identifikace - vscht.czold-biomikro.vscht.cz/vyuka/patho/24_identifikace.pdf · 2020. 3. 31. ·...
TRANSCRIPT
Identifikace
DOC. MUDR. ALEXANDER PILIN, CSCÚSTAV SOUDNÍHO LÉKAŘSTVÍ A TOXIKOLOGIE1. LF UK A VFN V PRAZE
1
IDENTIFIKACE OSOBY ZNAMENÁ URČENÍ TOTOŽNOSTI OSOBY.
Základem identifikace jsou identifikační data, která se dělí na údaje
týkající se před smrtí tj. AM (ante mortem) data a PM (post mortem)
data.
Vymezení problematiky
2
Identifikační data jsou získávána
❑ V oblasti kriminalistické identifikace
❑ kriminalisticko-technickými metodami *
(vyhledávání, zajišťování, zkoumání)
❑ kriminalisticko-taktickými metodami *
(získávání a způsob využití v praxi)
__________________________________________________
❑ V oblasti soudně lékařské identifikace
❑ metodami odborného či znaleckého zkoumání
* Literatura: Viktor Porada, Kriminalistika, CERM, Brno 2001
Metody získávání identifikačních dat 1
3
Metody získávání identifikačních dat 2
4KRIMINALISTICKO-TECHNICKÉ METODY
Cíl: zjistit informace o chování různých hmotných systémů, vyhodnocovat je a
reagovat žádoucím způsobem
OBECNÉ METODY POZNÁNÍ
• Fyzikální
• Chemické
• Fyzikálně-chemické
SPECIFICKÉ KRIMINALISTICKO-TECHNICKÉ METODY:
Vyvinuté speciálně pro potřeby kriminalistiky
• Daktyloskopie
• Balistika
• Fotografie
• Rekonstrukce podoby kresbou
Vyvinuté v jiných vědních oborech:
• Antropometrie
• Superprojekce
• Sérologické metody a DNA profilace
Metody získávání identifikačních dat 3
5
Kriminalisticko taktické metody:
kriminalisticko taktické metody, postupy a operace jsou nástroje
poznání skutkového stavu při odhalování, objasňování a vyšetřování
trestných činů a jiných kriminalisticky významných událostí
Rozdělení identifikačních metod 1
6Rekonstruktivní:
má za úkol vytvořit obraz jedince z údajů získaných výše uvedenými metodamianalýza a syntéza identifikačních dat
Komparativní :
Zabývá se porovnáním souboru poznatků o neznámé osobě s poznatky o jednom či
více jednotlivcích
Vypracování závěru:
Závěr vyplyne porovnáním všech identifikačních údajů.
Kriminalistická identifikace osob 2
7
• identifikační data se shodují a totožnost je prokázána jednoznačně.
• nelze spolehlivě provést kriminalistickou identifikaci, protože data se shodují jen
částečně, nebo je nelze získat a na totožnost se usuzuje jen na základě
nepřímých ukazatelů.
• identifikační data nelze přiřadit konkrétní osobě – totožnost není prokázána,
pátrání je stále vyhlášeno a zůstává aktivní po dobu 20 let.
Závěr o totožnosti
Závěr o totožnosti je úlohou policie, která vypracuje úřední záznam o ztotožnění.
Biometrické metody
8Definice:
Biometrika je automatizované použití fyziologických nebo
behaviorálních charakteristik pro určení nebo verifikaci
totožnosti.
Fyziologická biometrika je založena na mírách a údajích
získaných přímým měřením částí lidského těla
Otisky prstů Geometrie ruky
Skenování duhovky Obličejová rekognice
Skenování sítnice
Behaviorální biometrika je založena na mírách a údajích
vycházejících z činnosti osoby. Jednou z hlavních
charakteristik behaviorální biometriky je čas: je určen
začátek a konec dění.
Hlasová rekognice
Skenování podpisu
Automated Fingerptint Identification System:
AFIS
Daktyloskopie9
Klasické snímání otisků prstů s následným skenováním do databáze
Digitální snímání otisků prstů
Iridoskopie
10
Iridoskopie (iris recognition: http://findbiometrics.com/solutions/iris-scanners-recognition/ ) se používala k identifikaci živých osob. Spočívá ve snímání obrazu duhovky infračerveným světlem o vlnové délce 700 – 900 nm. Struktura tkáně duhovky je vrozená, je stálá od 8 fetálního měsíce a vlastní každému jednotlivci.Sejmutý obraz se převádí do digitální formy a softwarově se vyhodnocuje. V kriminalistické identifikaci nemá velký význam, pro identifkaci neznámých zemřelých se nepoužívá vůbec.
Retinoskopie
11
Analýza obrazu sítnice:
Na sítnice je vysláno infračevené
světlo o malé intenzitě a které se vrací
zpět do přístroje. Kopíruje se kresba
cév sítnice, která je charakteristická
pro každého jedince.
Požívá se spíše v soukromém sektoru,
v kriminalistické identifikace a při
identifikaci neznámých mrtvol velkého
významu nedosáhla.
Obličejová rekognice
12Obličejová rekognice:
V současné době vedoucí metoda při identifikaci
živých osob. Spočívá v počítačovém vyhodnocení
rysů a znaků na obličeji – velkost, tvar, pozici očí
obrysů lícních kostí atp. Jiným přístup spočívá v
porovnání obrazu s galerií jiných obrazů s
kompresí dat a vyhodnocením těch
nejvýraznějších rysů.
Významu nabývá též 3D obličejová rekognice.
(http://animetrics.com/)
Universality (všestrannost): popisuje, jak často se u každého jednotlivce vyskytuje biometrie.Uniqueness (jedinečnost): spočívá v tom, jak dobře biometrická separuje jednoho jedince oddruhého.Permanence (stálost): určuje jak dobře biometrická odolává stárnutí.Collectability (získatelnost): určuje , jak snadné je získat biometrické údaje pro měření.Performance (provedení): označuje přesnost, rychlost a robustnost systému zachycujícíhobiometrické údajeAcceptability(přijatelnost): udává stupeň schválení technologie veřejností v každodenním životě.Circumvention (přelstění): udává, jak snadné je oklamat ověřovací systém
13
Tabulka validity biometrickýchmetod.
Identifikační markanty
14• Identifikační markanty
– hlavní jsou ty, které se s časem již nezmění (např. chybění orgánu nebo jeho
části po operaci, pooperační jizva, apendektomie, cholecystektomie,
ztráta zubu, zubní kaz)
– podpůrné (vedlejší):jsou ty, jejichž kvantita i kvalita se mohou s časem změnit (výplň v
místě zubního kazu, zubní náhrada, tetováž, barva vlasů, tělesný
vzhled).
Platí pravidlo, že váha markanty je tím větší, čím větší je její neobvyklost či zvláštnost nebo
frekvence v populaci.
Zdroje informací
15Zdroje informací pro identifikaci
• prohlídka živé osoby
– celkový popis (pohlaví, tělesná výška a hmotnost, barva vlasů, očí,
zvláštní znaky),
• pitva mrtvoly
– zevní a vnitřní prohlídka zaměřená na registraci zvláštních znaků a
další znaky,
• zdravotnická dokumentace
– velmi významná v případě mrtvol nezjištěné totožnosti, obsahuje
důležité údaje o prodělaných onemocněních, krevní skupině, tělesné
výšce a hmotnosti,
– velmi důležitá je stomatologická dokumentace,
• svědecká výpověď
– osoby blízké nebo známí mohou uvést údaje o zvláštních znacích
(pihy, jizvy, stavy po amputaci, zubní anomálie – „měl křivé zuby“ atp.
• jiný materiál
– jakákoliv obrazová dokumentace, pro DNA osobní věci (prádlo, zubní
kartáčky, hřebeny….).
Soudně-lékařská identifikace
16
Prohlídka živé osoby s nezjištěnou totožností
Pitva osoby nezjištěné totožnosti
Forenzní antropologie:
Forenzní sérologie
DNA analýza
RTG vyšetření.
Forenzní stomatologie
Forenzní antropologie
• osteologie– určení pohlaví
– určení věku
– určení tělesné výšky
• portrétní identifikace– porovnání fotografie (např. z občanského průkazu) s
identifikovanou osobou)
• superprojekce– porovnání shodnosti portrétní fotografie překrytím na
obličej vypraparované lebky
Forenzní antropologie
17
Pohlavní rozdíly na lebce
• do puberty jsou pohlavní rozdíly minimální
• nazofrontální přechod (nejvýraznější známka) u mužů zřetelná rýha až
žlábek, glabella prominuje
• nadočnicové oblouky, zobcovitý výběžek a vyvýšenina na týlní kosti jsou
zřetelně vytvořené u mužů
• u žen má čelo strmější sklon, čelní a temenní hrboly málo vystupujít
• dolní čelist je u mužů více zaúhlená, bradový výčnělek masivnější
• alveolární výběžky mají větší sklon dopředu
Pohlavní rozdíly na
lebce
typicky mužská lebka
Pohlavní rozdíly na pánvi
Pohlavní rozdíly na pánvi – hlavní
mužská: celkově užší, vyšší, promontorium více vyčnívá, úhel stydkých kostí je ostrý, vstup do malé pánve srdčitého tvaru, foramen obturatorium trojúhelnikovitý
u žen: celkově širší, vstup do malé pánve prostornější a oválný, promontorium vyčnívá jen málo, úhle kostí stydkých je otevřený, foramen obturatorium zaoblený až oválný
19
Určení tělesné výšky podle délkových rozměrů kosti pažní, vřetenní, loketní, stehenní, holenní a lýtkové buď
izolovaně, nebo v jejich kombinaci
Existuje celá paleta rovnic
20Tesař J. Soudní lékařství, Avicenum Praha, 1976, str. 66
Štefan J., HladíK J oudní lékařství a jeho modernítrendy,., Grada 2012, str.254-255
Určení věku
Určení věku
u dětí
vývoj a prořezávání zubů do 15 roku, kdy je prořezávání kromě poslední stoličky (zub moudrosti) ukončeno
osifikační jádra u velmi mladých jedinců
uzavírání růstových chrupavek na rozmezí diafýzy a epifýzy – tzv. kostní věk, velmi přesné určení podle zápěstí
u dospělých
orientačně podle osifikace lebečních švů
orientačně podle povrchu kosti stydké v symfýze
z výbrusu zubů
podle šířky aorty
podle barevnosti žeberních chrupavek
změny v chemickém složení
racemizace kys. asparagové v kolagenu
vyšší obsah pentosidinu v kolagenu
21
Určování věku
22Určení věku podle lebečních švů je orientační
Schémata srůstů švu z publikace: Srůst švů lebeční klenby. Hajniš K., Novák J.T., Avicenum, 1984, Praha
Vývojová stádia zubů od jednoho do čtyř let
23
Ortopantomografický snímek
smíšeného chrupu 24
Morfologické metody určení věku po ukončení tělesného vývoje
25
Apozice
sekundárního
cementu
Sestup okraje
alveolární kosti
AbrazeApozice sekundárního
dentinu
Transparence
kořenového dentinu
Resorpce
kořenového hrotu
Morfologické metody určení věku
po ukončení tělesného vývoje26
16 let 35 let 51 let 79 let
Transparence kořenového dentinu
Absolutní plocha transparence na výbrusu vs. věk
y = 0,3063x - 3,1944
R2 = 0,7128
0
5
10
15
20
25
30
35
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90
věk [roky]
transparence [m
m2]
Závislost transparence kořenového
dentinu na věku, měřené pomocí
obrazového analyzátoru
Morfologické metody určení věku po ukončení
tělesného vývoje - barevné změny tkání
27
0
0,1
0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1
1 51 101 151 201
Počet pixlů od mesiální
k distální straně
Poměr B/R (červená/modrá)
Age 17
Age 35
Age 48
Age 64
Age 82
Abraze korunky špičáků, vyjádřená
jako poměr intenzit barevných kanálů
B/R k počtu pixlů mezi meziálním a
distálním okrajem korunky
17 let 35 let 48 let
64 let 82 let
Barevnost abradovaného dentinu
Chirální separace aminokyselin
28
0 10 20 30
0
25
50
L-P
he
L-G
luD
-Glu
L-A
sp
D-A
sp
HP
ro
Pro
L-L
eu
Gly
L-V
al
L-A
la
Sig
nal [ m
V ]
Elapsed Time [ min ]
V průběhu stárnutí se zvyšuje obsah D,- formy kys.asparagové zejména ve tkáních bohatých kolagenem
Kys. D- asp. v kolagenu dentinu
CR vs. age
y = 0.0009x + 0.0269
R2 = 0.9149
0
0.01
0.02
0.03
0.04
0.05
0.06
0.07
0.08
0.09
0 10 20 30 40 50 60
Age [years]
CR
29
Barvené změny tkání 1
30Vlivem chemických změn v organické fázi tvrdých zubních tkání
dochází ke změně barevnosti např. povrchu zubu od bílé u mladých osob, přes žlutou až k tmavě hnědé
Barevné změny povrchu kořene zubu
Colour changes vs. age
y = -0.0023x + 0.8478
R2 = 0.6298
0
0.1
0.2
0.3
0.4
0.5
0.6
0.7
0.8
0.9
0 20 40 60 80 100
Age [age]
Ra
tio
B/R
(b
lue
/re
d)
31
Barevné změny tkání vlivem stárnutí32
Pilin A., Pudil F., Bencko V. Changes of colour of different human tissues as a marker of age
International Journal of Legal Medicine 2007; 121:158-162
Barevné změny tkání vlivem stárnutí –meziobratlový
disk 33
Individuální identifikace
Superprojekce
RTG čelních dutin
DNA analýza
34
Superprojekce
snímky znázorňující superprojekci jsou z archivu Kriminalistického ústavu Praha
Superprojekce
snímky znázorňující superprojekci jsou z archivu Kriminalistického ústavu Praha
RTG37
Tvar a velikost čelních dutin je charakteristická pro každéhojednotlivce, na tomto snímku je hypoplazie levé čelnídutiny, což bylo použito pro identifikaci neznámé ženy.
RTG
38
zdravotnická dokumentace RTG vypreparované lebky
Soudně-lékařská identifikace
39
DNA analýza
40
41
42
43
44
Forenzní stomatologie
Forenzní stomatologie:
Identifikace osob
Vyšetřování stop kousnutí
Posuzování úrazů orofaciální krajiny
Stížnosti na nesprávné ošetření
Forenzní stomatologie
Identifikace osob:
Živá osoba
Mrtvola nezjištěné totožnosti
Forenzní stomatologie
Vyšetření stavu chrupu
Laboratorní metody:
určení věku
serologické metody
DNA
chemické složení: F-, C14, Sr 90
Vyšetření dutiny ústní
Vyšetření dutiny ústní
Vyšetření dutiny ústní
Vyšetření dutiny ústní
SIZ
SIZ
Metody forenzní
stomatologie
rekonstruktivní fáze
Záznam vyšetření dutiny
ústní.
domácí prostředí
písemný záznam
(v jednotlivých případech)
mezinárodní spolupráce
Formuláře DVI Interpolu – PM/AM
PlassData – dohodnuté kódy pro
značení stomatologických výkonů
zub č. stav chrupu neznámého muže zub č. závěr
77/01/16, č.p.p. : 77/2016 RNDr. Jaromír Mikoláš, r.č. 380910
stomatologický záznam vedený od 1.10.2006
poslední záznam ze 4.8.2015,MDDr. Jan Balvín
Hella Medical s.r.o., Národní 35, Praha1
18 chybí před smrtí 18 extrahovaný shoda
17 zub chybí, alveol zachován 17 výplň nevylučuje
16korunka žlutého kovu s bílou fasetou,
krčkový kaz16
korunka ze zlata
15 mezičlen ze žlutého kovu s bílou fasetou 15 mezičlen
14 mezičlen ze žlutého kovu s bílou fasetou 14 mezičlen
13čepová korunka na ze žlutého kovu s
bílou fasetou13
korunka ze zlata
12 bílá výplň meziálně distálně 12 výplň shoda
11bílá výplň meziovestibulárně;
distovestibulárně11
výplň shoda
21bílá výplň meziovestibulárně;
distovestibulárně21
výplň shoda
22 bílá výplň meziovestibulárně 22 výplň shoda
23 kaz na krčku 23 výplň shoda
24korunka z bílého kovu, vypadlá faseta
nahrazena fotokompozitní výplní24
korunka ze zlata, oprava fasety
opakovaně
nevylučuje
25 extrahovaná 25 extrahovaná shoda
26 extrahovaná 26 extrahovaná shoda
27 extrahovaná 27 extrahovaná shoda
28 extrahovaná 28 extrahovaná shoda
38 bílá výplň meziookluzně 38 výplň
37 korunka ze žlutého kovu 37 korunka ze žlutého kovu
36 mezičlen ze žlutého kovu s bílou
fasetou
36 mezičlen ze žlutého kovu s bílou
fasetou35 korunka ze žlutého kovu 35 korunka ze žlutého kovu
34 bílá výplň vestibulárně 34 bez záznamu nevylučuje
33 bez záznamu 33 bez záznamu shoda
32 bílá výplň vestibulárně 32 fotokompozitní výplň shoda
31 bílá výplň vestibulárně 31 fotokompozitní výplň shoda
41 bílá výplň vestibulárně 41 fotokompozitní výplň shoda
42 bílá výplň vestibulárně 42 fotokompozitní výplň shoda
43 bez záznamu 43 bez záznamu shoda
44 bez záznamu 44 bez záznamu shoda
45 korunka z bílého kovu s bílou fasetou 45 fasetová korunka shoda
46 korunka z bílého kovu s bílou fasetou 46 fasetová korunka shoda
47 chybí před smrtí 47 extrahovaný shoda
48 amalgamová výplň okluzně 48 výplň shoda
jiný
záznam aortokoronární bypass bypass, warfarin shoda
stav chrupu vytypované osoby
můste
km
ůste
k
můste
k
shoda
můste
k
shoda
Rugoskopie
Stopy kousnutí
Stopy kousnutí
Stopy kousnutí
Otisk stopy kousnutí do prsního dvorce do stomatologické
otiskovací hmoty
Stopy kousnutí
V případu vraždy byl u prodejce aut
nalezen ohryzek jablka. Bylo třeba
posoudit, zda patří oběti nebo
pachateli. Z úst zemřelého byly
vytvořeny otisky nejprve do
stomatologické otiskovací hmoty.
Stopy kousnutí
Z těch pak byly zhotoveny sádrové
modely chrupu horní a dolní čelisti
Stopy kousnutí
Stopy kousnutí
Přiložením sádrového modelu k
odlitku ohryzku jablka bylo zcela
jasně vidět shoda stop kousnutí do
jablka. Bylo tak prokázáno, že
jablko před smrtí jedla oběť. Pro
kriminalisty to může znamenat že
se oběť s pachatelem znala
(prodejce obvykle nejí před
zákazníkem).