Makroekonomická rovnováhaMakroekonomická rovnováha

Makroekonomická rovnováhaMakroekonomická rovnováhaNastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a Nastává stejně jako na mikroúrovni při rovnosti poptávky a

nabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídkynabídky, tentokrát však agregátní poptávky a nabídky

neboli jestliže: poptávaný produkt = vyrobený produkt neboli jestliže: poptávaný produkt = vyrobený produkt

Takový produkt nazývámeTakový produkt nazýváme rovnovážný produktrovnovážný produkt

P

Y

AD ASP

Y

PE

YE

E

Role subjektů v AD a ASRole subjektů v AD a AS

Subjekt Nabízí Poptává

DomácnostiDomácnosti Výrobní faktoryVýrobní faktory Výrobky a službyVýrobky a služby

FirmyFirmy Výrobky a službyVýrobky a služby Výrobní faktoryVýrobní faktory

StátStát Veřejné statkyVeřejné statkyVýrobní faktory,Výrobní faktory,

Výrobky a službyVýrobky a služby

ZahraničíZahraničí Importované statky, Importované statky, zahraniční VFzahraniční VF

Exportované statky, Exportované statky, tuzemské VFtuzemské VF

V ekonomice má každý subjekt svou roli jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky. Aby mohl subjekt něco poptávat, musí „na oplátku“ něco jiného nabídnout.

Agregátní poptávka (AD)Agregátní poptávka (AD)

Agregátní poptávkaAgregátní poptávka (AD – (AD – Aggregate DemandAggregate Demand) je ) je celkové mnocelkové množžství produktu, které jsou ochotni ství produktu, které jsou ochotni poptávající poptávající (domácnosti, firmy, stát a zahraničí) v dané (domácnosti, firmy, stát a zahraničí) v dané ekonomice ekonomice ppřři dané úrovni ceni dané úrovni cen nakoupit, tzn. AD nakoupit, tzn. AD = = celkové výdaje na spotcelkové výdaje na spotřřebu domácností, na soukromé ebu domácností, na soukromé investice firem, na vládní nákupy statkinvestice firem, na vládní nákupy statkůů a slu a služžeb a na eb a na ččisté vývozy do zahraničí.isté vývozy do zahraničí.

AD tvoří domácnosti (D po statcích a službách), firmy AD tvoří domácnosti (D po statcích a službách), firmy (D po výrobních faktorech) i stát (D po statcích i VF) a (D po výrobních faktorech) i stát (D po statcích i VF) a zahraničízahraničí

POPTÁVKAPOPTÁVKA

Faktory ovlivňující ADFaktory ovlivňující AD

SpotSpotřřebaeba (C) - je ur(C) - je urččena osobním disponibilním ena osobním disponibilním ddůůchodem a bohatstvím spotchodem a bohatstvím spotřřebitelebitelůů..InvesticeInvestice (I) - jsou ur(I) - jsou urččeny výší produktu eny výší produktu (zejména očekávaného), kapitálovými náklady (zejména očekávaného), kapitálovými náklady (ur(urččené daené daňňovou politikou, úrokovými sazbami ovou politikou, úrokovými sazbami apod.) a budoucím oapod.) a budoucím oččekáváním investorekáváním investorůů..Vládní výdajeVládní výdaje (G) - jejich výše je ur (G) - jejich výše je urččena ena vládními rozhodnutími o výdajích (hospodářskou vládními rozhodnutími o výdajích (hospodářskou politikou).politikou).ČČisté vývozyisté vývozy (X) - jsou ur (X) - jsou urččeny rozdílem exportu eny rozdílem exportu a importu.a importu.

Struktura ADStruktura AD

C I G X

AD

Y

P

P1

P1 označuje všeobecnou cenovou hladinu, tedy reprezentuje ceny všech prodávaných statků. Sem řadíme nejen ceny výrobků a

služeb nabízených firmami, ale i cenu výrobních faktorů (práce, půdy a kapitálu) nabízených firmami, cenu peněz (úrok) i

měny (kurs), dále ceny statků nabízených státem i zahraničními subjekty. Jedná se tedy

o velice komplexní veličinu (na rozdíl od mikroekonomického pojetí cenové hladiny, která reprezentovala pouze jediný statek).

Cenové hladině P1 tedy odpovídá určitá úroveň spotřeby domácností, investic firem, vládních výdajů a čistého exportu. Tyto složky AD budou obvykle při poklesu cenové hladiny růst a naopak (proto je křivka AD klesající).

P2

Faktory ovlivňující ADFaktory ovlivňující ADProporce mezi jednotlivými sloProporce mezi jednotlivými složžkami AD ovlivkami AD ovlivňňují:ují:

OOpatpatřření (nástroje, instrumenty) hospodáení (nástroje, instrumenty) hospodářřské politiky:ské politiky: monetární politika, fiskální politika,monetární politika, fiskální politika, důchodová politika.důchodová politika.

VVnněější faktory:jší faktory:– DDemografické zmemografické změěnyny – nár – nárůůst obyvatelstva zvyšuje spotst obyvatelstva zvyšuje spotřřebu ebu

i poptávku po investicíchi poptávku po investicích– OčOčekávání a podnikatelská dekávání a podnikatelská důůvvěěrara – vyšší d– vyšší důůvvěěra je ra je

spojena s ospojena s oččekáváním vyšších ziskekáváním vyšších ziskůů a s realizací vyšších a s realizací vyšších investicinvestic

– ZZahraniahraničční produktní produkt – hospodá – hospodářřská konjunktura v zahraniská konjunktura v zahraniččí í vede k rvede k růůstu stu ččistých vývozistých vývozůů

– HHodnota aktivodnota aktiv – zvyšování hodnoty aktiv (majetku) vede k – zvyšování hodnoty aktiv (majetku) vede k rrůůstu bohatství nstu bohatství něěkterých spotkterých spotřřebitelebitelůů, , aa tím i k r tím i k růůstu jejich stu jejich spotspotřřeby.eby.

Agregátní nabídka (AS)Agregátní nabídka (AS)

Agregátní nabídkaAgregátní nabídka (AS – (AS – Aggregate SupplyAggregate Supply) ) je je celkové mnocelkové množžství produkce, které subjekty (stát, firmy, ství produkce, které subjekty (stát, firmy, domácnosti a zahraničí) nabízejí v dané ekonomice domácnosti a zahraničí) nabízejí v dané ekonomice ppřři daných mzdách a cenáchi daných mzdách a cenách v pr v průůbběěhu urhu urččitého itého období. Kobdobí. Křřivka AS ivka AS ukazuje ukazuje výši reálného produktu, výši reálného produktu, které bude dosakteré bude dosažženo peno přři dané cenové hladini dané cenové hladiněě..

Nabídku tvoNabídku tvořří domácnosti (nabízejí í domácnosti (nabízejí VFVF), firmy (nabízejí ), firmy (nabízejí zbozbožží), a také stát (zajiší), a také stát (zajišťťuje vzduje vzděělávání, ochranu lávání, ochranu majetku a zdraví, ochranu státu apod. – vemajetku a zdraví, ochranu státu apod. – veřřejnejné é statstatkyky, za které ob, za které obččan pan přřímo neplatí nebo platí netrímo neplatí nebo platí netržžní ní cenu) a zahraničí.cenu) a zahraničí.

NABÍDKANABÍDKA

Pružnost mezd a cenPružnost mezd a cen

Předmětem sporu Keynesiánců a Neoklasiků Předmětem sporu Keynesiánců a Neoklasiků (Monetaristů) je často otázka, která se promítá právě (Monetaristů) je často otázka, která se promítá právě do AS a tou je otázka, zda jsou mzdy a ceny pružné či do AS a tou je otázka, zda jsou mzdy a ceny pružné či nepružné.nepružné.Pokud by byly Pokud by byly pružnépružné, pak zvýšení či snížení jedné , pak zvýšení či snížení jedné ceny by se okamžitě přizpůsobily i ostatní ceny ceny by se okamžitě přizpůsobily i ostatní ceny (zvýšení cen ropy by se téměř okamžitě promítlo do (zvýšení cen ropy by se téměř okamžitě promítlo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy)zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy)Pokud by byly Pokud by byly nepružnénepružné, pak zvýšení či snížení jedné , pak zvýšení či snížení jedné ceny by se přizpůsobily ostatní ceny za velmi dlouhou ceny by se přizpůsobily ostatní ceny za velmi dlouhou dobu (zvýšení cen ropy by se promítalo do zvýšení dobu (zvýšení cen ropy by se promítalo do zvýšení ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy – značně ostatních cen, včetně ceny práce – mzdy – značně dlouho a nerovnoměrně)dlouho a nerovnoměrně)Jak je tomu v realitě? Co myslíte?Jak je tomu v realitě? Co myslíte?

Zvýšení či snížení jedné ceny či několika cen by se

tedy v podstatě nepromítlo do změny produktu,

protože by nepřinášelo žádnou krátkodobou výhodu

ze změny produkce.

Zvýšení či snížení jedné ceny či několika cen by se tedy (alespoň krátkodobě) promítlo do změny produktu, protože by přinášelo krátkodobou výhodu ze změny

produkce. Například zvýšení prodejních cen za současného udržení nákupních cen

(nákladů) motivuje firmy obvykle k vyšší produkci, neboť tak mohou ještě více

navýšit dosahovaný zisk - v rámci krátkého období, po které výhoda trvá. Podobně zvýšení nákupních cen (při

konstantních prodejních cenách) motivuje firmy ke snížení produkce.

Situace z pohledu celé ekonomiky

Situace z pohledu firmy

Pružnost cen a Pružnost cen a křivka ASkřivka AS

Mějme výchozí (dlouhodobou) situaci, Mějme výchozí (dlouhodobou) situaci, kdy za cenové hladiny Pkdy za cenové hladiny P11 je vyráběn je vyráběn produkt Yprodukt Y11

Vzhledem k tomu, že jsou často Vzhledem k tomu, že jsou často některé ceny výrobních faktorů některé ceny výrobních faktorů (náklady) nepružné (reagují na zvýšení (náklady) nepružné (reagují na zvýšení jiných cen opožděně), může případné jiných cen opožděně), může případné zvýšení cen výrobků a služeb motivovat zvýšení cen výrobků a služeb motivovat firmy k vyšší produkci (dosáhnou firmy k vyšší produkci (dosáhnou vyššího zisku díky vyššímu rozdílu cen vyššího zisku díky vyššímu rozdílu cen a nákladů). Ekonomika se bude a nákladů). Ekonomika se bude pohybovat po krátkodobé AS.pohybovat po krátkodobé AS.Jakmile si však vlastníci výrobních Jakmile si však vlastníci výrobních faktorů uvědomí, že ceny statků faktorů uvědomí, že ceny statků vzrostly, budou se dožadovat také vzrostly, budou se dožadovat také zvýšení cen výrobních faktorů (např. zvýšení cen výrobních faktorů (např. práce). Pokud toho dosáhnou (což práce). Pokud toho dosáhnou (což obvykle nějakou dobu trvá), sníží se obvykle nějakou dobu trvá), sníží se firmám zisk a tím i motivace zvyšovat firmám zisk a tím i motivace zvyšovat výrobu. Ekonomika se vrátí na původní výrobu. Ekonomika se vrátí na původní úroveň produkce, ale při vyšší cenové úroveň produkce, ale při vyšší cenové hladině, tzn. v DO se nacházíme stále hladině, tzn. v DO se nacházíme stále na dlouhodobé vertikální AS.na dlouhodobé vertikální AS.

P

Y

P1

P2

Y1

ASKO

ASDO

Cenováhladina

P1

Ostatní náklady

Zisk

>=

Zisk při P1

Mzdové náklady

Cenová hladina

P2

Zisk při P2 v KO

Ostatní náklady

Mzdové náklady

Zisk při P2 v DO

Agregátní nabídka v KO a DOAgregátní nabídka v KO a DO

AS v KOAS v KO – stoupající, do úrovně potenciálního – stoupající, do úrovně potenciálního produktu (Qproduktu (QPP) roste mírně, poté strmě stoupá) roste mírně, poté strmě stoupá

Velikost AS se zvyšuje dokud jsou firmy ochotny Velikost AS se zvyšuje dokud jsou firmy ochotny nabízet s rostoucí cenou vyšší výstup. V KO mají nabízet s rostoucí cenou vyšší výstup. V KO mají firmy některé náklady nepružné firmy některé náklady nepružné (nap(napřř. výše mezd. výše mezd), ), proto reagují s určitým zpožděnímproto reagují s určitým zpožděním

AS v DOAS v DO – kolmá k ose x; náklady nejsou – kolmá k ose x; náklady nejsou nepružné a firmy se přizpůsobí všem změnám nepružné a firmy se přizpůsobí všem změnám tak, že vyrábí na úrovni potenciálního produktutak, že vyrábí na úrovni potenciálního produktu

ASKO

Y

P

Y*

ASDO

Q

P

Y*

Tato část křivky popisuje situaci, kdy jsme pod úrovní potenciálního produktu. V ekonomice jsou tedy nevyužité výrobní faktory. Právě

nadbytek nabídky výrobních faktorů nad jejich poptávkou neumožňuje jejich majitelům požadovat vysoké ceny a poptávající (firmy) mohou velmi výrazně zvyšovat produkci,

na níž budou najímat výrobní faktory za stejné, nebo jen velmi

málo zvýšené ceny.

Tato část křivky popisuje situaci, kdy jsme nad úrovní potenciálního produktu. V ekonomice jsou tedy využité všechny výrobní faktory. Nedostatek nabídky výrobních

faktorů oproti jejich poptávce nyní umožňuje jejich majitelům požadovat vysoké ceny a

poptávající (firmy) mohou zvyšovat produkci mnohem obtížněji a každé

(i velmi malé) zvýšení produkce bude vykoupeno stále vyššími

cenami.

Faktory ovlivňující ASFaktory ovlivňující AS

Jedná s o faktory ovlivňující potenciální produkt i Jedná s o faktory ovlivňující potenciální produkt i mzdy a ceny:mzdy a ceny:VVyuyužžitelné výrobní zdroje (práce, kapitál, pitelné výrobní zdroje (práce, kapitál, půůda),da),TTechnický pokrok,echnický pokrok,HHospodáospodářřská politika (vysoké danská politika (vysoké daněě vylou vylouččí í ččást ást výrobcvýrobcůů z trhu, dovozní clo brání z trhu, dovozní clo brání ččást tuzemských ást tuzemských producentproducentů, ů, apod.),apod.),OčOčekávání subjektekávání subjektůů (ochota vstupovat do (ochota vstupovat do žživností),ivností),KKurz tuzemské murz tuzemské měěny,ny,PPohyb cenové hladiny.ohyb cenové hladiny.

Jakým způsobem dochází k determinaci (určení) Jakým způsobem dochází k determinaci (určení) optimálního (rovnovážného) produktuoptimálního (rovnovážného) produktu

Je-li aktuální GDP < Y*, nejsou plně využity zdrojeJe-li aktuální GDP < Y*, nejsou plně využity zdrojeJe-li aktuální GDP > Y*, vede to k inflaciJe-li aktuální GDP > Y*, vede to k inflaciOtázkou tedy je, zda a za jakých podmínek může Otázkou tedy je, zda a za jakých podmínek může tržní ekonomika zajistit relativně vysoké využití tržní ekonomika zajistit relativně vysoké využití zdrojů a současně společensky přijatelnou míru zdrojů a současně společensky přijatelnou míru inflace. Dva názory:inflace. Dva názory:Ortodoxní (neoklasický) přístupOrtodoxní (neoklasický) přístup – trh vše vyřeší – trh vše vyřeší autoregulačními mechanismy a stát svými zásahy autoregulačními mechanismy a stát svými zásahy jen škodíjen škodíKeynesiánský přístupKeynesiánský přístup – trh sám není schopen – trh sám není schopen řešit všechny problémy, hlavně pokles AD a nutné řešit všechny problémy, hlavně pokles AD a nutné zásahy státuzásahy státu

Neoklasická a Keynesiánská ASNeoklasická a Keynesiánská ASHlavní spor je o otázku pružnosti mezd a cen. Hlavní spor je o otázku pružnosti mezd a cen. Kdyby byly pružné, tak křivka Kdyby byly pružné, tak křivka AS je AS je vertikálnívertikální na na úrovni potenciálního produktu (neoklasické pojetí). úrovni potenciálního produktu (neoklasické pojetí).

Keynesiánci namítají, že v realitě je pružnost cen Keynesiánci namítají, že v realitě je pružnost cen omezena a do úrovně potenciálního produktu je v omezena a do úrovně potenciálního produktu je v jejich pojetí jejich pojetí AS AS horizontálníhorizontální..

AS

Y

P

Y’

V realitě pak může nastávat kompromis…

… který může po „vyhlazení“ vpadat takto.

Vertikální tvar křivky AS vyjadřuje myšlenku, že v

ekonomice působením tržních sil dochází k rychlé reakci

subjektů na změny všech cen (včetně mezd). Všechny ceny

(včetně cen VF) tedy odpovídají daným podmínkám,

ve kterých se ekonomika nachází a tím je také vyráběn optimální produkt odpovídající

potenciálnímu produktu.

Horizontální tvar křivky AS vyjadřuje myšlenku, že v ekonomice jsou

některé ceny (např. cena práce a jiných VF) nepružné, tedy že reagují na změny cen statků opožděně. V

tomto extrémním případě jsou absolutně nepružné z toho důvodu,

že produkce je pod úrovní potenciálního produktu, je vysoký

přebytek výrobních faktorů (práce), které jsou ochotni majitelé

pronajímat více i za stejnou cenu (mzdu). Proto je možné zvyšovat

produkci i při stejné cenové hladině.

Rovnováha na trhu v neoklasickém Rovnováha na trhu v neoklasickém a keynesiánském pojetí AS a keynesiánském pojetí AS

a dopady stimulace ADa dopady stimulace AD

YE = Y*

AD

AD´

AS

YE1

AD

AD´AS

Y*YE2

PE1

PE2

PE

Y2*

AD → PE , YE = konst.

AS → PE , YE

AD → YE , PE = konst.

Y

P

Y

P

„„Kompromisní“ situaceKompromisní“ situace

YE1

AD

AD´AS

Y*YE2

PE

Pokud je produkce ekonomiky pod potenciálním produktem, pak stimulace AD vede mnohem více k nárůstu produktu než k nárůstu cenové hladiny.

Čím více se blížíme k potenciálnímu produktu, tím více je nárůst produktu „vykoupen“ nárůstem cenové hladiny…

… a při stimulaci AD nad potenciální produkt je každý nepatrný nárůst produktu doprovázen velmi výrazným nárůstem cenové hladiny.

Při HDP menším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ pouze

mírným zvýšením cenové hladiny protože díky nadbytku volných VF příliš nerostou firmám při jejich nákupu náklady a mohou

tedy udržet nízké ceny.

Při HDP větším než potenciálním platí, že růst produkce je „vykoupen“ velkým

zvýšením cenové hladiny protože díky nedostatku volných VF musejí firmy platit za jejich nákup stále vyšší náklady a to se

odráží i do růstu cen, za které budou ochotny produkci prodávat.

Pokles AD a chování AS při Pokles AD a chování AS při nevyužitých zdrojíchnevyužitých zdrojích

Neoklasici

YE1

AD AD´ ASKO

Y* = YE2

PE

ASDO

YE

AD AD´

AS

Y*

PE

Keynesiánci

Rovnováha ekonomiky a její změnyRovnováha ekonomiky a její změny

Střetem agregátní poptávky a nabídky se určuje Střetem agregátní poptávky a nabídky se určuje rovnovážná cenová hladina. Interakce AD a AS pak rovnovážná cenová hladina. Interakce AD a AS pak udávají, jaký produkt bude za konkrétní cenové hladiny udávají, jaký produkt bude za konkrétní cenové hladiny vyráběn v krátkém a dlouhém období.vyráběn v krátkém a dlouhém období.

P

Y

AD P

Y

ASDO

P1

P2

AD’Zvýšení AD (např. zvýšením

množství peněz v ekonomice) vede krátkodobě k posunu bodu

rovnováhy po krátkodobé AS. Firmy zvyšují produkci. Zaměstnanci se však následně dožadují zvýšení mezd a to zvyšuje náklady firem, což způsobí posun na původní

úroveň produktu, ale již při vyšší cenové hladině.

ASKO

Y1Y*

Pamatujme, že rovnovážný stav ekonomiky je stav, ve kterém má ekonomika tendenci setrvat (obvykle působením tržních sil), ale nemusí to být ještě optimální stav (můžeme třeba požadovat lepší stav). Jak jsme již uvedli, tak například rovnovážný produkt ještě nemusí být vždy automaticky roven potenciálnímu produktu.

Determinace produktu a model Determinace produktu a model multiplikátorumultiplikátoru

(model důchod – výdaje)(model důchod – výdaje)

Výdaje a rovnovážný hrubý domácí Výdaje a rovnovážný hrubý domácí produktprodukt

Tzv. model 45°, neboli model důchod-výdaje Tzv. model 45°, neboli model důchod-výdaje vysvětluje, jak je dosahováno rovnovážného hrubého vysvětluje, jak je dosahováno rovnovážného hrubého domácího produktu, neboli takového produktu, při domácího produktu, neboli takového produktu, při kterém neexistují tendence k jeho změně.kterém neexistují tendence k jeho změně.Je to obecně důchod, kdy platí:Je to obecně důchod, kdy platí:

ADAD = = ASASV tomto modelu je však AD reprezentována tzv. V tomto modelu je však AD reprezentována tzv.

plánovanými výdaji subjektů (AE) a AS národním plánovanými výdaji subjektů (AE) a AS národním důchodem neboli také HDP (Y). Pak tedy platí:důchodem neboli také HDP (Y). Pak tedy platí:

AEAE (plánované výdaje subjektů)(plánované výdaje subjektů) = = YY (důchod, HDP)(důchod, HDP)

Tato rovnost vyjadřuje jednoduchou myšlenku, že výše plánovaných výdajů se rovná Tato rovnost vyjadřuje jednoduchou myšlenku, že výše plánovaných výdajů se rovná hodnotě produktu, neboli vše, co subjekty hodlají nakoupit, bude také vyrobeno.hodnotě produktu, neboli vše, co subjekty hodlají nakoupit, bude také vyrobeno.

Předpoklady modelu Předpoklady modelu důchod - výdajedůchod - výdaje

Slouží Keynesiáncům jako demonstrace možností Slouží Keynesiáncům jako demonstrace možností ovlivňování produktu ekonomickými nástrojiovlivňování produktu ekonomickými nástrojiVychází z funkce spotřeby (C) a úspor (S)Vychází z funkce spotřeby (C) a úspor (S)– Výše spotřebyVýše spotřeby je přímo úměrná výši důchodů (Y, HDP) je přímo úměrná výši důchodů (Y, HDP)– Funkce úsporFunkce úspor je také závislá na Y (HDP), úspory jsou ale je také závislá na Y (HDP), úspory jsou ale

kladné až od určité výše Y (HDP) kladné až od určité výše Y (HDP)

Část důchodu je věnována na Část důchodu je věnována na spotřebuspotřebu a zbytek tvoří a zbytek tvoří úsporyúspory. Předpokládáme, že úspory jsou přes peněžní . Předpokládáme, že úspory jsou přes peněžní ústavy dále použity k financování investic, jejichž ústavy dále použity k financování investic, jejichž nárůst zvyšuje produkt a zaměstnanost. nárůst zvyšuje produkt a zaměstnanost. Předpokládáme jen dvousektorovou ekonomiku, tedy Předpokládáme jen dvousektorovou ekonomiku, tedy že že existují jen firmy a domácnostiexistují jen firmy a domácnosti. Hrubý domácí . Hrubý domácí produkt (HDP) se tedy rovná disponibilnímu důchodu produkt (HDP) se tedy rovná disponibilnímu důchodu YYdd

Sklon ke spotřebě a úsporámSklon ke spotřebě a úsporám

Disponibilní důchod (Disponibilní důchod (YYdd) může být ) může být

domácnostmi rozdělen na domácnostmi rozdělen na spotřebuspotřebu a a úsporyúspory

YYdd = = CC + + SS

Budeme raději vynakládat větší část důchodu na spotřebu nebo Budeme raději vynakládat větší část důchodu na spotřebu nebo budeme více spořit? K čemu máme větší sklony/tendence?budeme více spořit? K čemu máme větší sklony/tendence?

Sklon = tendence; vyjadřuje tendenci Sklon = tendence; vyjadřuje tendenci společnosti spotřebovávat nebo naopak spořitspolečnosti spotřebovávat nebo naopak spořit

Sklon ke spotřebě a úsporámSklon ke spotřebě a úsporám

Mezní sklon ke spotřeběMezní sklon ke spotřebě (MPC, c) vyjadřuje o (MPC, c) vyjadřuje o kolik se změní spotřeba, jestliže vzroste kolik se změní spotřeba, jestliže vzroste disponibilní důchod (produkt) o jednotku disponibilní důchod (produkt) o jednotku

MPC = MPC = CC // HDPHDP(Hodnota MPC určuje sklon spotřební funkce)(Hodnota MPC určuje sklon spotřební funkce)

Mezní sklon k úsporámMezní sklon k úsporám (MPS, s) vyjadřuje o (MPS, s) vyjadřuje o kolik se změní úspory, jestliže vzroste kolik se změní úspory, jestliže vzroste disponibilní důchod (produkt) o jednotku disponibilní důchod (produkt) o jednotku

MPS = MPS = SS // HDPHDP(Hodnota MPS určuje sklon úsporové funkce)(Hodnota MPS určuje sklon úsporové funkce)

Platí: MPC + MPS = 1Platí: MPC + MPS = 1

SpotřebaSpotřeba (C) jsou všechny výdaje domácností, (C) jsou všechny výdaje domácností, které jsou použity na nákup spotřebních statků.které jsou použity na nákup spotřebních statků.

C = CC = CAA + c + c··Y Y kde Ckde CAA je autonomní spotřeba a c je mezní sklon ke spotřebě je autonomní spotřeba a c je mezní sklon ke spotřebě

ÚsporyÚspory (S) je to ta část disponibilního důchodu (S) je to ta část disponibilního důchodu domácností, kterou domácnosti nepoužijí ihned domácností, kterou domácnosti nepoužijí ihned ke spotřebě. ke spotřebě.

S = - CS = - CAA + s + s··YYkde Ckde CAA je autonomní spotřeba a s je mezní sklon k úsporám je autonomní spotřeba a s je mezní sklon k úsporám

Spotřeba, úspory a investiceSpotřeba, úspory a investiceČást spotřeby,

která se nemění při změně

produktu Y (je vůči produktu autonomní )

Část spotřeby, která se mění s každou

další jednotkou produktu Y (mění se právě o velikost c)

Spotřební funkce tedy vyjadřuje, jak se mění (vyvíjí) celková spotřeba domácností C při určité úrovni národního důchodu (produktu) Y

Úsporová funkce vyjadřuje, jak se mění (vyvíjí) celkové úspory domácností S při určité úrovni národního důchodu (produktu) Y

Mezní sklon ke spotřebě Mezní sklon ke spotřebě není to samé, co není to samé, co spotřební funkce, ale je v ní obsažen spotřební funkce, ale je v ní obsažen (ovlivňuje její sklon)(ovlivňuje její sklon)..

C = CC = CAA + c + c··Y Y

Stejně tak Stejně tak mezní sklon k úsporám mezní sklon k úsporám není to samé, co není to samé, co úsporová funkce, ale je v ní opět obsažen úsporová funkce, ale je v ní opět obsažen (ovlivňuje její (ovlivňuje její sklon)sklon)..

S = - CS = - CAA + s + s··YY

Nepleťme si!Nepleťme si!

Spotřební funkce

Mezní sklon ke spotřebě

čím je větší, tím větší část z důchodu Y je

věnována na spotřebu C

Úsporová funkce

Mezní sklon k úsporám

čím je větší, tím větší část z důchodu Y je

věnována na úspory S

Funkce spotřeby (C) a úspor (S)Funkce spotřeby (C) a úspor (S)

45°

C

SCA

Y

C, S

0Y

C

Bod vyrovnáníC = YS = 0

C

Y=

Osa 45° je tvořena body , jež vyjadřují rovnost důchodu a spotřeby, neboli

body, ve kterých je celý důchod vynaložen na spotřebu.

Další vysvětlení je, že osa 45° převádí hodnoty důchodu z osy x na osu y a

vyjadřuje tedy sama velikost důchodu.

Mohla by být toto funkce spotřeby?

Muselo by platit, že celý důchod je vždy

spotřebován (nic neuspoříme ani se nezadlužujeme).

Navíc pokud bychom měli nulový důchod, museli bychom mít i nulovou spotřebu.

InvesticeInvestice

InvesticeInvestice (I) je ekonomická činnost, při níž se subjekt (I) je ekonomická činnost, při níž se subjekt vzdává současné spotřeby s očekáváním zvýšení vzdává současné spotřeby s očekáváním zvýšení budoucí spotřeby. budoucí spotřeby. Investice zvyšují reálnou tvorbu kapitálu čímž vlastně Investice zvyšují reálnou tvorbu kapitálu čímž vlastně zvyšují „kapacitu ekonomiky“zvyšují „kapacitu ekonomiky“ (potenciální produkt) a v (potenciální produkt) a v dlouhém období podporují ekonomický růst.dlouhém období podporují ekonomický růst.Zdrojem rozvoje ekonomiky skrze investice jsou Zdrojem rozvoje ekonomiky skrze investice jsou úspory domácností. O velikosti úspor rozhodují úspory domácností. O velikosti úspor rozhodují domácnosti domácnosti (jsou ovlivněny výší důchodu a MPC).(jsou ovlivněny výší důchodu a MPC). O O velikosti investic rozhodují firmy skrze svá velikosti investic rozhodují firmy skrze svá podnikatelská rozhodnutí. Výše investic a úspor je podnikatelská rozhodnutí. Výše investic a úspor je tedy závislá na odlišných faktorech.tedy závislá na odlišných faktorech.Předpokládáme, že investice vznikají z úspor. V Předpokládáme, že investice vznikají z úspor. V rovnovážné ekonomice tedy musí platit: rovnovážné ekonomice tedy musí platit:

S S (úspory)(úspory) = I = I (investice)(investice)

Investice obvykle závisí na úrokové sazbě, a reagují na její změny buď citlivě…

Investice

Úroková sazba (i)

Investice

Úroková sazba (i)

… nebo necitlivě.

Investice však obvykle předpokládáme nezávislé na (aktuální) výši produktu (HDP, Y), což vyjadřujeme takto:

Y (HDP)

Investice

Investice, úspory a rovnovážný Investice, úspory a rovnovážný stavstav

S

Q (Y)

S, I

0Y1

I

Y2 Y3

I > S

S > IS = I

Dvousektorový výdajový modelDvousektorový výdajový model

Předpokládáme jen dva subjekty (sektory) – Předpokládáme jen dva subjekty (sektory) – domácnosti a firmydomácnosti a firmy

SpotřebaSpotřeba domácností a domácností a investiceinvestice firem firem představují představují nejvýznamnější složky agregátní nejvýznamnější složky agregátní poptávkypoptávky (a v rovnovážné ekonomice tím i (a v rovnovážné ekonomice tím i HDP). V tomto modelu je označujeme za tzv. HDP). V tomto modelu je označujeme za tzv. agregátní výdaje - AEagregátní výdaje - AE ( (AEAE = = CC + + II))

Zatímco spotřeba závisí na velikosti důchodu, Zatímco spotřeba závisí na velikosti důchodu, investice v tomto modelu považujeme za investice v tomto modelu považujeme za exogenně dané (exogenně dané (nezávislé na Ynezávislé na Y))

Dvousektorový výdajový modelDvousektorový výdajový model

45°

C

S

Q (Y)

C, S, I

0Y1

C

I

C+I

I

C = YS = 0

C + I = YS = I

Y2

Osa 45° je přímkou rovnosti agregátní

poptávky a národního důchodu

(tedy i produktu neboli AS)

Křivka agregátní poptávky (agregátních výdajů) ve

dvousektorové ekonomice. V bodě, kde protne osu 45° je určena rovnováha ekonomiky. Výše

agregátních výdajů (AD) se zde rovná produktu (Y).

Křivka spotřeby je křivkou agregátní poptávky AD

(agregátních výdajů AE) v „jednosektorové ekonomice“. Poloha (vertikální) této křivky je dána velikostí autonomních

výdajů CA a sklon křivky agregátní poptávky je determinován mezním

sklonem ke spotřebě (čím větší MPC, tím strmější je

sklon křivky AD).

Závěry modeluZávěry modelu

Model důchod výdaje nám v podstatě vyjadřuje jakým Model důchod výdaje nám v podstatě vyjadřuje jakým způsobem je dosahováno rovnováhy (rovnovážného produktu) způsobem je dosahováno rovnováhy (rovnovážného produktu) v ekonomice (v tomto případě dvousektorové)v ekonomice (v tomto případě dvousektorové)Ukazuje při jaké úrovni produktu je dosažena rovnováha mezi Ukazuje při jaké úrovni produktu je dosažena rovnováha mezi plánovanými výdaji subjektů (AE) a výší tohoto produktu (Y).plánovanými výdaji subjektů (AE) a výší tohoto produktu (Y). Je důležité si uvědomit, že Je důležité si uvědomit, že výše plánovaných výdajůvýše plánovaných výdajů subjektů subjektů (skládají se ze spotřeby a investic)(skládají se ze spotřeby a investic) je závislá na výši produktuje závislá na výši produktu. . Zpočátku Zpočátku (myšleno při nižších úrovních produktu)(myšleno při nižších úrovních produktu) jsou tyto výdaje jsou tyto výdaje vyšší než produkt vyšší než produkt (je nerovnováha ve smyslu převisu AD nad AS),(je nerovnováha ve smyslu převisu AD nad AS), avšak jakmile protne křivka AE osu 45°, jsou AE v rovnováze s avšak jakmile protne křivka AE osu 45°, jsou AE v rovnováze s produktem Y, a tedy platí také, že AD = AS.produktem Y, a tedy platí také, že AD = AS.Model je nám dále schopen říci, jak se změní rovnováha v Model je nám dále schopen říci, jak se změní rovnováha v ekonomice, pokud se změní výše investic nebo spotřebyekonomice, pokud se změní výše investic nebo spotřeby (jak se (jak se promítnou hlavně změny autonomní spotřeby nebo MPC)promítnou hlavně změny autonomní spotřeby nebo MPC)

Multiplikační efektMultiplikační efekt

Jak funguje multiplikační efekt v praxi?Jak funguje multiplikační efekt v praxi?

Dejme tomu, že se rozhodnete podpořit produkci v naší Dejme tomu, že se rozhodnete podpořit produkci v naší ekonomice tím, že si necháte ušít oblek. Zajdete ke krejčímu a ekonomice tím, že si necháte ušít oblek. Zajdete ke krejčímu a objednáte oblek za 10 000 Kč. Krejčí u prodejce látek zakoupí objednáte oblek za 10 000 Kč. Krejčí u prodejce látek zakoupí látku za 5 000 Kč a oblek ušije. Jeho zisk je 5 000 Kč. látku za 5 000 Kč a oblek ušije. Jeho zisk je 5 000 Kč. Prodejce látek získal 5 000 Kč. Dejme tomu, že za 3 000 koupil Prodejce látek získal 5 000 Kč. Dejme tomu, že za 3 000 koupil další látku a 2 000 Kč utratil za jídlo v supermarketu. Krejčí si další látku a 2 000 Kč utratil za jídlo v supermarketu. Krejčí si asi také zisk nenechal pro sebe, ale na něco jej vynaložil – asi také zisk nenechal pro sebe, ale na něco jej vynaložil – utratil (spotřeboval) nebo uspořil. Stejně tak své získané peníze utratil (spotřeboval) nebo uspořil. Stejně tak své získané peníze na něco vynaložil výrobce látek i supermarket. na něco vynaložil výrobce látek i supermarket. Čím více peněz ze svého příjmu každý subjekt utratí (čím větší Čím více peněz ze svého příjmu každý subjekt utratí (čím větší má tedy MPC), tím více bude podporována další produkce má tedy MPC), tím více bude podporována další produkce statků, které jsou těmito útratami poptávány.statků, které jsou těmito útratami poptávány.Váš původní záměr byl nechat si pouze vyrobit oblek v hodnotě Váš původní záměr byl nechat si pouze vyrobit oblek v hodnotě 10 000 Kč. Myslíte si, že v ekonomice díky Vašemu výdaji 10 000 Kč. Myslíte si, že v ekonomice díky Vašemu výdaji vzroste produkce jen o těchto 10 000 nebo více? Na čem to vzroste produkce jen o těchto 10 000 nebo více? Na čem to závisí?závisí?

Zákazník Krejčí

Oblek

10 000 Kč

Prodejce látek

Výrobce látek

5 000 Kč2 000 Kč ? Kč

Supermarket

Látka

Látka ?

Jídlo3 000 Kč ? Kč

?

?

?

Teorie multiplikátoru podle Keynese Teorie multiplikátoru podle Keynese – krátké období– krátké období

Každý ekonomický subjekt má určitý mezní sklon ke Každý ekonomický subjekt má určitý mezní sklon ke spotřebě (MPC) a mezní sklon k úsporámspotřebě (MPC) a mezní sklon k úsporám (MPS). (MPS). Předpokládejme, že panPředpokládejme, že pan Smith Smith (i všichni ostatní) (i všichni ostatní) utratíutratí 775% 5% svého příjmu v barusvého příjmu v baru (MPC=0, (MPC=0,775), 5), takže takže MPS=0,MPS=0,225.5.Podívejme se jaké s tím budou spojené peněžní tokyPodívejme se jaké s tím budou spojené peněžní toky::– (1)(1)PanPan Smith Smith obdrží dodatečný příjem obdrží dodatečný příjem (za odpracované přesčasy) (za odpracované přesčasy) 10001000 KčKč

Z toho utratíZ toho utratí 775% (5% (775050 KčKč) ) vv bar baruu– (2)(2)PanPan Black (bar Black (barmanman) ) získá příjemzíská příjem 7750 50 KčKč

Z toho utratíZ toho utratí 775% (5% ( cca cca 563563 KčKč) ) ve vedlejším ve vedlejším barbaruu– (3)(3)PanPan White (bar White (barman z vedlejšího baruman z vedlejšího baru) ) získá příjemzíská příjem 5563 63 KčKč

Opět utratíOpět utratí 775% (5% (cca cca 422422 KčKč) ) v dalším v dalším barbaruu

Dosavadní vytvořený příjem (a také spotřební výdaje subjektů)Dosavadní vytvořený příjem (a také spotřební výdaje subjektů): : cca cca 2 7352 735 KčKčŘetězec se však panem Whitem nepřeruší a celkový vytvořený efekt (poptávkou Řetězec se však panem Whitem nepřeruší a celkový vytvořený efekt (poptávkou

vyvolaná produkce) za ekonomiku bude: vyvolaná produkce) za ekonomiku bude: 1000 *( 1 / 1 – 0,75 ) = 1000 *( 1 / 1 – 0,75 ) = 4 0004 000 Kč Kč

– Spokojený bude také panSpokojený bude také pan Brown ( Brown (lékárníklékárník)), který, který získázíská 500500 KčKč za prodej léků proti za prodej léků proti kocovině všem uvedeným gentlemanům kocovině všem uvedeným gentlemanům

Celková nabídka

(reagující na poptávku)

250 Kč úspory

187 Kč úspory

141 Kč

… Kč

Mějme prvotní impuls

1 000 Kč

Celková (multiplikovaná)

poptávka

1 000 Kč spotřeba, investice

750 Kč spotřeba, investice

563 Kč spotřeba, investice

422 Kč

… Kč

1 000 Kč výrobky a služby

750 Kč výrobky a služby

563 Kč výrobky a služby

422 Kč

… Kč

↔↔↔↔↔

Celkový nárůst HDP

4 000 Kč

Předpokládejme, že MPC je 0,75 a

multiplikační proces doběhne

hladce až do konce…

díky multiplikačnímu

procesu způsobí

Multiplikátor a multiplikační efektMultiplikátor a multiplikační efekt

Koncept m. efektu je založen na tom, že Koncept m. efektu je založen na tom, že počáteční počáteční impulsimpuls stimulující AD (např. zvyšování objemu stimulující AD (např. zvyšování objemu investic v ekonomice) přinese investic v ekonomice) přinese nárůst domácího nárůst domácího produktu v produktu v ještě větším rozsahuještě větším rozsahu, než byl počáteční , než byl počáteční impuls.impuls.PPlatí tedy: latí tedy:

nebolineboli

Čím větší je MPC (a menší MPS), tím větší je hodnota Čím větší je MPC (a menší MPS), tím větší je hodnota (a také účinek) multiplikátoru. (a také účinek) multiplikátoru. Proč? Protože Proč? Protože růstrůst MPC znamená, MPC znamená, že subjekty v ekonomice věnují na spotřebu větší část svého důchodu, tím ještě více že subjekty v ekonomice věnují na spotřebu větší část svého důchodu, tím ještě více vroste poptávka vroste poptávka (rozvine se do mnoha dílčích poptávek) (rozvine se do mnoha dílčích poptávek) a pokud firmy budou na tuto a pokud firmy budou na tuto vyšší poptávku reagovat vyšší poptávku reagovat (ekonomika je pod potenciálem, takže nejspíše budou)(ekonomika je pod potenciálem, takže nejspíše budou) zvýší tím ještě více zvýší tím ještě více svou produkci a tedy i HDP. Jestliže růstem MPC vzrostlo HDP, svou produkci a tedy i HDP. Jestliže růstem MPC vzrostlo HDP, logicky je multiplikační efekt silnějšílogicky je multiplikační efekt silnější

HDPMPS

I 1

ΔΔ I I ΔΔ HDP HDP HDPMPC

I

1

1

Multiplikátor(jeho hodnota je vždy větší než 1)

ΔΔ I I ΔΔ HDP HDP

Malé shrnutí:

Multiplikátor je číslo, které vyjadřuje sílu (intenzitu) multiplikačního efektu. Vyjadřuje se vzorcem 1/(1-MPC)

Multiplikační efekt je jev, ke kterému dochází obvykle v ekonomice, jestliže určitým impulsem (například růstem spotřeby C, investic I nebo vládních výdajů G) dojde k nárůstu agregátní poptávky. Tento nárůst agregátní poptávky se vytvářením dalších dílčích poptávek subjektů multiplikuje a (pokud se agregátní nabídka přizpůsobí poptávce) následně dochází k několikanásobně většímu nárůstu produktu (HDP), než byla původní výše impulsu.

Multiplikační efekt a determinace produktuMultiplikační efekt a determinace produktu

45°

C+I

S

Q (Y)

C, S, I

0Y1

Δ I = 100

(C+I)’

I’

C + I = YS = I (C + I)’ = Y

S = I’

Y2

ΔC = 200

ΔY = 200

ΔI = 100 → ΔY = 200

…díky multiplikačnímu efektu dojde k nárůstu produktu nejen o 100 jednotek, ale v tomto případě o 200 jednotek

I

Předpokládejme, že v ekonomice

budou vynaloženy dodatečné

investice, např. 100 jednotek…

… to posune křivku plánovaných

výdajů AE (C+I) nahoru také o 100

jednotek…

DodatekDodatek

Dvousektorový výdajový modelDvousektorový výdajový model

45°

Q (Y)

C, S, I

0YE

AE (C+I)

C+IC + I = YAD = AS

Při těchto úrovních důchodu vznikají záporné úspory,

protože jsou plánované výdaje (C+I) vyšší než

důchod (Y), tudíž AD > AS

Při těchto úrovních důchodu vznikají kladné úspory, protože jsou

plánované výdaje (C+I) nižší než

důchod (Y), tudíž AD < AS

Vyjádření mezního sklonu ke Vyjádření mezního sklonu ke spotřebě a úsporám sklonem spotřebě a úsporám sklonem

funkcefunkce

45°

C

S

Y

C,S

0

ΔC

ΔYMPS =

Této úrovni důchodu (produktu, HDP) odpovídá

určitá úroveň spotřeby i úspor. Konkrétně zde je

spotřeba vyšší než důchod, tudíž jsou

vytvářeny záporné úspory. S růstem důchodu bude růst spotřeba i úspory

ΔS

MPC =

ΔY

100 200

120

200

-20

=80

100

=20

100

Funkce spotřeby a úspor při Funkce spotřeby a úspor při extrémních MPC a MPSextrémních MPC a MPS

45°

C (MPC = 0)

S (MPS = 1)

Q (Y)

C, S

0Y

C = CA

Funkce spotřeby a úspor při Funkce spotřeby a úspor při extrémních MPC a MPSextrémních MPC a MPS

45°

C (MPC = 1)

S (MPS = 0)Q (Y)

C, S

0Y = ∞

C = CA

Sklon ke spotřebě a úsporámSklon ke spotřebě a úsporám

Průměrný sklon ke spotřebě a úsporámPrůměrný sklon ke spotřebě a úsporám

Průměrný sklon ke spotřebě (Průměrný sklon ke spotřebě (APC – Average APC – Average Propensity to ConsumePropensity to Consume) je podíl výdajů na spotřebu a ) je podíl výdajů na spotřebu a domácího produktu, APC = C / GDP = např. 70 / 50 = domácího produktu, APC = C / GDP = např. 70 / 50 = 1,41,4

Průměrný sklon k úsporám (Průměrný sklon k úsporám (APS – Average APS – Average Propensity to SavePropensity to Save) je podíl úspor a domácího ) je podíl úspor a domácího produktu, APS = S / GDP = např. – 20 / 50 = - 0,4produktu, APS = S / GDP = např. – 20 / 50 = - 0,4

Platí APC + APS = 1Platí APC + APS = 1

Sklon ke spotřebě a úsporámSklon ke spotřebě a úsporám

mld. Kč

Národní Spotřeba (C) Úspory (S) APC APS MPC MPS

produkt

(GDP)

0 30 -30 - - - 0

50 70 -20 1,4 -0,4 0,8 0,2

100 110 -10 1,1 -0,1 0,8 0,2

150 150 0 1 0 0,8 0,2

200 190 10 0,95 0,25 0,8 0,2