miloš nový - příklady

Západočeská univerzita

Fakulta ekonomická Katedra ekonomie a financí

PŘÍKLADY Z MIKROEKONOMIE

Cvičebnice pro distanční studium

Ing. et Ing. Miloš Nový

1999

Obsah

Strana 3

Obsah

Pokyny k vypracování korespondenčních dávek 5

Anotace předmětu 8

Přehled pojmů a vztahů 9

Příkladová část

Část I. 1. Úvod do ekonomie 12

2. Základní ekonomické vztahy 16

Část II. 3. Trh a tržní systém 30

Část III. 4. Chování spotřebitele a formování poptávky 47

5. Produkční analýza a analýza nákladů 61

6. Příjmy a zisk 65

7. Firma v dokonalé konkurenci 68

8. Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu 73

Část VI. 9. Firma v nedokonalé konkurenci 74

10. Alternativní cíle firmy 76

11. Trh výrobních faktorů 77

12. Rozdělování důchodů 81

Informativní ukázka testů z mikroekonomie 85

Seznam použité a doporučené literatury 90

Obsah

Strana 4

Pokyny

Strana 5

Pokyny k vypracování korespondenčních dávek

Studium mikroekonomie a makroekonomie tvoří již tradičně páteř studia ekonomie v 1. ročnících ekonomických fakult. Jedná se o předměty široce zaměřené, jejichž úspěšné zvládnutí klade na posluchače VŠ zvýšené nároky.

Studium na vysokých školách je na rozdíl od středoškolského více orientováno směrem k samostatnému studiu. K tomuto „samostudiu“ mají studenti denního studia k dispozici servis přednášek, cvičení a konzultací.

Pozice studentů distančního studia je díky korespondenční povaze studia ztížena. Studenti mají méně kontaktů s vyučujícími než jejich kolegové na denním studiu. Účast na cvičeních je nahrazena systémem korespondenčních dávek, jejichž zpracováním student prokáže, že dobře ovládá dané učivo. Rozsah zpracovaných příkladů je v podstatě totožný s denním studiem. Každá úloha se váže na jednotlivé dílčí partie mikroekonomie. Chce-li student úlohu správně vyřešit, je nucen příslušné téma na základě doporučené literatury nejprve nastudovat.

Samostatný a poctivý přístup k řešení zadaných úloh se studentům i přes dílčí nezdary rozhodně vyplatí. U zápočtu student znovu předloží vypracované a opravené úkoly a ústně zodpoví, jak tyto příklady řešil, proč si vybral zvolený způsob řešení, popř. bude dotazován na další podrobnosti. Jedině tímto způsobem je možno si ověřit , zda problematice skutečně rozumí. Dále se takto omezí i případné opisování jednotlivých dávek studenty navzájem.

Výraznou pomoc poskytují studentům distančního studia konzultace, jichž mohou využívat ve stejném rozsahu jako studenti denního studia.

Skripta „Příklady z mikroekonomie“ jsou určena posluchačům distančního studia FEK ZČU v Plzni. Jsou členěna do dvanácti kapitol, jež se zabývají vybranými problémy mikroekonomie a obsahují desítky řešených příkladů. Řešené příklady pomáhají studentům lépe se zorientovat v dané problematice.

Pokyny

Strana 6

Požadavky k zápočtu

Pro získání zápočtu je nutné vyřešení všech neřešených úloh z příkladových skript. Obsah jednotlivých korespondenčních dávek tvoří části, které jsou uvedeny v obsahu skript:

Část I. - 1.dávka

Část II. - 2.dávka

Část III. - 3.dávka

Část IV. - 4.dávka

Za vyhovující se považuje uvedení nejen správného výsledku, ale též naznačení směru řešení v případě úvahových úloh a uvedení výpočtu v případě početních úloh. Řešení jednotlivých úloh musí být stručná, jasná a jdoucí k podstatě řešeného problému. Opisování teorie, řešení v rozsahu 1 až 1,5 strany na příklad jsou považována za nevyhovující. Za nezbytné je považováno prostudování řešených příkladů, neboť řada neřešených úloh se na řešené příklady odvolává nebo na ně navazuje.

Je-li úloha řešena chybně, je student povinen řídit se pokyny, jež vyučující individuálně zapíše na přiloženou průvodku. Bývá obvyklé, že některé chybně řešené úlohy musí student znovu vypracovat, jiné úlohy upřesní při ústním pohovoru, jenž tvoří nedílnou součást zápočtu. Po splnění případných dodatečných požadavků získává student zápočet.

Jestliže si student neví rady s některými úlohami, má možnost účastnit se pravidelných individuálních konzultací v Chebu (2x měsíčně) nebo v Plzni (1x týdně), popř. má možnost požádat o konzultaci v jiném náhradním termínu. Osvědčenou a studenty často využívanou možností je forma telefonické konzultace.

Pokyny a doporučení ke zkoušce

Ke zkoušce se student může přihlásit až po získání zápočtu. Ke zkoušce je nutné znovu přinést všechny vyřešené a uznané dávky, neboť zkouška se skládá ze tří částí:

1) část skládající se z kontrolních a dodatečných dotazů ohledně řešených příkladů. (Tato část zkoušky slouží ke kontrole, zda korespondenční dávky student řešil samostatně.)

2) část písemná obsahující otázky typu vypočtěte a vysvětlete

3) část ústní spočívající v zodpovězení teoretických otázek

Pokyny

Strana 7

Pomocnými nástroji, jimiž si má student možnost před zkouškou ověřit, zda nastudoval požadovanou látku v dostatečném rozsahu, jsou:

a) „Přehled pojmů a vztahů nutných k úspěšnému zvládnutí zkoušky“ - viz příkladová skripta

b) „Ukázka testů“ - viz konec příkladových skript

c) „Sylab předmětu“ a „Program předmětu“

d) „Standard bakalářského kursu mikroekonomie“

Sylaby, programy a standardy kursů mikroekonomie jsou k dispozici na sekretariátu Centra celoživotního vzdělávání (CECEV).

Autor přeje studentům hodně sil a elánu a doufá, že sbírka příkladů jim alespoň částečně pomůže na jejich nelehké cestě za poznáním.

Plzeň 5.12.1999 Miloš Nový

Obsah předmětu

Strana 8

Anotace předmětu

Mikroekonomie - EK 1

Cíl studijního předmětu: Student získá základní znalosti o fungování

tržního mechanismu a o chování jednotlivých tržních subjektů –

spotřebitelů, firem a státu z pohledu jeho mikroekonomické politiky.

Dokáže vysvětlit reálné ekonomické jevy a procesy na úrovni dílčích

trhů.

Obsahové zaměření: Úvod do ekonomie, předmět obecné ekonomické

teorie. Základní ekonomické vztahy. Trh a tržní systém. Chování

spotřebitele a formování poptávky. Produkční analýza a analýza nákladů.

Příjmy a zisk. Firma v dokonalé konkurenci, tvorba nabídkové křivky.

Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu. Firma v nedokonalé

konkurenci. Monopol. Oligopol, monopolní konkurence. Teorie firmy,

alternativní cíle firmy. Formování cen na trzích výrobních faktorů. Trh

půdy a trh práce. Trh kapitálu. Rozdělování důchodů. Celková

rovnováha. Tržní selhání. Mikroekonomická politika státu.

Přehled pojmů a vztahů

Strana 9

Přehled pojmů a vztahů nutných k úspěšnému zvládnutí zkoušky

1. Úvod do ekonomie, předmět obecné ekonomické teorie

• Předmět ekonomie • Metody a chyby při zkoumání • Pozitivní a normativní ekonomie • Mikroekonomie a makroekonomie

2. Základní ekonomické vztahy • Typy ekonomických systémů • Vzácnost, zákon vzácnosti • Výrobní faktory • Hranice produkčních možností • Zákon klesajících výnosů, výnosy z rozsahu • Náklady obětované příležitosti

3. Trh a tržní systém • Dělba práce, směna, peníze • Definice a typy trhů • Tržní subjekty • Poptávka, zákon klesající poptávky, faktory ovlivňující poptávku • Nabídka, zákon rostoucí nabídky, faktory ovlivňující nabídku • Tržní rovnováha • Konkurence • Proces tvorby tržní ceny • Funkce ceny v příkazové a tržní ekonomice • Základní úkoly trhu (funkce trhu), klady a nedostatky trhu, neviditelná ruka trhu

4. Chování spotřebitele a formování poptávky • Cíl spotřebitele • Kardinalistická teorie užitku a tvorba poptávkové křivky, Gossenovy zákony • Ordinalistická teorie užitku a tvorba poptávkové křivky • Elasticity poptávky • Tržní poptávka

5. Produkční analýza a analýza nákladů • Příčiny existence firem, cíle firem • Produkční funkce • Krátkodobá produkční funkce • Dlouhodobá produkční funkce • Analýza nákladů v krátkém období • Analýza nákladů v dlouhém období

6. Příjmy a zisk • Celkový, průměrný a mezní příjem • Zisk, účetní a (čistý) ekonomický zisk


Strana 10

7. Firma v dokonalé konkurenci, tvorba nabídkové křivky

• Volba výstupu dokonale konkurenční firmou • Tvorba nabídkové křivky • Nabídka firmy a bod uzavření • Nabídka firmy a bod zvratu • Elasticita nabídky • Tržní nabídka

8. Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu • Tržní rovnováha • Rovnováha a efektivnost • Výhody ze směny • Rovnováha v různých obdobích • Teorém pavučiny

9. Firma v nedokonalé konkurenci • Charakteristika nedokonalé konkurence, příčiny vzniku nedokonalé konkurence • Rovnováha firmy v nedokonalém konkurenci

10. Monopol • Charakteristika monopolu • Rovnováha monopolu • Monopolní cena a monopolní zisk • Monopolní síla firmy • Neefektivnost monopolu • Protimonopolní regulace

11. Oligopol, monopolní konkurence • Charakteristika oligopolu • Smluvní oligopol a oligopol s dominantní firmou • Charakteristika monopolní konkurence • Krátkodobá rovnováha, dlouhodobá rovnováha

12. Teorie firmy, alternativní cíle firmy • Typy firem • Alternativní cíle firmy

13. Formování cen na trzích výrobních faktorů • Trhy výrobních faktorů • Odvozená poptávka na trhu výrobních faktorů • Rovnováha firmy na trhu výrobních faktorů • Příjem z mezního produktu a mezní náklady na výrobní faktor • Křivka poptávky po výrobních faktorech, křivka nabídky výrobního faktoru

14. Trh půdy a trh práce • Zvláštnosti trhu půdy • Pozemková renta • Poptávka po práci a nabídka práce • Rovnováha na trhu práce v podmínkách dokonalé a nedokonalé konkurence • Nedokonalosti na trhu práce

15. Trh kapitálu • Kapitál a kapitálové statky, investice hrubé a čisté, odpisy • Nabídka na trhu kapitálu a poptávka na trhu kapitálu • Rovnováha na trhu kapitálu • Výnosy z kapitálu


Strana 11

16. Rozdělování důchodů

• Skladba důchodů domácností • Nerovnost v pracovních a vlastnických důchodech • Měření nerovností • Přerozdělování

17. Celková rovnováha • Předpoklady celkové rovnováhy • Pojem efektivnost ve výrobě, efektivnost směny, celková efektivnost • Efektivnost a spravedlnost

18. Tržní selhání • Příčiny selhání trhu • Monopolní síla • Externality • Veřejné statky • Asymetrická informace

19. Působení státu na mikroekonomické subjekty • Mikroekonomická politika státu • Stát, tržní selhání, tržní rovnováha, selhání státu

1. Úvod do ekonomie

Strana 12

Příkladová část


Úloha č. 1

Uveďte alespoň dvě definice ekonomie. Při řešení použijte doporučenou literaturu.

Úloha č. 2

Uveďte alespoň dva důvody, proč studovat ekonomii.

Úloha č. 3

Uveďte, jakých chyb se můžete dopustit při zkoumání ekonomické reality.

Řešený příklad č. 1

Co je předmětem zkoumání normativní ekonomie?

Normativní ekonomie ekonomickou realitu nejen popisuje, ale snaží se hledat odpovědi na otázky, jaká by měla být ekonomická realita, jak by ekonomický život měl vypadat (např. Jak vysoká by měla být míra nezaměstnanosti? Měl by existovat institut minimální mzdy?). Normativní ekonomie vydává hodnotové a etické soudy při hodnocení skutečného stavu ekonomiky.


Strana 13


Kde můžete nalézt odpovědi na otázky, jež si klade normativní ekonomie? Úlohu aplikujte na příkladu hledání optimální míry nezaměstnanosti.

Odpovědi na otázky pozitivní ekonomie hledáme přímo v samotné ekonomické teorii, odpovědi na otázky normativní ekonomie můžeme nalézt pouze v rovině politického rozhodnutí. Ekonomická věda není schopna tyto otázky správně zodpovědět.

Jako tvůrci hospodářské politiky máme např. rozhodnout o optimální výši nezaměstnanosti. Pozitivní ekonomie je schopna nezaměstnanost přesně definovat, seznámí nás se způsoby jejího měření a též s možnými variantami ekonomického vývoje v případě nízké či příliš vysoké nezaměstnanosti. Například nízká nezaměstnanost povede k růstu mzdových požadavků a následným inflačním tlakům, k porušování pracovní disciplíny, ale naopak k hospodářskému růstu apod. Vysoká nezaměstnanost bude znamenat hospodářskou stagnaci, vývoj státního rozpočtu bude nepříznivě zatížen realizací velmi náročných sociálních a rekvalifikačních programů, naopak inflace se bude pohybovat v přijatelných mezích atd. Každá varianta má řadu svých výhod a nevýhod. Pozitivní ekonomie ale nedává návod, jakou variantu zvolit. Žádný vzorec či algoritmus s příslušnou odpovědí neexistuje.

Je to právě normativní ekonomie, kterou zajímají hodnotové soudy, která bude hledat odpověď na otázku, zda příslušná hospodářská politika má spíše preferovat nízkou, či naopak vysokou nezaměstnanost. Jsme-li spíše monetaristé, nebude nám vyšší nezaměstnanost příliš vadit, povede-li ke snižování inflace. Naopak jsme-li zastánci spíše keynesiánského pohledu na hospodářskou realitu, dáme přednost nižší nezaměstnanosti a vyššímu hospodářskému růstu. Odpověď se nalézá pouze v poloze našeho politického přesvědčení, názorů a následných rozhodnutí.

Úloha č. 4

Čím se zabývá pozitivní ekonomie?


Strana 14

Úloha č. 5

Rozhodněte, které otázky a tvrzení se týkají pozitivní a které normativní ekonomie:

a) Měl by být deficit státního rozpočtu snížen zvýšením příjmové nebo snížením výdajové stránky státního rozpočtu?

b) Jaké procento absolventů FEK ZČU je nezaměstnaných?

c) Mají vlády ovlivňovat působení tržních mechanismů?

d) Jaké procento učitelů vysokých škol má příjmy vyšší než 250.000 Kč za rok?

e) Centrální banka by měla zvýšit sazbu minimálních povinných rezerv komerčních bank.

f) Jak velký by měl být deficit obchodní bilance?

g) Studenti vysokých škol by měli platit školné.

h) Zvýšení spotřební daně u benzínu povede k vyššímu celkovému příjmu.

i) Cena elektrické energie by měla být deregulována.

j) Vyšší cena masa povede k jeho nižší spotřebě (za jinak stejných podmínek).


Co tvoří předmět zkoumání makroekonomie?

Makroekonomie hledá odpověď na otázku, jakým směrem se vyvíjí ekonomika jako celek. V popředí zájmu makroekonomie jsou témata týkající se měření výkonnosti ekonomiky, inflace, nezaměstnanosti apod. Snaží se o nalezení příčin nerovnováhy a nástrojů k jejímu odstranění. Makroekonomie zkoumá rozhodující tendence ve vývoji národního hospodářství, historický vývoj dané ekonomiky a možnosti ovládnutí hospodářského cyklu.


Strana 15

Úloha č. 6

Co tvoří předmět zkoumání mikroekonomie ?

Úloha č. 7

Rozhodněte, které otázky se týkají mikroekonomie a které makroekonomie:

a) Jakým způsobem se zjišťuje míra inflace?

b) Jaké metody se používají pro výpočet hrubého domácího produktu?

c) Jak se vyšší spotřební daně projeví na velikosti celkových příjmů státního rozpočtu?

d) Jakým způsobem ovlivnilo zavedení minimální mzdy trh práce?

e) Jak se zvýšení světových cen ropy projeví na trhu osobních automobilů?

f) Jaké jsou důsledky hyperinflace ?

g) Jakým způsobem se důchodový efekt podílí na tvaru křivky poptávky?

h) Jaké jsou negativní dopady vysoké nezaměstnanosti?

i) Jakým způsobem se projevuje necenová konkurence na trhu cestovních agentur?

j) Jak se utváří cena na trhu mléka?

Úloha č. 8

Myslíte si, že morálka, etika a právo jsou v rozporu s ekonomickým chováním?

2. Základní ekonomické vztahy

Strana 16


Úloha č. 9

Vyjmenujte základní ekonomické systémy a stručně vysvětlete, jak tyto systémy řeší otázky co, jak a pro koho.


Jaký je rozdíl mezi smíšenou ekonomikou USA a České republiky ?

Smíšená ekonomika obsahuje prvky tří starších předcházejících ekonomických systémů, tj. zvykového, centrálně plánovaného a tržního. V podstatě všechny současné ekonomiky řadíme k ekonomikám smíšeného typu. Jednotlivé rozdíly spočívají pouze v procentuálním zastoupení jednotlivých systémů. Tato skutečnost je nejlépe patrná z dvojice koláčových grafů srovnávajících výše zmiňované ekonomické systémy. Je zřejmé, že zásadní rozdíl mezi ekonomikou ČR a USA spočívá v různém poměru ekonomiky centrálně plánované a tržní. V případě české ekonomiky se s postupující transformací mění poměr obou systémů ve prospěch tržní ekonomiky.

zvyk. ek.

plán. ek.

tržní ek.

zvyk. ek.

plán. ek.

tržní ek.

USA ČR


Strana 17

Úloha č. 10

Jaký je rozdíl mezi smíšenou ekonomikou Spolkové Republiky Německo, Číny a Kuby?


Vysvětlete pojem ekonomická vzácnost.

Ekonomická vzácnost vyplývá z faktu, že lidé chtějí spotřebovávat mnohem více statků, než kolik může daná ekonomika vyprodukovat v důsledku omezeného množství lidských, kapitálových, surovinových, technických a technologických zdrojů. Pochopitelně se lidé snaží získat pouze takové výrobky či služby, jež jsou pro ně něčím užitečné.


Rozhodněte, zda marxistická teze „v komunismu bude každý odměňován podle svých potřeb“ je v praxi realizovatelná.

Tato teze je v praxi nerealizovatelná, neboť naráží na existenci zákona vzácnosti. Zákon vzácnosti říká: „Statky jsou vzácné, protože neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků, které lidé chtějí spotřebovávat.“1 Empiricky je zřejmé, že lidé většinou chtějí spotřebovávat mnohem více, než jim daná ekonomika umožňuje.

Úloha č. 11

Jste bezplatným účastníkem velmi bohaté recepce. Platí pro Vás zákon vzácnosti i v tomto případě? (Pozn.: Nezapomeňte, že každý jedinec je omezen kapacitou svého žaludku).

1 Samuelson, Nordhaus: Ekonomie, l3. vydání, Praha, Svoboda 199l, str.26.


Strana 18

Úloha č. 12

Jakou podmínku musí daný předmět či služba splňovat, abyste o něm mohli prohlásit, že je statkem?


Rozhodněte, zda mořská voda určená ke koupání patří mezi statky vzácné či volné.

Mořskou vodu určenou ke koupání rozhodně počítáme mezi statky, protože splňuje podmínku užitečnosti. Statky, které se vyskytují v míře rovnající se či převyšující naše potřeby, se označují jako statky volné, statky, které se vyskytují v míře jež nepřevyšuje naše potřeby, se označují jako statky vzácné.

Bydlíme-li u mořského pobřeží, mořská voda určená ke koupání pro nás představuje statek volný. Jestliže jsme ale za koupání nuceni zaplatit např. formou jízdného, či formou platby cestovní kanceláři, jedná se zcela jistě o statek vzácný.

Je tedy patrné, že rozdělování statků na volné a vzácné je relativní.

Úloha č. 13

Uveďte tři příklady ekonomických a tři příklady volných statků.

Úloha č. 14

Katedra tělesné výchovy bezplatně vyřadila deset párů běžeckých lyží. Rozhodněte, zda se jedná o statky volné či vzácné v těchto případech:

a) Zájemců o příslušné páry lyží je pět a každý chce po jednom páru.

b) Zájemců o příslušné páry lyží je pět a každý chce po dvou párech.

c) Zájemců o příslušné páry je dvacet.


Strana 19


Rozhodněte, zda v následujících příkladech se jedná o statky, statky ekonomické či volné:

a) kožich v rovníkové Africe

b) vzduch určený k dýchání na Mostecku

Kožich v rovníkové Africe nepovažujeme za statek, neboť při obvyklém využití pro nás není užitečný.

Vzduch určený k dýchání rozhodně za statek považujeme. Z důvodu velmi silného znečištění životního prostředí na Mostecku jsme nuceni za „čistý vzduch“ platit, a proto jej považujeme za statek vzácný. Je zcela lhostejné, zda se jedná o platby přímé (ekologické daně a pokuty), či nepřímé (daň z příjmu a její následné přerozdělení přes státní rozpočet).

Úloha č. 15

Rozhodněte, zda v následujících příkladech se jedná o statky, statky ekonomické či volné:

a) mrazicí box v Antarktidě

b) vzduch na Islandu

c) textový editor v rukou negramotného

d) osobní počítač bez programového vybavení

e) osobní počítač s programovým vybavením

f) motocykl v době ropné krize

Úloha č. 16

Co rozumíte pod pojmem základní výrobní faktory?


Strana 20


Daná ekonomika může vyprodukovat za 1 hodinu buď 100 tisíc rohlíků, nebo 25 tisíc košil. Načrtněte hypotetickou hranici produkčních možností, jestliže kapacita ekonomiky činí 20 tisíc hodin a ekonomika žádné jiné výrobky neprodukuje.

Jestliže ekonomika bude produkovat pouze rohlíky, pak celková produkce bude činit 2 miliardy rohlíků. Budou-li se vyrábět pouze košile, pak celková produkce bude 0,5 miliardy košil. Mezi těmito dvěma extrémy (včetně) leží všechny ostatní možné kombinace, jež lze vyrobit. Protože rohlíky a košile se vyrábějí rozdílnou technologií, bude mít hranice produkčních možností tvar vypouklé (konkávní) křivky .


V zemi A žije 10 tisíc práce schopných obyvatel. Pracovní doba činí 9 hodin denně, počet pracovních dnů v měsíci je 20. Země produkuje pouze košile s dlouhými či krátkými rukávy. Výroba košile s dlouhými rukávy trvá jednomu pracovníkovi 3 hodiny, výroba košile s krátkými rukávy 2 hodiny.

a) Nakreslete hranici produkčních možností za předpokladu, že všichni práceschopní obyvatelé budou pracovat.

b) Nakreslete hranici produkčních možností za předpokladu, že v důsledku ovládnutí trhu monopoly klesne produktivita práce o 20 % .

Nejprve musíme spočítat fond pracovní doby pro danou ekonomiku. Tento fond činí 1.800.000 hodin. Jestliže ekonomika bude produkovat

Košile

Rohlíky

0,5 mld.

2 mld.

PPF


Strana 21

pouze košile s dlouhými rukávy, pak celková produkce bude činit 600 000 kusů. Budou-li se vyrábět pouze košile s krátkými rukávy, pak celková produkce bude 900 000 kusů. Mezi těmito dvěma extrémy (včetně) leží ostatní všechny možné kombinace, jež lze vyrobit. Protože se košile s dlouhými rukávy a košile s krátkými rukávy vyrábějí stejnou technologií, bude mít hranice produkčních možností tvar úsečky.

Skutečnost, že trh ovládly monopoly nemá žádný vliv na posun hranice produkčních možností. Existence monopolů je jednou z mnoha příčin, proč ekonomika může být neefektivní.

Úloha č. 17

V zemi A žije 50 tisíc práceschopných obyvatel. Pracovní doba činí 8 hodin denně, počet pracovních dnů v roce je 250. Země produkuje pouze osobní automobily a oděvy. Výroba osobního automobilu trvá jednomu pracovníkovi 250 hodin, výroba oděvu 10 hodin.

a) Nakreslete hranici produkčních možností za předpokladu, že všichni práceschopní obyvatelé budou pracovat.

b) Nakreslete hranici produkčních možností, jestliže vlivem vědeckotechnického rozvoje dojde ke zdvojnásobení produkce osobních automobilů i oděvů.

c) Nakreslete hranici produkčních možností, dojde-li ke zdvojnásobení produkce pouze u oděvů.

d) Nakreslete hranici produkčních možností za předpokladu, že 20% práceschopného obyvatelstva nebude chtít pracovat.

Košile s dlouhými rukávy

Košile s krátkými rukávy

600.000 ks

900.000 ks

PPF


Strana 22

e) Nakreslete hranici produkčních možností za předpokladu, že země místo oděvů přejde na produkci nákladních automobilů, a výroba nákladního vozu bude jednomu pracovníkovi trvat 500 hodin.


Jedním z důvodů, proč se reálná ekonomika nenachází na hranici produkčních možností, je přílišná regulace ekonomiky. Jak se na této situaci může podílet „institut povinného členství“ v Komoře daňových poradců?

Komora daňových poradců zdůvodňuje svoji existenci zvýšenou poptávkou podnikatelů po perfektním daňovém poradenství, které jim mohou zajistit pouze kvalitně vyškolení a prověření poradci. Další výhodou, kterou komora nabízí, je ochrana podnikatele před postihem finančním úřadem z důvodu chybného daňové přiznání. Případná penále a pokuty je povinen ze zákona uhradit příslušný daňový poradce.

Protože Komora chce poskytovat pouze prvotřídní poradenský servis,

musí být velmi přísná při přijímání nových členů. Z tohoto důvodu jsou kvalifikační zkoušky velmi náročné a jen velmi málo uchazečů uspěje.

Podíváme-li se ale na věc z jiné strany, dojdeme k poznání, že z důvodů zcela prozaických nemají samotní členové komory zájem na tom, aby jejich řady rostly. Příliš velký počet poradců v jednom místě vede logicky k přílišné vnitřní konkurenci a ke ztrátě zisků. Neefektivnost tedy spočívá v existenci nevyužitých zdrojů.

P1 P0

P D S1

S0

Q1 Q0 Q Množství služeb daňových poradců

Cena služeb daňových poradců


Strana 23

Omezení počtu (restrikce) daňových poradců vede ke snížení nabídky, a tím i k nižšímu množství realizovaných daňových služeb při současném růstu cen daňového poradenství. (Pozn.: Dokonale neelastická křivka nabídky je zakreslena pro případ, že množství daňových služeb je fixní).

Úloha č. 18

Jedním z důvodů, proč se reálná ekonomika nenachází na hranici produkčních možností, je přílišná regulace ekonomiky. Jak se na této situaci mohou podílet náročná ustanovení o potřebné délce praxe v Živnostenském zákoně?

Úloha č. 19

Jak poznáte, že se ekonomika dané země nachází na hranici produkčních možností? Řešte pomocí nákladů obětované příležitosti.

Úloha č. 20

Vyjmenujte další příčiny, jež způsobují neefektivnost ekonomiky.


Působí zákon klesajících výnosů za každých okolností?

Zákon klesajících výnosů říká: „Zvyšujeme-li postupně množství jednoho vstupu při ostatních vstupech konstantních, pak výstup roste stále pomaleji“.

Ne, tento vztah mezi vstupy a výstupy nemusí nutně platit za každých okolností. Někdy, zvláště při nízkých objemech příslušného vstupu (např. práce), můžeme naopak vysledovat rostoucí přírůstky výstupu. Zákon klesajících výnosů se též nemusí projevovat při všech používaných technologiích.


Strana 24

Úloha č. 21

Továrník zaměstnává ve své továrně stále více lidí. Jeho produkce však roste stále pomaleji. Jedná se o případ klesajících výnosů z rozsahu?

Úloha č. 22

Jaký ekonomický zákon způsobuje konkávní tvar křivky hranice produkčních možností?


Odhadněte, kde se na hranici produkčních možností charakterizované objemem spotřeby a investic přibližně nalézají ekonomiky USA a Japonska.

Rozsah hranice produkčních možností je tvořen objemem zdrojů, jež má daná ekonomika k dispozici (viz výrobní faktory).

Ekonomika USA jistě disponuje vyšším objemem zdrojů než ekonomika japonská. Na druhé straně v japonské ekonomice bude poměr spotřeby ku investicím více ve prospěch investic než v ekonomice USA, která je charakteristická svojí velkou spotřebou.

Investice

Spotřeba

PPFUSA

PPFJAP

. .

USA JAP


Strana 25

Úloha č. 23

Na základě předchozího řešeného příkladu odhadněte, kde se nalézají ekonomiky České republiky, Polska a Maďarska.

Úloha č. 24

Nakreslete hranici produkčních možností Norska a Indie.


Co jsou to náklady obětované příležitosti?

Nákladem obětované příležitosti rozumíme hodnotu nejlepší nerealizované alternativy využití příslušného ekonomického statku. Jestliže jsem v loterii vyhrál např. 300 tisíc korun, mohu si koupit nové auto, nebo se vydat na cestu kolem světa. Koupím-li si nový vůz, pak nákladem obětované příležitosti je nerealizovaná cesta . Zvolím-li cestu kolem světa, pak jsem se vzdal nového vozu.


Na konkrétním příkladě z běžného života vysvětlete aplikaci nákladů obětované příležitosti. Dnešní večer máte možnost provozovat tyto činnosti:

a) sledovat televizní fotbalový přenos

b) učit se na zítřejší zkoušku z mikroekonomie

c) pracovat jako pomocná síla (brigádník) v blízké restauraci za 400 Kč/večer

d) běhat v parku.

e) spát


Strana 26

Činnosti seřadíme podle hodnoty, kterou jim přisuzujeme od nejvyšší k nejnižší např. takto: 1) příprava na zkoušku, 2) brigáda v restauraci, 3) fotbal v TV, 4) běh, 5) spánek.

Budeme-li se dnes večer učit na zítřejší zkoušku z mikroekonomie, pak nákladem obětované příležitosti bude ušlý výdělek z restaurace. Půjdeme-li naopak vypomoci jako brigádníci, pak nákladem obětované příležitosti pro nás bude špatná známka ve škole.

Řešení tohoto příkladu můžeme trochu zkomplikovat. Půjdeme-li dnes spát, pak náklady obětované příležitosti vyjádříme tím, že obětujeme výborný výsledek zkoušky. Bude-li ale učitel nemocen a zkouška tedy odpadne, musíme přehodnotit preference. Nákladem obětované příležitosti je potom druhá nejhodnotnější alternativa, tedy výdělek z brigády v restauraci. Bude-li mít restaurace dnes večer zavřeno, je i tento náklad je pro dnešek snížen. Opět musíme přehodnotit preference. Třetí nejhodnotnější příležitostí je fotbalový přenos v televizi. Půjdeme-li tedy spát, obětovali jsme sledování fotbalového zápasu.

Takto bychom mohli postupovat analogicky dále.

Úloha č. 25

Dnešní večer máte tyto možnosti:

a) sledovat TV Nova

b) učit se na eventuální test z matematiky

c) učit se anglickou konverzaci s americkým kolegou, který má čas pouze dnešní večer

d) zúčastnit se jednorázové brigády za 300 Kč

e) spát

Vyjádřete náklady obětované příležitosti.


Strana 27


Aplikujte náklady obětované příležitosti při uzavírání smluv s novými hráči v případě sjednocení dříve samostatných profesionálních hokejových soutěží NHL a WHA.

V dobách existence dvou samostatných, navzájem konkurenčních ligových soutěží měl každý hráč dvě alternativy uplatnění. Chtěl-li majitel klubu z NHL získat nového hráče, musel mu zaplatit více, než by hráč dostal v WHA. Chtěla-li hráče získat konkurence, musela se chovat analogicky. Z pohledu hráče byl nákladem obětované příležitosti v případě smlouvy podepsané s klubem NHL jeho nerealizovaný výdělek v WHA.

Po sjednocení obou soutěží má právo nájmu hráčů pouze jeden tým (viz systém draftování v NHL). Náklady obětované příležitosti se tím logicky snižují a majitelé klubů mohou vydělat více.

Úloha č. 26

Jak budou ovlivněny mzdy ekonomů, technických pracovníků, sekretářek apod. postavením nového montážního závodu firmy Panasonic v Plzni? Úlohu řešte za předpokladu, že v okolí Plzně je velmi nízká míra nezaměstnanosti uvedených profesí.


Pomocí ekonomických nákladů vyčíslete, kolik stojí průměrně schopného studenta placené formy studia jeho studium v rámci Centra celoživotního vzdělávání FEK ZČU.

Součet ekonomických nákladů se rozpadá na dvě části:

a) součet účetních (explicitních) nákladů - příspěvek na úhradu materiálně technického zabezpečení výuky CECEV, dopravné, nocležné, nákup kancelářských potřeb apod. ve výši např. 30.000,- Kč/rok


Strana 28

b) náklady obětované příležitosti (implicitní náklady) dané např. alternativou potencionálního výdělku v případě, že student místo studia pracuje. Tyto obětované náklady je možno odhadnout na 70.000,- Kč/rok.

Hodnota vzdělání získaného po pěti letech studia není tedy ve výši 150.000 Kč (viz explicitní náklady), ale je dána částkou 500.000 Kč.

Úloha č. 27

Pomocí nákladů obětované příležitosti vyčíslete, kolik Vás stojí Vaše studium na FEK ZČU.


Cesta z Prahy do Brna trvá 1 hodinu letadlem a 4 hodin autobusem. Cena letenky je 1.300,- Kč, cena jízdenky je 100,- Kč.

Jaký druh dopravy zvolíte, budete-li vydělávat 200,- Kč/hod?

Řešení úlohy spočívá ve výpočtu nákladů na cestu u obou variant. Celkové náklady jsou opět součtem nákladů přímých (ceny letenky či jízdenky) a nákladů obětované příležitosti (daných ztrátou času).

Letadlo: Celkové náklady = 1.300 + (1*200) = 1.500

Autobus: Celkové náklady = 100 + (4*200) = 900

Z výpočtu vyplývá, že zvolím cestu autobusem.


Strana 29

Úloha č. 28

Cesta z Prahy do Brna trvá 1 hodinu letadlem a 4 hodin autobusem. Cena letenky je 1.400,- Kč, cena jízdenky je 200,- Kč.

Jaký druh dopravy zvolíte, budete-li vydělávat:

a) 200,- Kč/hod

b) 400,- Kč/hod

c) 600,- Kč/hod

Úloha č. 29

Pomocí nákladů obětované příležitosti vysvětlete, kdy si soukromý podnikatel najme sekretářku a za jakých podmínek si svoji administrativu povede sám.

3. Trh a tržní systém

Strana 30


Úloha č. 30

Stručně vysvětlete pojem dvojnásobná shoda potřeb v souvislosti se směnou výrobků a služeb.

Úloha č. 31

Co rozumíte pod pojmy:

a) trh výrobních faktorů

b) agregátní trh

Úloha č. 32

Na jakých trzích působí:

a) Pražská burza cenných papírů

b) Odborové sdružení železničářů


Vyjmenujte základní tržní subjekty a stručně je charakterizujte.

Mezi základní tržní subjekty patří:

a) domácnosti

b) firmy

c) stát


Strana 31

Domácnosti jsou charakterizovány tím, že prostřednictvím trhu chtějí uspokojovat své potřeby. Z tohoto důvodu jsou nuceny prodávat firmám vlastněné výrobní faktory. Firmy naopak chtějí maximalizovat své zisky. Na trhu nakupují od domácností výrobní faktory, aby vzápětí domácnostem prodaly své výrobky a služby.

Na trhu výrobků a služeb vystupují domácnosti na straně poptávky a firmy na straně nabídky. Na trhu výrobních faktorů je situace opačná.

Třetím subjektem trhu je stát, který na trh vstupuje za účelem jeho ovlivňování prostřednictvím příslušných hospodářských politik. Na trhu výrobků a služeb a na trhu výrobních faktorů vystupuje jak na straně poptávky, tak na straně nabídky.

Úloha č. 33

Jak tržní mechanismus řeší otázku pro koho?


Jak bychom mohli stručně charakterizovat úlohu vlády v tržní ekonomice?

Úloha vlády v tržní ekonomice se projevuje ve třech základních směrech:

a) efektivnost (efektivní alokace zdrojů – tržní selhání)

b) spravedlnost (přerozdělování důchodů)

c) stabilita (národohospodářské poruchy)

Úloha č. 34

Rozhodněte, o jaké ekonomické funkce státu se jedná v následujících příkladech:

a) Státní instituce si uvědomují důležitost protimonopolní regulace.

b) Vláda souhlasila se zvýšením sociálních dávek (transferů).

c) Nejdůležitějším úkolem v tomto roce je stimulace ekonomického růstu při současné stabilizaci inflace.


Strana 32


Znázorněte za pomoci křivek poptávky následující situace na trhu osobních počítačů:

a) cena osobních počítačů klesla

Protože se změnila cena, jedná se o změnu poptávaného množství.

b) cena programového vybavení klesla

Protože se změnila cena komplementu, jedná se o změnu poptávky, přesněji růst poptávky projevující se posunem celé poptávkové křivky doprava.

P

P

Q

D

D

D´

P1

P2

Q1 Q2 Q


Strana 33

Úloha č. 35

Vysvětlete princip substitučního a důchodového efektu v souvislosti s poptávkou po pivu „Pilsner Urquell“.

Úloha č. 36

Sestrojte graf poptávky po cukru, jsou-li dány tyto údaje:

Cena cukru (Kč/kg) Poptávané množství (v tis. kg)

3O 18 25 20 20 24 15 30 10 40

Úloha č. 37

Sestrojte graf poptávky po soli, znáte-li:

P = - 20 Q +100

Úloha č. 38

Jakým způsobem ovlivní zvýšení průměrného důchodu spotřebitele růst či pokles poptávky po luxusním a podřadném zboží?

Úloha č. 39

Předpokládejte, že v následujících pěti letech dojde v České republice k růstu mezd. Jakým způsobem ovlivní zvýšení průměrného důchodu spotřebitele růst či pokles poptávky po počítačích typu Pentium II?


Strana 34


Vyjmenujte faktory ovlivňující růst či pokles poptávky a aplikujte je na trhu osobních automobilů Škoda Fabia. Odhadněte, jak silně budou tyto faktory působit v následujících pěti letech v podmínkách ČR.

Poptávku (viz posun poptávkové křivky) ovlivňují tyto faktory:

a) průměrný důchod spotřebitele

b) velikost trhu

c) změna ceny a dostupnosti substitutů a komplementů

d) subjektivní faktory

e) specifické faktory

Existuje reálný předpoklad, že v následujících pěti letech se díky ekonomickému růstu zvýší průměrné příjmy domácností. Protože automobily Škoda Fabia nepatří mezi podřadné (inferiorní) zboží, poptávka po nich vzroste.

Změna velikosti trhu připadá v úvahu v rámci začleňování ČR do Evropské unie. Odstranění množstevních kvót na dovoz Fabií ovlivní velikost prodejních teritorií. Můžeme tedy hovořit o růstu poptávky.

Otevřenost české ekonomiky (viz dostupnost substitutů), probíhající velmi ostrá cenová konkurence mezi domácím výrobcem a zahraničními automobilkami (viz změna ceny substitutů) způsobí pokles poptávky po Fabiích. Naopak zdražování ostatních druhů dopravy (viz změna ceny substitutů) způsobí růst poptávky po Fabiích. Cena pohonných hmot bude zřejmě v následujících letech růst, což vyvolá další pokles poptávky.

Podstatná změna kvality, masivní reklamní kampaně jistě příznivě ovlivní preference spotřebitelů a způsobí růst poptávky.

Zlepšené dopravní spojení, tj. výstavba nových dálnic, opravy stávajících silnic apod. přispějí též k růstu poptávky.

Jestliže naši úvahu shrneme, lze tedy v následujících pěti letech předpokládat, že převáží faktory podporující růst poptávky po osobních vozech typu Škoda Fabia.


Strana 35

Úloha č. 40

Jaké faktory způsobily změnu poptávky po ojetých automobilech v SRN po sjednocení obou německých států?

Úloha č. 41

Uveďte dva konkrétní příklady změny velikosti trhu, a to jak ve smyslu zvětšení, tak ve smyslu zmenšení velikosti.

Úloha č. 42

Jaká průmyslové odvětví zasáhla změna poptávky, po vítězství národního hokejového mužstva na olympijských hrách v Naganu?


Z jakého důvodu se liší se poptávka po deštnících v České republice a ve Velké Británii?

Poptávka po deštnících ve Velké Británii je ve srovnání s Českou republikou mnohem větší z důvodu:

a) větší velikosti trhu (Velká Británie - 57 mil. obyvatel, Česká republika - 10 mil. obyvatel),

b) specifických faktorů (průměr dešťových srážek ve Velké Británii je mnohonásobně vyšší),

c) subjektivních faktorů (britský gentleman neopouští domov bez klobouku a deštníku).


Strana 36

Úloha č. 43

Jak se změní poptávka po osobních počítačích typu Pentium:

a) jestliže podstatným způsobem klesne cena programového vybavení (viz komplementy),

b) jestliže se zlevní notebooky (viz substituty)?

Úloha č. 44

Rozhodněte, zda uvedené výroky jsou pravdivé:

a) Růst ceny benzínu způsobí pokles poptávky po benzínu.

b) Pokles poptávky po benzínu způsobí následný pokles jeho prodejní ceny.

Úloha č. 45

Uveďte konkrétní příklady poptávky

a) dílčí

b) poptávky po produkci jednoho výrobce

c) individuální

d) tržní


Vyjmenujte faktory, které mohou způsobit růst nabídky.

Růst nabídky (posun nabídkové křivky doprava dolů) mohou způsobit tyto faktory:

a) snížení výrobních nákladů způsobené snížením ceny výrobních vstupů či změnou technologie, popř. kombinací obou možností


Strana 37

b) snížení ceny výrobních substitutů

c) organizace trhu

d) specifické faktory

Úloha č. 46

Co rozumíte pod pojmem organizace trhu v souvislosti s nabídkou?


Jak se změní nabídka na trhu audiokazet, dojde-li ke zvýšení prodejních cen videokazet? Celý proces znázorněte graficky.

Dojde-li ke zvýšení ceny videokazet, jejich produkce poroste. Protože audiokazety a videokazety jsou výrobní substituty, výrobcům se dozajista vyplatí převést výrobní kapacity původně určené pro výrobu audiokazet na výrobu videokazet. Výsledkem tedy bude, že na trhu videokazet dojde k růstu nabízeného množství (posunu bodu po křivce nabídky), na trhu audiokazet k poklesu nabídky (pohybu celé nabídkové křivky doleva).

Trh videokazet Trh audiokazet

Q1 Q2 Q

P

Q

S* S

P P2 P1


Strana 38

Úloha č. 47

Která ze změn následujících faktorů bude mít účinek na změnu nabídky sportovní tenisové obuvi?

a) změna životního stylu

b) zvýšení výrobních nákladů při podrážek

c) snížení ceny sportovní basketbalové obuvi

d) snížení ceny sportovní tenisové obuvi

Úloha č. 48

Vysvětlete, co jsou to výrobní substituty, a popište na konkrétním příkladu, jak změna jejich ceny ovlivní nabídku.


V jakém případě a za jakých okolností dochází k rovnováze na trhu výrobků a služeb ?

Na trhu výrobků a služeb dojde k vytvoření rovnováhy, jestliže objem poptávaného množství se rovná objemu nabízeného množství. Cena, při které dojde k vytvoření rovnováhy, se nazývá rovnovážná.

P D

E

S

PE

QE Q


Strana 39

Úloha č. 49

Sestrojte křivku nabídky a poptávky po mýdle podle následující tabulky a zjistěte, jaká bude situace na trhu, bude-li cena zboží stanovena:

a) na úrovni 80,- Kč / ks

b) na úrovni 40,- Kč / ks

Při jaké ceně dojde k vyčištění trhu?

Cena (v Kč/ks) Popt. množství (v tis. ks) Nab. množství (v tis. ks)

20 250 100 40 200 125 60 150 150 80 100 175

Úloha č. 50

Nakreslete nabídkou a poptávkou křivku z těchto údajů a řešte úlohu:

Cena (v tis. Kč/ks) Popt. množství(v tis. ks) Nab. množství (v tis. ks)

10 120 40 20 100 60 30 80 80 40 60 100

a) Státní plánovací komise určila, že výrobce bude produkovat pouze 60 000 ks. Jakou cenu je spotřebitel ochoten akceptovat, aby žádaný výrobek získal?

b) Určete rovnovážnou cenu a rovnovážné množství.


Strana 40

Úloha č. 51

Nakreslete nabídkovou a poptávkou křivku z těchto údajů a určete rovnovážnou cenu a rovnovážné množství graficky.

Cena (v Kč/ks) Popt. množství(v tis. ks) Nab. množství (v tis. ks) 25 35 10 50 30 20 75 25 30 100 20 40


Nabídka a poptávka po kávě je dána následující tabulkou:

Cena (v Kč/ks) Popt. množství (v tis.) Nab. množství (v tis.)

40 80 50 45 70 55 50 60 60 55 50 65

Určete rovnovážnou cenu a rovnovážné množství algebraicky.

Směrnicový tvar rovnice nabídky: y = ax+b a = ∆∆

y

x= 1 0

1 0= 1

y = x+b ⇒ b = y-x

( x = 50, y = 40) ⇒ b = -10

y = x-10

Směrnicový tvar rovnice poptávky: y = -ax+b a = ∆∆

y

x= 5

1 0= 0,5

y = -0,5x+b ⇒ b = y+0.5x

(x = 80, y = 40) ⇒ b = 80

y = -0.5x+80

x - 10 = -0,5 x + 80


Strana 41

x = 60

y = 50 ⇒ PE = 50 QE = 60

Úloha č. 52

Nabídka a poptávka po pastelkách je dána následující tabulkou:

Cena (v Kč/ks) Popt. množství (v tis.) Nab. množství (v tis.)

30 100 70 35 90 75 40 80 80 45 70 85

Určete rovnovážnou cenu a rovnovážné množství algebraicky.


Popište a graficky znázorněte situaci na trhu se sýry, dojde-li:

a) k omezení počtu krav z ekonomických důvodů

b) k masovému úhynu krav z důvodu infekční epidemie

V důsledku omezení počtu krav dojde na trhu mléka ke snížení nabídky a tedy k růstu ceny mléka. Vyšší cena mléka následně způsobí pokles nabídky sýrů, protože změna nákladů vždy ovlivní nabídku.

a) omezení počtu krav b) úhyn krav

P

Q* Q Q

P

P* P

D S* S

E

D D*

S* S

E* P* P

Q* Q Q


Strana 42

Strana poptávky se bude chovat podle příčiny úbytku mléka. Bude-li úbytek krav způsoben tím, že zemědělci omezili počty stád z důvodu nerentabilního provozu, spotřebitelé nezmění své preference a poptávka po sýrech se nezmění. Bude-li ale příčinou vybíjení stád infekční a na člověka přenosná epidemie, spotřebitelé zcela jistě změní své preference a výsledkem bude pokles poptávky.

Úloha č. 53

Popište a graficky znázorněte situaci na trhu s pečivem, dojde-li k neúrodě obilí.

Úloha č. 54

Sestrojte čtyři grafy nabídky a poptávky na trhu osobních automobilů a zakreslete změny, ke kterým dojde v důsledku:

a) snížení výrobních nákladů při montáži osobních automobilů

b) změny preferencí spotřebitelů

c) růstu mezd

d) zdražení autobusového a vlakového jízdného


Cena benzinu se zvýšila, přesto se ho prodalo více. Za jakých okolností neodporuje tato situace zákonu klesající poptávky?

Tato situace neodporuje zákonu klesající poptávky v případě, že byl porušen předpoklad „ceteris paribus“ (za jinak stejných podmínek).

V praxi to tedy znamená, že došlo k růstu mezd (změna průměrného důchodu), k otevření hranic v důsledku demokratických změn (změna velikosti trhu), k růstu ceny motorové nafty (změna ceny substitutu), k poklesu cen automobilů (změna ceny komplementů), ke změně očekávání spotřebitelů v důsledku obav z dalšího růstu cen pohonných


Strana 43

hmot (změna subjektivních faktorů), k zahájení turistické sezóny (změna specifických faktorů) apod.


Popište, za jakých okolností se spotřebitel pohybuje v prakticky bezkonkurenčním prostředí z hlediska konkurence na straně poptávky.

Konkurence na straně poptávky je typem konkurence mezi jednotlivými poptávajícími. Její význam stoupá v okamžiku, kdy na trhu výrobků a služeb existuje „převis poptávky nad nabídkou“ (tj. případ nedostatku zboží). Spotřebitelé ve snaze získat pro sebe žádaný výrobek či službu jsou ochotni nabídnout i něco navíc (např. úplatek, protislužbu apod.).

Naopak v situaci, kdy na trhu výrobků a služeb existuje „převis nabídky nad poptávkou“, je každý poptávající uspokojen. Tehdy hovoříme o tom, že spotřebitelé se pohybují v bezkonkurenčním prostředí.

Úloha č. 55

Vysvětlete pojem konkurence na straně nabídky a uveďte dva konkrétní příklady z Vašeho okolí.


V čem spočívá princip konkurence napříč trhem?

Konkurencí napříč trhem se nazývá střet mezi stranou poptávky a stranou nabídky. Spotřebitelé chtějí nakoupit co nejvíce výrobků a služeb za co nejméně peněz. Naopak výrobci chtějí prodat co nejvíce za co nejvyšší možné ceny. Zájmy obou stran jsou tedy rozdílné.

Protože spotřebitelé chtějí nakoupit co nejvíce, jsou ochotni jít s cenou „nahoru“. Výrobci chtějí prodat pokud možno vše, co vyrobili, a tak jsou


Strana 44

ochotni jít s cenou „dolů“. Působením tržních sil se cena ustálí na kompromisu (viz rovnovážná cena a rovnovážné množství).


Jakým způsobem se může projevovat cenová konkurence?

Jedná se o typ konkurence na straně nabídky. Jednotlivé firmy ve snaze přilákat zákazníky snižují ceny svých výrobků. Jejich počínání jde však často mnohem dál. Firma je ochotna prodávat své výrobky a služby pod úrovní svých výrobních nákladů. Poté, co svojí cenovou politikou zničí konkurenty, ovládne trh, stává se monopolem a vše (tedy i předchozí ztrátu) si bohatě vynahrazuje.

Konkrétně: Firmy A a B vyrábějí obdobný prací prostředek. Výrobní náklady obou firem jsou 20,- Kč / ks. Původně svoji produkci prodávaly za 25,- Kč / ks. Nyní firma A sníží prodejní cenu na úroveň 15,- Kč / ks. Za předpokladu, že je mnohem kapitálově silnější než firma B, může svoji cenovou politiku uplatňovat poměrně dlouhou dobu. Firma B není schopna konkurovat, ztrácí zákazníky a následně bankrotuje.

Nyní firma A stává monopolem a své výrobky může prodávat za monopolní cenu, např. 40,- Kč / ks. Ztrátu vzniklou v minulém období si bohatě vynahrazuje.

Úloha č. 56

Uveďte dva konkrétní příklady necenové konkurence na trhu osobních PC počítačů.

Úloha č. 57

Jak velkou roli, dle Vašeho názoru, hraje reklama v případě necenové konkurence? Uveďte konkrétní příklad.


Strana 45


Na příkladě pana Nováka vysvětlete, jakým způsobem dochází na trhu k tvorbě tržních cen. Jaký je rozdíl mezi tržními a rovnovážnými cenami?

Na reálném trhu se zboží prodává za tržní ceny, které nejsou bezprostředním výsledkem průsečíků nabídkových a poptávkových křivek. Příčinou je ta skutečnost, že drtivá většina nabízejících vůbec své nabídkové resp. poptávkové křivky nezná (Pozn.: Velmi často používaná metoda tvorba ceny přirážkou ve skutečnosti žádnou metodou není, neboť nám nic neříká o determinantech ziskové přirážky, která se aktuálně mění podle tržní situace).

Na skutečném reálném trhu probíhá stanovení tržní ceny následujícím způsobem. Na trhu papírenských potřeb, kde existuje nabídka a poptávka po penálech, je výsledkem jejich střetu rovnovážná cena. Na trh s penály následně vstoupí nový nabízející, pan Novák, který ekonomii nikdy nestudoval a pojmy jako nabídka, poptávka, rovnovážná cena jsou mu naprosto cizí. S ohledem na konkurenci, která penály prodává za cenu 130,-Kč, stanoví počáteční cenu svého zboží např. na 120,-Kč. Jakým způsobem pan Novák pozná, že cenu stanovil optimálně? Je-li cena 120,- Kč nad úrovní ceny rovnovážné, penály nepůjdou na odbyt a pan Novák bude nucen cenu snížit např. na 110,-Kč. Protože penály stále na odbyt nejdou (cena 110,-Kč je stále nad úrovní ceny rovnovážné), sníží pan Novák cenu výrazně, a to na úroveň 60,-Kč. Bude-li tentokrát tato cena naopak pod úrovní ceny rovnovážné, penály začnou rychle z obchodu mizet a pan Novák brzy cenu zvýší. Tímto způsobem se pan Novák začne postupně po krocích přibližovat k rovnovážné ceně, aniž by ji znal.

Obecně řečeno: Vždy, když existuje disproporce mezi poptávaným a nabízeným množstvím (tržní cena se odchyluje od rovnovážné), přistupují nabízející ke změně ceny. Protože ale náklady na neustálé přeceňování by byly velmi vysoké, dochází ke změnám pouze tehdy, je-li rozdíl mezi poptávaným a nabízeným množstvím příliš veliký nebo trvá-li příliš dlouho. Je tedy patrné, že tržní ceny inklinují k rovnovážným cenám dlouhodobě.

Pozn.: Protože v důsledku neexistence ceteris paribus dochází na reálném trhu k neustálým změnám rovnovážných cen, je proces tvorby tržní ceny nikdy nekončící.


Strana 46


Vyjmenujte příklad trhu, kde tržní ceny a ceny rovnovážné se sobě rovnají v každém okamžiku.

Jedním z mála trhů, na nichž se tržní ceny rovnají rovnovážným cenám, je burza cenných papírů, kde dochází ke střetům aktuální nabídky a aktuální poptávky. Aktuální nabídku tvoří ti, kteří cenné papíry prostřednictvím dealerů chtějí prodat, aktuální poptávku tvoří ti, kteří cenné papíry prostřednictvím dealerů chtějí nakoupit.

Úloha č. 58

Uveďte příklad pozitivních a negativních externalit.

Úloha č. 59

Co rozumíme pod pojmem veřejné statky?

Úloha č. 60

Co je principem Smithovy „neviditelné ruky trhu“ ? Lze ji aplikovat na případ dopravní špičky ve městě?

Úloha č. 61

Jaké jsou hlavní příčiny tržních selhání?

4. Chování spotřebitele

Strana 47


Úloha č. 62

Doplňte tabulku. TU a MU znázorněte graficky.

Q 0 1 2 3 4 5 6

TU 0 90 150 190 215 230 230 MU

Úloha č. 63

Pomocí grafu znázorněte situaci, kdy celkový užitek (TU) je kladný a současně mezní užitek (MU) záporný. Připojte stručný komentář.


Rozhodněte, kolik dkg salámu si spotřebitel zakoupí, znáte-li průběh jeho celkového užitku z tabulky, při ceně:

a) 380,- Kč/kg

b) 340,- Kč/kg

c) 220,- Kč/kg

Q (kg) 0 0,10 0,20 0,30 0,40 0,50

TU (Kč) 0 38 72 102 128 150

Spotřebitel zakoupí optimální množství za situace, kdy mezní užitek se rovná ceně (MU = P).

Z uvedené tabulky musíme zjistit průběh mezního užitku.


Strana 48

Q (kg) 0 0,10 0,20 0,30 0,40 0,50

TU (Kč) 0 38 72 102 128 150 MU (Kč) 38 34 30 26 22

Při ceně 380,- Kč/kg spotřebitel zakoupí deset dkg salámu, při ceně 340,- Kč/kg dvacet dkg salámu a při ceně 220,- Kč/kg zakoupí půl kilogramu salámu.

Úloha č. 64

Za pomoci tabulky z předchozího příkladu rozhodněte, zda spotřebitel jednal či nejednal racionálně.

a) Cena salámu je stanovena na 300,- Kč/kg a spotřebitel koupil 0,1kg salámu.

b) Cena salámu je stanovena na 300,- Kč/kg a spotřebitel koupil 0,5 kg salámu.

c) Cena salámu je stanovena na 300,- Kč/kg a spotřebitel koupil 0,3 kg salámu.


Rovnováhu spotřebitele, jenž konzumuje šunku nebo sýr, je možno zapsat ve tvaru:

MUsunka

Psunka = MUsýr

Psýr

Jak zareaguje spotřebitel, dojde-li k růstu ceny sýru?

Dojde-li k růstu ceny sýru, potom mezní užitek sýru vzhledem k ceně bude menší než mezní užitek šunky vzhledem k ceně. Spotřebitel tedy omezí spotřebu sýru. Jakmile však spotřeba sýru začne klesat, jeho mezní užitek poroste až do té doby, dokud se jeho mezní užitek vzhledem k ceně


Strana 49

nevyrovná meznímu užitku vzhledem k ceně šunky. Tím bude nastolena nová rovnováha.

Dojde-li tedy k růstu ceny sýru, bude spotřebitel reagovat snížením jeho spotřeby.

Úloha č. 65

S pomocí údajů z tabulky rozhodněte, kolik hodin budete věnovat soukromému doučování v matematice a v angličtině, chcete-li maximalizovat svůj užitek a jste-li ochotni výuce týdně obětovat:

a) 6 hodin

b) 10 hodin

Úlohu řešte za předpokladu, že doučování je zdarma.

Hodiny MU matematika MU angličtina

1 40 200 2 18 90 3 8 40 4 4 18 5 2 8 6 1 4


S pomocí údajů z tabulky rozhodněte, kolik hodin budete věnovat soukromému doučování v matematice a v angličtině, chcete-li maximalizovat svůj užitek. Za jednu hodinu matematiky a angličtiny zaplatíte 160,- Kč.

Úlohu řešte za předpokladu, že MU/P = 0,25


Strana 50

Hodiny MU matematika MU angličtina 1 40 200 2 18 90 3 8 40 4 4 18 5 2 8 6 1 4

MU

Pmat

mat

= 0,25 ⇒ MUmat = 0,25 * Pmat = 0,25 * 160 = 40

⇒ 1 hodina matematiky

MU

Pangl

angl

= 0,25 ⇒ MUangl = 0,25 * Pangl = 0,25 * 160 = 40

⇒ 3 hodiny angličtiny

Úloha č. 66

S pomocí údajů z tabulky rozhodněte, kolik hodin budete věnovat soukromému doučování v matematice a v angličtině a kolikrát týdně navštívíte filmové představení, chcete-li utratit 1 580,- Kč. Za jednu hodinu matematiky a angličtiny zaplatíte 160,- Kč, cena vstupenky do kina je 100 Kč.

Hodiny MU

matematika MU

angličtina MU kino

1 40 200 5 2 18 90 5 3 8 40 5 4 4 18 5 5 2 8 5 6 1 4 5


Strana 51

Úloha č. 67

Sestrojte indiferenční křivku na základě uvedené tabulky. Spotřebiteli přinášejí kombinace šunky a sýru stejnou užitečnost, a tak nemá důvod preferovat ani jednu z nich.

ŠUNKA (dkg) SÝR (dkg)

A 5 40 B 10 27 C 15 17 D 20 10 E 25 5


Kterou z uvedených kombinací šunky bude volit pan Novák, bude-li chtít maximalizovat svůj užitek při spotřebě šunky a rohlíků?

Bude-li se pan Novák nacházet v bodě A1, jedná se o kombinaci, ve které je výrazně zastoupena šunka před sýrem. Kombinace A2 je situací opačnou. V bodě A3 jsou šunka a sýr zastoupeny přibližně stejně. Všechny tři kombinace spotřeby šunky a rohlíků přinášejí panu Novákovi stejný celkový užitek.

A1 Šunka (dkg)

A4

A3 IC2 IC1

A2 Rohlíky (počet ks)


Strana 52

Pan Novák bude volit kombinaci A4, neboť jednou z důležitých vlastností indiferenčních křivek je ta, že indiferenční křivky vzdálenější od počátku přinášejí spotřebiteli vyšší celkový užitek

Úloha č. 68

Jaká je ekonomická a geometrická interpretace sklonu indiferenční křivky a linie rozpočtu?


Cena šunky je 20,-Kč/10 dkg, cena rohlíku je 2,-Kč/ks. Důchod spotřebitele činí 100,-Kč. Načrtněte linii příjmu (BL) daného spotřebitele a rozhodněte, jak se na linii příjmu projeví změna ceny rohlíku z 2,-Kč na 1,-Kč.

Spotřebitel se může rozhodnout mezi dvěma extrémy. Buď veškerý svůj důchod vynaloží na nákup šunky nebo na nákup rohlíků. Nakoupí-li pouze šunku, pak její množství bude 50 dkg, nakoupí-li pouze rohlíky může jich mít při ceně 2,-Kč/ks 50 kusů. Mezi těmito dvěma extrémy leží celá řada dalších kombinací, které je možno znázornit právě linií příjmu BL1.

Šunka (dkg) 50

BL2

BL1

Rohlíky (počet ks) 50 100


Strana 53

Změní-li se cena rohlíku na 1,-Kč, může jich nyní spotřebitel nakoupit 100 kusů. Množství šunky pochopitelně zůstává nezměněno, neboť jediná změna se týkala ceny rohlíku. Tuto kombinaci znázorníme pomocí linie příjmu BL2. Úlohu řešíme za předpokladu, že pan Novák je ochoten vynaložit celý svůj důchod.

Úloha č. 69

Pan Novák se rozhodl utratit celý důchod, který má k dispozici, tj. 100,-Kč. Určete body spotřebitelského optima, tj. E1, E2 a E3, jestliže:

a) Cena šunky je 20 Kč/10 dkg, cena rohlíku je 1,- Kč/ks.

b) Cena šunky je 40 Kč/10 dkg, cena rohlíku je 1,- Kč/ks.

c) Cena šunky je 20 Kč/10 dkg, cena rohlíku je 2,- Kč/ks.

Úloha č. 70

Za pomoci dané indiferenční mapy a linie příjmu načrtněte změnu rovnováhy spotřebitele na trhu dvou výrobků A a B, jestliže se:

a) zdvojnásobí cena výrobku A

b) zdvojnásobí cena obou výrobků A i B

c) zdvojnásobí důchod spotřebitele

Šunka (dkg) 50 25

E1 E3 BL3

BL2 IC2

E2 BL1 IC1

Rohlíky (počet ks) 50 100


Strana 54


Proveďte grafické odvození individuální poptávky pana Nováka po rohlících pro ceny 1,-Kč a 2,-Kč za rohlík. Důchod pana Nováka činí 100,- Kč.

Abychom mohli odvodit individuální poptávku pana Nováka po rohlících, musíme v rámci indiferenční analýzy použít soubor dvou statků, tedy rohlíku a například šunky. Preference pana Nováka budou vyjádřeny indiferenční mapou (viz IC1, IC2). Rozpočtové omezení bude vyjádřenou soustavou dvou linií rozpočtu (viz BL1, BL2). Syntézou indiferenční mapy a rozpočtových linií obdržíme příslušná spotřebitelská optima (viz E1, E2), která nám ukazují optimální množství poptávaných rohlíků při daných cenách a daném rozpočtovém omezení.

Přenesením výsledků ze severního grafu na jižní dostaneme požadovanou poptávku.

Šunka (dkg) 50

Cena rohlíku (Kč/ks) 2 1

E1

IC2

d

IC1

BL2

E2

BL1

Rohlíky (počet ks)

Rohlíky (počet ks)

15 50 100

15 50


Strana 55


Vyjmenujte některé faktory, jež ovlivňují cenovou elasticitu poptávky.

Na rozhodování o cenové elasticitě poptávky se podílejí například tyto skutečnosti:

a) Charakter zboží. Poptávka po životně nezbytných statcích bývá cenově neelastická, po luxusních statcích cenově elastická (chleba versus letecký zájezd na Kanárské ostrovy).

b) Dostupnost substitutů. Zboží, které nemá substituty, má cenově neelastickou poptávku a naopak (sůl versus nealkoholické nápoje).

c) Podíl jednotlivých výdajů vzhledem k celkovým výdajům za rok (např. roční výdaj za sůl je tak nepatrný vzhledem k mým celoročním výdajům, že cena soli pro mne není rozhodující).


Rozhodněte o cenové elasticitě poptávky po cigaretách.

Při řešení tohoto příkladu musíme spotřebitele rozdělit na dvě skupiny:

a) sváteční kuřáci

b) notoričtí kuřáci

Sváteční kuřáci chápou cigarety jako zboží luxusního charakteru mající substituty, naopak pro notorické kuřáky jsou cigarety zbožím životně nezbytným nemající substituty. Z tohoto důvodu bude poptávka po cigaretách u svátečních kuřáků cenově elastická, u notorických kuřáků cenově neelastická.

Úloha č. 71

Rozhodněte, zda poptávka po uvedených příkladech je spíše cenově elastická či neelastická:


Strana 56

a) služby cestovních kanceláří

b) plnicí pera

c) alkoholické nápoje

d) byty

e) nové automobily

f) ojeté automobily

g) zdravotní péče

h) vzdělání


Rozhodněte o cenové elasticitě nabídky a poptávky po nemovitostech na Malé Straně v Praze.

Otázka cenové elasticity poptávky se nutně rozpadá na dvě části. Stranu poptávky musíme rozdělit na dva segmenty, a to na běžné nájemníky, kteří na Malé Straně chtějí pouze bydlet, a na podnikatele, kteří zde chtějí podnikat . Pro první skupinu představují tyto nemovitosti luxusní statky a poptávka tedy naplňuje znaky cenové elasticity. Mít firmu v turistickém centru je pro řadu podnikatelů záležitostí životně nezbytnou, nemající dostupné substituty ( v ostatních historických částech Prahy je situace obdobná). Z tohoto důvodu je poptávka po nemovitostech cenově neelastická.

Nabídka nemovitostí na Malé Straně bude zcela jistě od určité ceny dokonale neelastická, neboť počet nemovitostí je konečný a nelze jej zvyšovat.

Úloha č. 72

Rozhodněte o cenové elasticitě nabídky a poptávky po vstupenkách na finálový zápas mezi Českou republikou a SRN na mistrovství Evropy ve fotbale.


Strana 57


Odhadněte, zda rozhodnutí cestovní agentury Čedok zlevnit letecké zájezdy povede ke zvýšení příjmu.

Letecké zájezdy naplňují znaky luxusního zboží, tedy elastické poptávky. Pro elastickou poptávku platí, že klesá-li cena, pak celkový příjem (TR) roste.

P1 Q1 TR1 P2 Q2 TR2 10 25 250 5 60 300

TR2 > TR1 ⇒ rozhodnutí letecké společnosti bylo správné


Jakým způsobem se zavedení „institutu povinného členství“ v Komoře daňových poradců projeví na vývoji příjmů daňových poradců?

Zavedení „institutu povinného členství“ (tj. velmi přísných kvalifikačních zkoušek) v praxi znamená snížení nabídky služeb daňových poradců.

P P1 P2

Q1 Q2 Q

TR = P * Q

D


Strana 58

Jakým způsobem se pokles nabídky projeví na vývoji celkových příjmů? Odpověď nalezneme, budeme-li zkoumat cenovou elasticitu poptávky po službách daňových poradců. Protože tyto služby jsou pro mnohé podnikatele zcela jistě statkem životně nezbytným, a odpovídající substituty neexistují, bude poptávka cenově neelastická. Pokles nabídky povede, prostřednictvím posunu nabídkové křivky doleva (S´), k růstu rovnovážné ceny z P1 na P2. Z důvodu cenově neelastické poptávky vede růst ceny k růstu celkových příjmů daňových poradců. Poškozenými v tomto případě zůstávají zákazníci, ale též dosud nepřijatí adepti na místa daňových poradců. I tato skutečnost je jedním z důvodů neefektivnosti ekonomiky (viz hranice produkčních možností).

Úloha č. 73

Na základě cenové elasticity poptávky zdůvodněte, proč stát uvalil spotřební daně např.na benzin a cigarety, a nikoliv na letecké zájezdy.

Úloha č. 74

Z grafu určete cenovou elasticitu poptávky při změně ceny z 50,- Kč na 25,- Kč.

a) pomocí koeficientu elasticity poptávky

b) pomocí celkového příjmu TR

P P2 P1

S ́

S

D

Q


Strana 59


Rozhodněte o cenové elasticitě nabídky a poptávky po kaprech v období Vánoc.

Pro drtivou většinu obyvatel je vánoční kapr statek životně nezbytný, statek nemající substituty, statek jehož poměr ceny vzhledem k celoročním výdajům není vysoký. Z těchto důvodů je poptávka po kaprech v období Vánoc cenově neelastická.

Protože počet vylovených kaprů je konstantní (viz způsob výlovů), nabídka vánočních kaprů bude dokonale neelastická.

Úloha č. 75

Porovnejte cenovou elasticitu následujících poptávkových křivek.

Úloha č. 76

P 80 60

4 8 16 32 Q

D1 D2

D

P 50

25

20 50 Q


Strana 60

Rozhodněte o cenové elasticitě poptávky D vyvolané změnou ceny z P1 na P2. Cena P1 je určena průsečíkem poptávky D a nabídky S1, cena P2 je určena průsečíkem poptávky D a nabídky S2. Poptávka D a nabídky S1, S2 jsou definovány následujícími rovnicemi: D: P = -0,4Q + 12 S1: P = 0,4Q - 4 S2: P = 0,4Q + 4

Úloha č. 77

Určete tržní poptávku po mýdle, jestliže znáte individuální poptávku pana Malého a pana Tlustého z následujících obrázků.

P P

Q Q

30

10

60 40

d Malý

d Tlustý

5. Produkční analýza a analýza nákladů

Strana 61


Úloha č. 78

Je dána jednofaktorová krátkodobá produkční funkce Q = f(F1). Určete TPP, APP a MPP faktoru práce.

L 0 1 2 3 4 5 Q 0 60 90 120 145 150

TPP APP MPP


Vaše firma zabývající se výrobou autopotahů je charakterizována krátkodobou produkční funkce ve tvaru: Q = 27L +12L2 - L3.

a) Určete objem produkce, zaměstnáte-li dvě pracovnice.

b) Určete přírůstek produkce, zaměstnáte-li dvě pracovnice.

c) Určete, při jakém počtu pracovnic APP dosáhne svého maxima.

d) Určete, při jakém počtu pracovnic se začnou prosazovat klesající výnosy z variabilního vstupu práce.

e) Určete, při jakém objemu produkce TPP dosáhne svého maxima (tj. MPP se rovná nule) a kolik pracovnic bude zapotřebí.

a) TPP = Q ⇒ TPP = 27L +12L2 - L3 TPP2 = 27*2 + 12*22 - 23 = 94

b) MPPL = ∆

∆TPP

Lpro velmi malé změny variabilního vstupu použijeme

první parciální derivaci ⇒ MPPL = δ

δδδ

TPP

L

Q

L=

MPPL = 27 +24L - 3L2


Strana 62

MPP2 = 27 +24*2 - 3*22 = 63

c) APPL = TPP

L ⇒ APPL = 27 + 12L - L2

δδAPP

Ll = 0 ⇒ 12 - 2L = 0

L = 6 (tj. bod B)

d) δ

δδδ

MPP

L

Q

Ll = =

2

2 0 ⇒ 24 - 6L = 0

L = 4 (tj. bod A)

e) MPPL = 0 ⇒ 27 +24L - 3L2 = 0 L = 9 (tj. bod C) ⇒ Q = 486

Zaměstná-li firma dvě pracovnice, vyrobí 94 autopotahů a přírůstek produkce bude činit 63 autopotahů. APP dosáhne svého maxima při zaměstnání 6 pracovnic. Klesající výnosy z variabilního vstupu práce se začnou prosazovat při zaměstnání 4 pracovnic. Na dosažení maximální produkce 486 autopotahů bude zapotřebí 9 pracovnic.

C

B Q/t

Q = 27L + 12L2 -L3

A

4 6 9 L/t

A´ APPL , MPPL C´

B´ APPL = 27 + 12L -L2

MPPL = 27 + 24L -3L3

4 6 9 L/t


Strana 63

Úloha č. 79

Vaše firma zabývající se výrobou autopotahů je charakterizována krátkodobou produkční funkce ve tvaru: Q = 13,5L +6L2 - 0,5L3.

a) Určete objem produkce, zaměstnáte-li dvě pracovnice.

b) Určete přírůstek produkce, zaměstnáte-li dvě pracovnice.

c) Určete, při jakém počtu pracovnic APP dosáhne svého maxima.

d) Určete, při jakém počtu pracovnic se začnou prosazovat klesající výnosy z variabilního vstupu práce.

e) Určete, při jakém objemu produkce TPP dosáhne svého maxima (tj. MPP se rovná nule) a kolik pracovnic bude zapotřebí.

Úloha č. 80

Určete algebraicky krátkodobé celkové náklady (STC) při výkonech 725 jednotek ve III. čtvrtletí.

Čtvrtletí Výkony (Q) Celkové náklady

(STC) I. 500 425 II. 600 500 III. 725


Strana 64

Úloha č. 81

Doplňte následující tabulku:

Q FC VC TC MC AFC AVC AC 0 50 1 20 2 60 3 120 4 200 5 300 6 420 7 600

6. Příjmy a zisk

Strana 65

6. Příjmy a zisk


Doplňte tabulku pro firmu za podmínek dokonalé konkurence. Graficky znázorněte průběh TR, MR a AR. Rozhodněte o rovnováze firmy na základě vývoje zisku.

Q TC MC P TR MR AR Zisk 0 70 100 1 120 2 150 3 170 4 200 5 260 6 350 7 500 8 850

Q TC MC P TR MR AR Zisk 0 70 100 0 -70 1 120 50 100 100 100 100 -20 2 150 30 100 200 100 100 50 3 170 20 100 300 100 100 130 4 200 30 100 400 100 100 200 5 260 50 100 500 100 100 240 6 350 100 100 600 100 100 250 7 500 150 100 700 100 100 200 8 850 350 100 800 100 100 -50

Z uvedené tabulky vyplývá, že firma dosahuje maximálního zisku. Je v rovnováze při produkci 6 kusů. Grafické průběhy TR, MR a AR jsou na následujících obrázcích.

6. Příjmy a zisk

Strana 66


Doplňte tabulku firmy působící v nedokonalé konkurenci. Graficky znázorněte průběh poptávky, TR, MR a AR.

Q P TR MR AR 0 80 1 70 2 120 3 150 4 160 5 150 6 120 7 70 8 0

Q P TR MR AR 0 80 0 - 1 70 70 70 70 2 60 120 50 60 3 50 150 30 50 4 40 160 10 40 5 30 150 -10 30 6 20 120 -30 20 7 10 70 -50 10 8 0 0 -70 0

P, MR, AR 100

TR 600 P=MR=AR

6 Q Q

6. Příjmy a zisk

Strana 67

Úloha č. 82

Pan Novák v roce 1995 pracoval jako učitel a jeho čistý roční příjem činil 100 000,- Kč. V roce 1996 pan Novák odešel ze školství a pracoval jako soukromý podnikatel. Jeho firma dosáhla tzv. zisku po zdanění 80 000,- Kč. Na základě výpočtu účetního zisku a čistého ekonomického zisku rozhodněte, zda firma pana Nováka byla či nebyla úspěšná (viz explicitními a implicitními náklady).

P 80 40 0

TR 160 120 0

0 2 4 6 8 Q/t

0 2 4 6 8 Q/t

D=AR

MR

TR

7. Firma v dokonalé konkurenci

Strana 68



Jaká by byla podoba např. motocyklů na dokonale konkurenčním trhu?

Motocykly na dokonale konkurenčním trhu by vypadaly naprosto stejně. Měly by stejný tvar, stejné technické vlastnosti, stejnou barvu apod. Spotřebitelé by nebyli schopni rozeznat od sebe motocykly různých výrobců.


Jaká je stručná charakteristika dokonale konkurenčního trhu?

V dokonalé konkurenci musí být splněny následující předpoklady:

• na trhu působí velké množství drobných výrobců

• na trhu působí velké množství drobných spotřebitelů

• volný vstup do odvětví a výstup z odvětví

• homogenní výrobky

• dokonalá informovanost kupujících a prodávajících

• nulové náklady na změnu dodavatele

Jsou-li splněny tyto předpoklady, pak výrobci nemohou změnou produkce ovlivnit cenu výrobku a stávají se tzv. příjemcem ceny.

Protože výrobci nemohou ovlivnit ceny svých výrobků, jedinou cestou jak maximalizovat zisky, je cesta minimalizace nákladů. V tomto typu konkurence je tedy tlak na snižování nákladů nejvyšší.


Strana 69


Co je podmínkou rovnováhy odvětví v dokonalé konkurenci? Graficky znázorněte.

MR = MC = AC = AR neboli P = MC = AC


Čím je tvořena nabídková křivka firmy v dokonalé konkurenci?

Nabídková křivka firmy v dokonalé konkurenci je tvořena částí rostoucího úseku křivky mezních nákladů.

Úloha č. 83

Doplňte tabulku pro firmu za podmínek dokonalé konkurence a rozhodněte o rovnováze firmy na základě:

a) celkových veličin

b) mezních veličin.

Kč/Q PE

MC

E AC

MR=P

QE Q


Strana 70

Q P TC TR ZISK MC MR 0 100 110 1 170 2 220 3 260 4 320 5 420 6 560 7 740

Úloha č. 84

Co je podmínkou rovnováhy:

a) firmy v dokonalé konkurenci

b) odvětví v dokonalé konkurenci

Proveďte grafické srovnání.

Úloha č. 85

Doplňte tabulku a rozhodněte, zda firmy Replast s.r.o. a Recyklo s.r.o. budou či nebudou v krátkém období vyrábět. Úlohu řešte pomocí bodu uzavření firmy.

TC FC VC TR firma Replast s.r.o. 80 25 50 firma Recyklo s.r.o. 70 25 50


V podniku se vyrábí jediný druh výrobku, jehož cena za jednotku činí 30,- Kč, variabilní náklady na jednotku (vj) jsou 20,- Kč. Nezbytné fixní náklady činí 5.000,- Kč.


Strana 71

a) Vypočtěte minimální objem výroby, který zabezpečí úhradu nákladů (tj. bod zvratu).

b) Určete, při jakém objemu produkce bude dosaženo zisku 50.000,- Kč.

a) TC = FC + VC

TC = FC + vj * Q

TR = P * Q

⇒ P * Q = FC + vj * Q ⇒ QZ = FC

P v j( )−

QZ = 500

b) Z = TR - TC ⇒ Q50 = Z FC

P v j

+−( )

Q50 = 5.500

Minimální objem výroby, který zabezpečí úhradu nákladů, činí 500 jednotek. Zisku 50.000,- Kč bude dosaženo při objemu výroby 5.500 jednotek.

Úloha č. 86

V podniku se vyrábí jediný druh výrobku, jehož cena za jednotku činí 80,- Kč, variabilní náklady na jednotku jsou 55,- Kč. Nezbytné fixní náklady činí 175.000,- Kč. Určete:

a) bod zvratu

b) objem produkce při němž bude dosaženo zisku 1.000.000,- Kč.

TR, TC TR

TC

Výkony

↑↑↑↑

Bod zvratu


Strana 72


Rozhodněte o cenové elasticitě nabídky osobních automobilů Škoda Fabia ve velmi krátkém období.

Při řešení elasticity nabídky se uplatňuje časové hledisko a příslušná období se dělí podle své délky a zapojení příslušných výrobních kapacit. Pro velmi krátké období je typické, že výrobce nemůže svoji výrobu zvýšit ani v rámci již existujících kapacit. Na změnu ceny vyvolané růstem poptávky vůbec nereaguje. Nabídka tohoto výrobce bude ve velmi krátkém období cenově dokonale neelastická.

Úloha č. 87

Rozhodněte, zda uvedené tvrzení je správné: „Krátkodobá tržní nabídka je dána vertikálním součtem nabídkových křivek jednotlivých výrobců, nemění-li se ceny vstupů.“

8. Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu

Strana 73

8. Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu

Úloha č. 88

Jak je definována:

a) rovnováha spotřebitele

b) rovnováha firmy

c) tržní rovnováha

v podmínkách dokonale konkurenčního trhu

Úloha č. 89

Graficky znázorněte situaci na trhu kaprů, jestliže v důsledku změny poptávky v době vánočních svátků došlo k růstu rovnovážné ceny z PE1 = 100 Kč na PE2 =130 Kč a zároveň se změnil celkový příjem z TR1 = 5 mil. Kč na TR2 = 6,5 mil. Kč. Na základě tvaru nabídkové křivky rozhodněte o typu období, ve kterém se tato situace odehrála.

Úloha č. 90

Jaký vzájemný sklon musí křivky nabídky a poptávky aby výsledkem cenové změny byla konvergující pavučina?

9 Firma v nedokonalé konkurenci

Strana 74

9 Firma v nedokonalé konkurenci

Úloha č. 91

Jaké typy nedokonalé konkurence znáte?

Úloha č. 92

Uveďte alespoň dva konkrétní příklady monopolů v České republice.

Úloha č. 93

Na základě uvedeného obrázku pomocí písmen zapište, které obrazce tvoří:

a) přebytek spotřebitele v dokonalé konkurenci b) přebytek výrobce v dokonalé konkurenci c) přebytek spotřebitele v nedokonalé konkurenci d) přebytek výrobce v nedokonalé konkurenci e) náklady mrtvé váhy

A B C D

J

K

E

F G H I Q

Kč/Q

9. Firma v nedokonalé konkurenci

Strana 75

Úloha č. 94

Uveďte alespoň dva konkrétní příklady oligopolů v České republice.

Úloha č. 95

Zakreslete rovnováhu smluvního oligopolu a oligopolu s dominantní firmou

Úloha č. 96

Proveďte grafické srovnání rovnováhy monopolně konkurenční firmy:

a) v krátkém období

b) v dlouhém období

Úloha č. 97

Uveďte alespoň dva rozdíly mezi oligopolem a monopolní konkurencí.

10. Alternativní cíle firmy

Strana 76

10. Alternativní cíle firmy


Jaké typy firem rozlišujeme z hlediska vlastnických vztahů ?

Rozlišujeme tři základní typy firem:

a) firmy v individuálním vlastnictví,

b) obchodní společnosti (tzv. partnerství),

c) akciové společnosti

Úloha č. 98

Znáte jiné cíle firmy, nežli je maximalizace zisku? Souvisí cíle firmy s jejím typem, a jestliže ano, jak?

Úloha č. 99

Určete optimální cenu a optimální množství vyráběné produkce firmy pracující v podmínkách nedokonalé konkurence, která preferuje:

a) maximalizaci zisku b) maximalizaci obratu.

P

P1 P2

Q1 Q2 Q

D = AR

MR

MC

11. Trh výrobních faktorů

Strana 77


Úloha č. 100

Jaká je podmínka rovnováhy firmy na trhu výrobních faktorů?

Úloha č. 101

Jak vypadá nabídková křivka na trhu půdy?


Co označujeme pojmem renta?

Původně se pojmem renta označoval důchod plynoucí z vlastnictví půdy. Dnes se pojem renta používá v širším slova smyslu jako označení výnosu, který plyne vlastníkovi kteréhokoli výrobního faktoru, jehož nabídka je fixní.

Úloha č. 102

Které tvrzení je správné ?

a) Cena obilí je vysoká, protože je vysoká cena půdy vhodné pro pěstování obilí.

b) Cena půdy vhodné k pěstování obilí je vysoká, protože je vysoká cena obilí.


Strana 78

Úloha č. 103

K čemu povede změna poptávky po půdě?

Úloha č. 104

Vysvětlete, z jakého důvodu má mikroekonomická křivka nabídky práce uvedený tvar.

Úloha č. 105

Kdy nastává rovnováha na trhu práce?

Úloha č. 106

Srovnejte monopol a monopson.

Úloha č. 107

Jaký je rozdíl mezi reálnou a nominální mzdou?

W WX

LX L

S


Strana 79

Úloha č. 108

Doplňte tabulku a rozhodněte, kolik dělníků firma zaměstná, budou-li náklady na jednoho dělníka činit:

a) 30,- Kč

b) 60,- Kč

Cena produkce za jednotku činí 10,- Kč.

L TPP MPP P MRP MFCa MFCb 0 0 1 9 2 15 3 19 4 22 5 24,5

Úloha č. 109

Jakým konkrétním způsobem mohou odbory omezit nabídku práce?

Úloha č. 110

Jakým způsobem mohou odborové organizace pomáhat při zvyšování produktivity práce?


S čím se obchoduje na trhu kapitálu, s čím se obchoduje na trhu kapitálových statků?

Na trhu kapitálu se obchoduje s tzv. „dlouhými“ penězi, tj. bankovními úvěry s lhůtou splatnosti nad jeden rok.


Strana 80

Na trhu kapitálových statků se obchoduje např. s nemovitostmi, výrobními zařízeními apod.

Úloha č. 111

Co tvoří základ poptávky na trhu kapitálu?


Strana 81



Jak lze charakterizovat ekonomické postavení jednotlivých domácností?

Ekonomické postavení domácnosti lze charakterizovat dvěma kategoriemi:

a) důchodem

b) bohatstvím

Důchod je celkové množství peněz, které jedinec nebo domácnost obdrží během daného časového období (např. roku).

Bohatstvím rozumíme čistou hodnotu aktiv vlastněných k určitému datu.


Z jakých položek se skládají celkové důchody domácností?

Celkové důchody domácností se skládají:

a) z pracovních důchodů YL

YL = w .L

w = průměrná hodinová mzda

L = počet odpracovaných hodin jednotlivými členy domácnosti

b) z důchodů, jež vyplývají z vlastnictví půdy YA

YA = l .A

l = průměrná míra výnosu z půdy

A = množství půdy ve vlastnictví domácnosti


Strana 82

c) z důchodů, jež vyplývají z vlastnictví kapitálu YK

YK = v .K

v = průměrná míra výnosu z kapitálu

K = objem kapitálu ve vlastnictví domácnosti

d) z transferových důchodů YT

Platí: Y = YL + YA + YK + YT


Co představuje ideální a skutečná Lorenzova křivka?

Pomocí Lorenzovy křivky můžeme graficky znázornit způsob rozdělení důchodů ve společnosti. Ideální Lorenzova křivka je znázorněna na obrázku jako LKI. Vyplývá z ní, že 1 % domácností získává 1 % důchodů, 5 % domácností 5 % důchodů atd. Při stejném měřítku obou os je ideální Lorenzova křivka osou kvadrantu.

Protože však v žádné společnosti nedochází k naprosto rovnoměrnému rozdělování důchodů, o dané realitě vypovídá skutečná Lorenzova křivka, na obrázku znázorněná jako LKS.

Procento důchodů

Procento domácností

100 %

100 %

LK I

LK S


Strana 83

Úloha č. 112

Vyjmenujte alespoň jednu z příčin nerovnoměrného rozdělování důchodů a bohatství ve společnosti.

Úloha č. 113

Odhadněte tvar Lorenzovy křivky v bývalé Československé socialistické republice v roce 1989 a v České republice v roce 1999. Svůj názor odůvodněte.

Úloha č. 114

Jaký tvar bude mít skutečná Lorenzova křivka v zemi, kde je velmi početná střední vrstva, a v zemi, kde střední vrstva téměř neexistuje? Nakreslete.

Úloha č. 115

K jaké hodnotě se bude blížit Giniho koeficient, jestliže rozdělování důchodů ve společnosti probíhá rovnoměrně?


Vypočtěte a pomocí Lorenzovy křivky zobrazte rozdělení čistých důchodů ve společnosti ABC s.r.o., která zaměstnává 100 pracovníků. Hrubý důchod 1 250,-Kč pobírá 25 pracovníků, dalších 25 pracovníků pobírá důchod 3 750,- Kč, 25 pracovníků pobírá důchod 12 000,- Kč a 25 pracovníků pobírá důchod 20 000,-Kč (hrubý důchod je důchod před zdaněním).

Do hrubého příjmu 5 000,-Kč je sazba důchodové daně 20%, nad 5 000,-Kč je důchodová daň 50%.


Strana 84

Počet pracovníků 25 25 25 25

Hrubý důchod 1 250 3 750 12 000 20 000

Nejprve je třeba přepočítat tabulku podle čistých příjmů

Počet pracovníků 25 25 25 25 Čistý důchod 1 000 3 000 6 000 10 000

Úloha č. 116

Vypočtěte a pomocí Lorenzovy křivky zobrazte rozdělení pracovních důchodů pěti pracovníků:

a) při nulové důchodové dani

b) při lineární důchodové dani

c) při progresivní důchodové dani 20 % do příjmu 500,- Kč/ den a 40 % při příjmu nad 500,- Kč/ den

Hodinové výdělky uvedených pracovníků vyčtěte z tabulky.

Pracovník Novák Malý Tlustý Velký Hrab ě

Důchod/den 200 400 600 800 1 000

Procento důchodů

Procento domácností

100 % 50% 20% 5%

25% 50% 75% 100 %

LK I

LK S

Testy

Strana 85

Informativní ukázka testů z mikroekonomie.

Doplňte následující tvrzení. Bodová hodnota: 10 bodů

a) Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají ........... zdroje k výrobě ..................... komodit a jak je

rozdělují mezi různé skupiny. b) PPF zobrazuje všechny ........................ dostupné kombinace statků, které mohou být vyrobeny při

........................ využití daných zdrojů. c) Trh je oblast .................., ve které dochází k výměně ...................... mezi jednotlivými ekonomickými subjekty

prostřednictví ...................... zboží. d) Poptávková funkce vyjadřuje vztah mezi...................statku (nezávislá proměnná) a jeho .............(závisle

proměnná). e) Mezní užitek (marginal utility) vyjadřuje o kolik vzroste ............... užitek, jestliže se ...................

spotřebovávaného zboží zvýší o ..................... f) Je-li poptávka cenově elastická, pak jednoprocentní růst ceny má za následek ............než jednoprocentní

pokles ...................množství, takže celkový příjem................ g) Produkční funkci charakterizujeme jako vztah mezi množstvím .................., které byly použity ve výrobě

v daném období, a ..................... objemem .................., který vstupy svým fungováním v daném období vytvořily.

h) Křivka nabídky firmy je totožná s rostoucí ............křivky .................. ležící nad bodem .............firmy v ..............období.

i) Poptávka po výrobním .....................je vždy……............od poptávky po ...................... j) Firma je v rovnováze na trhu výrobních faktorů jsou-li mezní...............na příslušný faktor rovny.............z

mezního produktu příslušného faktoru. Rozhodněte která z níže uvedených tvrzení jsou pravdivá (P) a která nepravdivá (N). Bodová hodnota: 10 bodů

a) Normativní ekonomie ekonomickou realitu pouze popisuje, pozitivní ekonomie ekonomickou realitu nejen

popisuje ale též hodnotí. b) Ekonomická vzácnost obsahuje dva aspekty: omezenost zdrojů a užitečnost. c) Růst ceny pomerančů vyvolá pokles poptávky po pomerančích. d) Cílem spotřebitele je maximalizace užitku. e) Vlastností produkční funkce v krátkém období jsou výnosy pouze z jediného variabilního výrobního faktoru. f) Implicitní náklady platí výrobce za používání vlastních výrobních faktorů. g) Rozdíl mezi cenou zboží a mezními náklady na jeho výrobu se nazývá přebytek spotřebitele. h) Stupeň monopolní síly firmy udává tzv. Lorenzův index. i) Poptávka po kapitálu je určena příjmem z mezního produktu kapitálu a je závislá na výši úrokové míry. j) Jednoduchým modelem všeobecné rovnováhy je model 3x3x3. Kroužkem označte správnou odpověď. Správných může být více odpovědí. Bodová hodnota: 10 bodů 1. ”Ekonomika se může nacházet nad PPF.” je tvrzení:

a) správné, ale pouze krátkodobě b) správné, ale ekonomika je neefektivní c) nesprávné

2. Poptávka po deštnících je větší ve Velké Británii než v České republice z důvodu: a) větší velikosti trhu, nižších výrobních nákladů při výrobě deštníků b) specifických faktorů (např. vliv počasí), větší velikosti trhu c) subjektivních faktorů ( preference a zvyky spotřebitelů), kvalitnější výrobní technologie d) všechny výše uvedené odpovědi jsou nesprávné

3. ”Pokles poptávky po videokamerách způsobí pokles ceny videokamer.” je tvrzení: a) nesprávné b) správné c) nelze určit

Testy

Strana 86

4. Spotřebitel je v rovnováze když: a) MU1/P1 = MU2/P2 = .............=MUn /Pn b) MU1/Q1 = MU2/Q2 = .............=MUn /Qn

5. Poptávka je dokonale elastická, jestliže: a) ED = ”nekonečno” b) ED = 0

6. Důchodová elasticita poptávky je definována jako: a) poměr procentní změny poptávaného množství ku procentní změně důchodu b) poměr procentní změny důchodu ku procentní změně poptávaného množství c) žádná odpověď není správná

7. Dojde-li ke zvýšení důchodů spotřebitelů, pak: a) křivka poptávky po luxusním zboží se posune doleva a křivka poptávky po podřadném zboží se posune

doprava b) křivka poptávky po luxusním zboží se posune doprava a křivka poptávky po podřadném zboží se posune

doleva c) křivka poptávky po luxusním i podřadném zboží se posune doprava

8. Může monopol vždy stanovit libovolně vysokou cenu? a) ano, vždy b) ano, ale jen při neexistenci zahraniční konkurence c) ano, ale pouze v případě homogenního produktu d) ano, ale pouze při neexistenci státních zásahů e) ne, musí vždy zohledňovat poptávku

9. Jestliže poroste nabídka práce, pak za jinak stejných podmínek: a) bude růst mzdová sazba a klesat počet zaměstnaných b) bude klesat mzdová sazba a klesat počet zaměstnaných c) bude růst mzdová sazba a klesat počet zaměstnaných d) bude klesat mzdová sazba a růst počet zaměstnaných e) žádná odpověď není správná

10. V důsledku zrušení povinného členství v některých profesních komorách, dojde na trhu práce k těmto jevům: a) mzdová sazba v uvedených profesích vzroste vlivem poklesu nabídky b) mzdová sazba v uvedených profesích poklesne vlivem růstu nabídky

Vypočítejte následující úlohy. Bodová hodnota: 45 bodů

Úloha č. 117

Rozhodněte, které otázky a tvrzení se týkají pozitivní a které normativní ekonomie. a) Ceny cigaret by měly být vyšší. b) Ceny cigaret by měly být vyšší, chtějí-li tabákové koncerny dosahovat vyšších celkových příjmů.

Úloha č. 118

Sestrojte dva grafy nabídky a poptávky na trhu mobilních telefonů v ČR a zakreslete změny, ke kterým dojde v důsledku:

a) zvýšení počtu mobilních operátorů (viz vstup nové firmy Český mobil na trh) b) zvýšení paušálního poplatku za používání služeb společnosti Telekom

Úloha č. 119

Odhadněte a zakreslete hypotetickou hranici produkčních možností ČR pro dva výrobky A a B. a) Nakreslete hranici produkčních možností za předpokladu, že 10 % práceschopných obyvatel nebude

chtít pracovat. b) Nakreslete hranici produkčních možností za předpokladu, že v důsledku ovládnutí trhu monopoly

klesne produktivita práce o 20 %. c) Nakreslete hranici produkčních možností za předpokladu, že doba odchodu du důchodu bude

posunuta o 5 let výše.

Testy

Strana 87

Úloha č. 120

Na základě ordinalistické teorie užitku proveďte grafické odvození Vaší individuální poptávky po rohlících při cenách 1,-Kč; 2,-Kč a 4,- Kč za jeden rohlík. Nechť Váš důchod činí 100,-Kč. Doplňte a použijte následující grafy.

Úloha č. 121

S pomocí údajů z tabulky rozhodněte, kolik hodin budete věnovat soukromému doučování v matematice a kolik CD disků hodláte zakoupit, chcete-li utratit 1 450,- Kč. Za jednu hodinu matematiky zaplatíte 150,- Kč, cena CD disku je 500 Kč.

Počet hodin /

počet CD disků MU matematika MU CD

1 160 100 2 60 100

3 30 100

4 16 100

5 8 100

6 4 100

Úloha č. 122

V podniku se vyrábí jediný druh výrobku, jehož cena za jednotku činí 100,- Kč, variabilní náklady na jednotku jsou 80,- Kč. Nezbytné fixní náklady činí 200 000,- Kč. Určete, při jakém objemu produkce bude dosaženo zisku 1.000.000,- Kč.

Úloha č. 123

Zakreslete rovnováhu smluvního oligopolu a oligopolu s dominantní firmou

Úloha č. 124

a) Zakreslete grafické průběhy nákladových křivek v krátkém období tj. krátkodobé mezní náklady, krátkodobé průměrné náklady, krátkodobé průměrné fixní náklady, krátkodobé průměrné variabilní náklady,

Q

P 3 2 1

Testy

Strana 88

Úloha č. 125

Zakreslete přebytek výrobce a spotřebitele: a) v dokonalé konkurenci b) v podmínkách monopolu

Úloha č. 126

Doplňte tabulku a rozhodněte, kolik dělníků firma zaměstná, budou-li náklady na jednoho dělníka činit 180,- Kč. Cena produkce za jednotku činí 30,- Kč.

L TPP MPP P MRP MFC

0 0 1 18

2 30

3 38

4 44

5 49

Úloha č. 127

Vypočtěte a pomocí Lorenzovy křivky zobrazte rozdělení čistých důchodů (tj. důchodů po zdanění) ve společnosti ABC, která zaměstnává 100 pracovníků. 25 pracovníků pobírá hrubý důchod 125,- Kč/hod, 25 pracovníků pobírá důchod 375,- Kč/hod, 25 pracovníků pobírá důchod 1200,- Kč/hod, 25 pracovníků pobírá důchod 2 000,-Kč/hod (hrubý důchod je důchod před zdaněním).

Do hrubého příjmu 500Kč je sazba důchodové daně 20%, nad 500,-Kč je důchodová daň 50%.

Počet pracovníků 25 25 25 25 Hrubý důchod/hod 125 375 1200 2 000

Úloha č. 128

Uveďte faktory ovlivňující změny poptávky a nabídky ve smyslu posunu poptávkové a nabídkové křivky

Kč/Q

Q/t

Testy

Strana 89

Úloha č. 129

Vysvětlete pojem „krátkodobá produkční funkce“, graficky znázorněte TPP, APP a MPP, popište důležité body na TPP

Úloha č. 130

Z grafu určete cenovou elasticitu poptávky při změně ceny z 50,- Kč na 25,- Kč. a) pomocí koeficientu elasticity poptávky b) pomocí vývoje celkového příjmu TR

Úloha č. 131

Co je to: a) Izokosta b) Linie příjmů c) Izokvanta d) Indiferenční křivka

P 50 25 D

50 100 Q

Seznam literatury

Strana 90

Seznam použité a doporučené literatury:

Použitou literaturu uvádím zároveň jako doporučenou literaturu pro všechny zájemce o bližší seznámení s uvedenou problematikou.

základní:

• Mankiw, N. G.: Zásady ekonomie. Grada Publishing 2000 • Samuelson, P. A.; Nordhaus, W. D.: Ekonomie. 13. vydání. Svoboda, Praha

1991 • Sirůček, P.:Mikroekonomie - cvičebnice. Melandrium, Slaný 1996

doplňující:

• Frank, R. H.: Mikroekonomie a chování. Svoboda, Praha 1995 • Frank, R. H.; Bernanke, S. B: Ekonomie. Grada Publishing a.s., Praha 2003 • Fuks, K.; Tuleja, P.: Základy ekonomie. Ekopress, s.r.o., Praha 2003 • Heyne, P.: Ekonomický styl myšlení. Academia, Praha 1991 • Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. 1. vydání. C.H.Beck, Praha

1999 • Holman, R.: Ekonomie. 2. přepracované a doplněné vydání. C. H. Beck, Praha

2001 • Holman, R.: Mikroekonomie. Středně pokročilý kurs. 1. vydání. C.H.Beck,

Praha 2002 • Konečný, B., Sojka, M.: Moderní ekonomie. Economia, Praha 1991 • Macáková, L. a kol.:Mikroekonomie (základní kurs). 7. vydání. Melandrium,

Slaný 2002 • Schiller, R. B.: Mikroekonomie dnes. Computer Press, Brno 2004 • Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Karolinum, Praha 2000 • Varian, H. R.: Mikroekonomie. Victoria Publishing, Praha 1995 • Časopisy Ekonom, Politická ekonomie, E+M • Hospodářské noviny

zahraniční: • Beardshaw, J.: Economics, A Student´s Guide. Pitman Publishing, 1992 • Colander, D. C.: Economics. 2nd edition. The McGraw- Hill Companies, Inc.,

1995 • Hardwick, P.; Khan, B.; Langmead, J.: An introduction to modern economics.

Third Edition. Longman Group UK Limited 1990 • McEachern, W. A.: Economics, A Contemporary Introduction. South-Western

Publishing Co., 1988

miloš nový - příklady

Documents