1 \kceI ronMICA

ravenci, stejně jako ostatní sociáIníblankokňídlí, patÍí k nejpočetněj-

píslušníkťrm světa hmyzu. I početmravenc , oproti ustálené pŤedsta-

jejich uniformitě, je poměrně vysok!.je známo pŤes osm tisíc druhri a od-i odhadují celkov!' počet na 14 000v 250 rodech.našem zemí bylo dosud prokázáno

ve 31 rodech. Jedním z nejpočet-rodrj u nás je rod Formica. zastou-

16 druhy. Pouze šest z nich počítá-mezi |esní mravence podrodu Formi-to Formica rufa, polyctena, Iugubris,

nigricans a truncorum PĚesnéa počet hnízd těchto druhri v na-

lesích neznáme (tento nedostatek od-inventarizace v rámci akce FoR.

Mpyey! tvo.ž! pot|avnÍ zák|adnu pro mnoho druhú živočichŮ. PÍi nadměrném využivijn^í však r:l?e b,/t existence mraveniště ohrožena. Na snímku jsou r zné uih.raby,zptjsobené žlunou šedou na hnÍzdě druhu Formica polyctena.

l sousední oblasti relativně steinéj| zce|a odlišné vj'slectky, jak sepŤesvědči|y ko|egové v Polsku.

Dosud největší taková kolonie les- hnízd sahá v zemi do hloubky tŤí a více tedy jejich množství, dlouhověkost a dél-byla pŤed několika lety metrtl. Z našich |esri znám kupy o vfšce ka trvání jejich spo|ečenství jsou zák|ad-

ve švlcarském pohoŤí Jura. Tato 1,6 m a s pr měrem zák|adny 3,5 m. Hníz. ními faktory podmiĎujícími mnohostran-nie Formica lugubis čítá pŤes da F. polyctena jsou však často nepravi. nou ričinnost lesních mravenc na zdraví

hnizd roz|oŽen!'ch na 70 ha |esa delného tvaru, vznik|é postupn!'m rozši- a hygienu |esa. Vedle hubení škod|ivéhospojenfch více jak 100 kilo- Íováním kupy. Proto není vzácností na- hmyzu mají lesní mravenci pŤímf i nepĚi-

mravenčích cest. lézt kupu s vfškou jednoho metru, ovšem m! vliv na všechny ostatní složky lesníhoí mnohohnízdních kolonií s prriměrem zák|adny 6 m, kdy se obvod společenství, Yj,znamnou lohou lesních

pol1gs,nie (g1,na:samička), te. základny pohybuje kolem 20 m, mravenc je napŤ. rozšiŤování rost|inkdy v jednom hnízdě žije spo. Rozsáhlé ko|onie a postupně rozšiiío- a spÓr hub. Ve||enstein stanovil,že jednoplodnfch samiček. U jednotli- vaná hnízda poukazují na svou dlouhově- hnízdo lesních mravenctj ročně pÍemístí|esních mravencri se počet sa- kost. Některá hnizda či kolonie jsou na aŽ 50000 rriznfch semen. Ylrazné k|adně

ie pol1gs,nie (gyna:samička), te. základny pohybuje kolem 20 m.

v hnízdě pohybuje v polygynních lokalitách dokládána pÍes 80 let. Za tako. je tak ovlivĎována skladba by|inného pa-

nstvích oá zo aŽ do 5000. Polygy- vou dobu většinou dosáhnou značnlch tra a podrostu lesa, a tím nepĚímo i s|oŽe-rje vedle pŤirozeného vytvá- rozměr ' avšak největší hnízdo nemusí ní a stav lesního ptactva a zvěŤe, Na po-

i a sate]inÍch hnÍzd i uměté blt vŽdy rc nejstarší. Na vztah stáÍÍ_ve. pulace ptákťt mají lesní mravenci i pŤímÝ

části nebo celého hn.ízda ]jJrpst ):zjzjz rž,.},:'!:.,.2).2-r,' -,:.'::::?, ::ž,,.:4.2{ .r.crí.!.J to <lťr.avy Ku.(ovrcycn

í ostrenl aéiruc a tedy zániku nejvfznamnější je hodnota potravních a pÍes 30 % potravy datlovitÝch plák .zdroiti v dosahu hnízda. Brzy na jaÍe,za chladnfch a deštiv!'ch let-

dělnic v hnízdech lesních mra- Dlouhověkost hnízda není totožná ních dn nebo po chemick!'ch postŤicích,je obrovsk!. Stredně silné hnÍzdo s dlouhověkostí mravenc samotn!'ch. Ve tedy v době, kdy je ostatního hmyzu v le-

nruÍa obfvá kolem 2o0ooo děl. starém hnízdě se vystrídá fada generací. se nedosťatek, worí lesní mravenci pod-

inízdo"Formicapol.vcÍ'enaob.Ý. Nep]odné samičk}. .i.sou '1s'b'.ez.r,á,:y, 5:3i,..?'.2,. :loŽÁu ?Ú!í.dtJ ,,šech asťanlcrt

aŽ í<Ň Kla déInlc, ale často m|ad.Ými a dě|nice isou obměĎ ovánv ne- bny,zcž:a,í:b 'r2j}:'"

*..,z.:j,.: ./.;c3. ,:r;2s;asriiri: u'sTáíe, íamlck1 lesnrcn mravencu se doŽí- Nejvíce b!,vá ceněna predátorská funk.

zdní kolonie ie riměrně vyšší vají až 25 |et a dě|nice 3 aŽ 5 let' Tyto ce lesních mravenc . v integrované

Ú

piv lesích Slaska opolskiego zjistili 1ffiffirutr fuT ffiAVHru#X!ru jedno hnízdo lesních mravencťtha lesa, pÍičemž v některych pole.

pÍipadalo na jedno hnízdo dokonceNepÍíznivá situace je i na polskéKrkonoš, kde v národním parku

V číslechpouze 25 hnízd na více jak 5000 haNaproti tomu v lesích GÓr Swie-ich zjistili 0,3 aŽ l,5 hnízda na

lesa. Podobné rozdi|y se dají očeká-nás, kdy vedle oblastí s absencí les-

jsou po|esí s vysokou kon. (napÍ. v uvedené superkolonii v |uŤe žije ridaje platí pouze u monogynních hnízd,hnízd na trektar lesa. pÍes pril miliardy mravencŮ). tedy tam, kde je v hnízdě pouze jedna sa-skutečnost ov|ivĎuje pÍedevším Vysokfm počt m mravenc odpovídá mička. V polygynních hnízdech se samič-

lesních mravencŮ vytváÍet i velikost hnizda. Největší stavby je mož- ky doŽívají maximálně 5 let a dělnice žijívlskytu početné mnohohnízdní no pozorovat právě u polygynních druhrj, jen několik měsícri. Vyrovnané ridaje po-

ie. Kolonie čítající několik desítek pÍedevším u F. polyctena a F. lugubris. Ze skytují pouze samečci, kteŤí v obou pÍípa-nejsou vzácností. občas se vyskyt. SSSR a ltálie jsou známy kupy o vyšce dech žijí jen něko|ik dn až tldn a krát.obŤí kolonie o několika stech hníz- 2 metry a prriměru zák|adny 5 metrri. Sy. ce po svatebním letu hynou.roz|oženÝch na několika málo hek- stém komor a chodbiček u takovÝ'ch Uvedené vlastnosti lesních mravenc .

Íes zevrubnálník ÚV Ksčna XVl. siez-llri v této ob.gní XV|. sjez.r realizaci se

1 chce pÍede-t, kteii chtěiíl ušlechti|fchNárodní fron.lntě ie ve|ikáltou kÍik|oun-ru, ale costou'odu a životnÍ)W a osvěty. profesionály'ou práci ved|ilychom do níeusi luieme zastva' ale rádila|izaci těchtoch|ubit záslu.

zvíŤat, ale mú.rejen k zlepše.kraiiny od

znamné remÍz.n a živočichťr.yhlašovat' bu.v našem ěaso-povinnostech.evším chcemer XVl. siezdemhodnoty život.y naší země' toi ' spo|eěná věc

osPÍŠ|L' cSc.,r redakční rady

*}.{'r*díkovanf učitel pŤí.n rikolu se mohouri ti, jejichž morál.oroieví ve vztahu,é ' ď - i a k p Ť í r o d ě

lychovat v dětechě, musí jim vštěpo.jako takové, bez

rstÍední uŽitečnostem lásky k pŤírodělem učitele je véstznáváníkrás pfíro.vědomovaly jejich

váŽ\|y. Součástí lás-: o pÍírodu. Vedenírí síožky životního)roto rovnocennouík l á s cekpÍí rodě .rého dosahu, jehož

pÍíští generact.Éedkrizovlch stavŮednou ze záruk, ž.ehována. KaŽd! vy.ií uvědomit, Že bez)u moŽn6 masovák ochraně životn-ího

llŘI KŘlŽ

@\kce

FORMICA

f,|ravenci, stejně jako ostatní sociá|níl l l !|nnkgkÍídlí, patÍí k nejpočetněj.ším pÍís|ušník m světa hmyzu. I početdruh mravenc , oproti ustá|ené pÍedsta-věo jejich uniformitě, je poměrně vysok!.Dnes je známo pŤes osm tisic druhrj a od-borníci odhadují celkovf počet na 14 000druhťt v 250 rodech.Na našem zemí bylo dosud prokázáno

96druh ve 31 rodech. Iedním z nejpočet-nějších rod u nás je rod Formica' Zastou-penf l6 druhy. Pouze šest z nich počítá-me mezi lesní mravence podrodu Formi-cc',ato Formica rufa, polyctena, Iugubris,pratensis, nigricans a truncorurn PŤesnérozšíÍení a počet hnízd těchto druhŮ v na-šich lesích neznáme (tento nedostatek od-straní inventarizace v rámci akce FOR.MlcA' I sousední oblasti reIativně stejnévykazují zce|a odlišné vfsledky, jak seo tom presvědčily kolegové v Polsku.NapÍ. v |esích Slaska opolskiego zjisti|ivpr měru jedno hnízdo lesních mravencna 39,2 ha lesa, pÍičemŽ v někter!'ch pole-ilch pÍipadalo na jedno hnízdo dokonce260 ha' NepÍíznivá situace je i na polskéstraně Krkonoš, kde v národním parku{istili pouze 25 hnízd na více jak 5000 haplochy. Naproti tomu v lesích GÓr Swie-hkrzyskich zjistili 0,3 aŽ 1,5 hnízda nalha lesa. Podobné rozdi|y se dají očeká-tltiu nás, kdy vedle ob|astí s absencí les-ilch mravenc jsou polesí s vysokou kon-antrací hnízd na trektar |esa.Tuto skutečnost ovIivĎuje pÍedevším

rhopnost |esních mravenc vytváĚetv místě vfskytu početné mnohohnízdnílolonie' Kolonie čítající něko|ik desíteklnízd nejsou vzácností. občas se vyskyt.nou iobÍí kolonie o několika stech hníz-dech rozložen!'ch na několika málo hek-fiech, Dosud největší taková kolonie les-

h mravenc by|a pÍed něko|ika letymlezena ve šv!'carském pohoŤí Jura. Tatoqerko|onie Formica lugubris čítá pŤes1200 hnízd roz|oženfch na 70 ha |esatvzájemně spojenfch více jak t00 kilo-mtry mravenčích cest.VytváÍení mnohohnízdních kolonií

nrožřuje polygynie (gyna:samička), te-situace, kdy v jednom hnízdě Žije spo-

více plodn!'ch samiček. U jednot|i-druh lesních mravenc se počet sa-v hnízdě pohybuje v polygynních

vích od 20 aŽ do 5000' Po|ygy.umoŽřuje vedle pÍirozeného vytvá-oddě|k a sate|itních hnízd i umělé

ání části nebo ce|ého hnízdarizika osiÍení dě|nic a tedv zániku

Pďet dělnic v hnízdech lesních mra-je obrovskf. stredně silné hnízdo

ica rufa obfvá kolem 200 000 dě|-l'Velké hnízdo Formica polyctena ob!-500000 aŽ 70o 000 dělnic. ale často

jeden miliÓn. Počet pÍísIušníkti

! : j . r t j i : t . . . : -

r +r ",'.1 .

l, *l*f '.*

:l::. * f3

:{s;ť:

Mravenci tvqÍ! p9tpvnÍ základnu pro mnoho druh živočichtj. Pži nadměrném využi.vání však yyre b,it existence mraveniště ohrožena. Na snímku jsou r zné w|híaby,zp sobené žlunou šedou na hnízdě druhu Formica polyctena.

&'

LH$ruff fuT ffiAVEru*XV číslech

(napÍ. v uvedené superkolonii v |uÍe žijepňes pril miliardy mravenc ).

Vysok!'m počtrim mravenc odpovídái ve|ikost hnízda. Největší stavby je mož.no pozorovat právě u polygynních druh ,pÍedevším u F. polyctena a F. lugubis. ZeSSSR a ltá|ie jsou známy kupy o vyšce2 metry a prr3měru zák|adny 5 metrri. Sy.stém komor a chodbiček u takovfchhnízd sahá v zemi do hloubky tÍí a vícemetr . Z našich |esti znám kupy o vfšce1,6 m a s pr měrem zák|adny 3,5 m. Hniz-da F. polyctena jsou však často nepravi-delného tvaru, vzniklé postupn!,m rozši-Íováním kupy. Proto není vzácností na.|ézt kupu s vfškou jednoho metru, ovšems pr měrem zák|adny 6 m, kdy se obvodzák|adny pohybuje kolem 20 m.

Rozsáhlé kolonie a postupně rozšiĚo.vaná hnízda poukazují na svou dlouhově-kost. Některá hnízda či ko|onie jsou naloka|itách dokládána pÍes 80 |et' Za tako-vou dobu většinou dosáhnou značnfchrozměrtj, avšak největší hnízdo nemusíbft vždy to nejstarší. Na vztah stáÍí_ve.likost hnízda ptisobí více faktor z nichžnejv!,znamnější je hodnota potravníchzdrojŮ v dosahu hnízda.

D|ouhověkost hnizda není totoŽnás dlouhověkostí mravenc samotnfch. Vestarém hnízdě se vystťídá Íada generací.Neplodné samičky jsou nahrazoványm|adfmi a dělnice jsou obměĎovány ne.ustále. Samičky lesních mravenc se doží-vaji aŽ 25 |et a dě|nice 3 až 5 let. Tyto

daje platí pouze u monogynních hnízd,tedy tam, kde je v hnízdě pouze jedna sa-mička. V po|ygynních hnízdech se samič-ky doŽívají maximá|ně 5 |et a dělnice žijíjen několik měsíc . Vyrovnané daje po-skytují pouze samečci, kteÍí v obou pÍípa-dech žijí jen několik dn až tldnri a krát-ce po svatebním letu hynou.

Uvedené vlastnosti |esních mravencti,tedy jejich množství, d|ouhověkost a dé|-ka trvání jejich spo|ečenství jsou zák|ad-ními faktory podmiřujícími mnohostran-nou činnost lesních mravenc na zdravia hygienu lesa. Vedle hubení škodlivéhohmyzu mají lesní mravenci pÍímf i nepÍí-mf vl iv na všechny ostatní s|oŽky lesníhospo|ečenství. V!'znamnou |ohou Iesníchmravenctj je napŤ. rozšiňování rostIina spÓr hub. Vel|enstein stanovi|, že jednohnízdo lesních mravenc ročně pŤemístíaž 50 000 rrizn!'ch semen. Yyrazně kladněje tak ovl ivřována skladba byl inného pa-tra a podrostu lesa, a tím nepÍímo i slože-ní a stav lesního ptactva a zvěŤe. Na po-pulace pták mají lesní mravenci i pÍímfv|iv, neboť tvoĚí 90 % potravy kurovitfcha pĚes 30 0/g potravy dat|ovitÝch pták .Brzy na jaíe, za chladnlch a deštivlch |et-ních dn nebo po chemickfch postŤicích,tedy v době, kdy je ostatního hmyzu v le.se nedostatek, tvoÍí |esní mravenci pod-statnou sloŽku potravy všech ostatníchhmyzoŽravlch ptákti.

Nejvíce bfvá ceněna predátorská funk-ce |esních mravenc . v integrovanéízdní kolonie ie ťrměrně vyšší

! sme Iidé stěhovaví. pfesouvajícílU pri1íŽdějící, od;íŽdějící a spěchi

" :

$É..s}í

ochraně lesa většiny zemi Evropy je sna-ha dosáhnout v produkčních |esích husto-ty dvou aŽ čtyÝ hnízd lesních mravenc najeden hektar lesa. PÍi takovém osídlenídosahuje biomasa lesních mravencri 100až 150 kg/ha a spotreba bí|kovinné potra.vy na jeden den je asi 1 kg. Za rok ulovímravencijednoho hnizda kolem osmi mi-liÓnrj kusri ruzného hmyzu. Síla aktivitynení po ce|ou sezÓnu vyrovnaná. Vrcholudosahuje v časném létě, a pĚedevším v do.bě pŤemnožení některého druhu škodlivé-ho hmyzu. V tomto období tvoÍí pÍemno-žen! druh až |0o 0/g potravy lesních mra-venc . období masového vlskytu škrjdceblvá většinou krátké a pii intenzivnimsběru nejsou lesní mravenci schopni rilov-ky spotÍebovat. Proto v hnízdě i vedle nějvytváĚejí značné zásoby nalovenéhohmyzu.

Pro lepší pÍedstavu ptisobnosti lesníchmravenc na populaci šktjdce si uveďmejejich vliv na pÍemnoženého obaleče du-bového (Tortix viridana). MoŽnost priso-bení na housenky je časově velice omeze.ná, neboť mohou bft koŤistěny pouze vestarším larvá|ním stadiu během 14 dnrj(mladé housenky jsou v zámotcích listti

4

a jsou pÍíliš ma|é. Pod|e povětrnostníchpodmínek odnesou mravenci z jednohohnizda 300 aŽ 8000 housenek za hodinu'V prriběhu ka|amity j ich jedno hnízdozničí asi jeden miliÓn. Dále by|o zjištěno,Že až. lio uloven!'ch samiček obalečri bfvánevykladenych, tedy vlfznamnfch prodalší v!'voj popuIace obalečrj. Pozorováníse shodují také v tom, Že lesní mravencisbírají pouze kuk|y obaleč nenapadenéparazity, čímŽ se počet parazitovan chkukel v pňírodě zvyšuje.

Vl iv Iesních mravenc na popuIaciškridce je tedy nesporn!' a v součinnostis ostatními entomofágy, chorobami a pre-dátory z Íad obratlovcri jsou vyznamn!'mstabi|izačním činitelem v lesním společen-stvu. Dobré vlsledky však často blvajínegativně ovlivĎovány pÍeletem škridcrjze sousedních oblastí neobfvan ch lesní-mi mravenci, kde ce|f vfvoj škridce pro-bíhá nerušeně. Taková místa se stávajíohnisky ka|amit. Zde maji lesní hospodáŤipouze dvě možnosti. Buďto drastické che-mické postŤiky' nebo zavedení biologic.kého boje v rámci ochrany lesa.

Text: PAYEL BEZDĚČKAFoto: |aroslav Hruška

Nejen r: víkendech se naŠinri auty zaplihrjí si lničk5' a dálnice, i doba dovo|cnfchtrto charakterist iku potvrzuje. Velmipoznáváme kraj inu jen z oken jauta a zá|eŽí na rychlosl i , kol ik námvolí vnímat. Detai ly v kraj ině splfvají,Stromy svou mohutností nás na sebece jen upozorní. Jsou většinou natol ikpadné. že 1e ani z .;edoucího autahlédneme' I když zahlédnout ještěrnená poznat.

U silnice ze Sobotky ke hraduroste lípa. která patÉí k nejv Čechách. Semtínská |ípa je krásnf,hutnf strom, jehož vysoká a roz|ožitáruna je už z dá|ky vidět. obvodměÍí skoro osm metr a pruměr korunyko|em 35 metr . VelkÝ vzrtjst a|ípy podporují nadsazené ridaje o jvysokém věku. Semtínská lípa všaktisíciletá a nebyla pravděpodobně aniŽizuy tak v!'znamn!'m stromem, abyní vojev dce káza| táboŤit. Zíejněi u této lípy její krása a mohutnostv |idovém podvědomí se Žižkovouvou, a proto je někdy nazlvánajménem. Častěji a také správnějijeu si|nice za Sobotkou spojována se jlnem slavného soboteckého rodáka,spivate|e Fráni Šrámka, kter! ji měI rád,to k ní zacházel a věnova| jí své vetše

PÍi silnicích v této části Čech ieštěstaneme' Nedaleko zámku HrubÝzec u Turnova rostou hned lípy dvěvšak u silnice, ale pÍímo uprostrdProudy vozovky je objíždějí, a takpiehlédnout jejich zvláštní vzrúst

ffi' 'tt

":!ii

udi -

Buk u Pěčína (obvod 5,60 m,

Datel černy dokáže prosekat i velké otvory do stromŮ, aby se dostal k hnízd m dÍe-vokaznych mravenc

'!b;.1 ť.

*:ň:s

I

Ii

fu.,,l'h.

Dut

nÍz|.mín

vícekryto e nte|é

Prvás

dárpoda

tor