jugoslávie

31
vlajka vlajka znak znak

Upload: yvette-hyde

Post on 30-Dec-2015

26 views

Category:

Documents


0 download

DESCRIPTION

Jugoslávie. vlajka. znak. HLAVNÍ MĚSTO. Hlavní město Jugoslávie je Belgrade. Další města:Subotiva,Novi Sad,Bitolj, Split, Cubrovnik,Cetyje. MEZI NÁRODNÍ TRESTNÍ TRIBUNÁL. LETECKÉ MUZEUM. AN 26. UNIVERZITA. DIVADLO. Sousedé. - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

vlajkavlajka znakznak

Hlavní město Jugoslávie je Belgrade.Hlavní město Jugoslávie je Belgrade.

Další města:Subotiva,Novi Sad,Bitolj, Další města:Subotiva,Novi Sad,Bitolj, Split,Split,

Cubrovnik,Cetyje.Cubrovnik,Cetyje.

MEZI NÁRODNÍ TRESTNÍ MEZI NÁRODNÍ TRESTNÍ TRIBUNÁLTRIBUNÁL

LETECKÉ MUZEUMLETECKÉ MUZEUM

AN 26AN 26

UNIVERZITAUNIVERZITA

SousedéSousedé

Maďarsko,Rumunsko,Bulharsko,MakedMaďarsko,Rumunsko,Bulharsko,Makedonie, onie,

Albánie,Bosna a Albánie,Bosna a Hercegovina,Chorvatsko Hercegovina,Chorvatsko

a z jihozápadu ho omývá Jaderské a z jihozápadu ho omývá Jaderské moře.moře.

RozlohaRozloha

• Rozloha 102 173km2.Rozloha 102 173km2.

• Využití plochy 40% orná půda,Využití plochy 40% orná půda,

• 21% pastviny,17% lesy,22% ostatní21% pastviny,17% lesy,22% ostatní

NÁRODNOSTNÁRODNOST

• Jihoslovanů84,3%,Němců4%,MaďarůJihoslovanů84,3%,Němců4%,Maďarů4%,4%,

• Albánců4%,Rumunů1,5%,Italů0,8%.Albánců4%,Rumunů1,5%,Italů0,8%.

• Čechoslovanů150 000.Čechoslovanů150 000.

• Počet obyvatel 10.760.000Počet obyvatel 10.760.000

MĚNAMĚNA

• DinárDinár

JazykyJazyky

• Jazyky Serbochorvatské,Slovinské,Jazyky Serbochorvatské,Slovinské,

• Makedonské.Makedonské.

Náboženství Náboženství

• Pravoslavných 41%,Katolíky 38%,Pravoslavných 41%,Katolíky 38%,

• Mohamedů 11%,Židů 0,5%.Mohamedů 11%,Židů 0,5%.

KATEDRÁLA ST SAVAKATEDRÁLA ST SAVA

PODNEBÍPODNEBÍ

• Na severu plochá Podunajská nížina; jižně od Dunaje Na severu plochá Podunajská nížina; jižně od Dunaje povrch vrchovinný až hornatý, směrem k jihu výšky povrch vrchovinný až hornatý, směrem k jihu výšky stoupají. Pohoří Prokletije (Djaravica, 2 656 m n. m.), stoupají. Pohoří Prokletije (Djaravica, 2 656 m n. m.), Durmitor (2 522 m n. m.), Šar planina (Ljuboten, 2 Durmitor (2 522 m n. m.), Šar planina (Ljuboten, 2 496 m n. m.). Velké plochy krasu (jeskyně, pole, 496 m n. m.). Velké plochy krasu (jeskyně, pole, ponorné toky). Na jihozápadě skalnaté pobřeží ponorné toky). Na jihozápadě skalnaté pobřeží Jaderského moře. Hlavní řekou Dunaj, přítoky zleva Jaderského moře. Hlavní řekou Dunaj, přítoky zleva Tisa, zprava Sáva a Morava. Četná jezera, největší Tisa, zprava Sáva a Morava. Četná jezera, největší Skadarské (391 km2, na hranici s Albánií). Podnebí je Skadarské (391 km2, na hranici s Albánií). Podnebí je mírně teplé se slabě kontinentálními rysy, na mírně teplé se slabě kontinentálními rysy, na jihozápadě bohaté na srážky (až 4 500 mm ročně). jihozápadě bohaté na srážky (až 4 500 mm ročně). Podunajská nížina má stepní vegetaci, v horách Podunajská nížina má stepní vegetaci, v horách dubové, bukové, smíšené a smrkové lesy. dubové, bukové, smíšené a smrkové lesy.

VODSTVOVODSTVO

• Lim,Sáva,Drina,Tisa,Morava.Lim,Sáva,Drina,Tisa,Morava.

• Nejdelší řeka Dunaj (2 850km)Nejdelší řeka Dunaj (2 850km)

PŘÍSTAV A SÁVAPŘÍSTAV A SÁVA

Prezident Prezident

• Prezident Jugoslávie:Vojislav Prezident Jugoslávie:Vojislav KoštunicaKoštunica

HOSPODÁŘSTVÍHOSPODÁŘSTVÍ

• Zemědělsko-průmyslový stát s Zemědělsko-průmyslový stát s významným nerostným bohatstvím. významným nerostným bohatstvím. Výrazné regionální rozdíly v úrovni Výrazné regionální rozdíly v úrovni hospodářského rozvoje. Hospodářství hospodářského rozvoje. Hospodářství postiženo válkou na Balkáně a postiženo válkou na Balkáně a mezinárodním embargem.mezinárodním embargem.V zemědělství pracuje 23 % obyvatelstva, V zemědělství pracuje 23 % obyvatelstva, v průmyslu 33 %. - Pěstuje se kukuřice, v průmyslu 33 %. - Pěstuje se kukuřice, pšenice, brambory, vinná réva, olejniny, pšenice, brambory, vinná réva, olejniny, tabák, zelenina. Chov prasat, ovcí, skotu. tabák, zelenina. Chov prasat, ovcí, skotu. Významná těžba rud neželezných kovů Významná těžba rud neželezných kovů (měď, olovo, zinek, bauxit, stříbro). (měď, olovo, zinek, bauxit, stříbro).

PRŮMYSLPRŮMYSL

• strojírenský, potravinářský, hutnický, strojírenský, potravinářský, hutnický, chemický, textilní. chemický, textilní.

SPORTYSPORTY

• FotbalFotbal,Tenis,Basketbal,Házená.,Tenis,Basketbal,Házená.

HISTORIEHISTORIE

• Po německé invazi Jugoslávie a SSSR, Po německé invazi Jugoslávie a SSSR, jugoslávské lidé mobilizovali velkou jugoslávské lidé mobilizovali velkou partyzánská armáda odrazit okupační síly. partyzánská armáda odrazit okupační síly. Partyzán odpor byl organizován a vedl Partyzán odpor byl organizován a vedl Josip Broz Tito a Komunistické strany Josip Broz Tito a Komunistické strany Jugoslávie. Po jejich vítězství nad Jugoslávie. Po jejich vítězství nad německým okupantům, lidé Jugoslávie německým okupantům, lidé Jugoslávie odmítla re-vytvořit pravidlo monarchie v odmítla re-vytvořit pravidlo monarchie v rámci exilového krále Petra. Spolková rámci exilového krále Petra. Spolková People's Republic Jugoslávie byla založena People's Republic Jugoslávie byla založena a Tito byl zvolen prezidentem národa a Tito byl zvolen prezidentem národa krátce poté. krátce poté.

Josip Broz Tito Josip Broz Tito

• Josip Broz TitoJosip Broz Tito (azbukou:(azbukou: Јосип Броз Тито (7 nebo 25 července Јосип Броз Тито (7 nebo 25 července 1892 - 4 května 1980) byl revoluční 1892 - 4 května 1980) byl revoluční jugoslávskéjugoslávské a a státník.státník. že ho- že ho-General (pozdější prezident) ze General (pozdější prezident) ze Svazu komunistů JugoslávieSvazu komunistů Jugoslávie (1939 - (1939 -80), a pokračoval jako vedoucí 80), a pokračoval jako vedoucí světové válkysvětové války jugoslávské hnutí jugoslávské hnutí odporu, jugoslávské odporu, jugoslávské nestraníkůnestraníků (1941-45). Po válce byl (1941-45). Po válce byl autoritářskýautoritářský [[premiérpremiér (1943 -53) a později (1943 -53) a později předsedapředseda (1953-80) ze (1953-80) ze Socialistické federativní republiky JugoslávieSocialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ). Od roku 1943 (SFRJ). Od roku 1943 do své smrti v roce 1980 zastával hodnost do své smrti v roce 1980 zastával hodnost maršál Jugoslávie,maršál Jugoslávie, které které slouží jako vrchní velitel jugoslávské armády, slouží jako vrchní velitel jugoslávské armády, Jugoslávská lidová armádaJugoslávská lidová armáda (JNA). Tito byl hlavním architektem (JNA). Tito byl hlavním architektem "druhé Jugoslávie", socialistické federace, která trvala od druhé "druhé Jugoslávie", socialistické federace, která trvala od druhé světové války až do roku 1991. Přesto, že je jeden ze zakladatelů světové války až do roku 1991. Přesto, že je jeden ze zakladatelů Kominforma,Kominforma, on byl také první (a jediný úspěšný) Kominforma člen on byl také první (a jediný úspěšný) Kominforma člen vzdorovat sovětské hegemonie. Podporovatel nezávislé cesty k vzdorovat sovětské hegemonie. Podporovatel nezávislé cesty k socialismu (někdy označovaná jako "národní komunismus" nebo socialismu (někdy označovaná jako "národní komunismus" nebo ""TitoismTitoism"),"), byl jedním z hlavních zakladatelů a podporovatelů byl jedním z hlavních zakladatelů a podporovatelů nonnon-nevyrovnaného pohybu,-nevyrovnaného pohybu, a jeho první tajemník-generál. Jako a jeho první tajemník-generál. Jako takový, on podporoval politiku nonalignment mezi dva takový, on podporoval politiku nonalignment mezi dva znepřátelené bloky ve studené válce. znepřátelené bloky ve studené válce.

Rozpad JugoslávieRozpad Jugoslávie

• Svazová republika JugoslávieSvazová republika Jugoslávie byla byla federacífederací Černé HoryČerné Hory a a SrbskaSrbska, která vznikla , která vznikla na zbytku území na zbytku území JugoslávieJugoslávie ( (SFRJSFRJ) ) 27. dubna27. dubna 19921992 po odtržení po odtržení SlovinskaSlovinska, , ChorvatskaChorvatska, , MakedonieMakedonie a a Bosny a HercegovinyBosny a Hercegoviny. Jejím . Jejím hlavní městemhlavní městem byla srbská byla srbská metropolemetropole Bělehrad. Federace byla transformována 4. Bělehrad. Federace byla transformována 4. února 2003 ve volnější soustátí Srbsko a února 2003 ve volnější soustátí Srbsko a Černá Hora. Toto soustátí poté zaniklo 3. Černá Hora. Toto soustátí poté zaniklo 3. června 2006 rozpadem na dva samostatné června 2006 rozpadem na dva samostatné státy Srbsko a Černá Hora.státy Srbsko a Černá Hora.