mudr. naďa Čapková mgr. michala lustigová státní … · kyseliny (dash –dietary approaches...

19
MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová Státní zdravotní ústav Praha 6.říjen 2010

Upload: dangkiet

Post on 29-Sep-2018

215 views

Category:

Documents


0 download

TRANSCRIPT

MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová

Státní zdravotní ústav Praha 6.říjen 2010

Hypertenze (AH) je v České republice, stejně jako v ostatních rozvinutých zemích, jedním z nejčastějších onemocnění.

Spolu s diabetem, dyslipidémií a kouřením patří mezi nejzávažnější

rizikové faktory vzniku kardovaskulárních onemocnění Podstatně přispívá ke kardiovaskulární úmrtnosti (v ČR v roce 2008

zemřelo 45% mužů a 51% žen na kardiovaskulární onemocnění) Přes pokrok ve farmakoterapii hypertenze zavedením nových a

účinných antihypertenziv, zůstává základním problémem nedostatečná kontrola krevního tlaku.

100

200

300

400

500

600

700

800

1970 1980 1990 2000 2010

Czech RepublicFranceEU EU members before May 2004 EU members since 2004 or 2007

SDR, diseases of circulatory system, all ages per 100000

Zdroj: WHO HFA

0 500 1000 1500 2000 2500 3000

Occupational risk factors for injury

Occupational particulates

Unsafe sex

I llicit drugs

Occupational carcinogens

Lead exposure

Urban air pollution

Alcohol

Physical inactivity

Low fruit and vegetable intake

High Body Mass Index

Cholesterol

Tobacco

Blood pressure

Vliv rizikových faktorů na úmrtí ve vyspělých zemích

Number of deaths (000s)

Zdroj: WHO 2000 4

KVO riziko

Hypertenze Krevní

tuky Diabetes

Stravování

(+alkohol) BMI index

=hmotnost

Fyzická

aktivita

Socioekonomický

status

Kouření

Hlavní rizikové faktory

(downstream factors)

Determinanty RF

(upstream factors)

5

Cerebrovaskulární

onemocnění:

mozková mrtvice

Encephalopatie:

zmatenost

křeče

bolesti

poškození

sítnice angiopatie,

angioskleróza

infarkt myokardu

srdeční

hypertrofie levé

komory

selhání

ledvin

zvýšená

hladina

cukru

Léčba HT zlepšuje prognózu pacientů a působí preventivně proti vzniku pozdějších

možných komplikací, zejména poškození cílových orgánů (srdce, cév, ledvin, mozku).

6

* 2003 The Seventh Report of the Joint National Committee (JNC) on Prevention, Detection, Evaluation,

and Treatment of High Blood Pressure.

**2007 Guidelines for the Management of Arterial Hypertension. The task force for the Management of

Arterial Hypertension of the European Society of Hypertension (ESH) and the European Society of

Cardiology(ESC). 7

Zdroj dat

Mezinárodní kohortová studie HAPIEE I (2002-2005)

„Health, Alcohol, Psychosocial factors in Eastern Europe“ „Determinanty

kardiovaskulárních onemocnění ve střední a východní Evropě“

(Česko, Polsko, Rusko a Litva)

Data získána ze strukturovaného dotazníku, lékařského vyšetření, včetně odběru krve

V Česku osloveno celkem 16 800 osob, věková kategorie 45 - 69 let

(Náhodný stratifikovaný výběr - respondence 55 %)

Cíl

Objasnit vliv socioekonomických a psychosociálních faktorů,

spotřeby a způsobu konzumace alkoholu a výživy na riziko

vzniku chronických onemocnění v zemích střední a východní Evropy

8

Zdravotní ukazatele: anamnéza, zdravotní stav ,

úmrtnost

Rizikové faktory: kouření, obezita, fyzická aktivita, cholesterol…

Socioekonomické faktory: vzdělání, profese, příjem, rodinný stav

Psychosociální: vnímání změn po roce 1989, deprese, sociální síť, pracovní stres, kontrola, optimismus, důvěra

Alkohol: spotřeba, frekvence, opilost, problémové pití,

společenské následky Výživa: frekvenční dotazník, biomarkery spotřeby ovoce

a zeleniny, ukazatele lipid. metabolismu, důraz na nízkou spotřebu ovoce a zeleniny

9

Antropometrická měření

Měření TK Vyšetření funkce plic (spirometrie)

Vyšetření kognitivních funkcí u osob nad 60 let

Odběry krve (reflotron, venepunkce) cholesterol,

triglyceridy, glukóza,CRP, homocystein, vit E, vit. C, foláty, beta karoten, B12, genetické markery kardiovaskulárních onemocnění

10

HTN 65%

HTN, neví,

nelečí se 34%

HTN, ví, nelečí

se 11%

HTN, ví, léčí se

55%

norma

10%

pre-HTN

25%

Léčba HT snižuje

incidenci infarktu myokardu o 25 %

srdečního selhání o 50 %

CMP o 40 %

Zdroj: HAPIEE 2002-2005

11

Současná úroveň

•znalosti hypertenze asi 67%

•léčby 49-56% a

•kontroly kolem 17%

Termín pre-hypertenze evropská doporučení nepoužívají .

Důvody, které vedly americké experty k zavedeni nového termínu, je několik:

Pre-hypertenze se v populaci vyskytuje zhruba stejně často jako hypertenze (cca

30%)

je asociována dalšími rizikovými faktory kardiovaskularních onemocněni a je

spojena se zvýšenou kardiovaskulární i celkovou mortalitou.

Údaje z Framinghamské studie ukazují, že hodnoty TK 130–139/85–89 mm Hg

jsou spojeny s dvojnásobným rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění

v porovnání s normálními hodnotami TK 120/80.

Osoby s počátečním krevním tlakem 130–139/85–89 mm Hg měli čtyřletou

incidenci hypertenze dokonce 37 % (jedinci ve věku 30 až 64 let), resp. 50 %

(jedinci 65 let a starší).

S narůstajícím výskytem obezity bude její prevalence stoupat

V současnosti je tento termín používán hlavně v USA , měl by pomáhat

identifikovat osoby se zvýšeným rizikem pro kardiovaskulární choroby a s velkou

pravděpodobnosti progrese v hypertenzi

Měla by sloužit jako varování a zejména k intervenci dosavadního životního stylu a

aktivnímu ovlivnění rizikových faktorů.

12

Pre-hyperteze

Zdroj: HAPIEE 2002-2005

13

Podíl léčených/neléčených osob s hypertenzí dle pohlaví

49,5

60,0

54,7

50,5

40,0

45,3

0% 20% 40% 60% 80% 100%

muži

ženy

celkem

léčí se

neléčí se

Zdroj: HAPIEE 2002-2005

14

Podíl léčených/neléčených

osob s hypertenzí ve věkových skupinách

33,6

40,9

55,2

61,2

65,4

54,7

66,4

59,1

44,8

38,8

34,6

45,3

0% 20% 40% 60% 80% 100%

45-50

50-54

55-59

60-64

65-69

Celkem

věko

vé k

ate

go

rie/

v l

ete

ch

procento osob

léčí se nelečí se

BMI index = kg/m2 Zdroj: HAPIEE 2002-2005

15

Podíl léčených/neléčených osob s hypertenzí dle

kategorie BMI

35,0 65,0

60,0

49,2

40,0

50,8

0% 20% 40% 60% 80% 100%

-25)

<25-30)

<30+)

norm

anadváha

obezita

kate

go

rie B

MI

procento osob s hypertenzí

léčí se neléčí se

46,77

34,73

18,5

41,35

29,18

29,47

0% 20% 40% 60% 80% 100%

nonsmoker

exsmoker

smoker

procento osob

léčí se neléčí se

73,6

51,5

26,4

48,5

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

DM ano

DM ne

procento osob

léčí se neléčí se

Prevence = intervence dosavadního životního stylu a aktivní ovlivnění

rizikových faktorů

• Dieta s preferencí ovoce, zeleniny, luštěnin,ořechů a nízkotučných mléčných výrobků na úkor sladkostí a mastných výrobků → bohatá na draslík a vápník a naopak chudá na tuky, předevšim nasycené mastné kyseliny (DASH –Dietary Approaches to Stop Hypertension eating plan).

• Tato dieta → k průměrnému ↓ systolického tlaku o 3,5 mm Hg a zhruba u dvou třetin z nich je při DASH dietě dosaženo normálních hodnot TK.

• ↓ tělesné hmotnosti o 1 kg je spojena s ↓ systolického i diastolického krevního tlaku o 1 mm Hg.

• Snížení přijmu sodíku v potravě pod 2,4 g/den vede ke snížení systolického krevního tlaku asi o 2 mm Hg.

• Omezení konzumace alkoholu (u mužů pod 30 g/den, u žen pod 20 g/den) →redukci (asi o 3,5 mm Hg) krevního tlaku

• Pravidelná fyzická aktivita (více než 30 min./den) → k snížení systolického krevního tlaku o 3–4 mm Hg (nezávisle na změně tělesné hmotnosti)

18