Naši čtenáři, dostal se vám do rukou další výtisk našeho školního časopisu. To znamená, že se chcete

podívat, co je uvnitř, a že nám alespoň trošku fandíte.

Pomalu a jistě se blíží konec školního roku a nám nezbývá než dodat, že to byl rok plný

zajímavých akcí, pestrých projektů a zajímavých setkání. Každý měsíc jsme prostřednictvím

jednotlivých předmětů vyjížděli do zemí Evropy, abychom se dověděli něco o našich

sousedech na našem „starém“ kontinentu. Během třídnických hodin jsme hráli různé hry a

aktivity, abychom se lépe poznali mezi sebou, a dokázali si více vyjít vstříc a umět si pomoci.

Zúčastnili jsme se mnoha soutěží, ve kterých jsme se buď umístili, nebo alespoň získali

zkušenost do dalšího roku.

Všechny zážitky se nám do časopisu nepodařilo vměstnat, ale věříme, že nám to

prominete a na ty „své“ zážitky budete také hezky vzpomínat…

Pro další zážitky bychom vás rádi pozvali na úžasný Dětský den, který organizuje naše škola.

Přijďte se pobavit, zasoutěžit si a ochutnat něco z kuchyně myslivců a rybářů….

TĚŠÍME SE NA VÁS!!

Naši myslivci rok v lese - DUBEN Co se děje v lese

Kvete řada lesních dřevin a před jejich olistěním rozkvétají první jarní světlomilné druhy lesních bylin, objevují se violky, kyčelnice, plicník lékařský a podél potoků žluté květy blatouchů.

Přilétá čáp bílý, kukačka obecná a v druhé polovině dubna rorýsové.

Probíhá tok jeřábka, tetřívka a tetřeva.

Samice ptáků se připravují na kladení nebo sedí na vejcích, zvěř začíná přebarvovat a intenzivně se paství, srnci začínají označovat svá teritoria.

Muflonky rodí mláďata.

Srnci vytloukají paroží, daňci ho začínají shazovat. Probíhá kaňkování tchořů.

Co dělají lesníci

Sbírají šišky borovice, modřínu a osiky.

V lesních školkách vysévají semena, vyzvedávají a školkují sazenice, vysazují řízky topolů a vrb.

V lesích vysazují nové stromky a provádějí nahodilou těžbu.

Lesníci dělají řadu ochranných opatření před hmyzími škůdci. Co dělají myslivci

Práce myslivců se po zimě soustředí na vyčištění a desinfekci okolí krmelců, začíná nový myslivecký rok, probíhá sčítání zvěře a myslivci řeší hlášené škody zvěří na zemědělských a lesních porostech v průběhu zimy.

Loví se pouze celoročně nehájená zvěř, to znamená liška obecná a černá zvěř do věku dvou let.

KVĚTEN

Rozkvétají další lesní dřeviny.

Dozrávají plody osiky a jilmu, lesníci vysévají jejich osivo do lesních školek.

Les zdobí řada lesních květin, např. kokoříky, modré květy pomněnky nebo bílé zvonky aromatické konvalinky.

Přilétá křepelka a ťuhýk obecný. Koncem května začíná spárkatá zvěř klást mláďata.

Na tichých procházkách přírodou lze spatřit bachyně s malými selátky, objevují se druhé vrhy zajíců.

Srnčí zvěř mění srst ze zimní hnědošedé na letní, která má rezavý odstín. Co dělají lesníci

Dokončují jarní zalesňovací práce ve vyšších polohách.

Pokračují s preventivními ochrannými opatřeními proti přemnožení hmyzích škůdců v lese, v čerstvých výsadbách jehličnanů provádějí insekticidní ochranu proti klikorohu borovému, kácejí lapákyna odchyt lýkožrouta smrkového a rozmísťují feromonové lapače pro monitoring letu lýkožrouta smrkového.

Zvýšenou pozornost věnují protipožární ochraně lesa, staví požární hlídky na ohrožených místech. Co dělají myslivci

V honitbě se hájí klid, řada zvěře má v této době mláďata.

Začíná doba lovu srnců, loví se při osamělých lovech, hlavně na čekané.

Naši malí myslivci se byli podívat na výstavě v Lysé nad Labem.

Bylo tu mnoho věcí ke koukání, ale i k prodeji.

Mnoho stánků nabízelo různé potřeby pro myslivce i rybáře:

oblečení, zbraně a náboje, krmení pro ryby a návnady pro ryby

nebo rybáře?

Všem se moc líbily výrobky z jeleního paroží a vycpaniny loveckých zvířat. Výstava byla moc fajn.

Jakub, Ondra a Šimon ze čtvrté třídy

Rybářský kroužek – naši mladí rybáři

Dymokurský Mamlasák 15 V sobotu 2.5. proběhl další ročník dětských rybářských

závodů na dymokurském koupališti U Čudly. K prezentaci se

v sedm hodin ráno dostavilo 28 rybářů, od školkových

mrňousů až po rybářské dorostence. Jak už to bývá, po

chladných dnech se sluníčko umoudřilo, vykouklo a docela i

hřálo... nicméně ryby reagují na každou změnu počasí. Nám

rybářům bylo hej, rukavice i čepice jsme začali sundávat už kolem deváté ráno... ale ryby

se nejspíš z chladné vody nestihly vzpamatovat a naše všemožné návnady nechávaly

bohužel, k lítosti dětí, většinou bez povšimnutí. Přesto se všichni snažili a nevzdávali se

bez boje do poslední minuty závodu. Prvňáček Aleš na háček nastražil tři různé návnady

najednou a jaké bylo překvapení, když se ozvala rána, prut se sotva udržel ve vidličce a

vlasec mizel kdesi v hlubinách. Maminka odhodila rozečtenou knihu a odhodlaně se

vydala na pomoc ve snaze zachránit prut, synka a doufejme i případný úlovek. Po

krátkém souboji, kdy Aleš statečně bojoval s rybou, přiskočil bratr a podebral

nádherného sumce. Rozhodčí naměřil celých 84 cm a Aleškovi tak sumec zajistil pohár za

největší rybu závodu a celkové druhé místo ve své kategorii. Díky všem rodičům za

pomoc a ochotu při pořádání závodů, bez rozhodčích a domácích zákusků by to nebylo

ono:-) Máte fajn děti, Petrův zdar a zase někdy na rybách!

Začátečníci: Největší ryba, sumec, velký 84cm Aleš Hrůša

1. Bernášek Adam 111cm 2. Hrůša Aleš 84cm

3. Kočí Matěj 82cm 4. Rybář Patrik 50cm

5. Fabián Filip 47cm 6. Čepák Marek 27cm

Rybářská expedice JEZERO ZA VALEM, http://www.jezerozavalem.cz/

Odjezd v pátek 22.5.2015 ráno v 7:30 od školy školním autobusem, v neděli si děti vyzvedněte prosím na

místě v 15:00. S sebou dětem dejte oblečení na dva dny podle počasí, pláštěnku, stan či bivak, spacák,

karimatku, hyg. potřeby, deku, talíř nebo ešus a příbor, karton pitné vody, rybářskou výbavu, BATERKU,

léky a kartičku pojišťovny.

http://www.jezerozavalem.cz/

Zpráva o Škole v přírodě

Jak bylo na horách? Představte si krásné panoramatické

fotografie z nástěnných kalendářů, kde je zachycena krása

sněhu a modrého nebe. Sníh na slunci jiskří, leskne se a

nádherně doplňuje blankytně modrou oblohu bez mráčku.

Vidět je široko daleko a vše je romanticky zalito sluncem.

Přesně tak to vypadá další dny na Černé hoře. Však se podívejte na fotografie.

Lyžaři lyžují, pilují postoj, pokrčené nohy, další zlepšují obloučky a sílu tlaku na zatáčecí nohu. Pro

lepší motivaci projíždějí slalomem z kytiček a rybiček. Paní Vondráčková připravila branky, které se

staly ihned oblíbenou atrakcí sjezdu. Každý totiž zkusí dřep a projede brankou raději, než by ho

nacvičoval na svahu společně s ostatními.

Naši začátečníci - citrónci a pomeranči - mají za sebou první

sjezdy na svahu. S přehledem zvládli i jízdu na vleku. To znamená,

že na sjezdovce už můžeme vidět všechny - lyžaře i začátečníky.

Je hezkým zvykem naší školy, že vedeme lyžaře k ohleduplnému

chování k ostatním: tedy i k menším začínajícím kamarádům, ale i k

jiným, kteří se na sněhu rozplácli.

Jinak si užíváme i soutěže na bobech a procházíme se po běžeckých trasách. Ze sněhu stavíme

sněhuláky, domečky a vyhrabáváme si doupátka. Prostě si sníh užíváme plnými doušky.

A co děláme ve volném čase krom učení? Třeba společně koukáme na film. Ten poslední se

jmenoval Ledové království a vyprávěl o velkém poutu mezi dvěma sestrami v daleké zemi plné

sněhu, ledu, sobů a malého legračního sněhuláka Olafa.

Velký úspěch měla i diskotéka. Zatančit si přišli úplně všichni, děti i rodiče, a bavili se … výborně! Na

parketu po celou dobu nebylo k hnutí. Střídaly se dětské, české i zahraniční písničky. Snad největšími

tanečníky byla děcka z první třídy.

Paní lyžařko, ukažte mi svůj lyžařský průkaz

Ve čtvrtek 9. dubna proběhlo slavnostní předávání Lyžařských průkazů před celým I. stupněm. Všichni jsme se sešli na společné tělesné výchově, kde jsme si vyhodnotili lyžařské umění na Škole v přírodě. Každý lyžař dostal svůj průkaz, kam jsme jim my - paní učitelky a paní instruktorka - zapisovaly úspěchy a zlepšení. Pokud si všichni své průkazy uloží, budou si moci v příštím roce porovnat, jak se v lyžování polepšili a jak "stáhli " svůj čas ve slalomu. /NOVINÁŘI/

Lyžařský výcvikový zájezd

V týdnu 14. – 21. 2.2015 proběhl lyžařský výcvik v

Janských Lázních na Černé Boudě s rekordní účastí

žáků z 6. – 9. tř. Společně s naší školou se LVZ

zúčastnila škola z Křince, z Libice n. Cidlinou a z

Přerova n. Labem. Vedoucí výcviku byla p.

řed. Martínková, p. uč. Jeníková jako

instruktora a zdravotnicí byla p. vych.

Fabiánová.

projektové dny

Polsko - 2. tř.

Oblíbené postavičky Bolek a Lolek nás dnes provázely další evropskou zemí - Polskem. Navštívili jsme hlavní, ale i další větší polská města, sjeli dvě největší řeky, které nás zavezly až k Baltskému moři. "Pouští a pralesem " jsme se v krátké ukázce dostali až do Afriky.

Poslechli jsme si polskou státní hymnu a ukázku "Nocturna" od F. Chopina.

Nahodile jsme si zadávali jednoduché věty, které nám Google přeložil do polštiny. V matematice jsme počítali polsky do 10 a pověděli si o Mikuláši Koperníkovi a Marii Curie.

V neposlední řadě jsme nahlédli i do Osvětimi, která tento měsíc oslavila výročí svého osvobození. Bolek i Lolek si pro nás na samém závěru připravili ke zhlédnutí filmek o Lovci Pampalinim. Vše bylo dnes moc zajímavé, budeme se těšit příště.........:-) /Děkujeme p.uč. Pavézkové/

Cestujeme po Polsku 4.tř.

Dnešní evropský den byl zasvěcen Polsku. Země našich severních sousedů je všem sice známá možností levných nákupů, ale my jsme se na ni zaměřili i z jiné stránky. Jak vypadala Warszawa během 2.světové války? Co je Osvětim? Kdo je Stanislav Lem? Kolik Nobelových cen získala Marie Curie Sklodowská? Kdo je Roman Polanski? Jaké dětské filmy vyrobili ve studiu v Bielsku? A víte, jak dlouho se díváme na filmy s Bolkem a Lolkem - my jsme si to spočítali :-). Dokonce jsme si i přeložili několik větiček na překladači pomocí

internetu. Už zvládneme i překlad!!!!!! Za tolik práce jsme se i maličko odměnili: krátkými pohádkami z polské výroby: Bolek a Lolek, Rexík, Lovec Pampalini a Medvídek Ouško.

Polsko v 8. tř.

Den, který byl zaměřený na Polsko se nám také velice líbil, ale nejvíce se nám líbila polská angličtina. Paní učitelka si připravila pěknou prezentaci, vypracovanou tak, aby nás seznámila s těmi nejdůležitějšími údaji o naší sousední zemi. Společně jsme poté diskutovali o Polsku v

anglickém jazyce a prosazovali svoje názory např. na polskou Osvětim a její oběti. Poté následovalo

zakončení dne polskou pochoutkou, kterou byly polské zraky s bramborem. Švarpe

Francie

Polsko v 5.tř.

V úterý jako každý měsíc jsme měli projekt Dymokury v

Evropě. Tentokrát o Polsku. První hodinu s paní učitelkou

Hošnovou jsme si říkali informace o Polsku. Při matematice

nám paní učitelka pouštěla velmi známou písničku Jozin z

bazin - polsky. Paní učitelka Šárová si pro nás připravila

velmi zajímavou prezentaci s obrázky. A při přírodopisu jsme si povídali o

chráněných pralesech. /Marky/

Rakousko ve 4. tř.

Středa 25. 3. byla dnem, kdy jsme poznávali další evropský stát - Rakousko. Do sousedního státu řada žáků už zavítala - zimní lyžování či letní turistika, a tak mohla i některé informace doplňovat. Ale přesto se všichni dozvěděli další nové a zajímavé informace, poslechli si klasické jódlování, obdivovali krásnou přírodu, či ochutnali vídeňský "Schnitzel".

Projektový den o Rakousku jsme začali německými slovíčky o rodině. Máma, táta, babička, děda, kočka, pes a doma. V matematice jsme si počítali německy eins, zwei, drei.. hledali počet obyvatel Rakouska, výšku nejvyšší hory a délku Dunaje v metrech. Zajímali nás slavní rodáci z Rakouska: Arnold

Schwarzeneger, valčíkoví mistři Straussovi a samozřejmě salcburský rodák Wolfgang Amadeus Mozart. Povídali jsme si o jeho životě i o filmu, který o něm natočil náš český režisér Miloš Forman. Dokonce jsme ochutnali i světově proslulé čokoládové Mozartovy „kugeln“. Poslouchali jsme Mozarta, Strausse i německý popík: EAV a Falca. /novináři/

"Bonjour!" "Au revoir!" "Merci." Tak tahle slova

zněla nejvíce v naší škole v pondělí 20. 4., kdy

jsme měli francouzský projektový den. A kromě

pozdravů a poděkování víme o Francii další nové zajímavosti - víme, jak je

Eiffelova věž vysoká, co znamenají barvy na francouzské vlajce, kdo

namaloval slavnou Monu Lisu, připomněli jsme si francouzské herce, zmínili

jsme se o tradičním jídle. Ale šneky ani lanýže jsme k obědu neměli. Přesto

jsme si pochutnali na dobrém francouzském obědě.

Výlet do Francie ve 4.tř. O Francii jsme se zmínili již týden před projektem, protože měl narozeniny starý bard, idol maminkovských srdcí – Jean Paul Belmondo, kterému Francouzi s láskou říkají Bébel. Je mu už neuvěřitelných 82 let!! Celá Francie je nám blízká a krásná země. Francouzské Alpy, Paříž s Eifelovou věží, zámky na Loiře, krásná Angelika – markýza andělů, mušketýři, Edith Piaf, Moulin Rouge, katedrála Sacre Coeur a spousta jiných symbolů Francie. Jen na nějaký

nezapomenout. Mluvili jsme maličko francouzsky: představovali jsme se, mluvili jsme o rodině. Kreslili jsme tuší věž a do jejího tvaru psali slova, která nás o Francii napadla. Ve školní jídelně jsme si výtečně pochutnali na francouzské specialitě: kuřátku na medu se šťouchanými brambory.Ňam!

Francie na II.stupni Bonjour France, mon amour!

Dnešní pondělí se neslo ve všech třídách naší školy ve znamení Francie. Každý učitel si připravil nějakou ochutnávku z dějin, historie, kultury či geografie státu, který má s námi společné

předky. Koho? To vám děti jistě rády prozradí:) A možná si pamatují i některé z francouzských slov, jež si snažily přes těžkou výslovnost zapamatovat. Třeba si ještě teď

pobrukují melodii známé písně Edit Piaf, kterou slyšely ve vícero hodinách, dokonce i ráno na chodbě. Poznají určitě pár pařížských pamětihodností - u některých z nich dokáží spočítat i jejich objem:)) Už vědí, kolik aut se vejde do lodního trajektu a jak hornatá je francouzská Korsika, kde se narodil slavný Napoleon Bonaparte. Ať se vám osmáci pochlubí s úspěšností v dějepisném testu aplikace KAHOOT! A páťáci se mohou začít učit krátkou básničku francouzského poety Desnose, již budou za týden jistě umět krásně přednášet:) Au revoir, krásná Francie!

Návštěva Francie v 6.třídě Tentokrát je tu projekt Francie. S paní učitelkou Šťastnou jsme počítali, kolik váží Eiffelova věž , jak moc se do 1. patra vejde lidí. Při angličtině byla zajímavá práce s informacemi. V dějepise jsme zjišťovali, kde Francie leží a kdy vznikla. Při zeměpise nám paní učitelka řekla její rozlohu . Výtvarka byla nejlepší . Dvojice si vybrali obrázek , rozstřihli ho , nalepili na čtvrtku a každý musel domalovat půlku obrázku kamaráda .

Dne 21. dubna jsme opět zahájili plavecký výcvik dětí z prvního stupně. Osvědčila se nám plavecká škola v Jičíně. Její trenérky a prostředí

bazénu jsou velmi příjemné. Druháci a třeťáci se zdokonalují v plaveckých stylech tak, jak se to naučili v minulém roce. Prvňáčci se nejprve seznamují s vodou a pak si pomalu a jistě osvojují

plavecké návyky. K tomu jim pomáhají i krásně barevné pomůcky ze zdravotně nezávadné měkké pěny.

V tento den si mohli všichni žáci i zaměstnanci

naší školy koupit květinku – měsíček lékařský, jako symbol své dobré

vůle bojovat proti této zákeřné nemoci. Náš parlament se ujal prodeje a

vzorně si připravil i informace o nemoci, výzkumu a

podmínkách prodeje.

Ve 4. třídě se takto pěkně prezentovala dvojice

Tereza Šlechtová a Dominik Martinec. Všichni žáci si

koupili kytičku a hrdě ji nosili celý den na oblečení.

Děkujeme všem rodičům, kteří pomohli a ukázali tak,

že nejsou k naší aktivitě lhostejní.

Den boje proti rakovině

Ve středu dne 15. 4. se konal tradiční den pomoci naší Zemi, naší přírodě i našemu

prostředí, ve kterém žijeme – Den Země. Naše škola ho organizuje každý rok

v našich spádových obcích, tedy ve všech obcích z našeho minulého projektu

Čtyřlístek. V tento den žáci a učitelé obchází vesnici

a sbírají starý papír a zároveň hlídají stav prostředí. Jak?

Sbírají odpadky a nevhodné předměty z trávníků a dětských hřišť a

přitom dodržují hygienické a bezpečnostní podmínky.

I ve Velenicích jsme společně

chodili a na kárkách vozili vzorně

připravený starý papír. Občas se

v hromadě daly najít i „poklady“ – stará leporela a dětské knížky.

Ty se pak staly naší kořistí. Společně jsme sbírali do igelitových

tašek papírky, obaly od

sušenek a občas i malé

větvičky a uklízeli je do připravených kontejnerů.

Odměnou nám pak bylo krásné počasí, úžasná přehlídka jarních

květů a skvělá svačinka u paní Kubíčkové, která dokázala pohostit

naši hladovou partu. K obědu jsme si rádi opekli vuřtíky na ohni a

začali tak grilovací sezónu tohoto roku.

také pomoc Zemi… Svetry pro tučňáky Nejstarší Australan Alfred Date, kterému je 109, zažil Titanik a

druhou světovou válku. Roku 2013 zasáhla ropná skvrna rezervaci

tučňáků na Phillipově ostrově. Místní zaměstnanci poprosili veřejnost o

pomoc. Potřebovali vlněné svetry pro tučňáky. Proč? Ropa, která

tučňáky zasáhne, slepí jejich peří do chuchvalců a některá místa tak

naopak odhalí. Studený vzduch i voda se tak dokážou dostat tučňákům na kůži a ptáci pak

mohou umrznout. Svetry,

které jsou

pleteny na

míru

tučňákům,

je dokážou

uchránit před chladem. Mezi dobrovolníky se

objevil pan Date, který se naučil svetry plést před 80 lety. Od roku 2003 plete svetříky

pro případ, že by došlo k další ropné havárii. Ví, že na to nemá moc času, takže to dělá

velmi intenzivně.. Poprvé se myšlenka záchranných svetříků objevila už roku 2001, kdy bylo zasaženo

při jiné ropné havárii 438 tučňáků na Phillipově ostrově. Svetry zachránily životy 96 procentům všech

tučňáků…A také jsou v nich hrozně roztomilí :3 Bow – tie and fez

V našich obcích z projektu Čtyřlístek

Den Země

Čarodějnice čtvrtek 30.4. Čarodějnické vyučování …a jak se učila Saxana ? 4 .tř.

Ve čtvrtek se ve čtvrté třídě sešli samí strašidláci a čarodějnice. Opravdu to bylo jak v pohádce Dívka na koštěti. I paní učitelka byla čarodějnice :-)) Během českého jazyka jsme si psali o tom, proč se čarodějnice připomínají. Určovali jsme slovní druhy a základní skladební dvojice. Ani čarodějnické počítání a přírodověda se strašidlům nevyhnuly, během tělocviku jsme strašili venku na hřišti. Dokonce jsme překládali z češtiny do čarodějného jazyka. A víte, co patří do povinné výbavy čarodějnice? Živý potkan (nebo had nebo kocour), skleněná koule, muří hnát, sušení brouci, kůže z hada a samozřejmě koště a letecký průkaz :-). Děkuji všem rodičům, kteří pomohli dětem se připravit a nepokazit nám pohádkové dopoledne. /novináři/

… co čarodějníci a čarodějnice ve druhé třídě? … a co ve třetí?

Ve čtvrtek 30.4. odpoledne pořádala družinka zajímavý Pohádkový les a po

něm ještě piknik na zahradě školy. Nabídka to byla velmi lákavá, a proto jí

využilo snad nejvíc dětí za celý rok.

Vstupenkou byl kostým čarodějnice, čarodějníka, černokněžníka nebo jiné

strašidelné postavy z pohádek. V lese čekalo na děti mnoho

úkolů, které si pro ně připravili starší kamarádi ze čtvrté třídy.

Na každém stanovišti si všichni prošli strašidelným úkolem.

Například: vyber z hlíny žížalu nebo vytáhni ze sklenice

neznámou věc.

Největší úspěch měla tradičně atrakce s molitanovými

činkami. I obě paní vychovatelky si spolu

„zabojovaly“. Všechno v mezích legrace, vždyť

cílem bylo užít si příjemné odpoledne.

Po strašidelných úkolech pokračovala zábava

na dekách při pikniku. /novináři/

Začarovaný čtvrtek - 2. tř.

Čáry, máry, kouzlení, ať se ta věc promění..........

Celý čtvrtek se dnes ve škole nesl ve víru čarování. Na začátku hodiny českého jazyka jsme si zahráli prima hru a zazpívali píseň Čarodějnice. Při matematice jsme čarovali s násobilkou. Také jsme vyráběli papírové ježibabky a nakonec jsme si přečetli recepty na úžasné čarodějnické pokrmy. No řekněte - nestojí za to je vyzkoušet? Názvy některých jsou zde: Hadí steak, Žába na grilu, Ďábelská jablka, Žabí guláš, Netopýří křidýlka...........Plné znění receptu možno vyzvednout v naší třídě :-).

A večer...........šťastný let..........!!!!! /Děkujeme p. uč. Pavézkové/

Pohádkový les

70. výročí osvobození naší vlasti Společně jsme si během Informatiky vytvořili dokument o bombardování Prahy během dubna 1945.

Na začátku května jsme si povídali o PRAŽSKÉM POVSTÁNÍ. Dověděli jsme se, že

impulsem k povstání bylo vysílání rozhlasu na stanici Praha, kde pan hlasatel

Zdeněk Mančák místo obvyklého hlášení času v němčině, ohlásil čas v českém

jazyce a technici pouštěli do éteru české lidové písně. V tu chvíli si lidé mysleli,

že už je čas jít do ulic. Najednou ale rozhlas začal volat o pomoc, protože Němci

se jen tak lehce nechtěli vzdát. Nastal krutý „BOJ O ROZHLAS“, kde podle zpráv

padlo 89 lidí.

V ulicích lidé začali stavět barikády a po celé Praze jich

byly stovky. Jak jsme viděli ve filmu Němá barikáda,

převalili tramvaj i osobní auto, staré barely,

nepoužitelný nábytek, dokonce i dlažební kostky

z chodníku začali vybírat. Na stavbách pomáhali: ženy,

muži, úředníci, četníci, prostě všichni, kteří byli v tu

chvíli na tom místě.

Němci se uchylovali k ošklivým úskokům. Vybírali ženy

a děti z úkrytů a pak je s bílou vlajkou před tankem hnali proti barikádám. To byly opravdu horké

chvilky.

Několik dní a nocí hlídali Pražané ulice, mosty a důležité

příjezdové cesty do Prahy. Teprve až 9. května ráno spatřili

na začátku mostu tanky sovětských vojáků. Jak rádi

barikády odstraňovali a vítali osvoboditele. I přesto, že mír

byl vyhlášen už 8. května 1945, v Praze se ještě bojovalo a

poslední výstřely na našem

území padly až 12. května

na hranicích Středočeského

a Jihočeského kraje.

Už je tomu 70 let, ale nikdy nesmíme zapomenout na to, co všechno

se během 2. světové války stalo a hlavně na ty, kteří přinesli naší

zemi mír. Nejen sovětští vojáci, ale i američtí a britští vojáci, o

kterých se dlouho mluvit nesmělo. /novináři/

Střípky ze tříd a kroužků

o Prvňácké tvoření

Prvňáci rádi tvoří. Paní učitelka Anička má skvělé výtvarné nápady. Vyráběli jsme čarodějnice, přáníčko pro maminky, sluníčka…… V rámci projektu "Můj deváťák" jsme vyráběli z gumové pryže a hladkých kamínků – oblázků dárek na památku.

ŽELVIČKY PRO ŠTĚSTÍ V rámci projektu Můj deváťák pomáhají deváťáci překlenout první rok ve škole malým prvňáčkům. Na oplátku prvňáci vyrobili každý pro svého deváťáka ŽELVIČKU PRO ŠTĚSTÍ. Budou ho potřebovat k přijímacím zkouškám. Držíme jim palce! Ať jim to vyjde!! /Děkujeme p.uč.Jeníkové/

…jak říkala paní učitelka třídní – paní zástupkyně

Lazarová, všichni uspěli a byli přijati!! Třeba jim pomohly

i želvičky

2. TŘÍDNICKÉ HODINKY

Každý měsíc se pravidelně setkáváme na třídnické hodině. V úvodu se všichni většinou

vyjádříme k tomu, jak kolektiv funguje - jsme v něm spokojeni, máme z něčeho strach, a

co bychom rádi změnili. Jednou z otázek, kterou jsme řešili ve dvojicích bylo: ,,Co dělá třídu správnou třídou?" Odpovědi byly vskutku zajímavé! Správná třída by měla mít: knihy, učebnice, hračky, nástěnky, pravidla a veselou paní učitelku. Právě v takové třídě se může každý na každého spolehnout, jiným důvěřovat a vzájemně si pomáhat. Nakonec jsme si zahráli hru "zvíře, které mám rád". A na úplný závěr jsme si dali pár předsevzetí, abychom se v naší partě cítili

každý den co nejlépe!

4. Máme tady veselo 8-)Ne každý rok se tento den vyvede, ale letošní Apríl byl velmi pěkný. Rozhodli jsme se, že tento bláznivý den podpoříme ještě

bláznivým "aprílovým" účesem. Hoši se připravovali několik dní dopředu a o přestávce spolu konzultovali úpravu vlasů. Ani děvčata se nedala zahanbit a v holčičích partičkách se to jen hemžilo nápady. Ve středu ráno každý dříve vstával, aby se "načančal". Třída byla plná všelijakých módních kreací, za které by se nemusel stydět žádný vlasový stylista:-)A kdo byl nej...?To bylo velmi těžké rozhodnutí. Proto jsme požádali naše kamarády ze druhé třídy, aby udělili bod nejlepšímu účesu: Na první příčce se umístila Deniska se svým jarním kloboukem ala slepičí hnízdečko,

druhou příčku obsadili bratranci Šimon a Matouš a třetí byla Valča s krásným sněhobílým brkem. Úžasné překvapení v závěru dne připravila Deniska. Pro každého kamaráda a kamarádku ze třídy měla hotové velikonoční vajíčko. Všem tím udělala velkou radost. Moc děkujeme mamince Typltové za hezké potěšení před Velikonocemi. No, nebyl to hezký aprílový den?

6. RÁDI JEZDÍME DO DIVADLA

Rozhovor s učinkujícím

Kde jste byli? v divadle Ponec.

Na jakém představení jste byli? Kdo je na světě nejmocnější. Co jsi tam představoval? Princeznu. Kde se to odehrávalo? Odehrávalo se to v cirkusové rodině.

Děj : Princezně – principálově dceři - chtěli najít ženicha , ucházeli se o ni tři živly slunce, mrak a vítr, Také se o ni ucházel princ, kterého měla strašně ráda, nakonec princ vysvobodil princeznu ze zdi, a tak ji zachránil. Příběh skončil dobře, princ si vzal princeznu za ženu a zjistili jsme odpověď na důležitou otázku:

Kdo je na světě nejmocnější? A to je LÁSKA. Rozhovor s Barborou Horkou

8. Workshop v divadle KMD v Divadle Ponec

29. 4. navštívil KMD Divadlo Ponec, které hostí (kromě pana Krause) hlavně soubory scénického tance. Naše děti zhlédly představení "Kdo je na světě nejmocnější", po němž členové souboru Tanec Praha uspořádali na jevišti workshop - dílnu. V ní si mohli i naši žáci vyzkoušet některé z hlavních rolí. Zazářila Bára Horká v roli princezny a Lukáš Lehký jako král-žonglér. Ani další "herci" - sedmáci, šesťačky a páťáci se "neulejvali":) Můžete se podívat na video, které pohotově natočila paní učitelka Šťastná a vložila na youtube - KMD v Divadle Ponec:))) /Děkujeme p. uč. Novákové/

9. ITÁLIE V DEVÍTCE

Všechny projektové dny se nám líbí, ale asi nejvíce ten o Itálii. Při chemii, jsme na internetu hledali překlady chemických prvků: Věděli jste, že zlato by se v italštině řeklo oro? Paní učitelka si pro nás také připravila prezentaci k tématu, kterou ovšem obohatila o další italská slovíčka, která si sotva pamatujeme v češtině :D Při matematice nám byla rozdána tabulka s údaji o velikých italských městech a my jsme sčítali, odečítali, násobili, dělili a bůh ví, co ještě :D Nakonec jsem se naučili

počítat do deseti. Přírodopis zaujal mě osobně asi nejvíc. Paní učitelka nám pustila krátký dokument plný zajímavostí o Itálii, pak velice barvitě vyprávěla o sopkách a dalších pozoruhodných jevech. Výtvarná výchova spočívala v tom, nakreslit vlastní znak, vystihující, co pro nás Itálie znamená. Celodenní plnění našich hlav novými a novými informacemi bylo odměněno skvělou pizzou z kuchyně. Mňam!

DEVÁŤÁCI NA ROZTRHÁNÍ Masarykova základní škola pořádala v Dymokurech tradiční masopust. Jeho organizace bývá vždy věcí deváťáků. A tentokrát jsme byli na řadě my. Velké akce si žádají velké přípravy, a tak nám to zabralo hodně času. Ale vyplatilo se. V dopoledních hodinách se u školy pomalu začaly shromažďovat děti v maskách, přišli i rodiče a všichni, kdo si tu podívanou nechtěli nechat ujít. My deváťáci jsme se ujali svých rolí. Laufr s Laufrovou si opakovali svůj projev a bojovali s trémou, děvčata rozdávala všem přítomným zlatavé koblížky, cikánky činily poslední úpravy na svých kostýmech. A pak to začalo. Masopust zahájil Laufr s Laufrovou , kteří přednesli uvítací řeč. Laufrová si trémou sice

trochu zaimprovizovala, ale zvládla to. Pak požádali naši paní starostku o povolení masopustního veselí. Laufr ji poté vyzval k tanci a zatančil si s ní svižnou polku (doma pilně trénoval s maminkou). Jakmile dala paní starostka svolení, průvod masek vyšel ze školy a za bujarého veselí procházel obcí. To byla chvíle pro naše cikánky. Oslovovaly kolemjdoucí, věštily jim z ruky a neodmítly drobné penízky, které jim za to lidé podle tradice dávali. Pak se průvod vrátil do školy a manželé Laufrovi se ujali vyhlášení nejlepších masek.

……a nová trička…

Kuchaříci a kuchařinky

3. Plavu, plaveš, plaveme……..

A je tu opět plavání. A protože na něj jezdíme už 3. rok, pilujeme jen

plavecké styly a skákání do vody. Všechno si moc a moc užíváme.

Usměvavé spaní ve škole

Jak vypadá usměvavé spaní? To se sejdou kamarádi ze 3. třídy, přinesou dobrou náladu a

chuť spolu si hrát a soutěžit. A pak už se jen vymýšlí, stříhá, lepí, soutěží a hrají hry. A

protože při tom všem pěkně vyhládne, uvaří se společně večeře – kouzelná krupicová

kaše. Všechno se sní, i dobroty od maminek, a znovu se smějeme a taky trochu bojíme při

noční cestě lesem. A při tom všem se užívá spousta

legrace a veselé pohody. Už teď se těšíme na další

spaní ve škole.

/děkujeme p. uč.

Táboříkové/

Malí kuchaři se pravidelně každý čtvrtek scházeli ve školní kuchyňce, kde se naučili vařit základní jednoduchá jídla.

Smažení, pečení, krájení, mazání, loupání, ale třeba i mytí nádobí – to vše patří do výbavy správného kuchaře. Užili jsme si spoustu legrace a vytvořili si prima partu. „Přeji všem, ať jim jejich nadšení vydrží co nejdéle.“ /Děkujeme p. uč. Pavézkové/

Kurz angličtiny s rodilým

mluvčím

Jeden květnový týden se nám naskytla báječná příležitost, týdenní jazykový kurz s americkým rodilým

mluvčím. Moc jsme se na kurz těšili, ale zároveň jsme měli obavy. Budeme vůbec něco rozumět?

Nebude ten učitel nějaký starý morous? Nervozita z nás však spadla v okamžiku, kdy do třídy vešel

mladý, již od pohledu sympatický lektor David. S typickým zářivým americkým úsměvem od ucha k

uchu se nám představil a řekl nám něco o Coloradu, odkud pochází. Odpovídal nám na naše otázky

týkající se všedního života v Americe. Naštěstí pro nás mluvil velmi srozumitelně. Naučil nás některé

zkratky slov i nějaké ty slangové výrazy.

Překvapil nás, jak rychle si zapamatoval

jména všech přítomných, jak v

anglické, tak i v české verzi. David měl

na celý týden připravené spousty

zábavných aktivit, her i soutěží, za

které nám dával drobné odměny.

Zahráli jsme si ve vlastní reklamě,

napsali scénář pro film, hráli jsme na

celebrity a pokoušeli jsme se za ně

odpovídat na originální otázky

ostatních. Naše zřejmě nejoblíbenější

hra se nazývala „Never Have I Ever“, při které jsme se vždy málem poprali o židle.

David nás naučil pravého amerického „placáka“, neboli „High Five“ a společně jsme

odhalili tajemství slavného twerku. Užili jsme si spousty legrace a zábavy. Obohatili jsme si

slovní zásobu, zlepšili si naše konverzační i odposlouchávací schopnosti. Především jsme se

naučili reagovat na cokoli okamžitě, či dokonce sehrát nějakou narychlo improvizovanou

scénku.

David celý týden trpělivě opravoval naše chyby, ale zároveň dodal, že máme raději mluvit s

chybami, než se stydět a nemluvit vůbec.

Tento kurz byl pro nás všechny velmi přínosný. Moc jsme si ho užili. Na památku každý z

nás obdržel certifikát. Tak snad zase někdy. „See you later alligator.“ „In a while crocodile!“

Tereza Kočová, 9. tř.

Také na I. stupeň se přišel podívat mladý učitel našich starších kamarádů, lektor David. Představil se nám a mohli jsme mu dávat různé otázky. Když jsme nerozuměli, pomalu nám to opakoval nebo nám to paní ředitelka přeložila.

Tak víme, že má rád hokej, ale

raději americký fotbal, rád jezdí na kole a naše republika se mu líbí. Na závěr jsme mu dali malý dáreček: fanďuláka naší hokejové reprezentace.

Fandíme hokeji Máme zážitky z mistrovství světa!!Podařilo se nám získat vstupenky hned na dvě hokejová utkání. Švýcarsko - Německo (1:0) , Kanada - Rakousko (10:1). A tak každý z žáků, který včas projevil zájem, mohl hokejové utkání navštívit. Zažili jsme atmosféru Fanzóny (vlaječky, malování na obličej, hokejové fotografie, soutěže i získaná trička). Zažili jsme atmosféru zaplněné O2 arény (na utkání Německo - Švýcarsko 10 000 lidí a na Kanada - Rakousko dokonce 16 000 lidí!). Prostě jsme tam byli!!! Fandili, viděli, zažili. Fandíme hokeji - protože "Kdo nefandí, není Čech"!! A "Dymokury v Evropě" na světovém hokeji byly!!

Hokejové utkání Kanady a Rakouska Z. Šmelhausová, Š. Vítová a L.Kubálková

V úterý 12. 5. jsme se s naší školou podruhé zúčastnili hokejového utkání mezi Kanadou a Rakouskem. Ráno jsme šli normálně do školy, ale učili jsme se jen první hodinu. Poté jsme ve tři čtvrtě na devět odjeli autobusem do Křince, kde jsme vyzvedli děti z tamní školy. A pak už jsme mířili rovnou do Prahy k O2 aréně.

Když jsme dorazili, dostali jsme tři čtvrtě hodiny rozchod, který jsme strávili ve Fanzóně. Tam jsme mohli různě soutěžit o zajímavé ceny, jako třeba o dres nebo o tričko. Také jsme měli možnost vyfotit se s panáčkem Škoda v hokejových dresech a podobně. Sponzoři rozdávali různé dárky: samolepky, české vlajky na tvář nebo papírovou korunu a hokejovou helmu. Při vstupu do O2 arény jsme museli projít detektorem kovů. To nebylo zpočátku příjemné, ale nakonec to ani nebolelo:)))

Chvilku trvalo, než jsme našli svá sedadla, v O2 aréně bylo totiž přes 16 000 lidí. Před zápasem nám začali představovat všechny hráče na velké krychli uprostřed. Po chvilce nastoupili na led všichni hráči a začali se rozcvičovat. Nakonec na ploše zůstalo jen 10 hráčů a 2 brankáři – a najednou se začalo hrát! V první třetině dali Kanaďani Rakušanům 4 góly. Po každé třetině byly 15 minutové přestávky. To jsme si mohli něco koupit nebo se trochu protáhnout. V druhé třetině dali Kanaďani 2 góly. Po 20 minutách zápasu byla další přestávka. V poslední třetině vstřelili Rakušani první a jediný svůj gól - nato jim Kanaďani vsítili další 4 branky! Tak celé utkání skončilo 10:1 pro Kanadu. To byl mazec!

Na závěr si spoluhráči podali ruku a pořadatelé vyhlásili nejlepší hráče. Pak jsme si všichni stoupli a dívali se, jak za zvuků kanadské hymny zvedají

kanadskou vlajku.