komunikující společenství · web viewbez tohoto přístupu jsou...
TRANSCRIPT
Komunikujc spoleenstv
Komunikujc spoleenstv.
Sjednocovn politickho prostoru pozdn stedovkho Slezska
Opava 2012 Martin apsk
KOMMUNIZIERENDE GEMEINSCHAFTEN.
Einigungsprozess des politischen Raumes des sptmittelalterlichen Schlesiens
Whrend des Hoch- und Sptmittelalters wurde ein Prozess der allmhlichen politischen Integration des schlesischen Raumes gestartet. Die ursprnglich parallel aufgetretenen Frstentmer wurden in Bundesreihen gekoppelt und spter kam es zur Herausbildung der ersten zentralen ganzschlesischen Organe. Am Anfang des 16. Jahrhunderts hat die schlesische Landesreprsentation bereits als gleichwertiger Partner gegenber den brigen Vertretener der bhmischen Kronlnder aufgetreten. Die Identitt der politischen Gemeinde wurde in Schlesien auf ganz unterschiedliche historische im Zeit und Raum verankerte Wahrnehmungsmustern, auf ein profiliertes Modell der Kompetenzbertragung und auf gemeinsames Auftreten gegenber der Welt hinter eigener Grenzen gesttzt. Dieser Vorgang hat widerholt die Aufmerksamkeit mehrerer Forscher geweckt. Schlesien stellt ein Modellfall des historischen Gebietes dar, in dessen Untersuchung interdisziplinre Forschungsmethoden Anwendung finden. In der vorliegenden Abhandlung wird vor allem das Konzept der hierarchisch strukturierten Stdtelandschaften verwendet, die politische, wirtschaftliche und rechtliche Ebene der Wirkung von politischen Institutionen bercksichtigt haben. Das bei Untersuchung von Stdtebnden und ihrer Mischformen eingesetzte Interpretationsmodell wird auf das Modell der als politische Partner fungierten Frstentmer bertragen und es wird ihre Kommunikationsbandverteilung nher beobachtet. Auf diese Art und Weise formiertes Kommunikationsnetz wurde durch mehrere Kommunikationsknoten mit unterschiedlich groem Gewicht (Konektivittsgrad) gebildet. Bei der Formbildung der Landesgemeinschaft wurden die Netzwerkforschungsmethoden und autopoetische Systeme eingesetzt. Die Aufdeckung von Kommunikationsverbnden, nebenbei auch von politischen Verbnden, hat dazu beigetragen, dass es teils zur Eliminierung der ungleichmigen Quellenaufbewahrung aus der Zeit des Sptmittelalters kam und dass sich auch eine andersartige Interpretation von Breslau und ihrer Rolle im Einigungsprozess der schlesischen Frstentmer darbietet. Bei der Formierung Schlesiens haben die allwichtigste Rolle die schlesischen Frsten gespielt.
vod7
I. Zem, region, komunikace22
Komunikace a region23
Komunikan centra pozdn stedovkho Slezska38
Komunikan potencil politickch instituc55
Knec dvory59
Vratislavsk biskupstv70
Vratislav83
Panovnk a jeho zstupci100
Dl shrnut106
Vnitn a vnj vazby politickho prostoru110
Slezsko vdob interregna128
Zpas o esk trn vrchol nebo pd Vratislavi vroli komunikanho centra?144
II. Politick promny pozdn stedovkho Slezska 160
Nastolen esk krlovsk moci161
Slezsk knectv v jednnch mezi eskm a polskm krlem (13351339161
Pevzet vratislavskho knectv a ustaven lucembursk sprvy169
Vratislav a Jan Lucembursk174
Spor s biskupem Nankerem a upraven postaven niskho knectv176
Lucembursk pokus o pilenn vratislavsk diecze182
Lucembursk politika vi knatm184
Postaven svdnickho knectv192
Namyslovsk mr194
Vytvoen soustt zem Koruny esk201
Upevnn esk krlovsk moci (13481389)207
Svdnick a javorsk knectv na cest k bezprostedn podzenosti esk korun207
Lucembursk vztahy s Polskem v edestch letech211
Posilovn hospodsk dominance Vratislavi214
Promny centrln moci v Pood na potku vldy Vclava IV.224
Promny slezskch knectv do konce lucembursk ry229
Minsterbersk knectv do roku 1428229
Promny beskho a lehnickho knectv do konce vldy Lucemburk230
Vvoj hlohovskho knectv do konce vldy Lucemburk238
Promny olenickho knectv242
Opolsk knectv246
Promny hranic bytomskho knectv251
Osvtimsk a tnsk knectv252
Vvoj opavskho vvodstv a ratiboskho knectv256
Slezsko knec a krlovsk (1389 1419)260
Slezsk knectv v promnch stedoevropsk politiky pelomu 14. a 15. stolet260
Spolky slezskch knat a jejich partnei265
Spory opolskch Piastovc a poslen instituce knecho soudu268
Vratislavsk povstn v roce 1418 jako pznak oslaben krlovsk autority271
Pokraujc sjednocovn Slezska v dob husitskch vlek275
Sprva korunn domny v prvnch letech Zikmundova panovn275
Promny knecho spolku do konce roku 1427281
Slezsk knectv za vrcholc husitsk ofenzivy287
Slezsko za vldy Albrechta Habsburskho294
Nov proudy laick zbonosti a promny crkevn sprvy299
Slezsk knectv v dob oslaben stedn moci (14391457)305
V asech bezvld305
Promny slezskho obchodu311
Vzestup Jiho z Podbrad a korunovace Ladislava Pohrobka316
Protiidovsk pogromy v roce 1453318
Poslen postaven Vratislavi za kralovn Ladislava Pohrobka322
Slezsk knectv mezi dvoj krlovskou volbou327
Volba Jiho z Podbrad327
Vyvolen msto330
Slezsk politika Jiho z Podbrad334
Vratislav komunikanm a intelektulnm centrem pozdn stedovkho Slezska339
Pijet krle Mayte Korvna344
Za dvou eskch krl346
Vlda a sprvn reformy krle Matye Korvna348
Lenn knectv v zvru stedovku356
Kladsko a minsterbersk knectv356
Besk a lehnick knectv358
Hlohovsk knectv361
Olenick knectv362
Opolsk knectv364
Opavsk vvodstv a ratibosk knectv365
Osvtimsk a tnsk knectv368
Zvren vahy373
Prameny379
Literatura382
vod
Vprbhu vrcholnho a pozdnho stedovku proel prostor stednho Pood nkolika zsadnmi mocenskmi promnami. Znkdejch piastovskch dl se postupn vyvinula rodov knectv, kter se ji za zmnnch podmnek spojila do jednoho politickho prostoru zem. Na prahu 16. stolet u zemsk reprezentace Slezska vystupovala jako rovnocenn partner vi dalm zstupcm eskho korunnho soustt. Jako zem, kter svoji identitu oprala o odlinou historickou pam ukotvenou vase i vprostoru, svyprofilovanm modelem delegace pravomoc a spolenm vystupovnm vi svtu za svoj hranic. dn ze zmnnch ukazatel nebyl samozejm a strukturln promny pozdn stedovkho Slezska pipomnaj, u sodstupem nkolika stalet, pekotn dohnn nskoku, kter si vi nmu udrovaly zemsk obce zMoravy i ech. Kdybychom mli zcelho pozdn stedovkho vvoje slezskho teritoria vyzdvihnout jeden rys, nejsp bychom si vybrali dynamiku, je svdila o obrovskm potencilu zemsk obce a souasn o jejm neustlm podncovn vnitnm soupeenm, kter probhalo vrmci slezskho politickho prostoru. Jinmi slovy by se dalo ci, e podoba pozdn stedovk korunn zem Slezska nevznikla koncensem urujcch sil jeho politickho pole, ani jako dsledek dlouhodob uplatovan strategie vldnoucho rodu, ale byla dna prudkmi stety o politickou, hospodskou a kulturn dominanci ve sledovanm regionu. Vedle sil o zskn urujcho postaven pitom hrla klovou roli i otzka, kdo bude formovat institucionln pam spoleenstv.[footnoteRef:1] [1: Ble A. RTHER, Episode, Epoche, Ewigkeit? Zu Fremdsicht und Selbstbild der mitteralterlichen Luxemburgerdynastie in den bhmischen Kronlnder, in: L. Bobkov J. Zdichynec (edd.), Geschichte, Erinnerung, Selbstidentifikation. Die schriftliche Kultur in den Lndern der Bhmischen Krone im 14.-18. Jahrhundert (=Die Kronlnder in der Geschichte des bhmischen Staates, B. V.), Praha 2011, s. 26-50 a L. BOBKOV, 7.4.1348 Ustaven Koruny krlovstv eskho. esk stt za Karla IV, Praha 2006.]
Jet ve tinctm stolet se pitom legitimita vldnoucch knat vpolskm Pood odvjela od jejich pslunosti kpiastovsk dynastii. Kad zknat si udroval teoretick nroky na polskou krlovskou korunu a knata ze Slezska soupeila se svmi piastovskmi pbuznmi o ovldnut Krakova i stamnm krlovskm trnem. Stety odehrvajc se vrovin velk politiky a pitahujc pozornost soudobch letopisc by nm vak nemly brnit ve vnmn dalch, vdel asov vln probhajcch proces. Piastovsk knata si postupn upevovala okruh svch stoupenc zad loklnch elit a jejich moc se stle vce teritorializovala. Slezt Piastovci navc tili zpchodu nov lechty pochzejc zskho prosted. Implikace prvk manskho prva inila tyto rody mnohem zvislejmi na kneti, ne tomu bylo u starch elit. Formln odlien vychzejc zdvou paraleln fungujcch prvnch systm se vak brzy zaalo strat a ob skupiny rod spolu zaaly splvat. Pro domc elity, alespo voblasti psoben vratislavskch knat, se stvalo vhodnjm pejmat nov prvn systm. Nov upevnn lechtick obce si vynucovaly vt vliv a po jejich boku stanula i stle vznamnj Vratislav. Nebylo by vak sprvn tento proces zcela zobecovat. Vjednotlivch dlech probhal sodlinou dynamikou a vdomn opolskch knat (budoucm Hornm Slezsku) nememe hovoit ani o rozshl vln pchodu sk lechty, ani o vzniku politicky aktivnch mstskch obc. I zde se vak po postupnm ochladnut ambic smovanch ke krakovskmu trnu naplno rozbhl proces svn knecho dvora a loklnch elit.[footnoteRef:2] [2: Ble T. JUREK, Vom Ritterrum zum Adel. Zur Herausbildung des Adelsstandes im mittelalterlichen Schlesien, in: J. Harasimowicz M. Weber (edd.), Adel in Schlesien, B. I. Herrschaft Kultur Selbsdarstellung, Mnchen 2010, s. 53-76; T, Obce rycerstwo na lsku, Pozna 1998 a A. BOGUSZEWICZ, Corona Silesiae. Zamki Piastw frstenberskich na poudniowym pograniczu ksistwa jaworskiego, widnickiego i zimbickiego do poowy XIV wieku, Wrocaw 2010, s. 107-183.]
et panovnci pomohli dlouh proces teritorializace knec moci zavrit. Lenn slib a psahu vrnosti skldanou ze strany knat eskmu (a polskmu) krli Janovi Lucemburskmu doprovzelo ve dvactch a tictch letech 14. stolet vydn pslunch lennch smluv, kter vi sob vymezovaly jednotliv lenn knectv. Ani tehdy (a mon tm spe) nebylo slezsk Pood vnmno jako jeden celek. Dikce pramen vznikajcch na eskm krlovskm dvoe hovoila o polskch knatech. Souasnci sice po