můžete využít v kombinaci s filtry jiných hustot.

Měkký, nebo tvrdý přechod?Dalším důležitým faktorem, který musíte uvážit, když si vybíráte neutrál-ní přechodové filtry, je, zda si koupíte filtr s tvrdým, nebo měkkým pře-chodem. Jemný přechod má přechodovou zónu odstupňovanou velmi jemně (pozvolně), zatímco tvrdý přechod znamená náhlou změnu, bez odstupňování.

ZASOUVACÍ, NEBO ŠROUBOVACÍ FILTRY?

Nejvšestrannější přechodové filtry jsou ty, které jsou určeny k zasunutí do štěrbiny držáku, protože filtr můžete polohově nastavit s velkou přesností a ten tak působí jen v těch oblastech, kde to potřebujete. Šroubovací přechodové filtry jsou méně užitečné, protože odstupňovaná plocha zabírá obvykle polovinu povrchu filtru a je-jich poloha na objektivu je pevně daná. Když tedy například komponujete snímek, kde obloha zabírá jen horní třetinu plochy snímku, odstupňovaná část filtru také ztmaví zemi a dosáhne tak nepřirozeného účinku. Jediný způsob, jak se tomu vyhnout, je vždy komponovat fotografie tak, aby obloha a zem zabíraly polovinu plochy obrázku. To je však ve většině situací nepraktické, a obecně je nutné se tomu vyhýbat, jestliže chcete vytvářet zajímavé kompozice.

� S levným přechodovým ND filtrem� Bez filtru

� ALDEBURGH, SUFFOLK, ANGLIE

Když si vybíráte přechodové filtry ND, uvědomte si, že nikoli všechny značky jsou zcela neutrální. Levnější filtry mohou přidávat i výrazný barevný nádech, jak vidíte z této dvojice obrázků. 41

54

Viditelné světlo je tvořeno zářením vlnových délek, kte-ré představují barvy přecházející od teplé po studenou. Posloupnost těchto barev je obecně viditelná v duze, která se vytvoří, když sluneční paprsky procházejí pa-dajícím deštěm a dešťové kapky světlo lámou do spoji-tého barevného spektra, ve kterém se obvykle rozlišuje sedm barev – červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigová a fialová.

Když jsou ve světle přítomny vlnové délky těchto barev ve stejném množství, výsledkem je bílé, neutrál-ní světlo. Obvykle však je toto zastoupení nevyvážené, některé délky jsou zastoupeny více než jiné a to mění „barvu světla“.

Při východu nebo západu slunce procházejí paprsky silnou vrstvou atmosféry, a protože modrá složka svět-la se více odráží a roz ptyluje, světlo blíže slunci potom obsahuje více žluté a čer vené barvy a působí tepleji. Za mlhavého počasí se veškeré záření odráží a rozptyluje přibližně stejně a výsledkem je „bílé“ světlo.Ve vyšších nadmořských výškách v horských oblastech se světlo z modrého konce spektra rozptyluje a odráží nejvíce, a výsledkem toho je výraznější zabarvení oblohy do modra.

Lidské oko je schopno velmi rychle se adaptovat na tyto změny, což se nazývá chromatická adaptace. Dokonce i když světlo obsahuje vyšší obsah „teplých, červených“ vlnových délek nebo naopak „studených, modrých“ vlnových délek, všechno stále vypadá „nor-

málně“. Bohužel fotografický barevný film se tímto způsobem adaptovat nemůže; je vyroben tak, aby zaznamenal světlo s vyváženými vlnovými délkami – tedy bílé světlo. Když nevyváženost překročí určitou mez, buď k teplému nebo ke studenému konci spektra, film zaznamená tyto od chylky a snímky získají znatel-ný barevný nádech.

Žárovky s wolframovým vláknem poskytují dobrý příklad: jestliže exponujete snímek na normální barev-ný film při světle žárovky, dostanete výsledek s velmi silným barevným nádechem do žlutého a oranžového tónu. V okamžiku expozice jste si nebyli vědomi žád-ného barevného nádechu, protože vaše oko se přizpů-sobilo danému světlu. To ale film udělat nemohl a za-znamenal světlo způsobem věrným skutečnosti.

To je něco, čeho si musíte být vždy vědomi, jednak proto, že film v aparátu nezaznamená to, co oko vidí, ale také proto, že odchylky barvy světla nemusí být tak velké, aby se barevný nádech projevil.

Když exponujete venku – například v jasném sluneč-ním světle pod bezmračnou oblohou – je velice pravdě-podobné, že vaše snímky asi budou vykazovat lehkou barevnou chladnost, zejména kolem poledne. To platí, i když je pod mrakem a na fotografovaný objekt při-chází spíše odražené světlo namísto světla přímo ze slunce, nebo za pochmurného počasí, když slunce má oblačnou pokrývku a obloha se chová jako obrovský zdroj difusního neboli rozptýleného světla.

VIDITELNÉ SVĚTLO � Tato ilustrace ukazuje polohu viditelného světla v elektromagnetickém spektru a jednotlivé barvy, ze kterých se viditelné světlo skládá.

� NAMIBIJSKÁ POUŠŤBěhem časného rána a v pozdním odpoledni bylo světlo přitažlivě teplé, což dodávalo scenerii život. Použijete filtry, abyste zdůraznili tento účinek, ačkoli často nejsou skutečně potřebné, a snímky vyjdou tepleji, než jste očekávali, protože vaše oči se mohou adaptovat na barevnou teplotu. To film nemůže.Pentax 67, objektiv 55 mm, polarizační filtr, stativ, Fujichrome Velvia, 1/8 sekundy, clona f/16.

viditelné světlo

300 400 450 500 550 600 650 700 800

ultrafialové infračervené

nm (nanometr, 10 -9 m)vlnová délka

viditelné světlo�

paprsky gama

rentgenové záření

ultrafialovézáření

infračervené záření

vlnové délky, na kterých pracujeradar, televize a rádio

běžné rádiové vysílání

55

92

Když světelné paprsky procházejí objektivem fotogra-fického přístroje, uspořádání jednotlivých optických členů tvořících objektiv zajistí, že všechny tyto paprs-ky se zaostří v rovině filmu – zaostřovací mechanismus objektivu vám napomáhá dosáhnout toho změnou vzdálenosti mezi jednotlivými prvky objektivu a fil-mem. Když nezaostříte správně, procházející světelné paprsky se setkají před rovinou filmu nebo za ní, takže vyfotografovaný obraz nebude ostrý.

Změkčující filtry fungují obdobně. Fotografovaný objekt nebo scénu dostanete do roviny filmu zaost-řením objektivu. Když ale na tento objektiv umístíte změkčující filtr, některé paprsky procházející tímto filtrem se zalomí nebo ohnou, takže se nezaostří do roviny filmu.

Namísto toho, aby obrázek vypadal jako neza-ostřený, změkčující filtry pouze znejasní jemné detai-ly, zatímco výrazné detaily a celkový objekt zůstanou nedotčené. Obraz proto vypadá celkově jako zaostře-ný, ale vykazuje jemný rozptyl.

ZMĚKČENÍ OBRAZU � GONDOLY

V BENÁTKÁCHZměkčující filtry vytvářejí krásné vzdušné efekty při použití v protisvětle. Když jsem pozoroval gondoly na laguně v Benátkách, cítil jsem, že mají po-tenciál pro vznik skvělého snímku – ale jen při sou-čas ném použití změk-čujícího a oteplu jícího filtru. Prodloužení expo-zice kvůli vypálení jasného pozadí převedlo snímek do high-key tónu. Kdy-bych nastavil namě řenou expozici, vyšly by gondoly jako siluety a fotografie by dopadla úplně jinak.Nikon F90x, transfokátor 80 až 200 mm nastavený na 200 mm, filtr Cokin Diffuser 1 a oteplující filtr 81D, Fujichrome Sensia II 100, 1/250 sekundy, clona f/2,8.

Světelná fantazie Změkčující filtry pracují prostřednictvím „rozpuštění“ světel do zastíněných partií a tak vytvářejí nadpozem-sky nehmotný svit. Abyste to ukázali co nejlépe, umís-těte svůj objekt proti tmavému pozadí – bude potom obklopen přitažlivým svitem.

Když například exponujete portrét v exteriéru, po-stavte portrétovanou osobu před zastíněnou plochu, ale její obličej musí být přitom dobře osvětlený. Toho dosáhnete tak, že udržíte slunce za portrétovanou osobou a pak odraženým světlem nebo reflektorem osvětlete její obličej. Působí to dobře, protože pozadí zůstane přirozeně ve stínu a na konečném snímku vy-jde velmi tmavě nebo dokonce úplně černě.

Exponování do slunce může také poskytnout krás-né výsledky. Když fotografujete sluneční světlo pro-cházející lesem a exponujete na stíny, vysoká světla se vypálí a zasáhnou do stínů, a tak se vytvoří neuvě-řitelně vzdušné obrazy. Tuto techniku lze použít na libovolném objektu, který má za sebou světlé pozadí,

93

Co

kin

Diff

user

1

například budovy proti zatažené obloze. Exponováním na partie ve stínu nebo prodloužením expozice, nastavené vaším fotografickým přístrojem o 1 až 2 expoziční stupně (EV) zesvětlíte tóny obrázku s efektem změkčení v tónině high-key.

Clona a změkčování Ačkoli existuje mnoho různých typů změkčujících filtrů, můžete do-sáhnout různé síly výsledného efektu jedním filtrem tak, že budete po-užívat různé hodnoty clony vašeho objektivu. Zásadně platí: čím větší je otvor clony, tím silnější je změkčující účinek a naopak. Když expo-nujte při cloně 2,8 nebo 4, dostanete plný účinek změkčujícího filtru. Difuzní vzhled postupně zmizí, když clonu zvyšujete, až při hodnotě 16 nebo 22 téměř zmizí. Je třeba to vědět, protože důsledkem je velký rozdíl vašich snímků. Při portrétování při malých clonách, s vylou-čením pozadí z roviny zaostření dostanete to nejlepší z obou světů. Ale například krajinářské snímky nebo snímky architektury obvykle

potřebují hodně zaclonit, na hodnoty 11, 16 nebo 22 kvůli dosažení maximální hloubky ostrosti, takže když přitom použijete hodně slabý změkčující filtr, jeho účinky budou sotva pozorovatelné.

Rozdíly ve značkáchZměkčující filtry se značně mění od jednoho výrobce k druhému a žádné dva nedosáhnou stejného účinku.

Je tedy určitě dobré experimentovat s různými značkami těchto filtrů. Různí výrobci po užívají pro svoje změkčující filtry nejrůznější názvy: od „softar“ a „diffuser“ k „haze“ nebo „sunsoft“ nebo „dream“ (tedy změkčující, rozptylující, opar, slunečný změkčující nebo sen). Některé mají hladký povrch, jiné mají bublinky, vruby nebo dokonce i dírky, aby tak rozptýlily procházející světelné paprsky. Existují také četné filtry s názvem „net“ (síť) , které mají zabudovánu jemnou čer-nou mřížku, aby se docílilo zlomu jemných podrobností, aniž by byla ovlivněna celková ostrost obrázku.

POROVNÁNÍ ZMĚKČUJÍCÍCH FILTRŮ

bez

filtr

u

Co

kin

Mo

der

ate

Diff

user

1

Hoy

a S

oft

ener

Hite

ch M

ovie

Mis

t Bla

ck 1

Lee

So

ft F

ocu

s 3

102

Každá barva ve viditelném spektru má schopnost vyja-dřovat různé nálady a emoce, takže přidáním konkrét-ní barvy do obrázku můžete povzbudit určitou reakci diváka.

ČervenáTo je velmi dominantní, vystupující barva, která sym-bolizuje krev, nebezpečí a naléhavost. Je to barva, kte-rá nás varuje, takže obrázky s čer veným tónem mají v sobě napětí. Vzpomeňte na rčení: „rudý vztekem“ nebo „jako červený hadr na býka“. Zabarvení fotogra-fie tmavým červeným filtrem musíte udělat pozorně a na správném objektu, protože účinek může být hrubý a jakoby z jiného světa. Výrazné siluety nebo tvary pů-sobí dobře, protože jejich síla pomáhá udržet červený tón pod kontrolou přidáním kontrastu. Bez výraznosti ve snímku ho barevný nádech zcela zatopí, protože se potlačí podrobnosti.

ModráTo může být dvojznačná barva podle souvislosti, ve které je použita. Mezi pozitivní působení patří poho-da, vyrovnanost, uklidnění, stabilita, kdy symbolizuje

SYMBOLIKA BAREVautoritu, vznešenost, pravdu, naději, svěžest, oblohu, moře, širý otevřený prostor, svět kolem nás. Na dru-hé straně může představovat samotu, depresi, ztrátu, smutek a chlad. Může být náladovou, tajemnou, rezer-vovanou barvou. Pomyslete na rčení „modrý zimou“.

Opuštěná venkovská cesta fotografovaná za bez-útěšného, kalného nebo deštivého dne napovídá pocit izolace, osamělosti a chladu. Záběr živého modrého moře vyhřívaného sluncem pod ohromnou modrou oblohou evokuje svobodu, široký otevřený vesmír, har-monii a štěstí.

� MOLO V BRIGHTO-NU, SUSSEX, ANGLIE

Oranžový filtr, normálně používaný pro černo-bílou fotografii, přidal tomuto západu slunce bohatou záři.Nikon F90x, objektiv 50 mm, oranžový filtr, stativ, Fujichrome Velvia, 1/2 sekundy, clona f/16.

� Barevné filtry určené pro černobílou fotografii spolu s filtry pro převod a kompenzaci barev lze použít k přidání silného barevného nádechu do vašich fotografií.

103

� ČERTÍKTento záběr jsem pořídil před mnoha lety z legrace. Můj mladší bratr procházel darebnou fází, takže jsem se rozhodl zobrazit ho jako příslovečného čertíka. Dosáhl jsem toho tak, že jsem umístil tmavě červený filtr před přenosný blesk namísto na objektiv fotografického přístroje, takže jsem objekt vykoupal v bohatě červeném světle. Olympus OM1n, objektiv 50 mm, blesk Vivitar 283, červený filtr Cokin, Fujichrome RFP50, 1/30 sekundy, clona f/4.

� DERWENTWATER, LAKE DISTRICT, ANGLIE

Tuto fotografii jsem exponoval v tom nejnudnějším dni, který jsem kdy zažil. Abych ze situace dostal maximum, použil jsem sytě modrý filtr 80A a zvýšil studený barevný nádech.Art 617 Panoramic, objektiv 90 mm, filtr 80A, stativ, Fujichrome Velvia, 4 sekundy, clona f/22.

Hvězdný filtr je nejpopulárnějším filtrem pro speciální účely a jedním z nejužitečnějších, protože jeho účinek potěší a není příliš přehnaný. Ve skutečnosti jde o čirý filtr s velkým počtem rovnoběžných čar vy-leptaných do povrchu filtru. Tyto čáry vytvářejí druh kontrolovatelné záře a převádějí zářící světelné body na hvězdy.

Kde je vyleptaná jediná sada čar, vznikají dvoupaprskové hvězdy. Když je přidaná další sada čar v pravém úhlu k sadě původní, vytvo-ří se hvězda se čtyřmi paprsky atd. Cokin nabízí největší sortiment – dvou, čtyř, osmi a šestnácti paprskových, zatímco ostatní výrobci jdou jen do osmipaprskových.

Účinek hvězdných filtrů je nejlépe vidět na městských sceneriích exponovaných v noci obsahujících hodně jasných světel, jako jsou po uliční lampy, slavnostní nebo dekorativní osvětlení budov, nábřeží apod. Hvězdy velmi jasně vyniknou na tmavém pozadí oblohy nebo

ne osvětlených ploch a mohou vytvářet velmi působivé obrazy. Pozor ale na případy, kdy scéna samotná obsahuje příliš mnoho jasných světel – na vašich fotografiích mohou tato světla snadno převážit mr-kající hvězdy a účinek zmizí.

Filtry s hvězdným efektem lze také použít během dne, aby vytváře-ly hvězdy z jasných světel. Nejzřetelnějším světlem je obvykle slunce, takže se pokuste skrýt ho za pomník, budovu nebo strom, pak pou-žijte filtr s hvězdným účinkem a vytvořte jasnou hvězdu vynořující se zpoza této překážky.

Filtr s hvězdným účinkem reaguje velmi dobře na světla na vodě a vytvoří mihotavé moře jemných hvězdiček, které velmi dobře půso-bí na pozadí siluet člunů nebo lidí. Tyto filtry také můžete použít na vytvoření hvězd z odrazů světla na náraznících aut, slunečních brý-lích atd.

FILTRY S HVĚZDNÝM ÚČINKEM

Jestliže chcete experimentovat s hvězdnými efek-ty a nechcete utrácet peníze za nákup filtru, proč si nevyrobit svůj vlastní filtr? Když máte starý čirý filtr, například skylight nebo ultrafialový filtr nebo slabý oteplující filtr, můžete z něj udělat filtr s hvězdným účinkem tak, že na jeho povrch vyškrábete nebo vyry-jete soustavu kolmých čar. Mohli byste použít také čis-tý kousek plastu, pokud nemáte vhodný filtr po ruce. Čáry udělejte velmi jemné a dodržte jejich rovnoběž-nost s malými odstupy, ne více než 0,5 mm od sebe. Po soustavě rovnoběžek v jednom směru vše opakujte s kolmou sadou čar a tak dostanete filtr se čtyřcípými hvězdami. Přidáte-li další čáry diagonálně, dostanete šesticípé hvězdy a další systém diagonálních čar vás přivede ke hvězdám osmicípým.

UDĚLEJTE SI SVŮJ VLASTNÍ HVĚZDNÝ FILTR

� ULLSWATER, LAKE DISTRICT, ANGLIETuto scénu jsem vyfotografoval s doma zhotoveným hvězdným filtrem – prostě jsem poškrábal starý změkčující filtr čarami na sebe kolmými a udělal si tak filtr s dvojím účinkem: změkčující a hvězdný. Když jsem exponoval do slunce, dostal jsem každý odraz na hladině jako čtyřcípou hvězdu spolu s hvězdou pro slunce skryté za stromem, aby se tak snížila jeho intenzita.Olympus OM1n, objektiv 28 mm, doma vyrobený změkčující hvězdný filtr, Fujichrome RFP50, 1/250 sekundy, clona f/11.110

Filtry s hvězdným účinkem lze využít s velkým množstvím objektivů od širokoúhlých až po teleobjek-tivy a při libovolném nastavení clony, ačkoli se dopo-ručuje vyšší hodnota clony – f/11 nebo f/16. Poněvadž tyto filtry jsou čiré, nevzniká žádná světelná ztráta a nemusíte dělat žádné úpravy doby expozice, i když měříte ručním expozimetrem nebo fotografickým pří-strojem před nasazením filtru na objektiv.

Pokud se vám hvězdný efekt nezdá dostatečný, po-kuste se ho zkombinovat s ostatními filtry. Cokin to už udělal a nabízí filtr Softstar, což je podle názvu změkčující filtr kombinovaný s filtrem s hvězdným účinkem. Tento filtr je velmi dobrý na snímky zátiší nebo na vzdušné scenerie jako jsou čluny na vodě.

Dobrých výsledků také dosáhnete kombinacemi filtrů s hvězdným účinkem a filtrů silně zabarvených, jako například oranžových nebo modrých filtrů.

Když exponujete noční scény, můžete zkusit také něco jiného: během expozice pootočte filtrem s hvězd-ným účinkem. To pozmění hvězdy na světelná kola ko-lem každého bodu, kde se tvoří hvězda.

Stejně jako u všech speciálních účinků, musíte filtry s hvězdným účinkem používat úsporně a na správné objekty. Když popisovaný účinek zneužijete, vaše práce se rychle stane předpověditelnou a nudnou. Nesnažte se použít filtr s hvězdným účinkem ve snaze odstranit nudnost objektu a vytvořit tak úspěšný obrázek – pový-šení techniky nad obsah zřídkakdy zapůsobí.

� PAŘÍŽKdyž použijete filtr s hvězdným účinkem na správný objekt, můžete výrazně vylepšit obrázek. Pro tuto pařížskou noční scenerii použil Roger Howard filtr tvořící z jasných světel šesticípé hvězdy. Protože tam bylo málo výrazných světelných zdrojů, účinek je bez přehánění jasně zřetelný.Pentax 645, objektiv 40 mm, filtr s hvězdným účinkem SRB, stativ, Fujichrome RDP100, 1 sekunda, clona f/8. 111

125

F I L T R YP R O

I N F R A Č E R V E N O U F O T O G R A F I I 11

DŮM NA HRÁZITato fotografie ukazuje všechny účinky monochromatického infračerveného filmu – vysoký kontrast, ztmavení modré oblohy a převedení listoví na strašidelně bílé tóny. Použil jsem vysoce citlivý monochromatický infračervený film Kodak High Speed, který je nejzrnitějším filmem s nejvyšší citlivostí v infračervené oblasti na trhu. Kopíroval jsem na gradaci IV, abych ještě více zvýšil kontrast.Nikon F90x, objektiv 28 mm, tmavočervený filtr Hoya R25, monochromatický infračervený film Kodak High Speed s citlivostí ISO 400, 1/60 sekundy, clona f/11.

Jak jsme si již vysvětlili v kapitole 4, světlo je tvořeno elektromagnetickým zářením

různých vlnových délek, z nichž některé můžeme vidět prostým okem, většinu však

spatřit nemůžeme. Jejich vlnová délka se měří v nanometrech [nm]. Jeden nanometr

je 10 -9 m, což představuje jednu tisícinu z miliontiny metru. Konvenční fotografie se

zabývá záznamem světla z viditelného spektra, které má vlnové délky okolo 400 nm

na modrém konci až 700 nm na červeném konci spektra.

Infračervené záření má vlnové délky v rozmezí 700 až 1 200 nm, takže pro prosté

oko je neviditelné. Naštěstí jsou k dispozici speciální filmy, jak barevné, tak i černobí-

lé, které jsou citlivé jak na viditelné, tak infračervené záření v rozmezí vlnových délek

250–900 nm, což umožňuje zachytit určitý interval neskutečných efektů. Abyste však

z infračerveného filmu vytěžili maximum, musíte použít speciální filtry a zablokovat jimi

co nejvíce záření z viditelné části spektra.

135

K O M B I N O V Á N Í

F I L T R Ů 12

KRAJINA U FENLANDUTato neradostná zimní scéna vypadala pro prosté oko poněkud nudně a mdle, ale použití dvou filtrů ji úplně změnilo. Nejprve jsem vybral neutrální filtr 0,9 ND, abych zachoval barvu a podrobnosti na obloze, a modrým filtrem 80B jsem do obrazu přidal modrý nádech.Nikon F90x, transfokátor 18–35 mm, filtry 0,9 ND a 80B, stativ, Fujichrome Velvia, 15 sekund, clona f/11.

Ačkoli převážná většina filtrů je navržena tak, aby poskytovaly jediný účinek, většinu

z nich lze použít spolu s jedním dalším nebo více filtry a tím docílit kombinovaného

účinku v jediném obrázku. Pro mnoho fotografů to je standardní praxe. Často se na-

příklad používá polarizační filtr spolu s oteplujícím filtrem a/nebo s šedým přechodo-

vým filtrem pro krajinářské snímky.

V uvedené kombinaci se nejprve vybírá polarizační filtr kvůli jednomu nebo více

jeho známým účinkům – zvýšit sytost oblohy, snížit přezáření a dosytit barvy, zlepšit

celkový jas snímku a vyloučit odrazy. Jako další filtr poslouží šedý přechodový filtr,

aby snížil rozdíl jasu oblohy a země, nebo aby ztlumil část oblohy, když je tmavší na

jedné straně než na straně druhé díky nestejnoměrné polarizaci. A konečně oteplující

filtr vyváží veškerý chlad osvětlení, případně snímku záměrně přidá teplý tón.

Tohle je pochopitelně jen jedna praktická kombinace, ale jsou jich tisíce, které

čekají na objevení, jestliže jste ochotni experimentovat.