Hlavov nervy I. VI.

Hlavov nervy anatomick pehled

I. n. olfactorius - telencephalon

II. n. opticus - diencephalon

III. n. oculomotorius - mesencephalon

IV. n. trochlearis

V. n. trigemunus - pons Varoli

VI. n. abducens

VII. n. facialis

VIII. n. vestibulocochlearis

IX. n. glossopharyngeus - prodloen mcha

X. n. vagus

XI. n. accesorius

XII. n. hypoglossus

Hlavov nervy - vstupy

ihk et al., 1997

Supranuklern korov inervace - oboustrann

inervace vyjma:

n.VII doln vtev

n.XI zevn vtev

n.XII st

N. trochlearis jedin nerv vystupujc na dorzln

stran kmene

Funkce hlavovch nn. - pehled

ist motorick n. IV, VI, XI, XII

ist senzorick n. I, II, VIII

Smen n. III motor., PS

- n. V motor., senzit.

- n. VII, IX motor., senzit.,

senzor., PS,

- n. X motor., senzit., PS

I. n. olfactorius

Anatomie:

nn. olfactorii = fila olfactoria

15-20 svazk nemyelinizovanch axon primrnch smyslovch bunk

lamina cribrosa

bulbus olfactorius

trigonum olfactorium a substantia perforata anterior limbick kortex

ihk et al., 1997

I. n. olfactorius

Funkce:

ichov percepce

Vyeten: sada voncch a pchnoucch ltek

Klinick poznmky:

hyposmie, anosmie, hyperosmie, dysosmie patologick procesy pedn jmy lebn

m. Parkinson

ORL (zmny sliznice)

lze za II. neuronem ichov drhy vyvolv dysosmii

ichov pseudohalucinace uncintov krize

II. n. opticus

Anatomie:

vchlipka CNS uzpsoben k vnman a penos zrakovch vjem

anatomie: tyinky + pky bipolrn bb. ggl. retinae ggl. opticum n. opticus canalis opticus chiasma opticum (vlkna z temporlnch polovin se nek, cca 38%) tractus opticus corpus geniculatum laterale radiatio optica O, P, T (Meyerova klika) primrn zrakov korov centra na mesiln stran O laloku (BA 17) asocian zrakov kortex na dorsolaterln stran O laloku (BA 18, 19)

reflexn synaptick spojen do jdra Edinger-Wastfallova n. oculomotorius m. sphincter pupillae a m. ciliaris (zornicov reakce)

Funkce:

zrakov percepce

II. n. opticus

Vyeten:

zorn pole neurologicky orientan pesn vyeten

perimetr

visus spe oftalmologie poruchy refrakce, ...

vyeten onho pozad papila - mstnn, atrofie

VEP

Nevmalov et al. 2002

II. n. opticus

poruchy:

skotomy negativn/pozitivnretrobulbrn neuritis (sclerosis multiplex)

hemianopsie

heteronymn bitemporln tlak na chiasma ndor hypofzy

heteronymn binazln tlak na chiasma zven (2 loiska)

homonymn pravo-/levostrann tractus opticus

+ centrln spora od corpus geniculatum dle

kvadrantov vpadky zornho pole temporln/okcipitln

fotopsie - zblesky

epilepsie - aura, scotoma scintilans migrna

mechanick podrdn bulbu

amaurosis monokulrn od chiasmatu distln; kortikln O lalok bilat.Zrakov agnzie porucha asocianho kortexu

fosfny, dysmorfoopsie, mikropsie

nn.III., IV.,VI. prbh

ihk et.al., 1997

III. n. oculomotorius

Anatomie + funkce:

somatomotorick vlkna ncl. originis n. III

m. rectus medialis

m. rectus inferior

m. obliquus inferior

m. rectus superior

m. levator palpebrae suerioris elevace vka

parasympatick vlkna (ganglion ciliare)-ncl. Edinger - westphal

m. sphincter pupillae zajiuje miosu

m. ciliaris akomodace

IV. n. trochlearis

Anatomie + funkce:

somatomotorick vlkna ncl. originis n. IV

m. obliquus superior

(zajiuje pohyb bulbu dol, zevn, vnitn rotaci bulbu)

VI. n. abducens

Anatomie + funkce:

somatomotorick vlkna ncl. originis n. VI

m. rectus lateralis

(zajiuje pohyb bulbu laterln)

Lse N.III, Okulomotorius

ptza hornho vka

divergentn strabismus - petaen zevn a dol

diplopie

mydriza asto (parasympatick vlkna na povrchu - mechanick komprese)

Hornerv sy

Lze N.IV, Trochlearis

jedin mozkov nerv na dorsln stran kmene

diplopie pi pohledu dol a dovnit - m.obliquus bulbi superior

Lze n.VI, Abducens

konvergentn strabismus

Parasympatikus miosa

Sympatikus - mydriasa

Okulomotorika

nn. III., IV., VI.

Vyeten + pznaky:

On trbiny ptosis = pokles vkaporucha n. oculomotorius

porucha krnho sympatiku (Hornerv syndrom miosis, ptosis, enophtalmus)

myopatie, myastenia gravis

Zornice reakce na svtlo, konvergenci, konsenzuln reakcemydriasis porucha n. III

miosis Hornerv syndrom; bilaterln lues, opity

anizokorie ast pznak nitrolebn expanze hematom, ...

Pohyby bulb parzy v konkrtnch smrech pohledu

Okohybn syndromy poruchy

okulomotoriky

1) Ophtalmoplegia totalis (completa i incompleta):

pln postien n. III, IV, VI - bulbus ve st. e

2) Ophtalmoplegia externa:

zevn on svaly

asto nuklern lse bilat.

3) Ophtalmoplegia interna:

vnitn on svaly - m. sphincter a m dilatator pupilae - paralytick mydrisa, areflexie, porucha akomodace

asto nuklern lse bilat.

P. ophtalmoplegi: diabetick kraniln neuropatie, ophtalmoplegick migrna, okulrn myopatie, Hortonova arteritis

Berlit et al., 2007

Poruchy okulomotoriky - etiologie

Izolovan poruchy jednotlivch nerv = mononeuropatie zejm. diabetes, toxick pokozen, nutrin karence

Znty, meningitis

intrakraniln hypertenze

Tumory

Cvn piny

Neurodegener. onm., demyel. onm.

V. n. trigeminus

Anatomick poznmky + funkce:

ggl. trigeminale = ggl. Gasseri

I. vtev n. ophtalmicus senz.

II. vtev n. maxillaris senz.

III. vtev n. mandibularis

senz.+motor.

sensitivita v oblieji ped interaurikulrn arou

motorick inervace vkacch sval - III. vtev (m. temporalis, m. masseter, m. pterygoideus med. + lat., venter ant. m. digastrici, m. mylohyoideus, m. tensor veli palatiny, m. tensor tympani)

V. n. trigeminus

Anatomie - prbh:

ihk et al. , 1997

V. n. trigeminus

Anatomie oblast inervace:

Nevmalov et al., 2002

V. n. trigeminus

Vyeten:

senzitivita v oblieji

palpan bolestivost vstup n. V.

sla m. masseter, funkce mm.

pterygoidei

reflex masseterov (n.V./n.V.)

reflex korneln, konjunktivln (n.V/n.VII.)

Klinika:

- perifern senzitivn lse - hypestesie, snen kornelnho rfl.

- iritace - neuralgick bolesti

- citlivost vstup

- trofick defekty

Nap.: - neuralgie n.V. (viz ne) - herpes zoster, meningeln sy, sy ICH, trombosa sinus cavernosus - neurinom n.VIII, adenom, RS

- centrln senzitivn lse (nuklern) - cibulovit charakter poruchy it

- orln st jdra - lse mediln (u nosu a st)

- kaudln st - lse laterlnji

Nap.: - TU kmene, cvn lse, syringobulbie

- perifern motorick lse - vkacch sval, jednostrann : uchlen elisti na stranu lze pi otevrn

- oboustrann lze: pokles elisti

- atrofie

Nap.: soust bulbrnho sy pi bilat. postien

- centrln motorick lse (supranuklern) - oboustrann korov inervace, jen bilat. lse se projev -zven masseterov rfl., nejsou atrofie !

Nap.: pseudobulbrn sy

- iritan motorick lse - trismus, Nap.:tetanus, basilrn meningitis, EPI, zubn afekce