Krize a její překonáváníFJFI

POJEM „KRIZE“

Krizis – z řečtiny, odvozené od „krino“ (konečné, neodvolatelné rozhodnutí typu anebo – anebo; t.j. úspěch anebo neúspěch

Crisis – z latiny – kritický, kulminační bod:

◦ v medicíně složité období, kulminující stav průběhu onemocnění

Krize je definována jako:

◦ stav vrcholného napětí, rozhodující okamžik, po kterém nastává obrat (vyvrcholení konfliktu, pooperační krize, krize v dramatickém díle,…)

◦ těžká, zlá, zhoršená situace (politická, hospodářská krize, bytová krize, přírodní katastrofa…)

Krize je když…

- vyvrcholení, rozhodná chvíle, obrat ve vývoji, nebezpečný stav vývoje

- těžká, svízelná situace, potíž, zmatek

- Krize a tělo; krize a nemoc

- Krize jako ohrožení i šance

VŠEOBECNÁ VÝCHODISKA DEFINICÍ KRIZE, KRIZOVÉ SITUACE A KRIZOVÉHO STAVU

krize má subjektivně-objektivní dimenzi ve sféře hodnotové (krize jednoho subjektu může být přínosem a podmínkou rozvoje jiného subjektu)

krize může být vyvolána uměle jako nástroj řešení vnitřních problémů subjektu, případně jako součást taktiky, případně strategie v konkurenčním prostředí

krize je objektivní součást vývoje společnosti, přírody a technických a technologických procesů, ale též i subjektivní prožívání ohrození (rizika)

CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY KRIZE

ohrožení dotčeného objektu

moment překvape

ní

časová tíseň

intenzita projevů

naléhavost řešení

specifické nástroje, prostředk

y

nejistota vývoje

možnost zániku objektu

KRIZE rozhodující okamžik anebo časový úsek, po

němž může následovat zásadní změna ve vývoji daného děje anebo systému („rozcestí“ v pohádkách)

složitý, těžko překonatelný a nebezpečný stav anebo průběh dějů v živote společnosti, v přírodě, v činnosti technických prostředků a v technologických procesech, kterého negativní důsledky mohou vážně ohrozit jejich funkci, případně i existenci

zároveň se tento pojem používá jako obecné označeni všech krizových jevů

KRIZOVÁ SITUACE nepředvídatelný anebo velmi těžko

předvídatelný průběh dějů a činnosti po narušení rovnovážného stavu společenských, přírodních a technologických procesů a systémů ohrožujících životy lidí, životní prostředí, ekonomiku, duchovní a hmotné hodnoty státu a jeho obyvatel

situace, která svým charakterem, negativními účinky a rozsahem vážně naruší, případně změní hospodářský anebo společenský chod státu, územního celku anebo konkrétního subjektu.

KRIZOVÝ STAV stav společenského, přírodního, technického anebo

technologického systému, který se zásadně odlišuje od stabilního stavu a působí degradačně na celý systém, případně na některé jeho komponenty

je to právní stav vyhlášený kompetentním orgánem veřejné správy na určitém území na řešení krizové situace v přímé závislosti na jejím charakteru a rozsahu (válečný stav, stav ohrožení státu, nouzový stav, stav nebezpečí, stupeň povodňové aktivity,…)

je spojená se selháním dosavadních mechanizmů řízení a s potřebou aplikování speciálních postupů, nástrojů a technik, včetně omezení základních práv a svobod občanů

KRIZOVÉ JEVY

moment překvapení při jejich vzniku a to i v případě, že jsme sledovali nárůst rizikových faktorů a společnost (jedinec, okolí) byla o nich informovaná

nedostatek podrobných informací v čase, kdy jsou nejpotřebnější

přetížení komunikačního systému, přičemž se některé informace a zprávy neustále opakují

ne všechna připravená opatření jsou v konkrétní situaci účinná a použitelná

obrovský nárůst rozsahu činností a jejich různorodost, co způsobuje, že se stávají těžko sledovatelnými

ohrožení existenčně důležitých zájmů společnosti přímo anebo zprostředkovaně (např. ztráta kreditu)

KLASIFIKACE KRIZOVÝCH JEVŮPODLE SVĚTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE (WHO)

KATASTROFY

PŘÍRODNĚKLIMATICKÉ

tektonické (voda)telurické (oheň)topologické (zem)meteorologické (vzduch)

ANTROPOGENNÍ

civilní katastrofy• dopravní nehody• průmyslové havárie• poškození systému HD• působení toxických odpadů• plošné požáry• jaderné havárieválečné konflikty

Typologie krizíSituační

Životní změny (tranzitorní k.)

Náhlý traumatizující stresor

Krize zrání – vývojové

Krize v kontextu psychopatologie

Neodkladné krizové stavy

Fáze krizeZvýšená úzkost

Zranitelnost a nedostatek kontroly situace

Předefinování

Psychologická dezorganizovanost

PRŮBĚH A STÁDIA KRIZE

STÁDIUM SYMPTOMŮ

AKUTNÍSTÁDIUM

STÁDIUMVYŘEŠENÍ

CHRONICKÉSTÁDIUM

1

3

2

1 2 3 tři varianty řešení krizí

AKUTNÍ STÁDIUM KRIZE

je období krize, kdy je nesoulad mezi plánovanými procesy a skutkovým stavem úplně zřejmý a jednoznačný

byly narušeny základní funkce systému, proto je nutné okamžitě přijmout mimořádná opatření

je nutné přijmout adekvátní opatření na eliminování už vznikajících škod a respektovat fakt, že:

• je ohrožena samotná podstata fungování systému

• rozhodnutí jsou přijímána pod tlakem a při nedostatku informací. Pokud bude reakce na akutní stádium krize úspěšná, subjekt se vyhne chronickému stádiu krize

CHRONICKÉ STÁDIUM KRIZE nastává v případě, že se pomocí přijatých opatření

nepodařilo krizi úplně odvrátit

přes její částečné zmírnění nebyla správně lokalizována a dostatečně paralyzována příčina krize

krize se může opětovně stupňovat, může být nepřímočará (různý směr, několik opakování průběhu)

krize může způsobit katastrofu, zničení systému, jeho funkcí, struktury i vnitřních vazeb

je charakterizováno získáním rovnováhy systému a připraveností začít s jeho obnovou

umožňuje přijetí strategie obnovy a postupné vykonání řady organizačních, personálních, technologických a dalších konkrétních opatření, která by měla být završena dosažením stability a nové kvality systému

STÁDIUM VYŘEŠENÍ KRIZE

Psychospirituální krize a její definicePsychospirituální krize je transformativní proces s léčivým potenciálem, který může mít vnější podobu psychózy, ale neměl by se zaměňovat s psychózou jako

duševní poruchou. Využití adekvátních terapeutických metod může napomoci k vyšší integraci osobnosti a plnějšímu zdraví. Jedno ze základních poselství tohoto souboru příznaků je, že za jistých okolností je normální mít „nenormální“ zážitky. Psychospirituální krize je, i přes své bouřlivé a neobvyklé projevy, fází osobního rozvoje jedince, která má potenciál spouštět pozitivní změny a při citlivém a profesionálním provázení vede k lepší integraci osobnosti.

Psychospirituální krize je v oblasti duševního zdraví poměrně novým pojmem. Jde o náročné období v životě jedince, které se projevuje epizodami neobvyklých zážitků, které zahrnují změny vědomí, vnímání, emocí a myšlení. V těchto zkušenostech se výrazně projevuje přesah do té doby obvyklých hranic prožívání sebe sama s častým výskytem transpersonálních (přesahujících běžné hranice vnímání sebe sama) nebo spirituálních (duchovních) zážitků. Psychospirituální krize nastává tehdy, když je průběh a projevy osobního rozvoje jedince příliš intenzivní a on přestává své zážitky zvládat zároveň se svým dosavadním fungováním.

Koho se PSK týká a co ji spouštíNositelé

může nastat u osob v každém věku;

záleží více na vnitřních faktorech;

procento lidí s psychospirituální krizí v populaci není známo, ale je odhadováno, že psychospirituální krizí prochází přibližně 15% pacientů hospitalizovaných v psychiatrických léčebnách s diagnózou psychóza.

Spouštěče

extrémní zážitky (ohrožení života, extrémní fyzická zátěž atd.);

silné emoční prožitky (např. ztráta blízké osoby, traumatizace, zamilování);

intenzivní meditační nebo jiná duchovní praxe;

užití psychedelických látek za nevhodných okolností;

série životních nezdarů;

náhlá ztráta obvyklé životní struktury a nemožnost ji nahradit něčím jiným;

a další mezní zážitky.

Příznaky, diagnostika, léčba Co se při psychospirituální krizi děje?

projevy jsou velmi individuální;

energetické prožitky v těle;

tělesné prožitky podobné závažným zdravotním stavům, např. infarktu,

smyslové vjemy, které ostatní lidé nevnímají (zvuky, tvary, barvy, světla),

předtuchy;

zážitky propojení s mytologickými a archetypálními fenomény;

a další zážitky parapsychologického a mystického charakteru.

Diferenciální diagnostika (x psychózy)

osoba v psychospirituální krizi na zážitky, ať jsou sebedramatičtější, nahlíží jako na psychologický proces (naproti tomu osoba trpící psychózou vnímá své prožitky jako platnou realitu);

osoba i v akutní psychospirituální krizi je schopna navázat spolupráci a terapeutický vztah s pomáhajícím profesionálem (naproti tomu, člověk v akutní fázi psychózy má s navázáním spolupráce potíže a léčba často musí na začátku probíhat proti jeho vůli).

Léčba psychospirituální krize

Pokud jde o psychospirituální krizi, odborné psychoterapeutické doprovázení podpoří transformativní a sebeléčivý potenciál těchto zkušeností a s nimi spojených vnitřních procesů. Terapeuticky zvládnutá psychospirituální krize může vést k vyšší integraci osobnosti.

Řešení krizePřirozené vyrovnávací strategie

(regrese, popření,kontakt s pocity, sdílení, práce s tělem a vlastními potřebami, vědomí vlastních hranic)

Svépomoc (vlastní zkušenosti)

Kontakt s rodinou, lidmi, laická pomoc (komunita, blízcí, kolektivní rituály aj.

Inspirace (př. literární)

Tvořivost, naděje

Odborná pomoc (stabilizace a podpora kompetence klienta)Dostupnost (bezbariérovost)

Individualita

Komplexnost

Návaznost

Ambulantní, hospitalizace, terénní služba, v klientově prostředí, telefonicky

Vodáčková , D. a kol.: Krizová intervence. Krize v životě člověka. Formy krizové pomoci a služeb. Praha, Portál, 2002.

Životní události (Holmes, Rahe)

Úmrtí partnera 100

Rozvod 73

Rozvrat manželství 65

Uvěznění 63

Smrt blízkého v rodině 63

Úraz, vážná nemoc 53

Sňatek 50

Ztráta práce 47

Přebudování manželství 45

Důchod 45

Změna zdraví v rodině 44

Těhotenství 40

Sex. Obtíže 39

Přírůstek v rodině 39

Změna práce 39

Změna financí 38

Smrt přítele 37

Přeřazení v práci 36

Velké neshody s partnerem 35

Půjčka (roční p.) 31

Splatnost p. 30

Změna odpovědnosti v práci 29

Dítě jde z domova 29

Konflikty s příbuznými 29

Mimořádný osobní výkon 28

Partner nastupuje/končí práci 26

Vstup/konec školy 26

Změna živ. Podmínek 25

Změna zvyklostí 24

Problémy se šéfem 23

Změna prac. doby a podm. 20

Změna bydliště 20

Změna školy 20

Změna rekr. aktivit 19

Změna církve/strany 19

Změna sociálních aktivit 18

Půjčka (méně než roční p.) 17

Změna spánku 16

Změny v širší rodině 15

Změny ve stravě 15

Vánoce 12

Přestupek (doprava) aj. 11

Součet bodů za poslední rok:

250 = hraniční hodnota

(už by se s tím mělo něco dělat)