management - is.muni.cz
TRANSCRIPT
MANAGEMENT
TEORIE A PRAXE V
MANAGEMENTU
VÝVOJ MANAGEMENTU
2015
Faktory
Věda v oblasti managementu není exaktní, ale poměrně obecná a mnohdy značně
nepřesná.
Faktory prosperity:
- MĚKKÉ (neměřitelné) – lidský činitel - umění
- TVRDÉ (měřitelné) – cíle, efekty - věda
Manažerské vlastnosti
VROZENÉ • potřeba řídit
• potřeba mít moc
• umění vcítit se do potřeb spolupracovníků
ZÍSKANÉ v podobě znalostí a
dovedností
• Ekonomická teorie
• Teorie organizace
• Sociálně psychologické znalosti
• Dobrá tělesná a duševní kondice
Vědecký přístup
MANAGEMENT – uspořádaný soubor poznatků podle určitých hledisek, který se opírá o poznatky z oblasti (ekonomiky, matematiky, psychologie, sociologie atd.)
MANAGEMENT = věda = zákony = ?
Malá přesnost a obecnost vědy podepírající management je způsobena zejména tím, že při koordinování (řízení) podniku je mnoho proměnných a mimořádně složité situace.
FORMOVÁNÍ MANAGEMENTU JAKO VĚDY
Pojetí managementu
Sociotechnické
systémy
Manažerské
jednání
Interpersonální
jednání
Skupinové
jednání
Aplikovaná
systémová
teorie
Sociální
systémy
Racionální
volba Vědecký
management
MANAGEMENT
JAKO VĚDA
TEORIE
ROZHODOVÁNÍ PSYCHOLOGIE
SOCIOLOGIE,
SOCIÁLNÍ
PSYCHOLOGIE
TEORIE
SYSTÉMŮ
MATEMATIKA MANAŽERSKÁ
PRAXE
MANAGEMENT techniky, principy, paradigma
TECHNIKY
Zásady určující, jak provádět činnosti či metody, jak dosáhnout požadovaných výsledků (síť. grafy, rozpočty, plány atd.)
Podobně lze uvažovat o dovednostech –“Soft and Hard skills“
PRINCIPY
Jsou tvrzení, která se považují v rámci vědecké disciplíny za pravdivá a nedokazují se. Za principy v managementu považujeme základní pravdy nebo to co je považováno za pravdivé. Význam principů
spočívá v možnosti předvídat co se stane, jestliže nastanou podobné
podmínky.
Principy nemají trvalou pravdivost – jsou dobově podmíněné.
MANAGEMENT paradigma
PARADIGMA
Nosná myšlenka vědecké disciplíny, dobově podmíněná, vycházející z koncepce platné jen po určitou dobu. Je založeno na soustavě principů,
které vytvářejí příslušnou koncepci myšlení.
POSUN PARADIGMATU
Změna platnosti starých principů a vytvoření principů nových.
Příklad: koncepce vlády – monarchie/demokracie
MANAGEMENT paradigma - CASE
"Kosmické sondy Voyager i Galileo naznačily, že se
pod ledem na Europě nachází hodně velký oceán.
Zpočátku jsme nevěřili, že by se zde pod ledem
mohl vyskytovat život," říká A.L.Lane.
"A pak se najednou z průzkumu v mořských
hlubinách ukázalo, že k udržení života není potřeba
světlo.
Když jsem chodil do školy, bylo to jedno ze
základních paradigmat. Dnes jsme prokázali opak."
Zdroj: Arthur Lonne Lane je jedním z vedoucích vědců v Jet Propulsion
Laboratory , www. ihned. cz 5.12.2005
Příklad principů
1. Dělba práce
2. Rovnováha pravomoci a zodpovědnosti
3. Disciplína
4. Jednoznačnost přikazování
5. Jednota zaměření
6. Podřízenost individuálních zájmů zájmům obecným
7. Spravedlivé odměňování
8. Centralizace
Atd. dle principů Fayolovy správy společnosti
K L A S I C K Ý M A N A G E M E N T
P S Y C H O L O G I C K O S O C I Á L N Í P Ř Í S T U P Y
F U N K Č N Ě P R O C E S N Í P Ř Í S T U P Y
S Y S T É M O V É P Ř Í S T U P Y
K V A N T I T A T I V N Í P Ř Í S T U P Y
P R A G M A T I C K É P Ř Í S T U P Y
P O S T M O D E R N Í P Ř Í S T U P Y
Vývoj manažerského myšlení
Vývoj manažerského myšlení a jednání…
Manažerské myšlení a jednání se vyvíjelo v závislosti na historických podmínkách, s využitím různých konceptů (firemní kultura, strategie, informační strategie).
Různé přístupy, zejména akademických pracovníků v posledních čtyřiceti až padesáti letech vytváří jistý zmatek (Harold Koontz: džungle managementu) v tom, co je to management, co je věda a teorie managementu a jak by měly být manažerské činnosti analyzovány.
Historické vymezení
Starověk Mezopotámie (dělba práce, protopísmo)
Egypt (otrokářský systém)
Sun-c‘, Arthašástra
Středověk/novověk N. Machiavelli
A. Smith, J.S. Mill
Průmyslová revoluce E. Whitney, J. Watt, M. Boulton
J. Wharton (1881 „managerské kursy“)
1865 – zrušení otroctví USA
standardizace,
velkovýroba, cost-accounting,…
20. století Vědecké řízení (Taylor, Gantt,)
Správní řízení (Fayol, Weber)
Psychologie (Scott. Mooney)
Sociologie (Mayo, Follet, Barnard)
Systémová teorie (Bertalanffy)
Kvantitativní metody (Fisher)
Postmoderní přístupy
Moderní management Management lidských zdrojů
Operační management
Strategický management
Marketing management
Finanční management
Management informačních systémů
Znalostní management
Niccoló Machiavelli: Vladař (1513)
Italský politik, diplomat, historik a vojenský teoretik (1469-1527).
V čem jedni u něho vidí hospodárnost, druzí zas lakotu, v oprávněné
přísnosti ukrutnost, v soucitu a vlídnosti naopak slabost a zbabělost. Co jeden na něm považuje za účelné a praktické, druhý může mít za věrolomné a bezzásadové, ve velkorysosti lze vidět i lehkomyslnost, v uzavřenosti a zdrženlivosti třeba pýchu a nafoukanost, vážný člověk může někomu připadat jako morous a nelida, zbožný jako pokrytec a tak dále.
Panovník má budit respekt, nikoli však strach, protože ten vede zase k nenávisti. A respekt si udrží potud, dokud nesáhne poddaným na majetek a na jejich ženy.
Ideálem panovníka by vždycky měla být shovívavost a lidskost. Jenomže ne vždy je to možné a prospěšné.
Lidé klidně ublíží tomu, koho milují, protože láska je morální závazek a ten pro svůj prospěch klidně poruší. Právě proto, že jsou špatní a slabí. Ale strach z trestu je přece jen drží na uzdě.
„machiavellismus“
Adam Smith: Bohatství národů
Adam Smith (1723 - 1790) zakladatel moderní ekonomie
Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) teorie spontánního řádu se svobodou konkurencí a
dělbou práce jako nezbytnými předpoklady bohatství všech členů společnosti,
podobenství o neviditelné ruce trhu (!)
Pozn.: anachronismy…
Vývoj teorií a modely managementu
(pre-klasická teorie managementu Období rozvoje dělby práce (tovární výroba)
James Montgomery
James Watt (1736 – 1819)
Robert Owen (1771 - 1858)
Charles Babbage
Američtí průkopníci průmyslové revoluce
Henry R. Towne
Cornelius Vanderbilt
John P. Morgan
John D. Rockeffeler
Andrew Carnegie
Pragmatické zkušenosti,
intuice
Kvalita výroby, kvalifikace
pracovní síly
Vývoj teorií a modelů moderního managementu
1. období - konec 19. století - 30. léta 20. století F. W. Taylor, H. Gantt, manželé Gilberthovi, H. Ford, E. Mayo
H. Fayol. M. Weber,
2. období - 40. léta 20. století - 70. léta 20. století manažerská revoluce
Teorie procesního přístupu (Luther Gullick)
Teorie systémového přístupu (L. Bertalanffy, Chester Barnard)
Empiricko/pragmatické přístupy
3. období - konec 20. století Koncepce dokonalého podniku
Peter. F. Drucker
4. období - 21. století Koncept znalostní společnosti
Strategické zdroje: informace, znalosti, tvůrčí myšlení
Souvislosti vývoje managementu a společnosti
Obsahové hledisko
Nakonec se vývoj managementu rozdělil do následujících konceptů/škol:
1. Klasický management vědecké průmyslové řízení
správní a byrokratické řízení
2. Psychologicko – sociální přístupy
3. Funkčně-procesní přístupy
4. Systémové přístupy
5. Kvantitativní přístupy
6. Pragmatické a empirické přístupy
Klasická teorie managementu
Frederic Winslow Taylor (1856-1915)
Taylorismus, vědecké řízení
Henri Fayol (1841-1925)
Správní řízení
Max Weber (1864-1920)
Byrokratická organizace řízení
•rozhodování dle obecných a neosobních pravidel •stanovení pevných kompetencí jednotlivých úředníků •hierarchická struktura rozhodování •odborně školený personál, který je vzhledem k organizaci v zaměstnaneckém poměru
•Nahradit empirii vědou, tj. organizovanými znalostmi. •Normování práce a pracovních operací •Kvalifikaci pracovníků zajišťovat plánovitým školením •Sladit vhodné postupy s organizací práce •Správné rozdělení práce dělníků a odpovědnosti vedoucích pracovníků
Vědecké řízení (Taylor)
Hlavní zásady řízení (podle Taylora): exaktnost, místo ustálených návyků, které si přinášejí dělníci
harmonie mezi dělníky, místo vzájemných konfliktů a rozporů
spolupráce, místo individuálních postupů, které každý dělník doposud utajoval
maximální produktivita práce organizovaná vedením, místo dosavadního chaosu
maximální výkon, se kterým je nutno sladit také hmotnou odměnu
Správní řízení (Fayol)
Zásady správy všeobecné a správy podniků (1913).
5 funkcí správy a 14 principů úspěšného řízení
plánování – stanovení cílů a postupů jak jich dosáhnout
organizování – zabezpečení hmotných i lidských zdrojů, případně podmínek pro vykonávání plánovaných činností
přikazování – přidělování úkolů podřízeným
koordinace – slaďování činností pracovníků
kontrola – prověřování souladu plánu a skutečnosti včetně přijmutí příslušných opatření
Správní řízení (Fayol)
14 principů úspěšného řízení:
1. Dělba práce - zabezpečuje
efektivnost řízení
2. Rovnováha pravomoci a
odpovědnosti vedoucích pracovníků
3. Disciplina
4. Jednoznačnost přikazování - princip
jediného vedoucího
5. Jednota zaměření – pro každý cíl má
být jen jeden plán
6. Podřízení individuálních zájmů
zájmům organizace
7. Spravedlivé odměňování
8. Centralizace – centrální místo vedení a
kontroly
9. Nepřetržitý řetězec – řídící příkazy a
informační sdělení by měly vytvářet
nepřetržitý řetězec
10. Pocit sounáležitosti - spolupráce ve
skupinách
11. Jednoznačnost – každý pracovní úkol by
měl být specifikován tak, aby ho pracovník
nejen správně pochopil, ale viděl i jeho
souvislosti s činnostmi jinými
12. Spravedlnost – ustavená pravidla a
dohody by měly být řádně dodržovány
13. Stabilita zaměstnanců ve funkcích i
v práci
14. Iniciativa u všech zaměstnanců
Byrokratická organizace řízení (Weber)
Německý sociolog Max Weber se snažil postihnout problematiku fungování společenské moci a pořádku v řízených kolektivech.
Vytváří ideální typ administrativní organizace.
„byrokracie“ = sociologická koncepce racionalizace kolektivní činnosti Dělba práce je základem organizace
Přesně definovat práva a povinnosti každého pracovníka
V každé organizaci musí fungovat soustava pravidel popisujících fungování organizace, kterou tvoří normy, popisy činností a instrukce, jak pracovat
Vedoucí pracovník řídí neosobně a spravedlivě
Práce je služba, ve které je nutno dodržovat přesně vymezená pravidla
Vedoucí pracovník je povinen vytvářet podmínky pořádku, stability fungování byrokratické organizace a zajišťovat její efektivnost
Klasický management byl budován na myšlence, že vhodné plánování, organizování, vedení a kontrolování prací povede k růstu produktivity…
Hawthorne Works, Cicero, IL
Hawthorneovský experiment 1924-32
Zkoumání vlivu osvětlení pracovního místa na výkonnost pracovníka
Pokusy zaměřené na zjištění účinku vlivu změn osvětlení na produktivitu práce.
Pokusy zabývající se otázkou vlivu doby nepřetržité práce a dalších pracovních podmínek (například doby odpočinku) na produktivitu práce (pozorování montáže relé).
Realizace široce pojatého programu dotazování pracovníků s cílem zjistit jejich pracovní postoje a názory.
Identifikace a analyzování sociálních podmínek práce
Behavioristická teorie managementu
Elton Mayo a M. Parker-Folletová vztahy mezi pracovní výkonností pracovníků a faktory,
které na tuto výkonnost působí.
jedná se zejména o psychologické a sociologické faktory.
Abraham Maslow tvůrce první motivační teorie
Hugo Munsterberg zabýval se vědeckým výběrem pracovníků a o tvorbu
podmínek pro zvyšování výkonu
Teorie motivace…
Maslowova teorie potřeb
Alderferova ERG teorie Existence
Sociální vztahy k pracovnímu okolí
Zajištění dalšího rozvoje
Herzbergova dvoufaktorová teorie Hygienické faktory
pracovní podmínky, plat, vztahy s podřízenými a nadřízenými, firemní benefity
Motivační faktory
úspěch, uspokojení z práce, uznání, odpovědnost, pokrok, osobní rozvoj
Systémový model Stephena Coveye 4 základní lidské potřeby:
fyzická, sociální, mentální, duchovní
Funkčně/procesní přístupy
Funkčně procesní přístupy k řízení vyrůstají z principů klasického managementu a byly vybudovány zejména na Fayolově správním řízení a na Weberově byrokratické organizační struktuře.
Kladou důraz na klasifikaci manažerských funkcí a snaží se o následné spojení těchto dílčích funkcí v integrovaný celek.
Představitelé : Luther Gulick, J.D. Mooney, H.Koontz, C.O’Donell, H. Weihrich a další.
P
Kvantitativní přístupy
Rozhodující impuls pro rozvinutí těchto přístupů dal rozvoj exaktních přístupů pro vojenské rozhodování a vedení válečných operací.
Soubor kvantitativně založených přístupů a metod pro manažerské rozhodování se označoval jako operační výzkum a nebo operační analýza.
Důraz je kladen především na modelování rozhodovacích úloh a techniky jejich matematického řešení.
Kvantitativní přístupy
Pozitivně ovlivnily myšlení mladých manažerů, protože klady důraz na uspořádanost, snahu o exaktnost a kvantifikaci doposud jenom verbálně vyjadřovaných jevů.
Vývoj podpořil vznik systémů na podporu rozhodování, odhalil nové pohledy na optimalizaci a racionalitu rozhodování apod.
Vývoj směřoval k nesrozumitelnosti pro širokou odbornou veřejnost, vytvářené modely se stávaly čím dál tím složitější, i přesto že většinou silně zjednodušovaly realitu.
Systémová teorie managementu
Zakladatelem Ludwig von Bertalanffy (1901–1972) Po druhé světové válce podnítil svými pracemi vznik vědecké
společnosti pro rozvíjení obecné teorie systémů.
škola systémové teorie managementu, jejíž základnou byla představa organizace jako transformačního systému, v němž se vstupy z okolí transformují na zboží a služby pro toto okolí.
Systémem rozumíme jakýkoliv účelně (cíleně) definovaný komplex (soubor) elementů (komponent, prvků, částí, činitelů, jevů) spojených vzájemnými vztahy (vzájemným působením) v prostoru a čase.
Vazbami uvnitř systému vzniká vyšší kvalita, než je kvalita jednotlivých izolovaných prvků. Tato vlastnost systému se nazývá synergismus.
Synergický efekt
1+1= 3 Fakt nebo fikce? Co je to synergický efekt
Synergický efekt
Podle tohoto principu není celek jenom pouhý souhrn jednotlivých částí, ale obsahuje i nehmotný a nepoznaný činitel CELISTVOSTI.
Rozložením celku na jednotlivé části tento efekt zaniká!
Z pozice teorie systémů vycházíme z toho, že osobitá kvalita systému není dána jenom vlastnostmi jeho jednotlivých částí, ale teprve vzájemným působením v určitém prostředí se objevují konečné vlastnosti systému...
Empirický přístup
Peter F. Drucker (1909 - 2005) americký teoretik, filozof managementu a ekonom
zakladatel moderního managementu
1945 Concept of Corporation
Pragmatický přístup P. Druckera spočívá v plnění aktivit:
Stanovení cílů a strategií
Organizace
Motivace a komunikace
Měření a hodnocení výsledků
Kvalifikační rozvoj skupiny lidí
Koncepty manažerské teorie přístup H. Mintzberga
Spočívá v odlišném pojetí manažerské práce, která spočívá v podobě naplňování rolí. Mintzberg definoval následující role a jejich podrole:
INTERPERSONÁLNÍ - reprezentant
- vedoucí
- koordinátor
INFORMAČNÍ - monitor
- rozsévač
- mluvčí
ROZHODOVACÍ - podnikatel
- zachránce
- alokátor
- vyjednávač
Koncepty manažerské teorie přístup „7 S“
Vznikla u firmy McKinsey. Jedná se o 7 vzájemně se
podmiňujících faktorů manažerské činnosti.
Strategie (strategy)
Struktura (structure)
Systémy řízení (systems)
Styl manažerské práce (style)
Spolupracovníci (staff)
Schopnosti (skills)
Sdílené hodnoty (shared values)
Koncepty manažerské teorie přístup „SLO“ a komponenty organizace
Koncepce SLO K.H. Chunga považuje za kritické faktory:
strategie
lidské zdroje
operační systém
Komponenty organizace a jejich vzájemné vazby navazuje na koncepci procesního řízení s požadavkem harmonické integrace vedoucí k synergickému efektu.
Podniková kultura je v tomto pojetí nezbytná podmínka pro nastartování a permanentní vytváření synergického efektu.
Postmoderní přístupy
Theory of Constraints Identifikuje nejslabší článek produkčního řetězce
Reengineering
Optimalizuje podnikové procesy tak, aby přinášely maximální efekty při optimální spotřebě podnikových zdrojů.
Six Sigma/Lean Manufacturing cílem identifikovat a odstranit příčiny defektů a chyb v
procesech výroby a obchodu
Zjednodušeně řečeno…
Jednotlivé koncepce managementu se rozvíjely postupně do následujících proudů:
Klasický přístup
Behavioristický přístup
Vědecký přístup
Jejich částečnou integraci se konstituují teorie: Systémového přístupu
Pravděpodobnostního přístupu
Teorie systémového přístupu
Standardizovaný přístup opírající se realistický pohled na problémy managementu.
Při řešení problémů v managementu se manažeři dívají na organizaci jako dynamický celek a řeší problémy v rámci celého systému pomocí manažerských funkcí.
Teorie pravděpodobnostního přístupu
Kontingenční přístup vychází z předpokladu, že neexistuje žádný nejlepší způsob.
Pro tento přístup je charakteristické neustálé hledání vhodných metod managementu pro různé situace.
KONTINGENCE SITUACE
Integrace manažerských přístupů
Lze zajistit plněním tří základních úkolů spočívající v managementu práce a organizace, pracovníků a produkce a operací
Management práce a organizace
Management produkce a operací
Management lidí
Základní manažerské
funkce Synergický efekt
Lidské chování Psychologie, sociologie,
antropologie
Prognózy chování složitých systémů
v přírodním prostředí.
Matematické modelování
Ideální manažer?
Literatura
Donelly, J.H., Gibson, J.L., Ivancevich, J.M.: Management, str. 28 - 46
TRUNEČEK, J. a kol.: Management v informační společnosti, str. 33 - 39, str. 208 - 219
Veber, J, a kol.: Management, základy, prosperita, globalizace
str. 287 – 310
Capra F.: Tkáň života, ACADEMIA Praha 2004,
str. 46 – 57 a 83 -109