Liturgick barvyZvltn symbolika bohosluebnch rouch se v kesanstv vyvj teprve potom, co dochz k rozlien svtskho a liturgickho odvu.Barvy maj piblit atmosfru jednotlivch svtk a slavnost.

Symbolika barevBL barvou svtla, a proto je obrazem Krista, kter je svtlem svtasymbolizuje nevinnost, istotu a radostpouv se o vech svtcch Pn, pokud nepipomnaj umuen, o svtcch P. Marie, andlERVENje barvou ohn a krvepouv se o svatodunch svtcch, je tak pipomnkou muednk

Symbolika barevZELENbarvou nadje - evokuje pohled na zelen osen slibujc bohatou rodusymbolizuje tak Kristovo zmrtvchvstnpouv se v liturgickm mezidobFIALOVbarva pipomnajc barvu popelaznamen pokn a kajcnostpouv se v dob adventn, postn a pi mi za zemel

Symbolika barevERNzna smutek a smrtdve se pouvala pi pohbechROVbarva radostnje vhodn pro 3. nedli adventn (Radujte se) a 4. nedli postn (Vesel se)

Symbolika barevLUT - ZLATbarva dstojnosti, slavnostipouv se pi velkch slavnostechMODRbarva istoty a nevinnostipouv se o svtcch Panny Marie

Liturgick odvyNovozkonn liturgick obleen se nevyvinulo ze sakrlnho odvu starozkonnho knstva, ale ze svtskho atu bnho tehdy v celm ecko-mskm svt.Od 7. stolet se zan svtsk mda mnit, tunika se zkracuje a zanaj se zavdt nohavice. Crkev se vak pidrela starho zpsobu odvn a liturgick odv se nemn.Jeliko stle roste draz na slavnostn charakter, stvaj se roucha bohatmi a zdobenjmi.

Albavznikla z antick tunikypvodn byla liturgickm odvem pro vechny osoby, kter mly vy svcenblostn barva zna svatost, obnova ivota, istotu due v posvcujc milosti

Cingulumra, kterou se zachyt alba a uprav do patin dlky

symbolick vznam je uchovn svatosti, kterou alba naznaovala, nebo provazy, jimi byl Kristus biovn

Rochetavznikla z albya do 13. stol. ji nosili vichni klerikov, pak se jej noen omezilo na prelty.

Lmec- horn st ministrantskho odvu

Sukn- doln st ministrantskho odvu

Humerlltka, kterou se zahalovala hlava pi oblkn liturgickch rouch, a teprve pot nebo a u olte byla spoutna na ramena, take tvoila jaksi lmecnyn m podobu tyhrannho tku s tkanicemi, kterou knz oblk jako prvn pod albu kolem krkuprakticky brn upinn mench rouch.

tlatla pipomn dlouhou a zkou lu, kterou knz a biskup nos voln kolem krkujhen pes lev rameno, s konci sepnutmi na pravm bokusymbolicky oznauje jho Pn, kterm jsou zvazky svcence

Ornt vhradn knsk odvuv se pi mi svat, ppadn pi vech obadech, kter se m svatou souvisej

Dalmatikabohosluebn roucho pro jhnave tvaru T se irokmi rukvy

Pluvilpvodn pl do det, proto byl opaten kapucv pedu je oteven a je opaten sponou.msto kapuce je v souasn dob zdoben ttpouv se pi procesch, poehnn, chrov modlitb

Vlum na poehnn- pokrvka uvan pi ehnn monstranc s Nejsvtj svtost

Klerika (sutana)splvav ern tunika v kombinaci s blm kolrkem (bl lmeek, pvodn zakrval celou horn st tla)

Biretliturgick pokrvka hlavy, kter se pouv ke klericePouv se pi rznch liturgickch konech jako je poheb, svatba, kest

Mitrapiat epice, kterou nos biskupovpouv se od 11. stol.

Tiravysok epice s lechtickou korunkounosil ji pape od 12. stol. pi neliturgickch pleitostech. noen tiry bylo odstranno Janem XXIII.

Solideomal kulat epikapouv se jako znak hodnosti duchovnch

Pektorlnprsn k ze zlata a stbra obsahujc relikvie

Berlaozdobn pastsk hl, nahoe zahnut nebo zavinut do spirlyuv ji biskup a dr ji v lev ruce

Prsten- biskupsk insignie

Paliumnos arcibiskup kolem krkubl pska s esti ernmi ki na znamen plnosti moci

Hbit- odv eholnch kn, kte ho maj pedepsan svmi dovmi regulemi