iii. vyhodnocení vlivů návrhu Úp města polná na udržitelný...

PROJEKT „ÚZEMNÍ PLÁN M ĚSTA POLNÁ“ JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE, EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

III. Vyhodnocení vlivů

Návrhu ÚP města Polná

na udržitelný rozvoj území Pořizovatel: Město Polná

Zastoupená: Jindřichem Skočdopole, starostou města zastoupená ve věcech smluvních i ve věcech

technických Ing. Jaroslav Sobotka, místostarosta Husovo náměstí 39, 588 13 Polná

Zhotovitel ÚP: Společnost AF-CityPlan, s.r.o.

zastoupená ve věcech smluvních i ve věcech technických Ing. Milanem Komínkem Jindřišská 17, Praha 1, 110 00 IČ: 47307218

Zhotovitel posouzení: Společnost AF-CityPlan, s.r.o.

Jindřišská 17, Praha 1, 110 00 IČ: 47307218

Ing. Hana Ali Ing. Tomáš Duda Bc. Jan Kvasnička

Spoluzhotovitel posouzení: Ing. Jan Dřevíkovský

Městské sady 666, 284 01 Kutná Hora autorizovaná osoba dle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. autorizovaný projektant ČKA pro ÚSES

Praha, duben 2013

AF - CITYPLAN, s.r.o.

Jind řišská 17, 110 00 Praha 1

PROJEKT „ÚZEMNÍ PLÁN M ĚSTA POLNÁ“ JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROST ŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE, EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

AF - CITYPLAN. s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.af-cityplan.cz

Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost

Vyhodnocení vlivů Návrhu ÚP Polná na URÚ 2

OBSAH

Úvod................................................................................................................................................................

A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí zpracované podle přílohy stavebního zákona, pokud příslušný úřad uplatnil požadavek na toto vyhodnocení ................................................................

B. Vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, pokud orgán ochrany přírody významný vliv na tato území nevyloučil ................................................................

C. Vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech ................................................................

SHRNUTÍ ..........................................................................................................................22

D. Vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, nepodchycené v územně analytických podkladech ................................................................................................................................

E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území ................................................................................................................................

F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - shrnutí ................................................................................................

Seznam zkratek ................................................................................................................................................................

Seznam použitých podkladů ................................................................................................................................

Seznam osob podílejících se na posouzení................................................................................................

Příloha: Vyhodnocení vlivů Návrhu ÚP Polná na životní prostředí ................................................................





Úvod

Udržitelný rozvoj je novým rámcem strategie civilizačního rozvoje. Vychází z klasické a široce přijaté definice Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj z r. 1987, která považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích. Cílem je takový rozvoj, který zajistí rovnováhu mezi třemi základními pilíři: sociálním, ekonomickým a environmentálním tak, aby jeden nebyl preferován před druhým. Podstatou udržitelnosti je naplnění tří základních cílů:

• sociální rozvoj, který respektuje potřeby všech

• účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů

• udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

Jedním z úkolů územního plánování, stanovených ve stavebním zákoně (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, dále jen SZ, s účinností od 1. 1. 2007 a novela č. 350/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2013) je také vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace (ÚPD) na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území – tzv. vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí (zpracované dle přílohy k výše uvedenému SZ) a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast (tzv. lokality soustavy Natura 2000), pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takový vliv nevyloučil.

Nový SZ (2013) dále stanovuje, že na úrovni území města je jako ÚPD zpracováván územní plán, jehož součástí je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

Územní plán města stanoví zejména základní koncepci rozvoje území města, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo k opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání území stanoví vyhláška č. 500/2006 Sb. (a novela 458/2000 Sb.), o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhláška č. 501/2006 Sb. (a novela 431/2012 Sb.), o obecných požadavcích na využívání území.

Struktura a obsah vyhodnocení vlivů ÚP na udržitelný rozvoj území jsou uvedeny v příloze č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. (a novele 458/2012 Sb.), o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, následovně:





Část A tohoto vyhodnocení vlivů na UR území obsahuje vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí podle přílohy SZ, pokud příslušný úřad uplatnil požadavek na toto vyhodnocení, jež nyní nahrazuje dřívější (před rokem 2007) vyhodnocení vlivů koncepce (ÚPD) na životní prostředí podle přílohy č. 9 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. dokumentaci SEA). Struktura a obsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí je uvedena přímo v příloze SZ, v bodech 1. - 12. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíší a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy územního plánu na životní prostředí.

Část B tohoto vyhodnocení vlivů na UR území obsahuje vyhodnocení vlivů ÚP na evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, pokud orgán ochrany přírody významný vliv na tato území nevyloučil

Část C obsahuje vyhodnocení vlivů na skutečnosti zjištěné v územně analytických podkladech. Územně analytické podklady (na úrovni obcí a na úrovni kraje) jsou územně plánovací podklady, které obsahují jednak podklady pro zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území (včetně hodnot a limitů území), jednak rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ). Obsah ÚAP obcí a kraje je stanoven v části A a části B v příloze č. 1 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. podle tzv. sledovaných jevů (pro ÚAP obcí 119 sledovaných jevů, pro ÚAP kraje 37 sledovaných jevů). Dále část C obsahuje předpokládané vlivy na výsledky SWOT analýzy v území – vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území, vliv na posílení slabých stránek řešeného území, vliv na využití silných stránek a příležitostí řešeného území a vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území.

Část D obsahuje vyhodnocení vlivů na jiné skutečnosti ovlivněné navrženým řešením, nepodchycené v územně analytických podkladech.

Část E obsahuje vyhodnocení přínosu ÚP k naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, jež byly schváleny v ZÚR kraje.

Část F obsahuje shrnutí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a to jednak vyhodnocení vlivů na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jež byla zjištěna v RURÚ, jednak shrnutí přínosu ÚP k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům potřeb života současné generace a k vytváření podmínek pro předcházení předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích.

V současné dob ě je vypracován variantní Návrh ÚP Polná, ke kterému je zpracováno vyhodnocení vliv ů na URÚ podle požadavk ů stavebního zákona, s respektováním požadavk ů vyhlášky č. 500/2006 Sb. (a novely 458/2012 Sb.), zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vliv ů na životní prost ředí, a dalších relevantních právních p ředpis ů.





A. Vyhodnocení vliv ů územního plánu na životní prost ředí zpracované podle p řílohy stavebního zákona, pokud p říslušný úřad uplatnil požadavek na toto vyhodnocení

Návrh Zadání územního plánu města Polná byl Krajskému úřadu kraje Vysočina předložen dne 21. 12. 2011. Dne 9. 1. 2012 bylo vydáno souhrnné vyjádření odboru životního prostředí s požadavkem na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy ke stavebnímu zákonu („SEA“) pod č.j.: KUJI 1317/2012 OZP 756/2006. Na základě uplatnění požadavku vyhodnocení vlivů na životní prostředí vyplývá z ustanovení § 47 odst. 3 stavebního zákona povinnost zpracovat vyhodnocení vlivů územního plánu Polná na udržitelný rozvoj území (URÚ), jehož součástí je vyhodnocení vlivu Návrhu ÚP na životní prostředí (část A vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území).

Rámcový obsah vyhodnocení vlivů Návrhu ÚP na životní prostředí je uveden v příloze č. 1 k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, struktura obsahu vyhodnocení vlivů je rozčleněna do 12 kapitol, dále je doplněna o požadavek kraje k vypracování kapitoly Návrhu stanoviska.

1 Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím

2 Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace (ÚPD, tj. územního plánu) k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni

3 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna ÚPD

4 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny

5 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním ÚPD významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti

6 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant ÚPD, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných; hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, flóru, půdu, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení

7 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení

8 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí

9 Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do ÚPD a jejich zohlednění při výběru variant řešení





10 Návrh ukazatelů pro sledování vlivu ÚPD na životní prostředí

11 Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí

12 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů

Zpracované vyhodnocení vlivů Návrhu ÚP na životní prostředí respektuje výše uvedenou strukturu a obsah dokumentu podle přílohy stavebního zákona a zohlednilo požadavky krajského úřadu a dalších dotčených orgánů na vyhodnocení vlivů. Kompletní podrobné vyhodnocení vlivů Návrhu ÚP na životní prostředí je uvedeno v příloze tohoto vyhodnocení.

Vlivy Návrhu ÚP (tj. navrhovaných rozvojových lokalit a navrhovaných změn funkčního využití území) na životní prostředí byly vyhodnoceny ze všech podstatných aspektů, a to v přehledných tabulkách i v textech podle:

1) vlivů různého druhu funkčního využití navržených lokalit na složky životního prostředí

2) jednotlivých složek ŽP, které mohou být ovlivněny.

Ad 1) :

Vyhodnocení poukazuje na typy funkčních využití, která jsou navrhována v rámci Návrhu ÚP, a jejich potenciální vlivy na stanovené složky prostředí, s přihlédnutím na určitý předpokládaný účel a způsob využití daných ploch.

Rozhodujícím faktorem pro určení charakteru vlivu je často cizorodost prvku v dané oblasti, která narušuje původní charakter území a mění jeho prostupnost a vazby na další segmenty krajiny i osídlení. V konkrétních situacích je navíc rozhodujícím faktorem míry negativního ovlivnění rozsah ploch a způsob realizace konkrétních záměrů, kde lze často minimalizovat negativní vlivy na přijatelnou mez pro nezadržitelný rozvoj území dodržením striktních opatření.

Ad 2):

V rámci vyhodnocení vlivů Návrhu ÚP na jednotlivé složky ŽP bylo zohledněno jak navržené funkční využití jednotlivých lokalit, tak i možná kumulace vlivů více různých lokalit a různých druhů využití území.

Z vyhodnocení vlivů na životní prostředí vyplývá, že obě varianty návrhu územního plánu Polná budou mít srovnatelné vlivy na životní prostředí. Přesto v ukazatelích vlivů na půdy, biologickou rozmanitost a ekologickou stabilitu se jeví varianta A jako vhodnější.





B. Vyhodnocení vliv ů zásad územního rozvoje na evropsky významné lokality nebo pta čí oblasti, pokud orgán ochrany přírody významný vliv na tato území nevylou čil

Proces pořízení ÚPD a soulad s procesem posuzování vlivů na životní prostředí a na lokality soustavy Natura 2000 je popsán již v úvodu předchozí kapitoly.

Podle § 47 odst. 2 stavebního zákona byl Návrh zadání ÚP Polná předložen dotčeným orgánům k uplatnění jejich vyjádření a požadavků. Orgán ochrany přírody může ve svém stanovisku dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, požadovat vyhodnocení vlivu koncepce (samostatně či v kumulaci s jinými koncepcemi) na lokality soustavy Natura 2000, pokud nelze vyloučit významný vliv koncepce na tyto lokality.

Příslušný orgán ochrany přírody, tj. Krajský úřad kraje Vysočina, odbor životního prostředí, ve svém vyjádření č.j.: KUJI 1317/2012 OZP 756/2006 ze dne 9. 1. 2012 nevyloučil významný vliv na lokality soustavy Natura 2000, konkrétně evropsky významnou lokalitu (EVL) CZ0613332 Šlapanka a Zlatý potok, a proto byl dán požadavek posouzení vlivu návrhu ÚP podle § 45i uvedeného zákona.

Vyhodnocení vlivů koncepce (návrhu ÚP Polná) na území soustavy Natura 2000 bylo zpracováno příslušnou autorizovanou osobou – Mgr. Alicí Hákovou v dubnu 2013 a je celé uvedeno v samostatné příloze tohoto vyhodnocení.

Návrh ÚP byl hodnocen ve vztahu k jediné možné dotčené lokalitě soustavy Natura 2000 - EVL Šlapanka a Zlatý potok, která byla vyhlášena za účelem ochrany jediného druhu (předmětu ochrany) – vydry říční (Lutra lutra). Návrh ÚP nevymezuje až na jednu výjimku žádné rozvojové plochy přímo v území EVL. Uvedenou výjimkou je koridor S obchvatu Polné, který je vymezen formou územní rezervy. Některé rozvojové plochy jsou navrženy v bezprostřední blízkosti EVL (plochy bydlení individuálního a plochy smíšené obytné), vymezení těchto ploch nepředstavuje s ohledem na jejich rozsah a charakter významně negativní vliv na předmět ochrany. Tok Šlapanky, která zajišťuje nezbytné podmínky pro výskyt předmětu ochrany, kříží proti proudu toku nad hranicí EVL rozvojové plochy dopravní infrastruktury (ve var. A navrženy dvě plochy, var. B vymezuje pouze jednu z nich), protože však není ve fázi územního plánu znám způsob křížení, nebylo možné jejich vlivy konkrétně vyhodnotit. Obdobně je tomu u koridoru S obchvatu Polné, který je navíc v tuto chvíli navržen pouze jako územní rezerva. Na základě těchto úvah došlo vyhodnocení k závěru, že schválením návrhu ÚP Polná nedojde k významn ě negativním vliv ům na území soustavy Natura 2000 ve smyslu § 45i odst. 8 zákona o ochraně přírody a krajiny, avšak v dalších fázích projekční přípravy je nutné tyto vlivy blíže prověřit dle již konkrétního technického řešení staveb.





C. Vyhodnocení vliv ů na skute čnosti zjišt ěné v územn ě analytických podkladech

Z nového SZ vyplývá, že územní plány obcí nebo ZÚR kraje by měly být postaveny na výchozích podkladech stavu a vývoje území, které jsou obsahem územně plánovacích podkladů – územně analytických podkladů (ÚAP). V případě, že nebyly ještě pro dané území tyto podklady zpracovány, má být územní plán vyhotoven včetně průzkumů a rozborů v rozsahu ÚAP.

Jejich rozsah a obsah naplnění je stanoven prováděcím předpisem ke SZ, vyhláškou č. 500/2006 Sb. (a novelou 458/2006 Sb.), která stanovuje v příloze č. 1 sledované jevy, zvláště pro území celého kraje (37 jevů) nebo pro potřeby obcí (119 jevů). ÚAP pro ORP Jihlava jsou základním podkladem pro nový územní plán i pro vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. ÚAP ORP Jihlava byly zpracovány v rozsahu stanoveného legislativními předpisy.

Dopady na udržitelný rozvoj území jsou posuzovány ve fázi Návrhu ÚP, který je koncipován v členění odpovídající struktuře podle prováděcího předpisu SZ. Návrh ÚP je zpracován ve dvou variantách: a) varianta A; b) varianta B, zásadní rozdíl spočívá v tom, že varianta B alokuje v území více ploch především individuálního bydlení, smíšené městské

či venkovské funkce a další související plochy jako jsou veřejná prostranství či zeleň. Dalším rozdílem je alokace plochy silniční dopravy (varianta A), jde o lokalitu od Tyršovy ulice (u ZUŠ) k autobusovému nádraží. Dále varianta A řeší rozšíření ploch pro lehký průmysl a drobnou výrobu v lokalitě za nádražím, plochami veřejných prostranství s převahou nezpevněných ploch.

K posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území je přistupováno z pohledu celého území města Polná. V této kapitole jsou popsány změny a ovlivnění sledovaných jevů území, které nastanou implementací a realizací Návrhu ÚP města Polná. Některé jevy ovlivněny nebudou z důvodu charakteru a územního průmětu navržených ploch nebo jsou návrhem respektovány z důvodu ochrany hodnot. Naopak, další jevy mohou pokrývat velkou část území, a proto mohou být ovlivněny každým zásahem do území.

Environmentální pilíř je zde hodnocen spíše z pohledu výskytu sledovaných jevů, hodnocení charakteru a míry ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí je maximálně stručné,





podrobně je toto předmětem Vyhodnocení SEA, které je provedeno samostatně v rozsahu příslušné přílohy SZ.

V následujících tabulkách jsou uvedeny jevy jednotlivých pilířů, které byly sledovány v Územně analytických podkladech správního obvodu obce s rozšířenou působností Jihlava – aktualizace (rok 2010).

Město Polná

Hrbov, Janovice u Polné, Nové Dvory u Kamenné, Polná, Skrýšov u Polné

Tab. č. 1 Ekonomický pilí ř SLEDOVANÉ JEVY – EKONOMICKÝ PILÍ Ř

1 zastavěné území

Zastavěné plochy celého města činí (dle ČSÚ k 31. 12. 2011) 62 ha. V Návrhu ÚP je celkem 110 návrhových ploch (obě varianty), které mění rozsah zastavěného území. Zásadní rozvoj je alokován především v katastrálním území Polná.

2 plochy výroby

V rámci návrhu ÚP jsou navrženy plochy drobné výroby (VL), lehké průmyslové výroby (VD) a zemědělské výroby (VZ). Tyto plochy jsou alokovány především do katastrálního území Polná, a to do jeho západní části, kde se koncentruje tato výrobní činnost. Poté jsou plochy umístěny v Nových Dvorech u Kamenné a v Janovicích u Polné. Zde je to však v podstatně nižší míře, jde o konkrétní rozšíření již stávajících areálů; zatímco v Polné je to soubor nových návrhových ploch.

67

technologický objekt zásobování vodou včetně ochranného pásma

Město Polná disponuje veřejným vodovodem, který je součástí skupinového vodovodu Polná – Dobronín. Zdrojem pitné vody pro SV je Jamenský potok, jehož vydatnost v průběhu roku značně kolísá. Vedle toho má obec k dispozici Ochozský potok, se situovaným odběrným objektem v rybníce Panák. Vedle těchto zdrojů má obec vybudován přivaděč z VDJ Lesnov do VDJ Polná. Z ostatních místních částí disponuje veřejným vodovodem pouze m.č. Janovice, která využívá k zásobování místních zdrojů. V ostatních místních částech Hrbov, Nové Dvory a Skrýšov jsou obyvatelé zásobováni převážně ze soukromých studen. Územní plán požaduje vymístění (přeložení) všech prvků vodohospodářské infrastruktury určených k účelům zásobování pitnou vodou mimo zastavěný prostor, a nadále zohlednění vedení vodohospodářské infrastruktury v rámci územních studií do prostor veřejně přístupných, nebo prostor dopravní infrastruktury. Ochranná pásma nejsou dotčena.

68

vodovodní síť včetně ochranného pásma

Město Polná disponuje veřejným vodovodem, který je součástí skupinového vodovodu Polná – Dobronín. Zdrojem pitné vody pro SV je Jamenský potok, jehož vydatnost v průběhu roku značně kolísá. Vedle toho má obec k dispozici Ochozský potok, se situovaným odběrným objektem v rybníce Panák. Vedle těchto zdrojů má obec vybudován přivaděč z VDJ Lesnov do VDJ Polná. Z ostatních místních částí disponuje veřejným vodovodem pouze m.č. Janovice, která využívá k zásobování místních zdrojů. V ostatních místních částech Hrbov, Nové Dvory a Skrýšov jsou obyvatelé zásobováni převážně ze soukromých studen. Územní plán potvrzuje vedení stávajících řadů a zařízení souvisejícího s





SLEDOVANÉ JEVY – EKONOMICKÝ PILÍ Ř

provozem a navrhuje zásobování rozvojových ploch napojením na místní stávající a navržené zásobovací řady vedené převážně ve stávajících či navržených uličních profilech:

- napojení rozvojových ploch v katastrálním území Polná na stávající a nově navržené vodovodní řady, včetně nezbytných rekonstrukcí vodovodních řadů v ulici Havlíčkova a pokračující III. etapy výstavby vodovodu obytného souboru Palackého – sever. - napojení rozvojových ploch v katastrálním území Janovice na stávající a nově navržené vodovodní řady - napojení rozvojových ploch v katastrálním území Nové Dvory na nově navržené vodovodní řady, v rámci napojení přívodním řadem, pomocí čerpací stanice, na VDJ Polná - napojení rozvojových ploch v katastrálním území Hrbov na nově navržené vodovodní řady, v rámci napojení na konec rozvodné sítě m. č. Polná pomocí čerpací stanice a nově navrženého VDJ Hrbov - napojení rozvojových ploch v katastrálním území Skrýšov na nově navržené vodovodní řady, v rámci napojení na konec rozvodné sítě obce m.č. Záborná a dále Polná.

Rozvojové plochy zasahují do ochranného pásma, k realizaci rozvojových ploch se vyjadřuje příslušný orgán.

69

technologický objekt odvádění a čištění odpadních vod včetně ochranného pásma

Odvedení odpadních vod v obci Polná zajišťuje převážně jednotná kanalizační síť budovaná již na počátku minulého století. Posléze byla tato doplněna i splaškovou stokou. Ochranná pásma jsou nedotčena, pouze v případě zásahu do komunikací.

70

síť kanalizačních stok včetně ochranného pásma

Soustavou stok odvádějící odpadní vody na čistírnu odpadních vod Polná v současné době disponuje pouze místní část Polná, v ostatních místních částech Hrbov, Nové Dvory, Janovice a Skrýšov jsou odpadní vody zachycovány v odpadních jímkách nebo septicích. Územní plán potvrzuje vedení stávajících stok a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje odkanalizování rozvojových ploch napojením na místní stávající a nově navržené kanalizační stoky vedené převážně ve stávajících či navržených uličních profilech:

- napojení rozvojových ploch v katastrálním území Polná na stávající a nově navržené stoky splaškové kanalizace. Územní plán počítá s realizací nezbytných rekonstrukcí stávajících stok a současně navrhuje intenzifikaci stávající kapacity ČOV na 5500 EO - napojení rozvojových ploch v katastrálním území Janovice na stávající a nově navržené stoky splaškové kanalizace. Odpadní vody budou čerpány do kanalizace v obci Záborná a odtud dále svedeny na ČOV Polná. - napojení rozvojových ploch v katastrálním území Nové Dvory na nově navržené stoky splaškové kanalizace, která bude zakončena na nově navržené ČOV Nové Dvory (200 EO) - napojení rozvojových ploch v katastrálním území Hrbov na nově navržené stoky odvádějící pouze splaškové vody. Odpadní vody budou dále čerpány na ČOV Polná - likvidaci odpadních vod v místní části Skrýšov v rámci bezodtokých






jímek, jejichž obsah bude pravidelně odvážen k likvidaci na ČOV Polná

Rozvojové plochy zasahují do ochranného pásma, k realizaci rozvojových ploch se vyjadřuje příslušný orgán.

71

výroba elektřiny včetně ochranného pásma

Provozovatelem distribuční soustavy elektrické energie je E.ON Distribuce, a.s. Hlavním uzlovým bodem přenosové soustavy pro oblast Kraje Vysočina je rozvodna Mírovka. Ochranné pásmo není narušeno.

72

elektrická stanice včetně ochranného pásma

V řešeném území je 29 distribučních trafostanic VN/NN. Zastavěná území jsou zásobovány prostřednictvím stabilizované distribuční soustavy VN 22 kV. Návrh ÚPD potvrzuje rozmístění stávajících vedení a návazného zařízení souvisejícího s provozem přenosové a distribuční soustavy elektrické energie. Rozvojové plochy zasahují do ochranného pásma, k realizaci rozvojových ploch se vyjadřuje příslušný orgán.

73

nadzemní a podzemní vedení elektrizační soustavy včetně ochranného pásma

Návrh ÚPD přebírá ze ZÚR Kraje Vysočina záměr zdvojení vedení ZVN 400 kV č. 422 Mírovka – Velká Bíteš (koridor E02). Navrhované vedení bude umístěno v rozšířeném koridoru stávající linky. Návrh ÚPD přebírá z doposud platného územního plánu koridor pro vedení VVN 110 kV s navazující rozvodnou Polná (koridor E14).

Rozvojové plochy v Nových Dvorech budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech.

Rozvojové plochy v Hrbově budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech.

Rozvojové plochy v Janovicích budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech. Plocha určená pro rozšíření stávajícího průmyslového areálu bude připojena na stávající rozvody uvnitř výrobního komplexu.

Rozvojové plochy ve Skrýšově budou zásobovány elektrickou energií ze stávajícího vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech.

Rozvojové plochy v Polné budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením uloženým primárně v uličních prostorech. Plocha určená pro rozšíření stávajícího průmyslového areálu (Z19-VL-po) bude připojena na stávající rozvody uvnitř výrobního komplexu. V rámci ploch přestavby se předpokládá využití stávajících rozvodů elektrické energie. Rozvojové plochy zasahují do ochranného pásma, k realizaci rozvojových ploch se vyjadřuje příslušný orgán.






74 technologický objekt zásobování plynem

V řešeném území je plynofikována pouze oblast Polné. Zásobování zemním plynem je realizováno z VTL plynovodu prostřednictvím 2 regulačních stanic VTL. Nízkotlaké plynovody jsou následně zásobovány z 9 středotlakých regulačních stanic. Ochranná pásma jsou dotčena, k realizaci rozvojových ploch se vyjadřuje příslušný orgán.

75

vedení plynovodu včetně ochranného a bezpečnostního pásma

Rozvojové plochy v Polné budou zásobovány zemním plynem ze stávajících středotlakých plynovodů, nebo rozšířením nízkotlaké plynovodní sítě. Plynofikace dalších urbanizovaných částí řešeného území se nenavrhuje. Návrh územního plánu potvrzuje rozmístění stávajících plynovodů a návazného zařízení souvisejícího s provozem plynárenské soustavy a distribuční soustavy zemního plynu. Rozvojové plochy zasahují do ochranného pásma, k realizaci rozvojových ploch se vyjadřuje příslušný orgán.

78

produktovod včetně ochranného pásma

Návrh ÚPD potvrzuje rozmístění stávajících produktovodů a návazného zařízení. Rozvojové plochy zasahují do ochranného pásma, k realizaci rozvojových ploch se vyjadřuje příslušný orgán.

79

technologický objekt zásobování teplem včetně ochranného pásma

V oblasti zásobování teplem nejsou vymezeny žádné nové plochy či koridory, ani v současnosti se na území žádné nenacházejí. Návrh ÚP stabilizuje současnou situaci.

80 teplovod včetně ochranného pásma

V oblasti zásobování teplem nejsou vymezeny žádné nové plochy či koridory, ani v současnosti se na území žádné nenacházejí.

81

elektronické komunikační zařízení včetně ochranného pásma

Návrh ÚP potvrzuje rozmístění stávajících koridorů a zařízení telekomunikací a radiokomunikací. Ochranná pásma nejsou zásadně dotčena.

82

komunikační vedení včetně ochranného pásma

Návrh ÚP potvrzuje rozmístění stávajících koridorů a zařízení telekomunikací a radiokomunikací. Rozvojové plochy zasahují do ochranného pásma, k realizaci rozvojových ploch se vyjadřuje příslušný orgán.

85 skládka včetně ochranného pásma

Jev se v řešeném území nevyskytuje. Návrh ÚP nenavrhuje žádné změny v této oblasti.

86 spalovna včetně ochranného pásma







87

zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu včetně ochranného pásma


88 dálnice včetně ochranného pásma

Město Polná je svou polohou blízko hlavnímu dálničnímu tahu ČR – dálnice D1. Je však mimo řešené území, tudíž ji návrhové plochy nijak neovlivňují a tento jev je irelevantní. Řešené území je na dálnici D1 napojeno MÚK Velký Beranov (exit 119) a MÚK Jihlava (exit 112). Toto řešení je dostatečné.

89 rychlostní silnice vč. ochranného pásma

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Základní komunikační skelet města je tvořen silnicemi II. tříd.

90

silnice I. třídy včetně ochranného pásma

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Základní komunikační skelet města je tvořen silnicemi II. tříd.

91

silnice II. třídy včetně ochranného pásma

V rámci Návrhu ÚP se uvažuje o: Rekonstrukce křižovatky II/348 x II/352 na křižovatku okružní – obě varianty; Propojení křižovatek II/348 x II/352 ↔ III/3503 x III/34817 – obě varianty; Propojení silnic Tyršova (II/348, II/352) ↔ Havlíčkova (II/351, II/352) – varianta A; Koridor silnice II/352 v úseku hranice řešeného území ↔ křižovatka s II/348 – obě varianty; Koridor silnice II/351 v úseku Husovo náměstí ↔ hranice řešeného území – obě varianty; Koridor silnice II/351 v úseku Husovo náměstí ↔ hranice řešeného území – obě varianty; Rozšíření uličního prostoru u vjezdu silnice II/352 do zastavěného území Polná – obě varianty.

92

silnice III. třídy včetně ochranného pásma

V rámci Návrhu ÚP se uvažuje o: Propojení křižovatky III/3503 x III/34817 se silnicí II/351 ↔ II/352 ↔ II/348; Rozšíření uličního prostoru silnice III/3503 u křižovatky Resslova x K.L. Klusáčka – varianta B; Janovice – rozšíření uličního prostoru III/34822 na západě zastavěného území – obě varianty.

93 místní a účelové komunikace

V rámci Návrhu ÚP se uvažuje o: propojení MK Resslova ↔ MK Nerudova – obě varianty; Prostor autobusového nádraží – obě varianty; Úprava zpevněných ploch v křižovatce Tyršova x Resslova – obě varianty; Parkoviště u hřbitova – obě varianty; Nemotoristická komunikace podél Pekla – varianta B; prodloužení ulice U Jatek – obě varianty; Nové Dvory – návrh nových místních komunikací v jihozápadním sektoru místní části – varianta A, B; Hrbov – návrh nových místních komunikací ve východním sektoru místní části – varianta A, B; Hrbov – návrh nových místních komunikací v západním sektoru místní části – varianta A, B; Janovice – návrh nové místní komunikace na východě místní části – varianta B.

železniční dráha celostátní včetně ochranného

Na západ od katastrálního území se nachází železniční trať č. 225 Jihlava - Havlíčkův Brod, kde nejbližší zastávky jsou Kamenná a Dobronín. Z této trati je vybudována do Polné odbočka Dobronín - Polná, která je v






pásma současnosti mimo provoz. Je zde zrušen osobní provoz. Nákladní provoz na trati je provozován v úseku Dobronín – Cihelna, úsek Cihelna – Polná je bez veškerého provozu. V rámci návrhu územního plánu je v obou variantách těleso železniční trati, včetně prostoru nádraží zachováno a doporučení udržení provozu.

95

železniční dráha regionální včetně ochranného pásma

Železniční doprava je v řešeném území nefunkční, neboť koncová stanice Polná není využívána osobní ani nákladní dopravou. V řešeném území je železniční trať ve stavu, který by před zahájením provozu potřeboval rekonstrukci. V rámci územního plánu je koridor železniční trati a prostor nádraží zachován a bude ponechán pro případné další využití. V rámci návrhu územního plánu není ani variantně navrženo případné rozšíření železnice mimo stávající plochy. Rozšířena je autobusová doprava, navržena je revitalizace prostoru autobusového nádraží.

97 vlečka včetně ochranného pásma

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. V řešeném území se nenachází.

98

lanová dráha včetně ochranného pásma

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Nenachází se v řešeném území.

101

trolejbusová doprava včetně ochranného pásma

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. V řešeném území není provozována trolejbusová doprava.

102 letiště včetně ochranných pásem

V řešeném území se žádné letiště nenachází. Do řešeného území zasahuje však ochranné pásmo letiště Henčov. Do tohoto pásma však návrhové plochy nijak nezasahují.

114 jiná ochranná pásma

Návrhem ÚP respektována.

119B1 doprava v klidu

Řešení dopravy v klidu v rozvojových zónách bude řešeno v rámci podrobnějších studií na jednotlivé plochy. Obecně je možno konstatovat, že počet parkovacích míst bude odpovídat příslušnému normovému výpočtu. U případných nových bytových domů bude preferováno umístění parkovacích míst na pozemek investora, případně do podzemních garáží pod objekty. U individuální výstavby je předpokládáno parkování na vlastním pozemku. Parkování na obslužných komunikacích bude tedy maximálně omezeno. I přesto šířky komunikací budou umožňovat parkování při jednom okraji vozovky.

V ÚP je navržena plocha uvažována jako parkování pro hřbitov, případně i pro návštěvníky, rezidenty území v případě kulturních akcí na Husově náměstí, kde tak ubude parkovacích míst anebo jich bude nedostatek.

Tab. č. 2 Sociální pilí ř





SLEDOVANÉ JEVY - SOCIÁLNÍ PILÍ Ř

3 plochy občanského vybavení

Je navrženo celkem 8 ploch (obě varianty) občanského vybavení. Jde především o plochu OH (rozšíření stávajícího hřbitova), OK (plochy komerční) a OS (plochy pro tělovýchovu a sport – jde o hřiště, kurty, bazén apod.).

4

plochy k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území

Návrh ÚP vymezuje takové plochy, jedná se rozvoj hromadného bydlení v ulici Palackého na dnešní ploše drobné výroby (severně od MŠ). Dále poté rozvoj smíšené městské funkce na ploše lehké průmyslové výroby ve stejné ulici východně od obytných domů. Dále např. ve variantě B návrh smíšené městské plochy v ulici Za Nádražím v místech drobné výroby (zpracování dřeva). Celkově je snahou územního plánu revitalizovat současně málo využívané výrobní nebo komerční plochy k jejich zobytnění – tedy změnu funkce na BI/SM, což se dotýká většiny navrhovaných ploch přestaveb.

6

památková zóna včetně ochranného pásma

Památková zóna se nachází logicky v centrální části města, která je typická, mimo jiné, souborem významných a pro město důležitých staveb a urbánních prostor. Návrh ÚP některými svými rozvojovými zasahuje do památkové zóny, jde o plochy typu – bydlení hromadné a individuální, veřejné prostranství či parky. Ty však nemění jeho důležitost a spíše se snaží posílit funkci památkové zóny. Některé plochy většího rozsahu na okraji Polné však zasahují nebo jsou na hranici OP, u nich je možné riziko ovlivnění, je tedy nutné tyto plochy a stavby v nich přísněji regulovat prostorově i architektonicky.

7

krajinná památková zóna včetně ochranného pásma

Nezaměnitelný krajinný prostor a zemědělská intenzivně obdělávaná krajina představují typická vesnická sídla s dochovanou urbanistickou strukturou. Krajinná památková zóna není v území vymezena.

8

nemovitá kulturní památka, popřípadě soubor, včetně ochranného pásma

V řešeném území se nachází celá řada nemovitých kulturních památek. Jde o objekty v katastrálním území Polná, které tvoří samé centrum města. Jde především o typické měšťanské domy, kapličky, špitál, faru, zámek, židovský hřbitov, synagogu, kašny atd. Přirozeným cílem Návrhu ÚP je stabilizace těchto důležitých objektů, jejichž role má pro obec významnou historickou a estetickou souvislost. Proto návrhové plochy nezasahují do těchto objektů. Urbanistická struktura nových návrhových ploch poté sleduje rozvoj města s ohledem na důležitost ochrany souboru nemovitých kulturních památek.

11 urbanistické hodnoty

Návrh ÚP respektuje kompaktní vnitřní část s převahou historických, architektonických a urbanistických hodnot (zástavba, nemovité kulturní památky a historické objekty). Území městské památkové zóny je chráněno z hlediska zachování rázu a urbanistických hodnot. Návrh ÚP sleduje cíl dosažení vyvážené hodnotné urbanistické struktury nenarušením těchto prostor a současně posílení urbanistických hodnot. Ve výjimečných případech je ve Vyhodnocení SEA upozorněno na riziko ovlivnění UAN II/III v jádrech sídel, a jsou k nim doporučena příslušná opatření.

14 architektonicky cenná stavba

Cenné stavby uvnitř památkové zóny (měšťanské domy, kapličky, špitál, fara, zámek, synagoga, kašny, kostel Nanebevzetí P. Marie), tyto stavby nejsou Návrhem ÚP dotčeny a ovlivněny. Z hlediska udržitelného rozvoje by to odporovalo efektivitě rozvoje města.






Jediným možným ovlivněním jsou dálkové pohledy a výhledy na tyto stavby, které jsou ve většině případů zachovány, riziko nastává v případě rozvojové „výrobní zóny“ na okraji Polné při příjezdu z Jihlavy.

15 významná stavební dominanta

Návrhem ÚP chráněna jakožto důležitá. Návrhové plochy vůči tomu irelevantní.

16 území s archeologickými nálezy

V každém z 5 katastrálních území tyto plochy nalézají, nejvíce poté v ku Polná. Návrhové plochy do nich v některých případech zasahují, nejintenzivněji v Hrbově (plochy BI, PV, SV, ZN, OS). Tato naleziště jsou však stabilizována a v dalších správních řízeních bude postupováno dle zákona pro ochranu případných arch.nálezů.

19 místo významné události

Návrhem ÚP respektovány a stabilizovány. Tato místa se nachází ve vysoké míře především v katastrálním území Polná, Hrbov, Nové Dvory u Kamenné.

20 významný vyhlídkový bod

Návrh ÚP respektuje a stabilizuje, vyhlídkové body se nachází především v Janovicích u Polné a ve Skrýšově u Polné. Návrhové plochy je zásadně neovlivňují. V několika případech rozvoje na více exponovaných plochách zde však nastává riziko jejich ovlivnění, tedy je nutné regulovat zástavbu na těchto plochách s ohledem na ochranu této krajinné charakteristiky.

106

cyklostezka, cyklotrasa, hipostezka a turistická stezka

Návrh ÚP explicitně nenavrhuje konkrétní plochy pro cyklostezky či cyklotrasy. Ovšem v rámci ploch veřejných prostranství (PV) či některých ploch podél DS (silniční doprava) je to teoreticky možné. A to například v těchto plochách: Varianta B (Z46-PV-po; P14-PV-PO) Obě varianty (P15-PZ-po; Z34-DS-po).

109 vymezené zóny havarijního plánování

Na území města nejsou stanoveny žádné zóny havarijního plánování. Pouze ochranná pásma výrobní činnosti, energetických a spojových služeb, atd.

110 objekt civilní ochrany

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Nenachází se v řešeném území.

111 objekt požární ochrany

V řešeném území se těchto objektů nachází celkem 15. Návrh ÚP je stabilizuje. Návrhové plochy je ovlivňují pouze v jednom případě. V katastrálním území Polná je v místě objektu požární ochrany navržena smíšená obytná plocha. Což nebude mít negativní vliv na fungování objektů požární ochrany.

112

objekt důležitý pro plnění úkolů Policie České republiky

Návrhem ÚP respektováno a stabilizováno. Návrhové plochy tento objekt nijak neovlivňují.

113 ochranné pásmo hřbitova

Nachází se v katastrálním území Polná. Jde celkem o 4 ochranná pásma. Z nichž do dvou zasahují rozvojové plochy. Jde o rozšíření stávajícího hřbitova, společně s doprovodnými plochami DS (parkoviště), PZ.1 (park) či související veřejná prostranství a bydlení. Jižně od stávajícího hřbitova je to poté specifická plocha veřejného prostranství (oblast autobusové zastávky).






116

počet dokončených bytů k 31. 12. každého roku

Na konci 2011 bylo dokončeno 21 bytů.

117 zastavitelná plocha

V rámci Návrh ÚP Polná se počítá s alokací 110 (obě varianty) funkčních ploch rámci tohoto jevu. Jde o plochy typu: bydlení individuální, silniční doprava, občanská vybavenost (sportovní, komerční, veřejné pohřebiště), veřejná prostranství, individuální rekreace, zahrádkářské osady, smíšená městská funkce, smíšená výrobní funkce, technická infrastruktura, drobná výroba, průmyslová výroba, zemědělská výroba.

119B1 počet a hustota uživatelů území

Počet obyvatel činil, k 31. 12. 2011, 5 142 obyvatel, oproti roku 2010 počet obyvatel mírně klesl, dlouhodobě však od 90. let narůstá. V roce 2003 se dostal nad pětitisícovou hranici.

119B2

nabídka pracovních příležitostí (PP) vůči počtu nezaměstnaných obyvatel

Celkově bylo pro město Polná koncem r. 2011 k dispozici 6 PP na 239 dosažitelných uchazečů o zaměstnání. To je takřka 40 uchazečů o jedno pracovní místo.

119B3 míra nezaměstnanosti

Registrovaná míra nezaměstnanosti činila v prosinci roku 2011 na území města 9,6 %. To je nad průměrem celé republiky (8,6%).

Tab. č. 3 Environmentální pilí ř SLEDOVANÉ JEVY - ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍ Ř

17 oblast krajinného rázu a její charakteristika

Jev se v území vyskytuje. Celé řešené území spadá do OKR Havlíčkobrodsko, všechny rozvojové plochy tedy určitým způsobem zasahují do znaků (hodnot) určujících OKR, míra zásahu se přitom liší v závislosti na rozsahu rozvojové plochy, její funkci a příp. podmínkách využití plochy (regulativech). K ovlivnění pozitivních znaků OKR Havlíčkobrodsko dojde zejména v souvislosti s vymezením rozsáhlých ploch výroby v Z části Polné. Podrobnější vyhodnocení vlivů je obsaženo ve Vyhodnocení SEA, které je nedílnou součástí tohoto materiálu.

18 místo krajinného rázu a jeho charakteristika

V rámci OKR je v nivě toku Šlapanky ve vazbě na intravilán Polné dále vymezeno specifické místo krajinného rázu SMKr Polná – Peklo. SMKr je charakterizováno jako historicky nezměněný údolní prostor procházející historickým centrem Polné s rybníky a meandrujícím tokem Šlapanky. ÚP v území SMKr až na výjimky nevymezuje rozvojové plochy a nezasahuje do uvedených charakteristik. Podrobnější vyhodnocení vlivů je obsaženo ve Vyhodnocení SEA, které je nedílnou součástí tohoto materiálu.

21 územní systém ekologické stability

Jev se v území vyskytuje (nadregionální a lokální ÚSES), návrh ÚP přebírá vymezení skladebných částí z doposud platného ÚPNSÚ a ÚAP, respektuje vymezení skladebných částí ÚSES (nenavrhuje zde rozvojové





SLEDOVANÉ JEVY - ENVIRONMENTÁLNÍ PILÍ Ř

plochy) a na většině území nově vymezuje skladebné části lokálního ÚSES, vč. zajištění návaznosti na hranicích se sousedními správními obvody.

22

významný krajinný prvek registrovaný, pokud není vyjádřen jinou položkou

Jev se v území vyskytuje (VKP Nad Březinou, VKP Kalvárie) a návrh jej plně respektuje (nenavrhuje zde rozvojové plochy, stabilizuje je vhodnou funkcí a regulativy využití). V případech rizika možného ovlivnění je na toto upozorněno ve Vyhodnocení SEA a je k němu navrženo adekvátní opatření.

23

významný krajinný prvek ze zákona, pokud není vyjádřen jinou položkou

Jev se v území vyskytuje, zejména jde o rybníky, vodní toky, údolní nivy a lesy. VKP les prakticky není návrhem ÚP dotčen a naopak je stabilizován (funkce NL a regulace využití). VKP vodních tok, rybník a údolní niva jsou dotčeny vymezením vodní plochy na Zhořském potoce nad Polnou (K3-W-po), rozvojovou plochu rodinné rekreace při Ochozském potoce u Podhorského rybníka (Z33-RI-po ve var. A) a plochami dopravní infrastruktury v nivě Šlapanky a Ochozského potoka (Z34-DS-po ve var. A, B a P9-DS-po ve var. A), nepřímý dopad může mít zástavba v blízkosti VKP, ale i v širším území (řešení odpadních vod a zasakování dešťových vod) a plocha rybníka na levostranném přítoku Šlapanky nad Peklem (K5-W-po). Ochrana těchto VKP je na druhé straně zabezpečena stabilizací vhodných funkčních ploch (vč. regulativů) a jejich významným plošným překryvem s dalšími jevy (ÚSES, evropsky významná lokalita). K zásahu do VKP registrovaných i ze zákona se vyjadřuje příslušný orgán.

24 přechodně chráněná plocha

Jev se v území nevyskytuje.

28 přírodní rezervace včetně ochranného pásma


31 přírodní památka včetně ochranného pásma


32 památný strom včetně ochranného pásma

Jev se v území vyskytuje (Dub v Hrbově, Borovice v Polné), návrh ÚP zde nevymezuje žádné rozvojové plochy, na druhé straně ani nijak neřeší ochranu památných stromů (pod rozlišovací schopnost ÚP).

34 Natura 2000 – evropsky významná lokalita

Jev se v území vyskytuje (EVL Šlapanka a Zlatý potok), návrh ÚP nevymezuje přímo do EVL žádné rozvojové plochy, jedinou výjimkou je koridor (územní rezerva) S obchvatu Polné, ostatní vymezované plochy nepředstavují významně negativní ovlivnění předmětu ochrany EVL (vydra říční – Lutra lutra).

35 Natura 2000 – ptačí oblast


38 lesy zvláštního určení

Jev se v území vyskytuje (část Špitálského lesa), s ohledem na odlehlost od sídel nebude však návrhem ÚP nijak dotčen, naopak je stabilizován (funkce NL a regulace využití).

39 lesy hospodářské Jev se v území vyskytuje, ale prakticky není návrhem ÚP dotčen a naopak je stabilizován (funkce NL a regulace využití).

40 vzdálenost 50 m od okraje lesa

Jev se v území vyskytuje a až na jednotlivé výjimky není návrhem ÚP dotčen; tyto zásahy jsou blíže popsány ve Vyhodnocení SEA a jsou pro ně doporučena minimalizační opatření.

41 bonitovaná půdně ekologická

Realizací Návrhu ÚP budou dotčeny půdy s třídou ochrany I a II. Celkové vyhodnocení záboru ZPF je pro každou variantu součástí závěrečné






jednotka kapitoly Odůvodnění Návrhu ÚP.

42 hranice biochor Jev se v území vyskytuje, území se člení na 11 typů biochor, návrh ÚP se přímo dotýká některých charakteristik jednotlivých biochor.

43

investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti

Jev se v území vyskytuje, rozvojové plochy jsou navrhovány v návaznosti na zastavěné území, tudíž ovlivnění meliorovaných půd bude minimální (nejvíce dotčeny rozvojovými plochami výroby a smíšenými obytnými v Z části Polné).

44

vodní zdroj povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem

Nejsou Návrhem ÚP zásadně dotčeny.

46 zranitelná oblast Celé území města Polná leží ve zranitelné oblasti. Při respektování související platné legislativy nebude oblast realizací Návrhu ÚP ovlivněna.

47

vodní útvar povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem

Realizace Návrhu ÚP bude mít na povrchové i podzemní vody spíše pozitivní vliv, a to především na jejich kvalitu (při výstavbě se předpokládá rozšíření stávající kanalizační sítě do návrhových lokalit a postupná rekonstrukce sítě stávající), především i v sídlech, kde dnes kanalizace není. Některé útvary povrchových vod budou zasaženy pouze výjimečně. Na hranici s vodní plochou se dostává návrhová plocha Z33-RI-po, Z7-BI-ja, Z16-Pv-po, přestavbové plochy u nádrže Peklo a podél Šlapanky. A dále se do střetu s vodní plochou uvnitř města dostává návrh P9-DS-po, a v rovněž S obchvat města kříží vodní tok Šlapanky.

48 vodní nádrž

Vodní plochy jsou Návrhem ÚP respektovány. Na hranici s vodní plochou se dostává návrhová plocha Z33-RI-po, Z7-BI-ja, Z16-Pv-po, přestavbové plochy u nádrže Peklo. A dále se do střetu s vodní plochou uvnitř města dostává návrh P9-DS-po. Návrhem ÚP jsou nadto navrhovány 2 vodní plochy.

49 povodí vodního toku, rozvodnice

Území patří do povodí I-IV. řádu a rozvodnice I.-III. řádu. Návrh ÚP povodí ani rozvodnici neovlivní.

50 záplavové území

Záplavové území Q100 pro vodní tok Šlapanky a Ochozského potoka je Návrhem ÚP vesměs respektováno. Z nově navrhovaných ploch do záplavového území částečně zasahují především plochy zeleně, stavby dopravní infrastruktury a vodohospodářské stavby. Pro realizaci je nutné souhlasné stanovisko příslušného vodoprávního úřadu.

51 aktivní zóna záplavového území

Aktivní zóna záplavového týkající se vodního toku Šlapanky a Ochozského potoka je Návrhem ÚP vesměs respektována. Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, je stavební činnost v aktivní zóně záplavového území omezena pouze na některé stavby dopravní infrastruktury a vodních děl (viz. § 67 zákona), přičemž je nutné souhlasné stanovisko příslušného vodoprávního úřadu.

54 objekt/zařízení protipovodňové ochrany

Stávající protipovodňová opatření nejsou Návrhem ÚP dotčena.

57 dobývací prostor Jev se v území nevyskytuje.

60 ložisko nerostných surovin

Jev se v území vyskytuje (těžené ložisko nevyhrazeného nerostu - stavebního kamene u Hrbova), návrh ÚP ve var. A vymezuje rozvojovou plochu pro jeho rozšíření (K2-NG-hr).






61 poddolované území

Jev se v území vyskytuje (Polná 1 a 2, Nové Dvory u Kamenné). Návrh ÚP evidovaná poddolovaná území převážně respektuje, do území zasahují pouze koridor vedení a ochranného pásma VVN 110 kV a koridor (územní rezerva) S obchvatu Polné v územní rezervě.

63 staré důlní dílo

Jev se v území vyskytuje (šachta z těžby polymetalických rud u Kamenné, stará důlní díla po těžbě radioaktivních surovin u Polné), návrh ÚP v těchto lokalitách nevymezuje rozvojové plochy, s výjimkou koridoru vedení VVN 110 KV a koridoru (územní rezervy) S obchvatu Polné.

64 staré zátěže území a kontaminované plochy

Jev se v území vyskytuje, nachází se zde jedna lokalita SEZ (bývalá skládka komunálního odpadu u Polné) a několik potenciálně kontaminovaných míst (většinou hnojiště, často již neexistující). ÚP nezasahuje do lokality SEZ, v ostatních případech nelze jednotlivé plochy přesně lokalizovat.

66 odval, výsypka, odkaliště, halda

Jev se v území vyskytuje (odval po těžbě polymetalických rud u Kamenné), návrhem ÚP není lokalita nijak dotčena.

84

objekty nebo zařízení zařazené do skupiny A nebo B s umístěnými nebezpečnými látkami


85 skládka včetně ochranného pásma


119C2 zdroje znečišťování ovzduší

Jev se v území nevyskytuje, v území nejsou podle databáze ČHMÚ EMIS evidovány velké zdroje znečištění ovzduší, jedná se o malé, střední zdroje, mobilní zdroje. Ve var. A i B je navrhováno významné rozšíření ploch výroby, jejichž využití bude znamenat nárůst znečištění ovzduší a je pravděpodobné, že do těchto ploch budou umisťovány záměry, které dají vznik novým středním nebo velkým zdrojům znečišťování ovzduší.

119C3 kvalita vody

V Návrhu ÚP je navržena nová kanalizace k rozvojovým plochám a současně postupná rekonstrukce kanalizace stávající, a to i pro sídla bez současného napojení, proto se dá předpokládat postupné zlepšení kvality vody.

119C4 radonové ohrožení

Jev se v území vyskytuje, radonový index je v území převážně střední. Návrh ÚP toto neřeší (v úrovni ÚP řešitelné pouze vyloučením rozvojových ploch), ohrožení budov lze eliminovat technickými opatřeními při výstavbě. Dle ÚAP je vyšší riziko v jižní oblasti Polné, na které je upozorněno ve Vyhodnocení SEA.

119C6 hlukové zatížení území

Jev se v území vyskytuje, hlukové zatížení území souvisí s dopravou na průtahu městem. Návrh ÚP vymezuje plochu dopravní infrastruktury pro zlepšení průjezdu města (P9-DS-po), dále je ve výhledu (územní rezerva) navrženo převedení tranzitní dopravy na S obchvat Polné. P9-DS-po je však kontroverzní, jelikož posílí síť a zlepší prostorové parametry, ale zároveň přivede větší dopravu do daného území rekonstrukce trasy, obdobně je to u nového propojení části přestavby areálu Amylon s ulicí Resslovou.

119C7 ochrana nelesní zeleně

Jev se v území vyskytuje. Návrh ÚP respektuje a rozvíjí nelesní zeleň – převzetí vymezených (v ÚPNSÚ) skladebných částí lokálního ÚSES a vymezení nových prvků ÚSES, stabilizace ploch VKP ze zákona (údolní






nivy) a stabilizace ploch veřejné zeleně. Navrženo je také doplnění liniové zeleně podél komunikací i železniční trati a to v podobě převedení intravilánových DS ploch na PV a doplnění ploch PZ.

119C9

lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

Jev se v území vyskytuje. Evidováno je několik lokalit ZCHD rostlin a živočichů, návrh ÚP do těchto lokalit nenavrhuje žádné rozvojové plochy a naopak zajišťuje jejich ochranu stabilizací ploch mimosídelní zeleně (lokalita vemeníku dvoulistého ve VKP Nad Březinou, lokalita dřípatky horské ve Špitálském lese) a vodních ploch a údolní nivy (lokalita vydry říční v toku a nivě Šlapanky, ohrožené druhy ptáků na rybnících protékaných Šlapankou).

SHRNUTÍ

Z vyhodnocení vyplývá:

Město Polná jsou obcí s pověřeným obecným úřadem. Nachází se v okrese Jihlava a jde o menší městský systém. Počet obyvatel dosahuje 5 142 občanů (k 31. 12. 2011). Především vnitřní část města vykazuje prvky historických, architektonických, urbánních souvislostí typických svou krajinnou a památkovou zónou s tradičními prvky, především v centru obce.

Lokalitu ovlivňuje i její regionální poloha, vzhledem ke své velikost a zejména s ohledem na situaci na trhu práce je závislá na spádových oblastech, které dokáží nabídnout služby širšího charakteru, především co se týče různorodé nabídky zaměstnání. To na druhou stranu způsobuje i záporné migrační saldo – od roku 2009 do roku 2011 se vystěhovalo 50 obyvatel.

Návrh ÚP se, mimo jiné, snaží nalézt rovnováhu mezi prvky krajinného rázu a efektivním rozvojem s historickými, architektonickými, urbánními a krajinnými hodnotami. Vnitřní část městského systému představuje chráněnou památkou zónu, jde o centrální historickou část města s kvalitními urbánními prvky (domy, uliční síť, historické objekty, přírodní charakter, krajinný ráz), které Návrh ÚP stabilizuje jakožto strategicky důležité.

V rámci Návrhu ÚP dochází ke stabilizaci dopravní a technické infrastruktury, k rozvoji bydlení (ve všech katastrálních územích), rozvoj výroby je primárně situován především v katastrálním území Polná a to v jeho západní části. Návrhové plochy zahrnují i funkce vedoucí k upevnění rekreační, sportovní funkce - sportovní zařízení, cyklostezky v rámci ploch veřejných prostranství, zeleň. Dále jsou navrženy plochy občanského vybavení komerční, smíšených městských a vesnických funkcí, a pro ekonomickou stabilitu důležitých výrobních, průmyslových a zemědělských ploch.

V oblasti dopravní infrastruktury je stabilizován základní komunikační skelet města tvořený silnicemi II. tříd, v některých úsecích je navrženo jeho zlepšení z hlediska prostorových parametrů, někde však zásah do kompaktní zástavby (vymezení ploch dopravní infrastruktury v centru Polné) a výhledově radikální zlepšení převedením tranzitu na S obchvat Polné (v územní rezervě). Železniční doprava není v místě funkční. V rámci územního plánu je koridor železniční trati a prostor nádraží zachován a bude ponechán pro





případné další využití. V rámci návrhu územního plánu není ani variantně navrženo případné rozšíření železnice mimo stávající plochy. Na druhou stranu uzná-li investor průmyslové zóny na západním okraji Polné železniční dopravu jako výhodnou, bude možné ze stávající stanice provést zavlečkování a trať zprovoznit. Rozšířenější je doprava autobusová, která je rychlejší i vzhledem k poloze nádraží. V rámci návrhu ÚP je navržena řada úprav silnic II. a III. tříd a místních komunikací.

Kompaktní městské území představuje soustavu zastavěného území, zastavitelných ploch a nezastavitelných přírodních ploch. Je určeno pro stabilizaci a další udržitelný rozvoj města Polná z hlediska:

−funkce regionální sídelní jednotky s umístění odpovídajících institucí státní správy;

−funkce regionálního úrovně pro umístění pro zajištění pracovních příležitostí, občanské a institucionální vybavenosti regionu v relevantním počtu v souvislosti s velikostí obce a počtem obyvatelstva;

−zachování kulturně historických, urbánních volnočasových, rekreačních a architektonických hodnot;

−městské struktury se zajištěnými a vyváženými pilíři udržitelného rozvoje z hlediska bydlení, denní rekreace, občanské vybavenosti, výroby a uplatnění na trhu práce, atd.

Co se týče menších sídel, cílem územního plánu je stabilizace těchto původních útvarů a jejich přiměřený rozvoj ve smyslu stabilizace objektů a ploch v území. Další rozvoj území mimo kompaktní městskou zástavbu je omezen na uspořádání území z hlediska optimálního uspořádání území vůči krajině a jejímu zemědělskému využití, variantně je rozvoj navržen v mírné variantě A a rozsáhlejší variantě B.

Ekonomický pilí ř

Ekonomický potenciál oblasti Polná se skrývá především v lehkém průmyslu. V oblasti působí několik firem ze sektoru výroby dílů pro nábytkářské odvětví. Důležitou funkcí jsou, vzhledem ke krajinnému stavu, volnočasové a rekreační aktivity, které společně s památkovou zónou výrazně ovlivňují místní architektonicko-urbanistickou situaci. Z pohledu výkonu místní ekonomiky je však hlavní právě výše zmíněná výroba a lehký průmysl.

Návrh ÚP se ve svých návrhových plochách snaží stabilizovat vnitřní památkovou zónu, která je nejintenzivnějších nositelem této funkce. Plochy bydlení, jak již bylo řečeno, jsou navrženy ve všech katastrálních částech. V území Polné jsou potom doplněny také plochami rekreace a zahrad. Dalším důležitým jevem v oblasti ekonomické stability jsou plochy výroby (lehký průmysl, drobná výroba a zemědělská výroba), tyto plochy jsou umístěny především do západní části řešeného území, které je k těmto účelům vyhrazeno. Výrazně území ovlivňuje přítomnost společnosti zabývajících se drobnou výrobou a lehkým průmyslem.

Co se týče dopravní infrastruktury, Návrh stabilizuje současný základní komunikační skelet města tvořený silnicemi II. tříd. Současný stav zastavěnosti území a nárůst intenzit dopravy prokazuje, že průjezd centrem Polné je zejména v dopravních špičkách a při mimořádných





stavech značným dopravním problémem a je nutné ho řešit – návrh ploch dopravní infrastruktury v centru Polné a především návrh trasy silnice (územní rezervy), která bude vedena mimo zastavěné území Polné. Osobní dopravní obslužnost území je zajišťována autobusovou hromadnou dopravou, a to s vazbou zejména na krajské město Jihlava a Havlíčkův Brod. V rámci Návrhu ÚP jsou navrženy úpravy komunikaci II. a III. tříd a místních komunikací.

Co se týče technické infrastruktury – je stabilizována situace v oblasti vodního hospodářství, s tím, že Návrh ÚP požaduje vymístění (přeložení) všech prvků vodohospodářské infrastruktury určených k účelům zásobování pitnou vodou mimo zastavěný prostor, a nadále zohlednění vedení vodohospodářské infrastruktury v rámci územních studií do prostor veřejně přístupných, nebo prostor dopravní infrastruktury. Návrh ÚP upravuje napojení nových rozvojových ploch, včetně nezbytných rekonstrukcí (navržení nových vodovodních řad). To jak v oblasti zásobování pitnou vodou, tak v oblasti kanalizací. Co se týče energetické infrastruktury – v oblasti zásobování teplem nejsou navrženy žádné nové prvky, stejně tak v oblasti produktovodů a telekomunikací. Je stabilizován stav zásobování plynem (rozvojové plochy budou zásobovány ze stávajících středotlakých plynovodů, nebo rozšířením nízkotlaké plynovodní sítě). V oblasti zásobování elektrickou energií Návrh ÚP přebírá záměry ZÚR a platného ÚP. Rozvojové plochy budou zásobeny ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením. Rozšíření průmyslového areálu bude připojeno na stávající rozvody uvnitř výrobního komplexu. V rámci ploch přestavby se předpokládá využití stávajících rozvodů. V oblasti vodohospodářství mimo jiné dochází navržení stok splaškové kanalizace, k intenzifikaci ČOV Polné, je navržena ČOV v Nových Dvorech. Jsou také navrženy nové vodovodní řady včetně nezbytných rekonstrukcí, pokračuje III. etapa výstavby vodovodu (Palackého-sever), navržen je vodojem v Hrbově.

Sociální pilí ř

Charakter města Polná určuje výrazně především jeho vnitřní část, která se svou povahou významně podílí na rozvoji urbanistického celku, resp. ovlivňuje tento rozvoj. Nutné je zachování a posilování památkové zóny typické silnými urbanistickými, krajinnými a environmentálními hodnotami společně se souborem nemovitých kulturních památek.

Důležitým prvkem sociálního pilíře je kvalitní občanská vybavenost, ta je místně zabezpečena (školská, sociální, sportovní, zdravotnická a kulturní zařízení, knihovna, hřbitovy atd.). Strukturu současné občanské vybavenosti Návrh ÚP stabilizuje a rozšiřuje o nové rozvojové plochy (rozšíření hřbitova s doprovodnými službami či rozvoj komerčního vybavení a ploch určených ke sportovnímu využití). Polná není výrazným pólem v rámci svého regionu, tudíž je do určité míry závislá na vyšší regionální úrovni a od toho se odvíjí i struktura její občanské vybavenosti. Ta reflektuje počet obyvatel a velikost území. Primárně důležitá je přítomnost především sociálních objektů (Dům s pečovatelskou službou). Stejně tak školství a zdravotnictví – v řešeném území se nachází mateřská, základní a základní umělecká škola. Vyšší vzdělání je pak zajištováno mimo obec. Rozvoj průmyslové činnosti je v návrhových plochách orientován nejintenzivněji v katastrální části Polná, na západní straně – v lokalitě Za Nádražím. V tomto místě se již dnes soustřeďuje drobná a lehká průmyslová či zemědělsky výrobní činnost. Návrh ÚP tak navazuje na takto funkčně zaměřené území.





Dalším aspektem sociálního pilíře jsou plochy nevyužívaných prostor, které představují slabou stránku území. Návrh ÚP v tomto ohledu přispívá k řešení situace zanedbaných ploch, definuje konkrétní plochy přestavby, které by měly vést k odstranění negativních vlastností, to je z urbánního a environmentálního hlediska pozitivní. Konkrétně se jedná o návrhové plochy hromadného bydlení v místech dnešní drobné výroby v ulici Palackého severně od MŠ. Dále taktéž v ulici Palackého východně od obytných domů, zde je navržena smíšená městská funkce na rozsáhlou plochu dnešní lehké průmyslové výroby.

V oblasti trhu práce Návrh ÚP nemůže ovlivňovat fakta, která jsou mnohdy výsledky neovlivnitelných skutečnosti, nicméně je pravdou, že v oblasti dochází k růstu nezaměstnanosti. A místní trh práce nedokáže situaci vyřešit. To může vést k sociálnímu zatížení domácností.

Stabilizační prvek obyvatelstva, individuální bydlení, se alokuje v rámci návrhových ploch do všech katastrálních území a do míst, kde se předpokládá přirozený růst funkce bydlení a je to efektivní z urbanistického hlediska, tedy kolem zastavěných a obydlených oblastí v jednotlivých částech, především v jejich centrech. V jednom případě a to v katastrálním území Polná je umístěno bydlení hromadné, jakožto plocha přestavby na dnešní ploše drobné výroby v ulici Palackého. Hromadné bydlení tak bude navazovat na obytné domy.

Město vykazuje poměrně stabilní počet obyvatel, v současnosti až mírně rostoucí. Od roku 1991 vzrostlo obyvatelstvo cca o 9 %. V roce 2003 se dostal počet nad 5 tisíc. Toto obyvatelstvo však stárne (index stáří takřka 94,8 %, od roku 1991 skoro dvojnásobný). Na 858 obyvatel ve věku 0-14 let připadá 813 obyvatel ve věku 65 a více let. Situace není až tolik vážná, ale trend naznačuje možné směřování do budoucna. Míra registrované nezaměstnanosti se pohybuje kolem 9,6 %, to je procento nad republikovou úrovní. Situace na trhu práce je velmi závažná o 1 pracovní místo se uchází až 40 uchazečů. Poptávka po práci nedokáže pokrýt, v rámci místních regionálních podmínek, nabídku práce. Výsledkem je zhoršující se situace na místním trhu práce nebo odliv nezaměstnaných do oblastí s vyšším potenciálem.

Variantní řešení Návrhu nemá na sociální pilíř významný vliv, pouze v oblasti nabídky množství ploch pro bydlení. Z hlediska občanské vybavenosti a komerčních –výrobních aktivit nejsou varianty zásadně odlišné.

Environmentální pilí ř

Krajina města Polná a obcí Nové Dvory, Hrbov, Skrýšov a Janovice je krajinou lesozemědělskou, s převahou zemědělských pozemků, z nichž naprostá většina spadá do kategorie orná půda. Lesní porosty se nacházejí na pětině území, převážně v okrajových částech katastrů jednotlivých sídel a ve vazbě na nivy vodních toků, přitom jde prakticky výhradně o lesy hospodářské, pouze část Špitálského lesa je v kategorii zvláštního určení. Obraz krajiny je doplněn doprovodnou zelení podél komunikací a vodních toků a vodními plochami (rybníky). Na nejrozlehlejší z vodních ploch – rybník Peklo – a tok Šlapanky jsou navázány přírodně nejcennější části území (mokřadní biotopy s výskytem vydry říční a chráněných druhů ptáků pod Polnou) a dohromady tvoří zásadní přírodní osu území. Přírodní hodnota území leží převážně právě na této ose - z krajinářského hlediska je toto





území vymezeno jako tzv. specifické území krajinného rázu SMKr Polná – Peklo, pod Polnou se nacházejí vhodné biotopy vydry říční (Lutra lutra), která je chráněna v rámci EVL Šlapanka a Zlatý potok, ještě níže na toku Šlapanky leží Borský rybník a rybník Kukle významné z hlediska výskytu chráněných druhů ptáků, nad Polnou v ose Šlapanky je evidována lokalita výskytu ohroženého rostlinného druhu vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). V centrální části Polné a centrech ostatních sídel se nacházejí plochy veřejné zeleně a sídelní zeleň dotváří zeleň zahrad a sadů. Území není významně zatíženo dopady průmyslu, plochy průmyslu jsou v současnosti rozprostřeny rovnoměrně v rámci Polné (areál Sapeli, areál Amylonu, průmyslové provozy v Z části Polné), návrh ÚP soustředí veškeré rozvojové plochy výroby do Z části Polné. Jediným významnějším zdrojem hluku a emisí je doprava procházející městem.

Návrh ÚP se dotýká některých charakteristik, které tvoří environmentální pilíř (viz shora uvedená tabulka dotčených jevů z ÚAP), míra ovlivnění vč. návrhu zmírňujících opatření je podrobně popsána ve vyhodnocení SEA (příloze Vyhodnocení vlivů na URÚ).

Z vyhodnocení SEA vyplývá, že většina ze shora uvedených přírodních hodnot území nebude návrhem ÚP, a to v žádné z hodnocených variant, zásadně ovlivněna. Negativní vlivy se týkají zejména záborů půd, kde se některé rozvojové plochy, i když v těsné návaznosti na současnou zástavbu, dostávají do střetu s nejvíce bonitními půdami, a dále ovlivnění charakteristik krajinného rázu.

SWOT ANALÝZA

Identifikované silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby v řešeném území byly shrnuty do celkové SWOT analýzy, jež je součástí ÚAP ORP Jihlava. Jejich ovlivnění/respektování Návrhem ÚP je vyhodnoceno v dalších dílčích kapitolách a zaměřuje se především na ty stránky, jež mohou být ovlivněny územními průměty do ploch navrhovaných lokalit ÚP s daným funkčním využitím. Funkční využití je stanoveno na úrovni příslušné územnímu plánu města, které vždy neodpovídá náplni SWOT analýzy, jež je zaměřena na celkový stav města, ale i její vazby a postavení v rámci svého regionu.

Územním plánem měly být řešeny všechny problémy, které byly identifikovány v rámci tohoto rozboru a Návrh ÚP by měl přispívat k posílení hodnot a silných stránek, k využití příležitostí území a na druhé straně ke zmírnění slabých stránek a eliminaci hrozeb. Některými návrhy ÚP však může dojít i k vlastnímu vytvoření nové silné, ale i slabé stránky, a rovněž hrozby nebo příležitosti. V celkové analýze a ovlivnění území by však mělo docházet k pozitivnímu směrování rozvoje sledující udržitelnost a vyváženost územních podmínek.

Vliv na eliminaci nebo snížení hrozeb řešeného území

+ potenciálním vlivem Návrhu ÚP je přispění k minimalizaci nebo eliminaci hrozby

- potenciálním vlivem Návrhu ÚP je zvýšení pravděpodobnosti hrozby

0 Návrh ÚP se hrozby nedotkne, neposiluje pravděpodobnost její realizace ani nepřispívá k její eliminaci nebo je vzhledem k charakteru ÚP nerelevantní





Tab. č. 4 Hrozby

HROZBY Předpokládané vlivy (na eliminaci nebo snížení hrozeb)

Komplexní vyhodnocení


Veřejná dopravní infrastruktura – silni ční doprava

Enormní nárůst osobní a nákladní silniční dopravy, zvláště dálkové tranzitní, která je oproti kolejové dopravě prostorově a časově flexibilnější (doprava z místa na místo bez nezbytné překládky) – trvalý nárůst negativních dopadů z provozu automobilové dopravy v území.

Průjezd centrem Polné je zejména v dopravních špičkách a při mimořádných stavech značným dopravním problémem a Návrh ÚP ho řeší – trasy silnice, která bude vedena mimo zastavěné území Polné. Pro železniční nákladní dopravu není Polná využívána.

+

Zvyšující se tlak na rozsah a kapacitu silniční infrastruktury – rostoucí zábory, nepříznivé dělící účinky liniových staveb v území, zvětšování podílu zpevněných ploch.

V rámci Návrhu ÚP nejsou navrhovány dopravní plochy, které by tento tlak zvyšovaly. Jsou navrženy jako reakce na konkrétní místní problematiku, tento tlak je řešen právě homogenizací trasy, většina nových rozvojových lokalit je bezproblémově napojitelná na stávající komunikační síť.

+/-

Časové posuny v územní přípravě a realizaci navrhovaných záměrů sledované přestavby silniční sítě – přetížení stávající sítě, zvyšování kongescí, snižování bezpečnosti provozu, zhoršování kvality a úrovně obytného a životního prostředí.

V rámci návrhu územního plánu Polné jsou navrženy nové silnice a komunikace, které odstraňují dopravní závady a zároveň zpřístupňují nové rozvojové plochy. Rozvoj komunikační sítě je navržen variantně, neboť pro navržený rozvoj města existuje více variant možností. Rovněž vypracování návrhu musí být v souladu se zadáním, byť některé návrhy z hlediska dopravní infrastruktury nejsou jednoznačné. Změnu v dopravní zátěži a dostupnosti území může přinést v ZUR navrhovaná homogenizace tahu Jihlava – Polná – Přibyslav, která bude využívat stávající trasu silnic II. tříd a po jejich rekonstrukci na kategorii S9,5/70. Do této homogenizace jsou v řešeném území zahrnuty silnice II/352 v úseku hranice řešeného území – křižovatka s II/348, dále úsek silnice II/348 v úseku mezi křižovatkami se silnicemi II/352 a II/351 (peážní úsek II/352)

+/0

Veřejná dopravní infrastruktura – železni ční, letecká a cyklistická doprava

Železniční doprava -S ohledem na omezenou prostorovou flexibilitu železnice je převedení zásadnějšího objemu nákladu na železnici neatraktivní pro podnikatelské subjekty.

Železniční doprava je v řešeném území nefunkční, neboť koncová stanice Polná není využívána osobní ani nákladní dopravou. Odbočka ze železniční trati Jihlava – Havlíčkův Brod č. 240 je provozována nákladní dopravou mimo řešené území. V řešeném území je železniční trať ve

0/-





-Nevyhovující technická úroveň infrastruktury, nedostatečná kvalita služeb, nepříznivá cenová politika železniční přepravy – snížení konkurenceschopnosti a ohrožení reálnosti převedení výraznějších přepravních objemů na železnici. -Časové posuny v přípravě a realizaci navrhovaných staveb a sledované přestavby železniční sítě – zhoršení kvality a podmínek životního prostředí vyvolané trvalým nárůstem silniční dopravy.

stavu, který by před zahájením provozu potřeboval rekonstrukci. V rámci územního plánu je koridor železniční trati a prostor nádraží zachován a bude ponechán pro případné další využití. V rámci návrhu územního plánu není a ni variantě navrženo případné rozšíření železnice mimo stávající plochy. Na druhou stranu uzná-li investor průmyslové zóny na západním okraji Polné železniční dopravu jako výhodnou, bude možné ze stávající stanice provést zavlečkování a trať zprovoznit.

Letecká doprava Hluková zátěž z provozu letecké dopravy a sportovní činnosti – narušení kvality životního prostředí v obytném, případně rekreačním území.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Letiště je mimo řešené území. Ovlivňuje ho pouze svým ochranným pásmem, které není v rámci návrhových ploch narušeno.

0

Cyklistická doprava Nedostatečná segregace cyklistické dopravy od dopravy automobilové – zvýšené riziko střetů, nedostatek souvisejících služeb a vybavenosti-nízká atraktivita a omezené využívání.

Návrh ÚP explicitně nenavrhuje konkrétní plochy pro cyklostezky či cyklotrasy. Ovšem v rámci ploch veřejných prostranství (PV) či některých ploch podél DS (silniční doprava) je to teoreticky možné. A to např.v těchto plochách: Varianta B (Z46-PV-po; P14-PV-PO) Obě varianty (P15-PZ-po; Z34-DS-po).

+/0

Veřejná technická infrastruktura – energetika, telekom unikace

Potenciální možnost vzniku havarijních či krizových situací (vedení VVN, tranzitní VVTL a VTL plynovody, ropovod Družba apod.), mj. též s ohledem na náročnější terénní a klimatické podmínky.

Návrh ÚP není schopen předcházet havarijním či krizovým situacím. V rámci své gesce pouze navrhuje funkční plochy pro efektivní rozvoj obce. Předchází vzniku havarijních situací pouze ve smyslu kvalitního napojení rozvojových ploch (energetika, vodohospodářství, telekomunikace, atd.).

0/+

Pod tlakem ekonomických podmínek opětné zvyšovaní míry použití méně kvalitních fosilních paliv.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. 0

Riziko poškození krajinného rázu v případě nevhodné lokalizace vysokých větrných elektráren, Velkoplošných fotovoltaických elektráren

V rámci Návrhu ÚP se neuvažuje o lokalizaci těchto zařízení.

+





(včetně rizika poškození sídelních a rekreačních hodnot území), navíc s problematickými důsledky pro přenosovou elektrizační soustavu. Přetrvávající jednostranná orientace na zvyšování kapacit výroby a spotřeby energií při paralelním podceňování programů regulace spotřeby energií, programů úspor energií.

Program úspor energií vychází s relevantního legislativního předpisu (novela zákona č. 406/2000 Sb.), který tuto problematiku upravuje, např. prostřednictvím zpřísněním požadavků na energetickou náročnost budov.

0/+

Při zanedbání rozvoje distribuční soustavy 110/22kV mohou nastat problémy s bezpečností a spolehlivostí dodávek elektrické energie.

V řešeném území je 29 distribučních trafostanic VN/NN. Zastavěná území jsou zásobovány prostřednictvím stabilizované distribuční soustavy VN 22 kV. Návrh ÚPD potvrzuje rozmístění stávajících vedení a návazného zařízení souvisejícího s provozem přenosové a distribuční soustavy elektrické energie. V oblasti záobování elektrickou energií Návrh ÚP přebírá záměry ZÚR a platného ÚP. Rozvojové plochy budou zásobeny ze stávajících vedení VN samostatnými přípojkami, nebo kabelovým vedením

+

V praxi přetrvávající podceňování významu telekomunikační obsluhy území (zejména v územně plánovací úrovni, tj. v rovině, včasných koncepčních rozhodnutí).

Návrh ÚP neřeší. Včasné koncepční rozhodování v této oblasti náleží samosprávným a dalším relevantním subjektům. V rámci telekomunikací v řešeném území nedochází k žádným změnám.

0

Výskyt potenciálních možností negativního ovlivnění již existujících, provozovaných a výhledových radioreléových tras a podmínek jejich provozu.

V oblasti radioreléových nenavrhuje Návrh ÚP žádné prvky.

+

Veřejná technická infrastruktura – zásobování vodou a kanalizace

Hrozba zpomalení řešení problémů zásobování vodou a likvidace odpadních vod (zejm. z důvodů nedostatku finančních zdrojů) s důsledky omezujícími rozvoj některých sídel v ORP.

Finanční situace sídel není v gesci Návrhu ÚP. Oblast zásobování vodou a likvidace odpadních vod je stabilizována + jsou navrženy kroky v souladu s novými rozvojovými plochami.

0/+

Další zaostávání výstavby kanalizačních sítí a nadmístních ČOV za rozvojem vodovodních systémů.

Návrh ÚP potvrzuje vedení stávajících stok a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje odkanalizování rozvojových ploch napojením na místní stávající a nově navržené kanalizační stoky vedené převážně ve stávajících či navržených uličních profilech.

0/+





Potenciální hrozby možného zhoršování kvality vody ve vodárenských nádržích a nárůstu nákladů na úpravu vody.

Kvalitu vody ve vodárenských nádržích nemůže Návrh Úp ovlivnit. Ten ovlivňuje pouze umístění či neumístění takových zařízení. Do okolí a Op vodních zdrojů však Návrh ÚP žádné stavby nenavrhuje.

0/+

Potenciální hrozba větší zranitelnosti vodárenských zdrojů vody skupinových vodovodů i veřejných vodovodů dalších typů.

Řešené území je součástí skupinového vodovodu a Návrh ÚP tuto situaci stabilizuje a navrhuje zásobování rozvojových ploch napojením na místní stávající a navržené zásobovací řady vedené převážně ve stávajících či navržených uličních profilech.

-/+

Nejasné důsledky předpokládaných globálních změn klimatu na fungování systémů zásobování vodou a čištění odpadních vod.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Ten nemůže řešit důsledky globálních vlivů změny klimatu. V oblasti zásobování vodou je situace stabilizována a jsou navrženy nezbytné kroky (rekonstrukce, nové vodovodní řady) v souvislosti s novými plochami.

0/+

Veřejná technická infrastruktura - koordinace

Hrozba narůstajícího nedostatku finančních zdrojů na prostou obnovu, kompletaci a modernizaci veřejné infrastruktury (zejména při setrvání u klasických, v praxi zakonzervovaných postupů řešení).

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Nedostatek finančních zdrojů je výslednicí ekonomických a finančních procesů, které Návrh může těžko v rámci územního plánu ovlivňovat.

0

Hrozba narůstání četnosti provozních selhání veřejné infrastruktury většího rozsahu a závažnosti v extravilánu i v urbanizovaném území (negativní ovlivnění dopravy, ekonomických a dalších aktivit, vyvolání celkového útlumu funkce sídel či jejich částí).

Provozní selhání určitých systémů není v gesci Návrhu ÚP, ten pouze ovlivňuje umístění těchto zařízení a prvků na ochranu obyvatelstva při krizových stavech, atd. Provozovatelem těchto soustav však Návrh ÚP není.

0

Hospodá řské podmínky

Růst nezaměstnanosti při pokračující restrukturalizaci zemědělství (obtížně řešitelný problém a riziko, vyvolávající zvýšení dojížďky za prací).

Nezaměstnanost v řešeném území skutečně roste, v roce 2011 oproti roku 2010 klesla. Nezaměstnanost a stav odvětví hospodářství jsou do určité míry závislosti tržní. V místě se alokují spíše než plochy zemědělské, plochy výrobní.

-/0

Útlum odvětví automobilového průmyslu, s dopadem pro pracovní místa zaměřená do tohoto odvětví.

Řešené území není závislé na automobilovém průmyslu. V území se nachází řada společností jiného zaměření, které mohou vysokou závislost na jednom subjektu minimalizovat.

0

Důsledky zániku firem v malých obcích.

Není kompetentní Návrhu ÚP předcházet zániku firem. Jedná se o výslednici ekonomických procesů. Pro jejich předcházení však alespoň navrhuje více výrobních ploch pro zvýšení konkurenceshopnosti, i nabídku ploch pro bydlení

0/+





pro zvýšení místní spotřebitelské poptávky.

Růst indexu stáří, ekonomické závislosti a ekonomického zatížení v populaci ORP.

Index stáří skutečně roste, není však v možnostech Návrhu ÚP ovlivňovat demografická fakta.

0

Zvyšování legislativních požadavků a zpřísňování norem omezujících další rozvoj.


Sociální pilí ř

Sociodemografické podmínky, bydlení

Stagnace počtu obyvatel, tendence ke stárnutí obyvatelstva jako potenciální hrozba.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Ten nemůžu ovlivnit demografické trendy. Nicméně je pravdou, že dochází ke stárnutí obyvatelstva, index stáří roste, zvyšuje se podíl lidí starších 65 let a snižuje podíl děti do 14 let. Obyvatelstvo je poměrně stabilní. ÚP jedinou svou kompetencí navrhuje a nabízí tak nové plochy bydlení a revitalizuje obytné prostředí doplněním ploch veřejným prostranství, které by tak měly oblast zatraktivnit pro stávající i potenciálně nové rezidenty, trend stárnutí obyvatel však krom nabídky trendů v oblasti zastoupení poptávaných typů ploch nemůže více ovlivnit.

+

Pokračující vylidňování a stárnutí obyvatel nejmenších obcí.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Je pravdou, že dochází ke stárnutí obyvatelstva a záporným migračním saldům. ÚP jedinou svou kompetencí navrhuje a nabízí tak nové plochy bydlení a revitalizuje obytné prostředí doplněním ploch veřejným prostranství, které by tak měly oblast zatraktivnit pro stávající i potenciálně nové rezidenty, trend stárnutí obyvatel však krom nabídky trendů v oblasti zastoupení poptávaných typů ploch nemůže více ovlivnit.

0/+

Emigrace kvalifikovaného obyvatelstva do vyšších sídelních center, zejm. v případě útlumu některých progresivních odvětví.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. K těmto trendům však skutečně dochází.

0/-

Nevyužívání části bytového fondu (příležitost mj. pro individuální i komerční rekreační využití).

Část bytového fondu (nijak výrazná) je skutečně nevyužita. Jde o střed města. V centru města je střídmě ploch navržených pro přestavby, ostatní nikoli, a to z důvodu že zůstávají v současné funkci.

+/-

Další zhoršování úrovně vybavenosti v důsledku omezení veřejných finančních prostředků.

Není v rámci Návrhu ÚP ovlivňovat výši finančních prostředků k financování vybavenosti.

0





Rekreace a cestovní ruch Snižování podpory rozvoje cestovního ruchu z celostátní úrovně (nezbytná finanční a legislativní podpora státu).


Přetrvávající nedostatek financí na údržbu památkového fondu.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Návrh ÚP v tomto smyslu stabilizuje vnitřní památkovou zónu a urbanistickou strukturu, jakožto důležitý architektonicko-historický prvek řešeného území.

0/+

Nárůst konkurence jiných srovnatelných turistických regionů v ČR i v zahraničí.

Konkurenční prostředí mezi regiony, nemůžu Návrh ÚP ovlivňovat.

0/-

Zvyšování míry znečištění prostředí – ovzduší, hluk, vibrace, vodní toky a plochy.

Návrh ÚP se snaží koncentrovat výrobní aktivity do míst k tomu určených (na západní straně katastrálního území Polná), tak aby tato funkce nerušila ostatní funkční plochy.

+

Zvyšování míry technizace prostředí – VRT, zařízení obnovitelných energetických zdrojů (vysoké větrné elektrárny, velkoplošné fotovoltaické elektrárny), vizuální fragmentace krajiny vlivem výstavby dopravní a technické infrastruktury, suburbanizace apod.

Návrh ÚP neuvažuje o umístění takových zařízení do řešeného území.

+

Snížení atraktivity území v souvislosti s potenciální výstavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v lokalitě Hrádek.

Irelevantní, nejedná se o řešené území. 0


Horninové prost ředí, nerostné suroviny

Převážně střední radonové riziko (radonový index)

Návrh ÚP neřeší (v úrovni ÚP řešitelné pouze vyloučením rozvojových ploch), ohrožení budov lze eliminovat technickými opatřeními při výstavbě.

0

Těžba stavebního kamene na nevýhradním ložisku u Hrbova

Návrh ÚP ve var. A počítá s rozšířením těžby, současně je navržen pás zeleně v SEA na zmírnění dopadů na zástavbu Hrbova, případně vypuštění rozvojových ploch bydlení a smíšených nejblíže ploše těžby. Ve var. B je stabilizována plocha těžby a rozvojové plochy bydlení jsou navrženy ve větším rozsahu.

-/0

Vodní režim v území





Snížená retence vody v krajině

V rámci návrhu jsou vymezeny dvě nové vodní plochy. Návrh ÚR neřeší likvidaci dešťových vod v rámci rozvojových ploch, to bude předmětem konkrétních návrhů výstavby v nich, předpokládána je však přednostní likvidace dešťových vod vsakováním přímo na pozemcích jejich spadu, příp. retence a regulované odvádění do vodoteče.

0/+

Podcenění protipovodňových opatření

Návrh ÚP plně respektuje protipovodňové opatření spočívající ve vyloučení rozvojových ploch z aktivní zóny záplavového území a doporučuje vyloučení staveb také ze záplavového území.

+

Dominantní využívání povrchových vod je citlivé na udržení jejich kvality (hrozba eutrofizace a ekologickch havárií) a na výkyvy ročních úhrnů srážek

Město Polná nevyužívá podzemní zdroje vody a ÚP v tomto ohledu nenavrhuje žádné změny. Ostatní místní části v řešeném území využívají naopak pro zásobení podzemní zdroje vod. Návrh ÚP počítá s napojením místních částí na VDJ/skupinový vodovod města Polná.

0/-

Územní střety LAPV se zastavěnými a rozvojovými plochami, záměry na rozvoj veřejné infrastruktury a se zásadami ochrany přírody a krajiny

Netýká se řešeného území, žádná lokalita LAPV zde podle Generelu není vymezen.

0

Hygiena životního prost ředí

Další zvyšování hlukové a imisní zátěže obyvatel v důsledku nárůstu automobilové dopravy

V rámci dopravního řešení je navržena plocha dopravní infrastruktury pro zabezpečení plynulejšího průtahu dopravy městem, výhledově (územní rezerva) je navrženo převedení tranzitu na S obchvat Polné. V souvislosti s rozvojovými plochami výroby v Polné je navržena nová propojka silnice II. a III. tř.

-/+

Ochrana p řírody a krajiny

Neregulovaná výstavba na „zelené louce“, zejména v okolí větších sídel a podél dopravních tras – nežádoucí proces suburbanizace, estetická devastace a zhoršení prostupnosti volné krajiny

Rozvojové plochy jsou vymezovány přednostně v rámci zastavěného území nebo ve vazbě na zastavitelné území. Vymezení rozsáhlých ploch výroby však je umístěn na „zelenou louku“ a ovlivní obraz krajiny.

-/+

Další fragmentace krajiny stavbami dopravní a technické infrastruktury

V rámci dopravního řešení je výhledově (územní rezerva) navrženo převedení tranzitu na S obchvat Polné. V souvislosti s rozvojovými plochami výroby v Polné je navržena nová propojka silnice II. a III. tř.

-/0

Zemědělský p ůdní fond





Další úbytky zemědělské půdy v důsledku výstavby (dopravní stavby, rozvojové zóny, obytné soubory).

Ve var. A i B je navrhováno významné rozšíření ploch výroby, příp. ploch smíšených obytných vč. souvisejícího dopravního napojení v Z části Polné, v rámci dopravního řešení je dále navržena územní rezerva pro S obchvat Polné, další zábory ZPF (a to i I. a II. tř. ochrany) se týkají zejména Hrbova a Nových Dvorů. Z hlediska objemu záborů ZPF je příznivější (umírněnější) var. A návrhu ÚP.

-

Pozemky ur čené k pln ění funkcí lesa

Nadměrné zábory PUPFL v důsledku rozvoje dopravní a technické infrastruktury a urbanizace prostředí

Návrhem ÚP nejsou prakticky dotčeny plochy lesa (jednotlivé výjimky), plochy lesa jsou stabilizovány (funkce NL a regulace využití).

0

Vliv na posílení slabých stránek řešeného území

+ potenciálním vlivem Návrhu ÚP je přispění k minimalizaci nebo eliminaci slabé stránky

- potenciálním vlivem Návrhu ÚP je další zeslabení slabé stránky

0 Návrh ÚP se slabé stránky nedotkne nebo je vzhledem k charakteru ÚP nerelevantní

Tab. č. 5 Slabé stránky

SLABÉ STRÁNKY Předpokládané vlivy (na posílení slabých stránek)




Chybějící doprovodná silnice k dálnici D1 v úseku hranice kraje – Humpolec – Jihlava, případně nedostatečné šířkové uspořádání stávající čtyřpruhové dálnice (problémy odklonu dopravy při kritických situacích – nehody, obtížná sjízdnost v době nepřízně počasí apod.).

Irelevantní vůči řešenému území. V rámci řešeného území je stabilizován stav napojení na dálnici D1, a to MÚK Velký Beranov (exit 119) a MÚK Jihlava (exit 112). Toto řešení je dostatečné.

+/0

Omezené podmínky návaznosti okrajových oblastí ORP na dálnici D1.

Řešené území je na dálnici D1 napojeno MÚK Velký Beranov (exit 119) a MÚK Jihlava (exit 112). Toto řešení je dostatečné.

+

Nevyhovující parametry a upravenost převažující části

Irelevantní. Základní komunikační skelet města je tvořen silnicemi II. tříd. V rámci Návrhu jsou

0





páteřní silniční sítě v ORP Jihlava - nízký rozsah realizované přestavby sítě silnic I. a II. třídy.

upravovány a navrženy kroky pro silnice II. a III. třídy a MK.

Nedostatečná úroveň propojení jádrového území ORP – krajského města Jihlavy s Jihočeským krajem (silniční spojení Jihlava – Pelhřimov v úrovni II. třídy s řadou kolizních a nevyhovujících úseků).

Irelevantní. Není v rámci řešeného území ovlivnitelné.

0

Nedostatečná úroveň propojení jádrového území ORP – krajského města Jihlavy s okrajovými prostory Žďáru nad Sázavou, v jihovýchodním směru s prostorem Třebíče.

Irelevantní. Není v rámci řešeného území ovlivnitelné.

0

Silnice II/639 Horní Cerekev – Kostelec jako součást komunikačního spojení pro obsluhu a spojení jihozápadní části kraje s krajským městem není vymezena jako součást „Páteřní silniční sítě kraje.

Irelevantní vůči řešenému území. 0

Potlačená úroveň a kvalita tangenciálních silničních spojení a provázanosti sídelní struktury v obvodovém prstenci území ORP Jihlava.

Dopravní infrastruktura řeší pouze místní dopravní záležitosti + stabilizuje napojení na krajské město a dálnici D1, dle ZÚR respektuje požadavek návrhu homogenizace propojení na Jihlavu.

+


Železniční doprava - Poloha ORP a krajského města Jihlavy mimo Železniční větev IV. transevropského koridoru sítě TEN-T a koridory konvenční Železnice AGC a AGTC – koridor C-E61 (Praha - ) Kolín – Havlíčkův Brod – Brno vedený mimo ORP Jihlava a jádrové území krajského města. - Nevyhovující stav celostátních tratí č. 240 Havlíčkův Brod – Jihlava – Třebíč - Brno, č. 225 Jihlava – Veselí nad Lužnicí s vazbou na koridorovou trať;

Železniční doprava je v řešeném území nefunkční, neboť koncová stanice Polná není využívána osobní ani nákladní dopravou. Odbočka ze železniční trati Jihlava – Havlíčkův Brod č. 240 je provozována nákladní dopravou mimo řešené území. V řešeném území je železniční trať ve stavu, který by před zahájením provozu potřeboval rekonstrukci. V rámci územního plánu je koridor železniční trati a prostor nádraží zachován a bude ponechán pro případné další využití. V rámci návrhu územního plánu není a ni variantě navrženo případné rozšíření železnice mimo stávající plochy. Na druhou stranu uzná-li investor průmyslové zóny na západním okraji Polné železniční dopravu jako výhodnou, bude možné ze stávající stanice provést zavlečkování a trať zprovoznit.

0/-





nedostatečná úroveň mezikrajských kolejových spojení. - Regionální trať Kostelec u Jihlavy – Slavonice bez návaznosti na železniční síť sousedního Rakouska. - Nedostatečná infrastruktura pro podporu a rozvoj kombinované dopravy – nepřímá vazba ORP a krajského města Jihlavy na tratě transevropské železniční sítě pro nákladní dopravu (TERFN) a tratě AGTC. - Územní ochrana koridoru VRT v tranzitní poloze mimo krajské město Jihlava. Letecká doprava -Poloha veřejného vnitrostátního letiště Jihlava limituje rozvoj letiště s vybaveností pro vyšší objemy letecké dopravy.


Cyklistická doprava -Dosud nepřipravená potřebná infrastruktura; většina úseků vedena společně s motorovou dopravou – chybějící segregace v podobě samostatných cyklistických stezek (podmínka pro zajištění bezpečnosti a atraktivity pro systémový rozvoj cykloturistiky, případně každodenní cyklistické dopravy). -Chybějící doprovodná infrastruktura (odpočívky, stojany, úschova kol, servisy a půjčovny kol).

Návrh ÚP explicitně nenavrhuje konkrétní plochy pro cyklostezky či cyklotrasy. Ovšem v rámci ploch veřejných prostranství (PV) či některých ploch podél DS (silniční doprava) je to teoreticky možné. Touto slabou stránkou se tedy konkrétně Návrh ÚP nezabývá, v daném měřítku obce a krajině, není považována za tak významnou.

-/0


Nevyhovující stav energetické technické infrastruktury na území části venkovských

V rámci řešeného území je situace stabilizována a jsou navrženy nutné kroky v souvislosti s novými plochami.

+





sídel. Výskyt problémů související s nedostatečnou provozní spolehlivostí a nedostatečnou rezervou pro zajištění příkonu elektrické energie v dílčích částech území ORP.

Návrh ÚP neovlivňuje problémy s nedostatečnou provozní spolehlivosti pro zajištění příkonu elektrické energie.

0

Nevyhovující stav elektroenergetické infrastruktury v některých částech území, včetně města Jihlavy.

Vzhledem ke krokům v oblasti energetiky je považován stav elektroenergetické infrastruktury jakožto vyhovující (přebírají se prvky ze ZÚR, z platného ÚP a stabilizuje se stávající stav - napojení nových ploch se bude provádět pomocí samostatných přípojek, nebo kabelovým vedením).

+

Nedůsledné využívání tzv. zbytkového tepla při výrobě elektrické energie.

Těžko tuto skutečno lze v rámci Návrhu ÚP ovlivnit.

0

Přetrvávající provoz lokálních (malých a středních) zdrojů tepla, využívající spalování méně kvalitních fosilních paliv, které znečišťuje životní prostředí a přízemní vrstvy atmosféry.

Využívání lokálních zdrojů tepla je výsledek procesů, které by bylo možné ovlivňovat pouze formou regulace (cenová politika energetických produktů) apod. Návrh ÚP však nemá takové nástroje, řeší pouze udržitelný urbánní rozvoj.

0

Méně příznivé klimatické podmínky zvyšují nároky na spotřebu energií a zajištění větší bezpečnosti dodávek.


Nepostačující péče o programově řízené úspory energie (programy účinného a efektivního zateplování objektů s aktivitami bydlení, objektů občanské vybavenosti apod.).


Rozptýlená struktura osídlení, ztěžující jejich ucelenou energetickou obsluhu, zejména prostřednictvím systémů energetických inženýrských sítí.

Struktura osídlení je výsledek předchozího vývoje regionů. Co se týče řešeného území, Návrhu ÚP se snaží rozvojové plochy alokovat kompaktně do území tak, aby nedocházelo k další rozptýlenosti.

+

Výskyt částí území s nedostatečným pokrytím signálem mobilních operátorů.


Relativně vyšší stupeň zranitelnosti telekomunikačních systémů vedených v nadzemních trasách.

V rámci telekomunikací Návrh ÚP situaci stabilizuje jakožto udržitelnou a nenavrhuje žádné nové prvky.

0/+

Nižší podíl zastoupení optických kabelů v místních






telekomunikačních trasách.


Vyšší stupeň napojení obyvatel na veřejné vodovody než na veřejné kanalizace signalizuje nežádoucí disproporci.

Tato disproporce se v území nachází. Je však kompenzována v rámci vodohospodářské části Návrhu ÚP (Územní plán potvrzuje vedení stávajících stok a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje odkanalizování rozvojových ploch napojením na místní stávající a nově navržené kanalizační stoky).

+

Existence velkého počtu obcí s nedostatečnou úrovní likvidace splaškových odpadních vod (absence nebo nevyhovující stav kanalizační sítě a ČOV).

Soustavou stok odvádějící odpadní vody na čistírnu odpadních vod Polná v současné době disponuje pouze místní část Polná, v ostatních místních částech Hrbov, Nové Dvory, Janovice a Skrýšov jsou odpadní vody zachycovány v odpadních jímkách, nebo septicích. Územní plán potvrzuje vedení stávajících stok a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje odkanalizování rozvojových ploch napojením na místní stávající a nově navržené kanalizační stoky vedené převážně ve stávajících či navržených uličních profilech.

+

Centrální zdroje pitné vody – vodárenské nádrže nevyhovují svým užitkovým objemem a hloubkou optimálním požadavkům, kladeným na vodárenské nádrže.

Zdrojem pitné vody pro SV je Šlapanka (Jamenský potok), jejíž vydatnost v průběhu roku značně kolísá. Vedle toho má obec k dispozici další zdroj surové vody, jímž je Ochozský potok, se situovaným odběrným objektem v rybníce Panák. Vzhledem k nevyhovující kvalitě vody zejména v letních měsících je zdroj veden pouze jako provizorní.

-

Řada významných vodovodních přivaděčů a rozvodů a navazujících zařízení potřebuje rekonstrukci a modernizaci.

V rámci Návrhu ÚP se navrhuje napojení rozvojových ploch i nutné rekonstrukce a modernizace.

+

Existence zdrojů pro individuální zásobování vodou (domovních studní apod.) s problematickou kvalitou vody.

Návrh ÚP se snaží minimalizovat využívání domovních studní s problematickou vodou (napojováním nových ploch na vodovodní řady). Tam kde napojení není možné, dochází k využívání domovních studní.

+/0


Výskyt velkého množství sídel s málo koncentrovanou zástavbou, s málo koncentrovanou poptávkou po obsluze prostřednictvím veřejné infrastruktury.

Stav a rozvoj jednotlivých sídel řešeného území nevykazuje prvky rozptýlenosti, Návrh ÚP se naopak snaží do území alokovat rozvojové plochy kompaktně.

+





Podceňování sektoru technické obsluhy urbanizovaného území (za situace, kdy zatím „vše uspokojivě funguje“, přestože pokračuje trend narůstající heterogenity stavu a narůstajícího stáří hmotného majetku, při neustále se zvětšující se spotřebě prostoru).

Stav obsluhy urbanizovaného území společně s péčí o hmotný majetek vychází z vlastnických a společenských vztahů, které jsou finančně náročné. Návrh ÚP v tomto ohledu nemůžu ovlivňovat finanční situaci soukromých subjektů. Územní plán řeší pouze funkční využití ploch obce, případně výškovou linii staveb, regulativy ploch, atd.

0/-

Absence základního, uceleného koordinačního podkladu pro veřejnou infrastrukturu při zajištění odpovídající funkce sídel i pro dálkovody v extravilánu.


Nezkoordinované, málo komplexní a neefektivní resortní postupy k udržení provozuschopnosti, při obnově a kompletaci veřejné infrastruktury.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Není cílem Návrhu ÚP řídit resortní postupy k udržení provozuschopnosti.

0

Nedostatečná dokumentace polohy a stavu veřejné infrastruktury.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. V rámci možných kompetencí Návrh ÚP maximalizuje efektivitu rozvoje území.

0/+


Nižší stupeň dosaženého hospodářského rozvoje v souvislosti s geografickými charakteristikami kraje.

Hospodářský rozvoj území je závislý na výkonu místní ekonomiky, stejně tak na trhu práce a na společensko-ekonomické situaci. Návrh ÚP se snaží posilovat výrobní plochy.

0/+

Velká závislost ekonomiky kraje na odvětví automobilového průmyslu s nebezpečím recese odvětví.

Irelevantní v rámci Návrhu ÚP. Není možné v rámci Návrhu měnit ekonomické zaměření krajské ekonomiky. Jedná o výslednicí mnoho tržní a ekonomických faktorů.

0

Nevyužívané výrobní a nevýrobní objekty (brownfields), zejména po zemědělské a průmyslové výrobě a armádě (např. stará část Motorpalu ve Starých Horách, vojenský areál v Pístově, areál Modety u ZOO, areál Alfatexu pod brněnským mostem aj.).

V rámci řešeného území nejsou evidovány žádné brownfieldy. Výrobní plochy uvnitř města, které nejsou využívány v plném rozsahu (ulice Palackého - drobné výroba (severně od MŠ) – navržena nová funkce – bydlení hromadné. Dále poté plochy lehkého průmyslu a výroby ve stejné ulici východně od obytných domů – navržena plocha smíšená městská. Či plocha ve variantě B návrh smíšené městské plochy v ulici Za Nádražím v místech drobné výroby (zpracování dřeva). Tímto jsou nahrazeny plochy výroby plochami novými, což vede k lepšímu uspořádání funkčních ploch a vyřešení problému nedostatečně využívaných areálů.

+





Nízký podíl odvětví výzkumu a vývoje, tradiční handicap ekonomiky ORP i kraje Vysočina (chybějící vysoká škola technického směru).

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Není v silách velikosti řešeného území zvyšovat podíl odvětví výzkumu a vývoje.

0

Nízká intenzita podnikatelských aktivit.

V místě se nachází 909 podnikatelských subjektů, z toho 690 (k 31. 12. 2012). Návrh ÚP navrhuje mnoho ploch pro drobnou výrobu a lehký průmysl, čímž by mohl stimulovat podnikatelské aktivity.

+

Přetrvávající vysoký podíl pracovníků v zemědělství.

V řešeném území se vyšší podíl lidí působících v průmyslu. V území se nachází 184 subjektů zabývajících se průmyslem, zemědělských je 35 (k 31. 12. 2011).

+

Sociální pilí ř


Rozdrobené osídlení v severozápadní části území.

Irelevantní. Týká se celého kraje. 0

Dlouhodobý emigrační charakter a jeho důsledky (situace v posledních letech je příznivější).

Přírůstek stěhováním byl od roku 2000 do roku 2008 kladný (více lidí se přistěhovalo). Od roku 2008 do roku 2011 však oblast migračně ztrátová. ÚP nabízí nové plochy bydlení i přestavbu v centrální části na bydlení jak individuální, tak i hromadné.

-/+

Vyšší počet neobydlených bytů.

V rámci mírného růstu počtu obyvatelstva došlo také k rozvoji výstavby RD. Počet neobydlených bytů v území nepředstavuje výrazné riziko. Tento trend je typické pro centrum města, kdy obyvatelé preferují výstavbu bydlení na okraji, nežli náročnou rekonstrukci stávajících domů.

0/-

Mírný úbytek (stagnace) počtu obyvatel v posledním desetiletí v jednom ze čtyř měst ORP - v Třešti (cca 2,5%).

V řešeném území od roku od roku 2000 neubývá obyvatel v rámci celkové změny počtu obyvatelstva. Počet obyvatel má naopak v současnosti mírně rostoucí trend.

+

Nižší kvalifikační úroveň obyvatel v souvislosti s řadou faktorů, mj. vlivem dosavadní skladby ekonomické základny.

Největší zastoupení mají obyvatelé se středoškolským vzděláním bez maturity (42%), s maturitou – 25,7%. Nejméně jsou zastoupeni jedinci bez vzdělání (0,4%). Vysokoškolsky vzdělaných je v území 6,4% (vše k 26. 3. 2011).

+

Nižší úroveň některých ukazatelů bydlení.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Vychází z finančních a vlastnických vztahů.

0

Nižší úroveň základní občanské vybavenosti související s nižším zastoupením větších měst a s rozdrobeností sídelní struktury.

V rámci velikosti obce občanská vybavenost zajištěna formou nejpotřebnějším institucí (MŠ, ZŠ, zdravotnická zařízení, atd.). Je klasickým modelem, že menší městské systémy za občanskou vybaveností různorodějších struktur dojíždějí do vyšších regionálních jednotek.

0





Nižší migrační mobilita obyvatelstva daná mj. vyšším podílem bytů v rodinných domech.

V posledních 3 letech je migrační mobilita záporná, oproti letům předcházejícím.

-

Rekreace a cestovní ruch

Nízká vybavenost území infrastrukturou pro cestovní ruch, zejména chybějící ubytovací kapacity (zejména zařízení vyšších kategorií).

V rámci velikosti města jsou ubytovací kapacity dostačující.

0

Špatný stav některých kulturně historických památek (např. zámek Větrný Jeníkov, zámek Brtnice, zámek Příseka, špýchar Prostředkovice aj.).

Stav kulturně historických památek vychází z problematických finančních a rozpočtových skutečností regionu. V rámci Návrhu ÚP je nemožné řešit tuto problematiku.

0

Slabé využití příznivé polohy v dosahu hranice s Rakouskem a na významných evropských dopravních koridorech.

V rámci řešeného území Návrh ÚP stabilizuje napojení na D1 a dále řeší místní problematiku silniční sítě, co se týče širšího pojetí je uvažováno jen v rámci napojení na vyšší regionální celky – Jihlava. Propojení s Rakouskem je záležitostí nadmístního charakteru.

0/+

Klesající podíl zahraničních turistů.

Řešené území není význačné vysokým podíl zahraničních turistů.

0/-



Poddolovaná území

Návrh ÚP evidovaná poddolovaná území respektuje, do území zasahují pouze koridor vedení a ochranného pásma VVN 110 kV a koridor (územní rezerva) S obchvatu Polné.

0

Převážně střední radonové riziko (radonový index)

Návrh ÚP neřeší (v úrovni ÚP řešitelné pouze vyloučením rozvojových ploch), ohrožení budov lze eliminovat technickými opatřeními při výstavbě.

0


Přetrvávající zhoršená kvalita povrchových vod (bodové i plošné zdroje) limituje ekologický a rekreační potenciál vodních ploch

Zdrojem znečištění povrchových vod jsou v území především splachy ze zemědělské půdy a odpadní vody z ČOV. Územní plán potvrzuje vedení stávajících stok a ČOV a navrhuje odkanalizování rozvojových ploch a napojení místních částí (vyjma Skrýšova) na místní stávající a nově navržené kanalizační stoky. Pro zachycení splachů ze zemědělských ploch mohou být částečně přínosem navrhované nové vodní plochy v povodí Šlapanky a Zhořského potoka.

+

Stanovená záplavová území – limitující faktor pro územní rozvoj a provádění staveb

Návrh ÚP plně respektuje stanovenou aktivní zónu záplavového území a doporučuje vyloučení staveb také ze záplavového území Šlapanky, nutnost

0





respektování těchto limitů vyplývá z vodního zákona.

Nepříznivý vliv narůstajícího podílu ploch se zpevněným povrchem, na přirozené odtokové poměry

Návrh ÚR neřeší likvidaci dešťových vod v rámci rozvojových ploch, to bude předmětem konkrétních návrhů výstavby v nich, předpokládána je však přednostní likvidace dešťových vod vsakováním přímo na pozemcích jejich spadu, příp. retence a regulované odvádění do vodoteče.

0/+


Nárůst automobilové dopravy při současném nevyhovujícím stavu dopravních cest, zvýšení zátěže obyvatelstva při hlavních dopravních tazích (emise, hluk, vibrace)

V rámci dopravního řešení je navržena plocha dopravní infrastruktury pro zabezpečení plynulejšího průtahu dopravy městem, výhledově (územní rezerva) je navrženo převedení tranzitu na S obchvat Polné. V souvislosti s rozvojovými plochami výroby v Polné je navržena nová propojka silnice II. a III. tř.

-/+

Lokality SEZ a kontaminované plochy

Návrh ÚP toto neřeší, pouze nabízí nové využití – přestavbu pro v současnosti nevyužívané lokality.

-/+


Menší lesnatost území ve srovnání s průměrem ČR

V rámci návrhu ÚP jsou stabilizovány plochy lesa, návrh do nich prakticky nezasahuje, nové lesní plochy nejsou v ÚP navrhovány.

0/-


V zemědělsky intenzivně využívaných územích existence rozsáhlých ploch bez prvků rozptýlené zeleně (remízky, hájky, stromořadí)

Návrh ÚP stabilizuje zemědělské plochy a v rámci regulativů jejich využití připouští doplňování zeleně doprovodné, izolační, přírodního charakteru apod. Návrh lokálního ÚSES zahrnuje také návrh interakčních prvků (remízy).

0/+


Mírně podprůměrný celkový rozsah lesních porostů v porovnání s průměrem ČR

Návrh ÚP toto neřeší, vymezením rozvojových ploch prakticky nedojde k zásahu do ploch lesa, na druhé straně není navrženo rozšíření ploch lesa (zalesňování), spíš rozvoj mimolesní (rozptýlené) zeleně.

0/-

Velmi výrazné zastoupení lesů hospodářských (primárně produkční funkce), nízký podíl lesů zvláštního určení nebo ochranných

Návrh ÚP přebírá vymezení kategorií lesů v území z ÚAP (kategorizaci nestanoví ÚP, ale orgán státní správy lesa).

0/-

Vliv na využití silných stránek a p říležitostí řešeného území

+ potenciálním vlivem Návrhu ÚP je zachování, posílení/podpora silných stránek v území

- potenciálním vlivem Návrhu ÚP je narušení nebo ohrožení silné stránky





0 Návrh ÚP se silné stránky nedotkne nebo je vzhledem k charakteru ÚP nerelevantní

Tab. č. 6 Silné stránky a p říležitosti

SILNÉ STRÁNKY Předpokládané vlivy (na využití silných stránek)




Poloha ORP v silniční větvi IV. transevropského multimodálního koridoru sítě TEN-T kraje a rozvojové ose republikového významu OS5 (PÚR ČR 2008) – dálnice D1 s příznivou návazností Jihlavy a jádra ORP (MÚK Jihlava - I/38).

V rámci dopravní infrastruktury je stabilizováno napojení na dálnici D1, jakožto blízkého silničního tahu, napojeného na transevropský koridor.

+

Vedení mezinárodních tahů sítě E – E50, E65 – dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava – Polsko, E59 – I/38

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. V rámci řešeného území je stabilizováno napojení na D1 a poté jsou řešeny místní dopravní situace.

0/+

Silnice I/38 v úseku Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – hranice ČR/Rakousko (- Vídeň) vymezeno jako koridor kapacitní silnice S8 (PÚR ČR 2008). Součást spojení Praha – Jihlava – Znojmo (- Wien), v opačném směru vazba na Hradecko pardubickou aglomeraci.


Dokončený kapacitní úsek silnice I/38 ve funkci silničního přivaděče na dálnici D1 Jihlava – MÚK Jihlava včetně západního obchvatu města Jihlavy. Územně stabilizovaný koridor přestavby mezinárodní silnice I/38, E59 v úseku Jihlava – Moravské Budějovice (- Znojmo – hranice ČR/Rakousko) v návaznosti na rakouskou stranu ve směru na Vídeň (koridor vymezen jako veřejně prospěšná stavba ve vydaných ZÚR kraje Vysočina).

Irelevantní vůči řešenému území. V rámci Návrhu ÚP je řešeno pouze napojení na D1 a poté základní komunikační skelet města – silnice II. třídy).

0





V koncepci rozvoje silniční sítě Dolního Rakouska toto spojení sledováno jako hlavní dopravní a rozvojová osa z Vídně ve směru na Prahu.

Irelevantní vůči řešenému území. V rámci Návrhu ÚP je řešeno pouze napojení na D1 a poté základní komunikační skelet města – silnice II. třídy).

0

Příznivé prostorové rozprostření silniční sítě II. třídy, radiálně napojené na jádro ORP a krajské město Jihlavu (rozvojová oblast republikové o významu OB11 – PÚR ČR 2008).

Základní komunikační skelet města tvoří silnice II. třídy. V rámci Návrhu jsou stabilizovány dopravní prvky a navrženy nové v souvislosti s rozvojovými plochami (úpravy silnic II. a III. tříd + MK).

+

Dokončená přeložka silnice II/352 s napojením průmyslové zóny Pávov a dálnice D1 (MÚK Jihlava) ve směru od Polné mimo obytné území města Jihlavy (Heroltice – Jihlava) – posílení přepravního významu silnice II/352 nově navrhovanou plochou pro mimoúrovňovou křižovatkou na dálnici D1 – MÚK Měšín (vymezeno jako veřejně prospěšná stavba v ZÚR kraje).


Relativně hustá síť silnic III. třídy,

Základní komunikační skelet řešeného území je tvořen především silnicemi II. třídy.

0


Železniční doprava -Přímá obsluha a napojení ORP a krajského města Jihlavy ve směru od Havlíčkova Brodu (koridor C-E61 a od Veselí nad Lužnicí (koridorová trať Praha – České Budějovice (- Linz) železničními tratěmi č. 225 a 240, zařazené do sítě celostátních hlavních tratí. -Plošné rozprostření železničních tratí koncentricky zaústěných do žst. Jihlava.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Železniční doprava je v řešeném území nefunkční, neboť koncová stanice Polná není využívána osobní ani nákladní dopravou. Odbočka ze železniční trati Jihlava – Havlíčkův Brod č. 240 je provozována nákladní dopravou mimo řešené území. V řešeném území je železniční trať ve stavu, který by před zahájením provozu potřeboval rekonstrukci. V rámci územního plánu je koridor železniční trati a prostor nádraží zachován a bude ponechán pro případné další využití. V rámci návrhu územního plánu není a ni variantě navrženo případné rozšíření železnice mimo stávající plochy. Na druhou stranu uzná-li investor průmyslové zóny na západním okraji Polné železniční dopravu jako výhodnou, bude možné ze stávající stanice provést zavlečkování a trať zprovoznit.

0/-





Letecká doprava -Poloha veřejného vnitrostátního letiště Jihlava s vyhlášenými výškovými ochrannými pásmy v zázemí Jihlavy využitelné pro sportovně leteckou činnost a nepravidelné lety. -Pro leteckou záchrannou službu slouží heliport v Jihlavě.

Letiště Jihlava je mimo řešené území. 0

Cyklistická doprava -Relativně hustá síť cyklistických tras pro rekreační využití zpřístupňující rekreační a turistické zajímavosti Jihlavska -V širších souvislostech možnost napojení na transevropskou cyklotrasu Eurovelo č. 4 (Roscoff - Kijev), procházející severní části kraje Vysočina. -Cyklotrasy národního významu č. 16 (Hlinsko - Jihlava – Telč – Slavonice) a č. 26. (Jihlava – Třebíč – Raabs). - Aktualizovaný generel cyklistické dopravy města Jihlavy

V rámci řešeného území Návrh ÚP explicitně nenavrhuje konkrétní plochy pro cyklostezky či cyklotrasy. Ovšem v rámci ploch veřejných prostranství (PV) či některých ploch podél DS (silniční doprava) je to teoreticky možné. A to v těchto plochách: Varianta B (Z46-PV-po; P14-PV-PO) Obě varianty (P15-PZ-po; Z34-DS-po).

+


Struktura a celkový stav zásobování elektrickou energií v části nadřazené a přenosové soustavy je vyhovující (uspokojující současné a odhadnutelné požadavky a podmínky v nejbližším období).

Zásobování elektrickou energií je stabilizováno, navíc jsou převzaty záměry ze ZÚR. Nové rozvojové plochy budou zásobovány ze stávajících vedení VN (přípojkami nebo kabelovými vedením).

+

Území má dobré zázemí pro rozvoj distribuční soustavy 110 kV – nachází se mezi třemi uzly nadřazené soustavy 400/110 kV Slavětice, 400/110 kV Mírovka a 400/110 kV Kočín.

Návrh přebírá ze ZÚR Kraje Vysočina záměr zdvojení vedení ZVN 400 kV č. 422 Mírovka – Velká Bíteš (koridor E02). Navrhované vedení bude umístěno v rozšířeném koridoru stávající linky.

+

Je vybudována rozsáhlá síť vysokotlakých a středotlakých

V řešeném území je plynofikována pouze oblast Polné. Plynofikace dalších urbanizovaných částí

0/+





plynovodů, ze kterých je plynofikována většina větších sídel na území ORP.

řešeného území se nenavrhuje, pouze je navrženo napojení rozvojových oblastí v dosahu sítě.

Vzhledem k okolnosti, že územím ORP procházejí trasy tranzitního plynovodu včetně tras vysokotlakých plynovodů, jsou z technického hlediska splněny základní předpoklady k event. Dalšímu rozšiřování plošné plynofikace sídel.

V řešeném území je plynofikována pouze oblast Polné. Plynofikace dalších urbanizovaných částí řešeného území se nenavrhuje.

0

Míra zalesnění území ORP nabízí relativně dobré podmínky pro využití dřevní hmoty jako nezanedbatelného zdroje energie, zejména pro vytápění.

Netýká se řešeného území, míra zalesnění je zde pouze cca 20% (oproti 31% v rámci ORP Jihlava).

0

Přibližně v deseti malých vodních elektrárnách je instalováno cca 300 kW výkonu.

V řešeném území se vodní elektrárny nenachází. 0

Je využívána větrná energie na k.ú. Pavlov, jsou instalovány 4 soustrojí o celkovém výkonu 5,7 MW.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Nejedná se o řešené území.

0

Územím ORP prochází trasa dalšího důležitého energetického vedení nadregionálního významu, trasa ropovodu „Družba“. To představuje přínos/vklad kraje do energetického systému celé ČR.

Návrhem ÚP stabilizováno. Rozvojové plochy tento fakt jinak neovlivňují.

+

Větší část území je vybavena a obsluhována systémy elektronické komunikace na standardní úrovni.

Návrhem ÚP stabilizováno v oblasti telekomunikací se nenavrhují žádné změny.

+

Možnost využívání stále se rozšiřujících služeb mobilních operátorů.


Existence vysoce kapacitních speciálních telekomunikačních systémů na území kraje, které jsou provozně kompatibilní s telekomunikačními systémy veřejných služeb.

Telekomunikační zařízení jsou v rámci stabilizovány beze změn.

+






Zásobování pitnou vodou řešené v rámci jihlavské vodárenské soustavy, přesahující ORP Jihlava. Soustava je tvořena propojenými skupinovými vodovody Jihlava a Nová Říše s centrálními zdroji nádrž Hubenov a nádrž Nová Říše (mimo území ORP Jihlava).

Tento fakt je Návrhem ÚP posilován. Dochází k propojování nových rozvojových ploch na nově navržené vodovodní řady v rámci napojení na konec rozvodné sítě, navrhuje se též vodojem v Hrbově či III. etapa výstavby vodovodu obytného souboru Palackého-sever.

+

Dostatečně kapacitní zdroje pitné vody, pokrývající i výhledové potřeby oblasti, jejich účinná ochrana zdrojů pitné vody vyhlášenými ochrannými pásmy.

Návrh ÚP tuto situace stabilizuje a vnímá ji jako důležitou.

+

Bezprostředně nehrozí znehodnocení kvality vody užívaných zdrojů vody veřejných vodovodů. Kvalita produkované a distribuované vody odpovídá stanoveným standardům.

Návrh ÚP v tomto ohledu postupuje dle příslušného zákona. Kvalita produkované vody není ohrožena.

+

Území ORP vykazuje vysoký stupeň napojení obyvatel na veřejné vodovody (cca 95 % obyvatel).

Platí především pro katastrální území Polná. Ostatní území, s výjimkou Janovic, nejsou napojeny na veřejný vodovod. Návrh ÚP však počítá s napojováním těchto území na nové vodovodní řady.

+

Pokrok v řešení v odvádění a čištění odpadních vod v sídlech s počtem EO nad 2000.

Územní plán potvrzuje vedení stávajících stok a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje odkanalizování rozvojových ploch napojením na místní stávající a nově navržené kanalizační stoky.

+

Vzhledem k tomu že území ORP je převážně pramennou oblastí – přísun znečištění vodními toky z jiných povodí je minimální, což nabízí relativně příznivější podmínky pro zásobování pitnou vodou a současně i relativně přísnější výchozí podmínky pro řešení ČOV v návaznosti na kanalizační sítě.

Návrhem ÚP stabilizováno a navrženy nezbytné rekonstrukce stávajících stok a intenzifikaci stávající kapacity ČOV v Polné; nové stoky splaškové kanalizace – Janovice, bezodtokové jímky - Skrýšov).

+

Stupeň zalesnění a relativně rovnoměrně rozložená lesnatost působí příznivě na vyrovnanost průtokových režimů vodních toků (mj. příznivější výchozí podmínka pro řešení ČOV v návaznosti na kanalizační sítě).

Návrhu ÚP potvrzuje vedení stávajících stok a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje odkanalizování rozvojových ploch napojením na místní stávající a nově navržené kanalizační stoky (Polná – napojení na nově navržené stoky splaškové kanalizace, nezbytné rekonstrukce, intenzifikace stávající kapacity ČOV; Janovice – navrženy stoky splaškové kanalizace a svedeny na ČOV Polná; Nové Dvory – nové stoky splaškové

+





kanalizace - zakončeno na ČOV Nové Dvory, Skrýšov – likvidace odpadních vod v rámci bezodtokových jímek, jejichž obsah bude odvážen na ČOV Polná, atd.). Plochy lesa se v ÚP nenavrhují, ale ani do nich není zasahováno, do vodních toků není rovněž významněji zasahováno.


Výskyt sídel, či alespoň jejich částí, s vyšší koncentrací zástavby a aktivit a větší koncentrací poptávky po obsluze prostřednictvím veřejné infrastruktury.

Rozvoj veřejné infrastruktury sídel jednotlivých katastrálních území je v rámci Návrhu ÚP stabilizován s cílem udržitelného rozvoje.

+


Rozvinutá a odvětvově pestrá ekonomická základna, s řadou menších flexibilnějších firem, relativní výhoda při procesu restrukturalizace ekonomiky.

V území se nachází několik podniků, čímž se minimalizuje závislost na jednom dominantním zaměstnavateli. V území se nachází 690 živnostníků.

+

Územně rovnoměrně rozložená ekonomická základna, bez kumulace problémů, s lepší dostupností pracovních příležitostí.

Návrhem ÚP stabilizováno. V rámci Návrhu ÚP jsou výrobní plochy lokalizovány do ploch k tomu určených. Ovšem v oblasti nabídky pracovních příležitostí vykazuje řešené území nepříznivý trend, který je generován společenskými procesy.

-

Poloha na hlavních evropských dopravních tazích.

Návrhem ÚP posíleno stabilizací napojení na hlavní dopravní cestu – D1.

+

Dosavadní průběh ekonomické transformace bez sociálních otřesů.

Otřesy jsou zaznamenány, především na trhu práce, kde dochází k růstu nezaměstnanost, která byla v roce 2011 oproti předchozímu roku sice nižší, ovšem stále představuje negativní jev, který má vliv na sociální prvek. Až 40 uchazečů se uchází o jedno pracovní místo.

-

Restrukturalizace průmyslu se území ORP dotkla méně než jiných regionů v ČR. Její snadnější průběh ovlivnilo mj. to, že zde nebyly velké průmyslové firmy s negativním vlivem jejich útlumu na sociální situaci.

Je pravdou, že kraj i řešené území není tak závislé na průmyslové funkci jako jiné regiony.

+

Přiměřený podíl zahraničního kapitálu a atraktivita oblasti pro zahraniční investory (zejm. pro investory z Rakouska).

Dáno polohou regionu. Návrh ÚP se snaží vytvořit v rámci funkčních ploch příznivé ekonomické prostředí.

+/0





Stabilizované zemědělství, důležité pro uplatnění venkovského obyvatelstva.

Stabilizováno, navíc jsou v rámci Návrhu ÚP lokalizovány, mimo zemědělských, také výrobní funkce.

+

Nižší úroveň nezaměstnanosti, příznivější sociální klima.

V oblasti nezaměstnanosti si řešené území nestojí dobře, nezaměstnanost dosahuje 9,6%. Stejně tak situace na trhu práce (k dispozici 6 PP na 239 dosažitelných, tj. 40 uchazečů o jedno pracovní místo).

-

Sociální pilí ř


Rovnoměrné rozložení obyvatelstva, poměrně hustá síť menších sídel, vč. měst a městysů.

Týká se celého regionu. Irelevantní vůči Návrhu ÚP. V rámci řešeného území je obyvatelstvo rozloženo rovnoměrně, hlavní základní je katastrální území Polná.

0/+

Příznivý vývoj obyvatelstva, v posledním desetiletí – mírný přírůstek počtu obyvatel na území ORP (cca 3,0%) tj. absolutně 3020 obyvatel.

V řešeném území skutečně dochází v posledních letech k příznivému vývoji v počtu obyvatelstva.

+

Doposud slabé urbanizační tendence s typickými problémovými průvodními jevy.

V rámci těchto trendů je řešené území malé. Urbanizační tendence jsou spíše relevantní v rámci celého regionu. V rámci města Polná dochází k mírnému růstu obyvatel, což by mohlo znamenat mírný urbanizační růst.

0/-

Relativně příznivější věková skladba obyvatelstva, vykazující mírnější tendence ke stárnutí než v řadě dalších ORP kraje Vysočina.

Na tuto problematiku nemá Návrh ÚP vliv. Jedná se o demografické trendy. Je pravdou, že obyvatelstvo mírně roste, ovšem to index stáří také. Za 20 let se zvýšil o 77%. Je pravdou, že oproti jiným obcím je situace skutečně výrazně příznivější.

0

Vyšší míra kvalifikovanosti obyvatel (v rámci ORP kraje Vysočina).

V obci se nachází 6,4% vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. Lidí s maturitou je necelých 26%. Bez vzdělání necelé půl procento.

0

Vyšší sídelní stabilita obyvatelstva.

Počet obyvatel jakožto faktor stability území tento fakt potvrzuje.

+

Relativně novější bytový fond, který je výsledkem rozsáhlejší výstavby ve druhé polovině minulého století.

Tento rozvoj bytového fondu (od vydání platného ÚP vystavěno přes 100 rodinných domů) je stabilizován a doplněn novými plochami bydlení.

+

Vyšší intenzita bytové výstavby, jako jev svědčící o stabilitě obyvatelstva.

V rámci návrhových ploch jsou navrženy funkční plochy individuálního bydlení po celém řešeném území. Nejvíce v Polné. Je navrženo i plocha hromadného bydlení.

+

Vysoký podíl bytů v rodinných domech (specifická sídelní struktura a nižší podíl obyvatel velkých měst).

V rámci Návrhu ÚP stabilizováno, je navržena řada dalších ploch individuálního bydlení. Ale také jedna plocha hromadného bydlení v lokalitě u bytových domů v oblasti Horní město.

+/-






Kvalitní přírodní prostředí a vysoká estetická hodnota krajiny.

Stabilizována v rámci Návrhu ÚP, hodnota krajiny je jeden z určujících prvků rozvoje územní.

+

Pestrá nabídka atraktivit cestovního ruchu.

Krajinné a rekreační prvky Návrh ÚP stabilizuje. +

Hustá síť turistických a cykloturistických cest.

Stabilizováno. Návrh ÚP explicitně nenavrhuje konkrétní plochy pro cyklostezky či cyklotrasy. Ovšem v rámci ploch veřejných prostranství (PV) či některých ploch podél DS (silniční doprava) je to teoreticky možné. A to v těchto plochách: Varianta B (Z46-PV-po; P14-PV-PO) Obě varianty (P15-PZ-po; Z34-DS-po).

+

Velký počet kulturně historických památek, včetně národních kulturních památek.

V rámci Návrhu ÚP je stabilizována vnitřní památková zóna typická historicko-architektonickou důležitostí. Stejně tak nemovité kulturní a národní nemovité kulturní památky (měšťanské domy, kapličky, špitál, faru, zámek, židovský hřbitov, synagoga, kašny atd.)

+

Velmi dobrá dopravní dostupnost z okolních krajů daná polohou v centru ČR.

Pozitivní je pro oblast blízkost dálničního tahu D1, napojení na tuto komunikaci je stabilizováno.

+

Exponovaná poloha na dálnici D1, v dosahu hranice s Rakouskem.

V rámci řešeného území je stabilizováno napojení na dálnici D1 prostřednictvím MÚK Velký Beranov (exit 119) a MÚK Jihlava (exit 112). Toto řešení je dostatečné.

+



Ložisko stavebního kamene u Hrbova

Návrh ÚP ve var. A počítá s rozšířením těžby, ve var. B je stabilizována plocha těžby specifickým regulativem.

+/0


Území ORP je z vodohospodářského hlediska oblastí využitelných povrchových vodních zdrojů.

Město Polná využívá povrchové zdroje vody a ÚP v tomto ohledu nenavrhuje žádné změny. Ostatní místní části v řešeném území využívají naopak pro zásobení podzemní zdroje vod. Návrh ÚP počítá s napojením místních částí na VDJ/skupinový vodovod města Polná.

+

Vodní plochy a toky jsou na území ORP zastoupeny nadprůměrně (ve srovnání s ostat. kraji ČR).

Návrh ÚP respektuje existující vodní plochy a vodní toky, v rámci rozvojových ploch jsou navrženy dvě nové vodní plochy.

+


Území nespadá do vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO)

Ve var. A i B je navrhováno významné rozšíření ploch výroby v Z části Polné, jejich využití bude znamenat nárůst znečištění ovzduší, v rámci

-/+





dopravního řešení je navržena plocha dopravní infrastruktury pro zabezpečení plynulejšího průtahu dopravy městem, výhledově (územní rezerva) je navrženo převedení tranzitu na S obchvat Polné.

V území nejsou evidovány velké zdroje znečištění ovzduší

Ve var. A i B je navrhováno významné rozšíření ploch výroby v Z části Polné, jejich využití bude znamenat nárůst znečištění ovzduší, ale nemusí znamenat vznik velkých zdrojů znečištění.

-/+


Maloplošné střídání lesních celků a zemědělské krajiny, poměrně vysoké zastoupení drobných vodních ploch v krajinné struktuře.

Lesní plochy zůstávají prakticky zachovány (výjimečné zásahy do lesa nebo OP lesa) a jsou stabilizovány, stabilizovány jsou i plochy vodní, ve var. A i B jsou navrženy dvě nové vodní plochy.

+

Místně vysoká hodnota krajinného rázu (SMKr Polná – Peklo)

Návrh ÚP nevymezuje rozvojové plochy na území SMKr, stabilizovány jsou plochy vodní, plochy přírodního charakteru, plochy lesa.

0/+

Míra zatížení přírody a krajiny urbanizovanými prostory je relativně nižší, než je průměr ČR, krajina není narušena rozsáhlejší těžbou surovin

Ve var. A i B je navrhováno významné rozšíření ploch výroby v Z části Polné, dále se ve var. A počítá s menším rozšířením těžby stavebního kamene na lomu u Hrbova (var. B je plocha těžby stabilizována).

0/-

Zvláště chráněná území, lokality výskytu zvláště chráněných druhů, lokality soustavy Natura 2000, VKP, ÚSES

Návrh ÚP nevymezuje do těchto lokalit rozvojové plochy, přírodně cenné plochy jsou stabilizovány vhodnými funkčními plochami (vč. regulativů), vymezené skladebné části ÚSES jsou převzaty a nově navrženy nové na lokální úrovni ÚSES

0/+

Památné stromy

Návrh ÚP v plochách s vyhlášenými památnými stromy nevymezuje rozvojové plochy, nicméně ani neřeší (více nazabezpečuje) ochranu památných stromů.

0


Významná zemědělská tradice území, vysoký podíl ZPF a nadprůměrné zornění v porovnání s průměrem ČR

Ve var. A i B je navrhováno významné rozšíření ploch výroby, a to i zemědělské, příp. ploch smíšených obytných vč. souvisejícího dopravního napojení, navazující dopravní infrastruktury a dopravní řešení S obchvatu Polné na úkor ZPF (a to i I. a II. tř. ochrany). Návrh ÚP stabilizuje zemědělské plochy (vyjma zabíraných) a vytváří tím územní předpoklady pro jejich zemědělské využití, dále místně navrhuje i VZ a tím i podporuje místní zemědělské výroby.

-/+





PŘÍLEŽITOSTI Předpokládané vlivy (na využití p říležitostí) Komplexní vyhodnocení



Posílení přepravního významu a kapacitního silničního spojení S8 (silnice I/38) v ose Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo – hranice ČR/Rakousko (- Vídeň) v souladu s PÚR ČR 2008) - podpora a předpoklad nových kooperačních vztahů.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Dopravní infrastruktura území stabilizuje napojení na D1 a na krajské město a dále řeší již své místní záležitostí.

0

Zkapacitnění dálnice D1 – zajištění podmínek pro zvýšení bezpečnosti provozu v průběhu celého roku - omezení kritických situací.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Není v kompetencích řešeného území řešit zkapacitnění dálnice D1.

0

Posílení podmínek pro přímou vazbu severovýchodní části ORP na dálnici D1 (MÚK Měšín).

V rámci silniční infrastruktury řešeného území je stabilizováno napojení na D1. Dále je v rámci Návrhu ÚP řešena místní dopravní infrastruktura.

+

Realizace záměru jihovýchodního obchvatu města Jihlavy.


Zkvalitnění podmínek pro rozvoj přepravních a kooperačních vztahů jak uvnitř kraje ve vazbě na jádro ORP a krajské město tak v mezikrajských vazbách, především k Jihočeskému kraji.

Jedná se o nadregionální prvky, které jsou irelevantní vůči Návrhu ÚP. Ten se zabývá pouze komunikacemi uvnitř svého řešeného území + stabilizací dopravního napojení na D1 a na jádro ORP.

0

Přestavba dopravní sítě, zkvalitnění a zlepšení komunikační dostupnosti především dopravně odlehlejších oblastí, zvýšení atraktivity pro jejich možný ekonomický rozvoj a sociální stabilitu.

Týká se především celého regionu. Řešené území je tvořeno především silnicemi III. třídy. Návrh ÚP stabilizuje současný stav + navrhuje úpravy silnic II. a III. tříd a místních komunikací.

+/0

Zlepšení podmínek a kvality životního prostředí v sídlech i krajině, zvýšení bezpečnosti motorové i nemotorové dopravy.

Krajinné, environmentální i urbánní prvky území jsou z hlediska Návrhu ÚP chráněny. Zvýšení bezpečnosti a funkčnosti městské dopravy zajišťují návrhy v oblasti dopravního řešení území (např.: návrh trasy silnice, která bude vedena mimo zastavěné území, rekonstrukce a propojení silnic a

+





křižovatek II. a III. tříd a místních komunikací, atd.)


Železniční doprava -Dostavba a modernizace Železniční infrastruktury s předpokladem převedení vyšších přepravních objemů ze silnice na Železnici a začlenění Železnice do systému kombinované dopravy a veřejné logistiky. -Předpoklady pro výhledové zavedení integrované osobní dopravy s vyšším uplatněním Železnice pro každodenní dopravu s vazbou na jádrovou oblast ORP a významná centra dojížďky a vyjížďky – předpoklad pro omezení individuální automobilové dopravy. -V souladu s vydanými ZÚR Jihočeského kraje předpoklad výhledového prodloužení koncové regionální tratě Slavonice – Fratres s návazností na železniční síť Dolního Rakouska – možné přímé kolejové spojení Jihlava – Fratres – Waidhofen an der Thaya a dále – předpoklad pro rekreační i každodenní využití -Nová poloha a koncepce vysokorychlostní tratě (VRT / TEN-T) s předpokladem možného přímého napojení Jihlavy.

Železniční doprava je v řešeném území nefunkční, neboť koncová stanice Polná není využívána osobní ani nákladní dopravou. Odbočka ze železniční trati Jihlava – Havlíčkův Brod č. 240 je provozována nákladní dopravou mimo řešené území. V řešeném území je železniční trať ve stavu, který by před zahájením provozu potřeboval rekonstrukci. V rámci územního plánu je koridor železniční trati a prostor nádraží zachován a bude ponechán pro případné další využití. V rámci návrhu územního plánu není a ni variantě navrženo případné rozšíření železnice mimo stávající plochy. Na druhou stranu uzná-li investor průmyslové zóny na západním okraji Polné železniční dopravu jako výhodnou, bude možné ze stávající stanice provést zavlečkování a trať zprovoznit.

0/-

Letecká doprava Veřejná vnitrostátní letiště Jihlava – potenciál pro rozvoj rekreace a sportu včetně doprovodných služeb

Letiště Jihlava je mimo řešené území. 0





Cyklistická doprava -Předpoklad pro zatraktivnění cyklistické dopravy a vyšší využívání navazující sítě cyklistických tras a stezek – podpora pro rozvoj rekreace a turistiky i šetrné formy každodenní dopravy. -Rozvoj navazujícího drobného podnikání a služeb v oblastech s průchodem páteřních a regionálních cyklotras.

Návrh ÚP explicitně nenavrhuje konkrétní plochy pro cyklostezky či cyklotrasy. Ovšem v rámci ploch veřejných prostranství (PV) či některých ploch podél DS (silniční doprava) je to teoreticky možné. A to v těchto plochách: Varianta B (Z46-PV-po; P14-PV-PO) Obě varianty (P15-PZ-po; Z34-DS-po).

+/0


Tvorba uceleného programu úspor energie při vytápění objektů a při přípravě TV a vody pro technologické účely.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Programy úspor energií vychází příslušné novely zákona č. 406/2000 Sb.), který tuto problematiku upravuje, např. prostřednictvím zpřísněním požadavků na energetickou náročnost budov.

0

Pro zajištění bezpečného a spolehlivého zásobování území elektřinou je nutné posílení distribuční soustavy 110/22 kV novými napájecími uzly 110/22 kV v Polné a v Třešti a rozšíření soustavy v Jihlavě o transformaci 110/22 kV na severozápadě města.

Návrh ÚPD přebírá ze ZÚR Kraje Vysočina záměr zdvojení vedení ZVN 400 kV č. 422 Mírovka – Velká Bíteš (koridor E02). Navrhované vedení bude umístěno v rozšířeném koridoru stávající linky. Návrh ÚPD přebírá z doposud platného územního plánu koridor pro vedení VVN 110 kV s navazující rozvodnou Polná (koridor E14).

+

Vybudování odpovídající sítě VVN 110 kV, a to v trasách Mírovka – Jihlava – Třešť, včetně napojení Polné ze stáv. vedení VVN 110 kV Mírovka – Žďár nad Sázavou.

Návrh ÚPD přebírá z doposud platného územního plánu koridor pro vedení VVN 110 kV s navazující rozvodnou Polná (koridor E14).

+

Modernizace stávajících elektráren (tzv. závodových) a zvětšení podílu a zkvalitnění využití odpadového tepla ve prospěch dálkového zásobování teplem (SCZT).

V rámci Návrhu ÚP nedochází k těmto krokům. 0

Další rozvoj plošné plynofikace území.

V řešeném území je plynofikována pouze oblast Polné. Plynofikace dalších urbanizovaných částí řešeného území se nenavrhuje, z důvodu neefektivity napojení.

-

V území mimo dosah působení SCZT a mimo dosah rozšiřování plošné plynofikace usilovat o

V rámci Návrhu ÚP se nenavrhuje plynofikace. Obnovitelné a kombinované zdroje nejsou řešeny, ani CZT.

-/0





posílení využívání alternativních, obnovitelných a kombinovaných zdrojů (včetně zdrojů nízkopotenciální energie), nebo ušlechtilých paliv (např. propanubutanu, lehkých topných olejů).

Využívání biomasy pro vytápění, a to nejen klasickou lesní dřevní hmotou, ale i z jiných zdrojů biomasy (např. pelety).

Není v rámci Návrhu ÚP řešeno. -/0

Dosud málo rozvinutá území v nabídce telekomunikačních služeb mají možnost „přeskočit vývojové etapy“ rovnou na aktuálně progresivní koncepce efektivní telekomunikační obsluhy svého území.

Územní plán potvrzuje rozmístění stávajících koridorů a zařízení telekomunikací a radiokomunikací, nenavrhuje žádné změny.

0

Možnost využití synergického efektu v případě dokonalejší koordinace rozvoje jednotlivých druhů inženýrských sítí v urbanizovaném území (integrace síťových odvětví, jejich koordinace jako celku).

V rámci Návrhu ÚP je na celé území nahlíženo kompaktně, tzn. i na inženýrské sítě. Věc koordinace již nenáleží přímo Návrhu ÚP, ale jednotlivým dotčeným subjektům, jejich záměry jsou v ÚP zohledněny, i včetně vedení sítí v současných koridorech.

0/+


Volné kapacity v úpravnách pitné vody, umožňující rozšíření zásobování do dalších dosud neobsloužených obcí.

Návrh ÚP napojuje rozvojové plochy jednotlivých katastrálních území na stávající či nově navržené vodovodní řady. V k.ú. Hrbov je navržena vodojem.

+

Rekonstrukce a intenzifikace městských ČOV umožňující efektivní připojení okolních obcí a jejich městských částí vč. sídel menších než 2000 EO.

Návrh ÚP rozšiřuje – intenzifikuje ČOV. Návrh potvrzuje vedení stávajících stok a zařízení souvisejícího s provozem a navrhuje odkanalizování rozvojových ploch napojením na místní stávající a nově navržené kanalizační stoky. Návrh také počítá s nezbytnými rekonstrukcemi stávajících stok a intenzifikaci ČOV v Polné. Nové Dvory – rozvojové plochy napojeny na nově navržené stoky splaškové kanalizace, zakončeny na nově navržené ČOV Nové Dvory (200 EO), atd.

+

Současná rozšířená nabídka technického řešení zásobování vodou a likvidace odpadních vod (např. užití systémů tlakové a

V rámci Návrhu ÚP dochází k nezbytným rekonstrukcím a rozšiřováním vodovodních řad, pokračuje výstavba III. etapy vodovodu (Palackého –sever), v Hrbově dochází k napojení na konec rozvodné sítě pomocí čerpací stanice a nově

+





podtlakové kanalizace, obsluha sídel s rozptýlenou zástavbou, zvládnutí situace v případě zhoršování jakosti surové vody, náprava situace v oblastech kde dochází k bilančnímu nedostatku vody aj.).

navrženého vodojemu, atd. V oblasti likvidace odpadních vod dochází k navržení nových stok splaškové kanalizace, intenzifikace stávající kapacity ČOV (Polná), k navržení nové ČOV v Nových Dvorech, atd.

Podle konkrétních podmínek zajištění zasakování a akumulace srážkových odpadních vod s jejich následným využitím.

Územní plán neřeší likvidaci dešťových vod. Tyto budou předmětem konkrétních návrhů výstavby na jednotlivých plochách. Předpokládána je přednostní likvidace dešťových vod přímo na pozemcích jejich spadu, vsakováním (trend nakládání s dešťovými vodami). V případech nevhodných podmínek pro zasakování je nezbytné retenování a regulované odvádění dešťových vod do vodoteče. Toto je obsahem i textové části výroku.

+

Možnost využití synergického efektu v případě dokonalejší koordinace rozvoje jednotlivých druhů inženýrských sítí v urbanizovaném území i ve volné krajině (integrace síťových odvětví, jejich koordinace jako celku).

Návrh ÚP v tomto ohledu přistupuje k problematice komplexně. Jde o provázání ploch dopravní infrastruktury, technické infrastruktury a rozvojových ploch.

+

Veřejná technická infrastruktura – koordinace

Postupné uplatnění preventivních koordinačních nástrojů využitím územně plánovacích činností, při řízení provozu a rozvoje sídel.

Návrh ÚP navrhuje efektivní řízení rozvoje sídla, prostřednictvím své textové části (regulativy, atd.) i grafické části vymezuje hranice rozvoje území a funkčních ploch. Tak aby byl rozvoj dlouhodobě udržitelný.

+

Uplatnění možností docílit kompaktní struktury intravilánu sídel vč. eliminace vlivů narušení „celistvosti“ území z hlediska technického řešení a koordinace veřejné infrastruktury, či eliminace důsledků nevhodné polohy dominantních uživatelů služeb.

V rámci Návrhu ÚP je přistupováno k řešenému území komplexně, a to prostřednictvím návrhových ploch. Koordinace veřejné infrastruktury je věcí relevantních subjektů.

+/0

Úpravy legislativních, technických a dalších podkladů s cílem eliminovat úzce resortní přístupy řešení, popírající priority veřejného zájmu.

Irelevantní. Návrhu ÚP nemůžu upravovat legislativní, technické a další podklady k eliminaci resortních přístupů.

0





Možnost využití synergického technicko- ekonomického efektu v případě dokonalejší koordinace rozvoje veřejné infrastruktury.

V rámci návrhových ploch je na území nahlíženo kompaktně. Ovšem věc koordinace již nenáleží primárně Návrhu ÚP, ale konkrétním dotčeným subjektům.

0


Využití relativně výhodné dopravní polohy v rámci ČR.

Návrh ÚP stabilizuje napojení na hlavní dopravní cestu ČR – dálnici D1.

+

Dynamický rozvoj centrální části území ORP – město Jihlava a okolí.


Relativně výhodné podmínky pro přeshraniční spolupráci s Rakouskem.

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Není v gesci samotného města Polná, jde o vyšší regionální záležitost.

0

Rozvoj dosud poddimenzované terciární sféry, chybějící specifická občanská vybavenost, zejm. v důsledku toho že pouze Jihlava překračuje 50 000 obyv. nejen v ORP ale i v kraji Vysočina.

Sídelní a populační struktura Kraje Vysočina je zřejmá. Jsou zde především menší města a obce. V rámci Návrhu ÚP jsou alokovány prvky občanské vybavenosti – především sportovní a komerční, tak aby korespondovaly s dimenzí řešeného území.

+/0

Revitalizace brownfields (zejména mnoha bývalých zemědělských areálů).

V rámci řešeného území nejsou vyhlášeny žádné brownfieldy. Výrobní plochy uvnitř města, které nejsou využívány v plném rozsahu (ulice Palackého - drobné výroba (severně od MŠ) – navržena nová funkce – bydlení hromadné. Dále poté plochy lehkého průmyslu a výroby ve stejné ulici východně od obytných domů – navržena plocha smíšená městská. Či plocha ve variantě B návrh smíšené městské plochy v ulici Za Nádražím v místech drobné výroby (zpracování dřeva). Tímto jsou nahrazeny plochy výroby plochami novými, což vede k lepšímu uspořádání funkčních ploch a vyřešení problému nedostatečně využívaných areálů.

+

Vznik nových pracovních míst v souvislosti s potenciální výstavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v lokalitě Hrádek.


Sociální pilí ř


Zvyšování migrační atraktivity kraje v souvislosti s rozvojem ekonomické základny kraje, ale též s ohledem na relativně příznivý stav životního a přírodního

Irelevantní vůči řešenému území. Jedná se o krajské záležitosti. Nicméně, v Polné dochází k mírnému růstu obyvatelstva, jež je podpořeno nabídkou nových obytných ploch i ploch výroby. Co se týče migračního pohybu, od roku 2009 se více lidí stěhuje pryč z obce.

0/+





prostředí.

Zvyšování kvalifikační úrovně obyvatelstva s ohledem na změny ve struktuře ekonomické základny kraje (pozitivní vliv by mělo mj. zřízení VŠ zvláště technického směru).

Irelevantní vůči Návrhu ÚP. Kvalifikační úroveň obyvatel je nicméně pozitivní. 0

Zlepšování technické vybavenosti bytového fondu.

Návrhem ÚP respektováno, v malých sídlech je navrhováno napojení na některé z dostupných sítí tech.infr.

+

Posilování vazeb v ORP Jihlava formou integrovaných plánů rozvoje ve specifických oblastech

Netýká se řešeného území. 0


Rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky (předpoklad vzrůstajícího zájmu o tento druh nenáročné turistiky, s minimálními negativními vlivy, v souvislosti se stárnutím a chudnutím části populace).

Krajinné prvky oblasti jsou Návrhem ÚP stabilizovány a mohou sloužit k agroturistice.

+

Výraznější využití přírodního a kulturně historického potenciálu území ORP Jihlava.

Návrhem ÚP respektováno a v rámci řešeného území stabilizováno.

+

Zvýšení propagace dosud opomíjených turistických atraktivit (např. kongresová turistika, tradičních i nových kulturně společenských a sportovních akcí, specifická technická vybavenost území)

Propagace těchto turistických aktivit je věcí příslušných orgánů (samosprávy).

0

Využití vztahu území k osobnostem kulturního života - K.H.Borovský, G. Mahler, A. Chitussi, J.Hoffmann aj.

Návrhem ÚP respektováno 0/+

Zvyšování podílu zahraničních návštěvníků.

Netýká se primárně řešeného území. 0





Rozvoj zimní rekreace v přírodně cenných a chráněných územích (rostoucí poptávka a limity rozvoje).

V případě zájmu o tento druh rekreace Návrh ÚP nevytváří žádné bariéry.

+

Efekt z budování dalších cyklostezek a cyklotras, mj. i v oblastech s menším rekreačním potenciálem.

Návrh ÚP explicitně nenavrhuje konkrétní plochy pro cyklostezky či cyklotrasy. Ovšem v rámci ploch veřejných prostranství (PV) či některých ploch podél DS (silniční doprava) je to teoreticky možné. A to v těchto plochách: Varianta B (Z46-PV-po; P14-PV-PO) Obě varianty (P15-PZ-po; Z34-DS-po).

+/0



Využití nevýhradního ložiska stavebního kamene

Návrh ÚP ve var. A počítá s rozšířením těžby, ve var. B je stabilizována plocha těžby.

0/+


Realizace záměrů protipovodňové ochrany ohrožených území (jak lokální úpravy toku, výstavba nebo úprava hrází, mobilní hrazení, tak i změny v povodích – zvýšení retence).

Návrh ÚP plně řeší protipovodňovou ochranu pouze vyloučením rozvojových ploch z aktivní zóny záplavového území a doporučením vyloučení staveb také ze záplavového území, opatření stavebního charakteru nejsou navrhována. Z hlediska retence jsou stabilizovány stávající vodní plochy a navrženy dvě nové.

0/+

Zvýšení retenčního potenciálu krajiny (opatření v krajině zpomalující odtok z povodí)

V rámci návrhu jsou vymezeny dvě nové vodní plochy. Návrh ÚR neřeší likvidaci dešťových vod v rámci rozvojových ploch, to bude předmětem konkrétních návrhů výstavby v nich, předpokládána je však přednostní likvidace dešťových vod vsakováním přímo na pozemcích jejich spadu, příp. retence a regulované odvádění do vodoteče.

0/+

Využití významného potenciálu soustavy rybníků a vodních nádrží k retenci a akumulaci vody v povodí, podmínkou je zlepšení jejich technicko-funkčního stavu a komplexní přístup k vodnímu hospodářství v rámci regionu

Návrh ÚR stabilizuje stávající vodní plochy. V rámci návrhu jsou dále vymezeny dvě nové vodní plochy.

+


Snížení hlukové a imisní zátěže obyvatelstva z dopravy výstavbou obchvatů apod.

Návrh ÚP ve var. A i B vymezuje plochu dopravní infrastruktury pro zlepšení průjezdu města, dále je ve výhledu (územní rezerva) navrženo převedení tranzitní dopravy na S obchvat Polné, propojení areálu Amylonu s další částí města.

+/-






Zvýšení ekologické stability prostřednictvím realizace ÚSES

Návrh ÚP přebírá vymezené skladebné části ÚSES (NRBK K125 a vymezení lokální úrovně v k.ú. Polná a zčásti na V území) a nově vymezuje skladebné části lokálního ÚSES na velké části území, vč. návaznosti na vymezení ve správních obvodech sousedních obcí.

+

Ochrana krajinného rázu Návrh ÚP nevymezuje rozvojové plochy na území SMKr, vymezení rozsáhlých ploch výroby v Polné ovlivní obraz krajiny.

0/-


Podpora prvků rozptýlené zeleně (remízky, hájky, stromořadí)

Návrh ÚP stabilizuje zemědělské plochy a v rámci regulativů jejich využití připouští doplňování zeleně doprovodné, izolační, přírodního charakteru apod. Návrh lokálního ÚSES zahrnuje také návrh interakčních prvků (remízy).

0/+


Další zalesňování zemědělsky nevyužívaných ploch, zejména menších ploch a pásů uvnitř rozsáhlých lánů zemědělské půdy, s funkcí krajinotvornou a protierozní

Návrh ÚP nepočítá se zalesňováním zemědělských ploch, protierozní funkce a podpora krajinných prvků je zabezpečena mj. formou návrhu ÚSES (vč. interakčních prvků) a příp. stromořadí. V rámci regulativů je však umožněno tyto plochy vytvářet.

0/+

Zachování krajinné mozaiky porostů s vysokou biologickou hodnotou (např. liniové porosty, mokřady, rašeliniště)

Návrh ÚP vytváří územní předpoklady pro vytvoření funkčního ÚSES, ten je veden převážně po vodních tocích, nivách a prostorově a funkčně navazujících plochách.

+

Vliv na stav a vývoj hodnot řešeného území

Hodnoty území Předpokládané vlivy Konceptu ÚP Komplexní vyhodnocení

KULTURNÍ HODNOTY

Dochovaná prostorová kompozice sídla s původními objekty lidové architektury spoluutvářející krajinný ráz oblasti.

Prostorová kompozice, především památková zóna ve vnitřní části obce nebude Návrhem ÚP narušena. Jsou sice navrženy funkční plochy kolem tohoto prostoru, ty však neovlivňují a nemění uspořádání oblasti. Ten je logicky chráněn. Cílem je posílení a stabilizace prostorového řešení. Plochy průmyslu jsou lokalizovány do míst k tomu určených, tyto i tak mohou ovlivnit negativně některé z charakteristik krajinného rázu.

+/-

Architektonicky významné stavby.

Tyto stavby jsou Návrhem ÚP respektovány a nedotčeny.

+





Evidované národní nemovité kulturní památky.

Národní nemovitou kulturní památku města (kostel Nanebevzetí P. Marie) Návrh ÚP respektuje.

+

Evidované nemovité kulturní památky.

Kulturní památky města jsou Návrhem ÚP respektovány a nedotčeny, jelikož se jedná o důležité architektonické prvky území. Do blízkosti zemské cesty Klešter je však navrhována plocha Z5-BI-po, jež podléhá územní studii.

+/-

Městská památková zóna. Návrhem ÚP respektována. Její struktura a stav nebude nijak návrhovými plochami dotčena.

+

CIVILIZAČNÍ HODNOTY

Ekonomická aktivita a atraktivita řešeného území.

V řešeném území se nachází několik průmyslově zaměřených společností. Návrh ÚP tento fakt posiluje alokací ploch pro výrobu (lehký průmysl; drobná výroba). Významná je také blízkost dálnice D1 a krajského města.

+

Urbanistická struktura.

Je představována především vnitřní částí města. Jde o památkovou zóna, která je v rámci Návrhu ÚP chráněna. Jde o stabilizaci důležitých architektonických staveb či národních nemovitých a nemovitých kulturních památek. Od tohoto faktu se odráží i návrh urbanistické struktury prostřednictvím návrhových ploch. Do urbánní části středu města není zasahováno, do okolních oblastí jsou alokovány pouze plochy bydlení, tak aby nenarušily stávající stav. Výrobní funkce jsou soustředěny do západní části města, počítá se také s přestavbou výrobních ploch uvnitř města. Jsou vyřešeny dopravní závady a je stabilizováno napojení na dálnici D1. Posilovány jsou plochy veřejných prostranství, smíšených funkcí či zeleně.

+

Významná stavební dominanta.

Jde o stavby, které se nachází především ve vnitřní části města (kostel Nanebevzetí P. Marie, fara, atd.). Dominanty jsou s ohledem na uspořádání území a vzájemnou ochranu památkové zóny žádoucí. Mají pro město typický charakter. Narušeny mohou být úbytkem dálkových pohledů při změně panoramatu sídla (výrobní zóny na okraji Polné).

+/-

Dopravní sítě a stavby.

Základní komunikační skelet města, tvořený silnicemi II. tříd, je stabilizován. Je navržena řada úprav silnic II. a III. třídy a místních a účelových komunikací. V rámci Návrhu územního plánu jsou navrženy nové silnice a komunikace, které odstraňují dopravní závady a zároveň zpřístupňují nové rozvojové plochy.

+





Železniční síť.

Železniční doprava je v řešeném území nefunkční, neboť koncová stanice Polná není využívána osobní ani nákladní dopravou. V řešeném území je železniční trať ve stavu, který by před zahájením provozu potřeboval rekonstrukci. V rámci územního plánu je koridor železniční trati a prostor nádraží zachován a bude ponechán pro případné další využití. V rámci návrhu územního plánu není ani variantně navrženo případné rozšíření železnice mimo stávající plochy.

-

Sítě technické infrastruktury.

Jsou Návrhem ÚP stabilizovány, jak v oblasti energetické, tak v oblasti vodohospodářské infrastruktury. Jsou navrženy a převzaty dílčí kroky v oblasti zásobování elektrickou energií: zdvojení vedení ZVN 400 kV č. 422 Mírovka-Velký Biteš; koridor vedení VVN 110 kV s navazující rozvodnou Polná, rozvojové plochy budou napojeny pomocí stávajícího vedení VN (přípojky či kabelové vedení). V oblasti vodohospodářství mimo jiné dochází navržení stok splaškové kanalizace, k intenzifikaci ČOV Polné, je navržena ČOV v Nových Dvorech. Jsou také navrženy nové vodovodní řady včetně nezbytných rekonstrukcí, pokračuje III. etapa výstavby vodovodu (Palackého-sever), navržen je vodojem v Hrobě.

+

PŘÍRODNÍ HODNOTY

Krajinný ráz – OKR Havlíčkobrodsko, SMKr Polná - Peklo (přírodní krajinné dominanty, rozhledy, scény)

Znaky významné pro utváření krajinného rázu v OKR Havlíčkobrodsko budou ovlivněny především rozvojovými plochami výroby a smíšenými obytnými v Z části Polné. Na straně druhé je snaha navazovat na stávající urb.strukturu a reagovat na funkce specifickými regulativy, doplňovat veřejnou zeleň apod.

-/+

EVL Šlapanka a Zlatý potok

EVL je Návrhem ÚP plně respektována, do území EVL nejsou vymezovány žádné rozvojové plochy a Návrh ÚP ani žádná rozvojová plocha lokalitu EVL významně negativně neovlivní. V málo případech se navrhuje na styku s EVL i plocha ZP podporující její charakter.

0/+

Lokality zvláště chráněných druhů

V řešeném území je evidováno několik lokalit s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů (lokalita vemeníku dvoulistého ve VKP Nad Březinou, lokalita dřípatky horské ve Špitálském lese, lokalita vydry říční v toku a nivě Šlapanky, ohrožené druhy ptáků na rybnících protékaných Šlapankou), do žádné z nich nevymezuje Návrh ÚP rozvojové plochy a ani nebudou Návrhem ÚP dotčeny.

0

Nadregionální a lokální prvky ÚSES doplněné o interakční prvky

V Návrhu ÚP jsou převzaty a respektovány skladebné části nadregionálního a lokálního ÚSES z ÚPNSÚ, ZÚR a ÚAP, nově jsou vymezeny

+





některé skladebné části lokálního ÚSES, prověřeny byla také návaznost na hranicích řešeného území.

Významné krajinné prvky (registrované i ze zákona)

Registrované VKP jsou Návrhem ÚP plně respektovány, do území těchto VKP nejsou navrženy žádné rozvojové plochy. VKP ze zákona (rybníky, vodní toky a údolní nivy) budou dotčeny - navrženy zejména vymezením rozvojových ploch vodních, jinak jsou tyto VKP respektovány. V případě několika lokalit dochází k hraničení s vodními plochami, v jednom se střetem jeho okraje, v případě VKP Kalvárie může dojít k ovlivnění z dálkových pohledů jako výškové dominanty území v lokálním měřítku.

-/+

Památné stromy Do lokalit evidovaných památných stromů (Dub v Hrbově, Borovice v Polné) Návrh ÚP nezasahuje.

0

Nelesní zeleň dotvářející dochovaný krajinný ráz oblasti.

Návrh ÚP respektuje a rozvíjí nelesní zeleň – převzetí vymezených (v ÚPNSÚ) skladebných částí lokálního ÚSES a vymezení nových, stabilizace ploch VKP ze zákona (údolní nivy) a stabilizace ploch veřejné zeleně.

+

Jak je patrné z předchozích dílčích kapitol, Návrh ÚP Polná ovlivňuje všechny stránky SWOT analýzy i stanovené hodnoty území. Na základě vyhodnocení lze konstatovat, že Návrh ÚP hodnoty ve většině případů respektuje a stejně tak pozitivně přispívá i k vývoji jednotlivých stránek SWOT analýzy – v převážné míře odstraňuje hrozby, posiluje a respektuje silné stránky, zlepšuje nebo eliminuje slabé stránky a využívá příležitosti území.





D. Vyhodnocení vliv ů na jiné skute čnosti ovlivn ěné navrženým řešením, nepodchycené v územn ě analytických podkladech

Veškeré jevy, hodnoty a limity území, které tvoří celkovou charakteristiku území, mohou

být návrhem ÚP ovlivněny a byly vyhodnoceny, vycházely z územně analytických podkladů a SWOT analýz.





E. Vyhodnocení p řínosu územního plánu k napln ění priorit územního plánování pro zajišt ění udržitelného rozvoje území

Cílem územního plánování, obecně podle stavebního zákona, je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné i budoucí generace.

Priority územního plánování jsou v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR 2008) stanoveny rovněž k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Republikové priority jsou určeny ke konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj v návazných ÚPD krajů a obcí. Priority PÚR ČR jsou blíže stanoveny v podobě rozvojových oblastí a os, specifických oblastí, koridorů a ploch a dále také jednotlivými strategickými požadavky na určitý směr rozvoje celého území ČR. Mezi ně patří například: ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví; zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, osídlení, kulturní krajiny; stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavitelného území a mnoho dalších.

Návrh ÚP Polná je v souladu s obecnými zásadami a prioritami Politiky územního rozvoje ČR a cíli územního plánování. Konkrétní požadavky s průmětem do území města z pohledu PÚR ČR nevyplývají.

Urbanistická koncepce rozvoje města Polná a další oblasti rozvoje stanovené v Návrhu ÚP jsou rovněž v souladu s požadavky na využívání území vycházející z příslušných koncepcí vyšší úrovně, jako jsou Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina, Program rozvoje Kraje Vysočina, Plán odpadového hospodářství Kraje Vysočina, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina, Program ke zlepšení kvality ovzduší Kraje Vysočina, Územní energetická koncepce Kraje Vysočina. Město Polná má dále zpracovaný Program rozvoje města.

Ke všem těmto dokumentům bylo v průběhu prací Návrhu ÚP přihlíženo a přiměřeně charakteru ÚP byly dané cíle v Návrhu ÚP zohledněny a zapracovány. Oblast životního prostředí a zohlednění jejích cílů je dále sledována a vyhodnocena v rámci vyhodnocení vlivů Návrhu ÚP na životní prostředí (viz. kapitola A Vyhodnocení SEA).

Mimo jiné, zmíněné priority a cíle územního plánování, včetně specifických požadavků pořizovatele, jsou zároveň obsahem schváleného Zadání územního plánu města Polná. Z těchto požadavků zde uvádíme tyto, včetně vyhodnocení jejich zohlednění v navrhovaném Návrhu ÚP:

−Návrh ÚP rozvíjí zvyšování kvality standardu města v závislosti na stanovené prioritní osy města:





� Rozvoj trhu práce

� Vytvoření předpokladů ke stabilizaci obyvatelstva a zmírnění emigračních trendů

� Respektování a podpora památkové ochrany

� Rozvoj technické a dopravní infrastruktury

� Rozvoj výrobní činnosti (výrobní plochy)

� Růst kvality života

� Rozvoj občanské vybavenosti

� Rozvoj bydlení, rekreace a sportu

� Návrh environmentálních prvků (zeleň)

−Dokument splňuje požadavky na ochranu kulturních památek, památkově chráněných území památkové zóny včetně OP – jsou respektovány nemovité kulturní památky, urbanistické hodnoty aj.

− V rámci dopravy je stabilizován základní komunikační skelet města, tvořený silnicemi II. tříd. Je navržena řada úprav silnic II. a III. třídy a místních a účelových komunikací. V rámci Návrhu ÚP jsou navrženy nové silnice a komunikace, které odstraňují dopravní závady a zároveň zpřístupňují nové rozvojové plochy.

−Návrh ÚP vytváří podmínky pro kvalitní funkci městského systému v oblasti bydlení, relaxace, výrobních, smíšených městských a dalších funkcí v rámci svého mikroregionu a současně také v souvislosti s napojením na vyšší regionální celky.

−Občanské vybavení oblasti stabilizuje místní instituce a objekty důležité pro zajištění nutných služeb, podporuje veřejný prostor, sportovní a relaxační funkci obce, v rámci Návrhu ÚP dochází k rozšíření městského hřbitova a k alokaci ploch komerčního občanského vybavení.

−Návrh ÚP rozvíjí a chrání přírodní hodnoty (vysoká kvalita přírodních hodnot).

−Návrh ÚP vytváří předpoklady pro civilní obranu, pro ochranu památkové zóny, pro rozvoj výroby, bydlení, sportu, veřejného prostoru a environmentálních prvků.

−Návrh ÚP splňuje požadavky zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na vyvážený rozvoj sídelní struktury.

−Návrh ÚP Polná respektuje vstupní podmínky řešeného území a v souladu s cíli územního plánování řeší problémové okruhy vymezené v návrhu zadání ÚP a stanovuje jejich funkční využití za podmínek udržitelného rozvoje území.





Blíže je soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací i se Zadáním popsán v textové částí vlastního Návrhu ÚP města Polná.

Hlavním cílem Návrhu ÚP Polná je stanovení podmínek pro realizaci kontinuálního a vyváženého trvale udržitelného rozvoje území města, tj. posilování hospodářské a společenské soudržnosti při zabezpečení trvalého souladu všech jeho přírodních, kulturních a civilizačních hodnot. Všechny uvedené cíle jsou v obou variantách Návrhu ÚP zahrnuty.





F. Vyhodnocení vliv ů na udržitelný rozvoj území - shrnutí

Na základě ÚAP a průzkumů a rozborů stavu a vývoje území byla vyhodnocena vyváženost územních podmínek pro příznivé prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a to jak v rámci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje, tak i v porovnání mezi nimi.

Priority a zásady celkové koncepce rozvoje území města ÚP Polná jsou v Návrhu ÚP stanoveny ve snaze k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území, pro hospodářský rozvoj a pro příznivé životní prostředí následovně:

Příznivé životní prost ředí

Z rozboru udržitelného rozvoje vypracovaného v ÚAP ORP Jihlava vyplývá, že území Polné patří do oblasti s méně příznivým životním prostředím (ve výsledném hodnocení všech tří pilířů udržitelného rozvoje je tento jediný hodnocen jako „nevyhovující“). Podle hodnoty koeficientu ekologické stability (KES), který je poměrem ekologicky stabilních (zejm. lesy, rybníky, mokřady, louky) k nestabilním plochám (zejm. orná půda, urbanizované plochy) - zde dosahuje hodnoty 0,54, se jedná o intenzivně využívanou krajinu (zejména pro zemědělskou velkovýrobu), ve které jsou oslabeny autoregulační pochody v agroekosystémech a je značně ekologicky labilní. V řešeném území skutečně převažují zemědělské pozemky, většinou orná půda, lesní porosty zabírají pouze pětinu území, přitom jde prakticky výhradně o lesy hospodářské. Obraz krajiny vhodně doplňuje doprovodná zeleň podél komunikací a vodních toků a většinou drobné rybníky. Přírodní hodnota území leží převážně na ose vymezené tokem Šlapanky, rybníkem Peklo a přilehlými, vesměs nivními plochami - z krajinářského hlediska je toto území vymezeno jako tzv. specifické území krajinného rázu SMKr Polná – Peklo, pod Polnou se nacházejí vhodné biotopy vydry říční (Lutra lutra), která je chráněna v rámci EVL Šlapanka a Zlatý potok, ještě níže na toku Šlapanky leží Borský rybník a rybník Kukle významné z hlediska výskytu chráněných druhů ptáků, nad Polnou v ose Šlapanky je evidována lokalita výskytu ohroženého rostlinného druhu vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). V centrální části Polné a centrech ostatních sídel se nacházejí plochy veřejné zeleně a sídelní zeleň dotváří zeleň zahrad a sadů. Návrh ÚP zachovává tyto nejcennější přírodní hodnoty území; přímo do těchto lokalit nejsou navrhovány žádné rozvojové plochy. Výjimkou je výhledový návrh severního obchvatu Polné, který je navržen pro převedení dopravy z centra Polné a který překonává tok a nivu Šlapanky v místě vyhlášené EVL Šlapanka a Zlatý potok. Koridor obchvatu je nyní navržen ve formě územní rezervy a toto je jedno z kritérií, která budou před případným převodem koridoru do návrhu prověřována.

Území není významně zatíženo dopady průmyslu, plochy průmyslu jsou v současnosti rozprostřeny rovnoměrně v rámci Polné (areál Sapeli, areál Amylonu, průmyslové provozy v Z části Polné) a není ani významně nebo velkoplošně dotčeno těžbou (v současnosti jeden lom stavebního kamene u Hrbova). V území nejsou evidovány výjimečné problémy nebo závady životního prostředí, jako nejvýznamnější se jeví emisní a hlukové zatížení z dopravy





procházející centrem Polné a problematika vodního hospodářství – kvality vody ve vodní nádrži Peklo i menších návesních nádržích. Z hlediska dopravy nabízí Návrh ÚP řešení jednak tím, že vymezuje plochy dopravní infrastruktury pro zajištění plynulejšího průchodu v centru Polné, především ale výhledově navrhuje již zmíněný severní obchvat. Pokud jde o zajištění kvality vody v rybníku Peklo a dalších nádržích, částečným řešením je návrh rozšíření kanalizace do místních částí Hrbov, Nové Dvory a Janovice (v Polné existuje, ve Skrýšově není navržena), z hlediska zachycení splachů ze zemědělských půd (jeden z základních vlivů na kvalitu vody v rybníku Peklo) lze za přínosný považovat návrh dvou nových vodních ploch v povodí Šlapanky a Zhořského potoka.

Návrh ÚP reaguje na požadavky týkající se hospodářského a sociálního pilíře mj. vymezením rozsáhlých rozvojových ploch výroby, příp. smíšených obytných, v západní části Polné. Tímto krokem dochází k ovlivnění některých složek environmentálního pilíře, což je zejména zábor zemědělské půdy (vč. bonitně nejcennějších půd I. a II. tř. ochrany ZPF) a ovlivnění znaků utvářejících oblast krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko. Návrh ÚP respektuje obecné zásady ochrany ZPF, když využívá stávajících neadekvátně využívaných ploch pro plochy přestavby v zastavěném území a přednostně vymezuje nové rozvojové plochy v zastavěném území nebo v přímé návaznosti na něj.

Návrh ÚP nabízí dvě varianty rozvoje, varianty se liší zejména rozsahem rozvojových ploch bydlení v Polné a ostatních sídlech (ve var. B větší rozsah), rozsahem a organizací rozvojových ploch výroby, příp. smíšených obytných v Z části Polné a dílčí odlišnosti jsou i v trasování S obchvatu Polné, kdy trasa V-B vede ve větším odstupu od Polné, což znamená menší ovlivnění nejbližších obytných souborů, na straně druhé vytvoří větší fragmenty v krajině.

Krajinné hodnoty a půda jsou nejvíce ovlivněné hodnoty návrhem územního plánu, ostatní přírodní a krajinné hodnoty se spíše výjimečně dostávají do kontaktu s nově navrženým rozvojem, anebo budou ovlivněny pozitivně.

Bližší rozbor ovlivnění hodnot environmentálního pilíře je obsažen ve Vyhodnocení SEA a Vyhodnocení vlivů na území soustavy Natura 2000.

Hospodá řský pilí ř

V rámci ekonomického pilíře lze konstatovat, že město Polná má vcelku dobré územní podmínky pro ekonomický rozvoj. Nicméně se v současné době vypořádává s následky krize, především na trhu práce, kde vládne nepříznivá situace, především v počtu uchazečů o jedno pracovní místo a míře nezaměstnanosti. Dominantní roli hraje sektor lehké výroby a zemědělství. Význam památkové a památkové krajinné zóny poté generuje rekreační a volnočasovou funkci města. Z ekonomického hlediska je důležitá také geografická poloha řešeného území. Blízkost krajského města Jihlavy a důležitého silničního tahu – dálnice D1 vytváří podmínky, které mohou být pro město ekonomickým přínosem.

Doprava je v území tvořena především silnicemi III. třídy. V rámci Návrhu ÚP dochází k rekonstrukcím a úpravám silnic II. a III. tříd a také místních komunikací. Železnice je v řešeném území mimo provoz. Výrazná koncentrace výrobních ploch (lehké průmyslová výroba, drobná výroba, zemědělská výroba) je alokována především do katastrálního území





Polná, a to do jeho západní části, kde se koncentruje tato výrobní činnost. Poté jsou plochy umístěny v Nových Dvorech u Kamenné a v Janovicích u Polné. Zde je to však v podstatně nižší míře, jde o konkrétní plochy. Zatímco v Polné je to soubor návrhových ploch.

Návrh ÚP s variantním řešením rozvoj ekonomického pilíře posiluje. Varianta B představuje více ploch pro bydlení a smíšené městské funkce. Varianta A poté alokuje dopravní řešení do ulice Tyršova směrem k autobusovému nádraží. Návrh ÚP stabilizuje a posiluje roli dopravní a technické infrastruktury a celkový rozvoj v oblasti bydlení, smíšených městských ploch a dalších jako je občanské vybavení, atd.

Návrh ÚP se snaží vytvořit kompaktní prostor, který kvalitně propojí všechny funkční zóny v rámci města (bydlení – výrobní plochy – občanská vybavenost – rekreace – sportovní a komerční plochy - služby) a stejně tak i za hranice města, tzn. v širších vztazích.

Návrh ÚP podporuje možnosti a příležitosti ekonomického rozvoje a hodnoty území a vytváří územní podmínky pro řešení stávajících závad, nepříznivých podmínek a ohrožení různých oblastí ekonomického rozvoje, např.:

−koncentrace hlavních ekonomických aktivit ve vymezených rozvojových zónách zajistí ochranu a podmínky nerušeného vývoje přírodních a obytných částí území před negativními vlivy (ochranná pásma, dopravní zátěže aj.); nutno však podotknout, že v rámci města se nevyskytuje natolik silná průmyslová funkce, která by musela být zcela oddělena.

−rozvoj hospodářského potenciálu města, tradičního sídla v rámci ORP Jihlava s kvalitně vybudovanou infrastrukturou a kvalitní propojeností na vyšší regionální celek, se bude nadále opírat od typického zaměření oblasti, to vše v přímých vazbách na silniční síť a důležité krajinné, přírodní a urbánní charakteristiky území;

−navržené úpravy a rekonstrukce městské dopravní sítě zajistí dobré dopravní napojení jednotlivých funkčních zón (komerčních, výrobních) - jejich snadnou dostupnost;

−dosažený stupeň vybavenosti města technickou infrastrukturou umožní další rozvoj městského útvaru se všemi jeho částmi;

−a řada dalších.

Sociální pilí ř

V rámci sociálního pilíře a zajištění soudržnosti společenství obyvatel území lze konstatovat, že město Polná má řadu velmi dobrých a příznivých územních podmínek pro sociální rozvoj, na druhé straně však vykazuje několik nepříznivých trendů (index stáří – rychlé stárnutí obyvatelstva a stav situace na trhu práce). Komplexně se však sociální pilíř jeví jako poměrně vyvážený a bezproblémový vzhledem k charakteru, velikosti a vlastnostem území.





−Návrh ÚP Polná navrhuje stabilizaci vyhovující urbanistické struktury města a zajištění dalšího urbanistického rozvoje v souladu s požadavky na dostatečnou kvalitu života, stabilizace podmínek pro trvalé bydlení apod.;

−Dá se předpokládat, že Návrh ÚP posiluje sociální pilíř, a to dobrou dostupností výrobních zón, které představují část pracovní funkce ve městě, současně s tím nenarušuji vnitřně důležitou strukturu města;

−Vytváří předpoklady k civilní ochraně obyvatelstva;

−Jako konkrétní příklady, jak Návrh ÚP přispívá k vyváženosti sociálního pilíře, podporuje posílení jeho hodnoty a silné stránky a řeší nepříznivé podmínky a odstraňuje hrozby, je možno uvést např.:

−úpravy formy silniční infrastruktury zajistí kvalitní dostupnost ve smyslu zlepšení dostupnosti a charakteru samotného města a také vyšších regionálních jednotek;

−návrh ploch bydlení, který stabilizuje počet obyvatel města a není ve střetu s urbánními hodnotami města a je v souladu s infrastrukturou jak technickou, která efektivně poskytuje důležité komodity, tak s infrastrukturou dopravní, která zajistí mobilitu a propojenost služeb a jednotlivých funkčních ploch města;

−stávající stabilizované funkce občanské vybavenosti jsou doplněny novými – zejména sportovního a komerčního charakteru, současně jsou uvažovány záměry na přestavbu nevyhovujících a neefektivně využívaných ploch;

−návrh ploch občanské vybavenosti pro její rozvoj v odpovídající struktuře (kvalita, struktura, dostupnost) a zajištění stability v kontextu nároků, vyplývajících ze stupně hospodářského a sociálního rozvoje pro obyvatelstvo města;

−návrh postupné změny funkčního využití neperspektivních ploch pro potřeby bydlení smíšené městské funkce;

−vhodná lokalizace složek základní vybavenosti zajistí její dostupnost v upřednostnění potřeby trvale bydlícího obyvatelstva; současně také sleduje demografické trendy obyvatelstva a snaží se v rámci své působnosti nabízet místně relevantní OV;

−zajištění podmínek/možnosti pro vymezení pěších (v rámci veřejných prostranství) a cyklistických tras;

−zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost pozemků veřejných prostranství slučitelných s účelem veřejných prostranství k zajištění podmínek pro jejich užívání v souladu s jejich významem a účelem;

−snaha o zlepšení životního prostředí města s pozitivním vlivem na veřejné zdraví a pohodu obyvatel, a to jak návštěvníků, tak i rezidentů území;





−a další.

Rozvoj ekonomického i sociálního pilíře se snaží respektovat limity environmentálního pilíře, a také především historicky a urbánně cenné plochy uvnitř městského centra. V některých případech se ho snaží i rozvíjet a podporovat cílenou podporou adekvátních rozvojových aktivit. Ekonomický rozvoj sleduje potřeby společnosti i jejího očekávaného rozvoje v zajištění zaměstnání pro místní obyvatelstvo. Sociální pilíř přispívá k regionálnímu rozvoji stabilizací vzdělávacích a zdravotnických institucí, návrhem ploch bydlení i veřejné infrastruktury a veřejných prostor se snaží podpořit uspokojení občanských potřeb všech specifických a majoritních skupin. Zároveň se snaží systematicky udržovat kvalitní krajinné, rekreační a volnočasové prvky, tím dále podporovat celý veřejný prostor, jeho historickou složku představovanou především silnými urbánními a architektonickými prvky památkové zóny, společně s blízkostí okolního krajinného prostředí.

F.II. Shrnutí p řínosu územního plánu k vytvá ření podmínek pro p ředcházení

• zjišt ěným rizik ům ovliv ňujícím pot řeby života sou časné generace obyvatel

řešeného území

Návrh ÚP města Polná v dostatečné míře eliminuje zjištěné slabé stránky a hrozby a rizika, ovlivňující potřeby života současné generace, zejména v následujících oblastech a ohledech:

−navržená urbanistická koncepce rozvoje města omezuje riziko znehodnocení chráněného území (městské památkové zóny) s ohledem na respektování limitů a hodnot území;

−navrhuje řešení k eliminaci střetů a závad v oblasti dopravní infrastruktury, v oblasti nepřiměřených zásahů do cenných území nebo s rizikem znehodnocení kulturních i civilizačních hodnot a kvality technické infrastruktury území;

−vytváří územní i jiné předpoklady pro rozvoj individuálního i hromadného bydlení, pro rozvoj výrobní sféry – znovuvyužití nefunkčních areálů a služeb i pro rozvoj zejména návrhové sportovní a komerční občanské i technické vybavenosti, čímž vytváří předpoklady pro stabilizaci obyvatelstva; snaží se stabilizovat funkční sektory a navíc posílit a stabilizovat funkci rekreace, krajinnou a environmentální funkci a ekonomickou stabilitu pro dostatečnou nabídku pracovních příležitostí a pro kvalitní životní podmínky a pro zvyšování životní úrovně obyvatelstva;

−navrhuje dostatečné plochy veřejných prostranství a smíšených městských oblastí

−řeší využití nedostatečně využívaných prostor uvnitř města, které mohou představovat hrozbu v sociální a urbánní oblasti, ty by jinak v budoucnu mohly ohrozit dobré a zdravé životní, krajinné a urbánní prostředí;

−zajišťuje podmínky pro omezení nadměrné hlukové zátěže území navrženým dopravním řešením, které zefektivňuje základní komunikační skelet města (silnice III. tříd), navrhuje realizaci úpravy silnic II. a III. tříd a místních a účelových komunikací, stabilizuje dopravní





napojení na důležitou dopravní komunikaci (dálnici D1) a dopravu v klidu, alternativně navrhuje S obchvat města pro zmenšení stávající zátěže;

−a další.

• předpokládaným ohrožením podmínek života generací bud oucích

Návrh ÚP Polná v dostatečné míře eliminuje předpokládaná rizika a ohrožení života budoucích generací zejména v následujících oblastech a ohledech:

−vytváří podmínky pro stabilizaci obyvatel, jejich příznivou strukturu (především vzdělanostní struktura) a sociální soudržnost;

−snaží se vytvářet podmínky pro udržitelný ekonomický, sociální i environmentální rozvoj, pro dlouhodobou prosperitu území města;

−eliminuje možné zhoršení nebo ohrožení životního prostředí a životních podmínek v dlouhodobém horizontu, respektuje environmentální limity, prvky historie (památkové zóna, nemovité kulturní památky) a urbanisticko-architektonické hodnoty;

−zajišťuje územní podmínky pro dlouhodobý vyvážený udržitelný rozvoj území, jeho trvalých obyvatel a návštěvníků území;

−vytváří podmínky pro eliminaci ohrožení obyvatel (bezpečná dopravní a technická infrastruktura, ochrana krajinných a památkových hodnot, civilní ochrana);

−zajišťuje udržitelné a efektivní využívání přírodních zdrojů a hodnot z pohledu jejich zachování i pro budoucí generace.

Vyhodnocení vyváženosti pilí řů

Udržitelný rozvoj území v současné době vykazuje výkyvy ekonomického pilíře, což je způsobeno společensko-ekonomickou situací, oblast vykazuje negativní trendy na trhu práce a poměrně vysokou míru nezaměstnanosti. Tento výkyv na trhu práce (ke konci roku 2011 se ucházelo o 1 pracovní místo až 40 obyvatel) může mít vliv na pilíř sociální. Návrh ÚP však jen těžko může ovlivnit tato fakta, která jsou výsledkem nadmístních konsekvencí. V rámci Návrhu ÚP je snaha stabilizovat výrobní prvky plochami lehké a drobné výroby a dát tak i prostor konkurenceschopnosti daného území a lokálním měřítku.

V dalších ohledech již nedochází k zásadním místním tlakům, které by mohly jako výsledek generovat negativní městské jevy a tím vyhrotit sociální situaci či způsobit výrazné environmentální ztráty. Sociální a environmentální pilíř nedeformuje městské procesy tak, že by mohly přestavovat jistou hrozbu a výrazné omezení rozvoje. Technická infrastruktura je zabezpečena, což vytváří předpoklad k bezproblémovému zabezpečování dodávek důležitých komodit, stejně tak obslužnost města dopravní infrastrukturou. Důležitým prvkem pro sociální oblast je poté přítomnost památkové zóny s typickými urbánními hodnotami a





strukturami, které hrají důležitou roli (centrální část města přitažlivá v oblasti turismu, podnikání, rekreace, volnočasových aktivit, atd.). Je také řešena intenzita dopravy v centru Polné, zejména v dopravních špičkách a při mimořádných stavech – tuto situaci řeší návrh trasy silnice, která bude vedena mimo zastavěné území. Co se týče pilíře environmentálního, který je dle ÚAP v území slaběji zastoupen, Návrh ÚP jej v některých aspektech rozvíjí (zejm. otázka hluku a emisí z dopravy, stabilizace nejcennějších přírodních ploch, rozvoj ÚSES), v jiných má poměrně značné rezervy (zejm. zábory ZPF a zčásti i ochrana krajinného rázu). Otázkou zůstává rozsah zásahů do krajinných hodnot versus navržený rozvoj výroby města, která by měla být zodpovězena v dlouhodobé vizi města, zda je možné plochy výroby stabilizovat a rozvíjet v dalších částech nebo v menším rozsahu tak, aby byly zachovány veškeré pohledové horizonty a výhledy území.

Variantami není ohrožena udržitelnost města, naopak městské centrum – památková zóna, tj. silný sociální prvek oblasti, bude posilovat funkci památkové a historické oblasti. Zklidnění centra města a efektivní rozložení návrhových ploch oddělí jednotlivé urbánní funkce. Tím se upevní sociální a ekonomický prvek této oblasti, která tím posílí své turistické, volnočasové a potřebné doprovodné funkce a služby, které poté mohou mít vliv i například na rozvoj některých druhů podnikání.

Z výše uvedeného vyplývá, že až na problémy na trhu práce a riziko narušení krajinných charakteristik, nedochází k výrazným výkyvům jednoho ze tří pilířů udržitelného rozvoje. Výrazný rozvoj je situován především do hlavního katastrálního území – do Polné. Ostatní části jsou rozvíjeny méně, hlavní městské funkce různorodého charakteru nabízí k.ú. Polná.





Seznam zkratek BPEJ bonitované půdně ekologické jednotky ČOV čistírna odpadních vod ČR Česká republika DI dopravní infrastruktura EIA posuzování vlivů na životní prostředí (Environmental Impact Assessment) EU Evropská Unie EVL evropsky významné lokality (soustavy Natura 2000) CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod KES koeficient ekologické stability KÚ krajský úřad LBC lokální biocentrum LFA Less Favoured Areas (území s méně příznivými podmínkami) MŽP ČR Ministerstvo životního prostředí České republiky NP národní park NV nařízení vlády OP ochranné pásmo PHO pásmo hygienické ochrany PLO přírodní lesní oblast PM2,5 suspendované částice frakce PM2,5

PM10 suspendované částice frakce PM10

PO ptačí oblasti (lokality soustavy Natura 2000) PPO protipovodňová opatření PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa RURÚ rozbor udržitelného rozvoje území SEA hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí (Strategic Environmental

Assessment) SEZ staré ekologické zátěže SWOT analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb SZ stavební zákon TI technická infrastruktura TTP trvalé travní porosty ÚAP územně analytické podklady ÚP územní plán města ÚPNSÚ územní plán sídelního útvaru (návrh) ÚP VÚC územní plán velkého územního celku UR udržitelný rozvoj URÚ udržitelný rozvoj území ÚSES územní systém ekologické stability VKP významný krajinný prvek VN vodní nádrž VPO veřejně prospěšná opatření VPS veřejně prospěšné stavby





Seznam použitých podklad ů

[1] Územně analytické podklady ORP Jihlava – aktualizace 2010

[2] http://geoportal.cenia.cz

[3] www.mesto-polna.cz

[4] www.statnisprava.cz

[5] www.kr-vysocina.cz

[6] www.czso.cz

[7] www.mzp.cz

[8] www.uur.cz

Legislativa:

� Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, v pozdějším znění

� Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v pozdějším znění

� Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), v pozdějším znění

� Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v pozdějším znění

� Zákon č. 289/1995 Sb., o ochraně lesa (lesní zákon), v pozdějším znění

� Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

� Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v pozdějším znění

� Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech a územně plánovací dokumentaci

� Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší





Seznam osob podílejících se na posouzení

Ing. Hana Ali

AF-CityPlan, s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1

tel. 277 005 528; [email protected]

Ing. Tomáš Duda



Bc. Jan Kvasni čka



............................................

Ing. Tomáš Duda





Praha, duben 2013





Příloha: Vyhodnocení vliv ů Návrhu ÚP Polná na životní prost ředí

iii. vyhodnocení vlivů návrhu Úp města polná na udržitelný...

Documents