Karel Engliš

Životopisná data

• narodil se 17. srpna 1880 v Hrabyni u Opavy• po gymnáziu v Opavě studoval na právnické fakultě UK v Praze

- zde ho nejvíce ovlivnily semináře českého národohospodáře profesora Albína Bráfa

• studia práv dokončil v roce 1904 titulem doktor práv• první zaměstnání v Zemském statistickém úřadu pro království

České• během 4 let práce na Ministerstvu obchodu ve Vídni - první

zkušenosti o chodu státní správy• již v době svého působení na statistickém úřadě a ministerstvu

obchodu E. publikoval články s národohospodářským a sociálním zaměřením

• v roce 1910 habilitoval na české technice v Brně, kde začal přednášet jako docent národního hospodářství

Karel Engliš jako vědec a pedagog • V Brně Engliš zahájil svou vědeckou práci - publikoval v

Lidových novinách a v Naší době - jeho zájem se začal přesouvat od otázek sociálních k otázkám veřejných financí

• V roce 1913 byl Engliš zvolen děkanem a publikoval své přednášky o národním hospodářství

• v roce 1916 vyšla E. Sociální politika a v roce 1917 Teorie statistiky spotřebního hospodářství. Spotřební hospodářství 65 učitelských rodin na Moravě z roku 1913 - 1914

• první národohospodářskou prací se stala kniha Peníze z r. 1918

• 1918 podává K.E. spolu Františkem Weyerem a Aloisem Jiráskem návrh zákona na zřízení druhé české university

• 1919 vzniká Masarykova universita a K.E. se stává jejím prvním rektorem - měl zásluhy nejen pedagogické, ale i vědecké - zakládá brněnskou školu národohospodářskou

Karel Engliš jako vědec a pedagog • 1939 byl K.E. jmenován řádným profesorem právnické fakulty

UK

• 1947 byl profesor K.E. jmenován rektorem University Karlovy - na tuto funkci po komunistickém puči v únoru 1948 (jako představitel demokratického liberalismu) byl nucen pod tlakem rezignovat

• V50- tých letech musely být spisy K.E. vyřazeny z veřejných knihoven a profesor K. Engliš byl vyhoštěn do pohraničí

• Později se K.E. podařilo vrátit do rodné Hrabyně u Opavy, kde vznikla řada rukopisů převážně s filosofickým zaměřením a kde v roce 1961 K. Engliš zemřel

• Po listopadu 1989 byl K. Englišovi udělen in memoriam Řád T.G. Masaryka a byla založena Společnost profesora Karla Engliše

Vědecký odkaz • Karel Engliš je tvůrcem tzv. teleologické národohospodářské

teorie, kterou konkretizoval v teorii cenové, peněžní, úvěrové, mzdové, devizové, finanční, v teorii státního hospodářství a v teorii krizí

• Telos = účel, cíl

• teleologická teorie je postavena na myšlence, že poznávání a chápání všech ekonomických procesů je vědecky uspokojivé jenom tehdy, sledujeme - li v chování všech subjektů - podniků, domácností, bank, státu, atd. - účelovost, záměrnost

• Některé další publikace: Národní hospodářství (1926), Teleologie jako forma vědeckého poznání (1930), Teorie státního hospodářství (1932), Soustava národního hospodářství (1938)

Karel Engliš jako politik a národohospodář

• K.E. dostal jako jeden z mála mimořádnou příležitost uplatnit své teoretické názory v ekonomické praxi mladé Československé republiky - ve 20. letech zastával funkci ministra financí v šesti vládách

• Zhodnocení období, kdy byl K.E. ministrem financí: tvrdá rozpočtová politika, snaha o zachování vyrovnaného státního rozpočtu, doprovázená reformou struktury rozpočtu a daňovou reformou a angažovaností v měnové politice

• 1934 - 1939 byl K.E. guvernérem Národní banky československé - v této funkci byl nekompromisním zastáncem stability české koruny a má svůj rozhodující podíl na tom, že česká koruna patřila k žádaným evropským měnám

Karel Engliš a Alois Rašín - názorové spory

• A. Rašín zastupoval v rámci českého ekonomického myšlení liberální proud, K. Engliš teleologický

• E. kritizoval Rašínovu měnovou politiku , která sledovala obnovení předválečné hodnoty měny pomocí deflace (regulací devizového kurzu) a prosazoval stabilizaci měny na její poválečné hodnotě

• Rašín obhajoval metalistické pojetí peněz (hodnota peněz je odvozena od hodnoty kovu, který zastupují), Engliš byl stoupencem nominalistického pojetí peněz (je založeno na účelovém vztahu peněz k hospodářskému subjektu)…..to znamená, že lidé, kteří užívají peníze si necení jejich „technického obsahu“ (daného vahou drahého kovu), ale „hospodářského obsahu (užitečnost statků, které si za peníze koupí). Peněžní jednotka je proto odvozena od cenové hladiny.

Použitá literatura

• Vencovský František : Karel Engliš, ISBN 80-7028-006-9

• Engliš Karel: Sociální politika, TOPIČ 1916

• Černý Jan : České ekonomické myšlení za 1. Republiky - A. Rašín a K. Engliš (http://www.inflace.com/TXTcsekon.htm)

• Seidl Vladimír: Paměti a zlatý fond českého ekonomického myšlení (http://www.svkol.cz/konf/01ref18.htm)

Sociální politika - úvodní pojmy

• Sociální politika: praktické snažení, aby

společenský celek byl vypěstěn a přetvořen co nejideálněji.

• Společenský celek(společnost): lidé spjati hmotnými nebo kulturními zájmy a svazky

• Nejúčinnější prostředek sociální politiky: státní moc a právo

• Úkol sociální politiky vytváření a ovlivňování společenského celku ( společnost stmelená hospodářskými a kulturními svazky, ale především ovládaná z ústředního bodu státní moci)

Sociální politika - sociální ideály

• Pro sociální politiku je nutný ideál člověka zdravého, vzdělaného a mravného.Cílem sociální politiky je z hlediska takovéhoto ideálu zvyšovat úroveň a umožnit pokrok v civilizaci co možná největšího počtu členů společenského celku.

• Spravedlnost je chápána tak, aby nerovnost , pokud není vlastnostmi individua odůvodněna, nešla dále, než pokrok civilizace opravdu žádá a aby jí ubývalo se vzrůstem produktivních sil.

Sociální politika -

společenské zřízení • Společenský řád (právní)- souhrn všech právních norem

ovládajících společenské těleso.

• Jádrem sociální otázky je, jak upraviti toto společenské zřízení, aby vypěstilo co nejideálněji společenské těleso směrem daného ideálu člověka zdravého, vzdělaného a mravného.

• Není absolutní a trvalé řešení: důvody: a/ proměnlivost názorů o ideálu člověka b/ povaha materiálu, který má být formován - lidé a hmotné prostředky života, výroba statků a její přirozené a technické podmínky

• Lidské jednání je vymezeno zvykem,právní řád má setrvačnost

• Hmotné prostředky se vyvíjí,nutno stanovit nové normy

Sociální politika - pojem sociální politiky

• E. vidí sociální politiku jako politiku nivelační, která vyrovnává společenské nesrovnalosti a jako taková si všímá vrstev a tříd slabších, utlačených, méně majetných, těch, kterým jest uložena větší než průměrná část břemene společenské práce, ale jimž se dostává menší než průměrný podíl na plodech hmotné a duchovní kultury. Sociální politika pracuje na povznesení těchto vrstev.

• Sociální politika nemá stavět, ale napomáhat produktivitě - vše, co činí člověka lepším, činí lepším i to, co člověk činí.

• Hybnou pákou sociální politiky není milosrdenství, ale spravedlnost a společenská účelnost.

Sociální politika - platné společenské řády a sociální problémy z nich

vyrůstající - diskuse• Existence společenských tříd - jak vidí K. Engliš střední třídu a

dělnickou třídu

• Problém chudoby a chudinství jest jev, který provází každý společenský pořádek zbudovaný na soukromém vlastnictví. (více K. Engliš: Sociální politika str. 29-33)

• Problém středostavovský ( např. ochrana malých živnostníků, oproti velkým závodům, etc.…….) (více K. Engliš: Sociální politika str. 33-39)

• Sociální politika a socialismus (více K. Engliš: Sociální politika str. 42-44)

• Odmítnutí socialismu – náprava existujícího řádu pokojnou cestou

• Sociální politika si půjčuje prostředky z dílny socialistické - státní zásahy

• Orgány sociální politiky : 1.) Stát - který používá prostředky jako je donucení, právo, daně, 2.) místní subjekty sociální politiky: (země, okresy, obce) a 3.) zájmové subjekty (komory, spolky) a K. Engliš řadí mezi orgány sociální politiky také svazky dobrovolné ( spolky ), které nemohou mocensky zasahovat, ale mají funkci informační, vzdělávací a propagační (více K. Engliš: Sociální politika str. 45,46)

Sociální politika - o dělnické otázce - diskuse

Vymezení dělnické třídy a problémů dělnické třídy:

• Nezaměstnanost

• Pracovní smlouvy- kolektivizace pracovních smluv

• Otázka pracovní doby, minimální mzdy,…

• Otázka zaopatření nezaměstnaných a k práci nezpůsobilých dělníků a jejich příslušníků