mezinárodní festival outdoorových filmů - harrachovv sobotu 26. listopadu se uskuteční...

LISTOPAD 2016 CENA 10 Kč

Petr KadlečekROZHOVOR

Protržená přehrada Díl druhý – Čas budování

HISTORIE

TÉMA

Mezinárodní festival outdoorových filmů Mezinárodní festival outdoorových filmů

Protržená přehrada Díl druhý – Čas budování

Foto

: V. K

oříz

ek

ÚVODNÍK

Mezinárodní festival outdoorových filmů (MFOF) je sou-těžní putovní přehlídka outdoorových filmů. Za třináct let své existence se stal ve své podstatě a charakteru největším filmovým soutěžním a putovním festivalem nejen v České republice, ale také na světě. Festival je zaměřený na sporty i život s outdoorovou tématikou, na filmy dobrodružné, extrémní, adrenalinové, ale také cestopisné.

Také v letošním ročníku, který se koná 7. 10.–10. 12. 2016, se město Harrachov stalo spolupořadatelem tohoto festivalu a zařadilo se tak mezi 50 dalších spolupořadatelských měst z ČR a SR.

Dobrodružství, adrenalin, cestování? Takový bude festivalový listopad v Harrachově!

Milí Harrachováci,

říjen byl ve znamení voleb do krajských zastupi-telstev. Na Liberecku s přehledem zvítězilo hnutí Starostové pro Liberec-ký kraj. Získalo osmnáct mandátů, o pět křesel více než ve volbách před čtyřmi lety. Hejtman Martin Půta poprvé v historii Liberec-kého kraje obhájil svůj post a může pokračovat další čtyři roky v započaté práci. Průměrná volební účast byla 35 % voličů, v Harrachově to bylo rekordních 45 % voličů, kteří přišli využít svého volebního práva. I u nás zvítězili Starostové s 36,38 %, druhá ODS s 20,70 % a třetí hnutí ANO s 10,82 % hlasů. V roce 2014 se nám podařilo úspěšně ukončit jedena-dvacetiletý soudní spor pocházející z doby privatizace Crystalexu. Spor o sedmnáct milionů korun, který „díky“ liknavosti soudů a úrokovému příslušenství narostl do astronomické výše téměř sto milionů korun. Předpokládali jsme, že může dojít k žalobě minister-stva financí (MF) na město Harrachov ve věci určení vlastnického práva a o vydání movitých věcí. Žaloba MF přišla do městské pošty 20.10. tohoto roku. Vzpomínám na období, kdy byl ministrem financí dnes mnohdy kritizovaný a zatracovaný pan Miroslav Kalousek. S ním jsme tuto záležitost projednávali a dohodli se, že v pří-padě vítězství města v této kauze, způsobené Fondem národního majetku, divokou privatizací Crystalexu, neznalostí, nebo naopak „mazaností“ jejích tehdejších aktérů, budeme řešit ve shodě tak, aby z této kauzy Harrachov vyšel co nejlépe.Současný pan ministr financí je přesvědčen, že stát lze řídit jako firmu a vsadil na rozprodej státního majet-ku. Dokonce jeho úředníci dostali příkaz, aby podávali žaloby na města a obce v České republice. Jsem tímto přístupem otřesená, protože se stále domnívám, že to má být právě stát, který si „svoje“ obce a města bude hýčkat. Protože jsou to právě města a obce, které hospo-daří s rozvahou a zodpovědně. Na rozdíl od státu.V současné době promýšlíme nejlepší možnou obranu proti této žalobě a konzultujeme ji s právníky. Ráda bych se jednou dočkala toho, že naše město nebude donekonečna paralyzováno nesmyslnými a mnohaletými soudními spory, které vedou především ke zdržování od důležité práce. Vraťme se k věcem příjemnějším a smysluplnějším.Ve středu 2. listopadu, v den Památky zesnulých, pro-běhne od 15.00 hodin slavnostní vysvěcení opraveného hřbitova. V sobotu 26. listopadu se uskuteční tradiční Den ote-vřených dveří v naší základní škole. Letos je ve znamení oslav 80. výročí otevření školy. Využijte této příležitosti a přijďte si zavzpomínat na dobu, kdy jste byli jejími žáky.Listopad bude žít přípravami na nadcházející zimu, ale i na zahájení adventního času v Harrachově se slavnost-ním rozsvícením vánočního stromu. Jako každoročně nebude chybět bohatý kulturní program žáků naší školky a školy, domácí koláče a cukroví, vánoční zboží, voňavý svařák a mnoho dalšího.Těším se na setkání s vámi při všech zmíněných akcích.

P ě k n ý l i s t o p a d p ř e j i Va š e Eva Zbrojová

2 Harrachovský zpravodaj 11/2016

AKTUÁLNÍ TÉMA

11/2016 Harrachovský zpravodaj 3

V Harrachově se MFOF bude konat ve dnech 18. a 19. 11. 2016 vždy od 17 hodin v David wellness hotelu. Oba tyto dny začnou besedou se zajímavými hosty a následovat bude pásmo neméně zajímavých filmů s outdoorovou tématikou.

Na pátek 18. 11. 2016 přijal naše pozvání podplukovník MUDr. Radek Pohnán, který byl dvakrát na misi v Afghánistánu, kde pracoval jako hlavní lékař a velitel českého chirurgického týmu v polní nemocnici v Kábulu. Po skončení jeho jistě velice zajímavého vyprávění, kdy nám přiblíží svou profesní i životní zkušenost s touto zemí i život obyčejných Afgánců, budou pro-mítány tyto čtyři filmy:

• THE ELEMENTS – Země, voda, vzduch. Tři živly, tři ex-trémní sporty, tři neobyčejní lidé. Čtvrtý živel hoří v každém z nich. (cze, 75 min)

• KANGCHENJUNGA – Krátký film o Kančendženga expedici Adama Bieleckiho a Denise Urubka. (pol, 18 min)

• THE WAY OF THE KAYAK – The Way of the Kayak je krát-kým dokumentem o jízdě na kajaku. (usa, 5 min)

• DREZÍNA – Pokud máte přátele jako já, musíte si dávat zatraceně velký pozor na to, na co kývnete…! (cze, 5 min)

V sobotu 19. 11. 2016 nám přijde prozradit „Jak se krotí smrtící laviny“ Ing. Viktor Kořízek, jenž patří mezi naše nejlepší lavino-vé specialisty ČR. Zároveň je psovodem lavinových psů a pořá-dá kurzy o lavinách či skialpinismu. Jeho profesí je horský vůd-ce, kdy v zimě vyráží se svými klienty na skialpové túry a v létě s nimi absolvuje klasické výstupy na čtyřtisícové vrcholy Evropy, jakými je např. Mont Blanc či Matterhorn. Ale pořádá expedice i do vzdálenějších míst naší Země, třeba do Jižní Ameriky. Po besedě bude následovat projekce těchto filmů:

• INTO THE WEST – Krásné letecké snímky severozápadní Ameriky pořízené dronem. (usa, 3 min)

• LE LONG DE LA GLACE – Objevte vysoké hory očima dro-nů. (fra, 2 min)

• GRAVITATION – Film o devíti českých vrcholových sportov-cích, kteří se to tam nebojí v životě pořádně poslat. (cze, 99 min)

Rádi bychom vás tedy při příležitosti konání již XIV. ročníku MFOF touto cestou pozvali na setkání se zajímavými lidmi, jejich příběhy i zhlédnutí atraktivních outdoorových filmů.

M a r k é t a N o v o t n á s p o m o c í z d r o j e w w w. o u t d o o r f i l m s . c z

„ Festival je zaměřený na sporty i život s outdoorovou tématikou, na filmy dobrodružné, extrémní, adrenalinové, ale také cestopisné.

“

Harrachov bude vyobrazen do omalovánek


AKTUÁLNĚ

Z diáře starostky města3. 10. jednání s vedoucím OO PČR Miloslavem Malečkem,

návštěva jubilantů

4. 10. jednání s Václavem Tondrem

5. 10. jednání s ředitelem KRNAPu – Janem Hřebačkou

10. 10. kontrola dotace týkající se územního plánu,

jednání rady města

11. 10. rozhovor do rádia RCL,

porada se zaměstnanci úřadu

12. 10. jednání rady SOLK,

komunitní plánování Mikroregionu Tanvaldsko – pracovní

skupina senioři a zdravotně postižení,

účast na stavební komisi

13. 10. jednání s Martinem Vodrážkou,

účast v pracovní skupině v Rokytnici nad Jizerou na téma

dotační projekty pro hasiče,

jednání k zimní údržbě,

místní šetření za účasti radních Heleny Stříbrné a Ladislava

Kyncla,setkání s občany

14. 10. jednání s právní zástupkyní města Ivanou Erle-

bach Staňkovou,

jednání s Ivou Cvanetovou – mzdovou účetní města,

návštěva jubilantů

17. 10. jednání rady města

18. 10. jednání s Danielem Hlouškem – webmasterem

města,porada se zaměstnanci úřadu

19. 10. jednání s paní Adolfovou (Unisa – bezpečnost

práce),

jednání s Vladimírem Boháčem – Krajská organizace ČUS

Libereckého kraje,

účast na komunitním plánování na téma rodina, děti a mlá-

dež,účast na Komisi cestovního ruchu a propagace Harrachova

20. 10. účast na krajském setkání sdružení místních

samospráv,návštěva jubilanta,

účast na Komisi životního prostředí Harrachova

21. 10. jednání s ředitelkou ZŠ Helenou Stříbrnou

22. 10. jednání s hejtmanem Libereckého kraje Martinem

Půtou,účast na komisi k územnímu plánu na téma: Příprava plánu

péče25. 10. jednání na téma parkování v Harrachově,

jednání se zástupci BusLine pány Polákem a Jerie,

porada se zaměstnanci úřadu

26. 10. jednání s právním zástupcem města Tomášem

Kaplanem

27. 10. účast na jednání Mikroregionu Tanvaldsko

31. 10. jednání s ředitelem Klasického areálu Harrachov

Vladimírem Kopalem,

jednání s vedoucím OO PČR Miloslavem Malečkem,

jednání s panem Šturmou – Severočeské komunální služby,

s.r.o.,projednání územního plánu v Tanvaldu,

návštěva jubilanta

L . S k r b k o v á

V průběhu měsíce října dojde k tisko-vým přípravám harrachovských desti-načních omalovánek od vydavatelství OBLAK. OBLAK je malé soukromé vydavatelství Blanky Kučerové, které si klade za cíl seznámit turisty, malé i velké, s navští-venými destinacemi pomocí vlastivěd-ných omalovánek. Obrázky v omalo-vánkách jsou původní, ručně kreslené, jejich autorkou je Eva Hanoutová. Texty a celý management omalovánek vede již zmíněná Blanka Kučerová.Destinační omalovánky už mají města Vysoké nad Jizerou, Malá Skála, Semily, Rokytnice nad Jizerou a nově i Železný Brod. O tyto sešity je velký zájem, proto jsme velice potěšeni, že se tohoto pro-jektu také můžeme zúčastnit a prezento-vat tak město Harrachov.Témata omalovánek jste mohli pomoci

sestavit i vy, a to vyplněním dotazníku, který se nacházel na Facebooku města Harrachov. Vybírat jste mohli ze zajíma-vých míst Harrachova, jako jsou např.

Mumlavský vodopád, Sklárna a mini-pivovar Novosad a syn, či skokanské můstky a mnoho dalších, a z význam-ných rodáků a osobností Harrachova, jak těch žijících tak i již nežijících, jako např. hrabě Jan Harrach, Dominik Biemann, Jiří Harcuba, Pavel Ploc nebo Eva Puskarčíková i z dalších neméně významných osobností.Po zpracování dotazníku vznikla již konkrétní témata omalovánek, kterým se budou autorky věnovat a připravo-vat ilustrace i texty. Během listopadu dojde ke grafickým úpravám a začátkem prosince by již sešit mohl jít do tiskár-ny. O přesném termínu vydání harra-chovských omalovánek a možnostech dostupnosti vás budeme informovat. Více informací zde: http://www.vydavatelstvi-oblak.cz

M a r k é t a N o v o t n áfoto: vydavatelstvi-oblak.cz


CO SE UDÁLO

Ohlédnutí za harrachovskou poutíPouť – každoroční oslava zasvěcení patronu zdejšího kostela – bývala významným a očekávaným dnem v životě farnosti i celé obce.Nejinak tomu bývalo na svátek sv. Václava i v Harrachově. Aby sem však v současné době přijel rodinný cirkus s hadem a vel-bloudem, desítky pouťových stánků s cukrovinkami, houpač-kami atd. ...je úsměvné si jen představit. Přesto by si však rádi někteří z patriotů a příznivců Harrachova alespoň nějaké pově-domí o významu tohoto svátku připomněli. Vzpomeňme např. na loňskou slavnostní mši, výstavku historických předmětů na půdě kostela a na přilehlém prostranství pásmo krajových písniček s vyprávěním a pohádky inspirované krkonošskými večerníčky.Letos byl pouťový program obdobný. Slavnostní bohoslužby se však oproti loňsku účastnilo méně harrachov-ských věřících a na kulturní program v blízkosti kostela byl pozván dětský prázdninový divadelní soubor Kubíček ze Studence. Zde bylo diváků více – patrně o rodiče a doprovod malých herců. Tito rodičové jsou povětšinou

také bývalými „malými herci z Kubíčku“ – vždyť tento prázdni-nový divadelní soubor letos hraje již pětadvacátou sezónu!Dvě pohádky podle Františka Nepila hrály děti od 4 do 15 let, někdy s dospělými posilami, a sklidily zasloužený, nadšený aplaus. Domnívám se, že živá účast na slavnostech takovéhoto druhu může do každé pospolitosti leckdy přinést i něco pro-spěšného. Mimo jiné také nadhled nad obecnými pseudopro-blémy a více pochopení a respektu k mínění toho druhého.

p o u t n í k z e S t u d e n c e

foto: archiv

Jak proběhly krajské volby u nás?Krajské volby, které proběhly v termínu 7. a 8. října letošního roku, máme za sebou. Zde se s vámi chci podělit o několik zajíma-vých čísel a celkové výsledky za Harrachov. Volební účast byla v ČR 34,57 %, v Libereckém kraji se vyhoupla na 35,91 %, což bylo o něco méně než v roce 2008 nebo 2012. Úplně nejvyšší účast v letošních krajských volbách měli již tradičně v Čilé na Rokycan-sku, kam přišlo hlasovat 15 z 16 voličů, což je cca 94 %. Nejnižší účast byla zaznamenána v Čečovicích na Domažlicku, kde svoje právo volit využili pouze 3 z 63 voličů. A nyní už přichází na řadu statistické údaje týkající se našeho města:

• Počet voličů v seznamu: 1 215• vydané obálky: 545• odevzdané obálky: 545• volební účast: 44,86 %• počet platných hlasů: 536, což je 98,35 %

A jak u vás, občanů Harrachova, bodovaly jednotlivé politické strany?

• Starostové pro Liberecký kraj 36,38 % tj. 195 hlasů • Občanská demokratická strana 20,70 % tj. 111 hlasů• ANO 2011 10,82 % tj. 58 hlasů • Změna pro Liberecký kraj 9,14 % tj. 49 hlasů• Komunistická strana Čech a Moravy 5,59 % tj. 30 hlasů• TOP 09 5,41 % tj. 29 hlasů• Česká strana sociálně demokratická 4,47 % tj. 24 hlasů• Budoucnost pro Liberecký kraj 2,42 % tj. 13 hlasů• Česká pirátská strana 1,67 % tj. 9 hlasů• Koalice Svoboda a přímá demokracie -TO (SPD) a SPO 1,30 %

tj. 7 hlasů• DSSS – Imigranty, islám nechceme! 0,74 % tj. 4 hlasy• Úsvit s Blokem proti islamizaci 0,37 % tj. 2 hlasy • Volte Pravý Blok www.cibulka.net 0,37 % tj. 2 hlasy • Koalice HOZK, NOS, Patrioti ČR, SPRRSČ M. Sládka 0,18 %

tj. 1 hlas • NE ILEGÁLNÍ IMIGRACI - PENÍZE RADĚJI PRO NAŠE LIDI

0,18 % tj. 1 hlas• Svobodní a Soukromníci 0,18 % tj. 1 hlas

0

50

100

150

200

Okrskovou volební komisi účast harrachovských občanů na krajských volbách velice mile překvapila a zejména i skutečnost, že své právo volit přišli využít i ti dříve naro-zení, kterým nechyběl úsměv na rtech. Ještě bychom rádi touto cestou poděkovali všem, kteří si udělali čas a přišli vhodit hlas pro svou vybranou stranu. Poděkování patří i naší starostce Evě Zbrojové za připravené pohoštění pro naší okrskovou volební komisi.

L e n k a S k r b k o v á

CO SE CHYSTÁ

Milí Harrachováci,

dovolte mi, abych vám poděkovala za to, že jste v tak hojném počtu přišli k letošním krajským volbám.Děkuji vám i za to, že jste podpořili kandidát-ku hnutí Starostové pro Liberecký kraj, které v Harrachově získalo 36,38 % hlasů a stalo se tak vítězem voleb.Nesmírně si vážím osmi desítek preferenčních hlasů, které jste mi dali, a velice vám za vaši důvě-ru děkuji.

S úctou Vaše Eva Zbrojová

PODĚKOVÁNÍ

��

��

��

��

��

INZERCE

Výzva pro harrachovské hospodyňkyV souvislosti s konáním tradiční akce s názvem Rozsvícení vánočního stromu si vás, harrachovské hospodyňky, dovoluje-me i letos oslovit s prosbou o upečení vánočního cukroví. Letošní rozsvícení vánočního harrachovského stromu proběhne o první adventní neděli, tj. 27. listopadu 2016 od cca 16 hodin v parku u městského úřadu. Za cukroví, které místní hospo-dyňky napečou, se vybírá dobrovolný příspěvek, který poté putuje pro harrachovské děti do školy a školky. Pokud tedy chcete přispět i vy ochutnávkou vašeho cukroví, dodejte ho, prosím, v neděli 27. listopadu do 16 hodiny k městskému úřadu, kde od Vás cukroví převezmou členky harrachovské kulturní komise (Hana Petráková, Vlaďka Polyáková, Katka Fejtová). Předem vám děkujeme.

Z a k u l t u r n í k o m i s i L . S k r b k o v á

Pozvání na pravidelné setkání s občanyPokud byste se rádi setkali s naší paní starostkou Evou Zbrojovou či panem místostarostou Jaroslavem Čechem a chtěli si s nimi podiskutovat o problémech, které vás jako občana města Harrachova trápí, neváhejte a vydejte se v níže uvedené termíny do restaurace hotelu Šedý Vlk.• 10. 11. 2016 od 18 hodin setkání s Evou Zbrojovou• 24. 11. 2016 od 18 hodin setkání s Jaroslavem Čechem• 8. 12. 2016 od 18 hodin setkání s Evou Zbrojovou• 22. 12. 2016 od 18 hodin setkání s Jaroslavem Čechem

L . S k r b k o v á


N e z n á m ý a u t o r : B í l á D e s n á , k a t a s t r o f a p ř e h r a d y, 1 9 1 6 - P r o t r ž e n á p ř e h r a d a n a B í l é D e s n é v J i z e r s k ý c h

h o r á c h , 1 9 1 6 ( S b í r k a Vo j t ě c h a P a v e l č í k a ) .


HISTORIE

V letošním roce si připomínáme sto let od největší katastro-fy na vodním díle ve střední Evropě, protržení přehrady na Bílé Desné. Oživme si tedy události, které již dnes nemají pamětníka, a vše, co jim předcházelo i co bylo potom.

Díl druhý – Čas budování Smrtí profesora Otto Intzeho skončila první kapitola budování vodních děl v Jizerských horách. Novým projektantem se na doporučení Zemské komise pro regulaci vodních toků stal Ing. Wilhelm Plenkner z Prahy. Tento stavitel měl bohaté zkušenosti z výstavby železnic. Podílel se na stavbě jižní dráhy přes Semmering, západní dráhy v Tyrolích i na stavbách alpských silnic. Již jako mladý muž byl jmenován stavebním radou, byl tedy odborníkem na slovo vzatým, ovšem železnice a přehrady, jde to spolu dohromady? Inu, odborníků na stavbu přehrad tehdy ještě mnoho nebylo. Plenkner se však pustil s chutí do díla a krátce po udělení subvence již byl projekt hotov. Ke cti mu budiž, že zohlednil námitky zesnulého profesora Intzeho, jenž byl velice spokojen s umístěním nádrže na Černé Desné, méně pak už s dílem na Bílé Desné, kde se mu nezdálo podloží dosti stabilní. V novém projektu bylo již počítáno s posunem přehradní hráze o 600 m výše proti proudu a zpevnění podloží. Kapacita nádrže na Bílé Desné byla projektována na 0,5 milionu m3, na Černé Desné 6,5 milionu m3. Celkové náklady na obě díla činily zhruba 3 miliony zlatých. Sypaná hráz v nadmořské výšce 820 m o délce 173 m měla výpust o 13 metrů níže s kapacitou 5 m3/s a k tomu boční přeliv s ka-pacitou 30 m3/s, což spolu se štolou směřující do níže položené Souše mělo zaručit dostatečnou rezervu pro odvod vody i při velmi vysokých srážkách. Samotné přehradní těleso bylo koncipováno podle francouz-ského způsobu kolmo ke směru údolí. Základ hráze o šířce 54 m a výška skoro 15 m nad terénem, v koruně široká přes 5 metrů. Betonový blok na návodní straně hráze do hloubky 6 m, pod ním do dalších 2 metrů dřevěná stěna a nad ním hlinitý těsnící koberec a dlažba. Samotnou stavbu prováděla pražská stavební firma Schőn a synové. S výstavbou vodního díla na Bílé Desné se započalo 17. října 1911. Na vodním díle Souš v té době již dva měsíce pracovala vídeňská firma. Na stavbu hráze byla použita jednak zemina ze samotné nádrže, jednak materiál vytěžený

ze spojovací štoly. Tato štola se současně razila z obou stran. Lepší podmínky měli minéři postupující odspodu, naopak od Bílé Desné byl postup velice ztížen silným pramenem vody, která musela být ze štoly neustále odčerpávána. Již při samotném ražení si vodní dílo vybralo svou první oběť a k tomu čtyři zraněné. Celková délka štoly je více než

1 100 metrů. Její průřez je podkovovitý, maxi-mální výška 3 metry, šířka 2,5 m.

V srpnu 1913 došlo při výstavbě k vel-kému maléru. Díky prudkým dešťům

nastal výrazný vzestup hladin vod-ních toků a tím i k poškození celého díla. Na Souši museli dokonce část hráze prorazit, aby mohla voda bezpečně odtékat. O dva roky později, opět v srpnu, prošla obě

vodní díla další zatěžkávací zkouš-kou. Jako by srpen byl tím pravým

měsícem, kdy v Jizerských horách nejvíce prší. Ostatně, známe to i dnes.

Tuto druhou zkoušku však obě díla vydržela a povodňovou vlnu zadržela.

Kolaudace proběhla 18. listopadu 1915. A příroda opět nezůstala stavitelům nic dlužna. V noci napadlo 25 cm sněhu a vál silný vítr, který vytvořil v horách takřka nepřeko-

natelné závěje. Kolaudační komise jen s největšími obtížemi dorazila k hrázi na Bílé Desné. Předsedou komise byl dvorní rada Karel Podhajský a toto jméno si ještě připomeneme později. Je otázkou, nakolik nepřívětivé počasí ovlivnilo kvalitu a rychlost práce kolaudační komise, ovšem jistě si každý dovede představit, jak se pracuje na sluníčku a jak při sněhové fujavici. Obě díla každopádně dostala zelenou a mohla se začít napouštět.Pokračování příště

Vá c l a v H o š e k

Protržená přehrada – stoletá historie (pokračování)


ROZHOVOR

I přesto, že by si pan Ing. Petr Kadleček mohl užívat zaslouženého a v klidu stráveného důchodu, jedná se o neuvě-řitelně vitálního a aktivního člověka. Je přínosným členem pro Komisi život-ního prostředí v Harrachově, vydává se s naším turistickým oddílem Srnky téměř na každou výpravu, kde nás ohromuje nejen svým svižným tempem, ale i vědomostmi z oblasti přírody. Vždy, když se zastaví u nějakého stromu či květiny, v hloučku kolem něj napínáme uši a s údivem obdivujeme jeho znalosti. Pokaždé, když jsem potřebovala po-moci s propagací Harrachova na téma přírodní zajímavosti, pan Kadleček mi ochotně vypomohl. A navíc redaktory z různých médií svým výkladem, který měl nádech jeho typického svérázného humoru, příjemně překvapil a pobavil. Jako člověka si ho velice vážím pro jeho moudrost, inteligenci, upřímnost a smysl pro humor. A o tom, že sku-tečně takový je, se můžete přesvědčit v níže uvedeném rozhovoru.

Pane Kadlečku, je o Vás známo, že jste duchovním otcem Lesnické a myslivecké expozice Šindelky u nás v Harrachově. Proč se tato expozice zabývá právě problematikou lesnic-kou a myslivostí?Krkonoše jsou už od nepaměti spojeny s lesem, lesnictvím i myslivostí. Máme zde muzeum skla, hornictví, expozici lyžování, ale o práci lesníků a myslivců se návštěvníci Harrachova nic nedo-zvěděli. Taková expozice chyběla nejen u nás, ale v celých Krkonoších. Ani v České republice není mnoho míst, kde se návštěvník může dozvědět, co vlastně lesníci a myslivci dělají. Proto jsem navrhl seznámit veřejnost s jejich nelehkou prací formou expozice. Díky vstřícnosti vedení Správy KRNAP se to podařilo. Jak dlouho už Šindelka slouží veřej-nosti? Vzpomínáte si, kdy přivítala své první návštěvníky?Šindelku KRNAP koupil od Lesů České republiky v roce 2000 zároveň s bu-dovou lesního závodu. Pro krásnou kamennou Šindelku jsem chtěl najít smysluplné využití. Nejdříve bylo nutné celou budovu opravit a zavést do ní vodu a plyn, protože sloužila jako

sklad materiálu. Pro zamýšlenou expo-zici se mi nedařilo sehnat někoho, kdo by vypracoval scénář. Tak mi nezbylo než ho vypracovat sám. Na základě scénáře navrhl ateliér David z Liberce tvar a rozmístění vitrín. Náplň vitrín i expozice byla na mně a rozmístění všech exponátů provedli převážně akademická malířka Renata Oppeltová a Ing. Michal Šír z odboru propagace Správy KRNAP. Při tvorbě expozice a shánění exponátů mi pomáhali přá-telé, a zvláště pak harrachovští strážci a lesníci. Slavnostní otevření expozice se konalo dne 14. 12. 2004 v 9 hod. za účasti pana Krakonoše a mnohých hostů. Takže veřejnosti slouží již téměř 12 let. Prvními skutečnými návštěvníky byl mladý pár hovořící německy, který se stavil na Šindelce cestou od vodopádu. Pamatujete si na reakce prvních návštěvníků? Zpočátku mne zajímaly reakce návštěv-níků, a tak jsem si občas četl v návštěv-ní knize. Musím přiznat, že mne zápisy potěšily. Např:

„Dílo se podařilo na 100 %, jak po obsahové, tak i výtvarné stránce. Zase máme něco dalšího, čím návštěvníka

Krkonoš překvapit a potěšit. Dík všem tvůrcům expozice.“ Jan ŠtursaPana Štursu považuji za jednoho z nej-lepších znalců Krkonoš a autora řady scénářů a libret pro výstavy i expozice. Proto si jeho názoru na expozici velice vážím.

„Obdivuhodné, co se vám zde podařilo vytvořit. Tolik informací, úžasná expozi-ce a nádherný přístup průvodce k dětem, a to vše za 50 Kč pro celou naší rodinu, to je neskutečné. Byli jsme nadšeni a velice spokojeni.“ Fialovi z Ledče

„Překrásná expozice – dramaturgie – provedení – naučný obsah, vše na vysoké úrovni. Děkuji za bohatý zážitek. Škoda, že se o vás neví víc, například ve školách a cestovních kancelářích.

“ Ing. Procházková, ředitelka Eurocentra „Děkujeme za velmi fundovaný a zajíma-vý výklad vašeho pracovníka.“ Zaměst-nanci Správy Národního parku Šumava Při té příležitosti se musím zmínit o tehdejším průvodci Šindelkou panu Ing. Karlu Raitovi. Lesák, myslivec, chovatel psů, řečný muž s perfektní němčinou. Člověk na svém místě, který dokázal vzorně, vysoce odborně a lidsky prezentovat vystavené exponáty.

Petr Kadleček: Úctu k přírodě měli v minulosti všichni, kteří na ní byli závislí

Foto

: D. S

krbe

k

ROZHOVOR

Měla jsem tu čest být na prohlídce Šindelky ve Vaší společnosti a s úsmě-vem na rtech vzpomínám na Vámi popsanou nelehkou situaci, která vznikla při shánění exponátu jele-na. Můžete se s ní podělit i s čtenáři zpravodaje?Jelena pro Šindelku nebyl problém ulovit, ale nemohl jsem sehnat někoho, kdo by z něj udělal exponát. Po delším shánění přijali objednávku v Ostravě. Zajímalo mne, co to bude stát. Uvedl jsem, že je-len je asi pětiletý. Odpověď byla: No, tak to je prostřední za 36 000 Kč a celkem to bude asi 48 000 Kč. I když se mi to zdálo dost peněz, tak v krkonošské expozici jelen být musí. Když byl hotov, zavolali, ať si pro jelena přijedeme, ale požadovali, abychom ho vezli stojícího. Výška byla 217 cm. Nezdálo se mi to jako problém, běžně jsme vozili koně do lesa. Nikdy by mne nenapadlo, že je kůň o tolik menší a že 217 cm se nám nikam nevejde. Tak jsem do Ostravy zavolal, aby nám jelena přivezli. Další den mi volali zpět, že taková výška se vejde jen na velký kamion za 17 Kč/km a do Harrachova a zpět bych se nedo-platil. Tak jsme se dohodli, že jelena můžeme převézt vleže, šířka ležícího 181 cm. Zavolal jsem si na dvůr Správy KRNAP auto, které běžně vozilo mate-riál. Vnitřek auta 183 cm. Řidiči jsem oznámil, že má vůli 2 cm, ať si vezme matrace, deky apod. a dojede do Ostravy. Nakonec vše dobře dopadlo a jelen se objevil v Harrachově. Stráž-ci parku měli obavy, jak takového velkého jelena vynesou po schodech do patra. Když ho zvedli, tak zjistili, že je velice lehký. Tím se mi zároveň objasnilo, co znamenala informace prostřední za 36 000 Kč. Oni preparaci totiž dělají tak, že na postavu jelena z jakési pryskyřice natáhnou vydělanou deku. A postavu z pryskyřice nakupují v Rakousku, proto je tak drahá.V Šindelce mají svůj příběh i jiné expo-náty a to je na nich zajímavé. Dočetla jsem se o Vás, že jste si v Harrachově jako zaměstnanec KRNAPu „odsloužil“ dvacet let. Co Vás k nám do Harrachova vlastně za-válo? A jak na tuto dobu vzpomínáte?Po absolvování lesnické fakulty v Brně, jsem dostal umístěnku do Chlumce nad Cidlinou. Rovina, skrz les bylo vidět na druhou stranu a spousta komárů. Já chtěl do hor a tak během vojny jsem si našel místo u Východočeských státních lesů v Harrachově na polesí Studenov. Nastoupil jsem v září 1967, takže příští

rok oslavím 50. výročí. Začátky v Harrachově byly veliká škola, protože zde probíhalo zpracování rozsáhlé větrné kalamity. Na práce bylo přijato mnoho zaměstnanců různých profesí, o které bylo nutné se postarat. Během času jsem prošel na lesním závodě několika funkcemi, až přišel rok 1986 a z okresu za mnou přijeli, že budu dělat předsedu národního výboru. Když jsem to opakovaně odmítl, odešel na městský úřad hlavní inženýr lesního závodu. Já převzal prozatímně jeho funkci, než přijde nástupce. Z oslove-ných se nikdo do Harrachova nehrnul, protože to byl jeden z nejtěžších závodů. A tak mi funkce zůstala vlastně až do konce roku 1993, kdy na Krkonoších přestaly hospodařit Lesy ČR.A až od 1. 1. 1994 jsem se stal zaměst-nancem KRNAPu, protože ze zákona připadly lesy na území národních parků pod jejich správu a s tím i někteří zaměstnanci. Jako ředitele krnapácké části jsem navrhl Ing. Smrže a dělal mu zástupce. Ing. Smrž v prosinci téhož roku nečekaně zemřel, a tak přes můj nesouhlas jsem nastoupil na jeho místo. Posléze bylo zdejší pracoviště zrušeno a 1. 1. 2002 jsem nastoupil na Správu KRNAP do Vrchlabí, kde jsem pracoval do důchodu. To jste mne přiměla k lesnickému vzpomínání, ale i ve městě mám na co vzpomínat. Různé funkce ve výborech nebo komisích, redaktor v časopise

„Pod Čertovým vrchem“, asi 5 let jsem trošku učil v učilišti. Přednesl jsem mnoho přednášek pro děti i dospělé atd. Pět let jsme s Láďou Šlechtou vedli pionýrský oddíl a krásné je, že jim je nyní 50 let a my na ně stále vzpomíná-

me jako na pionýry. Doba a trendy se mění a určitě tomu tak je i v lesnictví. Myslíte si, že je to vždy správným směrem? Co se podle Vás povedlo v tomto ohledu změnit k lepšímu?Odpověď na takovou otázku je velice rozsáhlá, složitá a pro většinu čtenářů je tato problematika vzdálená. Pokusím se o stručnost. Lesnictví je celkem konzervativní obor, protože les roste 100 let. Vždycky mne mrzelo, že se po těch sto letech dřevo z republiky vyveze místo toho, aby se vyvezly výrobky. Ale to je spíš záležitost dřevozpracujícího průmyslu. Dobrým rozhodnutím je vysazovat do porostů podíl melioračních a zpev-ňujících dřevin, což by mělo lesu do budoucna prospět. Poslední dobou je občas vidět, že se omezují v lesních porostech činnosti pracné, které stojí peníze, ale provádějí se především ty, které přinášejí zisk. Také lesu uškodilo propuštění bývalých zaměstnanců a provádění prací přes výběrová řízení. Tím se stává, že práce v lese provádějí lidé, kteří k lesu nemají žádný vztah. Jaký je Váš názor na šumavskou kůrovcovou kalamitu, která zde v po-sledních letech proběhla? Lesy se zde nakonec dokázaly vzpamatovat i bez zásahu člověka. Myslíte si, že je třeba v takových případech lesům pomoci, nebo je lepší ponechat to na přírodě?Zažil jsem dvě kůrovcové kalamity, a tak myslím, že něco o problému vím. Můj názor na šumavskou kůrovcovou kalamitu je zcela jiný, než byla skuteč-nost. Základem bylo zpracovat včas vývraty a polomy způsobené větrem, aby se kůrovcové kalamitě předešlo.


Foto

: D. S

krbe

k

ROZHOVOR


Dosud jsem přesvědčen, že ten, kdo zpracování vývratů a polomů zabránil, by měl být pohnán k odpovědnosti. Včasným zpracováním by byla rozloha mrtvého lesa výrazně menší. Lesy se na Šumavě dosud nedokázaly vzpama-tovat. Zrovna nedávno byla v televizi ukázka, jak návštěvníci Šumavy za doprovodu průvodce procházejí nepří-stupnými místy parku, a na několika záběrech bylo vidět, že ještě dlouho bude trvat, než bude možno hovořit o lesním porostu. Souhlasím s tím, že je dobře mít v lese souše i spadlé stromy. Žije na nich mnoho drobných živočichů, hub i rostlin. Ale k tomu nepotřebují stohektarové plochy, na kterých dřevo vyschne tak, že připomíná kosti, a ne příznivé stanoviště. Ležící tlející stromy přispívají i přirozené obnově lesa. Ale musí někde poblíž být strom, který bude produkovat semena. Ochraně přírody, do které počítám i les, se věnuji celý život. Proto jsem vždy pro to, mu pomoci. Co si myslíte o nově vzniklém webo-vém portálu, který se týká ochrany zvířat při sklizni a sečích http://seno-sec.czu.cz?S ochranou zvířat při sklizni a sečení souhlasím. Není to nic nového, pokud vím, tuto činnost myslivci provádějí už dávno. Nejspíš se chce někdo zviditel-nit, když předstírá, že je to nový nápad. Myslivci procházejí před sečí se psy porosty a zvěř vytlačují. Na sekačky se vedle žací lišty přidělávala ramena s řetízky, aby ještě před sečením zvěř vyplašily. Také bylo vhodné sekat od středu pole nebo louky ke krajům, aby zvířata vyháněl i hluk stroje. Základní je, aby zemědělci nahlásili včas mys-livcům, kdy budou sekat. Nejlépe to funguje tam, kde jsou i zemědělci členy mysliveckých sdružení. Nejsem si zcela jist, že rojnice lidí, kteří sešlapou trávu před sekáním, zemědělci uvítají jako pomoc. Z mého pohledu bych spíš uvítal, kdyby se někdo snažil omezit neustálé ubývání zemědělské půdy ve prospěch staveb skladů a továren než vymýšlet vymyšlené. Podporujete existenci záchranných stanic?Je dobře, že existují záchranné stanice pro zvířata z přírody. Fandím jim o něco víc než psím útulkům. V záchranné stanici se často podaří pracovníkům zvíře uzdravit nebo vychovat tak, že se může vrátit do přírody. Pokud ho do

přírody vrátit nelze, poslouží v mnoha případech pro výuku dětem i dospělým. Nedokážu posoudit, jak moc je třeba hendikepovaný dravec v kleci spokojen, když byl zvyklý brázdit oblohou. Jaký je Váš názor na trofejové lovy zvěře?Z lovů zvěře nelze zvlášť oddělovat zvěř trofejovou. Vysvětlím situaci na jelení zvěři. Ta nemá v našich podmínkách žádného predátora, a tak člověk musí udržovat stavy na rozumných, pro přírodu přijatelných počtech. Čtenáře by mohlo zajímat, že stavy i lov zvěře jsou každoročně plánovány. Zvlášť pro laně, kolouchy a jeleny dle věkových tříd. Každoročně také probíhá sčítání zvěře a z toho pomocí výpočtů vyjdou i počty kusů určených k lovu. Pocho-pitelně se neloví chovné kusy, ale pře-devším zvěř nemocná, zraněná, slabá nebo přestárlá. V plánu lovu jsou tedy i jeleni, o kterých můžeme hovořit jako o trofejových. Ale není pravidlem, že jelen s nejvíce výsadami je nejcennější trofejí. Mnozí myslivci dávají přednost jelenům starým, kteří už mnoho výsad nemívají. V minulosti lovili trofejové jeleny často poplatkoví hosté. V součas-nosti dostávají povolenku k jejich lovu myslivci k životním výročím, k odchodu do důchodu nebo za mimořádné pra-covní výkony. Je u nás z Vašeho pohledu ochrana přírody dostatečná? A neztrácí tak trochu lidé v dnešní době potřebnou úctu k přírodě?Myslím, že ochrana přírody je dostateč-ná. Máme zákony a vyhlášky, a i já mám v knihovně přes půl metru velkých knih plných různých chráněných území včetně rezervací i chráněných stromů. K tomu jsou vyhlášená další území chráněná dle Natury 2000. Jen je třeba zákony a vyhlášky dodržovat. Úctu k přírodě měli v minulosti všichni, kteří na ní byli závislí. Potřebovali ji k životu a rozuměli jí. Ale postupem času lidé úctu ztráceli a podle toho to také v přírodě vypadá. Netvrdím, že se to týká všech, ale když jako turista cho-dím po výletech a vidím spousty smetišť, zdá se mi, že úcta k přírodě lidem chybí. Přitom všichni mají dnes možnost od-nést odpad tam, kam patří. A je smutné, že situace se nelepší, protože při akci, jako je „Ukliďme Česko“, se každoroč-ně sesbírají tuny odpadků.Jaké roční období máte nejraději? A proč?Zimu. Dnes už na hřebeny v zimě

nechodím, ale pamatuji, jak kleč nebo smrčky obalené sněhem vypadaly jako záhadní trpaslíci. Z těch krás mi spíš zbývá házení sněhu. Takže nic moc. Ale když se začne oteplovat, spěchám za jarem.Jaro. Jak ho cítím ve vzduchu, i když je v Harrachově sníh, jedu za jarem na Turnovsko. Těším se na krásu jarního aspektu květin nejen v přírodě, ale i v zahrádkách. Bledule, sněženky, šafrány, talovíny, podléšky, dymnivky a spousta dalších. K tomu raší a později i kvetou stromy a keře. Prostě nádhera.Léto. Je krásné pro výlety, protože je dlouhý den a více toho stihnu. Pokud se mi zasteskne po jarních kytkách, zajedu do vyšších hor, kde často najdu druhy, které rostou brzy zjara, ale ne u nás. Silenka bezlodyžná, hořec jarní, lomikameny a mnoho dalších. Nejen kytky, ale i jahody, borůvky a houby mne dokážou potěšit.Podzim. Je krásně barevný. Třeba pohled do údolí Jizery ze Zabylské vy-hlídky je úžasný. Je to také takové jedlé období – švestky, hrušky, jablka, ořechy a další plody. Jsem docela rád na světě a vždycky si nějakou krásu najdu. Takže vybrat jedno roční období, to mi nejde. Jak by k tomu přišla ta ostatní. Vím o Vás, že sbíráte hygienicky bale-né cukry. Kolik Vaše sbírka čítá kusů a který z cukrů je pro Vás nejvzácněj-ší? Kdysi jsem zdědil po matce sbírku cukrů a papírových ubrousků. Cukrů bylo nakonec asi 1 800 a některé byly zajímavé svým stářím. Když jsem se naposledy stěhoval (do garsonky), musel jsem se několika sbírek zbavit. Tak jsem daroval sbírku cukrů, ubrous-ků, krabiček od cigaret, turistických známek a další drobnosti. A protože paní, která si přijela pro cukry, byla sympatická, tak pro ni cukry sbírám dál (občas i kradu - úsměv). Jinak jsem sběratelský tip. Až trochu smetišťák. Pochopitelně jsem si nechal herbář a sbírku semen, ale i zápalkové nálepky, které jsem několik let i ku-poval. Dosud sbírám známky a mince České republiky. Na zlaté mince zatím nemám, ty budu sbírat, až budu boha-tej. A mince, případně menší bankovky si vozím na památku z cest po Evropě a často dostávám drobné od přátel.

L e n k a S k r b k o v á


ZE SPORTU

Dvě vítězství v celkovém hodnocení Českého poháru v let-ním biatlonuMladí biatlonisté SKP Harrachov završili účastí na republiko-vých šampionátech žactva (17.–18. 9. ve Starém Městě pod Landštejnem) a dorostu (1.–2. 10. v Jablonci nad Nisou) svoji

velmi úspěšnou sezónu v Českém poháru v letním biatlonu (běh a střelba). Součástí Českého poháru bylo včetně mis-trovství celkem 8 celostátních závodů. Závodníci oddílu se zúčastnili také několika menších regionálních závodů.V posledních několika letech rostoucí popularitu biatlonu odráží už samotná účast v Českém poháru. Jestliže například v roce 2011 startovalo v kategorii nejstarších žáků (žáků a žákyň C) v Českém poháru 35 chlapců a 25 děvčat, v letošní sezóně 2016 to bylo 85 chlapců a 92 dívek. V ostatních žákov-ských kategoriích byla situace obdobná. Stejně tak v kategorii mladších dorostenců (dorostenců a dorostenek A) to bylo před pěti lety 22 dorostenců a 15 dorostenek a v probíhající sezóně jich bylo 57 resp. 72. Konkurence každoročně stoupá a dosa-žení uspokojivých výsledků je stále těžší.V žákovských kategoriích se do soutěže zapojilo 11 reprezen-tantů SKP Harrachov. V nejmladší žákovské kategorii A (roč-ník 2006) to byla Natálie Martínková. V prostřední žákovské kategorii B (ročníky 2004 a 2005) měl náš klub čtyřnásobné zastoupení: mezi děvčaty Elišku Seidlovou, Markétu Sme-tanovou a Andreu Pánkovou a také Miroslava Florka mezi chlapci. Nejpočetněji jsme byli zastoupeni v nejstarší žákovské kategorii C (ročníky 2002 a 2003), kam patřila děvčata Agáta Svobodová, Monika Martínková a Lucie Halamová a kluci Adam Klobouček, Michal Morávek a Adrian Zapletalík. V ka-tegorii dorostenek A reprezentovala klub Adéla Chlupová, v ju-niorkách nastoupila ve dvou závodech také Hana Zapadlová.I v těžké a početné konkurenci se naši závodníci prosadili více než dobře. Celkové vítězství v Českém poháru v letním biatlonu získaly Eliška Seidlová (žákyně B) a Adéla Chlupová (dorostenky A). Eliška k tomu získala 5 pódiových umístění v celostátních závodech, Adéla čtyři. Jednou se na stupních vítězů umístila také Hana Zapadlová. Ostatním se v letošní letní sezóně pódiová vystoupení vyhýbala, i když v mnoha případech od nich nebyli příliš daleko. Dalších 7 závodníků skončilo v celkové klasifikaci Českého poháru do 20. mís-

ta, což lze vzhledem ke konkurenci mnoha závodníků, kteří se specializují pouze na letní biatlon, považovat za solidní úspěch. Také zbývající závodníci v některých závodech dosáhli poměrně dobrých výsledků. Celkový přehled o výsledcích poskytuje následující tabulka:

O tom, jak byla letní sezóna celkově úspěšná, svědčí i umístění v celkové klasifikaci Českého poháru v soutěži družstev žactva, kam se v každém závodě započítávají výsledky 5 nejlepších závodníků klubu. Závodníci SKP skončili na 6. místě z celkové-ho počtu 40 hodnocených klubů, pouze s malým odstupem na Jilemnici a Letohrad, které skončily na 4. a 5. místě. První tři místa obsadily kluby, které se fakticky zaměřují pouze na letní biatlon (v pořadí Staré město pod Landštejnem, Praha a Horní Stakory).Poděkování patří vítězkám i všem ostatním, kteří se na vzorné reprezentaci klubu a města podíleli, trenérovi Janu Zapadlovi, rodičům, p. Svobodovi, p. Seidlovi, p. Martínkovi, p. Pánkovi, p. Florkovi, p. Halamovi, sponzorům – Hotel Karolína, David Sport.Závěrem připojujeme fotografii z letního soustředění klubu v Novém Městě na Moravě.

L i b o r S v o b o d a

Harrachovští biatlonisté mají za sebou úspěšnou letní sezónu

I. ČP Letohrad II. ČP Bystřice pod Host.III. ČP Nové Město na

Mor.MČR Staré Město p. L.

(Jablonec)Český pohár celkem

Sprint Spr. se š.s. ZHS Sprint Vytrval. Sprint Sprint ZHS Body UmístěníEliška Seidlová žákyně B 7. 12. 2. 1. 3. 8. 2. 2. 508,09 1.Adéla Chlupová dorostenka A 6. 1. 3. 2. 2. 6. 500,96 1.Natálie Martínková žákyně A 20. 4. 5. 7. 4. 10. 12. 7. 446,51 7.Adam Klobouček žáci C 29. 12. 10. 6. 6. 14. 14. 10. 469,47 11.Markéta Smetanová žákyně B 10. 5. 11. 16. 10. 460,48 12.Agáta Svobodová žákyně C 10. 11. 10. 5. 14. 14. 12. 9. 480,01 14.Monika Martínková žákyně C 12. 33. 13. 6. 11. 10. 11. 15. 476,44 15.Hana Zapadlová juniorka 4. 2. 158,24 15.Michal Morávek žáci C 26. 20. 14. 20. 30. 24. 11. 11. 455,37 18.Andrea Pánková žákyně B 32. 14. 20. 24. 11. 26. 22. 24. 419,47 24.Miroslav Florek žáci B 20. 24. 19. 11. 31. 18. 32. 24. 419,75 27.Adrian Zapletalík žáci C 43. 28. 44. 35. 24. 28. 405,19 41.Lucie Halamová žákyně C 28. 32. 32. 27. 39. 41. 386,62 50.

Umístění závodníků SKP Harrachov v

závodech ČPKategorie

foto

: L. S

vobo

da


STŘÍPKY ZE ŽIVOTA ŠKOLY

INZERCE

Nocování ve škole V pátek 7. října 2016 nebyla naše škola temná a tichá, jak to obvykle bývá na začátku každého víkendu, ale naopak se v ní svítilo a povídání a smích se ozýval až do pozdních nočních hodin. Toho dne totiž 8. třída se svojí třídní učitelkou, paní Zapletalíkovou, nocovala ve škole. Aktivity byly různorodé, probíhaly hry na venkovním hřišti, následovalo výtvarné tvoření a sportovní část v tělocvičně. A po splnění tradiční stezky odvahy nás pobavily různé legrácky a hry ve třídě. Sice se toho moc nenaspalo, ale zážitků máme do další podobné akce dostatek.

Sběr papíruVe dnech 10. až 13. října proběhl sběr papíru.

Educa 2016 a exkurze do střední školyDne 13. října 2016 navštívili žáci 8. a 9. třídy v doprovodu svých tříd-ních učitelů, paní Zapletalíkové a pana Bohatého, veletrh studijních příležitostí Educa My Job v Liberci. Veletrh je určen pro žáky posledních ročníků základních škol, kterým má pomoci při rozhodování a výběru zaměření dalšího studia v rámci zvoleného povolání. Neoddělitelnou součástí celého veletrhu je doprovodný program, který probíhá na volné ploše uvnitř pavilonu. Zde se školy představují krátkými sportovními, pěveckými nebo tanečními vstupy, módními přehlídkami, nechybí ani odborná vystoupení škol

v řemeslných oborech. Žáci i jejich rodiče mají možnost z široké nabídky středních škol vybrat tu pravou a navíc se setkat i s případnými budoucími zaměstnava-teli, k čemuž slouží burza pracovních příležitostí. Prezentace tedy propojuje střední školy, žáky devátých tříd, jejich rodiče i firmy z regionu. Jedná se o ide-ální příležitost dozvědět se, jak pestrá nabídka studijních oborů existuje a jaké zaměstnavatele v regionu máme. V tento den žáci rovněž absolvovali exkurzi do Střední školy strojní a elektrotechnické a Vyšší odborné školy v Liberci. Ač škola primárně cílí převážně na chlapce s tech-nickým zaměřením, své si mohla najít i děvčata v rámci technického lycea, které je rovněž součástí školy.

Návštěva 9. třídy na Úřadu práce v Semilech V pondělí 17. října 2016 navštívili žáci 9. třídy se svým třídním učitelem, panem Bohatým, Úřad práce v Semilech, kde měli možnost konzultovat záležitosti výběru škol a povolání s naší kontaktní pracovnicí paní Jetelovou. Žáci strávili přínosné dopoledne na úřadu práce, kde se seznámili s možnostmi dalšího studia po základní škole, s katalogem škol, s povinnostmi vůči úřadu práce po dostudování základní školy a s mož-nostmi uplatnění na trhu práce. V počí-tačovém programu si vyplnili dotazník, program jim pak vygeneroval skupinu profesí jim nejbližší. Zpáteční cestu žáci

absolvovali částečně turisticky – pěšky ze Semil do Spálova podél řeky Jizery, dále pak vlakem do Harrachova.

Třídní schůzkyV úterý 18. října 2016 proběhly ve škole třídní schůzky, kde měli rodiče možnost získat obecné informace o průběhu škol-ního roku, plánovaných školních akcích, ale zároveň i o prospěchu svých dětí.

A l e n a Z a p l e t a l í k o v á

Zájezd do divadlaV úterý 18. 10. 2016 vyjeli všichni žáci 1. stupně ZŠ Harrachov se svými tříd-ními učitelkami do Jablonce nad Nisou na divadelní představení Krkonošské pohádky. Protože je všichni známe z večerníčků a máme je moc rádi, velice jsme se těšili. Viděli jsme hned několik pohádek: Jak chtěl Trautenberk peříčko z Krakonošovy sojky, Jak chtěl Trauten-berk prodávat vodu, Jak Kuba utekl ke Krakonošovi, Jak Trautenberk otrávil strakatou kozu a další. Pohádky byly velmi autentické, okouzlil nás tajemný Krakonoš, tlustý a nerudný Trautenberk, nechyběli ani Kuba, hajnej a Anče. V pohádkách se objevila i Krakonošova sojka. Děti říkaly, že byla opravdická a je půjčená od Krakonoše. Přivezli jsme si úžasné dojmy a návštěva divadla byla krásná příležitost poznat regio-nální pohádky trochu jinak, nikoliv jen z televize.

I v a n a P o r t y k o v á

Bf lifting + HydroliftingLifting neboli vyhlazování obličeje je metoda, která vyhladí a vypne pleť s viditelným výsledkem ihned po absolvování

ošetření. Má hloubkové a detoxikační účinky, působí na příči-nu vrásek a přispívá k lepšímu vyživování pokožky. Následný

hydrolifting pak intenzivně hydratuje pleť, používaná kys. hya-luronová a glycerol ve velmi krátké době zlepší kvalitu pleti.Na Bf lifting a hydrolifting používáme tu nejmodernější techniku,

která je bez chirurgických zákroků na trhu dostupná.

Další služby studia:Mikrodermabraze

Kyslíková mezoterapiePedikúra Masáže

Naším cílem jsou profesionální služby a hlavně spokojení klienti,

kteří se k nám budou rádi vracet.

Relax studio Vitalia Petra Škrabálková

www.relaxstudio-vitalia.com tel. 605 90 69 40

facebook: Relax studio vitalia Rokytnice nad Jizerou

Zeptejte se, po čem touží Vaši nejbližší?Kupte jim k Vánocům dárkový poukaz do našeho studia.

Zapomeňte na chvíli na starosti a nechte se hýčkat a opečovávat

Relax studio VitaliaVám dnes představuje


NOVINKY Z MĚSTSKÉ KNIHOVNY

Milí čtenáři a přátelé městské harrachovské knihovny,

listopad je odvozen od padání listí, osobně si myslím, že je krásným měsícem. Blíží se zima a s ní i konec roku. Ráda bych vás pozvala do knihovny, kde si vyberete z krásných nových knih, které jsem nakoupila (viz níže).

PRO DOSPĚLÉ ČTENÁŘE Barton Fiona – VdovaJeho tvář byla všeobecně známá z titulních stránek novin: opovrhované monstrum, které podle všeobecného mínění spáchalo hrůzný zločin. Nebyl však za něj nikdy odsouzen. A Jean Taylorová byla ženou toho monstra.Většinu svého života strávila v roli dokonalé manželky. Neochvějně stála po boku svému muži i poté, co byl obviněn z vraždy dítěte, přestože kvůli tomu musela snášet zlostné pohledy, přišla o přátele i o práci. Teď je ale její muž mrtvý a lidé chtějí vědět, jaké to bylo, žít po jeho boku. Co se vlastně tenkrát stalo. Jean může konečně vyzradit všechna tajemství.

Davouze Marta – Loď v BretaniPo bestselleru Dům v Bretani, který vyvolal velký ohlas u čtenářů, přichází autorka s dalšími přího-dami ze svého bretaňského domova, ze svých cest do Česka a z dovolených po Evropě. Jako obvykle jsou její historky zábavné, mísí se v nich laskavý humor se sarkastickými postřehy, přičemž nešetří nikoho, ani sebe. Jednu kapitolu pojala ve formě fiktivního interview pro tisk. Odpovídá v něm na nejčastější dotazy, které jí její publikum klade, text však obsahuje i hlubší reflexe o lidském bytí.

PRO ČTENÁŘE OD 9 DO 99 LET

Detektivní rományPatterson J. – Druhé líbánkyGerritsen T. – Hra s ohněmThrillery Link CH. – Zapomenuté dítěLupton R. – Dokonalé tichoDivadelní hraRowling J. K. – Harry Potter a prokleté dítěDetektivní román pro ženyRobb J. D. – Smrtící zrozeníPsychologický románBarton F. – VdovaSpolečenské rományGyasi Yaa – Návrat domůSepetys R. – Sůl mořeČeské dramaJirásek A. – LucernaHistorická detektivkaVondruška V. – Jáchymovští démoniRomány pro ženyBrown S. – Skryté zloZadinová R. – Přežít svou smrt

Humorný román Davouze M. – Loď v BretaniAlternativní léčbaRaab L. – Tradiční čínská medicínaMilostné rományUrbaníková E. – Příliš osobní známostMcGuire J. – Nádherná svatbaCestopisTomšíček J. – K Viktoriiným vodopádůmEncyklopedieVermeulen N. – Encyklopedie pokojových rostlinFotografické publikaceHistorie Krkonošských budKrkonoše cestou necestouPoklady krkonošského muzea 1,2AtlasKrakonošův herbářFantasy pro mládežColfer Ch. – Země příběhůRiordan R. – Magnus ChaseDetektivní příběh pro děti Brezina T. C. – Příšera z laguny

Příběhy pro dětiDolanová A. – Bum, Bam a BimBrandt I. – Soví kouzloKomiksy KosmošmoulaDavis J. – Garfield zvažuje možnosti

Na měsíc listopad připravuji pro děti soutěž na téma přísloví. Za měsíc září měli 0 chyb: Staňková Klára, Kmo-níčková Verunka, Stejskalová Anna, Nestler Heinrich, Horčičková Nikola a Adéla, Hřebenová Natálie, Slavíko-vá Šárka, Vetrová Bára, Krametbaue-rová Tereza a Čermáková Kristýna.Gratuluji!

K r á s n ý p o d z i m n í m ě s í c p ř e j e z k n i h o v n y

K a t e ř i n a F e j t o v á

NOVÉ KNIHY

SOUTĚŽ PRO DĚTI

Rowlingová J. K. – Harry Potter a prokleté dítě Harry Potter to nikdy neměl snadné a teď, jako přepracovaný zaměstnanec Ministerstva kouzel, manžel a otec tří školáků, to má ještě těžší.Potýká se s minulostí, která nechce zůstat tam, kam patří, a jeho nejmladší syn Albus se mezitím musí prát s tíhou rodinného dědictví, o které nikdy nestál. Minulost a současnost se čím dál hrozivěji prolínají a otec i syn zjišťují nepříjemnou pravdu: temnota někdy vyvěrá z nečekaných míst. Divadelní hru Harry Potter a prokleté dítě na námět J. K. Rowlingové, Johna Tiffanyho a Jacka Thor-nea napsal Jack Thorne. Je osmým příběhem ze série o Harrym Potterovi a zároveň prvním, který se oficiálně dočkal divadelního zpracování.

POZVÁNKA

PŘIŠLO DO REDAKCE

Sdružení cestovního ruchu – část druhá Proč sdružení vznikají?Působí pod zkratkou SCRH a jde ve svém principu o spolek právnických organizací i fyzických osob, které podnikají, popř. jsou ovlivněny cestovním ruchem. Nahrazuje struktury, na které stát nejspíše zapomněl při tvorbě zákona o cestovním ruchu. Ten s určitým zjednodušením není zákonem o CR, jaký mají nejen v Al-pách ale i „bratia“ na Slovensku. Je spíše zákonem o cestovních kancelářích, o výjezdovém cestovním ruchu.Naše sdružení od obdobných neopisuje, právě protože zákon pra-vidla pro jeho činnost ani ekonomické zásady působení nestanovu-je. Vzniklo na základě podpory města, ale také vstřícnosti Sportov-ního areálu a.s. V jeho případě je to naprosto logický krok, protože má z účasti na činnosti sdružení nesporné výhody. Obdobné je může mít každý další člen sdružení. Naopak díky absenci zákon-ného vymezení mohlo harrachovské sdružení vycházet z místních potřeb. I ve zmíněném Rakousku se zákon o cestovním ruchu liší v Korutanech i Tyrolsku apod.Rakouský zákonodárce předpokládal, že na rostoucím trhu cestov-ního ruchu se brzy najdou spekulanti, těch máme také v Harracho-vě dostatek. Proto v Rakousku platí pro podnikatele v místech, kde je hlavním zdrojem ekonomické prosperity cestovní ruch, povinné členství v Kurvereinu, či jak místní sdružení nazvali. To je spojeno s povinností respektovat přijaté rámce podnikání a také se na

činnosti podílet finančně. A to poměrem, který odpovídá předpo-kládanému přínosu, který mu přinášejí hosté. Větší podíl hradí ho-teliéři než třeba holič, ke kterému zajdou častěji místní, a ten více než kupř. pohřební služba, kterou host využije jen velmi nerad.V poměru ke vkladu má také v Harrachově každý člen právo navrhovat činnosti na podporu návštěvnosti, vnitřní pravidla pak zabezpečují, aby se nezapomínalo na potřeby nejmenších členů sdružení. Obecně však platí, že výstavba atrakce u „Lesního zátiší“ přiláká média, cestovní kanceláře a má z toho prospěch i podnika-tel třeba v Huťském koutu…Harrachovské sdružení cestovního ruchu je založeno na bázi dobrovolnosti a dělí sdružovatele do několika sekcí. Podle počtu pokojů u ubytovatelů stanovilo i kritéria u lyžařských areálů a dalších podnikatelů. Zvláštní postavení má město Harrachov. Základním principem činnosti je realizace tzv. projektů. Jejich nositelem je obvykle člen sdružení, popř. příslušná sekce. Tak byl zprovozněn skibus, který mohou hosté členů sdružení využívat bezúplatně, nebo vydávání Harrachov Card – slevové karty, jejíž držitelé mohou čerpat řadu výhod a slev. Sdružení vydalo mapu běžeckých stop, o které ve spolupráci s dalšími partnery pečuje, doplnilo síť turistických tras systémem místního značení krátkých a hlavně zokruhovaných Toulek pro dříve narozené či rodiny s kočárky. V poslední době hledá také vhodné formy marketingu, zjišťuje nejvhodnější formy nabídky pro hosty pře-devším z cílových území přeshraničního Polska a Německa, ale také tuzemských návštěvníků.

K a r e l D o l e j š í


Polská turistická centra si předcházejí rodiny s dětmi

Powiat (okres) Jelenia Gora prostřednictvím své „sta-rostky“ (spíše přednostky) oceňuje nejúspěšnější počiny z oblasti cestovního ruchu, který je také pro občany a fir-my polských Krkonoš stále vý-znamnějším zdrojem příjmů, Cenou Liczrzepy (Krakonoše). Jedním z nositelů ceny je měs-to Karpacz a oceněno bylo za produkt Rodinné turistiky po stopách Ducha hor a krkonoš-ských skřítků.Jako nejlepší ubytovací zaříze-ní byla vybrána chata Vysoký kámen v Jizerských horách

a v kategorii nejlepší turistic-ký počin byl oceněn Svazek krkonošských obcí.Také Harrachov by ve své kon-cepci měl upřednostnit cílové návštěvnické skupiny a stejně

tak zvýraznit, do kterých cílových regionů doporučuje subjektům cestovního ruchu zaměřit marketing. Nabídka města může být co nejširší a nebránit se ani diskutova-ným či jiným dosud neprovo-zovaným atraktivitám, avšak vždy formou a mírou, aby neodradily převažující katego-rie hostů přinášejících městu, jeho obyvatelům a podnika-telům prospěch. Ale hlavně, koncepci nám mohou navrh-nout odborníci, ale definitivní podobu určit místní…

K a r e l D o l e j š í

POZVÁNKA

POZVÁNKA NA ZÁJEZD NA

V PRAZE KDY?

Sobota 10. 12. 2016

REZERVACE

481 528 133 nebo 725 831 363

CENA:

(CENA ZAHRNUJE POUZE AUTOBUSOVOU DOPRAVU TAM

ODJEZD V 7:30 HODIN Z Harrachova (autobusové nádraží, centrum, sklárna, Motejlek)

PRO� SI VYBRAT ISŠ V SEMILECH?

� tradice výuky stavebních �emesel

� nejúsp�šn�jší škola 15. ro�níku sout�že SUSO (celostátní sout�ž u�� stavebních obor�)

� moderní vybavení u�eben a dílen

� výborná dostupnost z okolí (vlak, bus)

� rozvrh p�izp�sobený pot�ebám žák�

- (za�átek 7.45, konec nejpozd�ji 13.45)

� stipendia (až 17000 K� za t�i roky studia)

� finan�ní odm�na za produktivní práci žák�

� mimoškolní aktivity - exkurze, návšt�vy veletrh�, výstav atd.

� sportovní kurzy zimní a letní

� poptávka po absolventech na trhu práce

� možnost pokra�ování v nástavbovém studiu

� vysoká úsp�šnost žák� u maturit a záv�re�ných zkoušek

� úsp�šnost absolvent� p�i p�ijímání na VŠ a VOŠ

� individuální p�ístup k žák�m

� propracovaná strategie prevence soc. patologických jev�

� odborný výcvik m�že probíhat p�ímo ve firmách

� možnost ubytování ve vlastním domov� mládeže

INTEGROVANÁ ST�EDNÍ ŠKOLA V SEMILECH

28.�íjna 607, 513 01 Semily

DEN OTEV�ENÝCH DVE�Í 25. listopadu 2016

„VYZKOUŠEJ SI POVOLÁNÍ“

kontakt: Mgr. Ji�í Malý – �editel, Ing. Bc. Petr Holubi�ka – zástupce �editele

tel.: 481 622 581, 481 625 229, e-mail: [email protected], www.isssemily.cz

délka stu

Studijní�a�techniprevencAbsolvenpožární�obyvateNový� stpodporo

Jedin

Absolventprevence�krizového�ochrany� i�dále�pokraSou�ástí�vPro�výkon(v�ková�hr

udia: 4 roky

Pož

Charaobor�Požární�teckých�funkcí�v�He� a� pro� výkonti� mohou� rovochranu,� p�s

lstva�jak�u�právntudijní� obor� je�ou�Libereckého�k

ná škola v Lkraji, kde

� se�uplatní�p�i� výknebo� v�oblasti� oc�ízení�a�havarijníhojako� lektor�odborna�ovat�v�prohlubovázd�lávání�je�ip�ípra�n�kterých�povolánranice,�absolvování

žární

akteristika�oboechnik�p�ipravujeHasi�ském�záchrn� funkcí� v� rávn�ž� vykonávatsobit� na� úseknických�osob,�takza�azen� do� sy

kraje�aHZS.�

ISŠ SeLibereckémje možné st

Uplatn�ní�absonu� služby� v� jednochrany� obyvatelstvo�plánování,�jako�oných�p�edm�t�� z�oání�svých�znalostí�pava�k�získání��idi�skéní�musí�absolvent�sí�kurz�,�zp�sobilost

chran

oru�vzd�láváne�žáky�pro�výkoranném�sboru��ámci� státního�� technické� funku� krizového�k�u�fyzických�podystému� vzd�lán

mily m a v Králov

tudovat tent

solventa:otkách�požární�ochva.� Uplatn�ní� naledborn��zp�sobilá�ooblasti�požární�prevp�i�studiu�na�vysokéého�oprávn�ní�skupsplnit�další�zákonem).�

matu

na

ní:n�st�edních��ídicR,�v�oblasti�požpožárního� dozonkce� zam��ené��ízení� a� ochrdnikajících�osobní� se� souhlasem

véhradeckémto obor

hrany,� v�oblasti� požeznou� také� na� úsosoba�na�úseku�požvence.�Absolvent�mé�škole.�piny�C.�m�stanovené�podm

urita

cích�ární�oru.�na�

rany�.�m� a�

m

žární�seku�žární�m�že�

mínky�

P

Možn

Vyu�ova

Všeobecn��v�eský�ja

AnOb�M

BioloT�le

Informa�ní�ko

OdboZjiš�ování�mimOrganizace�a�

OchranZdravo

KriPožární�prev

Požární�prevencePožární�preven

Zjiš�ováSpec

Technické�prosTech

TechnTechnick

Techn�ízení�mo

Prakti

Možnosti�Studium�n

nost�ubytování�v

ané p�edm�

vzd�lávací�p�edazyk�a�literaturaglický�jazyk�anská�nauka�

Matematika�Fyzika�Chemie�gie�a�ekologie�esná�výchova�omunika�ní�tech

�

rné�p�edm�ty�o�ádných�událo�ízení�požární�ocna�obyvatelstvaotnická�p�ípravaizové��ízení�vence�ve�stavebne�technologickýcnce�elektrickýchzání�p�í�in�požár�ciální�chemie�st�edky�požární�ohnický�výcvik�nické�materiályká�dokumentacenologie�oprav�otorových�vozidické�vyu�ování�

�

dalšího�vzd�láva�vysokých�školá

�

ve�vlastním�dom��

�ty:

m�ty�a� �

nilogie�

stí� �chrany�

nictví�chza�ízení�za�ízení��

ochrany�

e�

el�

ání�ách��

mov��mládeže�

INZERCE

Pozváo

Dovolujeslavnost

starostkar

nviolonce

e

á vo a

e rí

o

ar

n re ye

v na

r aí o

o

Z

r vy e

n

ao

Z

ve

02. 11. 2016 od 15:00.

POZVÁNKA NA MIKULÁŠSKOU BESÍDKU

PRO HARRACHOVSKÉ SENIORY

Kdy? 1. 12. 2016 od 17 hodin

Program:

Mikulášská nadílka pro seniory

zdarma.

POZVÁNKY

DUŠIČKY

S t r a n u p ř i p r a v i l a L í b a N o v o t n á a L e n k a S k r b k o v á


FOLKLOR – ZVYKY A PRANOSTIKY

LISTOPADNa Dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá nebo padá mlha.Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.Zůstane-li listí až do Martina na stromech, čeká se dlouhá a tuhá zima.

Měsíc listopad začíná dvěma dny, kte-ré jsou zasvěceny zemřelým. 1. listopad – Svátek všech svatých – patří podle křesťanské víry zesnulým, kteří již do-sáhli věčné blaženosti a nemusí se obá-vat rozsudku vyneseného při posled-ním soudu soudcem nejvyšším. Tradice této křesťanské slavnosti má své kořeny na Východě. Ve čtvrtém století slavily východokřesťanské církve památku všech mučedníků. Vzpomínání na ně brzy proniklo i do západokřesťanského světa přičiněním papeže Bonifáce IV. (607–614). Další krok ke vzniku zápa-dokřesťanské Slavnosti všech svatých učinil papež Řehoř I. (731–741), když nechal v chrámu sv. Petra v Římě zřídit kapli ke cti všech svatých, tedy i těch,

kteří nezemřeli násilnou mučednickou smrtí. Při vzpomínce na ně by se měli věřící zamyslet, jak prožít svůj život co nejlépe.

Dne 2. listopadu si věřící připomínají Památku zesnulých, jejichž duše čekají v očistci na poslední soud. Známější je tento svátek jako „Dušičky“, spojený obvykle s mlhou a deštěm, časným sou-mrakem, světélky zapálených svíček a vzpomínání na blízké, kteří odešli. V evropských zemích jde pravděpo-dobně o prastarou tradici keltského samainu, začátku keltského nové-ho roku, ale také svátku zesnulých. Nejstarší svědectví o uctívání památky zesnulých v západoevropském prostře-

dí jsou z 2. století. Motlitby za zemřelé byly postupně spojovány se mší. Původ vzpomínky na zemřelé – jak ji známe dnes – se však připisuje až sv. Odilu (asi 962–1048) z řádu sv. Benedikta. Křesťanský Svátek všech zesnulých je založen na článku víry „o obcování sva-tých, dle něhož můžeme duším v očistci obětí mše svaté, modlitbou a jinými skutky prospěti, aby jim byly časné tresty odpuštěny nebo zmírněny“. Nej-lépe tím, když jejich jménem vykonáme dobrý skutek nebo se pomodlíme za klid jejich duše. A tak každý rok (věřící ze znalosti skutečného významu prv-ních dvou listopadových dnů a ateisté z piety k tradici) chodíme „za mrtvými“ na hřbitovy a zapalujeme jim svíčky na květinami okrášlených hrobech.V této souvislosti se věřilo v to, že mod-litba živých pomáhala dušičkám očistit jejich hříchy:

Na dušičky pamatujme,z očistce j im pomáhajme!Budou na nás vzpomínat,až my budem umírat…

V dušičkový večer rozžehneme svíčky,modlíme se t iše při nich za dušičky.Poslední j iž svíce zvolna dohořívá,za duše, j ichž nikdo, nikdo nevzpomíná.

Také se věřilo, že o dušičkové půlnoci mají duchové bohoslužbu a v před-večer tohoto svátku vystupují duše zemřelých na jednu noc z očistce, kde v plamenech pykaly za své hříchy. Hospodáři v dušičkový večer plnili lampu máslem místo oleje, aby si dušičky mohly popáleniny způsobené očistcem natřít a zhojit. Jinde býva-lo zvykem vhazovat do ohně různé pokrmy, čímž se dušičky vykupovaly z hříchů a také z toho měly něco na přilepšenou.

Foto

: arc

hiv

„Modlitba živých pomáhala dušičkám

očistit jejich hříchy“


V této rubrice jsou zveřejňováni ti jubilanti, kteří v letošním roce oslaví kulaté nebo půlkulatévýročí svého narození, a to počínaje šedesátkou a více. U osob nad osmdesát let pak zveřejňujeme každý rok. Ti z vás, kteří si nepřejete, aby vaše maličkost byla ve společenské kronice zmíněna, sděl-te, prosím, svůj požadavek redaktorce Lence Skrbkové na telefonní číslo 725 831 363.

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

V š e m j u b i l a n t ů m p ř e j e m e d o d a l š í c h l e t m n o h o r a d o s t i , p o h o d y a p ř e d e v š í m p e v n é z d r a v í .

Kolik reprezentantů SKP Harrachov se zapojilo v žákovských kategoriích do soutěže Českého poháru v letním biatlonu? 1. 132. 113. 15

Své odpovědi, včetně uvedení Vašeho jména, adresy, popř. telefonního čísla, zasílejte do 20. listopadu 2016 na adresu: Město Harrachov – Harrachovský zpravodaj, Harrachov 150, 512 46 Harrachov nebo mailem na [email protected]. Z došlých správných odpovědí bude vylosován jeden soutěžící, který obdrží výhru v podobě medoviny.

Správná odpověď na soutěžní otázku v říjnovém zpravodaji, která zněla: Kolik kusů letadel bylo vyrobeno v Peterově továrně ve Vrchlabí během 2. světové války? Je: více než 2 000. Tentokráte do redakční pošty nedošla žádná správná odpověď.

SOUTĚŽNÍ OTÁZKA PRO MĚSÍC LISTOPAD INZERCE

Küfhaberová Libuše 89Riegrová Zdeňka 81Vacek Jan 80Mattern Horst 75

MĚSÍC LISTOPAD 2016

Vodseďálková Dagmar 65Havel Jaroslav 65Tintěra Michal 65

Harrachovský zpravodaj vydává Město Harrachov, čp. 150, Harrachov, 512 46. Příspěvky či inzerci zasílejte na adresu redaktorky Lenky Skrbkové ([email protected], tel.: 725 831 363) nebo zanechávejte v podatelně městského úřadu. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. UZÁVĚRKA PROSINCOVÉHO ČÍSLA JE 20. 11. Evidenční číslo MK ČR E 15902. Sazba D. Hloušek, tisk SURA s.r.o.

Chceš zhubnout a být v perfektní formě? Mám pro tebe pří-stroj Vibro 10 000. Přijď si ho vyzkoušet ke mně domů. Více informací na tel. č. 731 463 700. Původní cena 13 000 Kč nyní 6 500 Kč.

Prodám pěknou zastřešovací markýzu - vhodná nad balkon, nad terasu - barva hnědo oranžová. Cena 6 000 Kč. Rozmě-ry- 2,8m x 2m. Více informací na tel. č.: 731 463 700.

Nabízím DOMÁCÍ VÁNOČNÍ CUKROVÍ! Pečené s láskou a pečlivostí! Pouze z poctivých surovin! Vanilkové rohlíč-ky, linecké, včelí úly, kokosovo - rumové kuličky, kokosky, banánky, išlské, perníčky, ořechy, pracny, sněhové kuličky a další. CENA ZA 1 KG - 420 Kč. Objednávky do 24. 11. 2016 na tel.: 732 331 565.

Restaurace v Harrachově přijme kuchaře a pomocnou sílu do kuchyně. Více informací na tel. č.: 777 279 161.

Restaurace v Harrachově přijme paní na úklid (cca 1 hodi-na denně). Více informací na tel. č.: 777 279 161.

Soukromá řádková inzerce je zdarma. Uzávěrka vydání pro příjem inzerce, článků, oznámení o kulturních, spor-tovních a jiných akcích je vždy do 20. dne daného měsíce.

Přijmeme brigádnici do obchodu se šperky a kameny.

Nástup: prosinec 2016Více informací

na tel. č.: 777 719 497

Lyžařská škola B+B Harrachovnabízí práci pro zimní sezonu 2016-2017

Instruktor / cvičitel lyžováníUbytování zajištěno

Pro zájemce připravujeme kurs pod záštitou ČSLŠ“Instruktor základního lyžování“

– v termínu 11.-18.12. 2016

Tel: 776 155 183, 608 276 082 e-mail: [email protected] www.zakoutiharrachov.cz

Podzim v Novém Světěfoto: V. Kopáč

Volby v HarrachověFotografie dříve narozených voličů a občanů města pořídila Lenka Skrbková

Vik

tor K

rutiš

Ludv

ík Š

abla

tura

Old

řich

Nen

tvic

h

Jan

Mej

snar

Man

želé

Tuč

kovi

Zde

ňka

Zbr

ojov

á

mezinárodní festival outdoorových filmů - harrachovv sobotu 26. listopadu se uskuteční...

Documents