Problematika věcných břemen a daňových odpisů při výstavbě telekomunikačních sítí

Jan Zahradníčekzahradnicek@akpv.cz

Témata

Některé z mnoha problémů, na které naráží operátoři při budování optických sítí:

1. Výstavba sítí na pozemcích a stavbách v majetku obcí – jak postupovat, jak určit cenu za zřízení věcného břemene?

2. Sdílení síťové infrastruktury – jak se na povinnost sdílení infrastruktury dívá evropská a česká legislativa

3. Daňové odpisy optiky - je nutné odepisovat síťovou infrastrukturu 20 let?

Výstavba sítě na cizí nemovitosti

Právní rámec:

ZoEK : podnikatel zajišťující VKS je oprávněn zřizovat a provozovat na cizím pozemku a/nebo cizí stavbě síťovou infrastrukturu (vedení, stožáry, související zařízení …).

§ 104 odst. 3 ZoEK: podnikatel zřídí k výkonu svých oprávnění primárně věcné břemeno

Výjimky:

Pro umístění a provoz anténních stožárů vč. antén a spojů lze na návrh podnikatele uzavřít i jiný typ smlouvy (nájem, výpůjčka) – vždy písemně

V případě stavby lze vnitřní komunikační vedení umístit na základě souhlasu vlastníka nemovitosti – musí být písemný

Výstavba sítě na cizí nemovitosti

Závěr:

Venkovní komunikační vedení - pouze na základě věcného břemene!

Právní úprava věcných břemen

Upravuje občanský zákoník - 89/2012 Sb. (NOZ)

Věcná břemena – patří do množiny věcných práv k cizím věcem. Omezení vlastníka věci ve výkonu jeho vlastnického práva - povinnost něco dělat, dát, strpět nebo se nějakého jednání zdržet

ZoEK – síť elektronických komunikací je inženýrskou sítí ve smyslu NOZ → specifický typ věcného břemene – služebnost inženýrské sítě

Obsah věcného břemene inženýrské sítě: Právo na vlastní náklady zřídit, provozovat a udržovat

vedení sítě Povinnost vlastníka to umožnit a zdržet se všeho, co by

síť ohrožovalo, vč. povinnosti umožnit vstup na pozemek za účelem prohlídky a údržby sítě

Obsahem není ze zákona povinnost poskytnout náhradu za věc. břemeno

Postup zřízení věcného břemene

Věcné břemeno je soukromoprávním vztahem → zřízení primárně na smluvním základě. Postup dle ZoEK: smlouva o smlouvě budoucí – na jejím základě dojde k

výstavbě smlouva o zřízení věcného břemene – po zaměření, pouze

ke skutečně dotčené části nemovitosti za jednorázovou náhradu – ze zákona

Smlouva je jen titulem – ke vzniku dochází zápisem do katastru nemovitostí

Pokud není uzavřena smlouva (nedojde k dohodě, vlastník není znám …), pak je věcné břemeno zřízeno na základě vyvlastnění – z. č. 184/2006 Sb. řízení zahájené pouze na návrh podnikatele oprávnění vzniká právní mocí rozhodnutí vyvlastňovacího

úřadu za vyvlastnění také náleží jednorázová náhrada

Pozemek/stavba v majetku obce

Obec je veřejnoprávní korporací (právnickou osobou), má vlastní majetek v právních vztazích vystupuje svým jménem a na vlastní

odpovědnost rozhodování o majetku obce - samostatná působnost →

o zřízení věcného břemene (o uzavření smlouvy) rozhoduje zastupitelstvo / rada

Nejsou stanoveny závazné ceny nebo postup pro určování výše náhrady za zřízení věcného břemene – uplatní se obecné regulativy (zákon o obcích): majetek musí být využíván účelně a hospodárně

v souladu se zájmy obce zájem obce - obec pečuje o všestranný rozvoj svého

území a o potřeby svých občanů, chrání veřejný zájem … obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého

majetku - obec nesmí zmenšovat hodnotu svého majetku

Pozemek/stavba v majetku obce

Závěr:

Zákon limituje spíš spodní hranici náhrady za zřízení věcného břemene

Postup obcí v praxi

Řada obcí přijímá svá vlastní pravidla pro zřizování věcných břemen k inženýrským sítím. Jako podklad pro určení ceny slouží: zákon o oceňování majetku

- pro účastníky soukromoprávních vztahů není závazný

- výše náhrady dle tohoto zákona je transparentní a spravedlivá

- stanovení ceny znaleckým posudkem určení pevné částky – mohou diskriminovat osoby, které

nejsou občany obce

Tyto metodiky či směrnice obcí nejsou pro podnikatele závazné – jedná se o výkon samostatné působnosti obce

Nezapomínat, že jedná o soukromoprávní závazkový vztah – podnikatel může předložit vlastní návrh smlouvy, resp. vlastní návrh ceny

Co když nedojde k dohodě …

Pokud nedojde k uzavření smlouvy, pak alternativní cesta postup pro získání věcného břemene je vyvlastňovací řízení (§ 104/4 ZoEK)

Zákonné předpoklady: pouze pokud je prokázán veřejný zájem na zřízení VB smlouva není uzavřena do 90 dní ode dne předložení

jejího návrhu obci

Součástí návrhu smlouvy musí být: znalecký posudek, podle kterého byla navržena cena za

věcné břemeno informace o konkrétním záměru (účelu vyvlastnění) s

upozorněním, že pokud nedojde k uzavření smlouvy, je možné získat potřebná práva vyvlastněním

Vyvlastňovací řízení

Příslušný je úřad obce s rozšířenou působností.

Výše náhrady se určí znaleckým posudkem - postup dle zákona o oceňování majetku, náklady hradí navrhovatel

Proti rozhodnutí o vyvlastnění je přípustné odvolání – má odkladný účinek

Obec může podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu – má také odkladný účinek

Vyvlastňovací řízení může trvat řadu let! V praxi obtížně využitelné…

Sdílení infrastruktury

Síť na cizím pozemku lze vybudovat a provozovat pouze: na základě soukromoprávního vztahu – smlouva s

majitelem pozemku o zřízení věcního břemene (není povinnost ji uzavřít)

na základě veřejnoprávního (správního) rozhodnutí – komplikovaná a zdlouhavá procedura vyvlastnění, nadto musí být prokázán veřejný zájem

Věcné břemeno nebude možné získat nebo to nebude ekonomické.

ZoEK nabízí způsob řešení - sdílení prostředků

Sdílení infrastruktury – evropská úprava

Rámcová směrnice pro sítě a služby elektronických komunikací - 2002/21/ES

Bod 23 preambule sdílení může být výhodné a mělo by být podporováno na

základě dobrovolných dohod pokud je přístup odpírán, může být vhodné povinné

sdílení

Článek 12 vnitrostátní regulační orgány podpoří sdílení zařízení

umístěného na soukromém nebo veřejném majetku (vč. nemovitostí)

pokud je odepřen přístup ke schůdným alternativám (z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo z cílů územního plánování) → povinné sdílení (vč. fyzického společného umístění) nebo koordinace prací – pouze po veřejné konzultaci

Sdílení infrastruktury – vnitrostátní úprava

základ v § 84 ZoEK

ČTÚ je oprávněn uložit podnikateli provozujícímu VKS povinnost: sdílet přiřazené prostředky (tj. síťovou infrastrukturu)

nebo jiný majetek, nebo koordinovat práce

Povinnost lze uložit pouze na základě předchozí žádosti jiného podnikatele; pouze podnikateli, který využívá cizí nemovitost.

Pouze pokud z důvodu ochrany životního prostředí, veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, nebo splnění cílů územního plánování nelze přiřazené prostředky zřídit samostatně.

Pouze po veřejné konzultaci dle § 130 ZoEK

Sdílení – vnitrostátní úprava II.

Veřejná konzultace Cílem je zjistit stanovisko dotčených subjektů Vyjádřit se může kdokoliv, jehož práva mohou být

rozhodnutím dotčena Pro konzultaci je stanoveno diskusní místo s dálkovým

přístupem, kde se rovněž předkládají připomínky a uveřejňuje výsledek konzultace

Má nezávazný charakter, ale musí být v rozhodnutí zohledněna

Při rozhodnutí musí ČTÚ zohlednit řadu skutečností (proveditelnost, ochranu investic vlastníka, zachování konkurenčního prostředí, práva duš. vlastnictví…)

V rozhodnutí ČTÚ stanoví Konkrétní technickou specifikaci způsobu sdílení Pravidla pro rozdělení nákladů (pokud se na něm strany

nedohodnou samy)

Daňové odpisy síťové infrastruktury

Síťová infrastruktura se odepisuje 20 let!

Co s tím?

Daňové odpisy – právní rámec

Proč se odpisuje 20 let?

Zákon o daních z příjmů (586/1992 Sb.): Je stanoveno šest odpisových skupin pro odpisování

hmotného majetku Doba odpisování 20 let je stanovena pro skupinu 4

Síťová infrastruktura je ve skupině č. 4 …

Otázka a možné řešení: byl hmotný majetek, který tvoří síť, správně zatříděn?

Zatřídění do odpisových skupin

Třídění do odpisových skupin – příloha č. 1 k z. o daních z příjmu

Odpisová skupina 4: Položka (4-13) - Vedení dálková trubní, telekomunikační

a elektrická, pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy

Položka (4-14) - Vedení místní trubní, elektrická a telekomunikační pokud nejsou uvedena v jiné položce této přílohy

Veškerá infrastruktura nemusí být nutně zatříděna ve skupině 4. Ta je pouze „sběrnou“ třídou, pokud hm. majetek není v jiné třídě !!!

Lze zatřídit část infrastruktury do jiné třídy?

Zatřídění do odpisových skupin II.

Odpisová skupina 3 – doba odpisu 10 let: Položka (3-7) - Věže a příhradové stožáry ze železa nebo

oceli

Odpisová skupina 2 – doba odpisu 5 let: Položka (2-18) - Monitory a projektory, hlavně pro

zařízení pro automatizované zpracování dat Položka (2-20) - Antény a parabolické antény všech

druhů, jejich díly Položka (2-31) - Optická vlákna a svazky optických

vláken; optické kabely

Odpisová skupina 1 – doba odpisu 3 roky: Položka (1-15) - Počítače a periferní zařízení

Správné zatřídění

Závěr:

Správným zatříděním jednotlivých položek lze výrazně snížit dobu odpisu!

Další způsoby zvýšení odpisů

Doba odepisování je stanovena pro „standardní rychlost“

Vedle toho je ještě možné zvýšení odpisů - § 31/1 z. o daních z příjmu zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 10 % může použít poplatník, který je prvním odpisovatelem

hmotného majetku zatříděného v odpisových skupinách 1 až 3

Jak mít jistotu správného postupu?

Žádost o závazné posouzení správci daně dle daňového řádu Správce daně musí vydat rozhodnutí o závazném

posouzení daňových důsledků za okolností, které žadatel uvede v žádosti

Rozhodnutí je pak závazné pro správce daně na 3 zdaňovací období

Děkuji za pozornost

Jan Zahradníčeke-mail: zahradnicek@akpv.cz

www.dobrepravo.cz

Velíšek & Podpěra - advokátní kancelář s.r.o.

Holečkova 105/6, 150 00 Praha 5tel.: +420 273 131 311, fax: +420 273 131 312www.akpv.cz

Kontakt