Vatiknsk zahrady tvo park, kter zaujm vce ne polovinu zem mstskho sttu Vatikn (23 hektar)

Je zde mono nalzt parkov lesn porost ve stylu anglick zahrady, ale i peliv udrovan, geometricky uspodan zhony

Jedn se o jedinenou ozu zelen v centru ma. O cel komplex peuje zhruba ticet zamstnanc

V zahradch roste zhruba 6500 exempl rostlin, zastupujcch asi 300 druh

Rostliny nejsou vdy typicky italsk, jsou zde vyszeny etn exotick druhy z celho svta severoamerick javory, libanonsk cedry, japonsk cykasy, tasmnsk eukalypty, nsk jasmny a dal

Zahrady obvaj bn i vzcnj druhy ptk, by a uovky

Vyskytuj se tu tak veverky, kuny i jeci. dn zvata zde vak nejsou clen chovna

Pouze Lev XIII. (1810 1903) oivil zahradu daky, gazelami a jeleny dovezenmi z Afriky

Pius XI. (1857 1939), kter se po parku pohyboval v automobilu, nechal zase pro zmnu vyasfaltovat veker cesty

V 16. stolet byl nerovn tern rozlenn do teras, propojench schody

Krom rzn uspodanch zelench ploch byl prostor postupn oiven tak rznmi stavbami, fontnami i obrazy a sochami

V prostoru zahrad se nachz i nkolik dleitch sttnch budov, jako napklad Vatiknsk rdio, ndra i sdlo vldy

Rdio Vatikn i Vatiknsk rozhlas je oficiln rozhlasov stanice Vatiknu, kterou na pn papee Pia XI. vybudoval slavn italsko-irsk vynlezce Guglielmo Marconi. Hlavnm sdlem Vatiknskho rozhlasu je severn v v leonskch hradbch s pilehlm palcem Lva XIII.Vedenm rdia jsou od jeho potk poveni jezuit.kolem rdia je pokrt co nejvt st svta vyslnm a pomhat tak v komunikaci Svatho stolce s vcmi a en katolick vry. Rdio pvodn nevyslalo dn reklamy, co se zmnilo v ervenci 2009

Vatiknsk ndra z roku 1933 je umstno pi jin hradebn zdi. Protoe byla budova postavena zejmna pro reprezentativn ely, je vybavena luxusnm nbytkem a bohatmi dekoracemi

Palc vldy navrhl Giuseppe Momo jako semin. Kdy vak v roce 1929 vznikl mstsk stt Vatikn, byla budova urena jako sdlo vldy. Palc postaven v letech 1927 1931 a je jednou z nejvtch budov ve Vatiknu

Ped budovou je velk kvtinov zhon se znakem prv vldnoucho papee

Leonsk hradby jsou zbytkem pvodnho opevnn Vatiknu, kter nechal v polovin 9. stolet postavit pape Lev IV.

V sv. Jana

Letohrdek Pia IV.

Orl fontna

Lurdsk jeskyn je replika skuten jeskyn ve francouzskm mst Lourdes, kde se mstnm dtem zjevovala Panna Marie

Krom vtch staveb je v zahradch umstno i mnostv rznch fontn, soch, fragment antickch sloup i sarkofg

Kamenn i devn laviky umouj odpoinut pi stoupn ternem

Cesty jsou oznaen prostmi kamennnmi tabulkami a osvtlen starobylmi litinovmi lampami

Zahrady jsou mstem klidu a meditace pro papee ji od 13. stolet

Z bezpenostnch dvod se dnes papeov po zahradch neprochzej, ale kdysi ml kad pape svou oblbenou prochzku

Vatiknsk zahrady nejsou tak snadno pstupn. Potebujete k tomu zvltn povolen, o kter si muste psemn podat.Prohldky se konaj s prvodcem ve vedn dny vdy od 10.00 hod.